Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Organizace spolupracuje se státní správou ČR (Ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa, Státní zemědělský intervenční fond).
Kontakt na svaz: Český svaz včelařů, z. s., Křemencova 8, 115 24 Praha 1, tel. 224 934 082, e-mail info@vcelarstvi.cz, webové stránky www.vcelarstvi.cz.
Zdroj: CSV - Český svaz včelařů
V naší poradně s názvem ČMELÁK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Čmelín nemám, ale mám dotaz. Před 14 dny se u nás v Ostravě na zahradě objevil čmelák, který vypadá jak by byl celý posypaný pylem. Začali jsme mu říkat špindíra. Dnes se objevilo více těchto čmeláků. Nezdá se mi to normální. Fotka čmeláka mi nešla vložit . Děkuji za odpověď jedné zvědavé ženské.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To, co vidíte na čmelákovi, zřejmě není pyl, ale piliny. Někde poblíž je kus suchého dřeva, ve kterém si čmeláci hloubí chodbičky, kde pak přezimují. Vykutaný materiál jim ulpívá na jejich tělech a díky tomu vypadají, jako by byli zaprášení.
Zdroj: diskuze Čmelák
Máme připravený úlek, je polovina dubna, tedy období, kdy u nás mladé samičky čmeláků v největším počtu hledají místo k založení hnízda. Některou z těchto samiček je zapotřebí do úlu umístit.
Můžeme samičce úl „nastrčit“ do míst, kde jsme vypozorovali, že čmeláci na jaře místo k založení hnízda s oblibou hledají, a doufat, že jej sama nalezne a usadí se v něm. Takový způsob má kromě jiných tu nevýhodu, že je poměrně málo úspěšný. Pravděpodobnost usazení jen zřídkakdy překročí 10 %. Účinnějším způsobem je samičku v přírodě odchytit, do úlu ji vpustit a na krátkou dobu úl uzavřít. K tomu je zapotřebí síťka na hmyz a několika skleněných lékovek. Pokud síťku nevlastníte, lze ji snadno vyrobit z tyče, kusu drátu a staré záclony.
Zde je na místě důležité upozornění – chytejte pouze samičky hledající hnízdo. Poznáte je snadno, poměrně pomalu poletují nad zemí, prolézají všechny skuliny, obletují zdi, hromady organického materiálu a evidentně „něco hledají“. Z biologie vyplývá, že čmeláci, které můžete v tomto období zahlédnout, jsou výhradně mladé matky.
Je nepřípustné sbírat čmeláky z květů či kdekoli jinde nebo snad přemisťovat do úlů už založené kolonie. Mějte na paměti, že čmeláci jsou u nás zákonem chráněný druh. Hledající samičku je tedy zapotřebí co nejšetrněji odchytit a vpustit vletovým otvorem do úlu (někdy to chvíli trvá). Jakmile samička do úlu vleze, utěsněte vletový otvor kouskem hadříku a nechejte jej hodinu zavřený. Poté česno uvolněte a pozorujte, jak se samička při opouštění úlu (což většinou opět chvíli trvá) chová. Samičku z úlu nikdy žádným způsobem nevypuzujte. Pokud záhy uletí (což se též stává často), usazení se nezdařilo. Pokud delší dobu setrvá na letáku a potom se začne ve stále se zvětšujících půlkruzích, obrácena hlavou k česnu, vzdalovat, je slušná pravděpodobnost, že se do úlu vrátí (někdy za hodinu, jindy za den). Zjistíte to položením drobného předmětu, například kousku suchého stébla, do prostoru česna.
Pokud se usazení nezdaří, pokus opakujte, až se nějaká samička usadí. Mezi nenáročné druhy patří čmelák polní (Megabombus pacsuorum) a čmelák rokytový (Pyrobombus hypnorum) – oba svým vzhledem připomínají velkou samotářskou včelu, čmelák rokytový ovšem v terénních chovech poměrně „důrazně“ brání hnízdo. Mezi snáze usaditelné druhy patří také čmelák zahradní (Bombus hortorum), asi 3 cm velký čmelák s bílým zadečkem a třemi žlutými proužky na těle, či čmelák skalní (Pyrobombus lapidarius), stejně velký, černý čmelák s rudými chloupky na posledních článcích zadečku. Náročnější na usazení jsou ostatní druhy, například poměrně atraktivní čmelák zemní (Bombus terrestris) či hájový (B. lucorum), oba jsou podobní čmeláku zahradnímu, jen jim „schází“ žlutý proužek na spodní části hrudi. Zkušenosti různých chovatelů se však také v tomto ohledu liší.
