Rychlá odpověď: Na plné slunce se nejlépe hodí muškáty, petúnie, surfinie, Million Bells, verbeny, gazánie, vitálka, osteospermum a vějířovka. Fungují tehdy, když mají dost velký truhlík, propustný substrát a pravidelnou zálivku. Největší chyba je malá nádoba, přehnojení dusíkem nebo kombinace rostlin s rozdílnou potřebou vody.
Slunný balkon v českých podmínkách není jen „hezky světlé místo“. V červenci se z něj snadno stane rozpálená vana, kde květiny trpí horkým zábradlím, suchým větrem a odpoledním úpalem. Proto nestačí vybrat rostlinu podle barvy květů.
V článku najdete praktický výběr balkonových rostlin na přímé slunce, zkušenosti s kombinacemi v truhlících, srovnání zálivky, upozornění na časté chyby a konkrétní postup, jak si osázet balkon tak, aby kvetl celé léto a neskončil po první vlně veder.
FAQ – balkonové rostliny vhodné na plné slunce
Jaké balkonové rostliny jsou nejlepší na plné slunce?
Nejlepší balkonové rostliny na plné slunce jsou muškáty, gazánie, vitálka, osteospermum, Million Bells a verbena.
Tyto druhy dobře snášejí světlo a při správné zálivce zvládnou i české letní horko. Muškáty jsou nejspolehlivější pro začátečníky, gazánie snese sušší režim a Million Bells udělají bohatý převis. Petúnie a surfinie jsou také vhodné, ale potřebují větší nádobu, častější zálivku a lepší ochranu před větrem a prudkým deštěm.
Které letničky na plné slunce do truhlíků vydrží nejdéle?
Nejdéle obvykle vydrží muškáty, gazánie, vitálka, Million Bells a dobře vedená verbena v dostatečně velkém truhlíku.
Rozhoduje nejen druh rostliny, ale také objem substrátu a pravidelná péče. Letničky na plné slunce do truhlíků potřebují hlavně stabilní vláhu, propustnou zeminu a průběžné přihnojování. Když je zasadíte příliš hustě, budou vypadat krásně v květnu, ale v červenci začnou soupeřit o vodu a živiny. Méně sazenic často znamená lepší výsledek.
Jsou petúnie a surfinie vhodné na přímé slunce?
Petúnie a surfinie jsou vhodné na přímé slunce, ale jen při dostatku vody, živin a ochraně před větrem.
Na slunném balkoně umí vytvořit nádherný převis, ale nejsou úplně bezúdržbové. Surfinie mají vysokou spotřebu vody a v malém truhlíku rychle vadnou. Petúnie s velkými květy navíc hůř vypadají po silném dešti. Nejlépe fungují v samozavlažovacím truhlíku, v chráněnějším místě a s pravidelným odstraňováním poškozených květů.
Co zasadit do truhlíku na jižní balkon?
Do truhlíku na jižní balkon zasaďte muškáty, gazánie, vitálku, osteospermum, Million Bells nebo verbeny.
Jižní balkon je náročný, protože se přehřívá dlouho a rovnoměrně. Proto vybírejte květiny do truhlíku na slunce, které zvládnou horko i krátké proschnutí. Na nejprudší místo dejte odolnější druhy, jemnější bakopu nebo lobelku raději do chráněnější části. Velmi pomůže větší nádoba, světlý obal a samozavlažovací systém.
Jak často zalévat balkonové květiny na plném slunci?
Balkonové květiny na plném slunci kontrolujte v horku denně, ale zalévejte podle skutečné vlhkosti substrátu.
Neplatí, že každá rostlina musí dostat vodu každý večer. Muškáty snesou krátké proschnutí, zatímco petúnie, surfinie a bakopa vadnou rychleji. V horkých dnech může být nutná denní zálivka, u malých nádob i častější kontrola. Přelití je ale stejně nebezpečné jako sucho, hlavně u rostlin citlivých na zahnívání kořenů.
Jsou samozavlažovací truhlíky vhodné na plné slunce?
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Gazániím vyhovuje v zahradě slunné a vzdušné stanoviště s lehčí, dobře propustnou půdou (ideální je hlinitopísčitá). Protože nejsou nijak vysoké a především půdopokryvné, hodí se ke skupinové výsadbě na okraje záhonů. Vyniknou také ve smíšených truhlících na balkónech a terasách.
