HOVĚZÍ POLÉVKA Z KOSTÍ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Hovězí kýta se řadí mezi kvalitní maso, je vhodná pro mnoho tepelných úprav, jako je například dušení, pečení nebo minutková úprava. Kýta se dělí na několik částí. Hovězí maso obsahuje oproti vepřovému více stopových prvků a vitamínů.
Hovězí zadní kýta
Nejkvalitnější maso pochází z 3–6letých volů, vykastrovaných a zvlášť krmených rok před porážkou. Tuk je rovnoměrně prorostlý, maso je tudíž křehké a šťavnaté.
Dobré maso je z mladých jalovic, prvoletek a mladých býků. Nejméně kvalitní je maso ze starších kusů.
Hovězí maso má oproti vepřovému vyšší obsah železa, zinku, selenu, kyseliny listové a vitamínu B12. Je přirozeným zdrojem CLA, tedy konjugované kyseliny linolové, která napomáhá k vytvoření optimální rovnováhy mezi svalovou a tukovou hmotou v lidském těle.
Hovězí maso je významným zdrojem látek a živin pro krvetvorbu, patří k biologicky nejplnohodnotnějším druhům mas.
V dnešní době se na trhu dá zakoupit maso ze zvířete, které bylo prvotně chováno pro jednostrannou produkci mléka. Typickým příkladem jsou v tomto případě staré, vyřazené krávy (toto maso může být v obchodě krásně naaranžováno, ale zklamání, které vás čeká při jeho přípravě a konzumaci, raději ponechte jiným). Je pravdou, že dříve jsme jako spotřebitelé neměli možnost zjistit, co kupujeme. Dnes však máme možnost z povinně zveřejňovaných údajů zjistit datum narození a porážky zvířete, pohlaví a plemennou skladbu konkrétního jedince. Kupujte proto přednostně maso mladých býků (cca 14–24 měsíců) či jalovic (14–20 měsíců), v tuzemsku vykrmených a poražených (tuzemské zvíře poznáte tak, že před vlastním číslem je písmenný kód CZ).
Kvalitní hovězí maso potřebuje před kuchyňskou úpravou vyzrát. Jde o celý komplex procesů v mase, které zaručí jeho křehkost a chutnost. Doba zrání je u různých mas různě dlouhá, hovězí maso by mělo dle odborných doporučení zrát cca 10 dní. Vyzrálé maso je 2–3x křehčí než maso nevyzrálé, a proto lze jen doporučit zakoupení kvalitního hovězího masa cca 1 týden před jeho kulinářským využitím. Koupené maso doma pouze mechanicky dočistíme, zabalíme do potravinářské fólie a v lednici ho můžeme nechat dalších 5–10 dnů dozrát bez obav, že se zkazí.
Hovězí kýta se řadí v dělení hovězího masa mezi zadní část, která je v 1. jakostní kategorii. Hovězí kýta se skládá z ořechu, vrchního a spodního šálu, zadní kýty, válečku a květové špičky. Kýtu lze upravovat dušením, pečením, minutkovou úpravou, grilováním, méně často pak vařením.
Hovězí kýtu je možné v dnešních podmínkách zakoupit již rozbouranou na jednotlivé šály nebo jejich části. V některých řeznictvích je možné zakoupit i kýtu v celku s kostí, ta se dá rožnit, ale je to velmi náročná úprava. Spíše si ji doma rozbouráte na jednotlivé šály nebo kusy.
Květová špička (rump steak) je nejlepší část zadního hovězího. Tohle velice jemné maso najdete v horní části kýty, upravit jej lze téměř jakkoli. Hodí se k pomalejší úpravě
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Ingredience: voda, 10 kuliček černého pepře, 5 kuliček nového koření, sůl, pažitka, 250 g petržele, celerová nať, 600 g hovězích kostí, 1 stroužek česneku, 250 g celeru, 150 g mrkve, libeček, 500 g hovězích žeber, petrželová nať, 1 cibule.
