Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK OSETRIT NAPADENY BUKSUS

Postřik na zavíječe

Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid.

Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.

Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich horních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.

Zdroj: Buksus a housenky

Diskuze: skalničky buksus

Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Počet odpovědí: 1

Ochrana proti zavíječi zimostrázovému

Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.

V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.

Aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Calypso 480 SC). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.

Zdroj: Buksus a housenky

Diskuze: Re: Buksus

Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.

Zdroj: diskuze Buksus
Počet odpovědí: 1

Biologická likvidace

Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.

Zdroj: Buksus a housenky

Diskuze: Re: skalničky buksus

Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Počet odpovědí: 1

Zavařování třešní

Z třešní odstraníme stopky, plody přebereme a odstraníme ty poškozené. Pěkné třešně propláchneme studenou vodou. Pokud si nejsme jistí tím, že opravdu nejsou napadeny vrtulí třešňovou, tak je zalijeme vlažnou vodou o teplotě asi 40 °C s trochou soli. Poměr činí 2 dkg soli čili kávová lžička na 1 l vody. Třešně necháme namočené asi 2 hodiny, do té doby by měly být čisté. Pak z nich slijeme vodu a znovu je propláchneme. Zavařujeme do kompotových sklenic o obsahu 0,33 l nebo menších skleniček. Víčka, kterými sklenice uzavíráme, mohou být klasická víčka Omnia, která se musí na sklenici přitisknout speciální hlavou, nebo víčka šroubovací. Obvyklý nálev na třešně se připravuje z 1 l vody a 30–35 dkg cukru. Vodu svaříme s cukrem a necháme ji mírně zchladnout. Lze použít i rychlejší způsob, kdy se třešně jen zasypou cukrem v množství asi 1–2 lžic na jednu běžnou kompotovou sklenici a zalijí převařenou vodou.

Zdroj: Jak na zavařování

Diskuze: Re: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Počet odpovědí: 1

Zavíječ zimostrázový

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.

Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.

Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.

Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit.

Zdroj: Buksus a housenky

Diskuze: Re: thuje

Reklamujte to u prodejce. Nejdříve mu ukažte fotku a snažte se ho dostat na místo, abyste společně mohli lépe najít příčinu. Možná byly túje napadeny houbovou chorobou už z prodejny, a nebo jim nemusí vůbec svědčit zemina, do které přišly. Více se dozvíte při polemizování o náhradě škody.

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Počet odpovědí: 5

Nemoci tújí

  • Phomopsis juniperivora – rezavění túje – objevuje se převážně na jaře a na podzim, u dvou- až čtyřletých rostlin, na výhonech se začnou tvořit žluté skvrny, které potom zhnědnou, ale neopadají. Jedná se vlastně o houbové onemocnění, které přezimuje v odumřelých výhonech. Infekce se množí převážně za vyšší teploty a vlhkosti.
  • Hnědnutí a odumírání výhonků – napadeny jsou hlavně oslabené rostliny při nedostatku světla a živin, při nevhodném stanovišti nebo nadměrné zálivce.
  • Didymascella thujina – na nejmladších výhonech se objevují hnědnoucí lístky, při silnějším napadení mohou odumírat celé výhony.
  • Kabatina thujae – jedná se o houbové onemocnění, hnědnutí jednotlivých šupinových lístků nebo jen špiček výhonů, na kterých se objevují černé plodničky, houba přezimuje v napadených výhonech, mohou odumírat celé rostliny.
  • Pestalotia funerea – houbové onemocnění, vyskytuje se na šupinatých lístcích túje, projevuje se nejprve žloutnutím vrcholků výhonů a poté hnědnutím a následným padáním rostlin, přenáší se vodou a hmyzem.
  • Molovka zeravová (Argyresthia thuiella) – drobný motýlek s rozpětím křídel 8 mm, housenky jsou 3,5–5 mm velké, mají černo-zelenou nebo hnědo-zelenou barvu, zavrtávají se do koncových částí letorostů, vrcholky hnědnou a snadno se lámou, napadení má vliv pouze na vzhled, málokdy rostlina odumře celá.

