AČOKČA NEBOLI MEXICKÁ OKURKA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Je možné, že na záhoně pěstujete rostlinu, o které toho moc nevíte. Možná znáte její lidové pojmenování ačokča, ale to je vše, co jste se při jejím nákupu či obdarování dozvěděli. Ačokča, někdy nazývaná také jako mexická okurka, je rychle rostoucí, popínavá, jednoletá rostlina, jejíž plody se podobají okurce, na jednom konci výrazně zašpičatělé, nebo zelené paprice. Její botanický název zní Cyclanthera pedata, česky cyklantéra odnožená, a pochází z Jižní a Střední Ameriky.
Pěstování ačokči
Podmínky pro pěstování
Ačokča je poměrně náročná na živiny, základem pro její pěstování je humózní, propustný substrát. Nesnáší těžké a udusané půdy. Tato rostlina vyžaduje slunné místo a hodně vody. Ačokča začíná plodit v srpnu a během vegetačního období může být přihnojována hnojivy na zeleninu.
Výsadba a pěstování
Ačokča je teplomilná rostlina. V našich klimatických podmínkách bývá předpěstovávána v květináčích, do kterých se vysévá v březnu. Stejně jako paprice se jí bude líbit ve fóliovníku nebo na okenním parapetu. Dva děložní lístky jsou podobné lístkům okurky, jinak jsou listy ačokči velmi dekorativní. V polovině května by rostlina měla dosahovat výšky 10–15 cm a je potřeba ji přesadit ven, na určené místo, a to přibližně 25 centimetrů od sebe, na jeden metr čtvereční byste měli mít asi čtyři rostlinky. Nechcete-li ačokču předpěstovávat, můžete ji vysévat přímo na záhon začátkem května. Ke každé rostlině si musíte připravit oporu, podobně jako u okurek, a výhony k ní pravidelně vyvazovat.
Květenství a plody
V červnu po zakořenění se vám rostlina začne bohatě rozrůstat. Je doporučováno výhonek zaštípnout, když dosáhne dvou metrů. Rostlina se pak začne rozvětvovat a podpoří se tím tvorba plodů. Ačokča roste velmi rychle a bohatě plodí až do mrazů. Květy má drobné, nažloutlé nebo nazelenalé. Teprve z těchto květů se tvoří plody.
Plod je bobule podobná okurce nebo zelené paprice, na konci zašpičatělá, s bílou, nahořklou dužinou. Vnitřek plodu je po dozrání dutý. Pro konzumaci jsou vhodné plody ve velikosti 3–10 cm, nejlépe v období, dokud jsou semena bílá a měkká. U starších plodů je zapotřebí zbavit se před konzumací starých, zralých, tvrdých semen, kterých bývá v jenom plodu šest až dvanáct. Na jedné rostlině za jeden den uzraje až deset plodů.
Další využití rostlin ačokča
Pokud by vám plody nechutnaly, můžete ačokču použít jako okrasnou, dekorativní rostlinu k plotům, suchým stromům, altánům, pergolám, které za krátký čas bohatě obroste. Její květy jsou pastvou pro včely a obrovskou výhodou je, že tuto rostlinu zatím nenapadají žádné nemoci ani škůdci.
Ingredience: 400 g vepřové kýty, 1 mexická zeleninová směs (700 g), 1 cibule, 1 lžíce hladké mouky, voda
Ingredience na marinádu: 1 lžíce ostrého kečupu, 1 lžíce chilli pikantní omáčky, 1 lžička sójové omáčky, ½ lžíce plnotučné hořčice, mletý černý pepř, ½ lžičky sušeného česneku
Postup: V misce rozmícháme kečup, chilli omáčku, sójovou omáčku, trošku hořčice, pepř, sušený česnek. Maso promícháme s marinádou a necháme v chladu chvíli odstát. Na oleji zpěníme na nudličky nakrájenou cibuli. Přidáme okapané marinované maso a chvíli opékáme. Poté maso zalijeme trochou vody a dusíme téměř doměkka. Přidáme mexickou zeleninovou směs (nebo směs sterilované fazole, sterilované kukuřice, čerstvé papriky), zalijeme trochou vody, v níž jsme rozmíchali mouku nebo škrob. Takto vaříme ještě asi 15 minut, dokud zelenina nezměkne. Podáváme s rýží, případně směsí naplníme lokše či kukuřičné placky.
