Tento půvabný keř bývá také často označován jako jasmín. Kvete v létě velkým množstvím bílých květů, které takřka pokryjí celý keř.
Trojpuk versus pustoryl
Trojpuk je opadavý keř nenáročný na pěstování, proto je na zahradách tolik oblíbený. Za horkých dní však vyžaduje bohatou zálivku, za kterou vás odmění bohatou záplavou drobných květů, které mohou být jednoduché nebo plné. Květy se skládají z pětičetných zvonkovitých okvětních lístků, které rostou v úzkých latách. Obvykle nesou nejrůznější odstíny bílé, růžové a purpurové. Plodem je tobolka. Mladé, jemně ochlupené větve mají tmavě hnědou barvu a nesou vejčité až kopinaté listy, které jsou jemně ochlupené.
Jak prořezat trojpuk? Trojpuk stříhejte ihned po odkvětu. Kvete totiž na výhonech z minulého roku. Tak jej budete moci udržet v kompaktní formě.
Trojpuk je opadavý, vzpřímený, až 2,5 m vysoký keř. Mladé větve červenohnědé až hnědé, chlupaté, starší větve tmavohnědé až šedohnědé, s borkou odlupující se v tenkých plátcích. Listy krátce řapíkaté, vstřícné, vejčité až vejčitě kopinaté, na bázi zaokrouhlené, na vrcholu zašpičatělé, na okraji vroubkované, na obou stranách drsně chlupaté. 5četné květy jsou uspořádány v 8 až 14 cm dlouhých, úzkých latách, korunní lístky bílé, na zevní straně někdy narůžovělé. Plodem je tobolka. Kvete v červnu až červenci.
V současnosti se pěstuje v několika odrůdách včetně plnokvětých. Jde o nenáročný keř, který dobře poroste v běžné zahradní, mírně vlhčí půdě a na slunném nebo jen mírně zastíněném stanovišti. Množí se celkem snadno zelenými řízky (nejlépe na přelomu měsíců května a června).
Trojpuk je velmi podobný nepravému jasmínu, lze je snadno zaměnit. Květy jsou u trojpuku na loňském dřevu, kdežto u jasmínu na letošním.
Kolopejka ve volné přírodě roste v horách na severní části ostrova Madagaskar. Tato keříkovitá rostlina má sukulentní listy s ozubeným lemem. Květenství se skládá z drobných trubkovitých květů bílé, žluté, červené, růžové, fialové nebo oranžové barvy. Kvete po celou část roku. Existuje více druhů této rostliny, které se od sebe liší květem. Kvete v průběhu celého roku. Obsahuje jedovaté šťávy, které po požití mohou podráždit žaludek. Květy nevoní. Kolopejka je krátkodobá květina, kterou většinou odstraňujeme poté, co přestane tvořit květy.
Pěstování: Rostlina vyžaduje dostatečně světlé stanoviště, bez přímých slunečních paprsků v poledne. Vyhovuje jí běžná pokojová teplota, v zimě má ráda minimum 10 °C. Po celý rok zaléváme mírně. Zaléváme vždy tehdy, když substrát vyschne. Svěšené listy jsou příčinou vydatné zálivky. Rostlina snáší suchý vzduch. Rosení jí nesvědčí. Hnojíme v době květu jednou za měsíc. Množení je možné stonkovými nebo vrcholovými řízky, které můžeme zasadit rovnou do země. Při teplotě půdy 20 °C dobře zakořeňují. V případě, že chceme rostlinu uchovat pro příští rok, přesazujeme ji vždy po odkvětu do rašelinového substrátu s příměsí písku. Přelitím může rostlina začít hnít.
FAQ – choroby oleandru, žloutnutí, suché listy a záchrana rostliny
Proč žloutnou listy oleandru?
Žloutnutí listů oleandru nejčastěji způsobí špatná zálivka, vyčerpaný substrát, nedostatek živin, poškozené kořeny nebo stres po zimě.