Technologický postup: Zeleninu očistíme. Maso a kosti opláchneme pod tekoucí vodou. Vložíme je do hrnce společně se všemi přísadami. Zalijeme studenou vodou a pomalu vaříme pod pokličkou asi 2,5 hodiny od doby varu. V žádném případě nesmí vřít polévka klokotem, poněvadž by se zakalila. Pěnu není nutné sbírat. Po vypnutí sporáku necháme hovězí polévku asi 10 minut stát, aby se vše usadilo. Uvařenou zeleninu vyjmeme a nakrájíme. Potom hotovou polévku přecedíme a vložíme do ní zvlášť uvařené nudle, nakrájenou zeleninu, na kostičky nakrájené uvařené maso a polévku hojně zasypeme nasekanou zelenou petrželkou či pažitkou.
Tipy: Použijeme řídké kosti (špikové), jelikož morkové kosti jsou příliš tučné a polévka je pak hodně mastná. Mrkve se dává méně než celeru a petržele, protože po ní polévka sládne. U cibule sloupneme jen vrchní (ošklivou) slupku, zbytek zlatých slupek necháme – prospějí barvě polévky. Podle chuti můžeme přidat i jinou zeleninu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Hovězí zadní kýtu můžete použít na mnoho způsobů. Hodí se na dušení, pečení v celku, rolády, ale i k omáčkám.
Dušená hovězí zadní kýta se zeleninou
Suroviny:
500 g hovězí zadní kýty
250 g kořenové zeleniny – celer, petržel
150 g mrkve
1 cibule
2 stroužky česneku
hovězí vývar
1 dcl červeného vína
1 lžíce rajského protlaku
olej
sůl, pepř
1 bobkový list
špetka tymiánu
3 hřebíčky
3 kuličky pepře
Postup:
Nakrájíme cibuli na drobno, dáme do hrnce s rozehřátým olejem a osmahneme dozlatova. Poté přidáme rajský protlak, červené víno, hovězí vývar a zamícháme. Přihodíme hovězí maso pokrájené na větší kousky, přidáme koření, prolisovaný česnek a osolíme. Přiklopené dusíme do měkka. Ve volné chvíli si očistíme celer, petržel a mrkev. Pokrájíme na kousky, tak jak máme rádi, a přihodíme ke změklému masu. Dusíme ještě chvilku, než zelenina změkne. Dochutíme solí a pepřem. Podáváme s rýží, bramborem nebo čerstvou bagetou.
Ingredience: 500 g hovězího masa (hřbet, nožičky, hrudí, maso z krku nebo plec, oháňka, případně morkové kosti), 1 cibule (překrojená), 100 g celeru (1/4 celeru) na větší kusy, 100 g mrkve na větší kusy, 100 g petržele na větší kusy, několik kuliček černého pepře a nového koření, bobkový list, bouquet garni (snítka zelené petrželky, tymiánu, bobkový list, stroužek česneku, několik černých pepřů zabalených do zelené části pórku; vše svázané motouzkem), špetka soli na dochucení.
Technologický postup: Hovězí maso opláchneme, rozkrájíme na větší kusy a naklepeme. Vložíme do hrnce s asi 2 litry studené vody a přivedeme k varu. Přidáme koření i zeleninu (můžeme ji předem osmahnout) a přiklopíme pokličkou. Poklička by ale neměla uzavírat hrnec neprodyšně, protože polévka potřebuje škvírku k dýchání. Vše necháme nejméně dvě a půl hodiny pomalu vařit na mírném ohni (táhnout), vývar pak bude méně kalný. Tomu zabráníme také tím, že pokud musíme dolévat vodu, použijeme vždy jen vodu vařící. Během vaření vývar hlídáme a průběžně sbíráme vznikající pěnu, aby vývar zůstal čistý. Vývar scedíme za pomoci co nejhustšího sítka (případně cedník vyložíme utěrkou vymáchanou v horké vodě a pořádně vyždímanou). Takto připravený hovězí vývar můžeme podávat buď samotný, nebo s nakrájeným uvařeným masem a zeleninou, nebo s játrovými knedlíčky. Zbylý vývar můžeme uchovat po jeho částečném odvaření a následném zmrazení v kostkovém tvořítku na led. Získáme tak výborný domácí bujón. Tip: Morkové kosti se mohou před vařením zbavit morku – polévka pak bude méně mastná.
