Rychlá odpověď: Puklice na bobkovém listu nejrychleji omezíte tak, že rostlinu izolujete, štítky setřete lihem nebo mýdlovou vodou a zásah zopakujete po 7 až 10 dnech. Funguje to proto, že dospělé puklice chrání pevný štít a samotný postřik je často mine. Listy po chemickém ošetření nepoužívejte v kuchyni bez ověření ochranné lhůty.
Bobkový list je zrádný v tom, že dlouho vypadá zdravě. Má pevné kožovité listy, takže první puklice člověk snadno přehlédne. Většinou si jich všimnete až ve chvíli, kdy se listy lepí, pod rostlinou je lesklý povlak a na listech se objeví černý špinavý film.
Tenhle článek píšu jako praktický návod pro situaci, kterou řeší hlavně lidé v českých bytech: bobkový list přes léto prospívá venku, na podzim jde domů a během zimy se na něm rozjedou puklice. Nejde jen o to škůdce zabít. Důležité je rozhodnout, co ještě čistit, co ostříhat, kdy sáhnout po postřiku a kdy už listy nepoužívat do jídla.
Prevence: jak zabránit návratu puklic na bobkový list
Prevence je u puklic důležitější než jakýkoli postřik. Jakmile se jednou naučíte kontrolovat správná místa, většinu napadení zachytíte včas. U bobkového listu stačí jednou za týden nebo dva otočit pár listů, podívat se do paždí výhonů a přejet prstem po listech, jestli nejsou lepkavé.
Nejlepší prevence v českých podmínkách:
kontrola před přenesením dovnitř na podzim,
osprchování rostliny před zimováním, pokud to podmínky dovolí,
karanténa nově koupených rostlin alespoň několik týdnů,
zimování ve světlejším a chladnějším prostoru,
pravidelné větrání bez ledového průvanu,
nepřehnojování dusíkem,
udržování přiměřené vzdušné vlhkosti,
včasné odstranění prvních jednotlivých puklic.
Dobře funguje i jednoduchý rituál: při každé zálivce zkontrolovat tři věci. Spodní stranu listů, mladé výhony a lepivost. Nezabere to ani minutu. Jakmile najdete jednu puklici, nečekejte, jestli se objeví další. Jedna viditelná puklice často znamená, že jinde už jsou další menší.
Nejlepší prevence návratu: bobkový list nepěstujte v zimě jako pokojovku, která má bujně růst. Berte ho spíš jako středomořskou rostlinu v klidovém režimu. Chladněji, světleji, méně hnojit, nepřelévat a pravidelně kontrolovat – to je základ, který snižuje tlak puklic nejvíc.
Článek dále pokračuje návodem Jak na to, vybranými Videonávody a rozsáhlou částí často kladené otázky.
Ve svém příspěvku JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna M.
Dobrý den,mám zvláštní zkušenost s likvidací puklic.Snad každý ví jak obtížně se puklice likvidují a mě se náhodou podařil zázrak.Dala jsem dvě rostlinky zasažené puklicí letnit na sluníčko.Loňské léto bylo opět velmi horké a citroník s bobkovým listem byly celou dobu na plném slunci.Samozřejmě byly na plném sluníčku od jara,takže byly zvyklé na slunce a horko.No a puklice vyschly,upekly se.A opravdu jsem dělala vše možné abych je zlikvidovala.Nic nepomáhalo,až sluníčko a velké horko pomohlo.
Puklice alias červci jsou malí škůdci sající mízu, mohou napadnout rostliny borůvek a způsobit škody. Silné napadení může rostliny oslabit, snížit výnosy a dokonce vést k jejich úhynu. Identifikace konkrétního druhu červce je důležitá pro účinnou léčbu, protože metody kontroly se mohou lišit.
Příznaky puklic na borůvkách
Viditelné šupinky
Nejzřetelnějším příznakem je přítomnost malých, voskových, štítovitých pokrývek na stoncích, listech a někdy i plodech.
Medovice
Měkké puklice a vlnatky vylučují lepkavou, cukrovou látku zvanou medovice.
Sazová plíseň
Medovice přitahuje sazovou plíseň, černou houbu, která může pokrývat povrch rostlin.
