Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK ZALÉVAT ORCHIDEE

Kořeny orchidejí

Kořeny orchideje jsou pokryty tenkou, hedvábnou membránou, kterou nazýváme velamen. Tato víceúčelová membrána rychle pohltí velké množství vody, je účelová svým proměnlivým povrchem a podporuje výměnu minerálů a solí. Velamen orchideje je výborným indikátorem, kolik vody rostlina potřebuje. Suchý velamen je bílé nebo stříbřité barvy, čerstvě zalitý je zbarven do zelena nebo skvrnitý (podle odrůdy).

Naučit se číst z kořenů svých orchidejí je nejlepší způsob, jak zjistit, kdy správně zalévat. Pamatujte si, většina orchidejí je raději méně zalitá, než přelitá. Kořeny orchideje, které jsou stále vlhké, hnijí a rostlina odumírá.

Zdroj: Zalévání orchidejí

Diskuze: Re: jak pečovat o anturii v květináči

Jak zalévat? Jednoduše, až když je substrát proschlý. Nejlepší je osprchovat celou rostlinu odstátou vodou.

Zdroj: diskuze Jak pečovat o anturii v květináči
Počet odpovědí: 1

Jak vyčistit stříbro s kamínky

Stříbrné šperky s kamínky by se neměly vařit ani zalévat horkou vodou. Zde je vhodné využít k jejich čištění speciální přípravky. Jedná se o hadříky či ubrousky. Tyto přípravky se dají zakoupit v drogérii. Před čištěním šperky pořádně omyjeme v mýdlové vodě, aby se odmastily a odstranily nečistoty. Po skončení čištění je taktéž omyjeme a pak otřeme.

Zdroj: Jak vyčistit stříbro

Diskuze: Re: Re: přesazování orchidee

Děkuji,i když jste mi nepotěšil.Sendy.

Zdroj: diskuze Přesazování orchidee
Počet odpovědí: 2

Zalévání bazalky

Bazalka je velice žíznivá rostlinka, proto ji nezapomeňte pravidelně zalévat. Nesmí vyschnout, ale škodí jí i nadbytečná zálivka. Při zalévání dejte pozor, abyste nekropili listy, nebo aby rostlina byla na přímém dešti. To se jí mohou začít dělat na listech černé skvrny. Zalévá se ráno a večer. Je náročná na živiny, proto ji můžete klidně přihnojit. Má ráda dostatek vápníku v půdě. Vysazujte ji vždy na slunečné místo. Nemá ráda zimu a vítr. Pokud je dlouho vlhké počasí a zima, trpí plísněmi.

Zdroj: Jak pěstovat bazalku

Diskuze: Re: rymovnik

Hnědnutí listů: Nejlépe zalévat až ,když je rýmovník úplně vysušený, pak ho dobře zalít a opět ho nechat vysušit. To je odpověď na dotaz, kolikrát zalévat.

Zdroj: diskuze Rymovnik
Počet odpovědí: 2

Zálivka

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí, a vysazujete-li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).

Zejména v prvních letech je vhodné mladý strom dostatečně zalévat. Zalévejte jej každý týden, vydatně, čím hlouběji vlhkost do země pronikne, tím hlubší budou kořeny. Strom pak bude později odolnější proti suchu a povětrnostním podmínkám. Mezi zaléváním však nechte zem aspoň částečně proschnout.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

Diskuze: cim zalevat modrou orchidej

Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.

Zdroj: diskuze Cim zalevat modrou orchidej
Počet odpovědí: 2

Problémy při zálivce

Největší potíže při pěstování ibišků způsobuje voda, kterou používáme na zalévání. Tvrdá voda, kterou si natočíme přímo z vodovodního kohoutku, je pro rostlinu úplně to nejhorší. Obsahuje škodlivé minerály, soli a chlor. Proto je dobré natočenou vodu nechat ustát, aby chlor vyprchal a voda měla přiměřenou teplotu k zalévání. Pro změkčení vody je vhodné přidat hrst rašeliny. Studená voda způsobuje u ibišků zahnívání kořenů. Nejlepší je zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: Ibišek pokojový

Diskuze: jak pěstovat orchidee

Dobrej den,A orchdej mně spálilo sluníčko byla na přímém slunci a listy jsou žluté a dá se ještě zachránit a tak jaké prostředí orchodej potřebuje.A předem Vám mnohokrát děkuji

Zdroj: diskuze Jak pěstovat orchidee
Počet odpovědí: 0

Zalévání bramboříku

V době, kdy je rostlina aktivní a má listy, je potřeba, aby byla zalita vždy, kdykoliv bude půda suchá. Při zalévání nelijte vodu na rostlinu, ale na zeminu.