Ingredience: 500 g hovězích žeber s masem, 500 g morkových kostí, 1,5 kg kostí harfa, sůl, 20 g celého černého pepře, 10 g celého nového koření, 5 listů bobkového listu, 300 g mrkve, 300 g petržele, 300 g celeru, libeček, nať z kadeřavé petržele, 200 g pórku, voda.
Technologický postup: Kosti necháme zatáhnout v troubě na 220 °C cca 15 minut (až budou mírně do zlatova opečené). Mezitím v hrnci na sucho opražíme divoké koření a zalijeme ho vodou (měla by sahat do ¾ hrnce), přidáme očištěnou mrkev, petržel, celer, pórek (v celku) a vše přivedeme k varu. Potom do hrnce vložíme pečené kosti, necháme ještě cca 2 minuty zprudka zavařit a poté plamen ztlumíme, aby vývar lehce bublal, ne se úplně vařil. Nakonec osolíme a přidáme bylinky. Pokud se na vývaru tvoří pěna, sbíráme ji naběračkou nebo jemným sítkem. Vývar necháme táhnout minimálně 5 hodin, ale můžeme až 10 hodin. Hotový vývar přecedíme přes jemné sítko nebo plátno (nejlepší jsou staré pleny, ty nové nepropouští). Maso z kostí obereme a natrháme po vláknu, zeleninu vyhodíme. Když budeme vývar používat k přípravě polévky, uvaříme si v něm zeleninu novou. Nakonec dosolíme. Tip: Pokud chceme mít vývar světlý, kosti nepečeme, ale spaříme je (přelijeme vroucí vodou).
Také si můžeme udělat dvojitý vývar, a to tímto způsobem: po 5 hodinách tažení vyjmeme kosti a maso a upečeme nové kosti, které do vývaru vložíme, necháme lehce zavařit a táhneme znovu 5 hodin.
Vývar během vaření nemusíme hlídat, proto je výhodné ho připravovat přes noc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Každý z nás už nějaký ten steak jedl. Ale ne každý určitě ví, jaké druhy masa se na jeho přípravu používají. Maso na steak, chcete-li foneticky na stejk, musí být kvalitní a vyzrálé, čemuž odpovídá i jeho cena.
Flank steak: Je to steak z hovězího pupku, přesněji část spodního šálu. Používá se v mnoha jídlech. Flank steak můžete připravovat jak na grilu, tak na pánvi, nebo jej můžete podávat dušený. Steak je nejlepší, když má jasně červenou barvu. Slavný McDonald připravuje z tohoto kusu masa své tradiční hamburgery.
Rumpsteak: Tyto plátky steaku se krájí z vykostěné hovězí zadní kýty. Maso není tak jemné a křehké, ale je libové. Část kýty, ze které se steaky odřezávají, se česky nazývá vnitřní špalík. Pokud maso není dobře vyzrálé a odleželé, bude rumpsteak tužší. Lépe se hodí na pečení či dušení vcelku, případně na roštěnky.
Filet mignon: Nebo také filet de boeuf, je malý steak z konce svíčkové. Maso je velice jemné a křehké. Obvykle se steaky podávají jako středně či krvavě propečené. Obecně se jedná spíše o vepřové maso než maso hovězí, ale není to pravidlem.
Fillet: Též se nazývá tenderloin, a je to vlastně krásná, kulatá část z hovězí svíčkové. Sval není téměř vůbec aktivní, a proto je velmi jemný a libový. Díky tomu chutná zvláště ženám, muži spíše kritizují. Patří k těm dražším plátkům masa.
Porterhouse steak: Je plátek masa s kostí, kde se setkává jemná a šťavnatá svíčková a masitá roštěnka. V podstatě je to větší T-bone steak. Má silnější řez a mnohem více svíčkové oproti roštěnce. Bývá silný zhruba 3,5 až 7 cm, proto je vhodný pro velké jedlíky nebo dvě osoby.
T-bone steak: Je téměř stejný jako porterhouse steak, ale celkově je menší a krájený na tenčí plátky. Snad i díky tomu je o hodně měkčí, nehodí se však pro více osob kvůli menší porci. Steak je složený ze svíčkové, roštěnky a kosti. Část u kosti je považována za delikatesu.
Striploin steak: Je označován také jako New York strip, a jde o steak z nízkého roštěnce. Maso je velice libové, sval totiž za života zvířete není moc aktivní. Prorostlost tukem je někde mezi rib eye steakem a panenkou. Na rozdíl od svíčkové může být krájen na větší plátky.
Rib eye steak: Je hovězí steak z žeberní části, jedná se o plátek vysokého roštěnce. Je to jeden z nejlepších plátků hovězího masa díky tomu, že se nachází ve velmi pohyblivé části zvířete (na rozdíl od svíčkové). Je prorostlý tukem a hodí se tak na pomalé pečení.
U steaků [stejků] hraje důležitou roli i tepelná úprava.
Hovězí, který se připravuje rychle v pánvi jako steak, se nazývá biftek. Od anglického beef steak, tedy hovězí steak. I když se pod označením biftek někdy rozumí pouze steak z hovězí svíčkové, toho nejjemnějšího a nejdražšího masa, lze ho použít v rozšířeném smyslu na všechno hovězí, které lze zprudka a krátce opéct na pánvi.
Na kvalitní steak potřebujete vyzrálé maso. Po porážce se v mase začnou odehrávat enzymatické rozkladné procesy. Ty mají za následek mnoho věcí, ale především to, že se maso nepřemění na odolnou žvýkačku, až do něj poprvé kousnete, naopak bude perfektně křehké a měkké. U kuřecího nebo třeba vepřového masa tento proces zrání trvá jen jeden nebo dva dny, ale hovězí potřebuje mnohem víc času, aspoň tři týdny. Po celou tu dobu musí ležet v kontrolovaném prostředí s teplotou mezi 0-2 stupni Celsia a zrát. Maso nejen zkřehne, ale také se mu změní barva, přestane být zářivě červené, ztmavne a zhnědne. Toto zbarvení poskytne snadnou vizuální kontrolu při nákupu. Když do vyzrálého masa šťouchnete prstem, bude měkké a tvárné jako máslo a důlek v něm po nějakou dobu zůstane. Na rozdíl od něj červené a nevyzrálé kousky pod tlakem prstu pruží, takže na minutkovou úpravu nejsou vhodné. Jestli se takové maso na něco hodí, tak na delší dušení nebo pečení.
I když v obchodě objevíte správné maso, ještě nemáte vyhráno. Podívejte se také, jak je maso vysoké, tedy silné. Z půlcentimetrového plátku masa nic kromě stupně well done neuděláte. Jestliže toužíte po růžovém prostředku, nebo dokonce po krvavém, logicky musíte pracovat s plátkem o výšce aspoň dva centimetry, aby se nestačil propéct hned v první minutě.
Propečenost můžete otestovat dotykem prstu. Tím, jak se maso postupně propéká směrem dovnitř, začíná tuhnout. Čím je propečenější, tím je tužší.
Návod na test prstem: Spojte bříška palce a ukazováčku levé ruky, vůbec přitom jimi nemusíte tlačit proti sobě. Ukazováčkem pravé ruky se dotkněte toho vybouleného místa pod palcem, které už patří k dlani. Trochu do tohoto svalu šťouchněte - přesně takovou tuhost vykazuje biftek propečený na stupeň rare. Nyní spojte palec a prostředníček a znovu si zatlačte do té baculaté části pod palcem: takto bude steak medium. A konečně spojení prsteníčku a palce nám napoví, jak je tuhý stupeň well done. Zkuste vystřídat prsty rychle za sebou, ať cítíte rozdíl.
