Téma: 

amelanchier lamarckii


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Odrůdy muchovníku

Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.

Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.

Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.

Detail odstavce: Odrůdy muchovníku
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017

AMELANCHIER LAMARCKII

Další druhy

Amelanchier laevisMuchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.

Amelanchier alnifoliaMuchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.

Amelanchier ovalisMuchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.

Detail odstavce: Další druhy
Zdroj: Amelanchier lamarckii
Zveřejněno: 7.2.2016

AMELANCHIER LAMARCKII

Prodej a cena

Keř se dá koupit v zahradnictví nebo na internetových obchodech, jeho cena je odvislá od velikosti rostliny. Keř ve velikosti cca 30 cm stojí kolem 150 korun.

Detail odstavce: Prodej a cena
Zdroj: Amelanchier lamarckii
Zveřejněno: 7.2.2016

AMELANCHIER LAMARCKII

Muchovník Lamarckův – pěstování

Jedná se o vyšší keř, který dorůstá do výšky mezi 2 až 6 m, jeho šíře je 2 až 5 m. Keř je listnatý, opadavý. Kvete nápadnými bílými květy, a to od dubna do května. Keř dobře snáší přímé slunce a v zimním období je mrazuvzdorný.

Květenství muchovníku je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo v hroznu se 4–20 květy. V květu je pět bílých (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Listy jsou oválné, až 8 cm velké, raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy, na podzim se mění do sytě růžově až zářivě červené.

Tato rostlina má lidové označení indiánská (aljašská) borůvka, neboť její plody jsou borůvkám podobné. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají výbornou, sladkou chuť s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Na keři vydrží zralé poměrně dlouho, takže je možné je sklízet postupně až měsíc.

Muchovník roste poměrně divoce do hustého a velkého keře. Pokud jej chcete udržet kompaktní, na jaře před rašením jej sestříhejte. Potřebuje kyselou půdu bez obsahu vápence, která bude živná a neustále vlhká, ale dobře odvodněná.

Keř dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř, a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu, takže bohatě plodí i v letech, kdy vám ostatní ovoce pomrzne. Muchovník tedy nelze než doporučit do každé zahrady. Je možné jej pěstovat i v květináči na terase či balkoně.

Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.

Vysazené rostliny začnou plodit již tři roky po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40–50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě tak stačí jen jedna rostlina, aby dobře plodil. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8–12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule jsou šťavnaté, sladké, příjemné chuti.

Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.

Mladé rostliny můžeme vysadit do jam 60 x 60 x 60 cm, naplněných kompostem smíchaným s vyrytou zeminou. Zálivka po výsadbě je nezbytná, aby rostliny dobře zakořenily. Pokud jsou dobře zakořenělé, snesou i dlouhé období sucha mnohem lépe než jiné ovocné druhy. Prvním rokem na jaře se výhony na keřích mohou seříznout na 1/3 délky, aby se keř lépe rozvětvil. Pokud se na výhonech přestanou vytvářet nové, mladé výrůstky, keř se omlazuje tak, že se vždy 1/3 výhonů ořeže na úrovni půdy.

Keř koření až do hloubky 140 cm a kořeny se široce rozkládají do dvojnásobku průměru koruny, takže vodu i přihnojení spolehlivě najde.

Bobule muchovníku dozrávají od poloviny června. Za slunečného počasí se sklízí nadvakrát. Když je chladněji, je sklizeň postupná. Dužina plodů je šťavnatá. Pro vyšší výtěžnost šťávy je výhodné, pokud se plody nechají po sklizni ještě asi 7 dnů přezrát. Pak se vylisuje až 80 % šťávy. Šťáva má nádhernou karmínovou barvu a v kombinaci s rakytníkem vytváří podle zastoupení celou barevnou škálu pro míchané nápoje. Z plodů může být připravena i marmeláda či kompot.

Podle všeho se při množení semeny (i díky samosprašnosti) přenáší na potomky poměrně vysoké procento mateřských vlastností – údajně vzniká až 70–95% podobnost s rodiči. I přesto se množení semeny doporučuje jen v případě minimalizace počátečních nákladů nebo tehdy, když není podobnost s rodiči striktně vyžadována (při použití v živých plotech). Některé semenáče mají k rodičovským (originálním) rostlinám hodně daleko – nejen co se týče chuti plodů, ale i plodností a dalšími charakteristikami.

V ČR se významněji muchovník dostal do povědomí drobných pěstitelů až od roku 2008, kdy se objevily na trhu jeho sazenice. Bohužel šlo z velké části o semenáče, u kterých hrozí, že zcela nepřevezmou ušlechtilé vlastnosti mateřské rostliny. Nebyl by to až tak velký problém, nebýt toho, že tyto semenáče byly nějakou dobu rozšiřovány pod názvem dané mateřské odrůdy, takže byly v ČR tisíce rostlin, které se lišily svou kvalitou a mohly dost lidí odradit od pěstování (když měl někdo tu smůlu, že jeho rostlina měla místo deklarovaných velkých, šťavnatých bobulí malé muchovinové zmetky). Naštěstí se poslední dobou situace výrazně zlepšila a lze zakoupit kvalitní vegetativně množené rostliny.

Detail odstavce: Muchovník Lamarckův – pěstování
Zdroj: Amelanchier lamarckii
Zveřejněno: 7.2.2016