Zdroj: Čmelák
V diskuzi ČMELÁCI PRODEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil švancara.
koupím čmelín s matkou zabydlený duben 2019 přijedu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Zemanová.
Taky koupím čmelín i s matkou díky
Zdroj: diskuze Čmeláci prodej
Tato zkratka patří pod Český svaz včelařů a jedná se o centrální informační systém. Do tohoto systému se můžete přihlásit až po řádné registraci a přidělení přihlašovacích údajů. Jedná se o centralizaci všech organizací v rámci Českého svazu včelařů, obsahuje evidenci členů, předávání informací, zpracování agend, zpracování statistiky, komunikační kanál, dotační tituly, podklady pro léčiva. V systému je pamatováno i na zákon o ochraně osobních údajů.
Zdroj: CSV - Český svaz včelařů
V diskuzi CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Žák.
Dobrý den.Jelikož se nemůžu dovolat na Hradišťko,tak jsem zvolil tuto formu.Nevčelařil jsem tři roky a tak mi nebyla doručena obálka na počet včelstev,které letos mám.Do 15.9 se májí hlásit počty včelstev.Mé registrační číslo chovatele je 140554.A mám 4 včelstva,registrační číslo stanoviště je 89839412,kód území 775657,parcelní číslo je782/2.S pozdravem Zdeněk Žák.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Admin.
Pane Žáku, naše webové stránky jen informují o existenci Českého svazu včelařů. Nejsme s nimi nijak propojeni a nemůžeme ani přijímat žádná podání určená tomuto svazu. S vaší registrací se budete muset obrátit přímo na Český svaz včelařů.
Zdroj: diskuze CIS Český svaz včelařů
Postup:
Brambory oloupejte, omyjte a osušte. Na jemném struhadle je nastrouhejte a ihned vmíchejte mouku, vejce a oloupaný, prolisovaný česnek. Těsto na bramboráky okořeňte pepřem, solí a majoránkou. Podle chuti můžete do těsta přisypat i slaninu nakrájenou na kostičky. Těsto pak v malých dávkách nalívejte na pánvičku či lívanečník. Tradiční bramboráky se pečou na rozehřátém oleji po obou stranách dozlatova. Upečené bramboráky položte nejprve na ubrousek, aby se odsál přebytečný tuk. Tradiční český bramborák můžete podávat samotný nebo jako přílohu k masu či masové směsi. Bramborák je skvělý studený i teplý.
Zdroj: Recepty s česnekem
Čmeláci se živí především nektarem z květů a díky svému dlouhému sosáku dosáhnou i k tyčince hluboko usazené mezi okvětními lístky, ke které se žádný jiný opylovač nedostane. Průměrná délka čmeláčího sosáku je 7,4 mm, je tedy o 1 mm delší než průměrný včelí sosák. Pyl si nabalují na sběrné košíčky – dlouhé tuhé chloupky na širokých zadních nohou. Za letu unesou na nohách množství pylu odpovídající až polovině vlastní váhy. Zajímavé jsou výsledky nedávného výzkumu, které ukázaly pozoruhodnou individualitu opylovací strategie čmeláků, a to nejen mezidruhově, ale i mezi příslušníky stejného druhu. Každý čmelák má vlastní styl ve výběru druhu rostlin a zvláště toho, které květy a v jakém pořadí navštíví a kolik květů mu stačí, než poletí dál. Tyto zdánlivě nedůležité rozdíly mohou výrazně ovlivnit výsledek opylení. Čmeláci vyrábějí med velmi řídký a v tak malém množství, že vystačí pouze pro jejich vlastní potřebu. Proto nemá smysl čmeláky chovat jako včely za účelem produkce medu, naopak – vzít jim i to málo, co mají, by vůči nim bylo kruté.
Potravu tvoří hmyzosnubné, medonosné rostliny, včetně těch velmi časných, a také vhodné keře a stromy. Královna a později dělnice nosí potomkům pyl bohatý na proteiny, který potřebují i pro sebe.
Následující seznam oblíbených čmeláčích rostlin rozhodně není úplný: ovocné stromy a keře, vrba jíva, ladoňka (zejména Scilla hispanica), zběhovec plazivý, hluchavky, rozmarýn, šalvěj, tymián, yzop, levandule, měrnice černá, šanta, meruzalky, plicník, brutnák, hadinec, dračík, hledík, vřesovec, česneky (i pažitka), orlíček, janovec metlatý, štírovník růžkatý, vikve, hrachor, úročník bolhoj, vlčí bob, zvonky, kostival, skalník, náprstník, kakosty, zimolez, máky, chrpa, štětka lesní, slunečnice ostrožka, topolovka, jirnice, svazenka, kyprej vrbice, hlaváč, máčka, rozchodníky, čimišník obecný, různé druhy zimolezů...
