Vzory na vyřezávání dýně
Pro inspiraci se můžete podívat na šablony, které jsou vhodné pro vyřezávání dýní. Když podle šablon vyřežete dýní, tak je výsledek následující. Vše záleží na vaší zručnosti a fantazii.
Zdroj: článek Šablony na dýně
Pro inspiraci se můžete podívat na šablony, které jsou vhodné pro vyřezávání dýní. Když podle šablon vyřežete dýní, tak je výsledek následující. Vše záleží na vaší zručnosti a fantazii.
Zdroj: článek Šablony na dýně
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel S.Kosová.
Děkuji Vám za doplnění.
Ale stále nevím, jestli to znamená, že po zpracování lze použít pouze Golden Charmer a Red Column a další dvě nelze?
Mohu požádat znovu o zdroj, kde je uvedena možnost plody z těchto dvou odrůd po zpracování jíst?
Děkuji, S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Mám osobní zkušenost jen s Golden Charmer a Red Column. Ale domnívám se, že se vařením neutralizují jedovaté kyanogenní glykosidy ve všech rostlinách, které je obsahují.
Zdroj: příběh Pyracantha
Ačkoliv se druhy dýní liší tvarem i chutí, uvnitř jsou všechny stejné a odvíjí se od toho i jejich příprava. Dýni vždy zbavte zaschlé stopky a pak ji opatrně rozpulte. Dávejte si pozor na nůž, ať se vám na tvrdém povrchu nesmekne.
Dýni poté zbavte vláknitého středu se semínky. Nejlépe to jde velkou lžící, s jejíž pomocí střed snadnou vydloubnete. Slupka se až na výjimky (a u všech japonských dýní) loupe. Poradíte si škrabkou nebo malým nožíkem. Válcovité nebo podlouhlé dýně si můžete opřít o pracovní desku a okrájet je nožem.
Dýně na řezu nehnědne ani nemění barvu, jen postupně osychá. Zabalená ve fólii ale vydrží i několik dní v lednici; snadno se také mrazí. Při krájení na kousky vždycky zvažte styl přípravy. Dýně snadno měkne a ztrácí svůj tvar, takže ji pro delší tepelnou úpravu ponechte raději ve větších kusech.
Zeleninové dýně jsou vhodné pro přímou konzumaci nebo tepelnou úpravu. Při tepelném zpracování se hodí k přípravě polévky, lze je dusit, smažit, zapékat i kompotovat. Dobré jsou i sušená nebo pražená semínka. Dýně uskladněná na suchém a chladném místě vydrží velmi dlouho.
Zdroj: článek Dýně - druhy
Ve svém příspěvku KDY JE GOLIÁŠ ZRALÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Patloková.
Mám dýni Goliáš, když jsem ji rozkrojila,oranžovou dužinou prostupuje z velké části zelený pruh. Mohu konzumovat i tuto zelenou část? Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Kdy je goliáš zralý
Dýně hokaido se při zpracování v gastronomii většinou neloupe, slupka je velmi tvrdá, ale při vaření či pečení brzy změkne. Dýně se pouze umyje, můžeme ji odrhnout kartáčkem, rozkrojí se a pak se odstraní semínka. Existuje nespočet receptů. Patří mezi ně například smažená dýně hokaido, dušená dýně hokaido s rýží, dýně hokaido jako gyros, kaše z dýně hokaido a mnoho dalších.
Omytou dýni neloupeme, jen ji zbavíme semínek a pokrájíme ji na kostičky. Ty osmahneme na oleji s kari, podlijeme asi půl litrem vody a dusíme do měkka. Pak rozmixujeme, případně ještě můžeme rozředit vodou, osolíme, přidáme citrónovou šťávu a bazalku. Na talíři dozdobíme lžící kysané smetany (v tom případě ale vynecháme citrón).
Dýni hokaido rozpůlíme, vyjmeme z ní semínka a nakrájíme ji asi na centimetr široké podkovy. Dáme je na plech potřený olivovým olejem (nebo na pečicí papír), potřeme je sójovou omáčkou a posypeme tymiánem. Upečeme do měkka. Zároveň s dýní můžeme upéct brambory pokrájené na měsíčky, které ochutíme stejně a také pokapeme olivovým olejem. Pak dáme na talíř dýni, brambory a vše přelijeme kysanou smetanou, ve které jsme rozmíchali sůl a posekané jarní cibulky anebo posekané čerstvé bylinky.
Zdroj: článek Jak zpracovat dýně hokaido
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Zdroj: příběh Dýně - druhy
Tyto dýně seženete především na farmářských trzích nebo přímo od malých pěstitelů. Sem tam je najdete i v obchodech. Obdobím jejich sklizně (tak jako u ostatních dýní) je podzim. Vyzrálejší plody jsou nejchutnější. Cena za kilogram se pohybuje kolem 60 korun. Jejich nákupem ale rozhodně neprohloupíte. Pokud se vám podaří zakoupit plně vyzrálou dýni, najdete v její dužině již také semínka. Můžete si je usušit a na jaře následně zasadit. Na podzim pak můžete sklízet vlastní dýni a nemusíte ji shánět po obchodech.
Zdroj: článek Špagetová dýně
Ve svém příspěvku ZPRACOVÁNÍ MEDVĚDÍHO ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Chtěla bych se zeptat, jestli někdo nezkoušel zpracované pesto ve skleničkách sterilovat jako např. bylinkové sirupy?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Zpracování medvědího česneku
Dýni hokaido je dobré zaštipovat, aby se rostlina rozvětvovala. Bude tak dávat větší úrodu. Zaštipujte, když šlahoun dosáhne délky cca 1,5–2 m.
Zdroj: článek Zaštipování hokaida
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Zdroj: příběh Skladování dýně hokaido
Ingredience: ½ muškátové dýně, lžička provensálských bylinek, lžička tymiánu, ½ lžičky rozmarýnu, 4 stroužky česneku, olivový olej, sůl, pepř
Technologický postup: Dýni rozpůlíme ostrým nožem a lžící vydlabeme semínka. Dýni je lepší oloupat (loupeme normálně škrabkou), někdo i neloupe, stačí jen dobře umýt, slupka pečením změkne. Dýni nakrájíme na kostky o velikosti cca 2 x 2 cm, pekáček vymažeme olivovým olejem, dáme do něj nakrájenou dýni a zasypeme bylinkami – tymiánem, rozmarýnem, provensálským kořením (pokud použijeme sušené bylinky, stačí asi dvě tři lžičky, čerstvých bylinek dáme zhruba hrst). Přidáme neoloupané rozpůlené stroužky česneku, dýni osolíme (na půlku dýně asi lžičku a půl soli), opepříme, pokapeme olivovým olejem, rukou všechno dohromady promícháme a pečeme odkryté v troubě při teplotě 190 °C asi 20–25 minut doměkka. Podáváme samotné s bagetou k večeři nebo jako zeleninovou přílohu k masovým pokrmům. Pro dvě osoby stačí polovina dýně, z druhé půlky můžeme uvařit polévku nebo dýňové pyré.
Zdroj: článek Sicana odorifera
Ve svém příspěvku DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Pěstuji dýně hokaido. Na několika svolech mi kromě oranžových dýní vyrostly velké zelené dýně, které drží zelenou barvu a ta je stále tmavší a tmavší. Na několika stvolech mi vyrostly malé zelené dýně, které nerostou ani nežloutnou, jsou podobné okurce nakládačce. Setkal se s tím někdo? Poraďte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Zdroj: příběh Dyně hokaido
Zakoupená semena jakéhokoliv druhu dýně je dobré před samotným sázením namočit přes noc do vody. Díky namočení semena rychleji vyklíčí. Semena vysévejte od poloviny května. Naklíčená semena vysévejte na záhonek do hloubky 3–5 cm. Udržujte vzdálenost mezi jednotlivými semeny minimálně 1 m. Je dobré, když k dýním dáte oporu, mohou se pnout a nestíní si navzájem. Dýně by měly být zasazeny tam, kde je dostatečný sluneční svit. Půdu pravidelně odplevelujte. Listy dýní nezalévejte, hrozilo by jejich plesnivění. Dobře vyzrálé plody sklízíme začátkem podzimu, protože první přízemní mrazíky by je mohly poškodit.
Zdroj: článek Jak zpracovat dýně
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady http://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Zdroj: příběh Prosba o radu
Ingredience: 1 kg dýně hokaido, 1 l zeleninového vývaru, 120 ml kokosového mléka, 1 cibule (nebo 2 šalotky), sůl, čerstvě umletý pepř
Postup: Dýni rozkrojte a pečlivě vydlabejte semínka (neloupejte). Pak ji nakrájejte na kostky. Šalotku (nebo cibuli) nakrájejte na kostičky a opečte na másle s trochou olivového oleje. Přidejte dýni a chvíli společně restujte. Zalijte vývarem a vařte do měkka. V papiňáku postačí 15 minut, klasickým způsobem pak 30, maximálně 40 minut. Tyčovým mixérem (nebo v mixéru) umixujte na hladký krém. Přilijte kokosové mléko a krátce provařte. Výslednou konzistenci můžete doladit trochou vody nebo vývaru, nepřežeňte to ale. Dohušťovat tuto výbornou polévku by pak bylo škoda.
Zdroj: článek Dýňová polévka
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Kosová.
Dobrý den, paní Vinšová, hledám info o jedlosti/jedovatosti plodů pyracanthy.
Vy píšete, že se plody mohou jíst po zpracování, i když je to uvedené jen u některých kultivarů.
Prosím, kde jste tyto informace našla? Nebo máte vlastní zkušenost? Všude se totiž opakuje jen, že plody nejsou jedovaté, ale jsou nejedlé. Spíš bych čekala, že když nejsou jedovaté, mohou být jedlé. Viz např. bezinky, jeřabiny a další.
Budu moc ráda, za vaše info, děkuji,
S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Dobrý den, doplnila jsem požadované informace do svého článku.
Zdroj: příběh Pyracantha
Jedná se o jednoletou rostlinu, která se pěstuje podobně jako ostatní druhy dýní. Semínka (buď vlastní získaná z dýně, nebo přímo zakoupená) sázejte v dubnu do substrátu pro výsev. Poté mladé rostlinky postupně přepichujte. Zhruba za měsíc posílí a vy je pak můžete v květnu přesadit (samozřejmě za příznivého počasí) do záhonu. Pro dýni vybírejte slunné stanoviště s kvalitní, prohnojenou půdou. Počítejte s tím, že je to bujně rostoucí rostlina a k tomu, aby prospívala, potřebuje velký prostor, ve kterém se bude plazit. Je to zhruba 1 metr kolem dokola zasazené rostliny. Roste poměrně rychle a má velkou spotřebu vody. Zalévejte ji ale jen ke kořenům, nesnáší totiž mokro na listech. Pokud k tomu máte možnosti, je lepší pěstovat tuto dýni jako popínavku. Listy ani plody tak nepřijdou do kontaktu s vodou a půdou. Tím zabráníte plesnivění a hnití rostliny. Od září do listopadu následně sklízíte zralé plody. Z každé rostliny to jsou dvě až tři dýně.
Zdroj: článek Špagetová dýně
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Zdroj: příběh Přesazení. odrost
Dnes již není problém dýni hokaido zakoupit v kterémkoli supermarketu či menším obchodě. Její cena se pohybuje v rozmezí 10–30 Kč/kg nebo je cena stanovena za kus. V oblibě jsou také BIO dýně, které pořídíte zhruba za 44 Kč/kg.
Zdroj: článek Dýně hokaido
Rajčata lze stejně jako každé jiné ovoce a zeleninu nakládat, kandovat, sušit, mrazit, můžeme z nich vyrábět různé kečupy, omáčky či čalamády s přísadou další zeleniny. Jejich velkou výhodou je, že ani po tepelné úpravě neztrácejí svou chuť, barvu a mnohé cenné látky. Některé způsoby zpracování, jako je sušení, naopak dokážou jejich chuť maximálně koncentrovat.
Rajčata představují skvělou ingredienci, pomocí níž vykouzlíte mnoho dobrot. Nechte se tedy po přečtení následujících řádků inspirovat.
