CAMPANULA MINI a nejen to se dozvíte v tomto článku. Zvonek nebo také zvonky nejsou jen dobře známé modré květy něžných rostlin, které většina z nás zná ze strání a luk. Jedná se o celý rozsáhlý rod, jenž zahrnuje až 400 druhů! Jsou to rostliny převážně víceleté (trvalky), některé druhy jsou jedno nebo dvouletky. Dosahují velikosti od 5 centimetrů až po dva metry. Jejich typický zvonkovitý květ tvoří pěticípá, ve spodní části srostlá koruna. U některých druhů najdeme ale i květ nálevkovitý nebo hvězdicovitý. Kromě nejčastější modré barvy se vyskytují i květy bílé, růžové, nafialovělé nebo purpurové. Zvonky obecně rostou ve vlhčí půdě, která ale musí být dobře propustná. Mají rády polohy chladnější. V lokalitách, kde je větší teplo, je vysazujte do polostínu.
Jak přezimovat květinu campanula
K přezimování zvonků nevyžadují odolné zahradní odrůdy žádnou zvláštní péči kromě základní údržby, jako je mulčování během silných mrazů, zatímco choulostivé nebo kontejnerové odrůdy potřebují ochranu. Choulostivé druhy přemístěte na světlé, chladné vnitřní místo (4–10 °C) a zalévejte střídmě, aby půda úplně nevyschla. V pozdní zimě zálivku postupně zvyšujte, jakmile se objeví nové výhonky.
Žádná zvláštní zimní péče: Zakořeněné, odolné zvonky snášejí mrazy a nepotřebují zimní ochranu.
Mulčování v případě potřeby: Můžete přidat vrstvu organického mulče, abyste rostliny ochránili během neobvykle silných mrazů.
Prořezávání: Na podzim lze vysoké, vzpřímené druhy seříznout asi 3 cm nad půdu.
Zalévání: Zakořeněné rostliny zalévejte během období sucha, ale obecně jim nevadí přirozené srážky.
Choulostivé nebo kontejnerové odrůdy
Mnoho odrůd zvonků je vhodných do nádob, včetně nízko rostoucích druhů, jako je Campanula carpatica a Campanula poscharskyana, a některé choulostivé druhy, jako je Campanula isophylla, prospívají z přezimování v nádobě na místě chráněném před mrazem.
Přemístěte rostliny dovnitř: Přeneste rostliny na světlé, ale chladné místo, jako je zimní zahrada nebo nevytápěný skleník.
Teplota: Udržujte teplotu mezi 4–10 °C.
Zalévání: Zalévejte pouze tehdy, když je půda téměř suchá na dotek. V únoru můžete začít zalévat častěji, abyste podpořili nový růst.
Světlo: Zajistěte, aby stanoviště poskytovalo dostatek světla, protože je to klíčové pro období klidu rostliny a následný růst.
Ve svém příspěvku MINI KIWI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jílková.
Dobrý den,
mám 4. rok 2 rostliny actinidia arguta, 1 odrůdy Issai, druhou nevím, ale obě by měly být samosprašné.Oba keře jsou mohutné a zdravé,ale kvetou jen málo a ještě neměly plody.Dosud jsem je nestříhala, jsou na 2m konstrukci na slunečném místě v kyselé půdě,takže nevím, kde je chyba. Můžete mi poradit ?
Děkuji a zdravím
Alena Jílková, Kunštát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef P..
Dobrý den, nasadil jsem od sousedů dva proutky před osmi lety do hlíny a už asi 5 roky sklízíme viz. fotografie. Poté jsem vysadil za skleníkem na prosluněné místo. A rostlina je bez starostí, trochu jen prostříhám a divím se,jak to rodí.
Takto se označují zvonky od společnosti Addenda, která se zabývá jejich pěstováním a hlavně šlechtěním. Sdružuje velké množství pěstitelů a její hlavní sídlo je v Holandsku. Zvonky této společnosti byly vyšlechtěny převážně na základě potřeb a přání zákazníků. Jejich důležitou vlastností je, že nevyžadují skoro žádnou speciální péči a jsou tedy téměř bezúdržbové. Dokonce se jako zvonky bezúdržbové někdy také označují. Jsou to nenáročné bujně kvetoucí pokojové rostliny, jejichž květy mohou být fialové, modré i bílé. Dají se tak velmi pěkně kombinovat. Květy se poprvé objevují už v dubnu nebo květnu, podruhé pak znovu v září. Zvonky Campanula Addenda patří k rostlinám s menším vzrůstem, i jejich převislé varianty jsou menší. Daří se jim v polostínu, vyhněte se přímému jižnímu slunci. Jednou za týden vyžadují mírnější zálivku, v době květu se doporučuje hnojit je příslušným tekutým přípravkem. Přes zimu by místnost, kde je pěstujete, měla mít teplotu kolem 16 stupňů Celsia. V zahradnictvích a hobby marketech si je můžete pořídit zhruba za 100 až 120 korun. Všechny odrůdy Addenda jsou licenčně chráněné, proto by se bez licence neměly množit.
