ZPRACOVÁNÍ PLODŮ RAKYTNÍKU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Jedná se o jedinečnou rostlinu, která si určitě zaslouží vaši pozornost. Plody, listy i kůra obsahují takové množství cenných biogenních látek jako žádná jiná ovocná dřevina mírného pásma. Rakytník je unikátní rostlina se širokou paletou cenných látek, které jen čekají na své využití. Tento keř s úzkými stříbřitými listy dle odrůdy dorůstá do výšky asi 2,5 až 3 m. Oranžové plody rakytníku dozrávají od konce srpna až do října. V tuto dobu mají nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek.
Jak se pozná zralý rakytník
Zralé bobule rakytníku řešetlákového jsou obvykle jasně oranžové a objevují se v hustých shlucích podél větví keře. Kdy sklízet? Rakytník je zralý a připraven ke sklizni od pozdního léta do podzimu, přičemž některé odrůdy dozrávají dříve než jiné. I když se dá sklízet, když jsou plody žluté, je nejlepší je nechat, dokud nezískají sytější oranžovou barvu.
Barva rakytníku
Zralý rakytník má bobule zářivě oranžové, i když se mohou pohybovat od světle žluté až po tmavě oranžovou, v závislosti na odrůdě a stupni zralosti.
Tvar a velikost
Plody zralého rakytníku jsou malé, kulaté a často rostou v hustých shlucích, připomínajících kukuřičné klasy.
Textura
Zralé bobule jsou šťavnaté a křehké, takže při sběru náchylné k prasknutí.
Čas
Bobule rakytníku řešetlákového obvykle dozrávají od konce srpna do září, přičemž některé odrůdy dozrávají dříve nebo později.
Doba sklizně
Nejlepší je sklízet zralý rakytník, když jsou bobule tmavě oranžové a než přezrají a změknou. Toto období trvá asi tak týden.
Rozdíly ve zralosti
Různé odrůdy rakytníku mají různou dobu zralosti, některé dozrávají až o měsíc dříve nebo později než jiné.
Sklizeň rakytníku
Keře rakytníku mají ostré ostny, proto je při sklizni nezbytné nosit rukavice a ochranný oděv. To stěžuje sběr malinkatých plodů. Navíc zralé bobule jsou křehké a při sběru mohou snadno prasknout, proto zvažte použití zahradnických nůžek k odstřižení celých větví a jejich zmrazení pro snazší odstraňování bobulí.
Proč některý rakytník nemá plody
Rostliny rakytníku jsou dvoudomé, což znamená, že samčí a samičí květy jsou na oddělených rostlinách. Bobule produkují pouze samičí rostliny.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mach0ňová.
Můj rakytník je napaden endomykozou. Mohu plody konzumovat.Vím, že je na to postřik chlorid mědnatý. Má někdo více informací. Děkuji Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Napadení endomykózou plodů se objevuje za letních měsíců, a to v červenci a srpnu. Endomykóza plodů se projevuje světlými skvrnami na plodech, které se nacházejí na osvětlené straně větví. Skvrny se mohou jevit jako sluneční úpal plodů, ale pod mikroskopem je pod oplodím znatelné podhoubí, jenž se šíří dokonce až do dužniny. V důsledku toho plody měknou a lehce hnijí. Jedná se o neinfekční chorobu, u níž je jednou z příčin zřetelný rozdíl teplot vzduchu ve dne a v noci.
Chemická ochrana se provádí pomocí přípravku CUPROCAFFARO MICRO, který obsahuje oxychlorid mědi Cu2Cl(OH)3, což je populární fungicid. Při aplikaci na plody určené ke konzumaci má ochrannou lhůtu 21 dní.
Neošetřené plody s probíhající živou plísní nejsou vhodné ke konzumaci, neboť plíseň je přítomna nejen na povrchu plodů, ale i uvnitř dužiny.
Kvality rakytníku objevili již naši předkové, o čemž svědčí i písemné doklady. Rakytníkové plody v sobě mají ohromné množství vitamínů A, B, C, D, E, K. Co se vitamínu E týká, rakytník ho má v sobě nejvíce z veškerých rostlinných plodů. Rakytník obsahuje také karoten, z něhož se tvoří vitamín A. Množstvím karotenu se dokonce rakytník vyrovná mrkvi. V rakytníku jsou obsaženy též minerální látky, barviva, sacharidy, oleje, organické kyseliny a flavonoidy jako rutin či kvercetin.
