Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.
Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravek PROTI sviluškám a vrtalkám (Vertimec). Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).
Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.
Ve svém příspěvku SKVRNY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bilčík.
Už po tři roky se mě dělají tyto skvrny na rajčatech.Mám je asi 15let na stejném místě a stříkám je kuprikolem. Co proti těm skvrnám můžu udělat?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Červotoč je velmi zákeřný hmyz, kterému zachutná snad vše, v čem je alespoň kousek dřeva. Může jít o zahradní nábytek, dřevěné balkony, parapety, interiérový nábytek, trámy či celé stavby. Nebezpeční nejsou jen dospělí jedinci, ale především larvy, které se dřevem prokousávají skrz naskrz až do slabé vrstvy pod povrchem. Postupně tak dřevo rozruší natolik, že se z něj stane drolící se „perník“. Na povrchu se však objevují jen takzvané výletové chodbičky, které prokousal již dospělý hmyz. Jakmile se tyto otvory objeví, znamená to, že byla destrukce materiálu dokončena. Skutečný rozsah poškození dřeva však není na první pohled patrný.
Červotoči jsou malí či středně velcí brouci s protáhlým válcovitým a svrchu zploštělým tělem. Mají 8- až 11článková tykadla a tmavohnědé nebo načervenalé zbarvení těla. Larvy jsou bílé a srpovitě ohnuté. Téměř všichni dřevokazní červotoči se řadí do podčeledi Anobiidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty následně na několik desítek druhů. K těm nejčastějším druhům u nás řadíme červotoče proužkovaného a umrlčího. Jednotlivé druhy se mohou lišit podle toho, jestli napadají čerstvé, nebo už zabudované dřevo, zda dávají přednost jehličnanům, či ovocným stromům. Dřevokazný hmyz potřebuje k životu dřevo o vlhkosti nejméně 10 % a nejvíce 80 %.
Brouci se po vylíhnutí z kukly dokážou prokousat vším možným, dokonce i obaly potravin z papíru, plastu či hliníkovou fólií. Dospělý brouk nepřijímá potravu, škodí jen larva, která se živí všemi produkty, které obsahují škroby. Konkrétně to znamená, že larvy požírají staré pečivo, nudle, rýži, těstoviny, sušenky, polévkové kostky, psí suchary, papír, sušené rostliny, kůži a podobně. Larva vydrží hladovět až 8 dnů, zatímco dospělý brouk potravu nepřijímá vůbec. Některé druhy červotočů požírají dřevo, ale nikoliv čerstvé, nýbrž dřevo zabudované ve stavbě již několik let. Usídlují se na střešních trámech, v podlahových prknech, požírají konce trámů v místě uložení do venkovních stěn. Nejvíce napadají dřevo, které je vystaveno silným mrazům.
Červotoč pronikavý
Červotoč pronikavý je 2,5 až 5 mm dlouhý hnědý až tmavohnědý brouk. K hromadnému rojení brouků dochází v dubnu až červenci. Brouci jsou patrioti, většina z nich zůstává na místě, kde se vylíhli, nebo alespoň poblíž. Samička klade obvykle do starých výletových otvorů, štěrbin ve dřevě, nebo na rovný, ale drsný povrch asi kolem čtyřiceti vajíček.
Patří k obávaným škůdcům veškerého zpracovaného dřeva. Brouci se objevují v létě, samičky kladou do míst, kde se vyvinula předchozí generace. Mimo lidská obydlí se vyvíjí v suchém jehličnatém i listnatém dřevě.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Maurová.
Na naší švestce se již druhým rokem po odkvětu a tvoření plodů začnou kroutit
listy do roličky. Po otevření jsme zjistili, že se v každém listu nachází hnědý brouček asi cca 2 mm velký. Listy vloni posléze napadly mšice a začal se tvořit jakýsi šedivý povlak. Nevíme čím máme stříkat. Poraďte.
děkuji
Jedná se o subatlantsko-euroasijský druh rozšířený hlavně v Evropě. V ČR patří mezi ohrožené druhy rostlin, zákonem ale chráněný není. Roste v mokrých písčitých půdách, na dnech rybníků, lučních prameništích, na březích tůní. Vyhovují mu vlhké až podmáčené humózní půdy. Kvete od července do října.