Campanula portenschlagiana neboli zvonek dalmatský
Zvonek dalmatský je jednou z nejoblíbenějších odrůd zvonků. Je to nízká 10 – 15 cm vysoká stálezelená trvalka, která se řadí k půdopokryvným rostlinám. Hojně se vysazuje na skalky a do záhonů podél chodníků, kde tvoří bohaté trsy s množstvím drobnějších modrofialových květů. Je vhodný také jako podsadba dřevin na kmínku. Tento zvonek je i výbornou volbou pro osázení velkých truhlíků nebo korýtek. Daří se mu na slunném nebo poloslunném stanovišti s dobře propustnou, vlhčí půdou. Záplava květu se objevuje v období června až srpna. Poté je dobré rostlinu sestříhnout, aby se vytvořila nová násada poupat. Pokud máte tyto zvonky v záhonu, doporučuje se na zimu kryt proti vlhkosti. Jestliže je máte vysazené v přenosné nádobě, zimu venku by nevydržely. Proto je umístěte do světlé místnosti s teplotou do 10 stupňů Celsia.
Vzhledem k oblibě této odrůdy, byly vyvinuty i jeho kultivary, které se u nás prodávají v hobby marketech. Jedním z nich je Campanula Get Mee, jehož květy mají jak modrou, tak bílou barvu.
Tento druh zvonku pocházející z Ligurských Alp a Středomoří patří mezi pokojové rostliny, které vás při správné péči odmění bohatou záplavou květů od května až do října. Pěstují se dvě barevně odlišné odrůdy. S bílými květy se jí říká „Nevěsta“ (odrůda Alba), druhá s modrými květy nese označení „Ženich“ (odrůda Mayii). Zvonek stejnolistý je vysoký 20 – 30 cm, má malé srdčité listy, na okrajích zoubkované. Vytváří delší převislé výhonky s množstvím květů, proto obzvláště vynikne v závěsných nádobách. Vyhovují mu spíše světlé chladnější místnosti s teplotou maximálně do 18 stupňů Celsia. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost, proto by se měly listy rostliny pravidelně rosit. Nádobu můžete postavit i do misky s vlhkými oblázky. Pokud ale bude vlhkost nadměrná, mohly by se objevit houbovité choroby. Pravidelně zalévejte podle teploty, v létě více, v zimě málo. Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout. Tento zvonek je jedním z mála, kterému nevadí vápník, tedy zálivka tvrdou vodou. Od jara do podzimu rostlinu přihnojujeme jednou za 14 dní tekutým hnojivem na kvetoucí rostliny. Ve druhé polovině května můžeme tyto zvonky umístit ven na světlé, vzdušné stanoviště chráněné před větrem. Přímé slunce, ani tmavé stanoviště rostlině nevyhovují. Došlo by ke žloutnutí listů. V průběhu celého kvetení, odstraňujeme odumřelé květy, aby se mohly tvořit nové. Po odkvětu (v listopadu) rostlinu seřízneme, aby pro příští rok zesílila. Mladé rostliny také pravidelně zaštipujeme, posílíme tím větvení a celkovou košatost zvonků.
Tento druh zvonku je hojně rozšířen ve střední a západní Evropě. V Česku se ve volné přírodě vyskytuje od nížin až po podhůří do výšky 800 m n. m. Roste nejčastěji na okrajích lesů a cest, na křovinatých a kamenitých stáních. Je nenáročný na pěstování v zahradách. Vyhovují mu kypré, mírně vlhké až vysychavé půdy. Nesnáší přemokření. Zvonek klubkatý je vytrvalá bylina s přímou, nevětvenou lodyhou. Ta může být chlupatá nebo lysá a její výška se pohybuje v rozmezí 30 – 60 cm. Listy jsou tuhé, chlupaté a po okrajích jemně vroubkované. Mohou být dlouhé až 10 cm a široké 3 cm. Květy tohoto zvonku jsou převážně sytě fialové (velmi ojediněle mohou být i bílé). Vyrůstají na vrcholu lodyhy, kde jsou seskupeny do květenství zvaného strboul. Objevují se obvykle od června do konce září. Rostlina se rozmnožuje buď rozrůstáním oddenků (na daném stanovišti) nebo semeny, která jsou ve volné přírodě přenášena větrem i na delší vzdálenosti. V ČR jsou známé dva poddruhy, a to zvonek klubkatý pravý a zvonek klubkatý pomoučený.
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
Platycodon s českými názvy boubelík velkokvětý, boubelka velkokvětá a zvonkovec, se pěstuje snadno a je odolný proti mrazu.
Bude se mu dařit na slunci nebo i v částečném stínu.
Má rád dobře propustnou, mírně kyselou půdu; a přestože snese suché podmínky, preferuje (a potřebuje) dostatek vláhy.
Tato mrazuvzdorná rostlina v létě preferuje chladnější podmínky, takže odpolední stín je dobrý nápad pro teplejší oblasti.
Semena lze vysévat přímo na zahradu nebo začít v interiéru brzy na jaře. Semena není nutné zakrývat; jednoduše navlhčete oblast a během několika týdnů byste měli mít klíčky. Vysazujte je na vzdálenost asi 31 cm.
Obecně platí, že boubelík kvete již ve stejné sezóně, ve které byl zasetý.
Platycodon je trsovitá bylinná trvalka, která v létě nese hvězdnaté květy. Ty jsou většinou v odstínech živé fialovomodré, i když jsou dostupné i bílé a růžové kultivary.
Je členem rodiny Campanula a jeho květy vypadají podobně jako zvonky. Jeho výrazná poupata vypadají jako balónky, které se chystají prasknout – nebo mini horkovzdušné balónky – odtud jeho běžný název, boubelík, boubelka. Platycodon pochází z východní Asie.
Druhy
Existuje několik populárních odrůd boubelíku:
Platycodon grandiflorus série Astra: Tento typ roste s dvojitými květy s 10 okvětními lístky v modré, růžové nebo bílé barvě. Jsou ideální volbou pro začátečníky, kteří se rozhodli vypěstovat vlastní rostliny ze semen.
P. grandiflorus série Fuji: Jedná se o nejběžněji prodávanou odrůdu a také nejvyšší, s 80ti centimetrovými stonky a květy v modré, růžové nebo bílé barvě.
P. grandiflorus 'Komachi': Fialově modré květy této odrůdy zůstávají ve fázi nafouknutého polštáře i po odkvětu.
P. 'Sentimentální modrá': Tato trpasličí odrůda dorůstá do výšky asi 15 cm se spoustou 2,5 až 5ti centimetrových fialových květů.
Vědecké jméno této rostliny pochází z řeckých slov „platys“ = široký a „kodon“ = zvonek a přesně vystihuje tvar nápadných modrých květů. V Česku se mu často říká boubelík velkokvětý, zvonkovec nebo boubelka velkokvětá.
Rod má jen jeden, zato velmi variabilní druh vyskytující se ve východní Asii, v Číně a Japonsku, tedy v oblastech s podobným podnebím, jako je ve střední Evropě.
Literatura tuto rostlinu někdy uvádí pod názvy Campanula grandiflora nebo Wahlenbergia grandiflora, v Čechách se vyskytuje pod názvem boubelík.
Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy s přeslenitými střídavými listy. Při poranění vytéká z lodyhy mléčná šťáva, podobně jako u většiny zvonkovitých rostlin. Lodyhy nesou po jednom nebo několika květech, které jsou modré, ale existuje i mnoho kultivarů a variet s odlišnou barvou květů – varieta Album je čistě bílá, varieta Apocyan fialově modrá a varieta Plenum je nízká, poloplná, světle modrá. Květy se otevírají do širokých zvonkovitých květů o průměru až 5 cm. Plodem je hranatá tobolka s velmi jemnými semeny. Rostlina je vysoká 30–40 cm, někdy až 60 cm. Listy jsou při okrajích zoubkaté, zelené až modrozelené a raší velmi pozdě. Boubelík kvete v červenci až srpnu. Je mrazuvzdorný.