Keře rakytníku dožívají i sta let. Rakytníku se také někdy přezdívá sibiřský ananas.
Rakytník se dá užívat vnitřně i zevně. Využít lze i jeho tonizujících účinků na lidské tělo. Pokud se rozhodnete konzumovat čerstvé plody, pak si tím zlepšíte celkový zdravotní stav. Využívat můžete i rakytníkový olej.
Pozor na rakytníkové trny, kterých se od třetího roku na rostlině vyskytuje velké množství (délka až 8 cm). Trnům se asi nevyhnete při sklizni, jejich špičky se často po dostatečně hlubokém zabodnutí odlomí tak, že nevyčnívají z kůže ven a způsobují dost velkou bolest.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Houbové choroby jsou častým problémem u pěstování rajčat.
Hniloba špiček plodů rajčat: Hniloba špiček plodů rajčat se projevuje ve formě pravidelných, poměrně velkých světlehnědých skvrn na špičce plodů. Později bývají tyto skvrny porostlé různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osidluje odumírající rostlinné pletivo), proto hnilobu špiček plodů mnozí pěstitelé považují za onemocnění houbového původu a hledají možnosti chemické ochrany postižených rostlin. Hniloba špiček plodů rajčat je však fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje především na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny totiž brzdí příjem vápníku, jehož sice v půdě může být dostatek, avšak pro rostliny není přístupný. Hniloba špiček plodů rajčat se v praxi často zaměňuje s alternáriovou skvrnitostí, kterou vyvolává houba Alternaria solani, jež do plodů proniká obvykle přes stopky plodů.
Opatření: Harmonická výživa, pravidelné zavlažování rostlin v období sucha a opakované postřiky ohrožených porostů v 7–10denních intervalech listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Rakytník se využívá skoro celý: plod, trny, kůra a olej. Přičemž kůra a trny mají protinádorové účinky díky obsahu alkaloidu hippopein. Léčivý olej je přítomen ve všech částech rostliny, ale nejvíce v plodu. Olej se jednoduchým způsobem po nadrcení dužiny nechá odstát nebo se ze sušiny a semen lisuje. Také se připravuje olejový extrakt, kdy se za studena nebo i za tepla drcené semeno a nasušené zbytky po lisování dužiny vkládají do oleje po čas nepřímo úměrný teplotě. Vzhledem k obsahu flavonoidů se doporučuje olej i plody uchovávat v temnu.
Při ruční sklizni čerstvých plodů získáte obvykle malé množství plodů, zato velké množství bolestivých šrámů, bez ohledu na pomůcky, šikovnost a ochranné prostředky. Lepší verzí je nechat plody na větvičkách zmrznout a potom je z nich oklepat. Chce to alespoň minus 10 °C. Potom je práce celkem snadná a rychlá. Rakytník můžete dále skladovat v mrazáku nebo jej zpracujte lisováním nebo konzervací. Z větviček můžete naloupat kůru a společně s trny je použít pro výrobu extraktu proti rakovině. Zbylé dřevo se nasuší a použije se na odvar k přípravě velmi kyselého čaje. Pozor, opakovaně zmrzlé plody bělají a ztrácejí chuť i léčebné vlastnosti. Proto pracujte rychle a po malých častech, abyste zabránili roztátí zmrzlých plodů.
Roztáté plody se zpracovávají na džem, marmeládu, povidla, kompot, sirup, limonádu, džus, prášek či křížaly.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stromková.
Dobrý den,prosila bych o informaci ohledně přechování podzimních řízků Rakytníku do jarní výsadby.Četla jsem,že se mohou přechovávat zabalené v mokrém hadříku.Budeme mít asi 100 řízků,poraďte mi prosím,jaký je nejlepší způsob přechovávání přes zimní měsíce.
Prozatím máme přichystané ostříhané výhonky Rakytníku v sudech a kyblíkách s vodou.