Zdroj: Pěstování tújí

Diskuze: přesazování buksusu

Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.

Zdroj: diskuze Přesazování buksusu
Počet odpovědí: 0

Choroby, parazité a predátoři čmeláků

Čmeláci trpí celou řadou chorob a mají ve volné přírodě poměrně mnoho parazitů a predátorů, což vede k častému a brzkému zániku společenstva. To z jejich chovu dělá činnost poměrně nevděčnou. Jakýmsi nepsaným kritériem chovatelské úspěšnosti je zde počet odchovaných mladých matek, které opustily úl. Mezi nejčastější nebezpečí, kterému je možné se bránit, patří mravenci.

Tento velmi „agilní“ druh hmyzu, řazený se čmeláky do stejného řádu, je dovede vypudit z hnízda za několik dní. Poměrně úspěšně se jim lze bránit podložením úlu skleněnou tabulkou, na jejíž spodní část nanesete vrstvu lepivého materiálu (například vyjetého oleje), kterou budete pravidelně obnovovat. Tak se lze poměrně účinně bránit i jiným nelétavým parazitům čmeláků, například kodulkám (vypadají jako velcí lesní mravenci).

Mnohem větším a možná vůbec největším problémem terénního chovu čmeláků je drobný motýl z čeledi zavíječů – Aphomia sociella – zavíječ čmeláčí. Podle některých odhadů je příčinou zániku až 90 % všech volně žijících kolonií. Samička v období od května do srpna vniká za šera do hnízda, které vyhledává podle pachu, nějaký čas setrvá v ústraní a až „načichne čmeláčinou“, prolézá hnízdem a klade vajíčka, z nichž se líhnou žluté, později až světle zelené, velmi žravé larvy, které jsou v extrémním případě schopny sežrat celé hnízdo včetně vosku. Stoprocentně účinná obrana neexistuje, nejčastěji se však používá petrolej, kterým je nutno každý večer asi hodinu před setměním lehce potřít okolí česna a letáku a veškeré štěrbiny, kterými by eventuálně mohly do hnízda proniknout larvy, například prostor pod střechou. Zavíječe to odpudí a čmelákům nezbyde, než si zvyknout. S použitím petroleje však nezačínejte dříve, než se vylíhnou první dělnice. Samička by hnízdo opustila. Budete-li pečliví, může se zadařit kolonie uchránit, i přesto však budou některé z nich napadeny. Často cynicky rozhodne právě ten jediný den, kdy jste zapomněli úly ošetřit nebo je po parném dni pozdě uzavřeli. Pokud ráno otevřete úl a na povrchu substrátu či stěnách úlu bude sedět asi 2 cm dlouhá šedobílá „můra“, je zle. Ti „odvážnější“ mohou všechny čmeláčí kukly – zámotky (které už čmeláci nekrmí a které larvy zavíječe napadají nejdříve) přemístit do termostatu a při 29 °C nechat vylíhnout, zbytek plástů pečlivě očistit jemným štětečkem a přemístit do čistého úlu s novým substrátem. I tak bude ztráta značná.

Zdroj: Čmelák

Diskuze: Re: Nemoci Rynglí - červené

Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.

Zdroj: diskuze Nemoci Rynglí - červené
Počet odpovědí: 1

Výsadba ovocných stromů

Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.

V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.

Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.

Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.

Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

Diskuze: Pěstování vinné révy pro začátečníka

Na podzim jsem vysadil innou révu ,nechal jsem 2 očka krytá před mrazy rúvkem. Na jaře jsem rúvky rozhrnul a rostliny začaly rúst. dnes 4.8 vyrostly do výše 1 M ,poraďte, jak mám sazenice ošetřit!!! Fazochy vylamuji a zalívám.