Hovězí steak ve třech krocích
Prudké opečení masa v pánvi po obou stranách: Takto vytvoříte na povrchu masa tmavě hnědou, částečně křupavou kůrku. Tím se značně zesílí a zlepší chuť i barva steaku. Cílem však není maso dostat do správného stupně vni
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Venas.
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Líčko, jak název sám napovídá, pochází z tváře skotu, jedná se o část žvýkacích svalů nacházejících se na obou stranách lícních kostí. Libové maso z líček je ještě jemnější než hovězí kližka, má výraznou chuť a je šťavnaté. Neexistuje lepší maso na dušení ze skotu. Hovězí líčka jsou skvělá na guláš, dušená na víně, s olivami ve španělské úpravě, po myslivecku či s těstovinami.
Poslední dobou se tato delikatesa stává velmi moderním a často vyhledávaným pokrmem v luxusních restauracích. Toto maso se běžně užívá ve francouzské i italské kuchyni. Hovězí líčka jsou poměrně tuhá, a proto je tou nejvhodnější úpravou velmi pomalé dušení či konfitování.
Líčka se prodávají od 180 Kč/kg, v biokvalitě za ně zaplatíme zhruba o 40 až 60 Kč více. Když si z nich pak doma připravíme jednu z nejoblíbenějších položek menu drahých restaurací, jako jsou líčka na víně, přesvědčíme se, že se koupě hovězích líček opravdu vyplatí. Hovězí líčka jsou celkem levná, ale určitě je neseženete v běžných supermarketech ani masnách. Můžete si je však objednat v kvalitním řeznictví, nebo na ně někdy můžete narazit i na farmářských trzích.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rychlá polévka, při níž využijeme cenné suroviny, je současně i zdravá.
Nestává se to často, ale i sebechutnější chléb může občas zbýt. Protože domácí chléb peču z kvalitních surovin, jako je špaldová mouka, určitě využiji i zbylý chléb.
V předstihu (nejlépe večer) kousky chleba namočím asi do dvou litrů vody. Na lžíci olivového oleje nebo másla dám zpěnit na kostičky nakrájenou cibulku. Nastrouhám kousek mrkve, celeru, petržele. Zeleninu s cibulkou lehce orestuji, až voní. Přidám chléb i s vodou, v níž se namáčel. Osolím bylinkovou solí. Rozvařím. Rozmixuji ponorným mixérem. Přiliju ve studené vodě rozmíchaný biobujón (1-2 lžičky). Krátce povařím. Ochutím čerstvě mletým pepřem. Na talíř dám nasekanou petrželku a přeliji polévkou. Každý si může polévku ochutit dle svého citrónem nebo umeoctem.
Vylepšená chlebová polévka
Do polévky můžeme přidat zakysanou smetanu nebo jogurt.
Usmažíme vajíčka a dáme je do talíře, kam budeme polévku servírovat.
Do polévky dáme podušené houby.
Při vaření použijeme též sušený zázvor - polévka bude pikantnější.
Při vaření použijeme čerstvý libeček. Polévka bude „masovější“.
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“
Telecí svíčková – ceny telecí svíčkové začínají od 650 Kč /kg. Jedná se o opravdovou delikatesu.
Telecí hřbet – cena se pohybuje okolo 350–400 Kč/kg. Jeho zpracování je velmi jednoduché, jen je důležité maso pořádně očistit od tuhé svrchní blány, její vinou by se i maso při pečení v celku kroutilo (blána je i po upečení tuhá).
Telecí líčka – cena této lahůdky se pohybuje kolem 350 Kč/kg. Úprava je velmi jednoduchá, ale zdlouhavá, líčka je nejlepší vařit pomalu ve vývaru anebo je upravit na červeném víně. Líčka se dají svázat anebo nakrájet na plátky. Svázaná líčka se pomalu táhnou nejlépe na cca 70–80 °C minimálně 10 hodin. Jde o to, že čím menší teplota, tím delší doba úpravy a výsledné maso křehčí a šťavnatější. Ale pokud si líčka děláte doma, je lepší je nakrájet na kousky. Maso bude hotové mnohem dřív.
Telecí hrudí – cena se pohybuje pouze okolo 160 Kč/kg, u nás se bohužel setkáme většinou s hrudím s kostí, ale není takový problém je vykostit, stačí jen ostrý tenký nůž a troška zručnosti. Po případném vykostění hrudí rozkrájejte nebo roztlučte paličkou na tenké pláty na roládu. Ořez, který vznikne při rozřezání a očištění, můžete použít k dalšímu zpracování. Rolády vyskládejte do plechu s trochou vody a dejte péct do trouby na 120–125 °C (potravinářská fólie vydrží teplotu cca do 135 °C). Maso se peče cca 3 hodiny, ale je dobré po každých 30 minutách zkoušet. Až bude maso měkké, vyndejte jej z trouby, nechte odležet, a až se bude s masem dát pracovat (kvůli teplotě), rozbalte je z alobalu a fólie. Roládu pak zabalte do nové potravinářské fólie a utáhněte. Maso se schladí a poté se dá krájet na hezké plátky a drží pevně v celku. Z výpeku lze připravit výbornou telecí šťávu, do které můžete přidat vývar z kostí (pokud jste měli hrudí s kostí) a tymián. Nebo můžete telecí hrudí péct v celku (velmi dlouho) a upéct ho stejně, jako když pečete vepřový bůček. Anebo jej konfitovat v sádle, a to 10 hodin cca na 80 °C (teplotu sádla je lepší nezvyšovat, jinak se maso vysuší).
Telecí kýta – cena telecí kýty je cca 295 Kč/kg a baby beef stojí cca 350 Kč/kg. Každopádně jak baby beef, tak telecí kýta se kromě masa krájeného na kostky a dušeného nebo na pečeného v celku jako rostbeef, případně jako roláda, používá i na telecí řízky. Baby beef je věkově něco mezi hovězím a telecím masem.
Telecí koleno – cena telecího kolena je cca 260 Kč/kg. Koleno na horní straně ořežeme okolo kosti (morek v kosti necháme) a naložíme do slaného nálevu s bobkovým listem. V nálevu h
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
Hovězí svíčková je kvalitní hovězí maso, které se nachází v zadní části těla krávy nebo býka. Obsahuje mnoho bílkovin a málo tuku. Ze syrového škrábaného masa se dělá tradiční tatarský biftek neboli tatarák. Svíčková se hojně používá na steaky tepelně zpracované na pánvi nebo grilu.
Klasický steak ze svíčkové
Suroviny:
600 g pravé svíčkové
plátky slaniny na obtočení steaků
sůl
barevný pepř
olej na opečení
Postup:
Ze svíčkové nakrájíme asi pět centimetrů vysoké steaky, rukou je důkladně naklepeme. Upravíme si je do kulatého tvaru, vezmeme plátek slaniny a omotáme ho kolem dokola. Osolíme a opepříme. Vezmeme pánev, kterou mírně potřeme olejem a necháme rozpálit. Steaky zprudka opečeme minutu z každé strany. Takto opečený budete mít krvavý steak. Abyste dosáhli toho, že budete mít pevnou vrstvu a růžový vnitřek, takzvané medium, snižte plamen a pečte ještě tři minuty z každé strany. Pokud upečete steak z každé strany po čtyřech minutách, měl by být zcela propečený.
Tatarský biftek
Suroviny:
600 g hovězí svíčkové
4 žloutky
2 šalotky (cibule)
3 lžíce hořčice
3 lžíce worcestrové omáčky
sůl, pepř
Postup:
Maso si naškrábeme nožem, nebo umeleme, pokud nechceme škrábat. Šalotku nakrájíme na jemno. Do takto připraveného masa přidáme pokrájenou šalotku, hořčici, worcestrovou omáčku a opepříme. Můžeme dochutit troškou tabasca. Maso nesolíme, aby nepustilo šťávu. To si pak dosolí každý sám. Z masa vytvarujeme 4 bochánky, do každého z nich uděláme důlek a vložíme žloutek. Takto nachystané můžeme podávat. K tataráku musíme udělat topinky s česnekem, jinak by to nemělo tu správnou chuť.
Hovězí na houbách dle Kluků v akci s bylinkovou nádivkou
Ingredience na 4 porce: 600 g hovězí loupané plece, tříbarevný mletý pepř, hrubozrnná mořská sůl, 600 g kachního sádla, směs sekaných bylinek (tymián, bazalka, rozmarýn, petrželka)
Postup: Kluci v akci maso osolí a opepří čerstvě drceným pepřem, který dobře vpracují do masa. Maso opečou na troše kachního sádla z obou stran a vyjmou. Poté hovězí obalí v nasekaných bylinkách a vloží je do pekáče s kachním sádlem. Pečou pozvolna ve vyhřáté troubě při 125 °C 3−4 hodiny. Během pečení Kluci v akci maso otáčejí a nádobu nepřiklápí. Po upečení hovězí vyjmou, porcují a podávají s nádivkou a přelévají omáčkou s houbami.
Bylinková nádivka
Ingredience: 400 g starších žemlí, 4 vejce, 250 ml mléka, 50 g másla, 300 g špenátových listů, 2 hrsti čerstvých bylinek, muškátový oříšek, sůl, máslo na vymazání a strouhanka na vysypání formy
Postup: Kluci v akci žemle nakrájejí na malé kostičky, navlhčí je mlékem, přidají žloutky, ochutí muškátovým oříškem a solí a nechají prosáknout. Pro zjemnění Kluci v akci přidají i rozpuštěné máslo, ale není podmínkou. Poté vmíchají špenát (mají-li mladý, dávají čerstvý, starší výhonky spaří a vymačkají, rozmražený taktéž vymačkají) a nasekané čerstvé bylinky, na závěr pevný sníh z bílků. Vloží do pečicí nádoby vymazané máslem a vysypané strouhankou. Pečou dozlatova při 180 °C.
Houbová šťáva
Ingredience: výpek z masa, 1 cibule, 500 g čerstvých lesních hub, drcený kmín, sůl, 30 g másla
Postup: Očištěné houby nakrájejí Kluci v akci na hrubší kousky, cibuli na kostičky. Z masa odeberou výpek a opečou na něm houby s cibulí, přidají kmín, osmahnou a po chvilce odstaví. Na závěr Kluci v akci pokrm osolí a zjemní máslem.
Přední hovězí maso lze použít na steaky, omáčku nebo jako mleté maso, ale i do polévky.
Hovězí přední s pórkem a kysanou smetanou
Suroviny:
400 g předního hovězího na polévku
kořenová zelenina (jako na polévku)
4–6 pórků (spodní části)
1 cibule
1/2 kelímku zakysané smetany
1 lžíce hladké mouky
olej
sůl
Postup:
Hovězí maso dáme vařit do osolené vody společně s kořenovou zeleninou a vaříme do měkka. Můžeme vařit v papiňáku. Nadrobno nakrájenou cibuli osmahneme na oleji, přidáme na nudličky nakrájený pórek, malinko osolíme a smažíme společně s cibulí do té doby, než je pórek měkký. Z uvařeného masa si vezmeme 2–3 lžíce vývaru, podlijeme pórek, zahustíme hladkou moukou s kysanou smetanou a krátce povaříme. Dosolíme dle chuti, můžeme zředit vývarem nebo smetanou. Na talíř servírujeme maso nakrájené na plátky nebo kousky, přidáme pórkovou pochoutku a vařený brambor. Dobrou chuť.
