Kalanchoe calandiva
V roce 2002 byla na trh uvedena další odrůda vzniklá křížením kalanchoe, a to Kalanchoe calandiva. A od té doby se řadí mezi nejoblíbenější kolopejky, neboť její plné květy připomínají květy růží. Dnes si ji už běžně můžete koupit i v našich květinářstvích. Od „obyčejné“ kalanchoe ji poznáte na první pohled – má plné květy, podobné miniaturním růžím. Kvete v bílé, růžové, bílorůžové, oranžové nebo purpurové barvě. Jde opět o rostlinu nenáročnou, u které by ani méně zkušený pěstitel neměl udělat zásadní chybu. Jak ale napovídají dužnaté listy, zacházejte opatrně s vodou při zálivce, možná pro vás bude dobrá zpráva, že když občas na zálivku zapomenete, nic se nestane. Calandiva vyžaduje podobnou péči jako její ostatní příbuzné kalanchoe. Dobře proste na světlém místě, problémy jí nedělá ani přímé slunce. V průběhu léta ji dokonce můžete bez problémů umístit na balkón či terasu – letnění jí prospěje a po krátkém odpočinku opět nasadí na květ. Při odpovídající péči kvete s malými přestávkami prakticky průběžně po celý rok, proto nezapomínejte na mírné přihnojování. Stejně jako jiné kalanchoe je vhodné i tuto odrůdu nejpozději po dvou letech omladit, a to tak, že odeberete vrcholové řízky, které necháte zakořenit v lehčím typu substrátu. Původní rostliny dále nepěstujte, protože zdřevnatělý kmínek postupně ztratí schopnost dopravy vláhy a živin a rostlina bude jen živořit.
Na těchto obrázcích se můžete přesvědčit, jak krásně kvete Kalanchoe calandiva.
Zdroj: Kalanchoe
Pěstování
Diefenbachii pěstujeme ve větší nádobě s běžnou zeminou pro pokojové rostliny nebo zahradní zeminou složenou z listovky, rašeliny a hrubého písku, obohacenou dobře vyzrálým kompostem. Diefenbachii pěstujeme nejlépe jako solitér nebo jako dominantní rostlinu ve skupinách.
Diefenbachie má vysoké nároky na teplotu a vzdušnou vlhkost. V létě jí vyhovuje vyšší teplota, ale ne přes 30 °C, v zimě nejlépe teplota mezi 18 a 20 °C, starší rostliny je možné pěstovat při 16 °C, ale teplota pod 14 °C již může vést k poškození rostliny.
V létě by se měla chránit před přímým sluncem, v zimě jí naopak vyhovuje jasně osvětlené místo. Rostlina nesnáší průvan.
Zálivka by měla být na jaře a v létě častá, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit.
Přibližně každý druhý rok na jaře by se měla rostlina přesadit. Nejlépe je použít směs hrubé listovky, drnovky, rašeliny a písku smíchané v poměru 2 : 2 : 1 : 1 – pH substrátu je vhodné 5,5 až 6.
Diefenbachie se množí vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkladně umýt ruce.
Rostlinu hnojíme 1x za 14 dní speciálním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny.
Normálním jevem je opadávání spodních listů. Proto je vhodné čas od času rostlinu omladit seříznutím stonku 10 centimetrů nad zeminou v květináči. Velmi brzy vám obrazí a vrchní část rostliny můžete nechat znova zakořenit.
Zdroj: Difenbachie
Pěstování
Pro svou všestrannost bývají skalníky využívány k různým záměrům. Nízké si spíše zaslouží místo na skalkách anebo v jejich blízkosti. Taktéž jsou vhodné na zídky, k vyplnění plochy, pokrytí svahů. Vyšší druhy pak budou skvěle plnit svůj účel jako keřová výsadba anebo jako ptačí remízky.
Miniaturní, zakrslé odrůdy se hodí zvlášť dobře do kamenných mís a koryt. Jejich větvičky s drobnými listy vytvoří krásné pozadí například cibulovinám, maceškám, vřesům anebo jiným nízkým květinám.