Moc děkuji za Vaší odpověď.
Dr.Stromková písecko
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ideální doba k prořezávání rakytníku je koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst, k odstranění odumřelých nebo poškozených větví, zlepšení cirkulace vzduchu a podpoře tvorby plodů. V létě můžete také provádět lehké prořezávání vnějších špiček větví, abyste kontrolovali jejich velikost a podpořili keřovitost.
Co prořezávat
Mrtvé, nemocné nebo poškozené dřevo: Kdykoliv odstraňte všechny větve, které již nejsou zdravé.
Přerostlé větve: Zastřihněte větve, abyste rostlině dali tvar a zlepšili cirkulaci vzduchu.
Plody: Pokud chcete rostlinu ponechat na jednom místě, odstraňte od základny plody.
Plody nesoucí větve: Rakytník plodí na starém dřevě a prořezávání pomáhá podpořit tvorbu nových výhonů, které budou rodit později.
Jak prořezávat
Příprava
Používejte rukavice a další ochranné pomůcky, abyste se chránili před trnitými větvemi.
Zaměřte se na strukturu
Brzy na jaře prořezávejte všechny slabé, odumřelé nebo křížící se větve, abyste podpořili nový, zdravý růst.
Tvarujte rostlinu
Můžete také zkrátit špičky větví, abyste podpořili košatější a lépe ovladatelnou rostlinu.
Prořezávání
Prořeďte husté oblasti rostliny, abyste zlepšili pronikání světla a cirkulaci vzduchu, což pomáhá předcházet chorobám.
Obnova
Jak rostliny dospívají, může být nutné provést obnovovací prořez odstraněním staršího, neproduktivního dřeva.
Proč prořezávat?
Zdraví: Odstraňuje odumřelé nebo nemocné větve.
Estetika: Udržuje úhledný a symetrický vzhled.
Produkce plodů: Stimuluje růst nových, plodonosných větví.
Cirkulace vzduchu: Zabraňuje houbovým chorobám tím, že umožňuje proudění vzduchu keřem.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Plody aronie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze.
Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce, obsahují totiž přírodní sorbit, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.
Komplex účinných látek rovněž podporuje náš imunitní systém a celkově posiluje organismus.
Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonoidů a rutinu, který se z plodů i extrahuje k výrobě léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, jež jsou nezbytné pro pevné zdraví a vitalitu.
Výhodou při sklizni a zpracováníplodů je jejich velká trvanlivost. Na stromě je můžete ponechat téměř do prvních mrazíků, i když sklízet je lze i mnohem dříve (v průběhu září). Měly by však být dokonale vyzrálé a sladké. Po sklizni vydrží plody v dobrém stavu i dva měsíce, pokud je uschováte na chladném místě.
Plody mají až 60 % šťávy. Tato šťáva se dá poměrně úspěšně použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy. Plody lze také sušit, nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.
Přírodní šťáva a plody aronie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva aronie snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. A zároveň zvyšuje rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu i při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že se působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u aronie. Kdo tedy považuje tyto stromy jen za okrasné, dělá velkou chybu.
V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z aronie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem aronie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou (1 : 1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokážou obejít. Naštěstí dnes již mnozí výrobci sirupů přistupují k tomu, že své výrobky přibarvují biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu nebo právě aronie.
Plody aronie mají až 16 % cukrů, nejvíce fruktózy a glukózy, asi 3,5 % přírodního sorbitu, málo sacharózy a obsahují až 70 % natrpklé a nakyslé, velmi silně barvicí šťávy rubíno
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT ROSTLINY - MALINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Tothová.
Dobrý den,
mám borůvky a maliny už druhým rokem na balkoně.
Vloni nová malina měla málo plodu a borůvka vůbec nic.
Letos z borůvky bylo průměrně plodů,
ale malina měla jeden plod - ostatní sice narostly hustě, ale květy zůstaly
bez plodu a nakonec uschly, i když byly dobře zalévány.
Poradíte, prosím?