Zdroj: diskuze Opora pro víno
Počet odpovědí: 2

Babské rady na kousnutí od blechy v těhotenství

Bolest zmírní kapka levandulového oleje, ale i plátek cibule nebo citronu, kterým místo potíráte. Funguje rovněž ochlazení v ledové vodě nebo přiložení kostky ledu.

Vyzkoušejte také kašičku z jedlé sody a vody, kterou si budete potírat postižené místo.

Štípnutí můžete ošetřit tekutým pudrem, tolik pak nesvědí.

K ochlazení vpichu se doporučuje tvaroh či bílý jogurt.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Diskuze: růže

prosím o radu. čím ošetřit růže když se kroutěj listy, ale mšice tam nejsou. děkuji

Zdroj: diskuze Růže
Počet odpovědí: 0

Puklice švestková

Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.

Puklice švestková napadá ovocné dřeviny, dub, bohyně, trubač, zimolez, skalník, růže a šácholan.

Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.

V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.

Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.

Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.

Zdroj: Puklice

Diskuze: poradna malování v bytě

dobrý den všem ;o)
mám doma plynové topení WAF - okolo topidla se dělají tmavé mastné čmouhy. Neví někdo, jak ošetřit zeď za topidlem? Natřela jsem plochu omyvatelným balakrylem - ale to není to správné řešení ;o). Teď mám čerstvě vymalováno a chtěla bych zabránit očouzené zdi.
Neporadí někdo?
díky

Zdroj: diskuze Poradna malování v bytě
Počet odpovědí: 0

Obnova dásní - hygienická fáze

Nejdříve je naprosto nutné zajistit trvalou a dokonale prováděnou ústní hygienu. Perfektní hygiena je pracná, ale opravdu nutná. Dentální hygienistka provede úvodní vyšetření, vybere správnou techniku čištění zubů a mezizubních prostor vhodnou pro konkrétního pacienta, vybere vhodné pomůcky dentální hygieny a naučí pacienta tyto pomůcky správným způsobem používat. V této fázi se také dokonale odstraní zubní kámen. K odstranění zubního kamene se používají tradiční ruční nástroje zpravidla v kombinaci s ultrazvukovým odstraňovačem zubního kamene. V ordinaci dentální hygienistky zahrnuje tato fáze zpravidla 3 návštěvy. Současně zubní lékař odstraní zuby, které již není možné zachránit, a eliminuje všechny další faktory, které mechanicky poškozují dásně, to znamená, že vymění staré a nevyhovující výplně nebo korunky, odstraní hrany zubních náhrad a podobně. Pochopitelně je nutno ošetřit všechny nalezené zubní kazy, v nichž se drží bakterie. Odstranění příčin zánětu je vhodné podpořit i léčbou vnějších příznaků. Zánětlivě prosáklé, masivně krvácející dásně pomůže pomoci zklidnit vhodné složení zubní pasty a léčivé ústní vody.

V této fázi je také nutné provést vyrovnání skusu – vyloučení přetěžování některých úseků chrupu.

Zdroj: Jak obnovit dásně

Co odpuzuje blechy

Blechy odpuzují třeba některé esenciální oleje (jejich výhodou je pak to, že zároveň kromě ochrany pečují ještě o srst zvířete), ty je ale potřeba smíchat ještě s nějakým rostlinným olejem, aby olej nebyl příliš silný. Proti blechám se doporučují olej jako levandule, cedr, citron, šalvěj, máta, eukalyptus. Dají se tak vyrobit přírodní repelenty nebo domácí pudry. Kromě esenciálních olejů je možné použít třeba i octový spreje (třeba jablečný ocet), protože ocet blechy nesnášejí. I ocet je v takovém případě potřeba naředit, aby nepoškodil pokožku domácího mazlíčka. Proti blechám se dá využít i česnek, z něhož se dá vyrobit česnekový postřik (tím se dá ošetřit klidně i zahrada).

Zdroj: Past na blechy

Foto

Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.

Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.

Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.

Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.

Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.