Semínka gazánií jsou poměrně velká a dobře klíčí. K předpěstování doma je můžete zasadit už koncem února, začátkem března. Vyklíčí vám za týden až 10 dní. Vzrostlé mladé rostlinky přepikýrujte do samostatných květináčků a dbejte na to, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 stupňů. Na venkovní záhon je přemístěte až v květnu či červnu. Pokud nejste takoví pěstitelé, můžete již vzrostlé sazenice zakoupit v každém zahradnictví. Rostliny na záhon sázejte do sponu cca 20 x 20 cm. Gazánie nepodléhají teplotním výkyvům. Zálivka se doporučuje po ránu, aby rostlina měla možnost přes den oschnout. Zabráníte tak šíření houbových chorob. Dávejte také pozor na přemokření. Při pravidelném odstraňování odkvetlých květů se vám gazánie odmění neustálým nakvétáním nových poupat. Jakmile květ vadne a kloní se k zemi, odstřihněte ho nůžkami. Pokud se rozhodnete pěstovat gazánie na zahradě pravidelně, je dobré jejich místo na záhonech střídat.
Ve svém příspěvku PŘEZIMOVÁNÍ - DÍK ZA INFORMACE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Děkuji za poskytnuté informace, teď se mi snad podaří brambořík přezimovat a příští rok mi udělá znovu plno radostí. Vlasta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumír.
Celou zimu mi kvete, 1 x za 2 roky přesadit,přes léto ven pod strom, občas zalít. V tuto dobu nebo zač. září na okno na sever, kde září plnými květy až do konč. jara. V létě doslova odpočívá, až vypadá špatně- zaleji, i déšť občas pomůže.
Vlastní zkušenost: co mi na jižním balkoně opravdu fungovalo
Nejlépe mi dlouhodobě fungovala kombinace převislých muškátů, Million Bells, verbeny, gazánie a jedné výplňové rostliny s dekorativním listem, například molice Forsterovy. Petúnie a surfinie byly nádherné, ale jen tehdy, když měly dost vody, pravidelné hnojení a chráněnější kout. Bakopa vypadala jemně a romanticky, ale na nejprudším poledním úpalu měla tendenci vadnout dřív než muškáty.
První chyba, kterou jsem udělal, byla příliš hustá výsadba. Do šedesáticentimetrového truhlíku jsem dal tolik sazenic, aby vypadal plný hned po výsadbě. V květnu to působilo skvěle, ale v červenci si rostliny začaly konkurovat. Petúnie braly vodu, bakopa ztrácela sílu a muškát sice držel, ale nekvetl tak bohatě, jak by mohl. Od té doby sázím méně rostlin, ale dávám jim lepší substrát a víc prostoru.
Druhá chyba byla hnojení „pro jistotu“. U balkonových květin na přímé slunce člověk snadno získá pocit, že když nekvetou, potřebují víc hnojiva. Jenže u některých druhů to vede k bujným listům a slabším květům. U muškátů se mi osvědčilo hnojit pravidelně, ale ne hystericky. U petúnií, surfinií a Million Bells jsem naopak viděl jasný rozdíl, když dostávaly výživu častěji a v menších dávkách.
Třetí chyba byla podcenění větru. Květiny na plné slunce mohou světlo milovat, ale dlouhé křehké výhony petúnií nebo surfinií vítr snadno poláme. Na balkoně ve vyšším patře proto vyhrávají kompaktnější druhy, vzpřímené muškáty, gazánie, osteospermum, vitálka nebo verbeny. Převislé vodopády květů jsou krásné, ale potřebují pevný truhlík, závětří a pravidelnou kontrolu.
Nejužitečnější zkušenost přišla až po několika týdnech sledování. Rostliny jsem si zapisoval podle tří věcí: jak rychle vadnou, jak vypadají po dešti a jak dlouho zůstávají dekorativní bez zásahu. Tím vznikl přehled, který je pro běžného pěstitele často cennější než botanický popis.
Následující tabulka shrnuje moje praktické pozorování z běžného českého balkonu orientovaného na jih až jihozápad. Nejde o laboratorní test, ale o pomůcku, podle které se dá rychle poznat, co dát na nejprudší slunce a co raději do chráněnější části balkonu.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel SABINA.
Pěstuji úspěšně rýmovník citronový venku na balkoně vystavený slunci i dešti, ale nepodařilo se mi ho nikdy přezimovat uvnitř. Vždy si na jaře koupím nový v květinářství. Na okenním parapetu začal shazovat lístky a zašel. Nevím jaká se stala chyba.
U slunného balkonu je kombinování rostlin důležitější než barvy. Můžete dát vedle sebe krásnou bakopu, petúnii a gazánii, ale každá bude chtít trochu jiný režim. Bakopa nesnáší dlouhé proschnutí, petúnie chce hodně vody i výživy a gazánie se spokojí se střídmější zálivkou. Výsledek bývá takový, že jedné rostlině pomáháte a druhé škodíte.
Mně se osvědčilo dělit truhlíky do tří skupin. První skupina jsou suchomilnější a odolné rostliny, kam patří gazánie, vitálka, osteospermum a některé kompaktní verbeny. Druhá skupina jsou klasické bohatě kvetoucí balkonovky, tedy muškáty, Million Bells, petúnie a surfinie. Třetí skupina jsou doplňkové a jemnější rostliny, například bakopa, lobelka nebo všelicha, které vypadají krásně, ale na prudkém slunci potřebují lepší dohled.
Následující tabulka pomáhá při plánování výsadby. Když dáte do jednoho truhlíku rostliny ze stejného řádku, budete mít mnohem snazší zálivku, hnojení i údržbu.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Gazánie, vitálka a osteospermum: když balkon opravdu pálí
Pokud máte balkon, kde se v létě nedá stát bosou nohou, začal bych u rostlin, které horko opravdu snášejí. Gazánie je v tomto směru výborná. Má ráda slunce, květy se otevírají hlavně za jasného počasí a krátkodobé sucho zvládá lépe než petúnie nebo bakopa. Nehodí se do trvale mokrého truhlíku, protože přemokření jí škodí víc než mírné proschnutí.
Vitálka neboli sanvitálie je nízká, rozložitá a velmi vděčná letnička. Její drobné žluté květy působí jako malé slunečnice. Hodí se do závěsných nádob, okrajů truhlíků i misek. Na plném slunci kvete spolehlivě a odpustí víc než mnohé jemné balkonovky. Pokud chcete veselý truhlík s menšími nároky, vitálka je velmi dobrá volba.
Osteospermum, někdy označované jako kapská kopretina, vypadá elegantněji. Květy připomínají kopretinu, ale působí pevněji a moderněji. Má rádo slunné místo a propustný substrát. U některých odrůd se květy za špatného počasí nebo večer zavírají, což není chyba, ale vlastnost. Při pravidelném odstraňování odkvetlých květů vydrží dekorativní dlouho.
Následující tabulka ukazuje, které rostliny bych dal na nejsilnější úpal a které spíš do mírnější části slunného balkonu. Právě toto rozdělení pomůže lidem, kteří mají jeden balkon, ale různé mikroklima: kraj u zábradlí, kout u stěny, místo pod stříškou a roh u skla.
Místo na balkoně
Podmínky
Nejvhodnější rostliny
Čemu se raději vyhnout
Čelní zábradlí na jih
Nejvíc slunce, vítr, rychlé vysychání
Muškáty, gazánie, vitálka, osteospermum
Jemná bakopa v malém truhlíku
Chráněný roh balkonu
Slunce, méně větru, stabilnější vlhkost
Petúnie, surfinie, Million Bells, verbena
Přehnaně hustá výsadba
Pod stříškou
Hodně světla, méně deště
Velkokvěté petúnie, Million Bells, osteospermum
Rostliny závislé na dešťové zálivce
Boční polostín část dne
Slunce jen část dne, menší úpal
Bakopa, lobelka, všelicha, ostruhatka
Rostliny, které bez slunce málo kvetou
Třetí fotografie ukázuje praktické rozdělení balkonu na horké a chráněnější zóny. To je důležité, protože mnoho lidí má pocit, že celý balkon má stejné podmínky, ale ve skutečnosti se jednotlivá místa liší i o několik hodin přímého slunce denně.
Fotografie znázorňuje balkon rozdělený na zóny: nejteplejší zábradlí s gazániemi a muškáty, chráněný kout s petúniemi a bakopou.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Pro bujnost rostlin a jejich bohatá květenství se doporučuje gazánie v době vegetace 1x – 2x týdně přihnojovat. Vyberte hnojivo určené pro rostliny s okrasnými květy, nejlépe s vysokým obsahem železa. Aplikujte ho buď přímo do substrátu, nebo jako zálivku (např. Floria KH). Květy se pak následně objeví už za pár dnů. Pokud zálivkou přelijete i listy, zvýšíte tak obranyschopnost rostlin.
Dříve se gazánie nejvíce množily vegetativně z matečných rostlin, které přezimovaly ve sklenících (tento způsob platí i nyní pro plnokvěté formy). Dnes se rostliny nejčastěji množí výsevem semene – podrobněji viz pěstování.
Ve svém příspěvku JAK PREZIMOVAT NA BUXUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímá mám. se o buxusy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je na jaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září. Stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Přestože se gazánie pěstují především jako letničky, je možné jejich přezimování. Pokud ovšem k tomu máte vhodné prostory. Místo by mělo být světlé, s teplotou neklesající pod 5 stupňů (optimum je 5 až 10 stupňů). Rostliny ze záhonu vyryjte s velkým balem a umístěte do nádob. Mohou vám posloužit i obyčejné přepravky vyložené novinovým papírem. Důležité je, aby zemina zcela nevyschla. Na jaře pak trs sestřihněte a zasaďte opět do slunného záhonu. Jakmile by se u přezimujících rostlin objevila houbová choroba, tuto rostlinu okamžitě odstraňte.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nyní je čas pro rostliny najít vhodné místo. Můžete si vybrat, jestli se chcete na rostliny během zimy dívat a nebo ne.
Tmavé a chladné místo
Například sklep, je ideální pro uchování rostlin přes zimu. Zde bude pelargónie chráněna před přímým slunečním světlem. Tím se zabrání tomu, aby rostliny začaly znovu rašit příliš brzy a trpěly nedostatkem vody. Tento způsob přezimování pelargoniím prospívá nejvíce. Máte-li dostatek místa ve sklepě, můžete si ušetřit výsadbu a muškáty přezimovat rovnou v květináči nebo v balkónovém truhlíku. Na jaře stačí nasypat čerstvou zeminu s kuličkovým hnojivem.
Chladnička
Ano chladnička je také možným místem na přezimování muškátů. Muškáty lze zabalit do novin a uložit je na chladném místě, například v zásuvce na zeleninu v lednici.
Světlé místo
Místo s dostatkem světla a s teplotou 5 až 10 °C, což by mohla být například zimní zahrada nebo světlé schodiště. Pelargonie dobře přezimují na světlém ale chladném místě. Přes zimu udržujte kořeny mírně vlhké.
Obývací pokoj
Vyhřátý obývák je další možností kde je možné přezimovat muškáty. Ideálně na vytápěných místech, jako je okenní parapet v obývacím pokoji. V tomto příjemném teple muškát znovu vyraší. Pokud je výhonků příliš mnoho, tak se jednoduše odříznou. Díky tomu se tvoří více bočních výhonů a rostlina pak v příštím roce roste košatěji a kompaktněji. Navíc je tím podporována tvorba poupat. Některé druhy pelargónie, zejména hybridy pelargonie velkokvěté, však potřebují ke kvetení chladné období v délce alespoň šest týdnů.
Přes zimu se pelargónie udržuje spíše v suchu a zalévá se jen když je to nutné. Nehnojí se.
Shrnutí pro umístění a péči:
optimální umístění: tma a chlad (například ve sklepě);
Praktická data: kolik vody a péče různé balkonovky potřebují
U slunného balkonu se vyplatí sledovat spotřebu vody alespoň první dva týdny po výsadbě a potom znovu při první vlně veder. Já si u nových kombinací dělám jednoduché poznámky: kdy jsem zalil, jak vypadaly listy ráno, jak večer a zda se substrát odtahoval od stěn truhlíku. Není to vědecký pokus, ale velmi rychle poznáte, které truhlíky budou v létě problémové.
Následující tabulka vychází z praktického režimu běžného slunného balkonu. Počítejte s tím, že v samozavlažovacím truhlíku se interval prodlouží, zatímco v malé tmavé nádobě na zábradlí se výrazně zkrátí.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Postup je jednoduchý, ale rozhoduje v něm několik detailů, které se v horkém létě rychle projeví.
Vyberte správnou nádobu. Na jižní balkon volte raději hlubší truhlík nebo samozavlažovací nádobu. Malý mělký truhlík se rychle přehřívá a vysychá. Příklad: pro petúnie a surfinie je větší samozavlažovací truhlík praktičtější než úzký ozdobný obal.
Rozdělte rostliny podle nároků na vodu. Do jednoho truhlíku nedávejte bakopu s rostlinami, které chcete držet spíše v sušším režimu. Podobné nároky znamenají méně chyb při zalévání. Příklad: muškáty s Million Bells fungují lépe než gazánie s přemokřovanou lobelkou.
Použijte propustný substrát. Zemina má držet vláhu, ale nesmí se z ní stát mokrá těžká hmota. Pomůže kvalitní substrát pro balkonové rostliny, drenážní vrstva a případně perlit. Příklad: po prudkém dešti musí voda odtéct, ne stát u kořenů.
Nesázejte příliš hustě. Truhlík nemusí být plný hned první den. Rostliny během června výrazně narostou a potřebují prostor pro kořeny i proudění vzduchu. Příklad: do truhlíku 60 cm dejte raději tři silné petúnie než pět sazenic, které se v červenci utlačí.
Zalévejte podle substrátu, ne podle kalendáře. V horku kontrolujte truhlík denně, ale vodu přidávejte podle skutečné vlhkosti. Přelití je stejně špatné jako sucho. Příklad: muškát po krátkém proschnutí přežije, ale v trvale mokré zemině začne chřadnout.
Průběžně čistěte a zakracujte. Odkvetlé, zlomené a suché části berou rostlině sílu a zhoršují větrání. Pravidelný malý zásah je lepší než srpnová záchranná operace. Příklad: verbena po zakrácení rychleji obrazí a znovu zahustí okraj truhlíku.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ KYTKY JICNOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, nikde nemohu zde v PC najít konkrétní návod-radu jak přezimují Jicnovky-Eustoma. Dostala jsem jí jako dárek a nevím co s ní dál. Je moc pěkná byla bych ráda kdyby přežila i zimu. Prosím poraďte.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Eustoma grandiflorum nebo-li jícnovka velkokvětá, je kvetoucí dvouletka, která přežije zimní mrazy až do -12 °C. Ale spíše než aby byla považována za trvalku, je typičtěji pěstována jako letnička.
Eustomu můžete přezimovat i uvnitř na světlém místě s teplotou v závislosti na osvětlení v rozmezí 10 až 15 °C. Čím větší teplo, tím větší nároky na světlo.
Časová dimenze: jak se truhlík mění od května do září
V květnu vypadají skoro všechny sazenice nadějně. Teploty jsou mírnější, substrát nevysychá tak rychle a rostliny mají čas zakořenit. Právě květen je ale rozhodující. Když rostliny zasadíte do nekvalitní zeminy, příliš hustě nebo bez drenáže, v červenci se chyba ukáže naplno. Proto první dva týdny po výsadbě nehoním květy, ale kořeny.
V červnu začíná hlavní růst. Rostliny se rozvětvují, přibývá květů a zvyšuje se spotřeba vody. To je dobrý čas na pravidelnější hnojení. Zároveň je vhodné začít sledovat, která část truhlíku vysychá nejrychleji. Někdy zjistíte, že pravý kraj u zdi je vlhký, zatímco levý kraj u zábradlí je každý večer suchý.
Červenec a srpen jsou zkouška. Horko, bouřky, vítr a dovolené odhalí slabá místa. Rostliny v malých nádobách začnou trpět, přehnojené rostliny mohou být křehké a příliš husté kombinace špatně větrají. V tomto období se nejvíc vyplatí ranní kontrola, doplnění vody a občasné radikálnější zakrácení přerostlých výhonů.
V září se často ukáže, které druhy mají opravdu výdrž. Muškáty, verbeny, Million Bells, vitálka a gazánie mohou být stále pěkné, pokud nebyly během léta opakovaně přesušené. Petúnie a surfinie někdy potřebují očistu a zmlazení. Bakopa a lobelka mohou vypadat unaveně, ale na mírnějším podzimním slunci se někdy znovu zlepší.
Následující přehled ukazuje, co se vyplatí dělat v jednotlivých obdobích. Právě časový plán je u slunného balkonu důležitý, protože péče se během sezóny mění.
Období
Co se děje s rostlinami
Co dělat
Typická chyba
Květen
Zakořeňování po výsadbě
Sázet po mrazech, nepřelévat, chránit mladé rostliny
Dát truhlík ven příliš brzy
Červen
Rychlý růst a první bohaté kvetení
Začít pravidelně hnojit a sledovat zálivku
Ponechat slabé nebo přerostlé výhony bez zásahu
Červenec a srpen
Největší stres horkem
Zalévat podle počasí, kontrolovat zásobníky, čistit květy
Spoléhat na malý truhlík bez vody
Září
Druhá vlna kvetení u odolných druhů
Zakracovat, méně hnojit, připravit rostliny na konec sezóny
V naší poradně s názvem KYTKA EUSTOMA JAK PĚSTOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, prosím jak uchovat květinu Eustoma přes zimu?????? Děkuji za odpověď.Božena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
Balkonové rostliny vhodné na plné slunce vybírejte podle skutečných podmínek, ne jen podle fotografie na etiketě. Pokud máte jižní nebo západní balkon, začněte odolnými druhy: muškáty, gazániemi, vitálkou, osteospermem, Million Bells a verbenou. Petúnie, surfinie, bakopa, lobelka a všelicha jsou krásné, ale potřebují lepší nádobu, pravidelnější zálivku nebo chráněnější místo.
Největší rozdíl v praxi dělá velikost truhlíku, propustný substrát, rozumná kombinace druhů a schopnost reagovat na počasí. Když přijdou horké dny, rostlina v nádobě nemá kam utéct. Proto je lepší osadit méně rostlin do kvalitnějšího prostoru než mít v květnu přeplněný truhlík, který v červenci zkolabuje.
Za nejjistější základ bych po zkušenostech zvolil muškáty a gazánie na nejsilnější slunce, Million Bells a verbeny do bohatě kvetoucích kombinací, petúnie a surfinie do chráněnějších míst a bakopu nebo lobelku jen tam, kde uhlídáte vláhu. Takový balkon nebude jen barevný na začátku sezóny, ale má reálnou šanci vydržet pěkný až do podzimu.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ PODLE NAŠICH BABIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nemám studený sklep ani balkon, jen jednopokojový byt. S muškáty se rozloučit nechci, nádherně kvetly a jsou zdravé. Jak je tedy zazimovat v bytě? Děkuji za radu. Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když bydlíte v bytě, tak své muškáty můžete přezimovat na společné chodbě. Nejlepší místa jsou u okna ve spodních patrech.
Dotaz kytky voskovky bývá trochu zrádný, protože lidé tím mohou myslet různé rostliny. V balkonovém kontextu se často mluví o voskovkách jako o begoniích voskovkách. Ty jsou velmi vděčné, kvetou dlouho a dobře vypadají v nádobách. Na přímé polední slunce ale nejsou vždy nejlepší volbou, zejména když je balkon rozpálený a suchý.
Voskovky bych dal spíš na východní balkon, do polostínu nebo na místo, kde mají slunce jen část dne. Na úplný jižní úpal bych volil odolnější druhy, například muškáty, gazánie nebo vitálku. Pokud je přesto chcete použít na slunném balkoně, dejte jim větší nádobu, pravidelnou vláhu a chraňte je před největším odpoledním žárem.
První typický příběh je balkon, který vypadá krásně v květnu a špatně v srpnu. Majitel koupí bohatě narašené sazenice, zasadí je hustě do obyčejného truhlíku a první měsíc je nadšený. Potom přijdou vedra, substrát se vyčerpá, rostliny začnou vadnout a přidávání hnojiva už problém nevyřeší. Příčina je většinou v malé nádobě a špatném rozvržení druhů.
Druhý příběh je opačný. Člověk se bojí, že květiny uschnou, a zalévá každý den bez kontroly substrátu. Voda stojí dole, kořeny nemají vzduch a listy začnou žloutnout. Majitel má pocit, že rostlina má málo živin, přidá hnojivo a stav se ještě zhorší. Tohle se často stává u nádob bez odtoku nebo u špatně používaných samozavlažovacích truhlíků.
Třetí příběh je dovolená. Před odjezdem rostliny vypadají dobře, ale po týdnu horka jsou petúnie a bakopa na hraně. Muškáty se po zalití vzpamatují, gazánie také, ale jemnější druhy už zůstanou řídké. Proto před dovolenou raději zakracuji dlouhé výhony, doplním vodu, přesunu citlivé nádoby do mírnějšího místa a nespoléhám na to, že „nějak vydrží“.