Oslabené rostliny
Silné napadení může vést ke žloutnutí listů na borůvkách, zpomalení růstu a odumírání větviček.
Snížený výnos
Puklice mohou přímo poškozovat plody nebo snižovat celkové zdraví rostlin, což vede k nižším výnosům.
Léčba
Prořezávání
Pravidelně prořezávejte staré, slabé větve, abyste odstranili přezimující puklice a snížili jejich populaci.
Insekticidní mýdlo/zahradnický olej
Tyto přípravky mohou být účinné proti lezoucím formách (mladým, pohyblivým nymfám).
Přirození predátoři
Podpora přirozených predátorů, jako jsou slunéčka berušky, může pomoci kontrolovat populace puklic.
Pesticidy
V případě silného zamoření mohou být nutné systémové pesticidy, ale je zásadní vybrat si produkty, které jsou bezpečné pro borůvky a opylovače, a pečlivě dodržovat pokyny na etiketě.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Mechanické odstranění puklic je pracné, ale u bobkového listu ho považuji za základ. Pevný štít puklice je důvod, proč mnoho lidí po jednom postřiku nevidí výsledek. Dospělé puklice prostě na rostlině drží. Když je nesetřete, zůstanou přilepené i po zásahu a vy nepoznáte, co je mrtvé, co živé a co nové.
Nejdřív si rostlinu přeneste na místo, kde můžete udělat nepořádek. Ideální je koupelna, technická místnost, terasa při teplejším počasí nebo kuchyňská linka s novinami. Pokud je zima, nenechávejte bobkový list dlouho v chladu. Připravte si misku s vlažnou vodou, hadřík, vatové tyčinky, líh, sáček na odstraněné listy a čistý rozprašovač.
Postup, který se mi osvědčil:
Izolujte rostlinu. Dejte ji dál od ostatních pokojovek a bylinek, aby se puklice nepřenesly dál.
Prohlédněte spodní strany listů. Nehledejte jen velké štítky, ale i drobné světlejší body u žilek.
Silně napadené listy odstřihněte. Ušetříte si práci a snížíte množství škůdců najednou.
Jednotlivé puklice potřete lihem. Použijte vatovou tyčinku a pracujte bodově, ne plošně.
Štítky setřete hadříkem nebo podeberte nehtem. U mladých výhonů buďte opatrní, ať nestrhnete kůru.
Listy omyjte od medovice. Lepivý film podporuje špinění listů a černý povlak.
Fotografie znázorňuje druhý rozhodovací moment: ruční odstranění puklic z listů a výhonů, bez kterého postřik často selhává.
Po prvním čištění doporučuji rostlinu označit datem zásahu. Zní to přehnaně, ale v praxi to hodně pomůže. Za týden už si nebudete přesně pamatovat, kdy jste čistili a jestli jsou nové štítky opravdu nové. Já si dávám na květináč malý papírek s datem a poznámkou „líh + mýdlová voda“. Díky tomu vím, kdy mám udělat další kontrolu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Domácí čištění puklic není pro každého a není to ostuda. Pokud máte jednu menší rostlinu, jde to zvládnout za odpoledne. Pokud máte velký bobkový list s hustou korunou a puklice jsou na každém výhonu, je to práce na několik kol. U citlivých lidí může vadit líh, zápach mýdlových směsí nebo manipulace s napadenou rostlinou.
Domácí postup bych nedoporučil jako jediné řešení v těchto situacích:
rostlina je masivně napadená a puklice jsou ve vrstvách na stoncích,
bobkový list stojí vedle drahých nebo vzácných pokojových rostlin,
nemáte prostor pro karanténu,
rostlina je už silně oslabená, shazuje listy a má podezření na poškozené kořeny,
chcete listy pravidelně používat do jídla a zároveň uvažujete o chemickém přípravku,
v domácnosti jsou malé děti nebo zvířata a není možné bezpečně pracovat s postřiky.
V těchto případech je lepší volit radikálnější řez, odbornou konzultaci v zahradnictví nebo se rozhodnout, že silně napadenou rostlinu nahradíte novou. U menšího bobkového listu za pár stovek někdy nedává smysl riskovat rozšíření puklic na celou sbírku rostlin. U staršího keře, který pěstujete roky, má záchrana větší smysl.
