Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

ZNIČENÍ OCTOMILEK


ZNIČENÍ OCTOMILEK je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Octomilek je mnoho druhů, které hodují na přezrálých až hnijících ovocných plodech. Jedná se o velmi otravný hmyz, rozšířený snad po celém světě. Octomilky mají velmi výrazné oči a přenášejí různé plísně na ovoce.


Chov octomilek

Optimální teplota pro chov je 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se tím prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě 30 °C a více začínají degenerovat. K chovu lze využít libovolnou sklenici o objemu 0,2 l až 0,5 l. Hrdlo sklenice překryjeme porézní tkaninou a zajistíme gumičkou. Na dno sklenice dáme živnou půdu do výše 1 až 2,5 cm, do které přidáme nastrouhané droždí. Potom se vsype násada asi 50 dospělých octomilek na 1–3 litry obsahu nádoby. Po namnožení nových mušek se zkrmují tak, že se do nádoby klepne, tím mušky spadnou ze stěn a mohou se odsypat.

Zdroj: článek Jak zabít octomilky

Poradna

V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.

Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…

Zdroj: příběh Bobkovy list a puklice

Životní cyklus octomilky

Je ovlivněn především teplotou okolního prostředí, uváděné hodnoty jsou tedy orientační. Cyklus ovlivňuje i doba osvětlení, vhodných je 12 hodin a více. Embryonální vývoj ve vajíčku trvá 1 den, larva 5–10 dnů, kukla 4–5 dnů, pohlavní dospělost od vylíhnutí z kukly 8 hodin až 3 dny, celková délka života dospělých až 2 týdny. Schopnost klást až 100 vajíček denně. Celková produkce samice 300 až 2 000 vajíček za život, počet se liší podle jednotlivých kmenů i kvality kultivačního substrátu. Celkový rozmnožovací cyklus u malých octomilek trvá přibližně 3 týdny, u velkých octomilek 5 týdnů.

Zdroj: článek Jak zabít octomilky

Využití octomilek

Octomilky se využívají jako laboratorní zvíře třeba ke zkoumání rakoviny. Dalším využitím je násada (potrava) pro jiné druhy živočichů. Ke krmení se využívají jak larvy, tak i dospělí jedinci.

Zdroj: článek Jak zabít octomilky

Rozvrh úklidu

Kuchyň

Nejvíce frekventovanou místností je kuchyň. Vždy začněte nádobím, pokud vlastníte myčku, naskládejte ho do myčky, zbytek umyjte ručně. Nádobí myjte nejlépe ihned po jídle. Necháte-li jídlo zaschnout, bude vás to později stát mnohem více energie. Otřete desku sporáku a ostatní pracovní plochy, včetně jídelního stolu. Umyjte dřez. Je-li prázdný a čistý, bude vás průběžně motivovat k tomu, abyste nádobí neodkládali do něj, ale do myčky. Vysypte koš. Často bývá příčinou nepříjemného zápachu a octomilek. Zameťte nebo vysajte podlahu. Kuchyň je hotová.

Koupelna

Při každodenní péči odstraňujte kapky vody, drobný prach, vlasy, popřípadě chlupy od svého domácího mazlíčka. Postupujte od nejzašpiněnějšího místa, tedy toalety, k umyvadlům. Umyjte vnitřek záchodové mísy štětkou, také pod hladinou, a spláchněte. Otřete prkénko a okraj mísy. Na WC používejte vždy jinou utěrku než na zbytek domácnosti. Otřete umyvadlo a baterii. Na vlhkou utěrku nastříkejte trochu prostředku proti vodnímu kameni. Naposledy otřete zrcadlo.

Obývací pokoj

V obývacím pokoji začněte sedací soupravou, bez jejího uklizení nebude obývací pokoj vypadat nikdy uklizený. Odstraňte ze sedací soupravy předměty, které tam nepatří, a urovnejte polštáře. Posbírejte smetí: ideálně příručním bezdrátovým vysavačem vysajte drobky, nezapomeňte na sedačku. Otřete konferenční stůl. Srovnejte ovladače, urovnejte časopisy, knihy, CD do úhledných řad či komínků.

