Zajímáte se o téma SEZAMOVÁ CHALVA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Chalva patří k jedněm z nejstarších orientálních cukrovinek. Název pochází z arabského slova hilwa – sladký. Před druhou světovou válkou se chalva vyráběla i u nás a byla běžně k dostání na poutích a jarmarcích. Za války byla tato výroba zastavena a doposud se ji nepodařilo plně obnovit. Dnes je v Česku tato cukrovinka k sehnání v supermarketech, v čajovnách a ruských prodejnách s potravinami.
Sezamováchalva
Sezamováchalva je hodně sladká přírodní pochoutka. Základní surovinou jsou rozemletá sezamová semínka (takzvaná sezamová pasta tahini) smíchaná s medem. Další variantou výroby chalvy je směs ze slunečnicových semínek oslazená cukrovým sirupem. Díky kvalitním přírodním látkám se dá říci, že je tato cukrovinka vydatným zdrojem vitamínů, stopových prvků i proteinů a sacharidů. Chalva se pyšní vysokým obsahem železa, hořčíku a draslíku. Protože je připravována bez konzervačních látek a chemických procesů, doporučuje se chalva i dětem a sportovním nadšencům.
Původní receptura chalvy je velmi jednoduchá, podstatou výrobku je výluh z rostlin obsahujících saponiny smíchaný s obyčejným cukerným roztokem a ochucený pastou ze sezamových semínek. Místo sezamu se praží i jiná olejnatá semena, například slunečnice nebo různé druhy ořechů. Slunečnicová chalva je populární v zemích bývalého Sovětského svazu. K dochucení se přidává kakao, vanilka, čokoláda, sušené mléko, případně různé orientální esence, například růžová nebo pomerančová. Dnes se chalva vyrábí z pražených olejnatých jader a kanditové hmoty (cukerná hmota o nízkém obsahu vody používaná k výrobě tvrdých bonbónů), do které se přidává škrobový sirup.
Slunečnicová chalva je šedivá hmota vyrobená ze slunečnicových semínek a cukru. Nenechte se odradit nicneříkajícím šedivým zjevem, po ochutnání zjistíte, že je slunečnicová chalva opravdu vynikající.
Tato pochoutka je vyrobená většinou ze sezamového másla (tahini) a přidává se do ní cukr nebo med. Je velmi výživná a energeticky vysoce vydatná. Obsahuje sacharidy, bílkoviny a zdravé tuky. Do základní hmoty se často přidávají různá semínka, pistácie, rozinky nebo i čokoláda. Většina typů chalvy je tuhé konzistence, ale zakoupíte také chalvu drobivou nebo sušší (záleží na výběru).
Postup: Vezměte 4–5 lžic sezamových semínek a smažte na suché pánvi. Opečená semínka nenechte v rozpálené pánvi, ale přesypte je do hmoždíře a rozmačkejte je. Při drcení přidejte jednu polévkovou lžíci slunečnicového oleje a pak další. Tímto způsobem vytvoříte tahan pastu, můžete přidat i lžičku citronové šťávy. Na pánev si dejte 150 g cukru a 1 dl vody. Vařte, až se voda odpaří, přidejte lžičku vanilky. Poté osmažte jednu polévkovou lžíci pšeničné mouky, až mouka dostane nažloutlou barvu (dávejte pozor, aby se nespálila), a přidejte pohár vody a cukru. Vše svařte, po objevení bublin přidejte připravenou tahan pastu a vmíchejte do hladké pasty. Do horké směsi můžete přidat ořechy, rozinky, nesolené pistácie. Vzniklou hmotu nechte vychladnout a podávejte ji nakrájenou na menší kousky.
Technologický postup: Smícháme ocet s cukrem a solí. Sezamová semínka opečeme na suché pánvi. Pánev stačí rozpálit a pak snížíme teplotu a dáme na ni sezamová semínka. Stačí minuta či minuta a půl a semínka začínají hnědnout. Okurku přepůlíme a pak nakrájíme na jemné plátky, pokud chcete fajnovější verzi, okurku nastrouhejte na plátky. Vše smícháme. Připravený salát dáme vychladit. Dejte mu trochu víc času, aby se chutě krásně propojily.
Ingredience: 125 g másla, 150 g dětské krupičky, 4 ks vanilkového cukru, 500 ml mléka, špetka kardamomu, špetka zázvoru, špetka skořice, 60 g ořechů, 1 karamelová poleva
Postup: Máslo pomalu rozpustíme v hrnci, přisypeme krupičku a opražíme ji dozlatova. Mléko svaříme v jiném hrnci s vanilkovými cukry, přidáme po špetce kardamomu, zázvoru a skořice. Pak svařené mléko vmícháme ke krupici a za stálého míchání povaříme asi 3–4 minuty. Nakonec do směsi přidáme 2/3 jemně namletých ořechů. Ještě teplou chalvu rozdělíme do mističek a necháme ji vychladnout. Poté ji z misek vyklopíme. Bábovičky ozdobíme karamelovou polevou a posypeme zbylými mletými ořechy.