FAQ – puklice na bobkovém listu, babské rady a záchrana rostliny
Jak se nejrychleji zbavit puklic na bobkovém listu?
Puklice na bobkovém listu nejrychleji omezíte izolací rostliny, ručním setřením štítků a opakováním zásahu po týdnu.
Nejdřív odstraňte viditelné puklice vatovou tyčinkou s lihem nebo hadříkem s mýdlovou vodou. Potom omyjte medovici, odstřihněte silně napadené listy a rostlinu nechte v karanténě. Jedno ošetření nestačí, protože část mladých stadií přehlédnete. Za 7 až 10 dní udělejte druhou kontrolu a zásah zopakujte.
Fungují babské rady na puklice opravdu?
Babské rady na puklice fungují hlavně při slabém napadení, kdy je škůdců málo a dají se ručně odstranit.
Největší smysl má líh na vatovou tyčinku, mýdlová voda na medovici a slabý olejový postřik. Česnekový výluh berte spíš jako doplněk, ne jako hlavní řešení. Pokud je bobkový list celý lepivý, má černý povlak a puklice jsou na většině výhonů, domácí rady samy obvykle nestačí.
Můžu bobkový list po puklicích používat do vaření?
Bobkový list po puklicích bych používal jen tehdy, pokud nebyl chemicky ošetřený a listy jsou zdravé a čisté.
Listy s medovicí, černým povlakem nebo přímým výskytem puklic do jídla raději nedávejte. Po domácím mýdlovo-olejovém ošetření je také lepší počkat na nové zdravé přírůstky. Po chemickém přípravku se vždy řiďte etiketou. U jedlých listů je opatrnost důležitější než snaha zachránit každou sklizeň.
Proč se puklice na bobkovém listu pořád vrací?
Puklice se vrací hlavně tehdy, když zůstaly schované na výhonech nebo má bobkový list špatné zimoviště.
Nejčastější příčina je teplý suchý vzduch, málo světla a nedostatečná kontrola po prvním zásahu. Dospělé puklice chrání štít a mladá stadia jsou snadno přehlédnutelná. Pokud rostlinu jen omyjete a vrátíte k radiátoru, problém se obnoví. Změna podmínek zimování je proto stejně důležitá jako samotné hubení.
Pomůže na puklice obyčejná mýdlová voda?
Mýdlová voda na puklice pomůže hlavně s medovicí a menším napadením, ale silné puklice sama spolehlivě nezlikviduje.
Mýdlová voda naruší lepivý povrch listů, odstraní část nečistot a usnadní ruční setření škůdců. U dospělých puklic ale často nestačí, protože jsou chráněné pevným štítkem. Nejlépe funguje jako součást postupu: nejdřív mechanické odstranění, potom omytí a za týden kontrola. Bez opakování bývá výsledek krátkodobý.
Je líh na puklice bezpečný pro bobkový list?
Líh na puklice může být účinný, pokud ho používáte bodově na štítky, ne jako plošné polévání celé rostliny.
Vatovou tyčinku lehce namočte do lihu a potřete přímo puklici. Potom ji setřete.
Videonávody: nejlepší vizuální ukázky k puklicím a jejich odstranění
U puklic je video užitečné hlavně proto, že člověk konečně vidí rozdíl mezi štítkem, nečistotou, medovicí a běžným poškozením listu. Níže jsou vybrané návody, které dobře doplňují tento článek: část ukazuje přímo škůdce na bobkovém stromku, část vysvětluje ruční odstranění, olejové přípravky a obecný postup proti štítenkám a puklicím.
Controlling Pests on Bay Trees | At Home With P. Allen Smith
Proč právě toto video: je cenné tím, že řeší škůdce přímo na bay tree, tedy na rostlině blízké našemu bobkovému listu. Dobře doplňuje část článku o tom, proč se u vavřínu vyplatí olejové ošetření a proč puklice nejde jen opláchnout vodou.
Důležité pasáže: na začátku videa sledujte ukázku napadení na listech, zhruba ve střední části vysvětlení olejového zásahu a v závěru praktické doporučení k opakování a kontrole rostliny.
Scales on the Bay Tree
Proč právě toto video: hodí se pro rozpoznání puklic přímo na bobkovém stromku. Ukazuje, že puklice mohou být malé, nenápadné i velké a že se často drží kolem listů a výhonů, ne jen na horní straně listové plochy.
Důležité pasáže: v úvodu si všímejte detailu štítků, kolem poloviny videa rozmístění škůdců na rostlině a na konci celkového rozsahu napadení, podle kterého se rozhoduje mezi ručním čištěním a razantnějším zásahem.
The COMPLETE Guide to Getting Rid of Scale Insects
Proč právě toto video: dobře vysvětluje celý princip boje se scale insects, tedy se štítenkami a puklicemi. Je užitečné hlavně pro pochopení, proč je nutné kombinovat mechanické odstranění, opakování a kontrolu nových stadií.
Důležité pasáže: začátek videa využijte k identifikaci škůdce, pasáže uprostřed k přehledu možností zásahu a část kolem chemické kontroly berte jako obecný rámec, který je u jedlého bobkového listu nutné vždy podřídit etiketě přípravku.
How To Get Rid Of Scale Insects
Proč právě toto video: prakticky ukazuje ruční odstranění pomocí hadříku, vatové tyčinky nebo alkoholu. To je přesně část zásahu, kterou lidé často podcení, protože věří, že samotný postřik udělá všechnu práci.
Důležité pasáže: sledujte hlavně část s přímým setřením škůdců, práci s alkoholem a doporučení kontroly dalších míst na rostlině. U bobkového listu tento postup používejte bodově a opatrně.
Treating for Scale with Horticultural Oil
Proč právě toto video: dobře ukazuje logiku olejových přípravků. U puklic je důležité pochopit, že olej nepůsobí jako kouzelný jed, ale fyzikálně škůdce obalí a pomáhá omezit jeho dýchání.
Důležité pasáže: zaměřte se na vysvětlení aplikace oleje, pokrytí rostliny a načasování zásahu.
U puklic se opakují podobné příběhy. Každý pěstitel má trochu jiné podmínky, ale rozhodovací momenty jsou skoro stejné: všimnout si včas, neodkládat izolaci a nepodcenit opakování zásahu.
Scénář první: malý bobkový list z obchodu
Rostlina koupená na jaře vypadala zdravě, ale po přenesení domů se na několika listech objevily hnědé štítky. Tady je nejlepší nepanikařit, ale jednat hned. Malou rostlinu lze prohlédnout celou během pár minut. Pomůže karanténa, setření jednotlivých puklic a kontrola po týdnu. Pokud se problém zachytí v této fázi, často není nutné sahat po silné chemii.
Scénář druhý: starší keř po zimě
To je nejtěžší varianta. Bobkový list má mnoho výhonů, listy se překrývají a puklice se drží hlavně uvnitř koruny. Tady bych se nebál prosvětlovacího řezu. Nejdřív odstranit nejslabší a nejvíc obsypané výhony, potom čistit zbylé části. U husté rostliny je důležité, aby se po zásahu zlepšilo proudění vzduchu. Jinak se problém vrátí.
Scénář třetí: bobkový list vedle citrusů
Citrusy, oleandry a některé pokojové rostliny trpí na savé škůdce podobně. Pokud stojí napadený bobkový list vedle nich, nestačí ošetřit jen vavřín. Je potřeba zkontrolovat všechny sousední rostliny. Puklice se sice nepřesouvají tak nápadně jako létající škůdci, ale mladá stadia se šířit mohou. Karanténa je v tomto případě zásadní.
Fotografie znázorňuje třetí rozhodovací moment: rozdíl mezi slabým a silným napadením, podle kterého se volí domácí nebo razantnější zásah.
Vlastní zkušenost: co se stalo, když jsem puklice podcenil
Poprvé jsem puklice na bobkovém listu řešil po zimě, kdy rostlina stála v chodbě u okna. Nebyla přímo u radiátoru, ale vzduch tam byl suchý a na listy jsem se přes zimu díval jen povrchně. Z vrchu vypadaly zeleně. Jen pár starších listů žloutlo, což jsem přičítal běžnému zimnímu úbytku.
