Téma: 

muchovník lamarckův pěstování


Facebook Twitter Pinterest email tisk

AMELANCHIER LAMARCKII

Další druhy

Amelanchier laevisMuchovník hladký je velmi pěkná odrůda muchovníku původem z Holandska. Růst má bujnější, tvoří spíše menší stromy, velmi bohatě kvete a plodí a krásně probarvuje listy na podzim.

Amelanchier alnifoliaMuchovník olšolistý je keř až strom bujnějšího růstu, pojmenovaný podle typického tvaru listů.

Amelanchier ovalisMuchovník oválný pochází sice z Evropy, není však dostatečně prošlechtěn. Pro výsadbu se z tohoto důvodu hodí spíše americké kultivary, díky kterým se muchovník nazývá také indiánská borůvka.

Detail odstavce: Další druhy
Zdroj: Amelanchier lamarckii
Zveřejněno: 7.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: saturejka a její pěstování

Kde je možné koupit semínky na pěstování saturejky venku do záhonu.... ?
Předem děkuji....

Zdroj: diskuze Saturejka a její pěstování
Odesláno: 18.2.2017 uživatelem Josef Štichauer
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Odrůdy muchovníku

Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.

Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.

Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.

Detail odstavce: Odrůdy muchovníku
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Plody

Plody muchovníku jsou malvičky tmavě fialové až modré barvy o průměru deset milimetrů. Dle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Kvůli vyšší šťavnatosti a cukernatosti je můžete nechat klidně týden přezrát. Z plně vzrostlého keře lze sklidit osm až patnáct kilogramů plodů v závislosti na volbě odrůdy. Nevadí-li vám sklízet plody postupně, můžete zvolit i původní formy: muchovník kanadský či Lamarckův.

Plody muchovníku mají své místo i v lidovém léčitelství, protože obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (antokyany, jimž se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.

V Kanadě se plod zvaný saskatoon berry sklízí komerčně. Známé jídlo původních amerických obyvatel (indiánů) pemikan (pemmican) obvykle obsahovalo kromě sušeného masa s tukem právě sušené plody muchovníku. Stonky muchovníku byly pak často používány k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře pěstované pro květy, kůru a pro krásu podzimního barevného listí.

Doporučení: Využití plodů je podobné jako u ostatního drobného ovoce. Můžete je zpracovat do zavařenin či kompotů, nebo vyrobit šťávu. Karmínové zbarvení dužiny se využívá v potravinářském průmyslu. Odvar z listů pomáhá při žaludečních a střevních potížích.

Detail odstavce: Plody
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Rakytník - jeho pěstování

všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno: 13.8.2017 uživatelem renata vojtová
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Živý plot z muchovníku

Z muchovníku si můžete vytvořit lahodný živý plot, zde jsou jeho výhody:

  • již 3. rok po výsadbě bohatě plodí (8–12 kg plodů/keř);
  • je absolutně odolný proti mrazu (snese až –40 °C), květy přežijí jarní mrazíky (–7 °C);
  • je odolný vůči suchu;
  • plody jsou elixírem zdraví – jsou plné vitamínů a minerálů, mimo jiné obsahují antokyany (ty hrají roli v prevenci mnoha chorob i rakoviny);
  • kvete nádhernými sněhobílými květy;
  • roste až do výšky 3–4 m, dobře snáší zmlazovací řez;
  • kvete v dubnu a již v červnu bohatě plodí;
  • nemá trny.

Muchovník je rostlina mnoha barev – krásné sněhobílé květy, listy hrající barvami od zelené až po temně rudou a lahodné plody podobné obrovským borůvkám.

Detail odstavce: Živý plot z muchovníku
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: muchovník množení

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Odesláno: 25.10.2018 uživatelem HANA KARBANOVÁ
Počet odpovědí: 0

MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA

Pěstování

Všechny kultivary bez rozdílu jsou pěstebně nenáročné. Rostliny jsou odolné i vůči velmi silným mrazům (minus 30 stupňů) a plody dozrávají časně, proto je možné je pěstovat i ve vyšších a podhorských oblastech. Keře jsou navíc samosprašné, takže pokud chcete na zkoušku vysadit jedinou rostlinu, nemusíte se bát neúrody. U některých druhů se doporučuje pro vyšší procento opylení květů pořídit keře dva (muchovník kanadský). Další předností muchovníku je jeho odolnost vůči chorobám a škůdcům. Má tuhé a lesklé listy, spodní strana je u některých druhů plstnatá. Na podzim se krásně vybarvují. Keř neroste příliš agresivně a vytváří vzdušnou korunu, není proto náročný na řez. Pokud pod ním budete chtít udržovat trávník, můžete si jej dotvarovat do nízkého stromku.

Pro muchovník vyberte na zahradě slunné místo, aby vám dobře vyzrály plody. Pokud při výsadbě přidáte trochu kompostu do sazební jámy, pomůžete lepšímu zakořenění keře. Po výsadbě určitě nezapomeňte v suchých obdobích na zálivku. Při dobrém zakořenění pak keř snese i dlouhá období sucha lépe než jiné ovocné druhy. Keř nastupuje do plodnosti už ve druhém, nejpozději třetím roce od výsadby (záleží také na tom, jak starý jej pořídíte) a plodnost si je schopen udržet po desítky let. Vzhledem k dlouhověkosti muchovníků je už od počátku zmlazujte do přiměřené výšky kolem tří metrů, jsou pak schopny plodit po celé délce prutu, takže je snáze očešete.

Všechny muchovníky potřebují podobné podmínky. Pokud mají dobře růst, vyžadují zejména dobré osvětlení, ale všechny snášejí i polostín. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu (jinak trpí listovými chorobami). Snášejí zakouřené ovzduší. Většina druhů je v ČR mrazuvzdorná. Muchovník olšolistý snáší mrazy až –40 °C. Vhodná je vláha během suchého období, ale snášejí dobře i sucho. Na zvláštní péči tedy náročné nejsou, můžeme je přihnojovat běžnými průmyslovými hnojivy, jejich vegetativní růst není po dosažení asi metrové výšky i s přihnojováním nijak silný. Přijatelné půdní podmínky pro muchovníky jsou téměř všude mimo vlhká místa. Dřevo je hnědé, pevné a těžké. Vnitřní část je načervenale hnědá a dřevo je světlejší barvy. Může být použito pro rybářské pruty.

Rozmnožuje se výsevem na jaře, dělením a štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno, roubování na další druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřabiny či jeřáb (Sorbus), jsou často úspěšné. Po naroubování pozorujeme po určité době slábnutí růstu.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno: 21.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: kala květina pěstování

Potřebuji poradit proč kaly nekvetou? děkuji

Zdroj: diskuze Kala květina pěstování
Odesláno: 25.8.2016 uživatelem Jiří Havel
Počet odpovědí: 0

AMELANCHIER LAMARCKII

Muchovník Lamarckůvpěstování

Jedná se o vyšší keř, který dorůstá do výšky mezi 2 až 6 m, jeho šíře je 2 až 5 m. Keř je listnatý, opadavý. Kvete nápadnými bílými květy, a to od dubna do května. Keř dobře snáší přímé slunce a v zimním období je mrazuvzdorný.

Květenství muchovníku je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo v hroznu se 4–20 květy. V květu je pět bílých (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Listy jsou oválné, až 8 cm velké, raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy, na podzim se mění do sytě růžově až zářivě červené.

Tato rostlina má lidové označení indiánská (aljašská) borůvka, neboť její plody jsou borůvkám podobné. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají výbornou, sladkou chuť s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Na keři vydrží zralé poměrně dlouho, takže je možné je sklízet postupně až měsíc.

Muchovník roste poměrně divoce do hustého a velkého keře. Pokud jej chcete udržet kompaktní, na jaře před rašením jej sestříhejte. Potřebuje kyselou půdu bez obsahu vápence, která bude živná a neustále vlhká, ale dobře odvodněná.

Keř dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř, a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu, takže bohatě plodí i v letech, kdy vám ostatní ovoce pomrzne. Muchovník tedy nelze než doporučit do každé zahrady. Je možné jej pěstovat i v květináči na terase či balkoně.

Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.

Vysazené rostliny začnou plodit již tři roky po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40–50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě tak stačí jen jedna rostlina, aby dobře plodil. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8–12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule jsou šťavnaté, sladké, příjemné chuti.

Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.

Mladé rostliny můžeme vysadit do jam 60 x 60 x 60 cm, naplněných kompostem smíchaným s vyrytou zeminou. Zálivka po výsadbě je nezbytná, aby rostliny dobře zakořenily. Pokud jsou dobře zakořenělé, snesou i dlouhé období sucha mnohem lépe než jiné ovocné druhy. Prvním rokem na jaře se výhony na keřích mohou seříznout na 1/3 délky, aby se keř lépe rozvětvil. Pokud se na výhonech přestanou vytvářet nové, mladé výrůstky, keř se omlazuje tak, že se vždy 1/3 výhonů ořeže na úrovni půdy.

Keř koření až do hloubky 140 cm a kořeny se široce rozkládají do dvojnásobku průměru koruny, takže vodu i přihnojení spolehlivě najde.

Bobule muchovníku dozrávají od poloviny června. Za slunečného počasí se sklízí nadvakrát. Když je chladněji, je sklizeň postupná. Dužina plodů je šťavnatá. Pro vyšší výtěžnost šťávy je výhodné, pokud se plody nechají po sklizni ještě asi 7 dnů přezrát. Pak se vylisuje až 80 % šťávy. Šťáva má nádhernou karmínovou barvu a v kombinaci s rakytníkem vytváří podle zastoupení celou barevnou škálu pro míchané nápoje. Z plodů může být připravena i marmeláda či kompot.

Podle všeho se při množení semeny (i díky samosprašnosti) přenáší na potomky poměrně vysoké procento mateřských vlastností – údajně vzniká až 70–95% podobnost s rodiči. I přesto se množení semeny doporučuje jen v případě minimalizace počátečních nákladů nebo tehdy, když není podobnost s rodiči striktně vyžadována (při použití v živých plotech). Některé semenáče mají k rodičovským (originálním) rostlinám hodně daleko – nejen co se týče chuti plodů, ale i plodností a dalšími charakteristikami.

V ČR se významněji muchovník dostal do povědomí drobných pěstitelů až od roku 2008, kdy se objevily na trhu jeho sazenice. Bohužel šlo z velké části o semenáče, u kterých hrozí, že zcela nepřevezmou ušlechtilé vlastnosti mateřské rostliny. Nebyl by to až tak velký problém, nebýt toho, že tyto semenáče byly nějakou dobu rozšiřovány pod názvem dané mateřské odrůdy, takže byly v ČR tisíce rostlin, které se lišily svou kvalitou a mohly dost lidí odradit od pěstování (když měl někdo tu smůlu, že jeho rostlina měla místo deklarovaných velkých, šťavnatých bobulí malé muchovinové zmetky). Naštěstí se poslední dobou situace výrazně zlepšila a lze zakoupit kvalitní vegetativně množené rostliny.

Detail odstavce: Muchovník Lamarckův – pěstování
Zdroj: Amelanchier lamarckii
Zveřejněno: 7.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

KURKUMA - PĚSTOVÁNÍ

Chyby při pěstování

Prach z listů stírejte vlhkým hadříkem nebo rostlinu osprchujte jemným proudem vody. Na příliš tmavém stanovišti rostlina roste pomalu, přičemž se také zkracuje délka kvetení. Nedostatek světla snižuje i intenzitu zabarvení listů.

Detail odstavce: Chyby při pěstování
Zdroj: Kurkuma - pěstování
Zveřejněno: 22.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN

Pěstování ostružin

Způsob pěstování závisí na míře odnožování a růstu šlahounů. Obvykle je vhodné zajistit rostlinám oporu, například jednoduchou drátěnkou nebo dvojdrátím vedle sebe i nad sebou. K drátům přichycujeme plodné výhony úvazky. Po sklizni ostružin jednoplodících odrůd výhony co možná nejdříve odstraňujeme až u země. Ostružiníky pěstujeme v široce vějířovitém tvaru. Výhodou upevnění na drátěnce je snadné ošetřování i sklizeň a zabránění vylomení křehkých květných výhonků.

Detail odstavce: Pěstování ostružin
Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PĚSTOVÁNÍ AVOKÁDA Z PECKY

Pěstování avokáda a jeho plody

Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...

Detail odstavce: Pěstování avokáda a jeho plody
Zdroj: Pěstování avokáda z pecky
Zveřejněno: 3.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: pěstování stolních vína

Tady jsem se poprve dozvěděl neco o pěstování stolních odrůd za 1

Zdroj: diskuze Pěstování stolních vína
Odesláno: 6.8.2018 uživatelem mira
Počet odpovědí: 0

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Kořeny túje

Túje mají kořeny do několika směrů, nejméně do tří. Kořenový systém se tvoří podle toho, do jaké výšky necháme rostlinu vyrůst.

Detail odstavce: Kořeny túje
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

PĚSTOVÁNÍ CELERU

Sazenice

Předpěstování celeru je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.

Detail odstavce: Sazenice
Zdroj: Pěstování celeru
Zveřejněno: 4.5.2017

KURKUMA - PĚSTOVÁNÍ

Hlíza

Nedoporučuje se hlízy uchovávat mimo substrát. Přes zimu květináč s hlízami uchovávejte ve snížených teplotách kolem 10 °C. Prodej je možný v kamenných květinářstvích nebo přes internet například zde.

Detail odstavce: Hlíza
Zdroj: Kurkuma - pěstování
Zveřejněno: 22.9.2018

GAZÁNIE

Množení

Dříve se gazánie nejvíce množily vegetativně z matečných rostlin, které přezimovaly ve sklenících (tento způsob platí i nyní pro plnokvěté formy). Dnes se rostliny nejčastěji množí výsevem semene – podrobněji viz pěstování.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Gazánie
Zveřejněno: 20.4.2016

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Pěstování

  • dorůstá do výšky 15 až 20 metrů
  • dřevina odolná proti mrazu
  • snáší slunce, polostín i stín
  • má ráda vlhkou, písčitohlinitou půdu
  • lze sázet samostatně nebo hromadně do živých plotů ve vzdálenosti od sebe cca 33 cm
  • vysazuje se od března do listopadu (půda musí být rozmrzlá)

Postup:

Sazenice sázíme tak, aby byl celý kořenový bal schovaný pod zemí. Sazenici dáme do vyhloubené jamky, přilijeme vodu a zasypeme hlínou, kterou pořádně umačkáme. Pravidelně zaléváme a přihnojujeme.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

PĚSTOVÁNÍ AVOKÁDA Z PECKY

Pěstování avokáda doma

Pro pěstování avokáda doma nepotřebujete žádné speciální podmínky. Rostlinu pěstujte při pokojové teplotě 20 až 25 °C, udržujte dostatečnou vzdušnost a vlhkost. V letních měsících se bude rostlině krásně dařit venku, v zimě můžete teplotu snížit až k 15 °C. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření a snažte se substrát udržovat stále vlhký, ale ne přelitý, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Zálivku provádějte přímo do květináče a přebytečnou vodu, která protekla do spodní misky, slijte. Stane-li se vám, že avokádu začnou opadávat listy, může to mít většinou dvě příčiny, buď je rostlina přelitá, nebo suchá, nic se ale neděje, pokud se o rostlinu začnete starat tak, jak máte, brzy vám znovu obrazí.

Detail odstavce: Pěstování avokáda doma
Zdroj: Pěstování avokáda z pecky
Zveřejněno: 3.11.2015

PĚSTOVÁNÍ CELERU

Řapíkatý celer

Mnohem menší bulva a silné, dlouhé stonky jsou typické pro řapíkatý celer. Nároky na pěstování má shodné s bulvovým celerem, ale liší se podstatně vyššími požadavky na dusík z důvodu tvorby většího množství zelené hmoty.

Vegetační doba je asi o třicet dní kratší než u celeru bulvového, pěstování je trochu pracnější: aby řapíky určené ke konzumaci zůstaly křehké a šťavnaté, musí se bělit. Jak? Rostlina se sváže a obalí kornouty z tmavé lepenky. Postupně se pak zahrnuje zemí, až vykukují jen zelené vršky listů.

Celer se dobývá ze země celý a řapíky se odřezávají těsně u bulvy, aby zůstal srostlý svazek listů. Nejsnadnější je pěstovat odrůdy samobělící, u nichž odpadá práce s vyvazováním a přihrnováním.

Detail odstavce: Řapíkatý celer
Zdroj: Pěstování celeru
Zveřejněno: 4.5.2017

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Cena túje smaragd

Stálezelená rostlina, odolná proti hmyzu, s krásnou smaragdovou barvou. Její cena je od 20 Kč do 40 Kč za kus.

Detail odstavce: Cena túje smaragd
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Přezimování

Túje přezimují úplně jednoduše. Malé stromky obalíme netkanou textilií a větší stromky můžeme obalit obyčejnou pytlovinou. Aby se větve nebo i celé stromky pod tíhou sněhu nepolámaly, ovážeme je provázkem. Pokud není půda zmrzlá, můžete jim dopřát i zálivku.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Druhy tújí

Tújí je mnoho druhů, ale to ví dneska málokdo. Než se rozhodnete si nějaký druh túje pořídit, zjistěte si o něm minimálně, do jaké výšky roste.

Zde si můžete prohlédnout vlastnosti různých druhů tújí.

Detail odstavce: Druhy tújí
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014