Zde můžete vidět štípance od roztočů.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Zazimování maliníku

Jedním z omezení při pěstování maliníku je například mrazuvzdornost do 20 stupňů pod nulou. Vyvarujte se tak rozhodně výsadbě v mrazové kotlině. Maliníku příliš neprospívá ani větrné prostředí, protože na něco takového není zvyklý z okrajů lesa, kde se vyskytuje již po staletí ve volné přírodě. Na podzim můžete lehce nakypřit půdu rycími vidlemi a přisypat kompost, stačí i napůl zetlelý, a přihrnout jej ke kořenům.

Je důležité ošetřit maliny pomocí střihu. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. U odrůd dvakrát plodících se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.

Zdroj: Stříhání malin

Jak vyčistit elektrický sporák

Nejlepší je provádět základní úklid po každém vaření u plotýnek a vrchní desky sporáku a v troubě po každém pečení. Ne každému se však chce a ne každý má po několikahodinové práci v kuchyni ještě náladu věnovat se této činnosti. Sklokeramickou desku vyčistíte škrabkou, elektrický sporák houbičkou nebo plastovou drátěnkou.

Pravidelnou očistu vyžadují zejména plotýnky elektrického sporáku. Ty velmi brzy rezavějí a nevypadají potom dobře, nehledě na to, že koroze omezuje jejich funkci.

Doporučení:

  • Snažte se plochy odmastit mycími prostředky a nechte je úplně uschnout.
  • Budete potřebovat smirkový papír. Ideální je ten se zrnitostí 60. Vezměte kotouč smirkového papíru a opatrně osmirkujte povrch od rzi. Odstraňte vzniklý prach.
  • Můžete plochu plotýnky natřít vypalovací stříbřenkou, která se používá na ošetřování komínových rour. Nátěr obnovte ihned, jakmile se opálí.
  • Výborné je pláty plotýnky pravidelně ošetřovat jedlým olejem před tím, než je zapnete. Oleje samozřejmě nemusí být mnoho, stačí plotýnky jenom lehce přetřít. Potírání olejem zajistí ochranu. Důležité je plotýnky olejem ošetřit pokaždé, když vám na ně něco vyteče, například voda či polévka. Jestliže nezapomenete na pravidelné potírání olejem, docílíte u plotýnek přirozeného vzhledu, jaký je běžný u opáleného kovu. Potom plotýnky nebudou rezavět a nebudete muset ani používat stříbřenku na jejich přetírání.
  • Počítejte s tím, že pokud jste péči o plotýnky podcenili už v začátcích, nyní je pozdě. Hloubkovou korozi neodstraníte, museli byste použít strojní brusku. A to je náročné nejenom z celkového hlediska, ale samozřejmě také finančně.

Zdroj: Babské rady jak vyčistit sporák

Fáze konzervativního ošetření parodontu

Konzervativní ošetření parodontu zahrnuje vyčištění a ohlazení povrchu kořene pod okrajem dásně a následné přihojení poškozené dásně k zubu. To se provádí buď tradičními technikami pomocí speciálních ručních nástrojů (kyret) nebo s pomocí moderních ultrazvukových a laserových technologií. Klasickou kyretáž nebo deep scaling (hluboké čištění) provádí většinou dentální hygienistka nebo lékař-parodontolog. Ošetření je časově náročnější a většinou se provádí ve dvou návštěvách, mezi nimiž by nemělo uplynout 48 hodin (lépe 24 hodin). Při delším intervalu dochází k reinfekci dříve ošetřených míst. Ošetření se provádí v místní anestezii, po jejímž odeznění se může projevit citlivost ošetřených zubů a dásní. Ta většinou do druhého dne mizí. Vzniklou citlivost může pacient tlumit pomocí analgetik (Aulin, Ibalgin, Ataralgin a podobně).