Chyba byla, že jsem neotočil listy. Když jsem to udělal, našel jsem celé shluky puklic podél hlavní žilky a v místech, kde list přechází do řapíku. Část štítků byla suchá, část držela pevně a pár míst už bylo pokrytých lepkavou medovicí. Na dvou listech se začal dělat černý povlak. Tam jsem pochopil, že pouhé osprchování nestačí.
První pokus jsem udělal příliš rychle. Rostlinu jsem osprchoval, otřel pár viditelných míst a vrátil zpět. Za deset dní se puklice objevily znovu. Ne proto, že by voda vůbec nepomohla, ale protože jsem neodstranil ukryté jedince ve spojích listů a neudělal opakované ošetření. Druhý pokus už byl důkladnější: izolace, list po listu, líh na vatovou tyčinku, mýdlová voda na medovici, ostříhání nejslabších výhonů a následně kontrola každý týden.
Výsledek v čase byl jasný:
1. den: odstranil jsem většinu viditelných puklic a omyl medovici,
7. den: našel jsem další menší ohniska, hlavně na výhonech,
14. den: listy už nebyly lepivé, ale stále jsem našel jednotlivé štítky,
4. týden: rostlina vypadala stabilně, bez nové medovice,
jaro: po přesunu ven začala znovu rašit a napadení se už nerozjelo.
Co jsem se z toho naučil:puklice na bobkovém listu se nedají řešit stylem „jednou postříkám a hotovo“. U silnějšího napadení je potřeba kombinovat ruční odstranění, opakování a změnu podmínek. Jinak se škůdce jen na chvíli ztratí z očí.
Domácí směs na puklice: můj opatrný postup pro bobkový list
Když nechci hned sahat po chemickém přípravku, používám jednoduchý postup ve dvou krocích. Neberu ho jako zázračný postřik, ale jako kombinaci čištění a omezení škůdce. U jedlého bobkového listu je pro mě důležité, aby šla rostlina po zásahu dobře omýt a aby člověk nepoužil něco, co na listech nechce mít dlouhodobě.
Na slabé až střední napadení si připravím:
1 litr vlažné vody,
1 až 2 malé kapky běžného jaru nebo jemného tekutého mýdla,
1 čajovou lžičku rostlinného oleje,
vatové tyčinky, měkký hadřík a čistou vodu na oplach,
líh nebo alkohol z lékárny na bodové potírání jednotlivých puklic.
Nejdřív vždy mechanicky odstraním puklice. To je důležité. Kdybyste jen nastříkali směs na rostlinu, mnoho dospělých puklic zůstane chráněných pod štítkem. Vatovou tyčinku lehce namočím do lihu a přejedu přímo přes štítek. Potom ho setřu nebo opatrně podeberu nehtem přes kapesník. U dřevnatějších výhonů se dá použít měkký kartáček, ale u mladých listů raději pracuji jemně.
Teprve potom listy otřu slabou mýdlovo-olejovou vodou. Nejde mi o to, aby z rostliny kapal olej. Chci jen lehký film, který pomůže narušit drobná ohniska a smýt medovici. Po několika hodinách nebo druhý den listy znovu zlehka otřu čistou vodou, hlavně pokud je rostlina v bytě.
Důležité omezení: pokud bobkový list používáte jako koření, neberte domácí postřiky jako něco, co můžete bezmyšlenkovitě nanést a druhý den vařit. U listů určených do kuchyně je rozumné ošetřené listy raději nepoužívat, případně používat až nové zdravé přírůstky po delší době a po důkladném omytí.
Proč se puklice na bobkovém listu objevují hlavně v zimě
V českých podmínkách se bobkový list často pěstuje jako přenosná rostlina. Od jara do podzimu stojí venku, na terase, balkoně nebo u domu. Na zimu ho lidé přenesou do chodby, zimní zahrady, světlé místnosti nebo bohužel i do teplého obýváku. A právě tady začíná nejčastější problém: teplo, suchý vzduch, málo světla a slabé proudění vzduchu.
Puklice se v takovém prostředí šíří snadněji, protože rostlina je oslabená a přirozená rovnováha škůdců a predátorů zmizí. Venku na listy prší, fouká vítr, teploty kolísají a část škůdců omezí přirození nepřátelé. V bytě se neděje skoro nic. Listy jsou suché, vzduch stojí, substrát bývá buď přelitý, nebo naopak úplně vyschlý, a puklice mají klid.
U bobkového listu jsem si nejvíc ověřil jednu věc: puklice nejsou jen problém postřiku, ale problém zimoviště. Můžete rostlinu perfektně očistit, ale pokud ji vrátíte na teplé místo k radiátoru, napadení se často za pár týdnů objeví znovu.
Riziko puklic podle místa zimování bobkového listu
Místo zimování
Typická teplota
Riziko puklic
Praktická poznámka
Teplý obývák u radiátoru
20 až 24 °C
Velmi vysoké
Suchý vzduch a slabší světlo rostlinu rychle oslabí.
Světlá chodba
10 až 16 °C
Střední
Často nejlepší kompromis v běžném domě.
Chladná zimní zahrada
5 až 12 °C
Nižší
Rostlina zpomalí růst a škůdci se množí pomaleji.
Tmavý sklep
5 až 10 °C
Nejisté
Chlad pomůže, ale nedostatek světla může rostlinu oslabit.
Tahle tabulka není laboratorní studie, ale praktické porovnání z domácího pěstování. Nejhorší výsledky jsem viděl u rostlin, které měly v zimě příliš teplo a zároveň málo světla. Bobkový list sice snese hodně, ale dlouhé zimování v suchém bytě mu nesvědčí. Puklice pak často nejsou příčina všeho zla, spíš viditelný následek špatných podmínek.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem.
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky.
Nejčastěji se můžeme setkat se mšicemi a molicemi (bílé voskové mušky na spodní straně listů). Dnes se však zaměříme na velmi odolné škůdce, jako jsou vlnatí červci a puklice. Červci jsou savý hmyz, který tvoří na svém těle voskový obal. Ten je výborně chrání proti proniknutí vody, tedy i případného postřiku. Červci se často vyskytují na bázi stonku, v úžlabí listů a na dalších těžko přístupných místech. Na skoro všech druzích pokojových rostlin se může také vyskytnout další velmi odolný škůdce a tím je puklice. Puklice jsou kryté tvrdou schránkou, a proto jsou velmi odolné. Ochranu je třeba provádět včas, tzn. při objevení prvních červců či puklic. Pokud je rostlina již vysloveně „obalená“, jsou naše šance na úspěch mizivé. Puklice a ostatní červce můžeme odstraňovat mechanicky třeba houbičkou namočenou v lihu. Protože mechanicky se nám nepodaří odstranit 100 % škůdců, je vhodné provést jeden postřik doporučenými insekticidy. Pokud máme více rostlin a mechanické odstraňování je příliš náročné, je možné použít opakovaný postřik insekticidy, tzn. tři postřiky po sobě v intervalu 7–10 dní, je vhodné střídat přípravky a do každé postřikové kapaliny přidávejte smáčedlo, které zajistí lepší pokryvnost a prostupnost přes ochrannou voskovou vrstvu. Ke vhodným insekticidům řadíme Piklustop, Mospilan, Chess, Decis Mega. Koupíte-li nějakou novou pokojovou rostlinu, pořádně ji prohlédněte i ze spodní strany listů a v úžlabí listů, zda není napadená. Proveďte jeden preventivní postřik zmíněnými insekticidy a nechte rostlinu 14 dní v „karanténě“, tedy oddělenou od ostatních rostlin. Zabráníte tak zavlečení škůdců i na ostatní vaše doposud zdravé rostliny.
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou.
Parthenolecanium, běžně známý jako puklice, může postihovat citrusové stromy a způsobovat škody sáním mízy a produkcí medovice. To může vést ke snížené vitalitě stromu, žloutnutí listů, předčasnému opadávání listů a růstu sazí.
Identifikace
Dospělé samičí šupiny jsou obvykle polokulovité, kaštanově hnědé a mají průměr asi 3–5 mm. Často se nacházejí na větvičkách a větvích.
Životní cyklus
Přezimují jako nymfy na kůře, dospívají na jaře a kladou vajíčka pod své pokličky. Plazivky (nově vylíhlé nymfy) se vynořují a přesouvají se na listy, poté se vracejí na větvičky, aby přezimovaly.
Poškození
Puklice se živí rostlinnou mízou, čímž strom oslabují. Vylučování medovice přitahuje mravence a podporuje růst sazí, které mohou listy dále poškozovat.
Léčba
Neemový olej
Aplikace zahradnického oleje brzy na jaře, než vyrostou noví škůdci, může pomoci kontrolovat přezimující nymfy.
Insekticidní mýdlo nebo zahradnický olej
Tyto přípravky lze použít i během vegetačního období, zejména když jsou aktivní plazivky.
Přirození nepřátelé
Podporujte růst užitečného hmyzu, jako jsou slunéčka berušky, zlatooké a parazitické vosičky, které se živí plazivkami.
Chemický postřik
Zvolte systémový insekticid, který si rostlina nasaje do sebe a zůstane po nějakou dobu jedovatá pro všechny savé a žravé škůdce, včetně puklic. Nejoblíbenější je postřik přípravkem Mospilan. Jde o nejúčinnější postřik a puklice.
Prořezávání
Odstraňujte silně napadené větve, abyste snížili populaci plazivek.
Monitorování
Pravidelně kontrolujte citrusové stromy, zda nevykazují známky plazivek.
Důležité informace
Načasování: Pro účinnost je klíčové aplikovat ošetření ve správný čas.
Neemový olej je nejlepší aplikovat před rašením pupenů, zatímco postřiky zaměřené na plazivky by měly být načasovány s jejich vyrojením.
Bezpečnost: Při použití jakéhokoli insekticidu nebo pesticidu vždy dodržujte pokyny na etiketě.
Integrovaný přístup: Kombinace metod, včetně kulturních postupů, biologické kontroly a cílené aplikace insekticidů, je často nejúčinnějším způsobem, jak zvládat puklice na citrusech.
Puklice patří mezi obtížné druhy škůdců, ale to ještě neznamená, že musíte napadené rostliny ihned ničit. V nenarušené přírodě (zahradě) udržuje jejich počty na většinou neškodné úrovni celá řada predátorů. Pokud tedy vynesete pokojové rostliny napadené škůdci na zahradu, po určité době škůdci jakoby sami zmizí. Když pak rostliny na podzim vrátíte domů, v pokojových podmínkách, kde se regulátorům nedaří a které naopak přejí škůdcům, puklice se mohou znovu silně namnožit. Proto se doporučuje pokojové rostliny před přenesením do bytu opravdu velmi důkladně prohlédnout a všechny škůdce zlikvidovat ještě mimo byt. Případně můžete škůdce v bytě zlikvidovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, rostliny ošetřete mimo obývané prostory.
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla dosti obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků, ale poměrně dobře lze přípravky zasáhnout první pohyblivé stadium. Na ostatní stadia a samičky je potřeba aplikovat účinný systémový insekticid. Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce, proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Toto ošetření je nutné podle síly napadení po 7–10 dnech 1–3x zopakovat (při pokojové teplotě). Jakmile na rostlině škůdce objevíte, můžete viditelné puklice mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Pokud budete stříkat v zimních měsících v obývaných místnostech, vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená opatření.
V současné době je možné na ochranu proti červcům u pokojových okrasných rostlin použít kontaktní přípravky s účinnou látkou pyretroidem (Agrion Delta, Biolit, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS), případně přípravky na bázi pyrethrinů a řepkového oleje (Raptol, Raptol SchädlingsSpray, Spruzit, Spruzit AF, Spruzit AF Schädlingsfrei). Systémové přípravky obsahují účinnou látkou acetamiprid (Careo koncentrát, Careo postřik proti škůdcům, Careo Combi tyčinky proti škůdcům, Mospilan 20 SP) nebo účinnou látku thiamethoxam (COM 109 11 I SL, COM 109 11 I PR – tyčinky, Compo Axoris proti hmyzu). Řepkový olej bez insekticidní složky obsahuje přípravek Biool, parafinový olej Frutapon. Na bázi oleje z asijského stromu Pongamia pinnata je založen přípravek Rock Effect. Napadené okrasné rostliny venku na zahradě můžete za vegetace ošetřit i účinným organofosfátem Bi–58 EC, případně i přípravkem Confidor 200 OD, obsahujícím účinnou látku imidakloprid.
