Téma: 

jak hloboko ma koreny buksus


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BUXUS

Domovinou této pomalu rostoucí a celoročně zelené rostliny je západní, střední a jižní Evropa, severní Afrika, Malá Asie. Roste v keřovém patře smíšených lesů. V houštinách, křovinách, na skalnatých svazích, převážně na vápencích. Jedná se o vždyzelený, velmi hustý keř nebo nízký strom, nejvýše dorůstá do výšky 2 až 12 metrů (jen zřídka 15 m). Dožívá se věku kolem 500–600 let.

Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: skalničky buksus

Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 28.9.2016 uživatelem nový lubomir
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Biologická likvidace

Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.

Detail odstavce: Biologická likvidace
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: skalničky buksus

Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 29.9.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Postřik na zavíječe

Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid.

Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.

Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich horních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.

Detail odstavce: Postřik na zavíječe
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Buksus

Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.

Zdroj: diskuze Buksus
Odesláno: 13.5.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Vyjměte orchidej ze starého květináče

Vyjměte rostlinu ze starého květináče, co nejopatrněji, jak jen to je možné. Kořeny orchideje se často přichytí ke stranám nádoby a vy byste je mohli přetrhnout. Tím byste rostlinu asi nezničili, ale snažte se. Jakmile máte rostlinu venku, opatrně kořeny prohlédněte. Odstřihněte zčernalé, odumřelé kořeny, vzniklé zaléváním rostliny.

Detail odstavce: Vyjměte orchidej ze starého květináče
Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno: 25.7.2015 uživatelem Matěj
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Kořeny túje

Túje mají kořeny do několika směrů, nejméně do tří. Kořenový systém se tvoří podle toho, do jaké výšky necháme rostlinu vyrůst.

Detail odstavce: Kořeny túje
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: orchidej

Pro rostlinu je nejlepší nechat kořeny jak jsou. Orchidej nepotřebuje mít kořeny v substrátu. Stačí, když je občas smočí voda. Nové kořeny značí, že se rostlině daří.

Zdroj: diskuze Orchidej
Odesláno: 13.8.2018 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Ochrana proti zavíječi zimostrázovému

Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.

V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.

Aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Calypso 480 SC). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.

Detail odstavce: Ochrana proti zavíječi zimostrázovému
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: orchidej keiki



Dobry den, od kamaradky mam tuto malilinkou orchidejku, prosim poradte ,jak mam postupovat abych o ni neprisla, ma hrozne male listy i koreny.. dekuji
prikladam fotky Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Orchidej keiki
Odesláno: 17.7.2016 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 0

ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Kořeny orchidejí

Kořeny orchideje jsou pokryty tenkou, hedvábnou membránou, kterou nazýváme velamen. Tato víceúčelová membrána rychle pohltí velké množství vody, je účelová svým proměnlivým povrchem a podporuje výměnu minerálů a solí. Velamen orchideje je výborným indikátorem, kolik vody rostlina potřebuje. Suchý velamen je bílé nebo stříbřité barvy, čerstvě zalitý je zbarven do zelena nebo skvrnitý (podle odrůdy).

Naučit se číst z kořenů svých orchidejí je nejlepší způsob, jak zjistit, kdy správně zalévat. Pamatujte si, většina orchidejí je raději méně zalitá, než přelitá. Kořeny orchideje, které jsou stále vlhké, hnijí a rostlina odumírá.

Detail odstavce: Kořeny orchidejí
Zdroj: Zalévání orchidejí
Zveřejněno: 23.2.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: dendrobium nobile přesazování

Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)

Zdroj: diskuze Dendrobium nobile přesazování
Odesláno: 2.12.2013 uživatelem Lenka
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ

Likvidace mahonu

Pokud chcete zlikvidovat víceletý mahon, je to oříšek. Víceleté kořeny při likvidaci odolávají a část by jich určitě zůstala v zemi a obrazila znovu. V tomto případě je vhodný vícenásobný postřik třeba přípravkem Roundup, který se fotosyntézou dostane až do kořenů. Po uschnutí nadzemní část odstraňte a kořeny můžete nechat, samy odumřou.

Detail odstavce: Likvidace mahonu
Zdroj: Mahon a jeho pěstování
Zveřejněno: 11.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BUKSUS A HOUSENKY

Zavíječ zimostrázový

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.

Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.

Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.

Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit.

Detail odstavce: Zavíječ zimostrázový
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: přesazování orchideí

Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.

Zdroj: diskuze Přesazování orchideí
Odesláno: 1.7.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PŘEVISLÉ MUŠKÁTY

Přezimování

Muškáty lze na zimu vyrýt ze země, lehce otřást hlínu, zabalit kořeny do novin (balit muškáty tak po 5 kusech), svázat provázkem a zavěsit do sklepa na světlé místo. Na jaře muškáty ostříhat podle oček, už jsou vidět nové výhonky, sestříhat kořeny, případné uschlé úplně. Na jeden den ponořit kořeny do vody a pak zasadit. Samozřejmě buď do záhonu, nebo do truhlíku a hnojíme. Je nutná teplota do 6 °C.

Nebo i s truhlíky přenést domů a nezalévat. Rostliny přezimujeme ve světlé, chladné místnosti (5 až 10 °C). Zaléváme velmi málo. Na jaře rostliny vyjmeme, hluboce seřízneme a přesadíme do truhlíků s novou zeminou. Pokud nemáme možnost pelargonie přezimovat, je lepší koupit na jaře nové silné rostliny.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Převislé muškáty
Zveřejněno: 5.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: přesazování buksusu

Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.

Zdroj: diskuze Přesazování buksusu
Odesláno: 2.4.2016 uživatelem Jaromíra
Počet odpovědí: 0

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Zhodnoťte situaci

Opravdu vaše orchidej potřebuje přesadit? To je důležitá otázka. Rostlina musí být přesazena pokud:

  • má obnažené, visící kořeny přes květináč a nevejde se do nádoby;
  • je zasazena příliš vysoko v květináči a hrozí její převrácení;
  • zaléváním dochází k rozpadu substrátu na prach, který může prospívat plísním a bakteriím;
  • je povrch substrátu porostlý řasami nebo již mazlavý.

Detail odstavce: Zhodnoťte situaci
Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Rozdělte orchidej

V případě potřeby rostlinu rozdělte. Sympodiální orchideje nebo ty, které rostou z pahlíz, jdou dělit přesazováním. Mějte vždy alespoň tři pahlízy na obou stranách vašeho řezu. Ujistěte se, že oboje kořeny jsou zdravé. Rozřízněte rostlinu a zasaďte každou samostatně. Některé orchideje s velmi malými kořeny, jako například Oncidium, může být složité oddělit do dvou jednotlivých shluků. Rozdělit takovou orchidej Phalaenopsis je možné jen výjimečně, a to jen pokud vytvoří mateční rostlina novou rostlinku na stonku květu (tak zvaný keikis).

Detail odstavce: Rozdělte orchidej
Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013

KVETOUCÍ ROSTLINY

Části kvetoucích rostlin

Kvetoucí rostliny jsou děleny na dva základní systémy, a to kořenový a nadzemní. Oba dva systémy jsou propojeny tkáněmi, které vedou od kořenu až po květ. Kořeny umožňují rostlině získávat vodu a živiny z půdy, zelené výhonky umožňují proces fotosyntézy. Jednou z dalších částí kvetoucí rostliny je květ.

Květ a jeho části

Hlavním cílem květu je podpořit opylení a tvorbu semene. Květ se dělí na čtyři hlavní části:

  • kališní lístek – chrání květ, má strukturu listu a zelenou barvu;
  • okvětní lístek – barevná a vonící část květu;
  • tyčinka – část květu poskytující pyl, dále se dělí na vlákno (stonek) a prašník (vak umístěný na špičce vlákna, obsahuje pyl);
  • pestík – skládá se ze stigmatu, stylu a vaječníků.

Za samčí část rostliny je považována tyčinka a za samičí pestík. Samčí obklopují samičí části, jsou uspořádány v kruzích od vnějších okvětních lístků po vnitřní vaječníky. Květiny, které obsahují tyčinky i pestík, jsou označovány za dokonalé rostliny, pokud chybí buď tyčinky, nebo pestíky, jsou květiny takzvaně nedokonalé.

Další části rostlin

Kořeny

Pro všechny rostliny jsou kořeny velmi důležité. Udržují rostlinu upevněnou v zemi a získávají živiny z vody a půdy. Živiny i voda jsou absorbovány malými kořenovými chloupky, které vyrůstají z kořenového systému. Ne všechny kořeny jsou vždy v zemi, u některých rostlin jsou kořeny na povrchu.

Stonek

Stonek umožňuje proudění vody a živin do celé rostliny.

Listy

Listy jsou části rostliny, jimiž je získávána světelná energie a oxid uhličitý, které jsou potřebné pro fotosyntézu, při níž je uvolňován do vzduchu kyslík. Listy mohou mít různé tvary, převážně se ale skládají z těchto částí:

  • čepel – plochá, prodloužená část listu;
  • žíly – jsou v celé délce čepele a dodávají vodu a živiny;
  • řapík – krátký stonek, který spojuje list se stonkem.

Detail odstavce: Části kvetoucích rostlin
Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno: 29.4.2013

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Péče o česnek v době růstu

Česnek musí být po vysazení stále vlhký, aby vyrazily kořeny. S vodou to však nikdy nepřehánějte, během chladnějších měsíců, kdy se přebytečná voda nestačí odpařovat, by vám přestal růst, nebo dokonce začal hnít. Pokud neprší, zalévejte česnek jednou týdně. Na konci vegetačního období snižte zálivku, protože česnek k tomu, aby začal zrát, potřebuje horké a suché léto.

Při pěstování česneku si dejte pozor na hmyz, myši a další škůdce, kteří mohou ovlivnit vaši úrodu tím, že buď samotný česnek požírají, nebo si tvoří hnízda mezi rostlinami.

Detail odstavce: Péče o česnek v době růstu
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Zálivka

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí, a vysazujete-li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).

Zejména v prvních letech je vhodné mladý strom dostatečně zalévat. Zalévejte jej každý týden, vydatně, čím hlouběji vlhkost do země pronikne, tím hlubší budou kořeny. Strom pak bude později odolnější proti suchu a povětrnostním podmínkám. Mezi zaléváním však nechte zem aspoň částečně proschnout.

Detail odstavce: Zálivka
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017

JAK ZAZIMOVAT HORTENZIE

Jak na zazimování hortenzií v květináči

Pokojové hortenzie v květináči jsou náročnější na přezimování, potřebují teploty v rozmezí 15 až 18 °C).

Pokud chceme pěstovat hortenzie ve vyšších polohách nebo mrazových kotlinách, pak je lepší, když před příchodem silnějších mrazů rostliny opatrně vyjmeme s neporušeným kořenovým balem a vsadíme je do větších květináčů nebo do nádob, které postavíme do místnosti s teplotou 0–5 °C.

Ideální je nepromrzající garáž opatřená malými okénky. S vodou při tomto způsobu zimování nakládáme následně velmi obezřetně. Zemina v nádobách by měla být pouze mírně vlhká, raději však suchá než přemokřená, aby nezahnívaly kořeny. Do volné půdy hortenzie vrátíme na jaře poté, kdy už nebudou hrozit mrazíky. Na venkovní stanoviště musíme rostliny přivykat postupně, protože ostré sluneční paprsky by citlivé lístky snadno popálily. Tento způsob uchovávání hortenzií přes zimu je poněkud náročný, proto raději pěstujeme menší rostliny.

Detail odstavce: Jak na zazimování hortenzií v květináči
Zdroj: Jak zazimovat hortenzie
Zveřejněno: 16.10.2018

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Orchidej důkladně zalijte

Vaše nově zasazená orchidej bude potřebovat nějaké živiny do doby, než se začnou objevovat nové kořeny a rostlina začne aktivně růst. Bylo zjištěno, že některé orchideje, které byly přesazeny, rok poté nevykvetly. Je to ale v pořádku. Mějte trpělivost, rostlina jakmile se v novém květináči uchytí, bude silnější než kdy předtím.

Detail odstavce: Orchidej důkladně zalijte
Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Kdy a jak

Už v zahradnictví by měli vámi vybraným stromkům odborně zkrátit kořeny. Je potřeba se zbavit nemocných a nefunkčních kořenů. Před zasazením by měly mířit směrem ven a dolů, aby se v půdě dobře rozrůstaly. Správným řezem zajistíte, že se nebudou stáčet do sebe.

Ještě před výsadbou namočte kořeny stromku do vody. K odplavení nečistot postačí několik hodin až půl dne (doba by neměla překročit 24 hodin). Proveďte také výchovný řez.

Velmi důležité je, aby byl ovocný stromek vysazen ve správné výšce. Stromky zasazené příliš hluboko zakoření z naštěpované části, vliv podnože se tak neuplatní a to oddálí plodnost stromku. Naopak stromky vysazené příliš vysoko špatně zakoření a trpí suchem. Správně vysazený stromek má tedy být stejně hluboko, jako rostl ve školce. Musíte počítat s tím, že po slehnutí půdy klesne stromek hlouběji, než jak byl původně vysazen, a proto jej vysazujte vždy o něco výše. Keře rybízů však sázejte asi o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce, hlubší výsadba totiž využívá přirozenou schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Keře angreštu můžete sázet mělčeji než keře rybízu, protože snadněji vytvářejí adventivní pupeny na starším dřevu. Stromky rybízu a angreštu (na podnoži meruzalka) sázejte také o něco hlouběji, než byly ve školce. Důležité je to zejména při slabé kořenové soustavě.

Jáma musí být tak veliká, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Rozměry jámy se tedy pohybují od 0,6 x 0,6 m do 1 x 1 m, hloubka jámy by pak měla být od 0,3 do 0,6 m. Pokud stromky vysazujete v trvale zatravněné zahrádce, vyhlubte jámu větší. Půda se liší v jednotlivých vrstvách svým složením. Prvních 20 cm je půda nejvíce provzdušněná a kvalitní. Proto je při kopání lepší oddělit horní a spodní část půdy na dvě hromady. Do horní, aktivní vrstvy poté přimíchejte zahradnický substrát nebo kompost. Stromkům také jistě prospěje přidání pomalu rozpustného organického hnojiva.

Po vykopání jámy do ní vlijte vodu. Stromku nevadí, když ho zasadíte do bláta. Ideální množství jsou 2 kbelíky vody. Na co byste ale měli dát pozor, je příliš mnoho zálivky v následujících dnech. Kořeny by mohly uhynout. Horní vrstva půdy, do které jste přidali kompost, patří při sázení na dno jámy. Nyní umístěte do jámy stromek, zasypte ho zbytkem zeminy z druhé hromady (tedy ze spodní vrstvy země) a udusejte. Stromek zalijte a nyní se již můžete těšit na příští rok.

Jiná možnost výsadby spočívá v tom, že při výsadbě rozložíte kořenovou soustavu stromků do jámy, prosypete ji sypkou zeminou a mírně stromkem potřepáváte, aby se zemina dostala mezi kořeny. Když máte jámu asi ze 3/4 zasypanou, půdu přišlápněte, aby ke kořenům pevně přilnula. Než přihrnete zbývající zeminu, stromek zalijte. Nakonec zbývající kyprou zeminou jámu doplňte a již ji nepřišlapujte. Nakypřená vrstva (hrůbek) chrání kořeny před přílišnou ztrátou vody a proti mrazům. Jakmile koncem zimy pomine nebezpečí silnějších mrazů, hrůbek odhrňte.

Kmeny první rok ničím nenatírejte. Alespoň první rok je nutné okolí stromků udržovat v bezplevelném, nezatravněném stavu. Pro dobré prospívání a růst je vhodné toto dodržovat i v následujících letech. Platí to obzvláště pro drobné ovoce. V trávníku rostou a rodí podstatně méně.

Přímo do jámy nedávejte umělá hnojiva nebo vápno. Nedávejte ani hnůj nebo umělá hnojiva na povrch při výsadbě. Toto by byla vážná chyba vedoucí k úhynu stromku. V zemině s přidaným hnojivem stromek většinou velmi těžko koření a v létě pak uschne. Umělými hnojivy (NPK, Cererit) přihnojujte až začátkem června. Při podzimní výsadbě můžete přihnojit dříve, třeba v polovině května.

Detail odstavce: Kdy a jak
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Zasazení orchideje

Orchideje nejsou suchozemské rostliny. Při sázení vaší orchideje musíte postupovat tak, aby horní část rostliny byla mírně nad úrovní okraje nového květináče a tím i prostoru určeného k zalévání. Jemně vyplňte prostor kolem orchideje příslušným substrátem. Než orchideji narostou nové kořeny, které rostlinu zároveň ukotví, doporučuji použít pomocné klipy, které zajistí dočasnou stabilitu orchideje.

Detail odstavce: Zasazení orchideje
Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013

STROUHANÝ KŘEN

Nakládaný křen s jablky

Pro nakládaný křen s jablky budete potřebovat asi 3 větší kořeny křenu, 2 větší nebo 3 menší jablka, 1 lžíci cukru, 1/2 lžičky soli, 1 dl vinného octa a asi 1 až 2 dl vody. Křen i jablka očistěte, oloupejte a nastrouhejte na jemno, jablka samozřejmě bez jádřince. Přimíchejte se všemi surovinami, přendejte do umytých sklenic a zavařujte po dobu 15 až 20 minut.

Detail odstavce: Nakládaný křen s jablky
Zdroj: Strouhaný křen
Zveřejněno: 14.6.2016

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Výsadba ovocných stromů

Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.

V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.

Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.

Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.

Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.

Detail odstavce: Výsadba ovocných stromů
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017