V současné době rozvoje nových technologií je možné toto ošetření zajistit v nedávné době vyvinutým ultrazvukovým systémem Vector. Vector eliminuje bakterie způsobující onemocnění, stejně jako plak, konkrementy a endotoxiny. Používá různé tvary nástrojů z rozličných materiálů a suspenze s leštícím a brusným účinkem. Speciálními koncovkami se šetrně čistí citlivé kořeny zubů. A to jemně, bez nutnosti mechanického škrábání a broušení povrchu kořenů, jako je tomu při použití klasických ručních nástrojů. Ošetření Vectorem je příjemnější, je proto pacienty lépe snášeno. V budoucnu se bude i zde zřejmě prosazovat využití laseru, který je na rozdíl od kyret schopen ošetřit i měkké tkáně a spodní část parodontálních chobotů. Jeho použití v budoucnosti podstatně zlepší hojení tkání, zvýší likvidaci infekce a sníží potřebu chirurgické léčby parodontitidy.

Zdroj: Jak obnovit dásně

Odběr odnoží na řízky

Řízky na množení vinné révy lze odebírat od podzimu, a to v době, kdy opadají vinné révě listy, až do jara těsně před rašením révy. Každý termín má svoje plus i minus. Kde hrozí silné mrazy, které mohou poškodit pupeny, je vhodné odebrat řízky už v říjnu. V případě podzimního odběru je nutné řízky uskladnit při teplotě kolem 0 °C, většinou je nutné ošetřit je proti plísním. Někteří pěstitelé doporučují takzvanou zlatou střední cestu, to znamená odebrat řízky na konci prosince – do této doby zpravidla silné mrazy nebývají, navíc obvykle nastává vánoční obleva před lednovým ochlazením. Některé vědecké poznatky naznačují, že je optimální, když vinná réva před řezem projde mrazem okolo -10 °C. Není problém nechat zakořenit řízek už před Vánocemi, ale jestliže nemáte vytápěný skleník, nebudete vědět kam s ním – venku by zmrzl, za oknem by se nedostatkem světla příliš vytahoval. Z tohoto důvodu bychom doporučovali nezačínat s řízkováním dříve než koncem února nebo začátkem března. Určitě by se však odběr řízků neměl provádět za mrazu. Réví musí být patřičně vyzrálé, neboť nevyzrálé réví rychle plesniví a nemá v sobě dostatek živin pro zakořenění. Réví ustřihněte 30 až 40 cm dlouhé, tedy tak, aby na řízku byla tři až čtyři očka. Horní řez proveďte 2–3 cm nad horním očkem, dolní pak bezprostředně pod kolénkem (nodem). Doporučuje se, aby spodní část řízku měla původně úponek, lépe vám zakoření. Pro volbu začátku zakořeňování jsou tedy rozhodující i vaše možnosti pěstování.

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Zavařování v mikrovlnce

Do mikrovlnné trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist-off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří.

Zdroj: Jak na zavařování

Jak poznat kousnutí od blechy

Blechy jsou skákavý hmyz, který dorůstá velikosti od 2 do 8 mm. V Čechách se lze setkat asi s 90 druhy blech a všechny mohou poštípat i člověka.

Jak poznat štípance od tohoto hmyzu:

  • okolo štípance se objeví zarudlý flek, velký asi 1 cm;
  • štípnutí obvykle zmizí během několika hodin;
  • štípnutí svědí, mnohdy až pálí;
  • štípance se objevují ve větším množství na zádech, krku a pažích.

Někdy je velmi těžké rozeznat štípance od blechy, štěnice, komára či roztoče. Níže si můžete prohlédnout fotografie, jak konkrétní štípance vypadají.

Zdroj: Kousnutí od blechy

Červotoč v trámech

I u dřevokazných brouků platí, že nejlepší ochranou je prevence, to znamená: dobře navržená stavba, kvalitní materiál bez známek přítomnosti škůdce, průběžné odborné kontroly a likvidace i malých ložisek napadení, co nejčastější větrání a zamezení vzniku zvýšené vlhkosti. Právě s vlhkostí ovšem v případě dřevokazného hmyzu nevystačíme tak spolehlivě, jako například u dřevomorky.