Zdroj: Čmelák
V diskuzi ČMELÁCI PRODEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil švancara.
koupím čmelín s matkou zabydlený duben 2019 přijedu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jelinek david.
dobry den chci chovat cmelaky na zahrade prosim o zaslani cmelina a kralovny na adrese DAVID JELINEK, PODVESNA X/725, zlin,76001 tel.731436782 dekuji
Zdroj: diskuze Čmeláci prodej
Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.
Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.
Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.
Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.
Certifikační program odborně garantuje Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o.s., a je určený specialistům, kteří pracují stromolezeckou technikou. Certifikovaný arborista ETW musí prokázat nejen své teoretické znalosti, ale také schopnost pohybovat se v korunách stromů s ohledem na bezpečnost. Samozřejmostí je pak provedení kvalitního ošetření stromu a propojení těchto kroků s jeho biologickými a mechanickými vlastnostmi.
Zdroj: Arboristika
V diskuzi OKRASNÉ KEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Menclová.
Prosím, mohli byste mi určit český a latinský název keře na přiložené fotografii?
S díky Menclová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Okrasné keře
Bergenia cordifolia je rostlina z čeledi lomikamenovité. Bude vaši zahradu zdobit už na jaře, kdy se na lysých masitých stoncích objeví první květy mající světle růžovou barvu. Bergénia srdčitá, jak ji říkáme česky, je však ozdobná i svými listy oblého až srdčitého tvaru, které na podzim mění barvu ze středně až tmavě zelené na červenou až fialovou, takže vaši zahradu rozveselí i v tomto pošmourném období.
Zdroj: Bergenia cordifolia
V diskuzi PRAVIDLA PRO CHOV VČEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lindovska Lenka.
Dobrý večer,mám dotaz když mám pouze 2 včelstva musím být registrovaný ,?Pouze pro vlastní potřebu.Děkuji za odpověd´
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den, registraci v Českomoravské společnosti chovatelů ( Hradištko) musíte mít. V organizaci Český včelařský svaz je registrace již dobrovolná. Dále do konce února musíte nahlásit umístění včelstev na obecní úřad.
Zdroj: diskuze Pravidla pro chov včel
Čmelák je rod hmyzu náležející do čeledi včelovití (Apidae). Je popsáno více než 250 druhů rodu čmelák. Četnější výskyt je na severní polokouli.
Čmeláci jsou sociální hmyz, stejně jako včely, mravenci a podobně. Vyznačují se barevným ochlupením těla, často v černé a žluté barvě, obvykle v pásech. Některé druhy ovšem mají i oranžovou nebo červenou barvu, nebo mohou být úplně černé. Stejně jako jejich příbuzní, včely, se čmeláci živí nektarem a pylem, shromažďují jej jako potravu pro své larvy.
Čmeláci jsou zdatní opylovači i sběrači. Umí výborně opylovat i rostliny s dlouhými úzkými kalichy, do nichž včely nedosáhnou. Na rozdíl od včel létají spokojeně i za chladného počasí a za deště, takže třeba v chladných jarních dnech účinně opylují mnohé květy ještě v době, kdy včelky z úlů ani nevykouknou. Čmeláci jsou neútoční a dobráčtí. Pobývají v pevných společenstvech, která jsou však jednodušší než společenství včel.
Zhruba polovina čmeláčích druhů je ochotna přijmout za svůj domov čmeláčí úl, který jim na své zahradě, louce či třeba na okraji lesa nabídne člověk. Prostě a jednoduše takový čmelín, který vychází z přirozených potřeb tohoto hmyzu a dokáže mu je simulovat. Přirozeně vhodných míst k hnízdění, a tedy i čmeláků, totiž ubývá.
Čmeláci mají také žihadla, tedy jejich samičky. Navíc používají i kusadla, mohou tedy bodnout i kousnout. V přírodě však na člověka útočí jen vzácně. Bodnutí není bolestivější než od vosy či včely a žihadlo stejně jako u vosy v ráně nezůstává. Ten, kdo otéká po bodnutí včelou, mívá potíže také po štípnutí čmelákem.
Čmeláci mají výbornou orientační schopnost, nejlépe rozlišují bílou, modrou, žlutou a fialovou barvu.
Jak jsme již zmínili, čmeláci jsou sociálně žijícím hmyzem. Vytváří početné hierarchizované kolonie, složené z dělnic, trubců (samců) a jedné samičky (matky či královny). V našich klimatických podmínkách kolonii na jaře zakládá oplodněná samička, která přečkala zimu. Po procitnutí (koncem března až v květnu – podle druhu) se jistý čas pase na květech, aby dorovnala energetický deficit. Jakmile nabere síly, začne s hledáním místa k založení hnízda. To je opět různé – podle druhu a lokality. Od opuštěných podzemních hnízd drobných hlodavců přes dutiny pod mechovými polštáři, veverčí či ptačí hnízda (včetně budek) mnoho metrů nad zemí až po hranice dřeva, hromadu pilin, odchlíplou omítku, dutinu v zídce či kbelík se starými hadry. (Hledání hnízda je pro terénní chov čmeláků klíčový, jak bude popsáno níže.) V tepelně dobře izolovaném místě s optimální vlhkostí samička založí první buňku s 5–15 vajíčky, z nichž se do měsíce vylíhnou malé dělnice. Buňku během této doby zahřívá a vylíhlé larvy krmí směsí pylu a nektaru. V této fázi života kolonie je její osud zcela závislý na královně. Pokud ta z rozličných důvodů zahyne (a to se stává často) či hnízdo opustí, larvy či kukly zahynou též. Když samička o hnízdo přijde, není již schopna založit nové. Podaří-li se jí však vychovat první generaci dělnic, existuje ještě naděje, že se kolonie rozvine. Dělnice postupně přejímají činnost samičky, která přestává opouštět hnízdo za účelem shánění potravy a věnuje se čistě kladení vajíček a péči o další generace. Jak kolonie roste, líhnou se stále větší dělnice, které již získaly dostatek potravy. Jakmile samička nazná, že je kolonie dost silná, začne klást oplozená vajíčka, z nichž se líhnou praví pohlavní jedinci – trubci a samičky. Mladé samičky se z počátku podílejí na činnosti v hnízdě, později jej opouštějí a po oplození se ještě jistý čas pasou na květech, než vyhledají místo, kde přezimují. Stará matka, dělnice i trubci koncem léta či počátkem podzimu hynou. Novou kolonii na jaře zakládá mladá matka a celý cyklus se opakuje.
Zdroj: Čmelák
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: www.theguardian.com/…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Zdroj: diskuze Popínavá rostlina na plot
Dřív by mi bylo stydno, kdybychom měli na zahrádce kopřivy. Dnes si někde v rohu rozhodně nějakou nechám. Kopřiva dvoudomá latinský název Urtica dioica je výborná zásobárna křemíku a jiných důležitých látek. Dokonce ji někteří označují za český ženšen.
Mladé kopřivy nebo vrchní lístky i těch starších exemplářů se dají výborně schovat do pokrmu, takže nikdo nemá námitky a jídlo získá více výživných látek. Do špenátu, ale i do nočků.
V diskuzi ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Zdroj: diskuze Český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici
Výrobce, respektive držitel rozhodnutí o registraci Solpaflexu je GlaxoSmithKline Consumer Healthcare A/S. Aktivní složkou tohoto přípravku je ibuprofen.
Solpaflex jsou tobolky s prodlouženým uvolňováním. Tento přípravek uvedla na český trh na sklonku roku 1999 společnost SmithKline Beecham Consumer Healthcare. Česká republika se tak stala třetí zemí ve střední a východní Evropě, kde se tento produkt prodává. Přípravek má statut volně prodejného léčiva, což znamená, že je k dostání v lékárně bez lékařského předpisu. Solpaflex je registrován Státním ústavem pro kontrolu léčiv pod registračním číslem 29/329/99-C. Je k dostání bez lékařského předpisu v balení po 12 a 24 tobolkách.
Katastrální úřad provádí tyto činnosti: vykonává státní správu katastru nemovitostí České republiky; vykonává správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového; projednává porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona; schvaluje změny pomístního názvosloví a zabezpečuje činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví; schvaluje změny hranic katastrálních území; vykonává správu základních státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými ho pověří Český úřad zeměměřický a katastrální.
Otec Pleskač je populární se svými radami ve vysílání Českého rozhlasu Brno, kde čas od času v pořadu Apetýt odpovídá na dotazy posluchačů a přináší mnoho zajímavých poznatků o použití bylinek. Apetýt patří mezi pořady brněnského rozhlasu k legendám a zájem posluchačů to jen potvrzuje. Každý pořad trvá 120 minut a vysílá se každý den od pondělí do pátku od 10:04. V některých jeho dílech je přítomen právě otec Pleskač. Český rozhlas archivuje odvysílané díla pořadu Apetýt. Díky tomu je možné poslechnout si otce Pleskače zpětně. Seznam archivovaných pořadů s otcem Pleskačem je zde: Otec Pleskač poradna.
Zdroj: Rady otce Pleskače
Houbová omáčka s hovězím masem je klasický český pokrm a každá rodina má svůj osvědčený návod na jeho přípravu. Používají se například roštěnky, které se připravují v papiňáku, a omáčka se zjemní smetanou.
A jak dělají hovězí na houbách Kluci v akci?
80 g másla, 250 g hřibů, drcený kmín, hovězí vývar, 200 ml sladké smetany, 100 ml zakysané smetany, 1–2 lžíce hladké mouky, sůl, střik octa, 600 g vařeného hovězího masa zadního
Kluci nejdříve na rozehřátém másle osmahnou nakrájené houby s kmínem, přiklopí je, a až houby pustí šťávu, zalijí je vývarem. Následně přidají obě smetany s rozkvedlanou moukou a provaří je cca dvacet minut. Na závěr to kluci ochutí solí a octem. Omáčku podávali s plátkem vařeného hovězího masa a s houskovým knedlíkem.
A co vy? Jaká je vaše roštěná s houbami a se smetanou, pochlubte se svým návodem!
Do mísy nasypte mouku, navrch rozdrobte droždí a přilijte vlažné mléko. Jakmile droždí vzejde, přidejte rozklepnuté vejce a sůl. Potom vše smíchejte a zpracovávejte těsto hnětačem robota nebo v mixéru, či ručně až do hladka. Vypracované těsto přikryjte čistou utěrkou, poprašte moukou a dejte asi na hodinu na teplé místo. Vykynuté těsto poté rozdělte na poloviny. Každou zvlášť znovu propracujte a vytvarujte ji do knedlíkové šišky. Knedlíky nechte ještě asi 10 minut dokynout, otočte je a zároveň dejte vařit osolenou vodu. Do vroucí vody poté vložte kynuté knedlíky tak, že je opět otočíte. Vařte cca 15 minut a po vyjmutí knedlíky ihned propíchejte. Domácí kynutý knedlík se výborně hodí k různým omáčkám a masu. Záleží jen na vašem výběru.
Zdroj: Recepty na knedlíky
Činnost organizace se řídí stanovami, které jsou základním programovým dokumentem.
Posláním Českého svazu včelařů je organizovanost chovatelů (okolo 50 tisíc), práce s mládeží, zajišťování odborných a společenských akcí, spolupráce se státními orgány, spolupráce s vládními i nevládními organizacemi, výzkum, kontrola zdravotního stavu včelstev i opylovací funkce včel, a v neposlední řadě také ochrana zdrojů snůšky.
Svaz je ve světě velmi uznáván, a to hlavně za výborné výsledky dosažené v oblasti zajišťování zdraví včelstev a za propracovanou metodiku v prevenci proti šíření nemocí včel. Svaz pracuje velmi kvalitně, je proto členem i dvou mezinárodních sdružení, kterými jsou Apimondia (světová federace včelařských organizací) a Apislavia (federace evropských včelařských organizací z východoevropských a podunajských zemí).
Cílem je pokračovat a prohlubovat stávající poslání a reagovat na potřebné změny a problémy spojené s chovem včel.
Zdroj: CSV - Český svaz včelařů
Při přípravě kávy je nejlépe umlít pouze tolik kávy, kolik se přímo spotřebuje – mletá káva si nedokáže dlouho držet své aroma, které rychle ztrácí (asi do 15 minut po umletí). Káva vydrží opravdu čerstvá pouze několik dní, maximálně týdnů. Pražená káva je tepelně opracovaný produkt. Obsahuje těkavé látky a oleje, které na vzduchu i v různých atmosférách žluknou. Většina prodávaných káv jsou tak již žluklé, vyčpělé kávy. Ať se jedná o obyčejné nejlevnější kávy typu robusta, tak i kávy renomovaných značek, na které lidi nedají dopustit. Káva je močopudná a dehydratuje organismus, takže je vhodné ji servírovat společně se sklenicí čisté vody.
Orientační hrubost mletí:
Turecká moka je všeobecně asi jedna z nejsilnějších, co se obsahu kofeinu týče. Přestože je silnější, je její chuť kultivovanější než u českého turka. Český turek znamená přípravu kávy, se kterou se nikde ve světě moc nesetkáte, tato příprava kávy je velmi nešetrná a prudkým spařením kávy se uvolňují třísloviny, které mají za následek mírně nakyslou až řezavou chuť kávy.
Zdroj: Mlýnek na kávu
Autoři obsahu |
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.