S díky a pozdravem, J. Tothová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakytník řešetlákový lze množit řízky z měkkých a listnatých větví, hřížením a výsevem semen. Pro řízkování vyberte zdravé, zralé výhonky a pro lepší výsledek je namočte do kořenového hormonu. Hřížení zahrnuje vybuzení zakořenění větve zakopané v zemi, která je ale stále spojena s mateřskou rostlinou, a její následné oddělení.
Množení řízky
Řízky z měkkých větví: Řízky odebírejte z nových výhonků na jaře nebo začátkem léta. Namočte základnu do kořenového hormonu a zasaďte do dobře propustného substrátu.
Řízky z listnatých větví: Řízky odebírejte ze spící rostliny koncem podzimu nebo začátkem zimy. Řízky připravte a zasaďte je na chráněné místo a ujistěte se, že půda zůstává vlhká.
Kořenové řízky: I ty mohou být účinné, zejména z odnoží, které vyrůstají z kořenů.
Hřížení
Vyberte nízko rostoucí větev, ohněte ji k zemi a část jejího růstu zahrabejte. Jakmile se vytvoří kořeny, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Výsev semen
Semena rakytníku je nutné před jarní výsadbou několik měsíců stratifikovat za studena (umístit je do vlhkého ubrousku v chladničce).
Tipy na úspěšné množení
Pro řízky použijte dobře propustnou substrátovou směs.
Udržujte stálou vlhkost, ale vyvarujte se přemokření.
Zajistěte řízkům chráněné místo, zejména během počáteční fáze zakořeňování.
U semen zajistěte správnou stratifikaci a půdní podmínky pro klíčení.
Při množení dbejte na pohlaví rostlin, protože pro produkci plodů jsou potřeba samčí i samičí rostliny.
V naší poradně s názvem KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: https://youtu.be/au2de7AXCS…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
Sirup pro děti – jeden kilogram vylisované šťávy, jeden a půl kilogramu cukru, jedna lžička kyseliny citronové. Po rozpuštění cukru ve studené šťávě nalijte do lahví a uložte v chladu a temnu.
Šťáva pro diabetiky – vylisovanou neslazenou šťávu nalijte do sklenic s uzávěrem a při teplotě osmdesát pět stupňů zavařujte cca půl hodiny.
Marmeláda z rakytníku – kilogram plodů, půl kilogramu cukru, jeden vanilkový cukr, jeden pektogel, špetka kyseliny citronové. Plody rozvaříme a přidáme ostatní ingredience, krátce povaříme a vše rozmixujeme ponorným mixérem. Necháme malinko povařit a ještě horké plníme do sklenic, které uzavřeme a otočíme dnem vzhůru. Nemusí se již sterilovat.
Rakytníkový med – sušené rozemleté plody smícháme s včelím medem.
Elixír života – jeden díl sušeného rozemletého rakytníku, tři díly destilátu (vodka, koňak). V uzavřené láhvi necháme louhovat tři týdny, občas protřepeme a po scezení dáme do menších tmavých lahviček.
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel S.Kosová.
Děkuji Vám za doplnění.
Ale stále nevím, jestli to znamená, že po zpracování lze použít pouze Golden Charmer a Red Column a další dvě nelze?
Mohu požádat znovu o zdroj, kde je uvedena možnost plody z těchto dvou odrůd po zpracování jíst?
Děkuji, S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Mám osobní zkušenost jen s Golden Charmer a Red Column. Ale domnívám se, že se vařením neutralizují jedovaté kyanogenní glykosidy ve všech rostlinách, které je obsahují.
Rakytník řešetlákový je jednou z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž zaznamenali, že koně pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, dobře prospívali a jejich srst dostávala lesklý nádech. Rakytník řešetlákový je trnitý keř se zeleno-stříbrnými listy, který obvykle dorůstá velikosti 1,5 až 2 metry. Pochází z oblastí severovýchodní Asie, jeho původním domovem je Čína, Kavkaz, Mongolsko, Nepál, Indie, ale také Sibiř. V současnosti je rozšířený po celé Evropě. U nás se rakytník používá většinou jako okrasný keř nebo jako rostlina zpevňující náspy u silnic. Mimořádné léčivé účinky rakytníku byly donedávna přehlíženy.