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Šín.
Mám na túji na větvích - kmenech ne na jehličí hnědý rosol.
Co je to a jak ho odstranit ?
Děkuji za radu Milan
Pouze 5 % blech žije na těle domácího mazlíčka a až 95 % blech se nachází v okolí vašeho zvířete, v koberci, pelíšku, na gauči, nebo dokonce v posteli. Zatímco dospělá blecha se na svém hostiteli udrží až 7 dní, vajíčka a larvy z kůže a srsti rychle odpadávají. Z nich se potom v domácnosti mohou vyvíjet další a další blechy. Blecha se za příznivých podmínek vyvíjí v dospělé jedince velmi rychle. A tak se během jednoho měsíce u vás doma může vylíhnout až 1 000 nových blech.
Blechy napadají nejčastěji psy a kočky. Často se živí krví i jiných domácích či volně žijících zvířat. A také lidskou. Běžně si náš mazlíček přinese blechu od jiného chlupatého kamaráda. Ale stejně si ji může donést i ze zablešeného prostředí, kde se s jiným zvířetem vůbec nesetkal. Blechy jsou aktivní po celý rok. A pokud nemají příznivé podmínky pro vylíhnutí, mohou čekat v neaktivním stadiu kdekoliv ve vnějším prostředí až 6 měsíců.
Blecha obtěžuje bolestivým kousáním a její sliny často způsobují alergické reakce. Největším nebezpečím pro nás i naše mazlíčky jsou však nemoci, které blechy přenášejí. Tasemnice, lymská borelióza, encefalitida i další závažné nemoci může blecha přenést na zvíře i člověka. Proti blechám je tedy nutné účinné chránit vaše mazlíčky i domácnost po celý rok!
Štípanec od blechy je červený flek široký cca 1 cm, silně svědivý až pálivý. Povětšinou se na kůži nachází vícero kousnutí. Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Jde o dobře známý hmyz, který dokáže rychle kolonizovat měkké tkáňové části rostliny rajčat. Poškozují a oslabují rostlinu vysáváním mízy z natlakovaných parenchymových buněk těsně pod kutikulou listu. Zde se můžete podívat na fotografie s listy rajčat napadenými černými muškami: černé mušky na rajčatech foto.
Příznaky
Shluky tohoto malého hmyzu jsou snadno identifikovatelné, obvykle na špičkách rostlin nebo na spodní straně jejich listů. V závažných případech mohou infikované části začít chřadnout kvůli množství mízy, která je z této oblasti odsáta. Listy se mohou stát lepkavými a mohou vykazovat známky neškodné černé plísně.
Léčba
Existuje mnoho dostupných chemických ošetření, včetně řady organických, ale všechny musí být aplikovány při prvních známkách infekce, aby bylo dosaženo nejlepších výsledků.
Ve svém příspěvku CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
zdravím, na rajčatech na záhoně i ve skleníku mám na horních patrech rostliny zkroucené, až kadeřavé listy.nikde jsem podobný problém nečetla.má s tímto někdo podobné zkušenosti?díky za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čilimníky (Cytisusy) jsou stálezelené i opadavé keře. Ve volné přírodě rostou ve Středomoří, ve střední a západní Evropě a na Kanárských ostrovech. Botanických druhů známe kolem 70, v zahradách se však spíše setkáváme s různými pestrokvětými kříženci, kterých se vyšlechtilo několik set.
Čilimníky dosahují výšky od cca 20 cm (poléhavé druhy) do více než 250 cm, záleží na druhu keře. Kmínky mají krátké a tenké, bohatě obrostlé úzkými, hustě olistěnými, metlovitými a u většiny druhů hranatými větvemi. U nízkých poléhavých druhů jsou větve mírně převislé, až téměř vodorovně rostoucí. Květy jsou asi 1 cm velké a mají bílou, žlutou, krémovou, růžovou, oranžovou, červenou či tmavě purpurovou barvu, často můžeme vidět dokonce kombinaci více barev. Většina druhů silně voní. Keře kvetou nejčastěji od května do začátku července, některé druhy až do konce srpna. Plody jsou několik centimetrů dlouhé lusky.