V naší poradně s názvem KDE SEŽENU SEMENA AČOKČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gereg josef.
Prosím kdo poradí,kde seženu semínka ačokči.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ačokča se dá sehnat normálně na internetu. Prodávají se semínka, ze kterých se vypěstují plnohodnotné rostliny. Zde je několik nabídek z různých obchodů: https://www.zbozi.cz/hledan…
Chlebíčky se podávají zejména při různých oslavách a setkáních s přáteli. Připravené chlebíčky nechte odležet, chraňte je pouze před oschnutím. Rozležením se provlhčí pečivo, přestane se drobit, zvláční a chutě se tak nějak lépe spojí.
Co je třeba:
základní surovinou je bílá veka (to je klasika) – v současné době se v této oblasti poměrně experimentuje a používají se i bagety (světlé i tmavé), housky, popřípadě jiné druhy pečiva
Další suroviny se volí dle toho, jaký chlebíček budete vyrábět. K tradičním surovinám patří:
vlašský salát, bramborový salát
uzeniny – šunka, debrecínka, uherák, herkules a další
vejce – vařené natvrdo
sýr – je možné použít různé druhy, od plátkového přes plísňový až po tavený
pomazánky – budapešťská, česneková, rybí atd.
kyselá okurka
zelenina – okurka, rajče, paprika
Fantazii se meze nekladou, hodí se i olivy, oříšky, majonéza a podobně.
Postup:
nejdříve nakrájíte veku (šířka plátků i velikost záleží na tom, jak velké a „tlusté“ chlebíčky chcete vyrábět)
poté ji potřete máslem či pomazánkou
následně začnete chlebíčky zdobit (suroviny se skládají vesměs vedle sebe, nikoliv na sebe)
Fantazii se meze nekladou, a tak záleží jen na vás, co na chlebíček dáte. Je třeba jen dávat pozor, aby se chutě vyloženě „netloukly“. Vyrobit chlebíček lze i tak, že se na každý konec položí rozdílné chuti. Prostředek pak může být neutrální.
Tip: Uzenina by měla být nakrájená na tenké plátky, poté se tvaruje do kornoutků.
Ingredience: olej, cibule, 0,5 kg mletého masa nebo cukety (pro vegetariánskou verzi), několik stroužků česneku, rajský protlak, červené fazole, bílé fazole, červené víno, 1 červená paprika, sladká paprika, chilli nebo harissa, sůl, pepř
Postup: Na oleji zlehka osmažíme najemno nakrájenou cibuli, vložíme maso či cuketu, přidáme utřený česnek (dle síly a chuti), protlak a cca 100 ml červeného vína, necháme chvíli podusit. Poté přidáme fazole, osolíme, opepříme, přidáme sladkou papriku, chilli/harissu (množství podle toho, jak máte rádi ostré jídlo). Nakonec přisypeme na jemné proužky nakrájenou papriku. Dle potřeby přidáme ještě víno. Necháme dojít na mírném ohni. Jako příloha se hodí chleba, nejlépe domácí.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Postup: Uvedené ingredience smíchejte v misce. Vzniklou směs koření skladujte ve vzduchotěsné nádobě. Používejte při úpravě masa nebo do masových směsí či omáček na mexický způsob.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Postup: Vepřové kotlety nakrájíme na tenké nudličky, osolíme, opepříme a na oleji opečeme dozlatova. Pak podlijeme vývarem z masoxu a dusíme doměkka. Ke konci přidáme červenou a zelenou papriku (nakrájené na kostičky), kukuřici a hlavně kečup. Pokud je směs řídká, zahustíme ji solamylem. Jedná se o rychlou variantu s vepřovým masem.
V naší poradně s názvem KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U rzi hrušňové je zásadní minimální vzdálenost od jalovců 200 metrů. Pokud ji nelze dodržet, tak poté přichází na řadu chemická ochrana rostlin. Nejlepší účinek v tomto ohledu mají fungicidní přípravky SULFURUS, TALENT, SERCADIS, SCORE 250 EC, SCALA, POLYRAM WG, KUMULUS WG, FUNGURAN PROGRESS, DISCUS, DAGONIS. Postřik se provádí dvakrát. Jednou před květem a pak ještě jednou hned po odkvětu. Také je dobré mít přehled o všech jalovcích v okolí a postarat se u nich o sběr rosolu než zaschne a vypráší spóry. Sběr a likvidace rosolu připadá na deštivý týden na přelomu dubna a května.
Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 500 g mletého masa, sůl, čerstvě namletý černý pepř, 1 mrkev, 400 g nasekaných rajčat z plechovky, 400 g pečených fazolí z konzervy, 2 lžíce čatní, 4-6 vajec, 1 chilli paprička, čerstvý koriandr, ½ hrnku čedaru
Postup: Rozehřejte olej ve velké mělké pánvi a opékejte na něm najemno nasekanou cibuli, česnek a chilli papričku, až budou měkké. Přidejte mleté maso a pečte, dokud nebude udělané. Ochuťte solí a pepřem. Přidejte najemno nastrouhanou mrkev, rajčata a pečené fazole a asi 30 minut restujte za občasného míchání. Dochuťte, je-li potřeba. Do mletého masa udělejte důlky a opatrně do každého rozklepněte vejce. Přikryjte pokličkou nebo hliníkovou fólií a na mírném ohni vařte, dokud nebudou vajíčka hotová. Pokud máte pánev vhodnou do trouby, můžete ji na chvíli strčit pod gril. Posypte nastrouhaným sýrem a ozdobte chilli papričkou nasekanou najemno a koriandrem.
Ingredience: 0,5 kg kuřecího masa, 1 rajčatová šťáva nebo protlak, 4 rajčata, 2 polévkové lžíce kečupu, 2 větší papriky, bílé zelí, mrkev, 2 cibule, 1 pórek, 5 středních chilli papriček nebo sušené chilli (dle vlastní odvahy), 0,5 kg fazolí (nejlépe uvařit čerstvé), sterilovaná kukuřice, česnek (dle chuti), pepř, oregano, bazalka, olej, sůl, solamyl
Postup: Pokud používáme sušené fazolky, namočíme si je den předem, aby byly rychleji uvařené. Kuřecí maso nakrájíme na menší kousky, osolíme, přidáme (dle chuti) pálivou papriku, olej a trochu solamylu. Necháme uležet nejlépe přes noc. Druhý den na rozpálené pánvi s trochou oleje zprudka opečeme a po dopečení maso odstavíme. Na zbylém tuku na pánvi orestujeme nejprve pokrájené zelí a mrkev, až tato zelenina lehce změkne, přidáme rajčata, papriku, cibuli, pórek, česnek a necháme dusit. Průběžně podléváme vodou. Když je zelenina téměř měkká, přidáme rajčatovou šťávu nebo protlak, dvě lžíce kečupu, vařené fazole, sterilovanou kukuřici. Opepříme, osolíme dle chuti a přidáme koření. Lehce provaříme. Směs by měla být hustší, aby nám nevytékala z tortilly.
Ingredience: 1 větší cibule, ¼ pórku, 1 větší paprika (jakákoli), 1-2 stroužky česneku, 1 plechovka červených fazolí v chilli omáčce, 1 plechovka bílých fazolí (také lze použít předvařené bílé fazole), 1 plechovka kukuřice (mražená kukuřice je také skvělá), 1 rajský protlak, 1-2 lžíce oleje, 1-2 l vody (dle konzistence), chilli, provensálské koření, sůl
Postup: Cibuli, pórek a česnek nakrájíme, zpěníme na oleji, přidáme papriku a podlijeme vodou, přidáme fazole, kukuřici, sůl a koření, necháme povařit cca 10-15 minut. Ke konci varu přidáme rajský protlak. Podáváme s rýží.