Pokud žloutnou hlavně starší spodní listy a rostlina dál roste, nemusí jít o vážnou chorobu. Horší je rychlé žloutnutí spojené s hnědnutím, měknutím výhonů, zápachem substrátu nebo lepkavými listy. Tehdy zkontrolujte kořeny, spodní strany listů a stonky. Staré žluté listy už nezezelenají, ale důležité je, aby nepřibývaly nové.
Je žloutnutí listů u oleandru vždy choroba?
Žloutnutí listů u oleandru není vždy choroba. Velmi často jde o reakci na vodu, světlo, teplotu nebo výživu.
Chorobu podezřívejte hlavně tehdy, když listy nejen žloutnou, ale zároveň hnědnou, vadnou celé výhony, na stoncích jsou tmavá místa nebo substrát dlouho zůstává mokrý. U běžného pěstebního stresu pomůže úprava zálivky, lepší světlo a přiměřené hnojení. U hniloby nebo rakoviny oleandru je potřeba odstranit napadené části a zlepšit podmínky.
Co dělat, když oleandru opadávají listy?
Když oleandru opadávají listy, nejdřív zjistěte, zda byl přesušený, přemokřený, napadený škůdci nebo oslabený po zimě.
U přísušku rostlinu postupně prolijte a chraňte květináč před přehříváním. U přemokření vylijte vodu z podmisky, zkontrolujte odtok a případně kořeny. Pokud jsou listy lepkavé, hledejte mšice, puklice nebo červce. Opadané listy se nevrátí, proto sledujte hlavně nové rašení a to, zda opadávání po zásahu ustává.
Jak zachránit oleandr se suchými listy?
Oleandr se suchými listy zachráníte podle příčiny: upravte zálivku, zkontrolujte škůdce a suché větve ostříhejte do zdravého pletiva.
Pokud schnou jen špičky, často jde o nepravidelnou vodu, malý květináč nebo přehřívání nádoby. Když jsou přítomné pavučinky, může jít o svilušky. Lepkavost ukazuje na savý hmyz. Suchá celá větev už se nevzpamatuje, proto ji odstraňte. Po zásahu několik týdnů sledujte, jestli rostlina tvoří zdravé nové výhony.
Co znamenají lepkavé listy na oleandru?
Lepkavé listy na oleandru většinou znamenají savý hmyz, hlavně mšice, puklice, červce nebo molice produkující medovici.
Medovice je sladká lepkavá tekutina, na které se později může usadit černý povlak. Prohlédněte mladé výhony, paždí listů a spodní strany listů. Rostlinu izolujte, omyjte a potom použijte vhodný přípravek podle škůdce. U puklic je důležité mechanické odstranění a opakování kontroly, protože jeden zásah často nestačí.
Jak poznám mšice na oleandru?
Mšice na oleandru poznáte jako drobné zelené, černé nebo šedavé shluky na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, mám kalu pár let, pěkně hustá a pravidelně mi kvetla, ale musela jsem se z rodinného domku přestěhovat do bytu a problémy začali. Listy kaly stále žloutnou. Rozsadila jsem jí do tří květináčů a všude mi listou žloutnou! Co dělám za chybu, v čem je problém? Co jí chybí? Nerada bych o ní přišla! Poraďte prosím. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Škůdci afrikánů: co je opravdu poškozuje a co od nich lidé čekají zbytečně
Afrikány škůdci netrápí tak často jako jemnější letničky, ale rozhodně neplatí, že jsou nezničitelné. Největší škody mi na mladých rostlinách opakovaně udělali slimáci. Malá sazenice afrikánu je pro ně měkká, šťavnatá a snadno dostupná. Zvlášť po dešti dokážou za jednu noc sežrat celé řádky, takže ráno najdete jen pahýly, slizové stopy a pocit, že výsev vůbec neměl smysl.
Právě tady vzniká největší omyl. Lidé slyší, že afrikán odpuzuje škůdce, a pak čekají, že se mu škůdci sami vyhnou. U slimáků to tak v mé zahradě nefungovalo. Starší, silnější rostliny už zvládly okousání lépe, ale čerstvě vysazené sazenice byly ohrožené. Proto dnes dávám kolem nových sazenic suchší povrch, nenechávám u nich zbytky listů a první týden po výsadbě je chodím večer kontrolovat.
Další problém bývají mšice, i když u afrikánů jsem je neviděl tak často jako třeba na fazolích, růžích nebo mladých ovocných stromcích. Pokud se objeví, většinou jde o oslabené rostliny v husté výsadbě, v přehnojené půdě nebo v místě bez proudění vzduchu. Pomáhá omytí proudem vody, podpora slunéček a hlavně nepěstovat rostliny namačkané jednu na druhou.
U půdních škůdců se o afrikánech mluví hlavně kvůli háďátkům. Některé druhy a odrůdy aksamitníků mohou v půdě působit proti určitým parazitickým háďátkům, ale není to univerzální dezinfekce záhonu. Prakticky to chápu tak, že afrikán má smysl zařadit do pestré výsadby, případně ho použít jako součást sezónního ozdravení záhonu, ale nečekat od něj okamžitý účinek po vysazení tří rostlin na roh záhonu.
Příběh z praxe: jeden rok jsem vysadil afrikány kolem záhonu s paprikami a myslel si, že mám vyřešeno. Slimáci se ale schovali pod mulčem a sežrali hlavně mladé afrikány, ne papriky. Od té doby vím, že afrikán není ochranný plot, ale jen jeden dílek v celé péči o záhon.
Choroby se objevují hlavně ve vlhku. Když je léto deštivé, rostliny jsou hustě u sebe a zalévá se shora, mohou listy hnědnout, květy zahnívat a celé keříky působit unaveně. Nejčastější praktické příznaky jsou skvrny na listech, šedý povlak na starých květech, vadnutí odspodu a hniloba u kořenů. V takovém případě nejdřív zlepšuji vzdušnost: odstraním napadené části, vytrhnu nejslabší rostliny a přestanu kropit listy.
Pokud rostliny žloutnou, nemusí jít hned o nemoc. U afrikánů jsem viděl žloutnutí po chladu, po přemokření, po přesazovacím šoku i ve chvíli, kdy byly sazenice dlouho v malém květináči a neměly živiny. Důležité je sledovat souvislosti. Jestli žloutnou po studené noci, dejte jim čas. Jestli žloutnou v mokré těžké půdě, řešte vodu.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Jde o velmi krásnou pokojovou rostlinu z čeledi Mořenovité (Rubiaceae). Pochází z Japonska a Číny, kde roste jako kompaktní stálezelený keř. Tato zelená kráska dostala jméno po Alexandru Gardenovi, skotském botanikovi a amatérském vědci žijícím v 18. století. V Číně byla gardénie používána v tradiční medicíně k léčbě nespavosti, podrážděnosti a úzkosti. Plody gardénie sloužily jako barvivo pro hedvábí.
Z Číny se gardénie rozšířila do celého světa, dnes ji najdeme v Africe, Evropě, Americe, a dokonce také na ostrovech v Pacifiku. Dnes je již známo asi 200 druhů a hybridů gardénií. Nejpěstovanější je pak právě Gardenia jasminoides, která se používá i k řezu. Má tmavě zelené celokrajné vejčité listy a smetanově bílé květy, které intenzivně voní po jasmínu a rozvíjejí se od poloviny léta do podzimu, někdy ještě v zimě. V oblastech, kde je teplejší klima, se gardénie ve velkém pěstuje v zahradách.
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Jasmín nahokvětý pochází z Číny. Má dlouhé slabé čtyřhranné zelené větve, které se dají vyvazovat ke konstrukci. Keř je 1 až 3 m vysoký. Vstřícné listy jsou trojčetné, dlouhé 1–3 cm. Za mírných zim se na keři objevují 2,5centimetrové žluté květy podobné prvosence už o Vánocích. Většinou však jasmín kvete v období od února do března. Jasmín nahokvětý je velmi nenáročný a prospívá jak na slunci, tak v mírném stínu. Daří se mu na půdách dostatečně zásobených živinami. Na zimu je vhodná přikrývka kořenů. Větší rostliny jasmínu nahokvětého se doporučuje vyvazovat ke konstrukci, protože ležící větve rychle zakořeňují. Jasmín roste dobře také ve vysokých nadmořských výškách.
Zkroucené listy u švestky: mšice, sucho i oslabený strom
Zkroucené listy u švestky nejčastěji souvisejí se savými škůdci nebo se stresem stromu. U mladých švestek a slivoní bývá častým viníkem mšice, která napadá mladé listy a letorosty. Listy se pak svinují, deformují, někdy žloutnou a výhon přestává normálně růst. Opět platí, že nejdůležitější je list rozbalit a podívat se dovnitř.
U švestek je nepříjemné, že pěstitel často řeší víc problémů najednou. Strom může být oslabený suchem, starou výsadbou, nevhodným řezem, trávou až ke kmeni nebo přetížením plody. Do toho přijdou mšice a listy se začnou kroutit. Pak je snadné obvinit jen škůdce, ale skutečný problém je kombinace slabé vitality a napadení.
V českých zahradách se u švestek často zapomíná na zálivku po výsadbě. Stromek se zasadí, první týdny dostane vodu, ale v druhém roce už se bere jako samostatný strom. Jenže kořenový systém ještě nemusí být dostatečně rozvinutý. Když přijde suché jaro, švestka kroutí listy, špičky letorostů slábnou a mšice se na měkkém růstu drží snáz.
Pokud se listy kroutí jen na koncích výhonů a uvnitř jsou mšice, řešte primárně škůdce. Pokud se ale kroutí větší část koruny, listy žloutnou, strom má malé přírůstky a půda je tvrdá nebo suchá, přidejte péči o stanoviště. To znamená odplevelit kruh kolem kmene, zamulčovat, dodat vodu do hloubky a nehonit strom rychlým dusíkem.
U švestky pomůže pozorovat průběh v sezóně. Jarní zkroucení mladých listů bývá často mšicové. Letní vadnutí a kroucení po vedrech bývá spíš vodní stres. Dlouhodobé slabnutí, žloutnutí a malé přírůstky ukazují na problém kořenů, půdy nebo celkové kondice stromu.
Období
Co se na švestce děje
Co to obvykle znamená
Jak reagovat
Duben až květen
Kroutí se mladé listy na koncích výhonů
Často mšice
Rozbalit listy, odstranit napadené konce, podle rozsahu ošetřit
Červen
Listy žloutnou, přírůstky jsou krátké
Stres po suchu, slabé kořeny, konkurence trávy
Hlubší zálivka, mulč, uvolnit prostor kolem kmene
Červenec až srpen
Listy se kroutí po horkých dnech
Vodní a teplotní stres
Zalévat méně často, ale vydatně, nestříhat v horku zbytečně silně
Celá sezóna
Listy se deformují, strom dlouhodobě chřadne
Kombinace chorob, půdy, poškození kořenů nebo viróz
FAQ – kroucení listů u rajčat, paprik a ovocných stromů
Proč se kroutí listy u rajčat?
Listy u rajčat se nejčastěji kroutí kvůli horku, nerovnoměrné zálivce, silnému odlistění, přehnojení nebo škůdcům.
Pokud jsou listy jinak zelené a rostlina dál kvete a plodí, často jde o fyziologickou reakci. Sledujte hlavně nové přírůstky. Když se deformuje vrchol, květy jsou divné, rostlina zakrňuje nebo se přidají skvrny, už nejde o běžné kroucení a je potřeba hledat chorobu, škůdce nebo poškození herbicidem.
Co způsobuje kroucení listů u paprik?
Kroucení listů u paprik často způsobuje přelití, malý květináč, kořenový stres, chlad, škůdci nebo kolísavý příjem živin.
U paprik je důležité zkontrolovat hlavně mladé listy a kořeny. Pokud je spodní část substrátu mokrá, kořeny hnědnou nebo nádoba nestačí, další hnojivo problém zhorší. Když jsou listy lepkavé, tečkované nebo na spodní straně najdete hmyz, řešte nejdřív škůdce, ne výživu.
Jak poznám stolbur rajčat?
Stolbur rajčat poznáte podle kombinace malých tuhých listů, zakrnělého růstu, deformovaných květů a špatně se vyvíjejících plodů.
Samotné stočení listu nestačí. Podezřelé je, když se rostlina celkově mění, vrchol je divně vzpřímený, listy tuhnou a květy vypadají nepřirozeně. U silně podezřelé rostliny je lepší ji odstranit ze záhonu, protože stolbur se po projevu příznaků nedá běžně vyléčit postřikem.
Mají se zkroucené listy rajčat otrhat?
Zkroucené listy rajčat netrhejte automaticky. Odstraňujte jen silně poškozené, nemocné nebo překážející listy.
Když otrháte příliš mnoho listů najednou, rajče ztratí část ochrany proti slunci a rostlina se může dostat do ještě většího stresu. Staré stočené listy se často nenarovnají, ale mohou dál částečně pracovat. Sledujte hlavně nové patro listů a odlistění dělejte postupně.
Proč se rajčatům kroutí listy nahoru?
Listy rajčat stočené nahoru často ukazují na horko, sucho, kolísavou zálivku nebo běžné fyziologické svinování.
Typické je to ve skleníku během teplých dnů, kdy rostlina omezuje odpar vody. Pomůže větrání, ranní hlubší zálivka, mulč a případně lehké stínění. Pokud jsou listy zelené a nové přírůstky zdravé, obvykle nejde o katastrofu. Varovné jsou až deformace vrcholu, květů a plodů.
Proč se listy rajčat stáčejí dolů?
Listy rajčat stočené dolů mohou souviset s přelitím, poškozenými kořeny, přehnojením nebo chemickým poškozením.
Nejdřív zkontrolujte půdu v hloubce, ne jen povrch. Pokud je zemina dlouhodobě mokrá, kořeny trpí nedostatkem vzduchu a rostlina může vypadat jako zvadlá. Podezřelé jsou také úzké, nepravidelné nové listy po úletu herbicidu. V takovém případě sledujte okolní rostliny a nový růst.
Ve svém příspěvku MUŠKÁT STOJATÝ ŽLUTÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den,
prosím o radu, koupila jsem krásně rostlé stojaté muškáty a nechala si je dovézt autem od dcery, která je bohužel nechala v těch velkých vedrech celý den v autě. Chudinky jsem je hned přesadila do korýtek, ale spodní listy se kroutí a žloutnou. docela hodně listů. Bojím se, že se nevzpamatují, každý den odtrhnu další žluté a nevím co mám udělat pro jejich záchranu.
Děkuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žloutnutí listů oleandru: jaká je to choroba a kdy to choroba není
Žloutnutí listů oleandru je nejčastější dotaz, ale zároveň největší past. Spousta pěstitelů hledá chorobu, i když rostlina ve skutečnosti reaguje na zálivku, kořeny, nedostatek živin, tvrdou vodu, chlad po zimě nebo příliš tmavé stanoviště. Choroba je jen jedna z možností.
V českých podmínkách žloutnou oleandry nejčastěji ve třech obdobích. První vlna přichází po zimě, když se rostlina přenese ven a starší listy nezvládnou změnu světla, teploty a zálivky. Druhá vlna bývá v létě, když je oleandr v malém květináči, rychle vysychá a zároveň hodně kvete. Třetí vlna se objevuje na konci sezóny, když se ochladí, ale substrát zůstává mokrý.
Pokud listy žloutnou hlavně dole, ale nové výhony jsou pevné, zelené a rostlina dál kvete, nejde obvykle o katastrofu. Oleandr si jen částečně obměňuje listy nebo reaguje na kolísání péče. Horší je, když žloutnutí postupuje rychle, listy zároveň hnědnou, výhony měknou, substrát zapáchá nebo na průřezu stonku vidíte zhnědlé pletivo.
Jaká je to choroba při žloutnutí listů
Pokud listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnout a na průřezu stonku je vidět tmavé nebo zhnědlé pletivo, může jít o fomovou hnilobu. Ta se typicky spojuje s dlouhodobě vlhkým a chladným prostředím, přehoustlou rostlinou, těžkým substrátem a přemokřenou nádobou. Není to tedy jen „nemoc z ničeho“, ale často důsledek podmínek, které houbám nahrály.
V praxi jsem si fomovou hnilobu začal víc hlídat u oleandrů, které přezimovaly v garáži, chladné chodbě nebo zimní zahradě, kde se málo větralo. Rostlina vypadala zpočátku jen unaveně. Listy nebyly krásně zelené, část žloutla, část hnědla a některé výhony zůstávaly měkké. Rozhodující pro mě bylo až stříhání podezřelého výhonu: uvnitř nebylo zdravé světlé pletivo, ale hnědý pruh.
Žloutnutí ale může mít i kořenový důvod bez jasné infekce. Oleandr v létě vodu miluje, ale to neznamená, že má být celoročně v těžké, neprovzdušněné zemině. Když kořenový bal dlouho stojí v mokru a nemá drenáž, kořeny ztrácejí vzduch. Rostlina pak paradoxně vypadá, jako by trpěla suchem: listy žloutnou, vadnou a opadávají, protože poškozené kořeny neumí vodu dobře přijímat.
Co s tím dělat při žloutnutí listů
Nejdřív bych udělal jednoduchý test substrátu. Zasuňte prst několik centimetrů do zeminy, zvedněte květináč a podívejte se na odtokové otvory. Pokud je zemina kyselá, mazlavá, zapáchá nebo je kořenový bal trvale mokrý, nestačí přestat zalévat na dva dny. Rostlina potřebuje lepší drenáž, vzdušnější substrát a odstranění poškozených kořenů.
Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.
Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.
Anturii zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu částečně proschne, nikdy ne podle pevného rozvrhu. Pravidelnost bez kontroly půdy je nejčastější příčinou problémů.
V praxi to znamená zálivku přibližně jednou za 7–10 dní v létě a jednou za 10–14 dní v zimě, vždy však záleží na teplotě, vlhkosti a typu substrátu. Přelití je pro anturii výrazně nebezpečnější než krátkodobé sucho.
Proč anturii hnědnou okraje listů?
Hnědé okraje listů anturie jsou nejčastěji důsledkem suchého vzduchu nebo tvrdé vody. Tento problém se objevuje postupně a bývá dlouhodobý.
Typické je prostředí s ústředním topením, nízkou vlhkostí a zaléváním studenou vodou z kohoutku. Pomáhá rosení, použití dešťové nebo odstáté vody a omezení hnojení, které zvyšuje koncentraci solí v substrátu.
Co znamená, když anturii žloutnou spodní listy?
Žloutnutí spodních listů je často přirozený proces stárnutí, ale může signalizovat i přelití nebo špatný substrát. Rozhodující je množství a rychlost změny.
Pokud žloutne jeden starší list za několik měsíců, není to problém. Pokud žloutnou listy hromadně a substrát je trvale mokrý, je nutné upravit zálivku a zkontrolovat kořeny.
Proč anturie nekvete ani po roce pěstování?
Dlouhodobé nekvetení anturie souvisí nejčastěji s nedostatkem nepřímého světla nebo se stavem kořenů. Rostlina může růst, ale nekvést.
Anturie potřebuje jasné rozptýlené světlo, nikoli polostín v hloubce místnosti. Dalším častým důvodem je příliš velký květináč, kdy rostlina investuje energii do kořenů místo květů.
Mohu anturii přesadit hned po koupi?
Okamžité přesazení po koupi se u anturie nedoporučuje, pokud není substrát zjevně nevhodný nebo zapáchající. Rostlina potřebuje čas na adaptaci.
Ideální je počkat alespoň 6–8 týdnů, než se anturie přizpůsobí novému prostředí. Přesazení v období adaptačního stresu často vede k opadu listů a dlouhodobé stagnaci.
Je anturie vhodná do ložnice nebo dětského pokoje?
Anturie není ideální volbou do dětského pokoje, protože je jedovatá a při požití nebo kontaktu může způsobit podráždění.
V ložnici může být umístěna pouze mimo dosah dětí a zvířat. Při manipulaci s rostlinou je vhodné používat rukavice a zabránit kontaktu mízy s pokožkou.
Jak poznám, že anturie trpí přelitím?
Přelití se u anturie projevuje žloutnutím listů, měkkými stonky a zatuchlým substrátem. Kořeny bývají tmavé a měkké.
Pokud je půda dlouhodobě mokrá a květináč nemá drenáž, je riziko velmi vysoké. Řešením je omezení zálivky, kontrola kořenů a případná výměna substrátu za vzdušnější.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni.
Ve svém příspěvku NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Je prokázáno, že zelenec zbavuje vzduch v místnosti toxických látek a některých choroboplodných zárodků. Jeho pěstování je jednoduché. V létě snese teplotu 20 až 25 °C, v zimě nejlépe 10 až 15 °C, teplota by ale neměla klesnout pod 7 °C. Rostlina dobře snáší slunné i stinné stanoviště, kultivary s pruhovanými listy se ale nejlépe vybarví na slunci. V létě je možné i umístění na venkovní stanoviště. V době vegetace musí být zálivka hojná, vyhnout byste se však měli přemokření substrátu. V zimě zálivku mírně omezte. Je-li to možné, používejte k zálivce měkkou (dešťovou) vodu. V létě prospěje vzdušná vlhkost okolo 70 %, při vyšších hodnotách se mohou objevit zahnědlé špičky listů. V zimě (při snížení teploty) je vhodné snížit i vzdušnou vlhkost. Přesazování je vhodné na jaře (ale v podstatě je možné kdykoliv) do směsi pařeništní zeminy, rašeliny, drnovky a písku, smíchané v poměru 2:1:1:1, pH by mělo být v rozmezí 6-7,5. Starší rostliny obvykle postačí přesadit 1x za dva roky, mladší třeba přesazovat i 2x ročně. Zahnědlé konce listů se objevují při pěstování v příliš suchém nebo příliš vlhkém vzduchu, nebo při nadměrné zálivce, nebo při podvýživě (pak je třeba přesadit nebo přihnojit). Pokud v zimě listy blednou, žloutnou, poklesávají či opadávají, bývá příčinou vysoká teplota nebo nedostatek světla. Jestliže se během zimního období objeví na listech hnědé proužky, pak je obvykle příčinou mnoho vody při pěstování v chladném prostoru (takže je třeba zalévat méně). Jsou-li listy v době vegetace hnědě puntíkované, žloutnou či opadávají, pak jde zřejmě o příliš suchý substrát.
Ve svém příspěvku ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tovarová Marie.
Mám orchidej Dendrobium Nobile. Zalívám ji za 10 dní, žloutnou ji listy. Pokud ne, kořínky zasychaji. Umístěná je za balkonovými skleněnými dveřmi. Děkuji za odpověď.