Zdroj: článek Recepty s rajčaty
Ingredience: 1,5 kg dýně, 1 střední cibule, 1 střední brambora, 3 stroužky česneku, 0,5 l zeleninového vývaru (bez kostky), 1 hrst petrželky, 1 muškátový oříšek, 300 ml smetany (s nízkým obsahem laktózy, lze použít i klasiku), 500 ml mléka (s nízkým obsahem laktózy, lze použít i klasiku), 2 polévkové lžíce olivového oleje, 100 ml vody, sůl, kmín a mletý pepř
Postup: Na kapce olivového oleje osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli. Dýni a brambor oloupeme a nakrájíme. Dýni navíc zbavíme semínek a společně s bramborem přihodíme do pánvičky k cibulce, chviličku vše orestujeme a poté podlijeme vývarem. K dýni, bramboru a cibulce přidáme sůl, trošičku kmínu a případně dolijeme vodu. Tuto zdravoučkou směs vaříme pod pokličkou do měkka cca 45 minut. Poté sejmeme skoro hotovou dýňovou polévku z plotny a přilijeme mléko, prolisovaný česnek, petrželku a vše důkladně rozmixujeme. Dýňovou polévku vrátíme zpět na plotnu, znovu zahřejeme, přilijeme smetanu a přidáme muškátový oříšek, který je třeba do dýňové polévky přímo nastrouhat. A je hotovo.
Zdroj: článek Dýňová polévka
Ingredience: 500 g muškátové dýně, 500 g brambor, 50 g másla, sůl, 100 ml mléka
Technologický postup: Dýni očistíme, lžící vydlabeme semena, nakrájíme na kostky a společně s brambory uvaříme v osolené vodě doměkka. Scedíme, přidáme 50 g másla a dobře rozšťoucháme. Můžeme pomocí trošky mléka rozšlehat do hladka. Podáváme jako přílohu k jakémukoliv pečenému masu, k rybě, králíkovi, krůtímu masu.
Zdroj: článek Sicana odorifera
V kuchyni je využití špagetové dýně velmi široké. Slouží jako náhrada klasických těstovinových špaget. Na rozdíl od nich je ale daleko lépe stravitelná a méně kaloricky náročná. Obsahuje velké množství beta karotenu důležitého pro náš organismus. Dužinu dýně můžete také vydlabávat a používat jako přílohu k masu nebo do polévek. Naopak vydlabaná dýně se hodí pro zapékání např. se sýrem, vajíčkem, šunkou nebo další zeleninou.
Abychom u dužiny potřebné „špagety“ získali, máme dvě možnosti přípravy. První je, že dýni jednoduše uvaříme. Ať už vcelku nebo rozkrojenu na polovinu. Vlákna dužiny rostou uvnitř v kruzích, takže pokud chcete „špagety“ co nejdelší, aby se daly namotat na vidličku, překrojte dýní příčně. Při podélném rozkrojení již budou natrhaná na menší kusy. Při vaření v celku počítejte zhruba s 30 – 50 minutami podle velikosti dýně. Před vložením do vroucí vody ji na několika místech propíchněte, aby z ní mohla unikat pára. Dalším způsobem přípravy je pečení. Dýni rozkrojte podélně a dužinu vydlabejte. Doporučuje se podlít ji vodou. Vznikající pára podporuje měknutí a hlavně brání vysychání dýně.
Zdroj: článek Špagetová dýně
Ingredience: 2–3 kuličky černého pepře, 1 cibule, 1 špetka chilli, 1 lžíce olivového oleje, 1 lžíce čerstvé pažitky, 1 stroužek česneku, 600 ml vody, 2 bobkové listy, 2 špetky muškátového oříšku, 700 g dýně hokaido, 1/2 citronu, 3 kuličky nového koření, sůl
Postup: Dýni hokaido omyjeme, rozkrojíme, vydlabeme semínka a dužinu i se slupkou nakrájíme na kostky. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Na oleji cibulku dozlatova osmahneme, přidáme dýni, zalijeme osolenou vodou, přidáme celý pepř, nové koření a bobkový list. Vaříme do změknutí. Mezitím nasekáme pažitku a oloupeme česnek. Dýňovou polévku tyčovým mixérem rozmixujeme, předtím nezapomeneme vyndat bobkový list a nové koření. Přidáme stroužek česneku a znovu promixujeme. Nakonec přimícháme čerstvou pažitku, okyselíme citronovou šťávou a dochutíme muškátovým oříškem a špetkou chilli. Dýňovou polévku bez smetany podáváme s opečeným toastem.