Jak poznáte, že se do vašich trámů dal červotoč? Kromě znatelných dírek také podle toho, že se z trámů sype dřevěný prášek, který za sebou škůdce zanechal v chodbičkách spolu s trusem. V úplném tichu můžete červotoče dokonce i slyšet. Zvuk, který se ozývá při jeho ničení dřeva, se podobá chroupání. Aby se červotoč nedostal do dřeva, které hodláte použít na trámy, je dobré zbavit toto dřevo kůry.

Problém prevence proti dřevokaznému hmyzu spočívá v tom, že i dobře navržená, větraná a udržovaná konstrukce s běžným obsahem vlhkosti nabízí broukům příznivé podmínky pro život a rozmnožování. Zamezit jejich existenci by znamenalo snížit vlhkost hluboko pod deset procent, což je však za normálních podmínek těžko dosažitelné.

Proto u dřevokazného hmyzu více vystupuje do popředí potřeba preventivního chemického ošetření. To se dnes obvykle provádí současně jak pro houby, tak i pro hmyz. Efekt ošetření záleží na použitém přípravku a na způsobu aplikace. Nejjednodušším, ale také nejméně účinným způsobem aplikace je povrchový nátěr. Na rozdíl od mnoha dalších (a účinnějších) metod však jej lze aplikovat i dodatečně, tedy u hotových, nebo dokonce již napadených konstrukcí. Je velmi užitečné vědět, že charakteristická zelená barva namořeného dřeva má jen signální význam. Rozhodně tedy neplatí, že co je zelené, to brouk nežere – je nutné používat prostředky s příslušným osvědčením.

Dřevo napadené červotočem ztrácí svou soudržnost, proto je důležité se nejen zbavit daného škůdce, ale následně postižené místo napustit zpevňujícím roztokem. Podle rozsahu poškození je však někdy nutné zcela nahradit zničenou část materiálu. Je možné použít kupované preparáty chemického charakteru, ale i nejrůznější osvědčené domácí směsi.

Jednou z možností je nástřik provedený speciálním zařízením. Výrazně účinnější je však máčení nebo hloubková impregnace, která se provádí pod tlakem a při vyšší teplotě, kombinovaným působením přetlaku a vakua a podobně ve speciálních zařízeních (impregnačních kotlích). Tak lze ovšem ošetřit jen jednotlivé díly před stavbou. Všechna tato opatření nejlépe provedou autorizované firmy specializované na ochranu dřeva a dřevěných konstrukcí.

Za časů našich babiček se s červotočem vypořádávali pomocí nejrůznějších metod na čistě přírodní bázi, což můžete zkusit i dnes. Šlo například o napouštění dřeva octem, roztokem z louhového mýdla, rozehřátým naftalínem a tak dále. Osvědčený byl například recept, kdy se svařila kuchyňská sůl s pepřem, hořčičným semínkem, natí pelyňku a octem. Po odfiltrování a jednodenním odležení mohl být tento roztok natřen na napadené dřevo. Jiný, doslova ďábelský odvar, je možné připravit z černého a bílého pepře, česneku, feferonek a horké vody. Nesmí chybět ani sůl a zhruba čtvrt litru octa.

Dřevo se také často pro likvidaci nežádoucího hmyzu vystavovalo vysokým a suchým mrazům. Hojně rozšířená byla rovněž metoda plynování kyanovodíkem nebo sirovodíkem. Při plynování bylo však lidské tělo vystavováno velkým zdravotním rizikům, proto se dnes od něj již upouští.

