Název tohoto rodu byl zřejmě odvozen od řeckého slova moschos (pižmo), po němž květy některých druhů voní. Existují ale i jiné výklady tohoto jména.
Modřenec širolistý je převážně zjara kvetoucí drobná cibulovina. Má úzké trávovité listy a husté hrozny drobných baňkovitých květů, většinou v různých odstínech modré barvy. Některé odrůdy a variety mají i bílé, růžové a žluté květy.
Cibule modřence širolistého jsou kulovité až vejčité, se světlou slupkou, 2–3 cm velké. Listy v počtu 2 až 3 jsou široce čárkovité, přízemní a asi 20 cm dlouhé.
Květy jsou hustě semknuté, baňkovité, modré s bílým zubatým obústím, tvoří vejčitý hrozen 15–20 květů, na vrcholu s několika jalovými květy. Plod je trojpouzdrá křídlatá tobolka s černými semeny. Rostlina je vysoká 10–20 cm, vykvétá v dubnu až květnu, je mrazuvzdorná.
Nejčastěji modřenec širolistý (Muscari botryoides) roste v kypré půdě, má rád slunná místa, případně polostín. Je oblíbenou cibulovinou do záhonů a zahrad, často zplaňuje.
Rostlinu lze považovat za jedovatou, ale žádné vážné otravy nebyly v lékařské literatuře zaznamenány. Jedná se o chráněný druh.
Modřenec širokolistý je možné koupit v zahradnictví nebo v internetových obchodech, cena za balení cibulovin, kde jich je většinou po 5 kusech, se pohybuje kolem 50 korun.
V naší poradně s názvem MODŘENEC - LIDOVÝ NÁZEV? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Melicharová.
Modřenci se u nás vždy říkalo "kukačky". Teď jsem ale zjistila, že to nikdo nezná, proto se chci zeptat, zda víte o tomto názvu, kde se vzal, kde se používá. Děkuji, Miroslava Melicharová, Litoměřice.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Místní názvy rostlin často pochází od iniciativních učitelů nebo kněžích, kteří rostlinu modřence přivezli. Modřenec se v Česku přirozeně vyskytoval jen na jižní Moravě. Do ostatních míst naší zeme byl dovezen jako okrasná rostlina, která zplanila a zůstalo jí lokální jméno od svého importéra. U nás na vsi se modřenci řikalo bouřka.
Modřenec je vytrvalá rostlina, která roste z cibuloviny a patří do čeledi liliovitých. Kvete modrými hrozny květů na neolistěném stvolu. Výška rostliny se pohybuje od 10 do 30 cm.
Pochází ze Středozemí, některé druhy jsou původní v Turecku. U nás se nejčastěji pěstuje modřenec hroznatý, který se v našich podmínkách dobře rozrůstá, a modřenec širokolistý se štíhlými hrozny a s bílým okrajem květů. Existují už i odrůdy s květem růžovým, fialovým nebo bílým. Květy slabě voní.
Rostlina tvoří přízemní růžici. Listy jsou dlouze eliptické, lysé, lesklé, čárkovité a trávovité s barvou tmavě zelenou. Květy jsou kulovité a rostou v hustém hroznu. Plodem je šištice.
Nejlépe se rostlině daří na suchých místech, ve výživné, hlinité, vápenité půdě. V dobrých podmínkách se snadno rozrůstá. Hezká je v trávníku, v trvalkovém záhoně nebo pod keři. Je vhodné modřenec vysadit k trvalkám, které svými listy zakryjí po odkvětu modřenců jejich nevzhledné žloutnoucí listy. Také trávník bychom měli posekat až po úplném uvadnutí listů.
Modřenec je nenáročná rostlina. Cibule modřence sázíme na podzim do hloubky asi 10 cm (dvojnásobek velikosti cibule). Některé odrůdy vytvoří už na podzim úzké delší listy. Zvláštní ochranu na zimu nevyžaduje. Vykvete v únoru až dubnu, podle druhu. Listy po odkvětu neodstraňujeme, až po jejich úplném zežloutnutí, když se zásobní látky přesunuly do cibule.
Množíme jarním výsevem do nádob umístěných ve studeném pařeništi nebo dělením dceřiných cibulek během letního období. Ty vysazujeme začátkem podzimu do hloubky 6 až 8 cm.
Modřence jsou poměrně životaschopné a mívají sklon k plevelnatění. Nedivme se proto, když je zjara objevíme na trávníku či v neobdělávaných partiích zahrady.
Vytrvalá bylina s podzemní vejcovitou cibulkou, 10–30 cm vysoká, lysá. Listy jsou čárkovité, stejně dlouhé nebo i delší než květenství, až 30 cm dlouhé a 1 cm široké, na vrcholu špičaté, na okraji hladké, žlábkovité, na líci sivě zelené, na rubu zelené, v době květu již nezřídka zasychají. Stvol je oblý, na bázi hnědočervený, květy vykvétají v hustém 15–40květém hroznu, který zůstává kompaktní i v plném květu a je vejcovitý až válcovitý, všechny květy jsou zhruba stejné barvy. Fertilní květy jsou kulovitě obvejcovité až baňkovité, jen o málo delší než široké, květ je bílý. Sterilní květy na vrcholu jsou jen o trochu světlejší nebo i stejně zabarvené jako květy fertilní. Kvete od dubna do května. Plodem je obvejcovitá tobolka, na vrcholu zaoblená, na průřezu trojúhelníkovitá.
V ČR není původní, pochází z Balkánu.
Nejčastěji modřenec bílý (Muscari album) roste v kypré půdě, má rád slunná místa, případně polostín. Je oblíbenou cibulovinou do záhonů a zahrad, často zplaňuje.
Rostlinu lze považovat za jedovatou, ale žádné vážné otravy nebyly v lékařské literatuře zaznamenány. Jedná se o chráněný druh.
Modřenec bílý lze koupit v zahradnictví nebo v internetových obchodech, cena za balení cibulovin, kde jich je většinou 5 kusů, se pohybuje kolem 65 korun.
Vytrvalá bylina s podzemní vejcovitou cibulkou, 10–40 cm vysoká, lysá. Listy jsou čárkovité, stejně dlouhé nebo i delší než květenství, až 30 cm dlouhé a 1 cm široké, na vrcholu špičaté, na okraji hladké, žlábkovité, na líci sivě zelené, na rubu zelené, v době květu již nezřídka zasychají. Stvol je oblý, na bázi hnědočervený, květy vykvétají v hustém 15–40květém hroznu, který zůstává kompaktní i v plném květu a je vejcovitý až válcovitý, všechny květy jsou zhruba stejné barvy. Fertilní květy jsou kulovitě obvejcovité až baňkovité, jen o málo delší než široké, okvětní trubka je modrá, bez nádechu černi, někdy i purpurově naběhlá, okvětní cípy jsou bledě modré až bělavé. Sterilní květy na vrcholu jsou jen o trochu světlejší nebo i stejně zabarvené jako květy fertilní. Kvete od dubna do května. Plodem je obvejcovitá tobolka, na vrcholu zaoblená, na průřezu trojúhelníkovitá.
V ČR není původní, pochází z Balkánu.
Nejčastěji modřenec arménský (Muscari Armeniacum) roste v kypré půdě, má rád slunná místa, případně polostín. Je oblíbenou cibulovinou do záhonů a zahrad, často zplaňuje.
Rostlinu lze považovat za jedovatou, ale žádné vážné otravy nebyly v lékařské literatuře zaznamenány. Jedná se o chráněný druh.
Modřenec arménský se dá koupit v zahradnictví nebo v internetových obchodech, cena za balení cibulovin, kde jich bývá většinou 5 kusů, se pohybuje kolem 45 korun.
Vytrvalá, cibulnatá, 15 až 60 cm vysoká bylina, jejíž přízemní listy jsou široce čárkovité. Květy uspořádány ve válcovitém hroznu, na vrcholu s takřka vzpřímenou chocholkou. Horní květy jsou sterilní, 3–6x kratší než květní stopka, modrofialové, dolní květy jsou fertilní (plodné), zelenavé a větší než sterilní květy. Kvete v dubnu až červnu.
V ČR se vyskytuje roztroušeně pouze v teplejších oblastech, hojně roste v jižní a střední Evropě, v jihozápadní části Asie a na severu Afriky.
Nejčastěji modřenec chocholatý (Muscari comosum) roste na slunných stráních, mezích, vinicích, v trávnících, na náspech, na půdách sušších a chudých.
Nese hrozen dvojích kvítků. V horní části lodyhy jsou to jalové květy, které jsou fialové, dlouze stopkaté a hustě na sebe nahloučené. V dolní části lodyhy jsou pak žlutavé, zvonkovité, plodné květy.
Často se pěstuje mezi cibulnatými rostlinami, může se ale také nechat ke zplanění v trávníku. Počítejme však s tím, že v plné kráse zazáří pouze na jaře, přes léto se prakticky vytratí a teprve na podzim poslouží jako zelená dekorace. Vybírejme pro ně tudíž taková místa, kde budou během letních měsíců zakryty kvetoucími rostlinami.
Modřenec chocholatý se dá koupit v zahradnictví nebo v internetových obchodech, cena za balení cibulovin, kde jich je většinou 5 kusů, se pohybuje kolem 50 korun.
Rostlinu lze považovat za jedovatou, ale žádné vážné otravy nebyly v lékařské literatuře zaznamenány. Patří mezi ohrožené rostliny.
Vytrvalá, 10 až 30 cm vysoká bylina. Přízemních listů je 5 až 6, jsou úzce čárkovité, svrchu žlábkovité, slabé, delší než květenství. Květy v hustém hroznu, vonné, podlouhle vejčité až téměř kulovité, modré až černofialové, na okraji bíle lemované. V našich zahrádkách vykvétá obvykle v dubnu a květnu. Plodem je tupě špičatá tobolka.
V ČR původní jen na jihu Moravy, jinde pěstován a často zplanělý. V Evropě původní zejména ve Středozemí, ale zplanělý i v mnoha jiných oblastech.
Nejčastěji modřenec hroznatý (Muscari neglectum) roste na slunných stráních, mezích, vinicích, trávnících, náspech, na půdách mírně suchých, vápnitých, hlinitých.
Často se pěstuje mezi cibulnatými rostlinami, může se ale také nechat ke zplanění v trávníku. Je však nutné počítat s tím, že v plné kráse zazáří pouze na jaře, přes léto se prakticky vytratí a teprve na podzim poslouží jako zelená dekorace. Vybírejte tudíž taková místa, kde budou modřence během letních měsíců zakryty kvetoucími rostlinami.
Protáhlé dužnaté listy nepatří právě k malebné dekoraci jarní květiny, protože v době květu začínají polehávat a z větší části usychají. Vyrážejí opět na podzim v podobě úzce čárkovitých, na konci převislých výhonů s poloobloukovitým průřezem. V té době dorůstají od 10 až do 40 cm.
Na naše zimy jsou modřence zvyklé, ale pro každý případ můžete kořenovou část zakrýt chvojím.
Rostlinu lze považovat za jedovatou, ale žádné vážné otravy nebyly v lékařské literatuře zaznamenány. Modřenec hroznatý patří mezi silně ohrožené druhy (C2).
Modřenec se dá koupit v zahradnictví nebo v internetových obchodech, cena za balení cibulovin, kde jich je většinou 5 kusů, se pohybuje okolo 45 korun.
Modřenec tenkokvětý je statná rostlina dorůstající v květu výšky 30–60 cm. Z mělce uložené cibule vyrůstají úzké listy v přízemní růžici. Mezi nimi vyrůstá vzpřímený stvol, který nese na vrcholu hrozen dvou typů květů. Ve spodní části jsou fertilní květy zprvu fialové, později světle zelené až žluté na krátkých stopkách a na vrcholu fialové až modrofialové sterilní květy na stopkách asi 2x delších než samotné květy. Okvětní cípy dolních fertilních květů jsou černé. Rostlina kvete od května do července. Plodem je tobolka.
Modřenec tenkokvětý je vytrvalá jednoděložná rostlina. Areál jeho rozšíření sahá od střední a jihovýchodní Evropy přes Balkánský poloostrov a Malou Asii až do západní části Íránu. Izolované populace se nacházejí na Ukrajině, v Itálii a ve Slovinsku. V České republice se vyskytuje roztroušeně až vzácně v teplých oblastech středních a severních Čech a na jižní Moravě. Roste ve stepních trávnících na vysluněných stráních, skalních stepích, křovinatých lemech a úhorech. Vyhledává mělčí půdy v mírně zapojených trávnících a drobných sutích.
Velmi zajímavé je postupné kvetení vrcholového hroznu modřence. Zprvu jsou všechny květy v hroznu zbarveny zelenofialově, až později začínají fertilní květy zesvětlovat. Vrcholové sterilní květy protahují stopky, barví se výrazně do fialovomodra a vytvářejí typickou rozvolněnou „čupřinu“. Jako mnohé cibulovité rostliny je i modřenec tenkokvětý často pěstován jakožto okrasná rostlina v zahradách.
Nejčastěji modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum Tausch) roste na výslunných travnatých a křovinatých stráních, stepích, lesních okrajích a úhorech. V ČR se vyskytuje v teplých oblastech od nížin po pahorkatiny.
Modřenec tenkokvětý se podobá modřenci chocholatému, nicméně tyto druhy jsou rozeznatelné podle relativní délky stopek sterilních květů (u M. comosum jsou květní stopky 3–6krát delší než sterilní květy) a podle barvy okvětí fertilních květů
Rostlinu lze považovat za jedovatou, ale žádné vážné otravy nebyly v lékařské literatuře zaznamenány. Vzhledem k jeho vzácnosti a postupnému úbytku na řadě lokalit byl zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2b) v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.
Modřenec tenkokvětý se dá koupit v zahradnictví nebo v internetových obchodech, cena za balení cibulovin, kde jich je většinou 5 kusů, se pohybuje kolem 70 korun.
Silný povlak žluté barvy signalizuje žlučníkové obtíže. Zežloutnutí v zadní části jazyka je příznakem plísňové nebo bakteriální infekce v ústech či žloutenky.
Jak se zbavit žlutého jazyka
Eliminovat příznaky vzniku žlutého zabarvení jazyka, zmírnit překyselení organismu pomocí detoxikace.
Jedná se o 120 cm vysokou bylinu. Listy má dvouřadě uspořádané, kratší nebo stejně dlouhé jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou. Stonek je okrouhlý, s několika květy. Květy žluté barvy mají 3 vnější okvětní plátky na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené. Kosatec žlutý kvete v květnu až červnu.
Kosatce potřebují slunné místo, ale zvládnou i polostín. Vyžadují propustnou, živnou, hlinitou půdou. Jsou vlhkomilné (Iris pumila snese i sucho). Množí se dělením koncem léta. Hodně pravidelnou závlahu potřebují v létě, přezimují v suchu. Kosatce jsou náchylné na padlí, plíseň šedou a bakteriózu.
Jsou vhodné na smíšené trvalkové záhony, skalky, do přírodních partií, k vodním tokům nebo na suchá místa; velkokvěté se pěstují k řezu.
Ostružiník netrpí nějakými vážnými chorobami, ale poslední roky se čím dál častěji vyskytuje rez (dobře patrná jako žlutý prášek v podélných prasklinách na výhonech) a řidčeji bejlomorka (vybouleniny na výhonech). Ani jedna z těchto chorob není pro rostlinu fatální, každopádně ji oslabují a ani esteticky nepůsobí příliš dobře. Silně napadené výhony mohou zaschnout. Chemické ošetření rzí je komplikované, proto se spíše doporučuje napadené výhony co nejdřív ostřihnout a spálit.
Albino – má geneticky utlumený černý pigment, který přechází v růžový, béžový až hnědý. V této linii existuje ještě Tremper Albino, Rainwater Albino a Bell Albino.
Blizzard – má bílé tělo a tmavé oči, vylíhlá mláďata jsou téměř průhledná.
Banana Blizzard – je kombinací typu Murphy Patternless a Blizzard.
Murphy Patternless – má béžovou až žlutou barvu těla a šedý ocas, jako dospělý na sobě nemá žádnou kresbu.
Kaki, nazývané také tomel nebo churma, je plodem tomelu japonského (Diospyros kaki), ovocného stromu z čeledi ebenovitých. Jde o krásný listnatý opadavý strom pocházející z Asie, který dosahuje až 15 metrů do šíře i výšky a má tvrdé, kvalitní dřevo podobné ebenu. Lesklé tmavozelené listy jsou široce oválné, krátce řapíkaté. Z nenápadných květů dozrávají jasně oranžové, velmi chutné plody ve tvaru rajčete či pomeranče, s výrazným kalichem. Plod bývá 5–8 cm velký, hmotnost bobulí je 200–400 g, struktura dužiny připomíná jemnou dýni nebo žlutý meloun. Botanický název Diospyros znamená Diovo ovoce. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s vůní vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Léčivou látkou je Flavonoidorum fractio purificata micronisata 500 mg: Diosminum 450 mg, Flavonoida 50 mg vyjádřené jako Hesperidinum v jedné potahované tabletě. Pomocnými látkami jsou: sodná sůl karboxymethylškrobu, mikrokrystalická celulosa, želatina, magnesium-stearát, mastek, glycerol, hydroxypropylmethylcelulosa, makrogol 6000, natrium-lauryl-sulfát, oxid titaničitý, barviva (červený a žlutý oxid železitý).
Jak Detralex vypadá a co obsahuje toto balení
Detralex je oválná, potahovaná, bikonvexní tableta lososové barvy se zkosenými hranami, je balená v blistru a v papírové krabičce. Přípravek je dostupný v balení obsahujícím 30, 60 nebo 120 potahovaných tablet a ve vícečetném balení obsahujícím 180 (2 krabičky, z nichž každá obsahuje 90) potahovaných tablet.
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci:
Les Laboratoires Servier
50, rue Carnot
92284 Suresnes cedex, Francie
Výrobce:
Les Laboratoires Servier Industrie
905, route de Saran
45520 Gidy, Francie
Další informace o tomto přípravku získáte u Servier s.r.o., tel.: + 420 222 118 111. Tato příbalová informace byla naposledy revidována 24. 7. 2017
Galgán ozdobný, známý také jako siamský zázvor, je vytrvalá bylina s aromatickým hlíznatým oddenkem, 2–4 m vysoká, listy má celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé, květenství je koncové, až 30 cm dlouhé, květy souměrné, různoobalné, celá koruna bývá až 3 cm dlouhá, listeny tenké, průsvitné, bílé, pysk je žlutý s červenými proužky a červeným jícnem, vytvořen dvěma přeměněnými tyčinkami. Plodem je kulovitá, oranžově červená bobule. Celý rod zahrnuje více než 200 druhů.
Galgán ozdobný pochází ze stejné čeledi jako zázvor, patří tedy do čeledi zázvorovité. Má aroma připomínající zázvor a citron, je ale podstatně jemnější než zázvor. Jako koření je vhodný na zeleninu, do bramborové polévky a na pečené maso. S oblibou se používá jako náhražka pepře. Výborně chutná jako koření na vaření pikantních i sladkých pokrmů, například curry jídla, polévky, drůbež, jehněčí, ryby a mořské plody. Sklízí se jeho oddenek, který se nakrájí přibližně na 10cm kousky a suší se. Do Evropy se jako koření dostal v 7. století a proslavil se hlavně ve středověku.
Turan nádherný (Erigeron speciosus) je mrazuvzdorná trvalka, která se velice snadno pěstuje, proto je také na našich zahradách tolik oblíbená. Je velice podobná kopretině, oproti ní však má větší počet jazykovitých květů a kvete dříve. A roste v chocholech. Květy mohou být jednoduché nebo poloplné, v bílé, růžové nebo fialové barvě. Středový terč je vždy žlutý. Kvete od června do srpna. Listy jsou kopinaté, dlouhé, v barvě zelené.
Výška rostliny je 30 až 60 cm. Turan není náročný na pěstování, výborně se hodí k řezu. Daří se mu na přímém slunci, snese však i mírný polostín. V době růstu rostlina vyžaduje bohatou zálivku, ale nemá ráda přemokření.
Vysoké druhy, trvalky, se pěstují v trvalkových záhonech, nízké druhy se výborně hodí do skalek. Po odkvětu se letničky ze záhonu likvidují, vytrvalé druhy u země seřezáváme. Často po seříznutí v sezóně vykvétají ještě jednou.
Turan nádherný pochází ze Severní Ameriky. Vytrvalé druhy vydrží na záhoně řadu let. Letničky po odkvětu likvidujeme. Zemina by měla být dobře propustná.
Místní názvy rostlin často pochází od iniciativních učitelů nebo kněžích, kteří rostlinu modřence přivezli. Modřenec se v Česku přirozeně vyskytoval jen na jižní Moravě. Do ostatních míst naší zeme byl dovezen jako okrasná rostlina, která zplanila a zůstalo jí lokální jméno od svého importéra. U nás na vsi se modřenci řikalo bouřka.
Modřenci se u nás vždy říkalo "kukačky". Teď jsem ale zjistila, že to nikdo nezná, proto se chci zeptat, zda víte o tomto názvu, kde se vzal, kde se používá. Děkuji, Miroslava Melicharová, Litoměřice.