Výsledky výzkumů, kterým byl rakytník podrobován, jasně ukazují, že se jedná o mimořádně cenný přírodní zdroj širokého spektra vitamínů a minerálů a dalších látek s příznivým efektem na lidský organismus.
Plody rakytníku dozrávají podle odrůdy od srpna do října. Problémem je, že se v tuto dobu velice nesnadno sklízí. Na trnitých větvičkách drží plody velmi pevně, navíc jsou měkké, takže se snadno rozmáčknou. Proto je praktické sbírat plody až v zimním období, kdy klesne teplota k deseti stupňům mrazu. Bobule se pak snadno setřesou nebo otrhají bez poškození. Rakytník lze sklízet i způsobem, že se ostříhají větvičky s plody, které se umístí do plátěného sáčku v mrazničce, kde se nechají zmrznout, poté se vyjmou z mrazničky a v sáčku se otlučou, nakonec se sáček rozváže a plody vytřídí.
Ideálním skladováním zralých plodů je mrazení, které zachovává maximum účinných látek a vitamínů. Plody můžeme také dále zpracovávat a vyrábět z nich vlastní produkty. Tepelná úprava ovšem některé zdraví prospěšné látky znehodnotí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.
Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Kosová.
Dobrý den, paní Vinšová, hledám info o jedlosti/jedovatosti plodů pyracanthy.
Vy píšete, že se plody mohou jíst po zpracování, i když je to uvedené jen u některých kultivarů.
Prosím, kde jste tyto informace našla? Nebo máte vlastní zkušenost? Všude se totiž opakuje jen, že plody nejsou jedovaté, ale jsou nejedlé. Spíš bych čekala, že když nejsou jedovaté, mohou být jedlé. Viz např. bezinky, jeřabiny a další.
Budu moc ráda, za vaše info, děkuji,
S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Dobrý den, doplnila jsem požadované informace do svého článku.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.
Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.
Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.
Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.
Chcete-li mít kvalitní keř, musíte sazenice vybírat zásadně v zahradnictví nebo ovocných školkách, kde vám poradí nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí vám i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou vysoce mrazuvzdorné. Nedoporučuje se pořizovat si rakytník z neznámého zdroje, třebaže při cestování můžete narazit na místa, kde volně roste. Urýpnout odkopek by se mohlo zdát výhodné, ale je to jako koupit velkou neznámou. Nic z toho, co je předpokladem pro dobře rostoucí keř, nepoznáte ve svahu u silnice, kde mají rakytníky spíše funkci okrasnou a působí jako zpevňovače svahů.
Sazenice rakytníku je možné zakoupit, pro přehled se můžete podívat na cenu zde: sazenice rakytníku - cena.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Jsou odrůdy i velmi ranné, takže si zjistit, co vlasně pěstuji nebo použít selský rozum a vypozorovat optimální zralost. Kdo nechce přijít o větvičky, musí sbírat včas nebo stříhat nůžtičkami a nechat padat na plachtu. Boží práce. Když je možno, lze při sklizni odstřiháváním vrcholových větviček keř snižovat a tvarovat. Šťávy z rakytníku za námahu stojí, i když nemusí chutnat každému.
Ostružiny mohou vypadat suché nebo scvrklé z několika důvodů, včetně nedostatečného množství vody během vývoje plodů, houbových chorob, jako je antraknóza, nebo dokonce přirozených výkyvů v zrání. Problémy s opylováním nebo vysoké teploty během plodění mohou vést ke špatné tvorbě peckovic nebo bílým peckovic, což způsobuje, že bobule vypadají suché nebo nezralé.
Schnutí z nedostatku vody
Ostružiny vyžadují stálou vlhkost, zejména při vývoji plodů. Pokud rostliny nedostávají dostatek vody, bobule nemusí plně dozrát a mohou ztvrdnout a vyschnout.
Houbové choroby
Antraknóza, běžné houbové onemocnění ostružin, může způsobit hnědé, drobivé a scvrklé peckovice.
Problémy s opylováním
Špatné opylování může vést ke špatně vytvořeným peckovicím, které mohou vypadat suché nebo scvrklé.
Kolísání teploty
Vysoké teploty během kvetení nebo vývoje plodů mohou vést k poruchám, jako jsou bílé peckovice, nebo dokonce ovlivnit proces zrání, což způsobuje, že bobule vypadají suché.
Regrese červených kuliček
Regrese červených kuliček je stav po sklizni, ke kterému dochází, když ostružiny během skladování zčervenají. Může k tomu dojít, když se bobule sklízejí v horkém počasí a poté se prudce ochladí. Při této poruše nedochází ke ztrátě obsahu cukru ani kvality, ale změna barvy může ovlivnit prodej čerstvých plodů na trhu.
Řešení
Pro řešení suchých nebo nezralých ostružin zajistěte pravidelnou zálivku, zejména během vývoje plodů. Sledujte své rostliny, zda nevykazují známky houbových onemocnění, a neprodleně je řešte. Pokud máte podezření na problémy s opylováním, zvažte ruční opylování nebo zajištění lepších podmínek pro opylovače. A konečně, dbejte na kolísání teploty a snažte se minimalizovat extrémní tepelný stres rostlin během kritických fází růstu.
Švestka nebo ryngle nemusí plodit z různých důvodů, včetně nedostatečného počtu hodin zimního chladu, nedostatečného opylování, pozdních mrazů, špatného prořezávání nebo nedostatku živin.
Faktory prostředí
Nedostatečný počet hodin chlazení
Švestky potřebují během zimy určitý počet hodin pod určitou teplotou (obvykle mezi 0 °C a 4 °C), aby přerušily dormanci a zahájily kvetení. Pokud není splněn požadavek na chlazení, strom nemusí kvést nebo květy mohou být poškozeny mrazem.
Pozdní mrazy
Švestky často kvetou brzy, takže jsou zranitelné vůči pozdním mrazům, které mohou zničit květy a zabránit nasazování plodů.
Nedostatečné opylování
Většina švestek vyžaduje pro úspěšnou produkci plodů křížové opylení s jinou odrůdou švestky. Pokud v blízkosti není vhodný opylovač, květy nemusí být oplodněny, což vede k nedostatku plodů.
Špatná péče o stromy
Špatné prořezávání
Nesprávné prořezávání může odstranit plodící dřevo nebo zabránit stromu v produkci nových výhonků, které přinesou plody.
Nedostatek živin
Nedostatek základních živin, jako je vápník nebo draslík, může bránit vývoji plodů.
Problémy se zálivkou
Jak nadměrná, tak i nedostatečná zálivka mohou strom stresovat a ovlivnit produkci plodů.
Další faktory
Škůdci a choroby: Někteří škůdci a choroby mohou poškozovat květy nebo plody a snižovat výnos.
Konkurence plevele: Plevel může se stromem soutěžit o vodu a živiny, což ovlivňuje vývoj plodů.
Stáří stromu: Mladším stromům může trvat několik let, než začnou pravidelně plodit.
Jak na zpracování klanoprašky? Bobule se zpracovávají buď v čerstvém stavu, a to odděleně dužnina (šťávy a džemy) a semena (tinktura), nebo se suší celé. Čerstvé i sušené lze užívat i listy, části stonku (Iiány) a výhonky. Doporučená denní dávka je 6–15 g suché byliny. Nejčastěji se připravuje tinktura, a to ze semen nebo plodů.
Přípravků ze schizandry je na trhu dostatek. Nejlevnější bývají kapky nebo malá balení tobolek. Pro kúru na pročištění těla a ducha budete potřebovat balení alespoň sto dvaceti tobolek (stojí kolem tří až čtyř set korun), ty vám vydrží nejméně měsíc.
Koupit lze i sušené plody na čaj. Nebo pět minut povařte hrst sušených listů, nechte deset minut odstát a máte zimní růžový čaj na posílení imunity. Užívat můžete i nálev z rozemletých semen: stačí deset gramů zalít dvěma decilitry vařící vody, nechat patnáct minut louhovat a poté užívat dvakrát denně jednu polévkovou lžíci.
Schizandra bývá svými účinky přirovnávána k ženšenu. Pro všechny její příznivce je příjemné, že se dá u nás bez obtíží pěstovat a při troše trpělivosti se objeví i dostatek plodů.