Zdroj: článek Dýňová polévka
Ingredience: 1 dýně (Hokaido, eventuálně jiný druh vhodný ke kuchyňské úpravě), masový vývar, sůl, čerstvě mletý pepř, sladká smetana, několik česnekových stroužků, pražená dýňová semínka
Postup: Dýni rozpůlíme, oloupeme, odstraníme semínka a dužinu nakrájíme na větší kostky. Některá semínka si schovejte na opražení. Takto připravenou dýni dáme do polévkového hrnce, zalijeme vývarem a přiměřeně osolíme. Zvolna vaříme do změknutí dužiny 30 až 40 minut. Necháme mírně zchladnout a tyčovým mixérem umixujeme hladký hustý krém. Přidáme jemně nastrouhaný česnek, dochutíme solí, špetkou pepře a nezbytnou smetanou. Smetanu přidáme podle chuti a polévku zvolna prohřejeme. Vlijeme do nahřátých talířů a ozdobíme kopečkem ušlehané neslazené šlehačky nebo lžící kysané smetany, kterou zlehka posypeme čerstvě mletým pepřem a hrstí pražených dýňových semínek.
Zdroj: článek Dýňová polévka
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Děkuji Vám za doplnění.
Ale stále nevím, jestli to znamená, že po zpracování lze použít pouze Golden Charmer a Red Column a další dvě nelze?
Mohu požádat znovu o zdroj, kde je uvedena možnost plody z těchto dvou odrůd po zpracování jíst?
Děkuji, S.Kosová
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Mám dýni Goliáš, když jsem ji rozkrojila,oranžovou dužinou prostupuje z velké části zelený pruh. Mohu konzumovat i tuto zelenou část? Děkuji za odpověď
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Chtěla bych se zeptat, jestli někdo nezkoušel zpracované pesto ve skleničkách sterilovat jako např. bylinkové sirupy?
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Pěstuji dýně hokaido. Na několika svolech mi kromě oranžových dýní vyrostly velké zelené dýně, které drží zelenou barvu a ta je stále tmavší a tmavší. Na několika stvolech mi vyrostly malé zelené dýně, které nerostou ani nežloutnou, jsou podobné okurce nakládačce. Setkal se s tím někdo? Poraďte.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady http://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den, paní Vinšová, hledám info o jedlosti/jedovatosti plodů pyracanthy.
Vy píšete, že se plody mohou jíst po zpracování, i když je to uvedené jen u některých kultivarů.
Prosím, kde jste tyto informace našla? Nebo máte vlastní zkušenost? Všude se totiž opakuje jen, že plody nejsou jedovaté, ale jsou nejedlé. Spíš bych čekala, že když nejsou jedovaté, mohou být jedlé. Viz např. bezinky, jeřabiny a další.
Budu moc ráda, za vaše info, děkuji,
S.Kosová
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Pokud budete budovat a vytvářet prostor k podnájmu, tak nejen že budete potřebovat kolaudaci nově vybudovaného bytu, ale neobejdete se ani bez ohlášení Stavebnímu úřadu a zpracování projektové dokumentace. Dle níže uvedených odstavců se můžete dozvědět, jakým způsobem máte úřad kontaktovat.
- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje rekonstrukce spočívající ve stavebních pracích, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby;
- ohlášení stavebnímu úřadu je potřeba, pokud provedení rekonstrukce povede ke změně způsobu užívání (byť části) stavby, aniž by zároveň došlo k zásahům do nosných konstrukcí stavby, změně vzhledu stavby nebo ke vzniku povinnosti zajistit posouzení vlivů na životní prostředí;
- žádost o stavební povolení je pak nevyhnutelná, pokud se rekonstrukcí zasahuje do nosných konstrukcí stavby, mění se vzhled stavby, vyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí nebo provedení rekonstrukce může negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.
U vás má rekonstrukce změnit způsob užívání (části) stavby, a proto si zřejmě vystačíte s ohlášením rekonstrukce příslušnému stavebnímu úřadu. Zákonná lhůta stavebního úřadu k povolení ohlášené rekonstrukce činí 40 dnů ode dne doručení ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud se úřad v uvedené 40-ti denní lhůtě k ohlášené rekonstrukci nevyjádří, uplatní se fikce vydání souhlasu s provedením rekonstrukce uplynutím lhůty. Přitom je nutno počítat s výdaji na pořízení projektové dokumentace, která tvoří povinnou součást ohlášení.
Kdyby rozsah plánované rekonstrukce splnil první z uvedených podmínek, tak Stavební úřad nemusíte informovat vůbec a není potřeba ani kolaudace.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět