Tento druh zvonku je hojně rozšířen ve střední a západní Evropě. V Česku se ve volné přírodě vyskytuje od nížin až po podhůří do výšky 800 m n. m. Roste nejčastěji na okrajích lesů a cest, na křovinatých a kamenitých stáních. Je nenáročný na pěstování v zahradách. Vyhovují mu kypré, mírně vlhké až vysychavé půdy. Nesnáší přemokření. Zvonek klubkatý je vytrvalá bylina s přímou, nevětvenou lodyhou. Ta může být chlupatá nebo lysá a její výška se pohybuje v rozmezí 30 – 60 cm. Listy jsou tuhé, chlupaté a po okrajích jemně vroubkované. Mohou být dlouhé až 10 cm a široké 3 cm. Květy tohoto zvonku jsou převážně sytě fialové (velmi ojediněle mohou být i bílé). Vyrůstají na vrcholu lodyhy, kde jsou seskupeny do květenství zvaného strboul. Objevují se obvykle od června do konce září. Rostlina se rozmnožuje buď rozrůstáním oddenků (na daném stanovišti) nebo semeny, která jsou ve volné přírodě přenášena větrem i na delší vzdálenosti. V ČR jsou známé dva poddruhy, a to zvonek klubkatý pravý a zvonek klubkatý pomoučený.
Campanula portenschlagiana neboli zvonek dalmatský
Zvonek dalmatský je jednou z nejoblíbenějších odrůd zvonků. Je to nízká 10 – 15 cm vysoká stálezelená trvalka, která se řadí k půdopokryvným rostlinám. Hojně se vysazuje na skalky a do záhonů podél chodníků, kde tvoří bohaté trsy s množstvím drobnějších modrofialových květů. Je vhodný také jako podsadba dřevin na kmínku. Tento zvonek je i výbornou volbou pro osázení velkých truhlíků nebo korýtek. Daří se mu na slunném nebo poloslunném stanovišti s dobře propustnou, vlhčí půdou. Záplava květu se objevuje v období června až srpna. Poté je dobré rostlinu sestříhnout, aby se vytvořila nová násada poupat. Pokud máte tyto zvonky v záhonu, doporučuje se na zimu kryt proti vlhkosti. Jestliže je máte vysazené v přenosné nádobě, zimu venku by nevydržely. Proto je umístěte do světlé místnosti s teplotou do 10 stupňů Celsia.
Vzhledem k oblibě této odrůdy, byly vyvinuty i jeho kultivary, které se u nás prodávají v hobby marketech. Jedním z nich je Campanula Get Mee, jehož květy mají jak modrou, tak bílou barvu.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Od třetího roku po zasazení zastřihávejte rostlinu maximálně 2x ročně (v zimě za bezmrazých dnů od poloviny února do poloviny března), jinak dochází k enormnímu úbytku mízy. V letním období je nejvhodnější provádět zastřižení koncem srpna. Na zimu je dobré přikrýt zem kolem kořenů vrstvou mulčovací kůry nebo listím, které zároveň poslouží jako zdroj živin. Ovšem u každé odrůdy jsou jiné požadavky, proto čtěte pečlivě návod na pěstování a stříhání.
Ve svém příspěvku MINI KIWI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jílková.
Dobrý den,
mám 4. rok 2 rostliny actinidia arguta, 1 odrůdy Issai, druhou nevím, ale obě by měly být samosprašné.Oba keře jsou mohutné a zdravé,ale kvetou jen málo a ještě neměly plody.Dosud jsem je nestříhala, jsou na 2m konstrukci na slunečném místě v kyselé půdě,takže nevím, kde je chyba. Můžete mi poradit ?
Děkuji a zdravím
Alena Jílková, Kunštát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef P..
Dobrý den, nasadil jsem od sousedů dva proutky před osmi lety do hlíny a už asi 5 roky sklízíme viz. fotografie. Poté jsem vysadil za skleníkem na prosluněné místo. A rostlina je bez starostí, trochu jen prostříhám a divím se,jak to rodí. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Takto se označují zvonky od společnosti Addenda, která se zabývá jejich pěstováním a hlavně šlechtěním. Sdružuje velké množství pěstitelů a její hlavní sídlo je v Holandsku. Zvonky této společnosti byly vyšlechtěny převážně na základě potřeb a přání zákazníků. Jejich důležitou vlastností je, že nevyžadují skoro žádnou speciální péči a jsou tedy téměř bezúdržbové. Dokonce se jako zvonky bezúdržbové někdy také označují. Jsou to nenáročné bujně kvetoucí pokojové rostliny, jejichž květy mohou být fialové, modré i bílé. Dají se tak velmi pěkně kombinovat. Květy se poprvé objevují už v dubnu nebo květnu, podruhé pak znovu v září. Zvonky Campanula Addenda patří k rostlinám s menším vzrůstem, i jejich převislé varianty jsou menší. Daří se jim v polostínu, vyhněte se přímému jižnímu slunci. Jednou za týden vyžadují mírnější zálivku, v době květu se doporučuje hnojit je příslušným tekutým přípravkem. Přes zimu by místnost, kde je pěstujete, měla mít teplotu kolem 16 stupňů Celsia. V zahradnictvích a hobby marketech si je můžete pořídit zhruba za 100 až 120 korun. Všechny odrůdy Addenda jsou licenčně chráněné, proto by se bez licence neměly množit.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Mam rymovnik a můžu vám ho rozmnožit Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Zůzová.
Dobrý den, moc prosím, posíláte odnože i poštou? Jsem z Ústí nad Labem. Moc děkuji, přeji hezký den. Martina Zůzová
Tento druh zvonku pocházející z Ligurských Alp a Středomoří patří mezi pokojové rostliny, které vás při správné péči odmění bohatou záplavou květů od května až do října. Pěstují se dvě barevně odlišné odrůdy. S bílými květy se jí říká „Nevěsta“ (odrůda Alba), druhá s modrými květy nese označení „Ženich“ (odrůda Mayii). Zvonek stejnolistý je vysoký 20 – 30 cm, má malé srdčité listy, na okrajích zoubkované. Vytváří delší převislé výhonky s množstvím květů, proto obzvláště vynikne v závěsných nádobách. Vyhovují mu spíše světlé chladnější místnosti s teplotou maximálně do 18 stupňů Celsia. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost, proto by se měly listy rostliny pravidelně rosit. Nádobu můžete postavit i do misky s vlhkými oblázky. Pokud ale bude vlhkost nadměrná, mohly by se objevit houbovité choroby. Pravidelně zalévejte podle teploty, v létě více, v zimě málo. Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout. Tento zvonek je jedním z mála, kterému nevadí vápník, tedy zálivka tvrdou vodou. Od jara do podzimu rostlinu přihnojujeme jednou za 14 dní tekutým hnojivem na kvetoucí rostliny. Ve druhé polovině května můžeme tyto zvonky umístit ven na světlé, vzdušné stanoviště chráněné před větrem. Přímé slunce, ani tmavé stanoviště rostlině nevyhovují. Došlo by ke žloutnutí listů. V průběhu celého kvetení, odstraňujeme odumřelé květy, aby se mohly tvořit nové. Po odkvětu (v listopadu) rostlinu seřízneme, aby pro příští rok zesílila. Mladé rostliny také pravidelně zaštipujeme, posílíme tím větvení a celkovou košatost zvonků.
Plody minikiwi mají velmi vysoký obsah vitaminu C a můžete je skladovat v chladničce. Konzumace minikivi je jednoduchá. Nejlépe je jíst je syrové, kdy je v plodu nejvíce vitaminů a nutričně a léčebně významných látek. Nebo jej můžete konzumovat v podobě drinku.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg minikiwi, 1 l vody, 400 g cukru krystal
Postup: Oprané minikiwi propícháme vidličkou. Zalijeme vodou rozmíchanou s cukrem a ponecháme takto 24 hodin. Poté minikiwi děrovanou naběračkou z vody vyjmeme, narovnáme do dobře vymytých sklenic, zalijeme cukerným roztokem, sklenice pevně uzavřeme a sterilujeme při 85 °C 20–30 minut. Po vychladnutí a přezkoušení víček sklenice uložíme. Podobným způsobem můžeme upravit i kompot k rychlému upotřebení. Minikiwi po proslazení v cukerném roztoku jen krátce povaříme. Přitom dbáme, aby se plody nerozvařily. Podáváme vychladlé.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Substrát je velmi důležitým prvkem, je vhodnější volit substrát dražší a kvalitnější, přeci jen se výpěstky chystáme konzumovat a chceme, aby byly co nej. Nechte si doporučit substrát z řady NATURA, jedná se o velmi kvalitní substrát s dobrým obsahem živin, kokosových vláken a navíc je vhodný i pro bio pěstování. Do pěstební nádoby o rozměru 50 x 50 cm budeme potřebovat dva 50 l pytle. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.
Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...
Vědecké jméno této rostliny pochází z řeckých slov „platys“ = široký a „kodon“ = zvonek a přesně vystihuje tvar nápadných modrých květů. Rod má jen jeden, zato velmi variabilní druh vyskytující se ve východní Asii, v Číně a Japonsku, tedy v oblastech s podobným podnebím, jako je ve střední Evropě.
Literatura tuto rostlinu někdy uvádí pod názvy Campanula grandiflora nebo Wahlenbergia grandiflora, v Čechách se vyskytuje pod názvem boubelík.
Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy s přeslenitými střídavými listy. Při poranění vytéká z lodyhy mléčná šťáva, podobně jako u většiny zvonkovitých rostlin. Lodyhy nesou po jednom nebo několika květech, které jsou modré, ale existuje i mnoho kultivarů a variet s odlišnou barvou květů – varieta Album je čistě bílá, varieta Apocyan fialově modrá a varieta Plenum je nízká, poloplná, světle modrá. Květy se otevírají do širokých zvonkovitých květů o průměru až 5 cm. Plodem je hranatá tobolka s velmi jemnými semeny. Rostlina je vysoká 30–40 cm, někdy až 60 cm. Listy jsou při okrajích zoubkaté, zelené až modrozelené a raší velmi pozdě. Boubelík kvete v červenci až srpnu. Je mrazuvzdorný.
Pro pěstování avokáda doma nepotřebujete žádné speciální podmínky. Rostlinu pěstujte při pokojové teplotě 20 až 25 °C, udržujte dostatečnou vzdušnost a vlhkost. V letních měsících se bude rostlině krásně dařit venku, v zimě můžete teplotu snížit až k 15 °C. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření a snažte se substrát udržovat stále vlhký, ale ne přelitý, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Zálivku provádějte přímo do květináče a přebytečnou vodu, která protekla do spodní misky, slijte. Stane-li se vám, že avokádu začnou opadávat listy, může to mít většinou dvě příčiny, buď je rostlina přelitá, nebo suchá, nic se ale neděje, pokud se o rostlinu začnete starat tak, jak máte, brzy vám znovu obrazí.
Pěstování hvozdíků je nenáročné, myslím, že jde použít i výraz snadné. Leckdo si určitě tyto krásné rostliny pamatuje již ze zahrádek našich babiček. Květy ať už plnokvěté či jednoduché mívají barvu bílou, žlutou, růžovou, červenou, fialovou, ale i několikabarevnou. Láká vás jejich pěstování čím dál tím více? Pak začněte přemýšlet, kam s nimi. Mají rádi slunné místo, které nezůstává příliš vlhké, spíše sušší, půda musí být dobře propustný, ne jílovitá, takže na skalkách či svazích by se jim mohlo dařit výborně. Pak už je potřeba přihlédnout, jaký z druhů hvozdíků jste si pro pěstování zvolili a jaké výšky dorůstá, aby se vám pak nestalo, že ho umístíte do skalky, kde je většina rostlin půdopokryvných a najednou vám uprostřed poroste téměř metrový hvozdík, to by asi nebylo to pravé ořechové. Květy i stonky hvozdíků dorůstají do výšky 20 až 90 cm, takže je z čeho vybírat.
K pěstování se obzvláště hodí klony, které byly speciálně vyselektovány pro podmínky západní Evropy. Rostlina je vhodná do teplých oblastí v Polabí nebo do tradičních vinohradnických oblastí, případně do míst dobře chráněných proti vysoušejícím větrům a v průběhu zimy či na jaře i proti holomrazům. Jistota pěstování je vyšší ve sklenících a fóliovnících (kiwi při teplotách nižších než -12 °C zamrzá ve dřevě). Rostlina dostala své nezvyklé jméno po rovněž velmi podivuhodném ptáku, kterému se ovocné plody podobají nejen svým zabarvením, ale i tvarem. Nelétavý pták kivi je národním symbolem Nového Zélandu, odkud se lahodné ovoce počátkem dvacátého století rozšířilo prakticky do všech koutů světa.
Mezi oblíbené druhy minikiwi patří:
Issai
Kiwi Issai je popínavá opadavá rostlina, poměrně dobře mrazuvzdorná (-25 °C). Odrůda dává během podzimu zelené sladké plody velikosti většího angreštu. Je samosprašná, proto nepotřebujete samčí rostlinu. Oproti jiným odrůdám začíná plodit již 2–3 roky po výsadbě. Při pěstování dejte pozor, abyste rostlinu nepřehnojili! Poroste vám, ale moc nepokvete. Má raději kyselejší zeminu. Je to menší odrůda, proto se dá pěstovat i ve větších nádobách s oporou, po které se rostlina bude pnout. Řežeme ji jako vinnou révu, a to koncem zimy, kdy ve dřevě ještě není jarní míza, nebo naopak na konci léta. Rostliny lze koupit množené řízkováním ve velikosti cca 20–40 cm.
Vitikiwi
Actinidia arguta 'Vitikiwi' je vynikající, jedinečné kiwi, které zkrášlí každou zahradu a připraví vám neuvěřitelný zážitek. Chutné plody můžete sklízet od druhého roku po vysazení. Při pěstování používejte zpětný řez pozdě na podzim, případně v zimě. Vitikiwi je samosprašné, nepotřebuje tedy žádnou samčí rostlinu k opylení. Plody bohaté na vitaminy si můžete vychutnat hned se slupkou. Vitikiwi je popínavá rostlina dorůstající do výšky cca 3 m, proto potřebuje oporu. Vyžaduje slunečné stanoviště chráněné před větrem. Pro dobré přichycení rostliny použijte stabilní, 3–4 m vysokou konstrukci. Rostlinu zasaďte tak hluboko, aby byly kořeny dobře zakryté zeminou. Zeminu smíchejte s trochou rašeliny a přisypte kolem balu. Dobře zalijte. Vitikiwi je samosprašné. Po 3–4 letech jsou rostliny zcela vyvinuty a začínají plodit na dvouročním dřevě. Odrůda je mrazuvzdorná (rostliny jsou odolné vůči mrazu do -25 °C), přesto je dobré přikrýt spodní část rostliny slámou, dřevitou vlnou nebo chvojím.
Přibližně po 3 letech se provádí první řez. V zimě (prosinec, leden) se zkrátí loňské výhony na 3–5 oček a odstraní se staré dřevo. Později je nutné rostliny trochu prosvětlit. Spon by měl být 2 až 3 m.
Obecně platí, že aby kiwi plodilo, je nutné vysadit samčí a samičí rostlinu, pokud nemáte samosprašné odrůdy. Na 8 samičích rostlin se vysazuje 1 rostlina samčí. Kiwi vyžaduje osluněné, jižně (eventuálně jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazíky mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Potřebuje lehce kyselou půdu (1 díl rašeliny a 2 díly zahradnického substrátu), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Sazenice vysazujte 4 m od sebe. V březnu je nutné přihnojovat humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).
Minikiwi je možné pěstovat i v nádobě na balkoně či terase, přičemž platí základní pravidlo: čím větší nádoba, tím lepší růst a plody. Velikost nádoby by tedy měla být minimálně 30 l. Dno nádoby musí mít otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda. Na dno nasypte nejprve 5 cm keramzitu nebo hrubého štěrku pro zlepšení drenáže. Přikryjte netkanou textilií, aby se zem nemíchala s drenážní vrstvou. K pěstování používejte směs dobré zahradní půdy a rašeliny v poměru 1 : 1. Nádobu neplňte zeminou až po okraj, aby voda při zalévání nepřetékala. Kiwi vyhání dlouhé výhony, které následující rok plodí, takže je nutné je vyvazovat. Nejjednodušší metodou jsou 3 bambusové tyčky, 180 cm vysoké, zapíchnuté do okraje nádoby a nahoře svázané. Tak vznikne opora, která nejenže dobře vypadá, ale zároveň plní svůj účel. Co se týče hnojení, tak pro rostliny v nádobě používejte dlouhodobě působící hnojivo na květiny. Organický potaš z pryskyřice zajišťuje přísun živin jen podle potřeb rostliny a máte tak zajištěn dostatečný přísun živin po celou dobu růstu. Pokud jde o řez těchto rostlin, odstraňujte na zimu staré dvouleté dřevo. Ponechejte jen mladé, jednoleté výhony, které budou plodit další rok. Rostliny v nádobách také vyžadují dostatek vody. Měly by se proto zalévat každý den. V zimě nádoby postavte na chráněné místo těsně vedle sebe. Při silných mrazech je ještě přikryjte netkanou textilií. Rostliny by mělo být možno snadno zalévat i během zimy, mráz totiž půdu vysušuje a rostliny pak nezmrznou, ale uschnou.
Kiwi vysazujte od března do května a od září do října. Rostliny v nádobě celoročně. Přihnojujte na jaře hnojivem pro bobuloviny.
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s krupicovým cukrem na tuhý sníh. Sníh nechte zchladnout a pak do něj lehce přimíchejte moučkový cukr se strouhaným kokosem. Z takto připraveného těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Hotové pak dejte do trouby předem vyhřáté na 120 °C a pečte 15 minut, poté snižte teplotu asi na 100 °C a pečte dalších asi 10 až 15 minut.
Ořechové laskonky
Ingredience:
3 bílky
150 g moučkového cukru
100 g mletých vlašských ořechů
1 lžíce solamylu
1 lžíce octa
Postup:
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s cukrem na tuhý sníh. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Pečte asi 45 minut v troubě předem vyhřáté na 100 °C.
Mini laskonky
Ingredience:
3 bílky
150 g krupicového cukru
20 g moučkového cukru
Postup:
Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s polovinou krupicového cukru na tuhý sníh. Pak už bez vodní lázně zašlehejte zbylý krupicový cukr a na závěr moučkový. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Předehřejte si troubu asi na 100 °C a pečte cca 45 minut.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Dobrý den, nasadil jsem od sousedů dva proutky před osmi lety do hlíny a už asi 5 roky sklízíme viz. fotografie. Poté jsem vysadil za skleníkem na prosluněné místo. A rostlina je bez starostí, trochu jen prostříhám a divím se,jak to rodí.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