Ingredience: 1 kg mletého králíka, 1 kg vepřové krkovičky, sůl nebo 40 g rychlosoli, 1 dcl mléka, 2 dcl vody, umělá střeva na tlačenku
Postup: Králičí maso důkladně odblaníme, nameleme (na sekanou), přimícháme krkovičku, nakrájenou na mini kostičky, přidáme sůl, mléko, vodu a pořádně promícháme, alespoň 20 minut. Necháme 2 dny uležet, poté naplníme do tlačenkových střev. Dáme vařit na 3 hodiny při 70 °C. Vyjmeme z vody, zatížíme a necháme vychladnout.
Předehřejte troubu na 220 °C. Formu na 12 muffinů postříkejte sprejem na přilnavost nebo použijte papírové košíčky na muffiny.
Ve středně velké míse smíchejte mouku, prášek do pečiva, jedlou sodu, sůl, skořici a muškátový oříšek. Dejte stranou. Ve velké míse nebo v míse kuchyňského robotu rozmačkejte banány. Na střední rychlosti prošlehejte nebo zašlehejte rozpuštěné máslo, hnědý cukr, vejce, vanilkový extrakt a mléko. Suché ingredience přidejte do mokrých a poté důkladně promíchejte, dokud se vše nespojí. Pokud přidáváte ořechy nebo čokoládové lupínky, vmíchejte je hned teď. Těsto bude husté.
Lžící rozdělte těsto do košíčků a naplňte je až po okraj. Pečte 5 minut při 220 °C, poté bez otevírání trouby a s muffiny v troubě, snižte teplotu trouby na 175 °C. Pečte dalších 16–18 minut nebo dokud špejle zapíchnutá do středu nevyjde čistá. Celková doba pečení těchto muffinů v troubě je přibližně 21–23 minut. (Mini muffinky pečte celkem 12–14 minut při teplotě 175 °C.) Nechte muffiny 5 minut vychladnout ve formách a poté je přendejte na mřížku, aby dále chladly.
Muffiny vydrží čerstvé přikryté při pokojové teplotě několik dní nebo v chladničce až 1 týden. Pro delší skladování muffiny zmrazte, pak vydrží až 3 měsíce. Nechte rozmrazit přes noc v chladničce a poté nechte přijít na pokojovou teplotu nebo je v případě potřeby ohřejte v mikrovlnné troubě.
Proč zpočátku tak vysoká teplota? Horký proud vzduchu rychle prohřeje povrch muffinů, zatímco vnitřek muffinu se pak může po zbytek času péct. To pomůže muffinům pěkně vykynout a vyrůst.
Celozrnná mouka? Ano, klidně můžete nahradit běžnou hladkou mouku za celozrnnou nebo použít směs obou, ale stá
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s krupicovým cukrem na tuhý sníh. Sníh nechte zchladnout a pak do něj lehce přimíchejte moučkový cukr se strouhaným kokosem. Z takto připraveného těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Hotové pak dejte do trouby předem vyhřáté na 120 °C a pečte 15 minut, poté snižte teplotu asi na 100 °C a pečte dalších asi 10 až 15 minut.
Ořechové laskonky
Ingredience:
3 bílky
150 g moučkového cukru
100 g mletých vlašských ořechů
1 lžíce solamylu
1 lžíce octa
Postup:
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s cukrem na tuhý sníh. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Pečte asi 45 minut v troubě předem vyhřáté na 100 °C.
Mini laskonky
Ingredience:
3 bílky
150 g krupicového cukru
20 g moučkového cukru
Postup:
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s polovinou krupicového cukru na tuhý sníh. Pak už bez vodní lázně zašlehejte zbylý krupicový cukr a na závěr moučkový. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Předehřejte si troubu asi na 100 °C a pečte cca 45 minut.
Ingredience: 12 žampionů, 2 mini paprikové salámky, ¼ hrnku rajčatové omáčky na pizzu, 1 hrnek nastrouhané mozzarelly, mletý pepř
Technologický postup: Předehřejte troubu na 230 °C. Zapékací mísu vymažte olejem nebo vyložte pečicím papírem. Očištěné žampiony bez nožiček rozložte do zapékací mísy. Do každého houbového kloboučku dejte lžíci rajčatové omáčky. Navrch nasypte lžíci nastrouhané mozzarelly a 2–3 kolečka paprikového salámku či klobásy. Pečte 15–18 minut nebo až se sýr rozpustí a lehce zezlátne. Dochuťte čerstvě namletým pepřem a ozdobte čerstvou, najemno krájenou bazalkou.
V podstatě lze rotavátory rozdělit do čtyř základních skupin: ruční, motorové, traktorové a elektrické.
Při výběru stroje volte z nabídky osvědčených výrobců. Nelitujte vyšší částky, kterou za rotavátor zavedené značky dáte – bude vám sloužit dobře a v případě potřeby se snadno dovoláte reklamace a můžete k němu dokoupit i další komponenty. Rotavátor využijete na malé i velké zahradě, jen musíte vybrat ten správný typ.
Při výběru vždy zvažte výkonovou kategorii, zvolte podle četnosti používání kultivátoru a velikosti obdělávané plochy.
Každý rotační nožový rotavátor má zvláštní okopávací nože, které dokonale rozmělní a nakypří i těžší půdy. Podle konstrukce se kultivátory rozdělují do následujících tří skupin:
Mini rotavátory – nejčastěji jsou vybaveny malými čtyřdobými motory s obsahem válce do padesáti kubických centimetrů. Pro převod pohonu mezi motorem a okopávacími noži slouží odstředivá spojka a spolehlivá šneková převodovka. S minikultivátorem se můžete pustit do údržby malé zahrádky (například v kolonii). Malý čtyřdobý OHC motor zajišťuje stroji dostatek síly ve velkém spektru otáček. Výhodou takového provedení jsou nízké pořizovací náklady a velká obratnost stroje.
Hobby řemenové rotavátory – k pohonu slouží středně velké (například sekačkové) motory s obsahem do dvou set kubických centimetrů horizontální i vertikální konstrukce. Převody jsou řešeny u vertikální konstrukce klínovým řemenem a šnekovým převodem v oleji; u horizontálních strojů pak klínovými řemeny a zapouzdřeným řetězem. Hobby řemenové a profi nožové rotavátory jsou vhodnými pomocníky pro okopávání větších ploch. U hobby provedení však mějte na paměti, že se jedná o stroj pro občasné používání, nikoliv na každodenní tvrdou práci. Řemenový převod by to dlouhodobě nemusel vydržet.
Profi rotavátory – stejně tak jako u hobby kategorie slouží k pohonu sekačkové dvou- nebo čtyřtaktní motory, ale vybavené odstředivou spojkou a rychloupínacím zařízením. Vícerychlostní převodovky se zpátečkou přenášejí krouticí moment z motoru na okopávací nože. Převody jsou ozubené, se šnekem a koly v olejové lázni. Profesionální nožový rotavátor snese tvrdou práci bez újmy, protože je právě na ni konstruován: většina dílců včetně motoru je několikrát předimenzována pro odvedení těch nejnáročnějších úkolů.
Okopávací nože můžete vybírat buď úhlové pro lehčí půdy, nebo kopinaté pro těžké půdy s příměsí jílovité složky. Tyto nože díky jednoduchému systému vyměníte za dvanáctipalcová kola a lze s nimi provádět další různorodé práce.
Většina rotavátorů má možnost volby šíře pracovního záběru podle vaší potřeby. U nejmenších strojů se pracov
V malé ložnici je třeba využít každé příležitosti pro úložný prostor. Dobře poslouží skladné boxy, proutěné koše, výsuvné šuplíky pod postel. Snadno lze vybudovat i policový systém na zeď.
Co se týká přikrývek a polštářů, hygieničtější je nezastýlat, nechat prádlo „dýchat“. Rozumné je tedy do úložného prostoru pod postelí umístit věci, které nepotřebujeme denně. Pod dřevěnou postel si stačí nechat vyrobit nebo přikoupit samostatné a často i uzavíratelné zásuvky. Prostor nad postelí je označován jako takzvaný mrtvý bod. Na ukládání jej však lze využít vybudováním sníženého podhledu, který bude tvořen jednotlivými dvířky, na která se zevnitř připevní drátěný koš. Velmi elegantní řešení úložných prostor také nabízí okrasné boxy (mnohdy zakomponované do textilního závěsného systému), které vám poskytnou úložiště pro mnoho drobných věcí a zároveň dodají vaší mini ložničce šmrnc!
Na stěnu se nebojte použít velké zrcadlo, čímž malý prostor opticky alespoň trochu zvětšíte. S tmavými závěsy, tapetami či doplňky zacházejte spíše opatrně, ložnice by ve výsledku mohla působit až příliš úzkostlivě a stísněně. Pohrát si naopak můžete se světly, kdy kromě stropního svítidla určitě stojí za to pořídit ještě další doplňkové lampy a lampičky. Tyto přijdou vhod nejen večer pro navození příjemné atmosféry, ale rovněž ve chvílích, kdy si budete chtít přečíst svůj oblíbený časopis nebo knížku.
Nezapomínejte ani na vhodný nábytek. Ať už si vyberete dřevěný nebo plastový kus, volte jej ve světlých tónech. Vždy raději použijte jen tmavší doplněk, ale základní nábytek nechte prosvětlený.
Myslete na dostatečné osvětlení. Je pěkné mít stojací lampu v rohu ložnice, ale zabere zbytečně moc místa. Všechno osvětlení raději zavěste. Nebojte se pomocí LED diod rozsvítit i police nebo spodní část postele. Získáte tak opticky světlejší a prostornější místnost.
Při boji s malými prostory se určitě při zařizování ložnice nedejte odradit. Stačí pár šikovných nápadů a máte vyhráno. V dnešní době lze navíc pořídit již téměř vše, popřípadě vsaďte na šikovné ruce některého z členů rodiny, které mnohdy dokážou dělat přímo zázraky. Pamatujte, že bydlení je hra, a proto si každou změnu nábytku užívejte.
Jakmile vyřešíte spaní, tedy správné umístění postele a její podobu, začněte se zabývat dalším zařízením ložnice. Mějte na paměti, že byste ji neměli zahlcovat příliš velkým množstvím nábytku. Ložnice je určená k odpočinku, proto by v ní mělo být co nejméně rušivých předmětů. Jenom v případě, že budete mít v ložnici skutečný klid a nebude vás nic obtěžovat, budete se ráno budit odpočinutí.
Součástí ložnice často bývá velká prádelní skříň. Nejideálnější je zvolit variantu přes celou stěn
Ingredience na těsto: 260 g krystalového cukru, 11 bílků, 120 g hladké mouky, 120 g mletých ořechů
Ingredience na krém: 250 g másla, 30 g Hery, 30 g hladké mouky, 2 dl vody, špetka soli, 1 lžička mleté kávy, cukr, rum
Ingredience na polevu: 200 g čokolády na vaření, 30 g tuku
Technologický postup: Bílky s cukrem ušleháme dotuha, přidáme mouku smíchanou s ořechy. Připravíme si 3 plechy vyložené pečicím papírem a těsto na ně rozdělíme. Pečeme prudce (na 200 °C) a krátce – upečené těsto nesmí být vysušené. Ihned po upečení stáhneme pečicí papír z plechů a necháme na mřížce vychládnout. Z Hery a hladké mouky uvaříme jíšku, zalijeme vodu se špetkou soli a umícháme na kaši. Ušleháme máslo a přidáme do něj vychladlou kaši, přišleháme lžičku mleté kávy a dle chuti dosladíme moučkovým cukrem a dochutíme rumem. Na tác položíme 1. plát, pomažeme jej polovinou krému, přitiskneme 2. plát, pomažeme jej zbylým krémem a přitiskneme 3. plát. Necháme ztuhnout, poté krájíme na malé řezy (3 x1,5 cm), které zešikma namáčíme do čokoládové polevy.
Ingredience: 300 g džemu z lesního ovoce, 50 g loupaných mandlí, listové těsto
Postup: Použijeme dva kusy pečicího papíru, trošku mouky, doprostřed položíme listové těsto, ještě trochu mouky a můžeme začít. Toto je zapotřebí udělat, aby se těsto nelepilo. Nyní těsto položíme na talíř Crisp. Narovnáme trochu okraje. V těstě uděláme malé dírky, pak vezmeme džem a potřeme jím těsto. Připravíme si proužky z listového těsta na ozdobení, které klademe na vrstvu džemu. Dokola můžeme koláč ozdobit mandlemi.
U typu Jet Chef zvolte funkci 6. smysl Steam, 15 minut, start.
U typu Jet Axent zvolte funkci 6. smysl Steam, 15 minut, start.
U typu Vitesse zvolte funkci Crisp, 15 minut, start.
U typu Max zvolte funkci Crisp, 14 minut, start.
U typu Mini Built in zvolte funkci Crisp, 14 minut, start.