V současnosti se pro hubení dřevokazného hmyzu nejčastěji využívá metod chemického ošetření. Mnohé přípravky k hubení červotočů jsou dnes běžně k dostání v drogeriích a mají velmi uspokojivou kvalitu. Za velmi účinné roztoky s likvidačním i preventivním účinkem jsou považovány Xylamon, Xyladekor, Lignofix, Pentalidol, Červostop a další. Menší poškozené kusy nábytku se pak v roztoku namáčí do té doby, dokud nedojde k vystoupení bublinek na hladinu. Jestliže však máte napaden velký kus nábytku, je třeba jej ošetřit injekčním vstřikováním látky přímo do děr od červotoče. Tuto činnost je lepší svěřit do rukou profesionála. Cílem chemické ochrany dřeva je prodloužení funkčnosti a životnosti dřevěných konstrukcí a výrobků. Velkým problémem je ovšem fakt, že pokud se larvy červotočů cítí být ohroženy, prokoušou se hlouběji do dřeva a pak už je problém je chemicky zničit.

Zdroj: Červotoč

Blechy v bytě

Přítomnost blech v bytě je velmi problematická a jejich likvidace není ani jednoduchá, ani rychlá. Na vině je životní cyklus blech. Rozšířené jsou celosvětově a je jich více než 2 000 druhů. V Česku jich žije ale jen asi 90 druhů. Většina druhů blech žije skoro po celý život na svém hostiteli. Tyto blechy sice nepříliš rády hostitele mění, ale jsou toho schopny. Není tedy pravda, že na člověka nejdou. Další druhy blech prožijí většinu života mimo hostitele a chodí se jen napít jeho krve. Těmto druhům je pak úplně jedno, jestli se napijí ze psa, kočky, nebo člověka.

I když je fakt, že se blechám daří lépe ve zvířecím kožichu než na lidské kůži, tomu, aby nás kously, se většinou neubráníme. Zvlášť pokud jsme zanedbali blechy na psovi nebo kočce. Na nich se totiž blechy živí i množí a kladou vajíčka. Ta jsou veliká asi jen půl milimetru a ze zvířecí srsti jich velká část postupně opadá na podlahu nebo do zvířecích pelechů.

Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se blechy živí výhradně krví, mohou být několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí tehdy, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, skulin a podobně. Vajíčka kladou i dále do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se dále do okolí. Obyčejně za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, takže připomínají červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Následně se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny.

Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blecha je velmi obtížný parazit, ale kromě toho může přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor, endemický tyfus a lymskou boreliózu. Dále bývá blecha takzvaným mezičlánkem (přenašečem) tasemnice.

Není dobré proto výskyt blech – i když nám to může připadat jakkoliv banální – podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit (mezi prsty) ani potom nemáte vyhráno, je to velmi kompaktní hmyz a pouhým zmáčknutím mezi prsty jí prostě nezabijete. Nedoporučuje se ani její rozmáčknutí nehtem, protože by mohlo dojít ke styku s její krví, která může být nebezpečná. Hoďte ji tedy nejlépe do vody, do sklenice s vodou, něco jí tam kápněte, třeba Iron, a bude po bleše.

Dospělé blechy se drží na svém hostiteli, obvykle na psovi nebo na kočce. Vajíčka a larvy se však na srsti obvykle neudrží, proto je zvířata při pohybu rozsévají po okolí. Blechy se množí velmi rychle, během měsíce jich mohou být tisíce.

Pes napadený blechami se neustále drbe, škrábe a zahryzává se do kůže. Zvíře může reagovat na bleší kousnutí i alergicky. Není výjimkou, že hapteny (látky schopné vyvolat specifickou imunitní reakci) ze slin blech dráždí kůži. U psů se to obvykle pozná podle rozškrábaného místa nad ocasem. Zkontrolujte pak především oblast hlavy a pak podél páteře od kohoutku k ocasu. Červení, hnědí nebo černí parazité měří od 1,5 až do 7 mm, navíc jsou skvělí skokani. Pokud jste našli také malé černé hromádky přilepené k chlupům, pak máte jasný důkaz, že vašeho mazlíčka blechy trápí. Jedná se totiž o bleší výkaly. Blechy mohou napadnout i jiná zvířata – kočky, králíky, veverky, ježky, dokonce i slepice.

Zdroj: Blechy v bytě

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková

Gabriela Štummerová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU