ŽLOUTNUTÍ LÍSTKŮ BUKSUSU je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Snad všichni vypijeme za život alespoň jeden šálek čaje. Spousta lidí si na něm dokonce vypěstuje doslova závislost. Popíjíme ho při snídani, během dne, nahrazuje nám kávu. Angličané si bez „čaje o páté“ jen těžko představí svůj režim dne. Čaj černý, zelený, bílý, sypaný, v sáčku, s různými příchutěmi se stal pro většinu z nás neodmyslitelnou součástí života.
Rostlina čajovník
Čajovník (Camellia) je stálezelená rostlina pocházející z Jihovýchodní Asie pěstovaná hlavně v tropických a subtropických oblastech, v různých nadmořských výškách. Je to poměrně nenáročná rostlina, která ale vyžaduje celoročně velké množství srážek a má ráda polostín. Na některé plantáže se dokonce před vysazením čajovníku zasadí vyšší stromy, které mu následně tento stín zajistí. Keře čajovníku dorůstají výšky 5 – 15 m, listy mají různou velikost (délka 3 – 25 cm, šířka 1 – 10 cm) s krátkými stonky, bílými květy a plody podobnými ořechu s jedním až třemi semeny. Na plantážích se ale sestřihávají na výšku 1 metru pro pohodlnější sklizeň. Čajové lístky se dají sklízet nejdříve po třech letech a rostlina je produkuje přibližně třicet let. Sklízejí se celé mladé výhonky tvořené listovým pupenem a dvěma až třemi přilehlými lístky. Říká se jim „tips“ nebo „fleš“. Ty s nejmladšími lístky jsou nejkvalitnější. Sběr je většinou ruční, a to buď prsty, nebo nůžkami. V Japonsku se používají speciální stříhací stroje a čaj se zde připravuje nejen z lístků, ale i z větviček. Říká se mu kikuča a vyznačuje se výraznou hořkou chutí. Doba sklizně se liší podle druhu čaje, místa pěstování a je přizpůsobena hlavně srážkám. Čaje nižší třídy se sklízejí celoročně, kvalitnější však jen dvakrát až třikrát do roka. Například plantáže Darjeelingu pro čaj nejvyšší kvality využívají jen sklizeň lístků v únoru a březnu. Podzimní sklizeň pak používají jen do směsí, neboť je kvalitativně o několik tříd níže.
Všechny druhy čaje – černý, zelený, bílý, žlutý aj. – pocházejí se stejné rostliny čajovníku. Liší se pouze stupněm fermentace neboli přirozeným kvasným procesem, kdy dochází k oxidaci lístků a změně jejich chemických vlastností. Fermentace je první fází zpracování čaje. Následuje zavadnutí (ztráta křehkosti lístků, aby se dále nedrtily), rolování (narušení buněčné struktury pro uvolnění chemických látek), sušení (snížení obsahu vody v lístcích pod 3%) a konečné třídění.
První ucelené pojednání o čajovníku a čaji bylo sepsáno v 2 již v 7. – 10. století v Číně. Ta je považována za kolébku čaje. Odtud se pak rituál pití čaje rozšířil do sousedního Japonska. Z čínského znaku také pocházejí současné názvy čaje. Z kantonské čínštiny „čcha“ například portugalské „chá“ nebo české „čaj“, z oblasti Tchaj-wanu „čche“ pak anglické „tea“ nebo francouzské „thé“. Pro svou výjimečnou chuť a blahodárné účinky se čaj stal oblíbenou obchodní komoditou a po vodě nejoblíbenějším nápojem na světě vůbec. Plantáže čajovníku najdeme v současnosti nejen v Číně (největší producent čaje) a Japonsku, ale i v Indii, Indonésii, Vietnamu, na Kavkaze, Srí Lance, Tchaj-wanu, Jávě, Sumatře. Dokonce i v Evropě (Gruzie a Azorské ostrovy) a Jižní Africe.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.
Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.
Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.
Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.
Housenky
Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.
Původ
Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.
Jak ho poznám?
Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit. Zde se podívejte na to, jak vypadá buxus napadený housenkami.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA BUKSUSU - HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk Filip.
Dobrý den,
prosím, poraďte mi nějaký účinný prostředek proti housenkám na buksusu.
Děkuji za pochopení, vstřícnost a zaslání odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jednoznačně Lepinox Plus je určený na ochranu rostlin proti housenkám a je velmi účinný při likvidaci právě housenek zavíječe zimostrázového na buxusu. Tady se můžete podívat kolik stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledej….
Jde o biologický požerový insekticid určený proti všem škodlivým housenkám motýlů jako jsou obaleči, zavíječi, píďalky, bělásci a další. Přípravek Lepinox Plus obsahuje bakterii Bacillus thuringiensis, která narušuje trávicí ústrojí housenky. Během několika desítek minut přestává housenka žrát a do 2-3 dnů umírá. Přípravek je neškodný pro člověka i domácí mazlíčky. Aplikace se provádí postřikem v době výskytu housenek, nejlépe mladších stádií. Postřik lze provádět při teplotách minimálně 15°C.
Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.
V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.
Preventivní aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Postřik je třeba aplikovat důkladně i dovnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Mospilan 20 SP). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48, Lepinox Plus. Aktuální nabídku s účinnými přípravky dostupnými na trhu můžete vidět zde: Zavíječ zimostrázový - chemická ochrana. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Jednoduché květy – mají miskovitý tvar s jednou či dvěma řadami zvlněných korunních lístků a nápadnými tyčinkami uprostřed květu.
Poloplné květy – jsou podobné jednoduchým květům, mívají však tři řady korunních lístků. Takovýto tvar květu v tmavě růžové má Cora Stubbs, světle růžová Westener nebo čistě bílá Hawaian Sun.
Plné květy – bývají okrouhlé s jednou nebo dvěma vnějšími řadami velkých korunních lístků. Ostatní jsou hustší, zmenšují se ke středu a vyplňují zbytek květu tak, že tyčinky zanikají. Některé odrůdy jsou dvoubarevné – jako červenobílá Gay Paree či žíhaná bíločervená Madame Jules Dessert. Zajímavě lososová je odrůda Pink Hawaien Coral, Lady Anna zas potěší milovníky růžové barvy. Odrůda Rubra Plena (červená) a Alba Plena (bílá) krášlily už zahrádky našich babiček a prababiček.
Sasankovité květy – jsou typické pro japonské pivoňky a kultivary z nich vyšlechtěné. Střed květu vyplňují korunní lístky vzniklé z tyčinek.
Zamiokulkasu žloutnou listy z důvodu nadbytečné zálivky (přemokření), nedostatečné zálivky (zasychání), někdy i kvůli nedostatečnému přihnojování nebo nedostatečné vzdušné vlhkosti, nevyhovujícímu substrátu a malému květináči. Vesměs se dá konstatovat, že ke žloutnutí listů dochází následkem špatné péče o rostlinu.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Bobkovišeň obvykle netrpí žádnými chorobami a škůdci. Na listech se jí však může objevit bílý povlak, který způsobuje padlí (Podosphaera tridactyla). V tom případě použijte postřik přípravky Champion 50 WP.
Na listech bobkovišně se též může objevit žír nosatců, lalokonosců anebo někteří červci. Hnědé listy způsobuje bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae a několik houbových patogenů, například Cercospora sp., Blumeriella sp. a Wilsonomyces carpophilum. Stigmina carpophila zase parazituje na květech, plodech a pupenech. Na listech vytváří suchou skvrnitost – hnědé skvrny, které brzy zasychají a vypadávají.
Na příliš vápenitých půdách se bobkovišním nedaří a dochází k žloutnutí listů (chloróza). Toto žloutnutí lze odstranit přidáním hořké soli či úpravou pH půdy na kyselou. Žloutnutí může být způsobeno také nedostatkem živin či výsadbou do jílovité půdy.
V naší poradně s názvem OPADÁNÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Dobrý den, mám asi 1 rok dracénu a teď z ničeho nic jí opadaly téměř všechny zelené listy, zůstalo jen pár lístku úplně na vršku. Listy neusychaly, nekroutily se, nedělaly se na nich žádné skvrny nebo něco podobného. Kmínky jsou od vrchu v délce asi 2 cm bílé.
Děkuji za pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracenu můžete zkrátit jak potřebujete. Rostlina kousek pod řezem vyraší novým výhonkem. Někdy vyraší i více výhonků. Z uřízlé části stonku můžete nadělat dvaceti centimetrové řízky, které se zasadí do vlhčené zeminy a zanedlouho zakoření a vyrostou z nich nové rostliny. Listnatý konec je dobré dát zakořenit do vody a až pak zasadit do zeminy.
Příčinou žloutnutí listů oleandrů je nedostatek vody. Oleandr je taková středomořská vrba, je mu nejlépe, když má v misce pod květináčem stále vodu. Žloutnutí listů může být způsobeno i nedostatkem živin nebo napadení puklicemi.
Ve svém příspěvku ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Špičková.
Kolik listů rýmovníku se dává do čaje? Některé recepty mají 1 list na šálek vody, jiné 5 lístků na 1/4 litru, takže jak to je? Děkuji za odpověď. Špičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helička.
Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.
Do pěstování rukoly se může pustit i naprosto nezkušený zahradník, dokonce nemusí ani vlastnit pozemek. Není náročná na péči – může růst na záhonech, v truhlíku, anebo v zimních měsících na parapetu na podloží z vaty nebo buničiny. V obchodech se semenářskými produkty se její semínka dají koupit buď sypaná, nebo na takzvaných výsevových páscích, což je velmi praktické, protože tak zamezíme shlukování semínek, z nichž pak vyrazí trs rostlinek. Protože rukola roste rychle, je vhodná jako první předjarní zelenina (v období, kdy je lidský organismus vyčerpán zimními měsíci a trpí avitaminózou, která způsobuje „jarní únavu“). Připravíme si mělkou podložku, která se vejde na okenní parapet (užší tác nebo plastovou misku pod květináč), a vyložíme ji navlhčenou vatou nebo buničinou. Na podklad nasypeme rovnoměrně semínka, lehce je přitlačíme a opatrně zalijeme, aby neplavala. Semínka rukoly vzejdou asi po týdnu, po čtrnácti dnech je možné lístky sklízet (odštipovat). Má-li rostlinka dobrou péči (zálivku a mírné teplo), může na vatovém základu obrážet až šest týdnů. Pro tento druh pěstování se hodí druh rukola planá (Diplotaxis tenuifolia).
Pěstování na záhonu
V případě mírného jara (když teploty dovolí a nehrozí sněžení či mráz) vyséváme rukolu ven, a to buď do balkonového truhlíku, nebo na slunný záhon. V zemině (substrátu) se jí daří lépe než na vatě, vyroste asi do 20 centimetrů. Jestliže „vyžene do květu“, bude vyšší. Proto při výsevu dodržujeme vzdálenost mezi řádky přibližně 20 centimetrů. Máme-li úzký truhlík, budeme se muset spokojit s jednou řadou, anebo semena rovnoměrně rozptýlíme, aby rukola měla dost místa. Když semínka vzejdou, je třeba rostliny vyjednotit (protrhat). Během růstu jí věnujeme obvyklou péči – jemně ji okopáváme, zaléváme a plejeme.
Sklizeň
Rukolu sklízíme průběžným odštipováním lístků. Je nutné činit tak opatrně, abychom nepoškodili matečnou rostlinu. Odtrhávání lístků ji nutí k bujnějšímu obrůstání. Podle zkušeností pěstitelů ji lze na záhonu pěstovat i jako víceletou rostlinu, její kořeny na jaře znovu obrostou. Jestliže vykvete, sama se vysemení a rozmnoží. Na balkoně ovšem asi vymrzne.
Ve svém příspěvku ZAZIMOVAT VINNOU PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Blažek.
Mám letos vysazený mladý keřík vinné révy má zhruba 25 cm., a pár malých lístku. Co mám dělat, aby mi to nezmrzlo, bydlím na upatí Beskyd,- Frýdlant n.Ostr. Přesně nevím, jak se odruda jmenuje, díky moc za odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obsah jedovatých látek je v rostlině proměnlivý – závisí na stanovišti, ročním období, klimatu, sušení rostlin, ale i denní či noční době. Účinnost toxických látek na jedince je závislá zejména na jeho stáří a zdraví, jinak působí jed na dítě a jinak na dospělého člověka, jinak také na osoby více senzitivní. Toxické látky bývají obsaženy v celé rostlině, často však ve vyšších koncentracích zvláště v některých jejích částech. Toxické metabolity působí toxicky až v dávkách přesahujících určitou mez, poté se stávají rostlinnými jedy. Toxické metabolity jsou často vysoce účinné biologicky aktivní látky, které jsou v malých dávkách potenciálně využitelné jako rostlinná léčiva.
Protože se mezi léčivými rostlinami vyskytují také rostliny jedovaté, netrhejte v žádném případě rostliny a nejezte plody, které neznáte! Sbírejte jen ty rostliny, které bezpečně poznáte!
Běžně se za jed považuje škodlivá látka, která způsobuje poruchu normálních činností lidského nebo zvířecího organismu. Přesněji vyjádřeno, jedem je látka, která po vniknutí do těla v malém množství (nejvýše několik desítek gramů) vyvolá po vstřebání chorobné změny, jež mohou vést i k zániku organismu. Následkem působení jedu v organismu je otrava, nemoc s určitým původcem, inkubační dobou, příznaky a určitým průběhem. Vždy jde o výsledek vzájemného působení organismu a jedovaté látky.
Konkrétní nejmenší množství jedu vyvolávající otravu se označuje jako toxická dávka. Některé rostliny nebo jejich části jsou jedovaté v čerstvém stavu, zatímco sušením, vařením, pečením či smažením jejich jedovatost mizí nebo se snižuje v důsledku změn a rozpadu účinných látek. Většinou se však jedovaté účinky rostlin při těchto pochodech nemění. Rostlina může obsahovat buď jedinou jedovatou látku, nebo celou řadu různě složitých jedů. Složení některých rostlinných jedů není dodnes známo. Například známý alkaloid morfin byl v opiu máku izolován již začátkem 19. století a uběhlo téměř sto let, než bylo stanoveno jeho přesné složení a struktura. V opiu se během několika dalších desetiletí výzkumu zjistilo ještě asi 50 dalších alkaloidů a v podstatě dodnes není výzkum máku setého z tohoto hlediska uzavřen.
Jírovec maďal
Rostlina s latinským názvem Aesculus hippocastanum se někdy nazývá také koňský kaštan. Jde o opadavý, až 30 m vysoký strom s kmenem o průměru až 2 m. Borka je zpočátku hladká, šedohnědá, později až červenohnědá, odlupující se v malých šupinách. Pupeny velké, silně lepkavé, hnědé až červenohnědé. Listy vstřícné, dlouze řapíkaté, dlanitě složené, 5 až 7četné, lístky přisedlé, obvejčité, na okraji pilovité, prostřední lístek větší než ostatní. Květy se objevují v květnu a
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Zamioculcas lze množit buď dělením trsů, nebo dělením lístků. Nejčastějším způsobem rozmnožování je asi dělení trsů přímo při přesazování této rostliny, kdy lze získat najednou hned několik exemplářů, protože v květináči obvykle rostou společně čtyři rostliny a více. Úspěšnost takového množení je prakticky stoprocentní.
Druhou a méně známou technikou je rozmnožování pomocí lístků, které se umístí do předem vyhřátého substrátu. Takto se zamioculcasy množí právě v domovském prostředí při déletrvajícím suchu: postupně shazují listy, které následně zakoření. My doma list před zasazením osušíme a pro lepší zakořenění použijeme stimulátor růstu. Poté umístíme na světlé a teplé stanoviště, kde zakoření během dvou měsíců.
V naší poradně s názvem JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Valentová.
Dorý den,mám podezření,že by můj malý pejsek /5,5 kg/ včera v odpoledních hodinách mohl sežvýkat kousek / asi 15 % /z jednoho upadlého lístku zamiokulasu,pokoj.rostl.Protože vím,že rostlina je jedovatá,obávám se o jeho zdraví.Zatím nemá žádné problémy, večer normálně jedl.Děkuji za vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rostlina zamiokulkas je jedovatá. Její jedovatost se na psech projevuje podobně jako alergie včetně průjmu a zvracení. Když psi žvýkají listy těchto rostlin, příznaky, které můžete očekávat, jsou: orální podráždění, intenzivní pálení a podráždění úst, pysků, jazyka, nadměrné slintání, zvracení, potíže s polykáním. Občas také můžete vidět nějaké zvracení. Očekává se, že se příznaky rozvinou krátce po expozici a trvají 8 až 12 hodin. Během této doby můžete psa povzbudit (ale nenutit), aby pil vodu nebo trochu mléka, což může pomoci kompenzovat jedovaté účinky. Váš pejsek nyní v klidu žere, tak to vypadá, že ho jedy z rostliny nijak neovlivňují, přesto pokud by se příznaky objevily a zhoršily se, kontaktujte svého rodinného veterináře, který vám poskytne potřebnou péči. Většinou se nejedná o život ohrožující záležitost, jen to velmi podráždí jejich ústní dutinu.
V létě se objevují na této rostlině bílé nevýrazné květy. Květy jsou uspořádány po 2 a každý pár je podepřen listenem, páry květů často skládají vrcholičnaté květenství. Květy jsou výrazně nesouměrné. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, jsou volné. Koruna se skládá ze 3 lístků, které jsou na bázi srostlé v krátkou trubku, jsou nestejné, jeden z lístků je delší a kápovitý.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
Kosatec patří k nejkrásnějším a nejproměnlivějším rostlinám v přírodě severní polokoule. Své botanické jméno má po řecké bohyni duhy – Iris. Historické památky svědčí o tom, že kosatce patřily k prvním okrasným rostlinám. Květy kosatců zdobí etruský nábytek ze 7. století před naším letopočtem, na Krétě se zachovaly fresky s kosatci z roku 2100 před naším letopočtem.
Charakteristickými znaky kosatců je stavba květů, tvar listů a existence oddenku. Květ kosatců je trojčetný. Tři vnitřní okvětní lístky jsou u většiny druhů vztyčené, tři vnější okvětní lístky bývají nejčastěji převislé nebo odstávají do stran. Nad každým z vnějších okvětních lístků se sklání jedna tyčinka, která je shora chráněná rozšířeným ramenem čnělky. Na konci každého ramene čnělky je blizna, překrytá dvěma bliznovými laloky. Spodní semeník je spojen s ostatními částmi květů okvětní trubkou. Semeník a část trubky jsou ukryty mezi listeny, které mohou být buď zelené jako listy, nebo do různé míry nezelené, blanité až suché – papírovité. Plod je trojpouzdrá tobolka. U nejnižších druhů nese stonek jen jeden květ, vyšší kosatce mívají většinou víc květů (u nejvyšších druhů, kde stonek přesahuje výšku 1 m, může být až kolem 15 květů).
Rovněž mečík je rostlina známá po mnoho století. Zpočátku to byl plevel. Řecký lékař Dioskorides Pedanius, žijící v 1. století našeho letopočtu, se zmiňuje o purpurově kvetoucím plevelném mečíku na obilných polích. Pro své úzké dlouhé mečovité listy byl mečík až do středověku považován za rostlinu vítězství, která chrání před poraněním. Hlízy mečíků se nosily do boje jako talisman.
Mečík má na rozdíl od kosatce dvojí kořeny. První vyrůstají z mateční hlízy po vysazení a dorůstají délky 25 cm. Druhé kořeny vyrůstají u spodní části listů v místech, kde se tvoří nová hlíza. Jsou kratší než první kořeny a rozvětvují se. Stonek je zkrácený v bazální osní hlízu. Hlíza dorůstá průměru 6 cm i více a váhy 80 až 100 g i více. Listy jsou úzké mečovité s vyniklou nervaturou. Naspodu mají trubkovitý tvar. Vyrůstají proti sobě. Jsou různé a liší se nejen funkcí, ale i tvarem. Koruna květu je souměrná a skládá se z 6 okvětních lístků, které tvoří nálevkovitý tvar přecházející do jícnu. Okvětní lístky jsou uspořádány tak, že jsou 3 vnější a 3 vnitřní a naspodu jsou srostlé v trubku. Mají různou barvu. Průměr květu planých druhů mečíků je 2 až 4 cm, u kulturních forem až 20 cm. Květy se používají jako řezané rostliny sloužící k výzdobě.
Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozlámaných v ruce. Odvar z 1 lístku rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení. Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí proti komárům, mouchám nebo molům.
Rýmovník je vhodný do ložnic, dětských pokojů, obýváků, respektive kamkoli do bytu. V místnosti, kde je umístěn, se zcela prokazatelně lépe dýchá, rýmovník dokonce pomáhá astmatikům. Doporučuje se také při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Jeho užívání pomáhá rovněž odstraňovat ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník se dá použít jako „angínovník“ – využívá se jako prevence před vznikem angíny.