Suroviny: 600 g žitné mouky, 400 g hladké mouky pšeničné, 1 kostka droždí, 15 g soli, 5 g kmínu, 600 ml vlažné vody, 25 ml octa, semínka na dochucení a posypání (sezamová, slunečnicová).
Technologický postup: Smícháme sypké suroviny, přidáme vodu, ocet a hněteme. Až pak zapracujeme rozdrobené kvasnice, protože nesmí přijít do přímého kontaktu se solí. Podle chuti přidáme semínka. Nelekejte se, těsto je dost lepivé. Stěrkou stáhneme těsto ze stěn misky a utvoříme bochánek (stěrkou). Necháme v misce kynout 80 minut na teplejším místě. Na plech si připravíme pečicí papír. Před koncem kynutí předehřejeme troubu na 250 °C. Vložíme pekáč se dvěma bochníky, které jsme potřeli vodou a posypali kmínem a semínky. Troubu postříkáme vodou a rychle ji zavřeme, aby se nám udělala pára. Takto pečeme 3 minuty. Pak otevřeme na chviličku dvířka trouby a odvětráme (stačí necelá minuta). Troubu přepneme na 180 °C a pečeme 40 minut. Chvilku před koncem pečení mašlovačkou lehce potřeme bochníky vodou a pečeme na 250 °C (stačí 3 až 4 minuty).
Špejlí vyzkoušíme, jestli jsou chleby dost propečené.
Kukuřičné lupínky vložte buď do látkového pytlíku a párkrát přejeďte válečkem, nebo například nasypte na pečicí papír a opět si pomožte válečkem, aby vznikly jemnější kousky – neměli byste lupínky rozdrtit na prach, jen rozlámat. Pak je přesypte do mísy, přidejte ovesné vločky, slunečnicová a sezamová semínka, sekané lískové ořechy, brusinky, prášek do pečiva, trochu skořice, moučkový cukr a promíchejte. Na závěr vmíchejte vejce s bílým jogurtem. Plech na pečení vyložte pečicím papírem a s pomocí lžičky dělejte na papír hrudky, které můžete nechat tak, jak jsou, nebo je rozetřít do placičky. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C dozlatova, asi 10 minut. Až se této varianty přejíte a budete ji chtít obměnit, přidejte do těsta čokoládové pecky, med, kousky jiného sušeného ovoce, například švestky, meruňky, jahody, nebo čerstvá jablíčka nakrájená na malé kousky. Na závěr můžete dozdobit čokoládovou polevou.
Ingredience: 1 kg uzeného masa, 450 g mraženého špenátu, 1 cibule, 3 bobkové listy, 4 zrnka celého nového koření, 5 zrnek celého pepře, 6 stroužků česneku, vegeta, olej, sůl, mleté černé koření, 180 g uzeného sýra, 1 vejce, 1 žloutek, 500 g listového těsta, sezamová zrníčka, hrubá sůl, celý kmín
Postup: Uzené maso dáme vařit do vody asi na 40 minut, přidáme bobkový list, celé nové koření, celý pepř a 3 stroužky česneku. Uvařené maso vyjmeme a necháme vychladnout. Nadrobno pokrájenou cibuli orestujeme na oleji spolu s plátky nakrájeného česneku. Přidáme rozmrazený špenát a společně podusíme. Přebytečnou tekutinu odstraníme, osolíme, okořeníme mletým pepřem a ochutíme vegetou. Do teplého špenátu přisypeme najemno nastrouhaný uzený tvrdý sýr, který necháme chvíli vychladnout. Pak vmícháme žloutky, promícháme a odložíme na pár hodin na chladné místo dobře vychladnout. Listové těsto rozvalíme na pomoučené desce do tvaru obdélníku. Vychladnuté uzené maso obalíme po celém obvodu ochuceným špenátem, uložíme ho na rozválené těsto a zabalíme. Horní část těsta potřeme rozšlehanými vejci, posypeme sezamovými zrníčky, celým kmínem a hrubozrnnou solí. Přeložíme na plech vyložený papírem na pečení a ve vyhřáté troubě při teplotě cca 170 °C zapečeme.
Ingredience: 680 g hladké mouky, 2 lžíce másla, 2 lžičky cukru, 40 g droždí, lžička soli, 200 ml mléka, 200 ml horké vody, sezamová semínka, vejce
Technologický postup: Rozpustíme máslo, do mísy rozdrobíme nebo nasypeme droždí a přidáme ostatní suroviny. Chvilku mícháme, a jakmile se vše spojí v jednu pevnou masu, můžeme těsto vyjmout a promačkávat v dlaních. Těsto by se mělo dobře hníst. Pokud by se lepilo, můžeme jej ještě vyválet v mouce, dokud nebude hladké. Poté jej dáme do mísy a necháme pod utěrkou zhruba 1 hodinu kynout na teplém místě. Mísu s těstem postavíme na další mísu, do které nalijeme vroucí vodu. Vyjmeme vykynuté těsto, ještě trochu promačkáme a poté rozdělíme na houstičky. Velikost si můžete určit sami. Housky naskládáme na plech, který předtím lehce omastíme. Můžeme použít i pečicí papír. Přikryjeme utěrkou a necháme 45–60 minut vykynout. Vykynuté housky pomažeme rozšlehaným vejcem a posypeme sezamovými semínky. Dáme do vyhřáté trouby a pečeme při 200 °C zhruba 15 minut. Upečené hamburgerové housky vyjmeme a necháme vychladnout. Až změknou, můžeme je rozkrojit a plnit.
Amarant se správně jmenuje laskavec, někdy se také označuje jako sloní ucho. Amarant je známý přibližně 8 000 let. V době Aztéků byl ceněn pro své výživné vlastnosti a oslavován jako potrava bojovníků. Největším pěstitelem této obiloviny je dnes Čína, dále pak Mexiko a Střední Amerika. Amarant můžete koupit v každé prodejně zdravé výživy.
Semínka amarantu jsou malá asi jako sezamová semínka a jejich barva se pohybuje od žluté po smetanovou. Laskavec chutná sladce až oříškově, tepelně upravená semínka jsou křupavá.
Amarant má největší obsah proteinů ze všech obilovin. Obsahuje esenciální aminokyselinu lysin, která se v ostatních obilovinách téměř nevyskytuje. Amarant rovněž patří k obilovinám s nejvyšším obsahem vlákniny. Je také zdrojem vápníku, hořčíku a kyseliny listové. Kromě toho obsahuje skvalen(nenasycený uhlovodík), který snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá v boji proti rakovině.
Amarant se ve formě mouky používá na pečení. Semínka se dají opékat či dusit. Amarantová semínka chutnají lépe, když se vaří v tekutinách výrazné chuti, například v rajčatové šťávě. Amarant báječně zahušťuje polévky. Laskavec podušený nebo pečený s jinými obilovinami v jablečné šťávě podávejte s čerstvým ovocem. Nízkotučný smažený laskavec můžete připravit jako alternativu rýže. Semínka laskavce osmažená na pánvi pukají jako popcorn. Popraskaná semínka skvěle poslouží jako obal ryb či mas nebo jako křupavý posyp polévek, salátů či dušených pokrmů. Když uvařený laskavec vychladne, získá konzistenci želatiny, což lze využít při výrobě ovocných džemů bez pektinu a s minimem sladidel.
Amarant se pěstuje nejen pro svá semena, z nichž se vyrábí velmi kvalitní oleje a mouky, ale také pro své listy. V Karibiku a Asii se listy amarantu kvůli vysokému podílu vitamínu C a skvalenu používají jako listová zelenina.
Velikostí se semínka amarantu řadí někam mezi mák a sezam. Chuť mají sladce oříškovou. Vyskytují se v barevných variantách od smetanové přes žlutou a hnědou až k černé. Mohou se konzumovat přímo nebo je lze upravit vařením, dušením, pražit jako kukuřici. Ve studené kuchyni se může amarant přidávat do ovocných i zeleninových salátů, a to nejlépe osmažený. V této podobě se semínka mohou použít i k obalení masa a ryb. Před vařením amarant propláchneme studenou vodou, nasypeme do hrnce v poměru přibližně 1 díl semínek na 2 díly vody a vaříme zhruba 20 minut. Takto připravený ho pak můžeme přidat do rizota a karbanátků nebo použít jako přílohu, zavářku do polévky... Amarant lze připravit i nasladko jako kaši.
Amarantová mouka se používá nejčastěji ve směsi (ideálně v množství 20 %) s ostatními druhy při přípravě chleba, sladkého pečiva, sušenek, müsli tyčinek a podobně. Pouze z amarantové mouky pak můžeme připravit například vynikající bezlepkové palačinky.
Technologický postup: Listové těsto vyválíme na ploše předem vysypané polohrubou moukou. Těsto neděláme moc tenké, jinak by se nenafouklo. Po vyválení nakrájíme těsto na pásky o délce asi 8 cm a šířce 1,5 cm. Než rozděláme tyčinky od sebe, pomažeme je vajíčkem a posypeme různými semínky (celý kmín, sezamová semínka, lněná semínka, slunečnicová semínka). Ale nejlepší a nejchutnější je posypat listové tyčinky sýrem či nivou. Tyčinky z listového těsta dáme na předem vymazaný plech. Pečeme při teplotě 160 °C asi 10–15 minut. Jednoduše vytáhneme, až tyčinky budou nazlátlé. Před podáváním necháme chvíli vychladnout.