V mladém věku postupuje růst oleandru tak rychle, že nádobu za rok zcela prokoření. Pokud okrasný keř nepřesadíme do větší nádoby s čerstvou zeminou, ovlivní výsledný tlak kořenů listovou zásobu. Ty žloutnou a opadávají, i když jsou pravidelně zalévány a hnojeny. Pokud ze spodního otvoru vyrůstají oddenky a protlačují se substrátem, přesaďte oleandr takto:
Nejlepší čas pro přesazení oleandru je brzy na jaře, těsně před vyjasněním.
Nová nádoba má průměr větší o 5 až 10 cm.
Naplňte nádobu do jedné třetiny směsí zeminy pro pokojové rostliny, hlíny a písku.
Výhonky svažte provázkem a rostlinu vytáhněte z květináče.
Odstraňte všechny žluté listy.
Původní zeminu vytřepejte nebo setřeste.
Zastřihněte měkké kořeny.
Pokud chcete znovu použít starý květináč, můžete kořeny zkrátit o 2-3 cm. Oleandr zasaďte tak, aby byla zachována předchozí hloubka. Vydatně zalijte. Aby se stresovaný keř rychle zotavil, nechte ho 8 až 10 dní na chráněném, částečně zastíněném místě.
Proč listy žloutnou a opadávají? Málokdo to ví, ale když okraj listů zežloutne nebo zhnědne, je to známka toho, že vaše rostliny v květináčích mají problém se zaléváním. Nejčastějším problémem je přebytek vody. Dalším důvodem žloutnutí, vždy spojeným s problémem zavlažování, je příznak nedostatku dusíku.
Nedostatečná zálivka může způsobit žluté listy na oleandru. Příčinou žloutnutí keřů oleandrů může být právě nesprávná zálivka, ať už příliš velká, nebo příliš malá. Ačkoli jsou oleandry vysoce odolné vůči suchu, prospívá jim pravidelné zavlažování. Příliš mnoho vody však může rostlinu poškodit a může být příčinou vzniku žlutých listů na oleandru.
Jak zacházet s přelitým oleandrem, který ztrácí listy? Pokud se příznaky objevily nedávno, stačí omezit zálivku a po každém zalití vyprázdnit spodní misku. Pokud naopak již mnoho listů opadlo, musíte ho vyjmout z květináče, odstranit co nejvíce zeminy a odříznout poškozené a nahnilé kořeny.
Pokud je příčinou nedostatečné zalévání, rostlina by se měla po dostatečné zálivce brzy zotavit. V létě v horkém počasí vydatně zalévejte, zvláště pokud je pěstujete v květináči.
Nedostatek slunce může za to, že listy oleandru jsou malé a nerostou. Pokud oleandr umístíme do rohu, kde na něj velkou část dne nesvítí přímé slunce, rostlina může trpět a nakonec uhyne. To může být další důvod, proč listy oleandru žloutnou a opadávají. V takovém případě oleandr okamžitě se přesuňte.
Jako středomořská rostlina oleandr miluje slunce a nemá zimní odolnost. Díky tomu může opulentně kvetoucí keř dělat parádu na balkoně a terase od jara do podzimu. Pokud mu přidělená lokalita nevyhovuje, rostlina zareaguje žlutými listy, které dříve či později opadnou. Vzhledem k tomu, že rostlina je citlivá na mráz je závislá na pěstování v nádobě, díky tomu můžete v případě pochybností umístění snadno optimalizovat. Po splnění následujících podmínek se projevy poškození rychle obnoví:
Přesuňte oleandr na slunné a teplé místo.
Doporučuje se ochrana proti větru a dešti.
Umístění na jižní straně domu.
Po rychlém přesunutí oleandru na exponované místo by se spálil a vytvořily by se žlutě skvrnité listy. Jako jistý znak této příčiny je, že se žluté skvrny dále nešíří. Rostlinu je třeba na přesun aklimatizovat na polostinném stanovišti po dobu 1 až 2 týdnů. To pomůže zabránit poškození listů oleandru. Postižené listy by se neměly odstraňovat, protože zbývající zelená tkáň se nadále účastní životně důležité fotosyntézy.