Ložnice

Pokud nejste zastánci bezchybného stlaní, nedělejte si s tím starosti, polštář stačí natřepat, peřinu přehodit přes pelest. Důležité je umožnit lůžkovinám přes den vyschnout, protože roztočům se ve vlhku, teple a přítmí výborně daří. Ustelte. Urovnejte rozházené oblečení, špinavé hoďte do prádla.

Dětský pokoj

Ukliďte poházené hračky, prádlo a srovnejte židli u pracovního stolu. Zameťte nebo vysajte podlahu.

Chodba

Zde je nejdůležitější prevence. Pořiďte si kvalitní a dostatečně velké čisticí zóny, a to před i za vstupními dveřmi. Předsíň by měla být pohodlným místem k oblékání a přezouvání. Často je však spíše úzkou, přeplněnou chodbičkou, kde po sobě ráno šlapeme. Boty dejte do botníku, ostatní urovnejte. Odneste tašky a další věci, které patří do jiných místností. Zbytečné ošacení ukliďte do skříní.

Jak často uklízet

Jak často uklízet je jen na vašem rozhodnutí. Je možné uklízet denně, týdně, měsíčně nebo provést 2x do roka velký úklid.

Zdroj: článek Domácí úklid

Výsev trávníku

Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.

Zdroj: článek Péče o trávník

Nejznámější škůdci rostlin

Mšicovití

Mšice (lat. Aphis)

Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.

Zde můžete vidět, jak vypadají mšice.

Vlnatka (lat. Eriosoma)

Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.

Puklice (lat. Parthenolecanium)

Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Škůdci

Malování bytu svépomocí

Než s malováním začnete, sežeňte si vše potřebné. Mezi nástroje, které by vám doma neměly chybět, patří malý a velký váleček, sádra na opravu případných děr, igelity a krycí fólie, díky nimž ochráníte co nejvíce materiálů. Dále se v obchodě poohlédněte po stírací mřížce a teleskopické tyči, která se bude hodit při malování stropu. Zapomenout byste neměli ani na plochý štětec, s nímž se dostanete na těžko přístupná místa. Neopomenutelná je barva, respektive druh barvy a její tón. Veškerý nábytek musí pryč od stěn, a pokud něco nejde vystěhovat přímo z místnosti, přesuňte to alespoň do středu pokoje. Jakmile máte pryč nábytek a vybavení pokoje, přejděte k zakrytí nábytku a rolování koberců, které nesmějí přijít do styku s barvou či nátěrem. Jestli je všechno, co je potřeba, mimo dosah barvy a případného zničení, můžete se vrhnout na samotné malování. Stěny, které budete malovat, je potřeba nejdříve zkontrolovat. V případě, že na nich máte klihové barvy, musíte je seškrábat. Budete-li malovat na vápennou omítku nebo oškrábanou zeď, je vhodné provést širokým štětcem základní nátěr penetrací. Pamatujte, že stěny, které se budou malovat, musí být ometeny. Na prach totiž nechytí sebelepší barva. Po úpravě stěn přejděte k samotnému nátěru. Abyste docílili skutečně pravidelné barevné vrstvy, nesmí se barva po ponoření válečku do vědra s barvou nanášet přímo na stěnu. Přejeďte před nátěrem válečkem přes stírací mřížku, která barvu na válečku rovnoměrně rozprostře, poté nanášejte na stěnu. Tímto postupem také zabráníte nežádoucímu stékání a okapávání barvy. S malováním začínejte vždy od stropu. Ten natírejte v pruzích o šířce 1 metru, postupujte směrem od okna ke dveřím. Veškeré hrany a přechody nejprve natřete plochým štětcem tak, že nejprve nedotáhnete až do kraje a pak naneste barvu přímo na okraj. Tím docílíte přesných hran, neboť štětec lépe přilne k povrchu stěn. Předběžný nátěr štětcem nesmí před zahájením práce s válečkem zaschnout. Pokud by se tak stalo, nátěr zopakujte. Při nátěru stěn nanášejte barvu válečkem křížem krážem. Nepravidelný nátěr se pak při dalším kroku vyrovná rovnými tahy válečkem. Barva musí pořádně zaschnout. Mezi jednotlivými vrstvami malby je dobré počkat šest až dvanáct hodin. Odstraňte malířské fólie, natáhněte zpět koberce, vraťte nábytek na původní místo a máte hotovo.

Zdroj: článek Malování bytu

Škůdci

Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis)

  • popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
  • příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
  • ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: hálčivec révový foto.

Vlnovník révový (Colomerus vitis)

  • popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
  • příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
  • ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: vlnovník révový foto.

Svilušky (Tetranychidae)

  • popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
  • ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.

Obaleč mramorový (Lobesia botrana)

  • popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby a škůdci vinné révy

Zkušenosti s parní troubou

Parní trouby patří poslední dobou mezi nejprodávanější spotřebiče, a to hned z několika důvodů: pokrmy z parní trouby jsou chutné i bez použití tuku, není nutné ani příliš solit, jídlu zůstává vlastní aroma. V parní troubě lze najednou připravovat celé menu, takže vám zůstává čas na jinou činnost. Parní trouby nabízejí jednoduché ovládání, většina jich má displej, který vás navede přesně krok po kroku. Kombinované parní trouby je možné používat jako parní i horkovzdušné, nebo i současně. Dalším plusem těchto trub je jejich snadné čištění a údržba, na stěnách nic nepřilne.

Multifunkční parní trouby dovolují použít jak páru s různou intenzitou (vaření v páře se 100% vlhkostí, nastavení teploty od 50 do 96 °C, pečení s 25% vlhkostí od 50 do 23 °C, pečení s 50% vlhkostí s teplotou od 50 do 130 °C), ale také páru zcela vypnout a péct jako v horkovzdušné troubě. Nebo programy kombinovat.

Potraviny si při tomto pečení uchovávají vitamíny, stopové prvky a citlivé živiny i svoji přirozenou chuť a barvu. Pokrmy proto není potřeba tolik solit, výrazně kořenit ani k nim přidávat tuky. U řady pokrmů se také výrazně zkrátí doba přípravy, nic se nevysuší. A například knedlíků byste nikdy nepřipravili v jednom hrnci takové množství, jaké zvládnete najednou v multifunkční troubě. Pro ty, kteří se věnují více domácím činnostem najednou, je určitě příjemné i to, že třeba u rýže nebo u knedlíků se ani po překročení doporučené doby nic nestane. A také se nemusíte bát trouby zaprskané od tuku. Díky páře je údržba rychlá a snadná. Možná ještě větší zážitek nabízí pro laiky vaření knedlíků. V páře je totiž nemůžete rozvařit, ani kdybyste dobu přípravy přetáhli o několik minut.

Kombinované parní trouby dokážou nejen vařit v páře, ale také péct. Vaření v páře, pečení nebo kombinace obojího není pro kombinovanou parní troubu problém díky jemné páře a volitelnému doplňkovému horkému vzduchu. Díky jemné páře se chutě plně rozvinou, aniž byste museli přidávat tuk navíc. Některé trouby jsou vybaveny vlastní nádrží na vodu, jiné potřebují přípojku vody.

Ve třech úrovních vnitřního prostoru parní trouby připravíte kompletní menu, například brambory, rybu a zeleninovou přílohu. Jediným omezením je jednotná teplota páry. Takže vy jen připravíte suroviny a parní trouba se postará o varný proces, aniž byste museli být trvale ve střehu. A výsledek vaření přitom bude zaručen. A i když budete vařit tři aromaticky různé suroviny, přenos jejich vůní mezi sebou navzájem je vyloučen. Do vnitřního prostoru parní trouby je totiž neustále přiváděna nová pára, takže přenos aromatických látek není možný.