Čilimníky milují slunce a sušší stanoviště, proto jim vyhovuje území orientované na jih či západ. Vyžadují dobře prosychající, nejlépe hlinitopísčitou půdu s dobrou drenáží. Na přemokření jsou citlivé, zvláště ve spojení s nízkými teplotami. Janovce jsou sice mrazuvzdorné, ale kombinace nízkých teplot a vlhka, která bývá v zimě v našich podmínkách dosti častá, je může zahubit. Sucho naopak snášejí poměrně dobře. Vzrostlé čilimníky, jež se plně ujaly, se zalévají pouze v době květu nebo při déletrvajícím suchu. Rostliny nesnášejí častější přesazování, protože jejich kořenový systém je málo větvený (to jest bez výraznějšího kořenového vlášení), a při přesazování se tudíž snadno poškodí. Na výživu nejsou náročné, hnojit se nemusí.
Čilimníky vyniknou na zahradě jako solitérní keře, které bohatě kvetou a které v zimě zaujmou zajímavým vzhledem. Ojíněné keře totiž vypadají jako skleněné fontány. Čilimníky se rovněž velmi dobře kombinují s jinými rostlinami, například s jalovci či nízkými formami tmavých jehličnanů. Ve společnosti bříz pak působí velice vzdušně a hezky doplňují také vřesovištní výsadby.
V dobrých podmínkách roste čilimník opravdu rychle, a koupíte-li keř s kořenovým balem, bez problémů se i ujme. Existuje několik druhů tohoto keře, které se od sebe liší vzrůstem a konečnou velikostí, a to dost podstatně. Vybrat si můžete keře rostoucí vzpřímeně či kulovitě, některé čilimníky mají převislé větve, jiné jsou nízké a široce rozložené a najdete i typ poléhavý (téměř plazivý).
Co se týče barev, jednobarevné čilimníky konkurují čilimníkům s květy dvou- i vícebarevnými a věřte, že je opravdu těžké se rozhodnout. Podobně obtížně budete hledat i stejný odstín jedné barvy u různých druhů či
Ve svém příspěvku CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bořivoj Dufek.
Na spodní straně rajčat ještě často zelených se objevují dobře ohraničené přibližně kruhové hnědé skvrny.Dočetl jsem se, že to je snad nedostatkem vápníku v půdě.Nikde jsem ale nezjistil,jakým vhodným vápenatým prostředkem toto zlepšit,zda zálivkou nebo zapravením do půdy,zda lze použít pálené vápno,vápenný hydrát,mletý vápenec,dolomitický vápenec,zda je možné požít starou vápennou omítku a pod.
Od minula víme, že v tomto zimním období je réva v postdormanci. Rostliny si odpočaly a jsou fyziologicky připravené rašit, ale vnější podmínky, tedy chladné počasí, jim to nedovolí. V této fenofázi se obvykle provádí řez keřů .
Stříhání vinné révy - návod
A jak vlastně poznáme, že už můžeme začít?
Nejvhodnější je řezat v předjaří, po přejití největších mrazů. To už jsme se podívali, zda a případně do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
Jak poznáme, zda opravdu došlo k pomrznutí oček?
Při prvním pohledu se to přímo nepozná. Avšak při zkrácení výhonu jednoletého dřeva je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, tedy živý, nebo hnědý – zmrzlý. A zmrzlý je proto, že na podzim nedostatečně vyzrál, mohli bychom říci, že se „nepřipravil“ na zimu. To je ovšem jen hrubý odhad, protože ne všechny části révového keře jsou stejně citlivé na zimní mrazy. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části – očka na jednoletém dřevě - pomrzají při teplotách okolo mínus 15 °C. O jejich vitalitě se snadno můžeme přesvědčit pomocí nože, když vedeme podélný řež skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Pochopitelně, že si vybereme očka na takovém výhonu, který po řezu nechat na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá v klimaticky odlišných částech vinice a také se významně liší podle jednotlivých odrůd. Tuto kontrolu životnosti oček je vhodné provést v době těsně před zahájením zimního řezu, viz následující obrázky:
Ještě přesněji míru pomrznutí určit nejde?
Ale ano. Na konci zimy, kdy je réva v postdormaci, lze odebrat réví a nechat je narašit v teple s bazální částí ponořenou ve vodě, podobně, jako to děláme v předvánoční době s barborkami – větvičkami třešní nebo višní. Jen pozor na jednu vlastnost révy, o které byla řeč minule – apikální dominanci. Mohla by totiž vyrašit jen horní očka a výsledek by byl zkreslený.
Co tedy navrhujete?
Odebrané jednoleté dřevo rozřezat na jednooké rouby a teprve pak je nechat vyrašit. Při tomto způsobu kontroly lze také ještě před řezem zhruba odhadn
Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Musil.
Na vysazených rajčatech Start SF1 se objevil bílý povlak na vrchu listů ve spodní části.
Prosím o radu děkuji Musil Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Komule.
dle mého názoru se jedná o vysazení neotužených rajčat a jejich následné poškození sluncem, event. větrem
Lasičky dokážou to, co žádná technika ani chemie nezvládne – dostat se za kořistí až do jejích komůrek pod zemí a zlikvidovat ji zcela bez následků pro okolní životní prostředí. Kromě hlodavců si lasičky smlsnou i na slimácích, různém hmyzu a další drobné kořisti. Jsou hbité a rychlé a výborně šplhají. Lasičky neznají zimní spánek a i pod sněhem nám pomáhají likvidovat přemnožené hlodavce. Nemohou si vytvořit zásoby tuku a zimu prospat jako třeba ježek – jakmile by začaly tloustnout, neprotáhly by se úzkými chodbami za svou kořistí.
Lasice hranostaj
Specializuje se na hryzce, kteří jsou pro zahrádkáře skutečnou pohromou, protože ohlodávají kořeny mladých stromků, čímž je obvykle zahubí. Kromě hryzců loví i hraboše. Hlodavce pronásleduje až do jejich nor, kterými se díky štíhlému hbitému tělu snadno protáhne. Nebojí se ani vody, ostatně umí velmi dobře plavat. Denní úkryt lasičky nacházejí ve stodolách a kůlnách a také v hromadách dřeva. Pokud chceme na zahradě jejich bezplatné pomoci využít, je třeba jim úkryt, ve kterém přes den mohou načerpat sílu pro noční lov, poskytnout.
Délka hlavy a těla závisí na oblasti výskytu a je v rozmezí 20 až 40 cm. Ocas hranostaje může být dlouhý 8–12 cm. Přibližná hmotnost tohoto zvířete se pohybuje zhruba od 140 do 245 g. Velice zajímavé je zbarvení hranostaje. Letní srst je o poznání barevnější než ta zimní. Hřbet je kaštanově hnědý, břicho žlutobílé. Hruď je bílá, špička ocasu zůstává černá. Bílá zimní srst roste nejdříve na břiše, na krku a pod ocasem. Špička ocasu zůstává černá. V zimě mají hranostajové většinou jen bílou srst s černou špičkou ocasu.
Hranostaj nepotřebuje příliš hustý porost k úkrytu. Vyskytuje se v lesích, v křovinatých porostech, na loukách, polích, ale i v horských oblastech (až do výšky 2 000 m n. m.) a bažinách. Velikost jeho teritoria závisí na poloze, biotopu a zejména množství vhodné kořisti. V Evropě se velikost teritoria jednoho zvířete pohybuje mezi dvěma a čtyřmi tisíci metrů čtverečních, kdežto v některých částech Asie to může být až deset tisíc metrů čtverečních. Většina nejbližších příbuzných hranostaje jsou typická noční zvířata, ale hranostaj sám je velmi často aktivní i za dne. K odpočinku se uchyluje do doupěte, které mívá přibližně uprostřed svého teritoria. Doupě se může nacházet v dutém stromě, ve skalní rozsedlině nebo v noře opuštěné jiným zvířetem. Hranostaj se nejčastěji pohybuje krátkými skoky, je ale též výborný plavec a skvěle šplhá po stromech.
Hranostaj je vynikající lovec, který se živí téměř výhradně masem. Velmi mu chutnají i ptačí vejce včetně slepičích. Hr
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
na balkoně pěstujeme rajčata, ale objevili se nám na listech černé tečky - viz foto. Prosím o radu, co by to mohlo být a jak s tím bojovat. Našli jsme, že by to mohla být septoriová skvrnitost, ale nejsme si jisti.
Předem děkuji za odpovědi. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.
Je vůbec vhodné provádět řez vinné révy v zimě? V zimním období vinná réva odpočívá. Řez keřů se provádí obvykle ve fázi, kdy už jsou rostliny odpočaté a jsou fyziologicky připravené rašit, ale chladné počasí jim to nedovolí. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak veliká je výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Někteří vinaři začínají řezat i v prosinci. Ale čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a do keřů je pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
A jak poznat vhodnou dobu, kdy došlo k pomrznutí oček? Na první pohled to přímo poznat nelze. Až při krácení výhonu je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, to znamená živý, nebo hnědý, tedy zmrzlý. Pokud je zmrzlý, znamená to, že na podzim dostatečně nevyzrál a nepřipravil se na zimu. Neznamená to však, že je to takto s celým keřem, každý výhon to má jinak. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části - očka na jednoletém dřevě, ta pomrzají při teplotách okolo -15 °C. A jak to zjistíme? Pomocí nože vedeme podélný řez skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Důležité je si vybrat očka na takovém výhonu, který po řezu na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá, záleží na klimatických podmínkách v dané části.
Ingredience na těsto: 5 bílků, 1 vanilkový cukr, 160 g cukru krupice, 70 g hladké mouky, 70 g strouhaného kokosu, moučkový cukr
Ingredience na krém: 350 ml mléka, 1 vanilkový pudink, 1 lžíce instantní kávy, 100 g cukru krupice, 130 g másla, 1 lžíce moučkového cukru
Ingredience na polevu: 100 g čokolády na vaření, 20 g tuku, hnědý rum
Technologický postup: Bílky vyšleháme s krupicovým cukrem na sníh. Poté vmícháme vanilkový cukr s kokosem a moukou. Těsto nalijeme na plech s pečicím papírem, rovnoměrně rozetřeme a přes jemný cedníček posypeme těsto moučkovým cukrem. Pečeme v předehřáté troubě na 200 °C dorůžova, cca 10 minut. Hned po vyndání opět jemně posypeme moučkovým cukrem a necháme na pečicím papíře vychladnout. Krém připravíme tak, že mléko uvaříme s pudinkem, kávou, cukrem. Hustý pudink dáme do misky a zakryjeme mikrotenovým sáčkem, aby se neudělal škraloup. Necháme zcela vychladnout. Máslo vyšleháme v míse se lžící moučkového cukru do pěny a postupně zašleháváme pudink. Korpus rozkrojíme na tři díly, pokapeme rumem, mezi sebou potíráme krémem a vrstvíme na sebe. Takto připravený moučník necháme vychladnout a poté z něj krájíme obdélníčky (6 x 2,5 cm), které namáčíme zešikma do čokoládové polevy.
Jablečný koláč z listového těsta s vanilkovým pudinkem
Díky použití listového těsta a instantního pudinku je příprava tohoto lahodného jablečného koláče velmi snadná. Tento sladký dezert je perfektní způsob, jak někomu ukázat, jak moc vám na něm záleží, a nejlepší na tom je, že ani nebude tušit, jak snadné to je.
Ingredience
1 list listového těsta;
1 hrnek mléka;
1,5 lžíce cukru;
1 balení vanilkového pudinku;
1/2 hrnku čerstvé smetany;
2 červená jablka;
1 vejce;
hnědý cukr;
3 lžíce horkého meruňkového džemu.
Postup
Předehřejte troubu na 180 °C. Z plátku listového těsta odřízněte šest 3 cm širokých proužků těsta (nejlépe jeden odřízněte shora, jeden zdola a čtyři ze strany). Umístěte velkou koláčovou formu na listové těsto a pomocí vykrajovátka na pizzu kolem něj obkreslete kruh a poté vložte kulatý kus těsta na koláčový talíř.
V hrnci zahřejte mléko, přidejte pudingový prášek a cukr a vše promíchejte metličkou. Odstraňte hrnec ze sporáku a nechte pudink trochu vychladnout. Pak pudinkový krém rozetřete na listové těsto v koláčové formě a pomocí lžíce uhladíme.
Rozpulte jablka, zbavte jádřinců a nakrájejte na stejně silné tenké plátky. Plátky jablek vyrovnejte na pudingový krém tak, abyste z nich vytvořily kruhy a mezi kruhy zbyla vždy mezera. Začněte s prvním kruhem u vnějšího okraje a pokračujte s menším a menším kruhem ke středu.
Vezměte připravených 6 proužků těsta ze začátku a položte je mezi vrstvy jablečných kroužků, dokud nebude celý povrh pudinku pokrytý. Vezměte poslední pruh těsta, srolujte ho a položte přímo do středu koláčové formy.
Listové těsto potřete rozšlehaným vejcem a posypte hnědým cukrem. Koláč pečte 35 minut na 180 °C dozlatova.
Ještě teplý koláč potřete meruňkovým džemem.
Koláč by měl vypadat jako velká růže s listovým těstem uprostřed. Ideální na víkendový konferenční stolek.
Hladkou mouku prosejte se solí do mísy, vsypte cukr. Uprostřed udělejte důlek, vlijte do něj vejce, olej a dvě lžíce mléka. Vařečkou prošlehejte základ těsta do hladka. Pomalu přilévejte další mléko a stále míchejte, aby směs zůstala krásně hladká. Potom vlijte (už nemusíte tak pomalu) zbylé mléko, výsledná směs by měla připomínat dvanáctiprocentní smetanu. Pokud chcete, můžete nakonec přilít pivo. Rozehřejte pánev, nejlépe o průměru 15 cm, což odpovídá klasickému průměru palačinek. Těsto na ni nalévejte nejlépe z naběračky se zobáčkem nebo ze džbánku. Na jednu palačinku stačí přesně 2 a 1/2 lžíce těsta, které je třeba krouživým pohybem rozetřít po pánvi, použijte k tomu spodek lžíce.
Jakmile palačinka zezlátne, což trvá cca 15 vteřin, obraťte ji a opékejte po druhé straně asi půl minuty, dokud na ní nenaskáčou typické hnědé puchýřky. Palačinku nechte sklouznout na talíř a pánev vytřete ubrouskem namočeným v oleji. Pak už jen smažte další. Hotové palačinky pokládejte na talíř jednu na druhou.
Poté si připravte pomerančový karamel: na mírném plameni zahřejte hlubokou pánev nebo širší kastrol a za občasného promíchání v něm rozpusťte máslo spolu s cukrem. Jakmile se cukr začne rozpouštět, zvyšte plamen a pokračujte, dokud směs nezačne bublat, hnědnout a karamelizovat. Trvá to přibližně 4 minuty, teprve ke konci občas promíchejte. Vlijte pomerančovou šťávu, přidejte strouhanou kůru a nechte ještě 3–4 minuty probublávat, aby vše zhoustlo. Přilijte alkohol, pár vteřin prohřejte a snižte plamen. Do karamelu vložte palačinku a pomocí vidličky ji v něm pěkně „vykoupejte“. Palačinku složte do trojúhelníčku a můžete servírovat.
Oddělte bílky od žloutků a z bílků ušlehejte sníh, do kterého poté po částech zašlehejte asi 100 g moučkového cukru (vše je potřeba vyšlehat do husta). Oddělené žloutky vyšlehejte se zbylým cukrem do husté pěny. Do ní pak pomalu vmíchejte prosátou mouku smíchanou s práškem do pečiva, olej, vodu a nakonec zlehka vmíchejte tuhý sníh. Chcete-li mít korpus hnědý, je možné přidat cca 30 g kakaa a trochu mléka. Z této dávky ingrediencí vznikne přibližně 2 cm vysoký korpus o průměru asi 26 cm. Jestliže chcete mít dort vyšší, zdvojnásobte dávku. Připravené těsto rozetřete do dortové formy, kterou předtím vymažte máslem nebo olejem a vysypte hrubou moukou. Formu vložte do trouby předem vyhřáté na 180 °C a pečte asi 20 minut. Zda je korpus hotový, poznáte pomocí špejle, na kterou se vám při zapíchnutí do korpusu nesmí těsto lepit. Hotový (upečený) korpus vyklopte z formy a nechte vystydnout na mřížce.
Ingredience – krém:
500 g tvarohu
100 g másla
1 sáček vanilkového cukru
70 g moučkového cukru
Postup:
Máslo ohřejte na pokojovou teplotu, poté ho utřete s moučkovým a vanilkovým cukrem, přidejte tvaroh a ušlehejte hladký krém. Studený korpus podélně rozřízněte na dva díly. Spodní díl potřete jednou třetinou připraveného krému a vložte zpět do formy na dort, přiklopte druhým dílem korpusu a potřete druhou třetinou krému.
Ingredience – želatina a ovoce:
1 sáček čiré želatiny
250 ml vody
3 lžíce cukru
5 kusů čerstvého kiwi
Oloupejte všechna kiwi, pokrájejte je na plátky a položte na vrchní vrstvu dortu. Dle návodu na sáčku připravte želatinu, nechte ji mírně vychladnout a poté ji pomalu po lžících naneste na celý dort. Želatinu nechte ztuhnout, následně odstraňte obvodový kruh formy a strany dortu potřete posledním dílem krému.
Oddělte bílky od žloutků a z bílků ušlehejte sníh, do kterého pak po částech zašlehejte asi 100 g moučkového cukru (vše je potřeba vyšlehat do husta). Oddělené žloutky vyšlehejte se zbylým cukrem do husté pěny. Do ní poté pomalu vmíchejte prosátou mouku smíchanou s práškem do pečiva, olej, vodu a nakonec zlehka vmíchejte i tuhý sníh. Chcete-li mít korpus hnědý, je možné přidat asi 30 g kakaa a trochu mléka. Z této dávky ingrediencí vznikne asi 2 cm vysoký korpus o průměru cca 26 cm. Jestliže chcete mít dort vyšší, zdvojnásobte dávku. Připravené těsto rozetřete do dortové formy, kterou předtím vymažte máslem či olejem a vysypte hrubou moukou. Formu vložte do předem vyhřáté trouby na 180 °C a pečte asi 20 minut. Jestli je korpus hotový, poznáte pomocí špejle, na kterou se vám při zapíchnutí do korpusu nesmí těsto lepit. Hotový (upečený) korpus vyklopte z formy a nechte vystydnout na mřížce.
Ingredience – krém:
250 g tuku Hera
250 g měkkého tvarohu
1 sáček vanilkového cukru
1/2 l mléka
1 a 1/2 sáčku vanilkového pudinku
100 g moučkového cukru
Postup:
Hned po upečení korpusu si uvařte pudink z mléka a pudinku a za občasného promíchání ho nechte vychladnout. Až bude pudink studený, vyšlehejte si Heru, přidejte tvaroh, studený pudink, vanilkový a moučkový cukr a ze všeho ušlehejte jemný krém. Studený korpus podélně rozřízněte na dva stejné díly, na spodní díl naneste část krému a přiklopte. Nechte si krém i na vrchní díl, strany a zdobení dortu.
Ingredience – želatina a ovoce:
2 sáčky čiré želatiny
500 ml vody
5 lžic cukru
4–5 kusů čerstvého zralého kiwi
Postup:
Kiwi oloupejte a nakrájejte na plátky. Do menšího hrnce nalijte studenou vodu, přidejte cukr a želatinu a důkladně promíchejte. Za neustálého míchání začněte želatinu zahřívat, ale musíte dávat pozor, aby se nezačala vařit (želatina se nesmí vařit). Až bude dostatečně horká, zkuste, zda již želíruje: ponoříte do želatiny lžičku, a když ji vyndáte, želatina by měla po zchladnutí přestat stékat a měla by ztuhnout. Pakliže tomu tak je, můžete želatinu odstavit z plotny, jinak ji zahřívejte dále. Povrch korpusu potřete krémem a vraťte ho zpět do dortové formy, na krém naskládejte plátky kiwi tak, aby se jemně překrývaly (dobře bude vypadat, když kiwi naskládáte dokola, ne na přeskáčku). Ovoce pak po lžících polévejte mírně vychladlou želatinou, dokud nebude celé ponořené. Poté nechte želatinu úplně ztuhnout, odstraňte obvod dortové formy a dozdobte bok dortu zbylým krémem. Nechte vychladit a dort můžete podávat.
