Zajímáte se o téma ZMLAZOVÁNÍ RYNGLÍ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Řez rynglí je důležitá součást práce pěstitelů pro udržení vitality a schopnosti plodit. Pro dobrou úrodu je třeba každý rok odstranit určité větve, aby ryngle dál pěkně rostla a rodila. Které větve to jsou a jak a kdy ryngle ostříhat, se dozvíte v tomto našem, když budete pokračovat ve čtení níže.
Kdy stříhat ryngle
Ryngle by se měly prořezávat každý rok, aby byly v dobrém stavu, zdravé a produktivní:
Mladé stromy by měly být prořezány po otevření pupenů brzy na jaře;
Starší stromy by měly být prořezány v létě.
Vyhněte se prořezávání rynglí během období vegetačního klidu nebo v době pozdního podzimu. Minimalizujete tak riziko zavlečení dvou smrtelných onemocnění:
Stříbrná skvrnitost – houbová choroba mnoha rostlin, zejména listnatých stromů, způsobená zavíječem nachovým (Chondrostereum purpureum) patřícím do třídy Basidiomycetes. Tato choroba se také nazývá stříbrné listy, podle vzhledu plísně, která je pokrývá.
Bakteriální rakovina – nazýváme také klejotok – onemocnění větví a listů rynglí. Způsobuje výtoky jantarové pryskyřice, propadlé skvrny odumřelé kůry a malé dírky v listech, které vypadají jako průstřely. Vědecký název tohoto onemocnění je Pseudomonas syringae pv. morsprunorum a P. syringae pv. syringae. Klejotok se tvoří uprostřed jara, na listech od začátku léta na kůře.
Letní zkracování
Intenzivní růst rynglí má často za následek nadměrný stín. Jakmile stromy dosáhnou výšky 3 až 4 metry, měly by být každý rok v létě do stejného bodu zarovnány nebo seříznuty ručními nůžkami nebo strojem. Někteří pěstitelé své stromy mechanicky zkracují v pozdním létě nebo na podzim, to však nenahrazuje selektivní ruční prořezávání. Následný podrobný řez je pak nutné provést brzy na jaře, aby se zabránilo rozvoji bujných výhonů vznikajících z pahýlů výhonů v důsledku mechanického zkracování. Zkrácení přebytečné vegetace na vrcholcích stromů umožňuje prosvítání slunečního světla, čímž se zachovává celistvost spodního ovocného dřeva. Během léta pěstitelé své stromy prořezávají, aby odstranili nadměrný vegetativní růst a bujné výhony, aby poskytli více slunečního světla vyvíjejícím se plodům a nižšímu plodícímu dřevu.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
Ve svém příspěvku NEMOCI RYNGLÍ - ČERVENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Šmíd, Uh. Brod.
Při sklízení rynglí, které byly napohled pěkně vyzrálé a zdravé, po rozpůlení - skoro na všech
plodech jsme našli od pecky tmavé ložisko škůdce.
Plody ce nedaly konzumovat. Bylo to poprve při sklizni letos 2015.
Děkuji za radu. Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Radková.
Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.
Samostatně stojící stromy se nejlépe prořezávají do těchto tvarů:
Keřové stromy – s kmenem vysokým asi 80 cm, poté pokračují třemi nebo čtyřmi větvemi paprskovitě vyčnívajícími z vrcholu, aby vytvořily tvar poháru s otevřeným středem.
Pyramidové stromy – podobné keřům, ale s neporušeným centrálním výhonem, takže nemají otevřený střed. Větve začínají níže, 40 až 50 cm od země, a dále se postupně zkracují, aby vytvořily tvar pyramidy.
Ryngle lze také vytvarovat do prostorově úspornějších tvarů, ideální pro malé zahrady nebo pokud chcete pěstovat několik ovocných stromů. Dva nejlepší úsporné tvary rynglí jsou:
Vějíře – krátký kmen zakončený plochým vějířem rozpínajících se větví, přichycený ke zdi nebo plotu. Prořezávejte dvakrát ročně, na začátku léta a po sběru plodů.
Cordons – kompaktní strom s jednou větví s velmi krátkými bočními výhony, ideální do malých prostor a květináčů. Nutná opora pevným kolíkem nebo vodorovnými dráty. Protože neexistují žádné skutečně zakrslé podnože rynglí, je tato metoda méně úspěšná než u jablek, ale může fungovat i s méně vitálními odrůdami na polozakrslé podnoži 'Pixy' nebo 'VVA-1'.
Ryngle lze koupit již částečně vytvarované v závislosti na tom, kolik práce jim chcete věnovat. Ryngle se nehodní na pěstování ve špalírech.
Ryngle rodí většinu svého ovoce na bočních větévkách, které jsou staré 2 roky nebo starší. Tyto výrůstky jsou obvykle 3 až 12 cm dlouhé. U rynglí se tyto výběžky dožívají 5 až 8 let, ale mnohé plodí plody dobré velikosti a kvality jen polovinu této doby. Každou sezónu je tak nutné pro obnovu některých ostruh strom prořezat a využít místo nich stejné množství nových výhonů a ty zbylé všechny odstranit. V závislosti na odrůdě se má 20 až 40 procent ovocného dřeva stromu ročně obnovit ponecháním mladých výhonků a odstraněním starého dřeva. To eliminuje nadměrnou plodnost a snižuje náklady na zpracování plodů.
Odrůdy rynglí se velmi liší v množství plodů. Některé odrůdy rodí tak silně, že vyžadují každý rok rozsáhlé prořezávání plodonosného dřeva, aby se omezila jejich plodivost. Odrůdy, které nasazují méně plodů, nevyžadují tolik odstraňování ovocného dřeva, ale důkladné prořezávání celého stromu je stále nutné. Pro obměnu ovocného dřeva (množství závisí na odrůdě) se ponechají mladé vlky 30 až 45 cm dlouhé, které během druhého a třetího roku růstu vyvinou plodonosné postranní větve. Později mohou být tyto výhonky odříznuty, jak bylo popsáno dříve. Obecně platí, že největší plody dávají výhony umístěné vedle nebo na velkých větvích.
U vzrostlých ovocných stromů je občas nutné odstranit velké větve. Pokud je nutné provést takové řezné rány, měly by být větve zcela odstraněny hladkými řezy v blízkosti jejich místa původu, aby se usnadnilo hojení. Když jsou řezy provedeny asi 4 cm od původní větve nebo kmene, rány se hojí rychleji. Aby nedošlo k rozštípnutí kůry pod odstraňovanou větví, nejprve ji odřízněte asi v jedné třetině a poté dokončete řez na požadovaném místě.
Ve svém příspěvku NERODÍCÍ HRUŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kvapilova.
Možná pouze chybí "opylovač". Některé stromy potřebují ve svém okolí jiný strom jehož pyl "oplodní " květy. Jedna odrůda hrušně prý potřebuje strom těch menších zelených rynglí aby plodila. Možná je to váš problém. Je potřeba zjistit odrůdu a zasadit vhodného "kamaráda ".
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Děkuji za reakci ale řešen je pouze v naroubovani a To se musím nejdříve naučit.S pozdravem Honza.
Zmlazování plodného obrostu se provádí každoročně, jinak často přerůstá do větví. Je nutné se zaměřit zejména na snížení koruny stromu, tedy kosterních větví a středního výhonu. Pokud by se ale zmlazení řezem provedlo příliš silné, mohlo by dojít k odumření části kořenů i svazků pletiv v kmenu stromu. Proto při zmlazování odebíráme jen 40 % větví v koruně stromu. Provádí se to sesazením kosterních větví řezem na spodní odbočující výhony ven z koruny. Peckoviny by se měly udržovat jen do takové výšky, kam lze dosáhnout z hliníkových štaflí se sedmi příčkami a s výsuvným žebříkem. Řez ovocných stromků po výsadbě není nic složitého. U slivoní je nejlepším kmínkem čtvrtkmen. Korunka by měla být pyramidální s úhlem koruny 120°.
Na přípravu kompotu vybírejte vždy tvrdší plody. Ovoce dobře omyjte. Ryngle můžete na minutu vložit do vroucí vody a pak nechat okapat. Takto nachystané plody vkládejte do pečlivě umytých sklenic a zalijte cukerným roztokem připraveným z vody a cukru. Nakonec kompot sterilujte asi 20 minut při 85 °C.
Ryngle dobře omyjte, vypeckujte a nakrájejte na půlky. Takto připravené ovoce dejte do kastrolu, přilijte vodu a citronovou šťávu. Přiveďte k varu a za občasného míchání nechte na mírném ohni probublávat asi 35 minut. Poté přisypte cukr a vařte dále cca 25 minut, dokud směs nezačne houstnout. Pak ji odstavte a nechte chvíli usadit. Hotový džem plňte do umytých, zahřátých sklenic. Ty dobře uzavřete a nechte přibližně 10 minut stát dnem vzhůru – víčko lépe chytne.
Nejprve do mísy prolisujte měkký tvaroh (použijte raději balený v papíru, tvaroh z vaničky je totiž příliš řídký), přisypte mouku, přidejte vejce, rozpuštěné máslo a mléko, lehce osolte a vypracujte vláčné těsto (pokud je příliš řídké, vmíchejte ještě trochu mouky, je-li naopak tuhé, přilijte trochu mléka).
Z hotového těsta utvořte váleček, ten nakrájejte na 8 dílků. Každý díl rozválejte na tenko na pomoučeném válu a opatrně do něj zabalte jednu celou omytou a osušenou ryngli (ryngle můžete nakrájet i na půlky či čtvrtky a zabalit je do menších kousků těsta). Knedlíky zakulaťte v dlaních, vložte je do vroucí, lehce osolené vody, opatrně promíchejte a vařte přibližně 6–8 minut podle velikosti a zralosti ovoce.
Mezitím si připravte posypku. Na rozehřátém másle za stálého míchání dozlatova opražte strouhanku. Přisypte krupicový cukr a skořici, za stálého míchání ještě trošku prohřejte a poté odstavte z ohně.
Uvařené knedlíky vybírejte z kastrolu nejlépe děrovanou naběračkou, nechte je odkapat, rozdělte na talíře, posypte opečenou strouhankou, pokapejte máslem, pocukrujte a ihned podávejte.
Původcem je patogenní houba pevník nachový (Chondrostereum purpureum). Jde tedy o plísňové onemocnění, které způsobuje, že se na listech rynglí vytvoří stříbrná patina, která následně vede k odumírání zasažených větví. Mezi další příznaky patří zdeformované nebo zakrnělé listy, stejně jako předčasné opadávání listů. Obrázky této houbové choroby můžete vidět zde: stříbrné listy.
Ochrana
Udržování hygieny a sterility nástrojů při prořezávání je základ pro snížení rizika stříbrných listů, protože choroba se obvykle dostává do rynglí čerstvými řeznými ranami. Prořezávání pomocí sterilního nářadí a za suchého a příznivého počasí může pomoci snížit riziko přenosu onemocnění. Na ochranu proti stříbrným listům neexistuje žádný chemický postřik. Pokud chorobu dokážete zachytit dostatečně brzy a infikovala pouze větev, odstraňte ji a spalte všechen infikovaný materiál. Napadenou větev odřízněte pod viditelnou infekcí. Zkontrolujte řez a pokud ve dřevě vidíte hnědou skvrnu, odstraňte větší část větve, dokud skvrna nezmizí. Pokud to nestihnete včas, celý strom postupně zemře.
Toto plísňové onemocnění způsobuje, že se na listech rynglí objevují žluté nebo hnědé skvrny, které se následně vyvinou do malých otvorů, které nakonec způsobí opad listů. Pokud jde o plody, mohou se na nich vyvinout léze a vést ke zničení úrody. Obrázky této choroby můžete vidět zde: suchá skvrnitost listů.
Ochrana
Snažte se ryngli zalévat u její základny, spíše než nad korunou – to je zvláště důležité u mladších, stále rostoucích stromů, které jsou náchylnější k tomuto stavu a tyto mladší stromy jsou často dostatečně malé, abyste je mohli zalévat nad korunou. Aby se zabránilo šíření choroby, infikované výhonky by měly být vyříznuty. V bezlistém období se stromy postřikují síranem měďnatým alias modrá skalice. Onemocnění omezují i postřiky používané k hubení jiných houbových chorob (ftalimidové nebo benzimidazolové fungicidy), například MERPAN 80 WG.
Rozsah řezu slivoní se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé slivoně tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy švestek by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože slivoně mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U slivoní jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření kotlovité koruny odstraněním terminálu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u slivoní provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod váhou úrody za větru). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Slivoně se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li slivoň na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Slivoně jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetaci bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.
Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.
Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.
Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.
Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.
Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.
U staré meruňky lze růst pouze usměrnit výchovným řezem. V letech s nižší úrodou stromy více narůstají, a pokud vynecháte letní řez, vytvoří nadměrně dlouhé jednoleté výhony, které dosahují délky 80–120 cm. Na rozdíl od jabloní je u meruněk (a vlastně u většiny peckovin) nástup do plodnosti o rok kratší: V prvním roce letorosty vyrůstají a současně se na nich zakládají květní pupeny, které hned v následujícím roce plodí. Jenže to platí u výhonů přiměřené délky (20–30 cm). U dlouhých výhonů se květní pupeny zakládají jen ve vrcholových částech, dolní jsou často holé nebo jen s listovými pupeny. Plodnost může být stále vysoká, ale plody jsou drobné a méně chutné. Tomu však lze předejít pomocí takzvaného Šittova řezu: Když letorosty narostou do přiměřené délky (20–30 cm), zaštípněte jejich vrchol nehtem. Toto udělejte zpravidla již v druhé polovině května, případně i později. Tím vyvoláte žádoucí tvorbu bočního předčasného obrostu, na němž se květní pupeny založí daleko ochotněji než na nadměrně dlouhých letorostech. Květní pupeny na předčasném obrostu pak kvetou v následujícím roce o 3–5 dní později než na „starém“ dřevě. To může být při nepříznivém počasí s pozdními jarními mrazíky v průběhu květu značným přínosem pro uspokojivou sklizeň i v méně příznivých letech. Takže ořežte jen suché větve, meruňka zmlazování nesnáší, dostane klejotok a uschne.
Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem či kompot z rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
Plody i listy rynglí mohou být terčem ptáků, přičemž listy a stonky jsou uklovány a samotné plody mohou mít rozštěpy a otvory od zobáku nebo mohou být odstraněny ze stromu a ponechány částečně sežrané na zemi. Obrázky tohoto problému můžete vidět zde: plody poničené od ptáků.
Ochrana
Použití plašičů a zahradnických sítí nabízí účinný prostředek, jak zabránit našim okřídleným přátelům, aby ukořistili vzácné ovoce. Jen se ujistěte, že síť je dostatečně malá, aby nemohla náhodně zachytit ostatní ptáky.