Další předností parní trouby je,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Parní trouba

Gladiator

Gladiator je systémově působící totální herbicid. Jde o zcela nový, vysoce účinný přípravek pro hubení plevelů, křovin a další nežádoucí vegetace. Tento herbicid je přijímán listy a je cévními svazky rozváděn do celé rostliny včetně kořenů, což vede k celkovému zničení rostliny. Nemusíte se tedy obávat rozšíření plevelů pomocí kořenů. Uschlou rostlinku pak můžete jednoduše odstranit. Všeobecně platí, že lze herbicidy používat po celé vegetační období, nejlépe však před vysemeněním plevelů.

Hlavní výhodou tohoto inovativního herbicidu je, že nezanechává rezidua v půdě. Je navázán na jílové částice a následně biologicky odbouráván.

Na trhu je k dispozici celá řada výrobků pro ničení plevelů. Většina z nich je ale zastaralá a obsahuje mnohem méně účinné látky než zmiňovaný Gladiator, který obsahuje 360 g/l účinné látky glyfos.

Použití Gladiatoru je velmi široké a jednoduché i pro začínající zahrádkáře, kteří chtějí odstranit plevele a mechy ze zámkové dlažby či odstranit trávu, která prorůstá pod plotem do drátěnky. Pokud se chcete zbavit křovin a náletů, aplikujte štětečkem neředěný Gladiator na čerstvé řezné plochy. Takto zamezíte jejich obrůstání.

Zdroj: článek Hubení plevele v dlažbě

Červotoč v parketách

Samičky brouka kladou vajíčka do prasklin ve dřevě nebo do předem vyhlodaných chodbiček. A jak doma poznáte nežádoucího vetřelce? Na parketách najdete malé hromádky dřevěného prachu, dřevo proděravěné chodbičkami a na jeho povrchu malé dírky. Jsou to takzvané výletové chodbičky, ale už od dospělého hmyzu. Pozor na to, opravdový rozsah poškození totiž zvenku nepoznáte. Často se k tomu přidá i v tichu slyšitelný zvuk „chroupání“. Pokud se navíc jedná o prostory, kde se drží vlhkost a kde je převážně klid, pak vzniká pro červotoče to nejpříhodnější prostředí. Červotoč se například z podlahy může dostat i do nově koupených kousků.

Nejlepší je červotoče vůbec nepustit do svého příbytku. K tomu vám může pomoci pravidelná kontrola, aplikace ochranných nátěrů, dostatečné větrání a celkové udržování čistoty v obydlí. To všechno napomůže k tomu, aby červotoč, respektive jeho likvidace nebyla reálným problémem. Pravdou je, že larvy tohoto škůdce dokážou ve dřevě přežít klidně i 3 roky. Nezvládnete-li je zlikvidovat, může se jednoho dne podlaha zcela rozpadnout, protože bude červotočem uvnitř zcela prokousána.

Zjistíte-li, že je v podlaze červotoč, je nutné ihned začít jednat, a to s pomocí speciálních přípravků proti dřevokazným škůdcům. Těch je na trhu k dostání celá řada, některé z nich nejsou určené jen pro hubení, ale poslouží i jako následná ochrana před případnými budoucími pokusy červotoče o zničení dřeva. Po důkladné očistě se podlaha tímto přípravkem natře, případně lze injekční stříkačkou vpravovat roztok přímo do chodbiček.

Moderní technologie se naštěstí nevyhýbají ani této problematice, a tak se lze setkat i s odbornějšími postupy, kterými lze účinně hubit červotoče. Jedním z nich je využití ionizujícího gama záření. Dle odborníků je tato metoda vhodná nejen na likvidaci červotoče, ale obecně všech podobně škodících brouků. Celý proces probíhá ve speciální ozařovací komoře, kam lze jednotlivé parkety přenést. Obvykle trvá celé 2 dny a cena za tuto službu závisí na tom, jaké množství je potřeba takto ošetřit.

Červotoč a jeho likvidace, to je často téma, které nedá mnohým spát. Pokud však využijete dostupných prostředků a možností, můžete si být jisti, že boj proti tomuto škůdci bude úspěšný. Nejdůležitější radou však je reagovat rychle, protože červotoč je schopen ničit podlahu systematicky každý den.

Zdroj: článek Červotoč

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jana Válková


zničeni druh mechu v dlažbě
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
zničení octomilky
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.