Skalníky rostou přirozeně jako keře. Zahradníci však vytvořili i odrůdu rostoucí na kmínku. Jako malý stromek na kmínku s obloukovitě ohnutými větvemi se pěstuje zahradní kříženec skalníku – odrůda Cornubia. Plody se na ní tvoří ve střapcích, podobně jako je tomu u jeřabin. Plodů je velké množství a vydrží až do zimy, čímž rostlinu pěkně zdobí.
Terasy a schodiště jsou místa, kam můžete umístit nádoby se zajímavými rostlinami. I pro tento typ výsadby se najdou vhodné skalníky, ať už bude nádoba jakéhokoli tvaru. Nebojte se například do větších nádob zkombinovat plazivý skalník s dřevinou na kmínku.
V druzích vhodných pro skalku nejdete i kultivary hodící se do nádob, například vrbolistý skalník či skalník jménem „John Waterer“ (Cotoneaster x Watereri), který bude přímo elegánem vaší terasy.
Skalníky bohatě kvetou drobnými bělavými až narůžovělými kvítky, plodem keřů je obvykle červená malvička v různých odstínech této barvy. Jsou ale odrůdy, které se na podzim ozdobí lesklými černými malvičkami – patří sem skalník ostrolistý, lesklý a černý. Zářivě oranžové plody má pak skalník Franchetův, vzdušný a poměrně rozložitý keř.
Skalníky jsou keře přizpůsobivé a bez zvláštních požadavků. Všechny skupiny (opadavé, poloopadavé i stálezelené) spolehlivě rostou na slunci, snášejí polostín (a s ním spojené sucho), nevadí jim ani vápenaté půdy.
Celoročně lze vysazovat skalníky prodávané v pěstebních nádobách, z nichž je lze rovnou vysazovat na stanoviště. Dobrá zálivka po výsadbě rostlinám prospěje, na přihnojování si příliš nepotrpí. Stálezelené skalníky jsou poněkud choulostivější v tuhých zimách, ochrání je kryt z chvojí.
Skalníky jsou dlouhověké keře, proto je dobré je občas „omladit“, jak ty plazivé a pnoucí, tak vysoké a polovystoupavé. Budete-li chtít skalník pěstovat v nějakém přísnějším tvaru, nic tomu nebrání, častým sestřihem docílíte kompaktnějších rostlin vhodných třeba pro pěstování v nádobách.
Zdroj: Skalník v truhlíku
Nejúčinnější rostliny
Lady Palma
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
- Pochází z jihovýchodní Číny.
- Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
- Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
- Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
- Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
- Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
- Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
- Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
- Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře se adaptuje na teploty v domácnostech a kancelářích. Vyžaduje dostatečnou vlhkost půdy, ovšem ne přelití půdy! Abychom zabránili přelévání půdy, je dobré používat nádoby, které odvádějí přebytečnou vodu do misek, tak se zabrání i uhnívání kořenů. Správný růst těchto rostlin podpoří prostor, který umožní dostatečné zalévání. Fíkus nemá rád přemisťování a náhlé změny teploty. Přihnojování se používá jednou za dva měsíce běžným hnojivem pro pokojové rostliny. Pokud je rostlina umístěna na přímém světle, měla by se přihnojovat jedenkrát za čtyři měsíce. Při správné péči si fíkus udrží lesklý vzhled listů. Listy by se měly pravidelně otírat vlhkým měkkým hadříkem, který slouží k odstranění prachu. Pro zvýraznění lesku listů se dají použít přípravky, které jsou běžně dostupné v oblíbených zahradních centrech.
- Pochází z Indie a Malajsie.
- Dosahuje výšky až 3 metry.
- Potřebuje jasné světlo, ne přímé slunce.
- Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou.
- Prospívá při relativní vlhkosti vzduchu 40 až 60 %.
- Vhodná je pokojová teplota 16 až 24 °C v místnosti.
- Půda: rašelina s mechem v podobě substrátu.
- Hnojivo: jedenkrát za měsíc použít běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny.
- Rozmnožování: řízkováním v jarních měsících, a to následovně: uříznutou špičku řízku umístěte do nádoby s vodou po dobu 30 min. Řízek vyjměte a pouze povrch řezu ponořte do roztoku zakořeňujícího hormonu, poté vložte takto ošetřený řízek do vlhkého substrátu ke kořeni rostliny.
Zde je několik fotografií, zobrazujících fíkus.
Boston Ferns – Kapradina
Boston Ferns vede žebříček rostlin vhodných pro odstraňování toxického formaldehydu, dále dodává vzduchu vlhkost.
Tato rostlina je nejpopulárnějším druhem kapradiny, původem ze Střední Ameriky, který se během viktoriánské éry se rychle stal oblíbeným v salonech a verandách v Severní Americe. Dlouhé, hustě pokryté listy rostliny se velmi dobře vyjímají na podstavcích nebo v závěsných koších. V současné době existuje několik nových kultivarů, které se vyznačují kudrnatými volánky v podobě lístků.
Neumísťujte rostlinu v blízkosti tepelných zdrojů a ventilátorů, jelikož kolísání teploty může způsobit zhnědnutí lístků. Rostlina je původem z tropických deštných pralesů, kde je relativní vlhkost vzduchu cca 70%, tudíž potřebuje vlhké prostředí, čehož můžete docílit například ručním rozprašovačem. Při pěstování používejte nádoby s odvodem přebytečné vody, tak zabráníte uhnívání kořenů rostliny. Při přesazování rostliny použijte nádobu, která je jen o něco větší než původní nádoba, a kořeny rostliny zkraťte o ¼, eventuálně můžete rostlinu rozdělit a přesadit do více nádob.
Kapradí je velmi náchylné na škůdce, převážně na roztoče, pokud škůdce objevíte, setřete je z lístků či napadené části, nebo ji ustřihněte. Použití insekticidů kapradině škodí. V letním období můžete vzít rostlinu ven a umýt ji vlažnou vodou. V domácím prostředí osprchujte taktéž vlažnou vodou. Pravidelným rosením zabráníte invazi svilušky, která miluje sušší podmínky.
Množení: odřízněte nové rostliny, které rostou mimo hlavní kořenový bal, a přesaďte je do jiné nádoby se substrátem, nebo rozdělte velký kořenový bal do menších shluků a přesaďte do jiných nádob.
Zde je několik fotografií, na nichž je vidět kapradina.
Dracena fragrans – dračinec
Dracena fragrans patří do nejvyšší kategorie rostlin, které čistí vzduch, konkrétně jej zbavují formaldehydu.
Dracena fragrans „Massangeana“ je ideální pokojová rostlina, jelikož její pěstování je velmi jednoduché. Rostlina má podobu nerozvětveného kmene, který je na svém vrcholu zastřešen listy. Listy mají tmavozelenou barvu a jsou cca 60 cm dlouhé a 10 cm široké s úzkým žlutým pruhem. Ve volné přírodě má rostlina velmi aromatické květenství, v interiéru kvete zřídka. Jak rostlina roste, spodní listy opadávají, což je normální.
Rostlinu chraňte před průvanem a přímým slunečním světlem, které může spálit listy. Žlutě zbarvené listy mohou svědčit o přelití rostliny, nebo o hnilobě kořenů. Je dobré pro pěstování použít nádobu s odvodem vody, rostlina nikdy nesmí stát ve vodě. Dračinec pravidelně prořezávejte, aby nebyl příliš vysoký. Pokud chcete, můžete použít kmenové řízky pro další rostliny. Přesazování je vhodné pouze tehdy, když rostlina naplní nádobu svými kořeny. Jedná se o pomalu rostoucí pokojovou rostlinu, která se přesazuje jedenkrát za 3 roky. Rostlina vyžaduje menší nádoby a vzhledem k její objemnosti je třeba dbát na bezpečnost v jejím okolí. Jedná se o dlouholetou nenáročnou pokojovou rostlinu.
- Pochází z tropické východní Afriky.
- Rostlina dorůstá pomalu, může dosáhnout až 1,8 m.
- Má ráda jasné světlo, bude tolerovat i polostín až stín.
- Od jara do podzimu potřebuje vlhkou, ale ne mokrou půdu. V zimě je důležité dodržovat klidové vegetační období rostliny a zálivku omezit.
- Vhodná je průměrná až střední vlhkost prostředí.
- Průměrné teploty 16–24 °C v místnosti. Je důležité, aby rostlina nebyla vystavena teplotám nižším než 13 °C.
- Stačí jí substrát pro běžné pokojové rostliny.
- Jedenkrát za měsíc přidat běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny.
- Množí se řízkováním v jarních a letních měsících; řízek ponechat ve vlhkém substrátu.
Zde je několik fotografií zachycujících tuto dracénu.
Draceana draco – Dračinec obrovský/Dračí strom
Tato rostlina je dynamickým vzduchovým filtrem proti xylenu a trichlorethylenu ve znečištěném ovzduší. Draceana draco neboli Dračí strom je velmi dekorační pokojová rostlina. Vzhled této rostliny připomíná krásný strom s hustým chomáčem špičatých listů na vrcholu kmínku. Spodní listy přirozeně klesají a opadávají. Listy jsou úzké, červeně lemované, o délce 30 až 40 cm. Tato exotická pokojová rostlina je pomalu rostoucí a dosahující výšky 1,8 m v interiéru. Výšku rostliny lze upravit řezem vrcholu. Dracaena je nenáročná rostlina, které se daří v průměrných interiérových podmínkách. Toleruje suchý vnitřní vzduch a nízké osvětlení v místnosti, které je většinou smrtící pro většinu rostlin. Nemá ráda mokrou půdu, ale velmi dobře toleruje změny teplot. Přesazování tohoto dračince je vhodné na jaře s použitím běžného substrátu pro pokojové rostliny. Pokud se na rostlině vyskytnou škůdci, je dobré ji pravidelně rosit vodou.
- Původem je z Madagaskaru.
- Dosahuje výšky 1,8 m.
- Je nenáročná na světlo, nesnáší přímý sluneční svit.
- Vyžaduje vlhkou půdu od jara do podzimu, v zimním období snáší mírně sušší půdu. Zemina nikdy nesmí být podmáčená.
- Vhodná je průměrná vlhkost v místnosti, ale bude tolerovat i suchý vzduch.
- Teplota v místnosti by se měla pohybovat mezi 16–24 °C.
- Potřebuje kvalitní univerzální substrát.
- Přihnojování jedenkrát za 2 týdny na jaře a v létě. V zimním období přihnojovat poloviční dávkou běžného hnojiva pro pokojové rostliny.
- Množení: odříznout v jakékoliv výšce a nechat zakořenit ve vlhkém substrátu.
Zde je několik fotografií, na nichž je vidět dračí strom.
English Ivy – Anglický břečťan
Jedná se o popínavou, velmi invazivní a rychle rostoucí rostlinu, která má velmi dobré absorpční účinky při odstraňování mnoha toxinů, zejména formaldehydu.
Břečťan je popínavá rostlina s laločnatými listy se silnými šlachovitými stonky. Běžně se pěstuje v závěsných květináčích v interiéru. Existují stovky odrůd břečťanu, některé druhy jsou s hladkými zelenými listy, jiné odrůdy mají listy žlutozlaté nebo krémově bílé.
Listy rostliny jsou jedovaté a mohou způsobit i podráždění pokožky, z tohoto důvodu je nevhodné rostlinu umístit v dosahu dětí a domácích mazlíčků! Rostlině vyhovuje vlhký vzduch a rovnoměrně vlhká půda. Rostlina nemá ráda průvan, ale má velmi ráda rosení vodou. Pokud chcete mít rostlinu bohatou a rozvětvenou, provádějte během roku pravidelné prořezávání. Rostlina velmi dobře reaguje na světlo, což se odrazí v barevnosti listů.
- Původem je tato rostlina z Evropy.
- Rostlina bude růst tak vysoko, jak jí bude dovoleno.
- Nevyžaduje přímé slunce, ale dobře osvětlené stanoviště. Této rostlině se dobře daří i pod zářivkovým osvětlením.
- Vyžaduje půdu rovnoměrně vlhkou, ale ne přemokřenou. V zimních měsících má raději sušší půdu.
- Důležité je pravidelné vlhčení vodou.
- Rostlina snáší i nižší pokojové teploty v rozmezí 10 až 21 °C.
- Potřebuje běžný substrát, který dobře propouští vodu.
- Přihnojování stačí jedenkrát měsíčně od jara do podzimu hnojivem s vysokým obsahem dusíku.
- Množení: pravidelně řízkováním a vložením řízků do vody nebo do vlhkého substrátu.
Zde je několik fotografií, na kterých je krásně vidět anglický břečťan.
Pygmy Date Palm – Trpasličí palma
Tato palma je velmi ceněna pro své detoxikační účinky, a to zejména při odstraňování xylenu a toluenu.
Jedná se o trpasličí rostlinu, která dosahuje maximálně výšky maximálně 120 cm po dobu několika let. Je to velmi pomalu rostoucí palma, která má dlouhé vypouklé listy se štíhlými jemnými konečky, což tomuto druhu dodává elegantní vzhled.
Trpasličí palma je velmi nenáročná rostlina, která nevyžaduje velkou pozornost. Nemá ráda vlhkou až přemokřenou zeminu. Vlhkost půdy může vést ke hnilobě kořenů. Přesazování rostliny se doporučuje na jaře po několika letech. Tato rostlina má jemné kořeny, které při přesazování nesmí být porušeny.
- Palma pochází z jihovýchodní Asie.
- Maximální výška růstu je 1,2 m ve vnitřním prostředí.
- Tato palma vyžaduje jasné světlo.
- Vlhká půda přes léto, v zimním období minimální zálivka.
- Vlhkost by měla být střední až vysoká.
- Průměrná pokojová teplota v rozmezí 18 až 29 °C.
- Dobře propustný standardní substrát v kombinaci s perlitem nebo pískem.
- Přihnojování jedenkrát na jaře a jedenkrát v létě postupně uvolňujícím hnojivem bohatým na hořčík.
- Množení: mladé výhonky, které rostou ve spodní části rostliny se samostatnými kořeny, oddělte a zasaďte samostatně do kontejnerů. Rozmnožování je možné pomocí semen, ale tato forma je zdlouhavá a vyžaduje několik let.
Zde je několik fotografií, na nichž uvidíte trpasličí palmu.
Weeping Fig/Ficus benjamina – Fíkus benjamín
Rostlina je asi nejlepší volbou, když potřebujeme vzduch v místnosti zbavit formaldehydu, čpavku, xylenu a toluenu.
Fíkus benjamín je asi nejpopulárnější interiérová rostlina z čeledi Moraceae. Jeho větve padají dolů v podobě zdřevnatělých stonků, které jsou pokryté lesklými, tmavě zelenými listy. Fíkus přináší potěšení v jakékoli jasně osvětlené místnosti. Pěstitelé jej vyhledávají pro jeho dekorativní vzhled. Patří mezi dlouholeté a pomalu rostoucí pokojové květiny.
Fíkus umístěte ve světlé místnosti bez přímého světla. Rostlinu chraňte před průvanem, před výkyvy teplot či prouděním studeného vzduchu od oken a dveří. Při dobré péči budou rostlině růst nové listy na jaře a v létě. Na podzim očekávejte opadávání většího počtu listů. Tento stav je normální. Opadávání můžete zabránit rosením. Fíkus nemá rád přelévání.
- Pochází z jihovýchodní Asie a severní Austrálie.
- Dorůstá až do výšky 3 metrů.
- Vyžaduje jasné světlo.
- Vodu v květináči nechte důkladně vyschnout. Udržujte půdu mírně sušší především v zimě, kdy je intenzita světla nižší.
- Vlhkost by měla být střední až vysoká.
- Teplota v místnosti by se měla pohybovat v rozmezí 16–24 °C.
- Fíkusu postačí substrát pro pokojové rostliny.
- V letních měsících přihnojujeme jedenkrát za měsíc běžným hnojivem na pokojové rostliny, v zimních měsících přihnojujeme ve stejném intervalu, pouze s poloviční dávkou hnojiva.
- Rozmnožování: řízkováním v jarních měsících.
Zde je několik fotografií zachycujících fíkus benjamín.
Zdroj: Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch
