Pro účely tohoto popisu rozdělíme ovocný strom na dvě základní části, a to na kmen, který se skládá ze spodní části hlavního stonku sahajícího od země až po rozvětvení prvních větví, a na korunu, která zahrnuje část stromu nad tímto bodem. U ovocných dřevin jsou pěstovány dvě formy koruny: koruna s terminálem (pyramidální koruny) a otevřená koruna. Pyramidální koruny mají hlavní vertikální větev navazující na kmen, terminál, který je víceméně kolmou osou koruny a dosahuje až k vrcholu stromu. Boční větve vyrůstají z tohoto terminálu a takto je tvořena koruna. Ve stromu s otevřenou korunou terminál chybí a korunu tvoří čtyři nebo pět bočních kosterních větví. U mnoha dřevin je otevřená koruna vhodnější, ale u jabloně jsou si z více specifických důvodů tyto varianty rovnocenné.
Výhody koruny s terminálem: větve jsou menší v poměru k tělu stromu a jsou proto méně náchylné k poškození kmene, když se zlomí. Pokud je kosterní větev zlomená, je to jen malá část stromu, a koruna je proto méně poškozena, než by tomu bylo v případě otevřené koruny. Větve jsou rovněž kratší a neohýbají se tolik pod zatížením ovoce. V případě, že je strom zanedbán, za rok nebo dva je pak méně poškozen řezem než strom s otevřenou korunou.
Nevýhody koruny s terminálem: je velmi obtížné udržet terminál poté, co strom zestárne, a výhony v horní části koruny poměrně vysokého stromu je pak nákladné odstranit. Příliš mnoho ovoce roste ve stínu a jejich barva a chuť nejsou tak dobré jako v případě otevřené koruny. Z důvodu stínu plodí dřevo stále do značné míry na okraji, takže žádný významný řez nemůže být proveden, aniž by se výrazně nesnižoval počet květních pupenů po řezu. Dřevo, které se odebírá řezem větví, je dřevo, které nese květní pupeny.
Výhody otevřené koruny: méně větví, které je třeba udržovat, a ty, co zůstávají, jsou udržovány v lepším stavu, protože mají dostatečný prostor k rozvoji. Koruna je otevřená slunečnímu záření a dřevo je proto zdravější, ovoce je lepší barvy a lépe vyzrálé. Prořezávání a postřiky lze provést levněji a důkladněji. Stromy mohou být upraveny v požadovaném rozsahu každý rok, aniž by hrozilo nebezpečí, že bude příliš výrazně snížen počet květních pupenů. Plody nevyvíjí velký tlak na větve, protože místo toho, aby ovocné dřeviny plodily zcela na konci větví, kde je větší pákový efekt, jsou plody rovnoměrně po celé délce větve. Zkušenosti ukazují, že plody na ovocných dřevinách s otevřenou korunou jsou spíše rovnoměrně velké na rozdíl od plodů na stromě druhého typu. To je pravděpodobně kvůli rozmístění plodů podél větve namísto shluků plodů na konci.
Nevýhody otevřené koruny: malý počet kosterních větví, obvykle ne více než čtyři, a protože ty musí být velké, může být nebezpečí, že se rozlomí. Kosterní větve jsou pravděpodobně delší, protože strom má tendenci se spíše rozšiřovat než vyrůstat do výšky, a tak i zabírá více místa. Tato nevýhoda je však kompenzována každoročním ořezáváním stromů, takže obstojí i pod zatížením. Je také do určité míry kompenzována růstem hlavních kosterní větví směrem nahoru.
V naší poradně s názvem JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Valentová.
Dorý den,mám podezření,že by můj malý pejsek /5,5 kg/ včera v odpoledních hodinách mohl sežvýkat kousek / asi 15 % /z jednoho upadlého lístku zamiokulasu,pokoj.rostl.Protože vím,že rostlina je jedovatá,obávám se o jeho zdraví.Zatím nemá žádné problémy, večer normálně jedl.Děkuji za vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rostlina zamiokulkas je jedovatá. Její jedovatost se na psech projevuje podobně jako alergie včetně průjmu a zvracení. Když psi žvýkají listy těchto rostlin, příznaky, které můžete očekávat, jsou: orální podráždění, intenzivní pálení a podráždění úst, pysků, jazyka, nadměrné slintání, zvracení, potíže s polykáním. Občas také můžete vidět nějaké zvracení. Očekává se, že se příznaky rozvinou krátce po expozici a trvají 8 až 12 hodin. Během této doby můžete psa povzbudit (ale nenutit), aby pil vodu nebo trochu mléka, což může pomoci kompenzovat jedovaté účinky. Váš pejsek nyní v klidu žere, tak to vypadá, že ho jedy z rostliny nijak neovlivňují, přesto pokud by se příznaky objevily a zhoršily se, kontaktujte svého rodinného veterináře, který vám poskytne potřebnou péči. Většinou se nejedná o život ohrožující záležitost, jen to velmi podráždí jejich ústní dutinu.
Ingredience: 1,5 kg vepřových žeber, 1 l světlého piva, 1 grep, 1 citron, 100 g zázvoru, 1 lžička římského kmínu, 1 lžička fenyklových semínek, 3 stroužky česneku, 100 g třtinového cukru, 200 ml řepkového oleje
Technologický postup: Připravte si dostatečně velkou mísu, aby se do ní vešla všechna žebra. Zázvor a česnek nastrouhejte do mísy, přidejte koření, cukr, olej a dobře promíchejte. Důkladně umytý grep a citron nakrájejte (i s kůrou) na kolečka, přidejte k marinádě a zalijte pivem. Žebra omyjte, očistěte, vložte do mísy s marinádou, promíchejte, přikryjte potravinovou fólií a nechte přes noc odležet. Rozpalte troubu na 200 °C, maso přendejte z marinády do pekáče a zprudka 20 minut zapečte. Pak snižte teplotu na 100 °C a pečte 3–4 hodiny, nebo tak dlouho, aby maso bylo úplně měkké. Během pečení potírejte marinádou. Maso rozkrájejte na porce a podávejte.
domácí těsto dle výše uvedeného návodu nebo polovina balíčku kupovaných fleků
uzená žebra
3 vejce
1 dl mléka
čedar
olej
máslo
sůl
pepř
Postup:
Těstoviny uvařte dle návodu. Žebra asi 1 hodinu povařte v neosolené vodě, oberte a nakrájejte na kousky. Vývar z žeber nemusíte vylívat, můžete si z něho připravit například uzený vývar s hráškem a mrkví nebo čočkovou polévku. Na troše oleje v pánvi osmahněte pokrájené maso s cibulí nakrájenou na kostičky. Máslem vymažte zapékací formu. V míse smíchejte těstoviny, směs masa a cibule, vejce, mléko, sůl a pepř. Přendejte do vymazané formy, posypte nastrouhaným čedarem a dejte do trouby vyhřáté na 180 °C, pečte dozlatova, podle množství šunkofleků.
Telecí maso je bledě růžové až růžové, jemně vláknité, měkké konzistence a libové. Obsahuje více vody než maso hovězí. Vzhledem k malému podílu tuku je lehce stravitelné a vhodné na dietní a dětskou výživu. Telecí maso má příjemnou chuť s vůní po mléce. Nejlepší je z tří- až pětitýdenních savých telat o hmotnosti kolem 60 kg. Barvu a strukturu masa ovlivňuje výživa. Na trhu lze koupit maso z mléčných telat, která jsou krmena jen mlékem, a běžné telecí, to je z telat krmených pící. Maso z mléčných telat je mnohem světlejší a křehčí. Vedle delikátní chuti nelze ani opomenout význam telecího z nutričního hlediska. Telecí má kalorickou hodnotu 580 kJ/100 g, jen 6 % tuku a 21 % bílkovin. Díky těmto hodnotám je toto maso nepostradatelné pro jedince s dietou s nižším obsahem tuku a s redukční dietou.
telecí droby – mezi telecí droby patří játra, srdce, plíce, jazyk, mozek, okruží (předžaludky telat a část střeva), slezina, brzlík (růstová žláza).
Díky výše popsané struktuře se telecí maso tepelně upravuje velmi rychle. Musíme dávat pozor při pečení a smažení, protože telecí maso má sklon k rychlému vysychání. Zásadně používáme nižší teploty a kratší čas přípravy. Lehké obalení masa v mouce před smažením udrží maso šťavnaté. Výjimečnou chuť telecího masa podtrhne kombinace s jemnými krémovými omáčkami, zeleninou a bylinkami. Všechny části určené na rychlou úpravu (pečeně, kotlety, svíčková, steaky) jdou výtečně kombinovat se všemi druhy hub. Přestože jde o maso libové, je například u pečeně žádoucí vrstvička tuku (tukové krytí), která chrání maso během kulinářské úpravy před vysušením. Tuk odstraňujeme zásadně až z upečeného masa.
Technologický postup: Olej smícháme s prolisovaným česnekem, přidáme sůl a pepř a promícháme. Touto směsí potřeme žebra a necháme odležet nejlépe přes noc. Pak je dáme na pekáč, potřeme kari smíchaným se 3 lžícemi hořčice, přidáme trošku másla, přikryjeme a pečeme 2 hodiny v troubě při 150 °C. Posledních 20 minut pečeme bez nezakryté.
Ingredience: 700 g jehněčích žebírek, 100 g másla, 15 stroužků česneku, sůl, mletý černý pepř, několik snítek rozmarýnu
Technologický postup: Nejprve naporcujeme žebra na jednotlivé díly, které osolíme a opepříme. Několik snítek rozmarýnu odložíme stranou na ozdobení při podávání a zbytek rozmarýnu nakrájíme. Žebírka dáme do pekáčku nebo zapékací mísy, posypeme rozmarýnem, přidáme oloupané a na poloviny nakrájené stroužky česneku, dále do pekáčku přidáme máslo, podlijeme cca 100 ml vody a dáme péct do trouby vyhřáté na cca 180 °C. Pečeme asi 50 minut, až je maso měkké. Talíře ozdobíme několika snítkami rozmarýnu, které poklademe vedle sebe, na ně dáme upečená žebírka a podáváme. Jako přílohu můžeme použít brambory v různé úpravě.
Technologický postup: Olej smícháme s prolisovaným česnekem, přidáme sůl a pepř, promícháme. Touto směsí potřeme žebra a necháme odležet nejlépe přes noc. Pak je dáme na pekáč, potřeme kari smíchaným se 3 lžícemi hořčice, přidáme trošku másla, přikryjeme a pečeme 3 hodiny v troubě při 150 °C. Posledních 20 minut pečeme bez pokličky. Po upečení ihned podáváme.
Postup: Maso si téměř uvaříme se solí a cibulí. Necháme ho důkladně okapat. Všechny zbývající ingredience smícháme a nalijeme na uvařená žebra. Marinujeme asi 3–4 hodiny a občas obrátíme. Před grilováním necháme trochu okapat. Maso grilujeme za střední teploty asi 20 minut a potíráme zbylou marinádou. Podáváme s chlebem nebo s bramborou pečenou v alobalu. Pokud chcete připravit maso na grilu, tak steak z kvalitního masa nemarinujte ani nekořeňte. Maso opečte dle vašeho požadavku na grilu a až poté dochuťte solí a pepřem.
Musím říct, že jsem byl tak nadšený, když jsem všechny tyto metody vyzkoušel poprvé. Celý můj dům voněl jako v udírně. Nemohl jsem se dočkat, až vyzkouším svá uzená žebra, ale nakonec jsem byl z některých výsledků trochu zklamán.
Vzhled
Žádná z těchto metod nevytvořila růžovou kouřovou linii, když krájíte do žeber, která tradičně získáte při použití klasické udírny.
Metoda č. 1 vedla k žebrům, kterým maso odpadávalo od kosti. A ostatní metody vytvořily křehké dobře vypadající maso, i když nebylo jemné jako uzené od kosti.
Chuť
Byl jsem opravdu zklamán chutí prvních dvou metod. Aby můj dům voněl několik dní jako udírna, nevedlo to k té kouřové, grilované chuti, kterou získáte z tradičního udírny.
Použití udící pistole vedlo k tomu, že žebra měla náznak kouře. Nebyla to přehnaná chuť, ale bylo cítit, že tam byl nějaký kouř a byl jsem příjemně překvapen. Hlavně jsem byl rád, že můj experiment s uzením nebyl úplný propadák.
Po nějakém rozsáhlém výzkumu, jak se o tento výkon pokoušeli nejlepší odborníci na grilování na internetu, jsme začali testovat různé popsané postupy, abychom zjistili, zda bychom si doma mohli vyrobit vlastní uzené grilování.
Zdá se, že všichni souhlasí s tím, že pokud chcete udit maso v troubě, musíte přijít na to, jak vytvořit v troubě stejné prostředí kouře ze dřeva, jaké by existovalo v udírně. To je třeba provést při zachování nízkoteplotního prostředí uzení, které se vyskytuje v udírně na maso.
Zdá se, že nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je namočit vaše oblíbené grilovací dřevo a zahřát je v troubě i s masem.
První věc, kterou jsem udělal, bylo najít různé druhy dřeva, které jsem použil k vytvoření té nezapomenutelné kouřové grilovací chuti. Používám spíše ovocnější dřevo jako je třešeň nebo jabloň. Ořechové dřevo je také skvělé, pokud chcete silnou kouřovou chuť.
Na maso jsem použil vepřová žebírka. Žebra důkladně osušte a potřete mojí oblíbenou víceúčelovou suchou směsí.
Ingredience
5 lžic chilli prášku;
5 lžic černého pepře;
5 lžic česnekového prášku;
1/2 hrnku soli;
1 hrnku papriky.
Instrukce
Smíchejte všechny ingredience dohromady ve střední nebo velké míse.
Jakmile jsou žebra potřena kořením, můžete je buď nechat odležet přes noc nebo 30 minut. (Udělal jsem obojí a skutečně jsem měl stejné výsledky v chuti a jemnosti.)
Nakonec budete potřebovat spoustu alobalu a hluboký pekáč s vložkou na pečení.
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
Okrasná převislá vrba kroucená má také své choroby. Patří sem:
Vadnutí listů – je onemocnění, které výrazně ovlivňuje zdraví a vitalitu kroucené vrby, způsobuje opadávání listů, ztrátu barvy a nakonec úplné opadání. Toto onemocnění urychluje úhyn rostliny a negativně ovlivňuje její krásu a životnost v důsledku patogenních nebo abiotických příčin. Nejvýraznější příznaky u kroucené vrby představují listy, které se nejprve zdají matné a žluté, klesají, vadnou a nakonec opadávají. V pokročilejších stádiích mohou větve odumírat a růst se zpomaluje. Co způsobuje chorobu vadnutí listů u kroucené vrby?
Patogeny – houby, viry, bakterie a hlístice, které napadají vrbu a brání jejímu příjmu vody.
Abiotické faktory – extrémní podmínky prostředí, jako je sucho, tepelný stres a špatná kvalita půdy, které způsobují vadnutí.
Hnědé skvrny na listech rostlin jsou jednou z nejčastějších chorob. Tyto skvrny jsou způsobeny houbovými a bakteriálními onemocněními a většina infekcí souvisí s houbovým patogenem. Hnědé skvrny se mohou objevit na všech pokojových rostlinách, kvetoucích okrasných rostlinách, zeleninových rostlinách, na listech stromů a na keřích. Žádná rostlina není odolná vůči těmto skvrnám a problém je vážnější v teplém a vlhkém prostředí. Mohou se objevit v jakékoli fázi života, pokud existují listy. Na listech se objevují malé hnědé skvrny, které se s postupem onemocnění zvětšují. V závažných případech je rostlina nebo strom oslabený, když léze narušují fotosyntézu nebo způsobují defoliaci. Ve většině případů hnědé skvrny postihují pouze malé procento celé rostliny a objevují se jen na několika listech. Menší infekce představuje pro rostlinu jen malou zátěž. Pokud se však neléčí a choroba postupuje během několika sezón, vážně ovlivní zdraví a produktivitu infikované rostliny. Začíná to sporulací (reprodukce spor hub) a na listech se objevují malé skvrnky. Místo je často náhodné a rozptýlené, jak se nemoc šíří dešťovými kapkami. Mohou se objevit na spodních listech a uvnitř rostliny, kde je větší vlhkost. Hnědé skvrny se zvětšují a rostou dostatečně velké, aby se dotýkaly sousedních skvrn a vytvořily výraznější skvrnu. Okraje listů mohou zežloutnout. Na mrtvých místech se objevují drobné černé tečky (plodná těla hub). Skvrny se zvětšují, až celý list zhnědne. List pak padá z rostliny. Hnědá skvrnitost nebo skvrnitost listů je běžný popisný termín pro několik chorob, které postihují listy rostlin a stromů. Asi 85 % chorob listových skvrnitostí je způsobeno houbami nebo houbám podobnými organismy. Někdy jsou hnědé skvrny způsobeny bakteriální infekcí nebo činností hmyzu s podobnými příznaky.
domácí těsto dle výše uvedeného návodu nebo půl balíčku jakýchkoliv kupovaných těstovin
250 g uzeného masa (možno i maso z vařených žeber)
3 vejce
1 cibule
30 g sádla
pepř
sůl
Postup:
Těstoviny uvařte dle návodu. Žebra asi 1 hodinu povařte v neosolené vodě, oberte a nakrájejte na kousky. Do pánve dejte sádlo, část si nechte na vymazání zapékací mísy, dále pokrájené maso a cibuli nakrájenou na kostičky. Nechte osmahnout. Do mísy nasypte uvařené fleky, orestované maso s cibulí, rozšlehaná vejce, sůl a pepř. Vše přendejte do sádlem vymazané zapékací mísy a vložte do vyhřáté trouby na 180 až 200 °C. Pečte, dokud nebudou mít šunkofleky zlatavou barvu na povrchu.
Ingredience: uzené kosti (mohou být žebra), 250 g fazolí, 200 g brambor, 2 ks bobkového listu, 200 ml smetany, máslo a mouku na jíšku, česnek, sůl, pepř, 2 lžíce octa
Postup: Do hrnce dáme vařit fazole, ty propereme a nemusíme je namáčet. V žádném případě nesolíme! Vložíme také uzené kosti a přidáme uvedené koření kromě soli. Až jsou fazole uvařené „al dente“, tak přihodíme brambory, a pokud nemáme uzené, nebo je na kostech málo masa, přihodíme kostku masoxu. Dosolíme a vaříme, dokud brambory nezměknou. Jakmile je polévka dovařená, vyjmeme koření (bobkový list a celý pepř) a taky kosti. Maso z nich obereme a nakrájené vkládáme do polévky při servírování, nebo jednoduše rovnou do polévky zamícháme. Uděláme si světlou jíšku – množství podle chuti nebo potřeby. Jíšku zředíme smetanou (vždy studená tekutina do horké jíšky nebo naopak, aby se neudělaly hrudky; když použijete instantní jíšku, postupujte dle návodu na krabičce). Dochutíme trochou octa, prolisujeme česnek a ochutíme solí, pepřem, a pokud jsme to přehnali s octem, tak neuškodí trocha cukru. Pro obměnu je možné podávat s volským okem a chlebem jako večeři.
Ingredience: 0,5 kg uzených žeber, 0,5 kg nejlépe červených fazolí, 1 mrkev, 1 kolečko celeru, 1 petržel, 2 středně velké cibule, 4 kusy bobkového listu, celý černý pepř, mletý černý pepř, nové koření, sůl, hladká mouka, olej, ocet, 1 kostka bujonu
Postup: Ve vodě, do které jsme přidali veškeré koření (s výjimkou mletého pepře), sůl, mrkev, celer, 1 cibuli a petržel, uvaříme do měkka uzená žebra. Vyjmeme, obereme. Do scezeného vývaru namočíme fazole a necháme nejlépe přes noc nabobtnat. Druhý den uvaříme do měkka. Na oleji osmahneme drobně nakrájenou cibuli a uděláme zlatou jíšku. Jíšku přidáme k uvařeným fazolím, případným přidáním vody upravíme optimální krémovou konzistenci polévky, dochutíme pepřem, solí, octem eventuálně bujonem. Na závěr přidáme obrané maso, prohřejeme a můžeme podávat.
Ingredience: 5 větších brambor, 100 g mražené míchané zeleniny, 1 lžičku sušené petrželky, 1 kg uzených žeber
Postup: Uzená žebra uvaříme v tlakovém hrnci do měkka. Do vývaru dáme na menší kousky nakrájené brambory. K téměř měkkým přidáme zeleninu, krátce povaříme a doplníme obraným masem. Na závěr polévku dochutíme solí a petrželkou.