Ingredience: 3 sáčky rýže, 1 lžička soli, 1 lžička kari koření, 1 bobkový list, 500 g mletého masa, špetka soli a pepře, špetka majoránky, 1 plechovka Bonduelle Mexicana (červené fazole s kukuřicí v chilli omáčce)
Postup: Rýži uvaříme v osolené vodě, přidáme lžičku kari koření a bobkový list. Na pánvi osmažíme maso, osolíme, opepříme a přidáme majoránku. Po opražení masa přilejeme směs z plechovky a necháme ještě krátce povařit. Směs masa a omáčky poté promícháme s rýží. Pokrm podáváme zdobený nastrouhaným sýrem.
Ingredience: kuřecí maso, červené fazole (na jednu porci cca půlku plechovky), cibule, česnek, červená a žlutá paprika, rajčata, kukuřice, rajčatové pyré (nebo krájená rajčata v konzervě), koření (pepř, sůl, sladká paprika, trochu chilli)
Ingredience na bramboráčky: 8 větších brambor, mléko, celozrnná mouka, česnek, vejce, majoránka, drcený kmín, pepř, sůl
Postup - směs: Cibuli nakrájíme najemno a zpěníme na pánvi na troše olivového oleje. Kuřecí maso nakrájíme na kousky a poté přidáme na pánev k cibuli a osmahneme. Poté přidáme pokrájené papriky a rajčata a zalijeme trochou rajčatového pyré (či rajčaty z konzervy - to je možná lepší, protože je směs pak hustší). Ochutíme kořením a chvíli dusíme pod pokličkou. Přidáme fazole, které předtím scedíme a propláchneme, a nakonec přisypeme také kukuřici. Pokud by byla omáčka moc řídká, zahustíme ji trochou mouky a chvíli povaříme.
Postup - bramboráčky: Brambory oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle. Vodu vzniklou při strouhání slijeme a brambory vymačkáme. Zalijeme je teplým mlékem, přidáme vejce, mouku, rozdrcený česnek, majoránku, kmín, pepř a sůl. Na trošce rozehřátého másla je na pánvi či v lepším případě na lívanečníku opečeme dozlatova a dokřupava z obou stran.
Postup: Na oleji osmažíme na kousky nakrájenou cibulku s uzeninou a česnek, přidáme okořeněné maso (každý podle chuti: argentinské koření, sůl, pepř nebo třeba grilovací) a osmahneme. Poté přidáme nakrájenou papriku a rajčata, znovu osmahneme, přidáme kukuřici a nakonec fazole (většinou stačí plechovka, záleží na tom, kolik máte masa a jaký máte rádi poměr). Zalijeme troškou vody a dusíme (můžete nechat i trošku vody z plechovky). Poté stačí posypat grilovacím kořením, posolit, popepřit, má-li někdo rád, může přidat půl kostky masoxu nebo trošku sójové omáčky, ale není to podmínkou. Můžete přidat půl chilli papričky, bohatě to stačí, a trochu kečupu. Necháme vypařit vodu a je to hotovo. Pokrm sám zhoustne. Podáváme s chlebem.
Nejvyšší soud v USA v roce 1983 (Nix vs Hedden) se usnesl, že okurka má být legálně zařazena do kategorie zelenina. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí na základě obvyklého použití okurek, které bylo podobné jako u zeleniny, jako jsou: mrkev, brambory, pastinák, květák, zelí, salát, řepa a celer.
Je to ale opravdu zelenina, nebo je okurka ovoce? Okurky odpovídají typické definici ovoce, což znamená, že se vyvíjejí, když je květ oplodněn, a také obsahují semena rostliny. Okurky jsou dokonce součástí stejného rodu (cucumus) jako cantaloupes, což je rozhodně ovoce. Podle nejvyššího soudu v roce 1983 však rajčata, okurky a další podobné plody, které se pěstují v zahradách a používají se v hlavních chodech k jídlu, spíše než jako dezerty jako ovoce, mají být považovány za zeleninu.
Některé druhy rostlin, mezi nimiž je celá řada významných plevelů, mohou být velmi nebezpečné obsahem osudných látek – jedů, které dokážou narušit, nebo dokonce ochromit centrální tělesné funkce, jako je dýchání, krevní oběh nebo trávicí trakt natolik, že dochází k trvalému poškození organismu nebo ke smrti. Toxická dávka je minimální množství jedu způsobující potíže, záleží na koncentraci jedu, stáří rostliny a citlivosti jedince. Při zvýšení toxické dávky na určitou hodnotu nastává smrt – toto množství se označuje jako smrtelné nebo letální dávka.
Jed může být zastoupen v rostlině jedinou látkou nebo celou skupinou látek. Nejvýznamnější toxicky účinné složky jsou alkaloidy, glykosidy saponidy, silice, organické kyseliny, terpeny a další látky dosud farmakologicky neprozkoumané nebo nedostatečně známé. V rostlinách jsou zastoupeny v různém poměru a množství, což závisí i na vnějších podmínkách prostředí (světlo, teplota, nadmořská výška, půda). Jedovatá rostlina obsahuje často toxiny ve všech svých částech, a to v čerstvém i suchém stavu. Množství toxinu často kolísá v rostlině během vegetačního období a není ve všech částech rostlin stejné. Některé rostliny obsahují tak silné jedy, že již požití malého množství může být smrtelné. Navzdory tomu se smrtelné otravy užitím bylin u člověka vyskytují zřídka. Dospělí se otráví spíše vzácně při sběru léčivých bylin, úmyslně pak při sebevražedných pokusech nebo při předávkování rostlinnými drogami. Nejohroženější skupinou jsou však děti od batolat do věku čtyř let, kdy otravy mají nejvážnější průběh, někdy dokonce i ohrožují život. Důvodem bývá především požití relativně vysoké dávky jedu v poměru k malé hmotnosti dítěte. Malé děti často dávají věci do úst, aby je tímto způsobem prozkoumaly, nebo chtějí něco neznámého, co se barvou a tvarem ovoci či zelenině podobá, vyzkoušet.
Tetlucha kozí pysk
Rostlina s latinským názvem Aethusa cynapium je jednoletá, v severních polohách i ozimá nebo dvouletá, 5 až 100 cm vysoká bylina. Lodyhu má od spodní třetiny větvenou, tupě hranatou nebo jemně rýhovanou, často ojíněnou, v uzlinách výrazně zprohýbanou. Listy řapíkaté, s krátkou pochvou, čepel nejčastěji 2x trojčetná, listové úkrojky peřenosečné, na vrcholu tupě špičaté a obvykle s malou načervenalou nebo bělavou špičkou. Okolíky jsou složeny z 6 až 10 okolíčků, na kterých vyrůstá 3 až 14 květů, obaly chybí, obalíčky tvoří 2 až 3 čárkovité, dolů svěšené a asymetricky umístěné (na vnější straně okolíčku) listeny. Květy jsou 5četné, bílé nebo uprostřed korunních lístků se zeleným pruhem a objevují se v červenci až září. Plodem jsou široce vejčité až téměř kulovité dvounažky.
Ingredience: 1 okurka, 2 dl vody, mletý černý pepř, 2 lžíce octa, 2 lžíce cukru, sůl, 200 g 12% smetany
Technologický postup: Okurku oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Nastrouhanou okurku posypeme cukrem, solí a zalijeme octem. Vše pořádně promícháme a chvíli vyčkáme, až okurka pustí šťávu. Okurku lehce zalijeme studenou vodou. Nakonec přilijeme smetanu a podle chuti opepříme. Sladkokyselý okurkový salát se smetanou podáváme dobře vychlazený.