V zimě, když je brambořík v květu, je důležité, aby měl vysokou vlhkost, květináč ale umístěte na podnos s vrstvou kamínků nebo něčeho podobného, aby samotná rostlina nezůstávala stát ve vodě.

V období, kdy se květy začnou vytrácet, postupně umožněte rostlině vyschnout na dva až tři měsíce. V případě, že v tomto období budete brambořík zalévat, hlízy uhnijí. Nový růst by se měl začít objevovat kolem září, v tomto období obnovte zalévání a hnojení a přeneste ho z chladného prostředí zpět dovnitř.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: jak vyléčit orchidee

Dobrý večer
prosím o radu, na orchideich se mi udělal na podzim ze spodní strany bílý povlak, postříkala jsem je slabým roztokem vody a octa. Povlak sice zmizel,ale listy zůstaly povadlé i když jsem je postavila jednou za 3-4 týdny do nádoby s vodou a hnojivem pro orchidee. Tak se chci zeptat co s nimi jestli se ještě růst obnoví nebo je mám vyhodit a kde jsem udělala chybu.Děkují

Zdroj: diskuze Jak vyléčit orchidee
Počet odpovědí: 0

Přezimování buxusu

Buxus je na pěstování poměrně nenáročná rostlina. Pokud jej pěstujete na zahradě přímo na záhonu, přezimuje bez problémů. Pro přezimování buxusů pěstovaných v nádobách je třeba vybrat chráněné místo v záhonu, kam nádobu zahrabeme hluboko do hlíny, nebo nádobu přemístit do chladné, bezmrazé světlé místnosti. Nezapomeňte rostlinu občas zalít. Vysazování či přesazování buxusů se provádí v předjaří vždy s celým kořenovým balem a po výsadbě je třeba rostlinu pravidelně a vydatně zalévat.

Zdroj: Buxus

Diskuze: jak pečovat o anturii v květináči

jak anturii zalévat

Zdroj: diskuze Jak pečovat o anturii v květináči
Počet odpovědí: 1

Období, kdy je brambořík ve vegetačním klidu

Brambořík má vegetační klid obecně v létě. Nemá rád nedostatek deště a přílišné teplo. V dubnu začne uvadat, začnou mu žloutnout listy a začne odumírat. Pokud ho budete mít v místnosti, kde je teplota vyšší, než požaduje, bude uvadat rychleji. V letních obdobích je potřeba brambořík umístit na chladném, tmavém místě s dostatečnou cirkulací vzduchu nebo venku na stinném místě. Pokud ho dáte ven, dohlédněte, aby v něm nezůstávala stát dešťová voda, hlíza by hnila. Trochu vody nenadělá žádnou škodu, ale zabraňte, aby zemina zůstávala stále mokrá. Rostlinu začněte zalévat opět v září, to už byste měli vidět, že znovu začíná růst. Před začátkem mrazů ji nezapomeňte odnést dovnitř.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: Re: přesazování orchidee

Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.

Zdroj: diskuze Přesazování orchidee
Počet odpovědí: 2

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Diskuze: orchidej dendrobium pěstování zalévání

jak čato zalévat

Zdroj: diskuze Orchidej dendrobium pěstování zalévání
Počet odpovědí: 3

Množení a rozmnožování buxusu

Nejjednodušším možným způsobem rozmnožování buxusu je pomocí jeho větviček, tedy řízkováním. Pro řízkování je nejvhodnější podzim. Spodní část odstřihnuté větvičky ze starší rostlinky zbavte lístků a ošetřete stimulátorem pro snadnější zakořenění. Jednotlivé řízky vkládejte do substrátu určeného k řízkování rostlin, tedy nejlépe do směsi z rašeliny, písku a perlitu, a to asi 3 cm od sebe. Substrát je vhodné ještě na povrchu posypat pískem. Řízky vyžadují teplotu kolem 15 stupňů a dostatek světla, truhlík či květináč proto umístěte na nevytápěnou verandu nebo na zem skleníku. Pak už stačí jen zalévat a čekat, až rostlinky samy zapustí kořeny.

Zdroj: Buxus

Diskuze: Re: orchidej

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: diskuze Orchidej
Počet odpovědí: 1

Správné zalévání orchidejí

Jak jsme již zmínili, je těžké mluvit všeobecně, je vždy lepší dodržovat pravidla pro konkrétní rostlinu. Je však několik osvědčených postupů, které výrazně zvýší šanci na úspěch:

  • Důkladné zalévání – když budete zalévat, tak řádně. Různí pěstitelé mají různé metody, mnoho profesionálních pěstitelů se spoléhá na své postřikovače v trvání osmi a více minut. Úspěchem pro domácího pěstitele je občas namočit rostlinu s celou nádobou do kbelíku nebo umyvadla s vodou. Některé druhy, jako například Vandas, může být ponechána ponořena na poměrně dlouhou dobu. Cílem této zálivky je, abyste se přesvědčili, že je velamen zcela nasycen. Poznáte také podle kapiček na kořenech po zalévání. To znamená, že rostlina je plně hydratována.
  • Zkontrolujte vodu – dlouhou dobu pěstitelé tvrdili, že orchideje mohou být zalévány jen deštivou vodou. V současné době většina lidí používá vodu z vodovodu a i to je v pořádku. Již téměř deset let zaléváme vodou z kohoutku, bez problémů. Nicméně, nesmíme zapomenout, že upravená voda může obsahovat vyšší obsah soli a vápníku. Pokud vidíte, že tato voda vaší rostlině neprospívá, musíte hledat nový zdroj.
  • Pokud si nejste jisti – víme, že to zní divně, ale pokud si nejste jisti, zda byste měli vaší orchidej zalévat nebo ne, odložte zálivku na později. Opět zde jsou druhy, kde toto není pravidlem, například Paphiopedilum a Phragmipedium, které v době, kdy vypadají žíznivě, již měly být zality. Ale většina epifytických orchidejí by měla být spíše sušší nežli přelitá.

Zdroj: Zalévání orchidejí

Kdy ho dát ven

V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Zazimování bonsají

Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.

Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.

Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.

Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.

Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Jak přezimovat převislé jahody

Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.

Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakryt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.

Zdroj: Převislé jahody

Kdy stříhat kanadské borůvky

Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.

Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Zazimování oleandru

V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přestěhovat jej můžeme například do světlého sklepa, studeného skleníku či zimní zahrady. Využít můžeme také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy.

S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období omezit zálivku. V této době zaléváme rostlinu až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. Pozor, v prostoru s vyšší teplotou v zimě bychom se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujeme, abychom v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejeme oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáme se časnějšího nakvétání.

Ven můžeme oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykáme rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháme venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujeme.

Zdroj: Oleandr

Péče o rostlinu kalanchoe

Kalanchoe není příliš náročná, vyhovuje jí téměř jakékoliv umístění, má ráda dostatek světla, ale neměla by být na přímém slunci. Rostlině vyhovuje obvyklá pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V létě jí svědčí teplo a přiměřená zálivka. V zimě by se měla teplota pohybovat od 10 do 15 °C. Pěstujete-li kalanchoe při nízké teplotě, omezte i zálivku, v zimě ji udržujte téměř v suchu.

Tato pokojová rostlina je nejen nenáročná na vodu, ale také na vlhkost vzduchu. Zalévejte ji nejlépe měkkou, odstátou vodou. V pěstební nádobě by měla být drenáž, abyste zabránili přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště může být příčinou toho, že rostlina neroste. Ačkoli má kalanchoe sukulentní charakter, trvalý nedostatek vody nemiluje. Platí proto obecné pravidlo, že čím vyšší je teplota a čím sušší je vzduch, tím více musíte rostliny zalévat.

Od března do srpna či září přihnojujte rostlinu 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy. Mladé rostliny přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vysazujte je do širokých, nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl být lehký a propustný a měl by mít takovéto složení: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku a 1 díl kompostové zeminy. Někteří pěstitelé doporučují do zeminy přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Když chcete kalanchoe přesadit, seřízněte po odkvětu horní část rostliny, rostlina následně vytvoří nové výhony a zůstane kompaktní.

A jak přimějete kalanchoe ke kvetení? Uměle jí zkraťte den. Pokud rostlinku budete 4 až 6 týdnů vystavovat dennímu nebo umělému světlu na pouhých 8 až 10 hodin denně, měla by rozkvést, a to v jakoukoli roční dobu. Zastínit ji můžete například zakrytím neprůhlednou nádobou nebo krabicí, pozor, také pouliční osvětlení může kvetení překazit.

Zdroj: Kalanchoe

Hortenzie popínavá

Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) pochází z Koreje a Tchaj-wanu a dokáže pomocí svých příčepivých kořínků šplhat bez opory po kmenech a zdech až do výšky přes deset metrů. Je tedy vhodná při ozeleňování zdí, sloupů, skalek a věkovitých stromů, její nevýhodou však je, že roste poměrně pomalu. Přesto vás tato rostlina dokáže potěšit svou krásou. Světle zelené listy vyraší už v dubnu, brzy se zbarví do tmavě zelené barvy a dorostou v široce vejčité pilovité, lesklé, dlouze řapíkaté listy. V červnu a červenci se objeví velká květenství, která mají na obvodu bílé květy. Ty přetrvávají na rostlině dlouho a jsou atraktivní i sušené v zimních aranžmá. Na podzim se listy zbarví žlutě a opadají, čímž se odhalí skořicově hnědá kůra propletených větví.

Tato popínavá hortenzie řapíkatá vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou kyprou půdu s málo rozloženým humusem a stinná nebo polostinná místa. Nesnáší vápno. Na slunných místech potřebuje mnoho vody, proto je nutné ji často a dostatečně zalévat. Navíc silnější sluneční záření může způsobit časnější jarní rašení a ranní mrazíky mohou předčasně vyrašené mladé listy poškodit.

Potřebuje stabilní, pevný popínací podklad pro příčepivé kořínky, starší rostliny vyžadují oporu nebo vyvázání. Neprořezává se, pouze se odstraňují odumřelé nebo napříč rostoucí výhony. Tento keř je plně mrazuvzdorný.

Zdroj: Pěstování hortenzie

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Zdroj: Stříhání malin

Pěstování

Obecně platí, že aby kiwi plodilo, je nutné vysadit samčí a samičí rostlinu, pokud nemáte samosprašné odrůdy. Na 8 samičích rostlin se vysazuje 1 rostlina samčí. Kiwi vyžaduje osluněné, jižně (eventuálně jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazíky mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Potřebuje lehce kyselou půdu (1 díl rašeliny a 2 díly zahradnického substrátu), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Sazenice vysazujte 4 m od sebe. V březnu je nutné přihnojovat humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).

Minikiwi je možné pěstovat i v nádobě na balkoně či terase, přičemž platí základní pravidlo: čím větší nádoba, tím lepší růst a plody. Velikost nádoby by tedy měla být minimálně 30 l. Dno nádoby musí mít otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda. Na dno nasypte nejprve 5 cm keramzitu nebo hrubého štěrku pro zlepšení drenáže. Přikryjte netkanou textilií, aby se zem nemíchala s drenážní vrstvou. K pěstování používejte směs dobré zahradní půdy a rašeliny v poměru 1 : 1. Nádobu neplňte zeminou až po okraj, aby voda při zalévání nepřetékala. Kiwi vyhání dlouhé výhony, které následující rok plodí, takže je nutné je vyvazovat. Nejjednodušší metodou jsou 3 bambusové tyčky, 180 cm vysoké, zapíchnuté do okraje nádoby a nahoře svázané. Tak vznikne opora, která nejenže dobře vypadá, ale zároveň plní svůj účel. Co se týče hnojení, tak pro rostliny v nádobě používejte dlouhodobě působící hnojivo na květiny. Organický potaš z pryskyřice zajišťuje přísun živin jen podle potřeb rostliny a máte tak zajištěn dostatečný přísun živin po celou dobu růstu. Pokud jde o řez těchto rostlin, odstraňujte na zimu staré dvouleté dřevo. Ponechejte jen mladé, jednoleté výhony, které budou plodit další rok. Rostliny v nádobách také vyžadují dostatek vody. Měly by se proto zalévat každý den. V zimě nádoby postavte na chráněné místo těsně vedle sebe. Při silných mrazech je ještě přikryjte netkanou textilií. Rostliny by mělo být možno snadno zalévat i během zimy, mráz totiž půdu vysušuje a rostliny pak nezmrznou, ale uschnou.

Kiwi vysazujte od března do května a od září do října. Rostliny v nádobě celoročně. Přihnojujte na jaře hnojivem pro bobuloviny.

Zdroj: Mini kiwi

Dýně hokaido pěstování na zahradě

Dýně hokaido patří k nejoblíbenějším tykvím vůbec. Její dužnina má po upečení nezaměnitelnou kaštanovou chuť. Dýni hokaido lze použít k přípravě hlavních jídel. Uskladněné dýně vydrží klidně až do února následujícího roku. Než se pustíte do pěstování dýní, vydejte se do zahrádkářství a vyberte si semínka. Ta si pak doma předpěstujte v kelímcích. S výsadbou do kelímku začněte zhruba v polovině dubna, a asi po třech týdnech, kdy už začnou být rostlinky hezké, je přesaďte do větších květináčů. Přibližně v polovině května, kdy už není pravděpodobnost mrazíků, je můžete přesadit do záhonů. Pokud jste předpěstování nestihli, nevadí. Semínka můžete vysít přímo na záhonky na začátku května. Jestliže budete mít rostlinky na záhonech a budou hrozit noční mrazíky, přikryjte je raději slámou (nebo netkanou textilií), aby neumrzly. Dýně mají rády sluneční svit a půdu s dostatkem živin a vláhy. Proto je při výsadbě přihnojte. Můžete je pěstovat i přímo na kompostu, kde se jim bude dařit obzvláště dobře, ale počítejte s tím, že si z něj vytáhnou většinu živin a kompost pak nebude tak kvalitní pro další použití. Rostlinky dýní sázejte na záhon v rozestupu zhruba 1 až 2 metry. Pokud vyséváte do záhonu semínka, dávejte je do hloubky tří až pěti centimetrů. Pěstování dýní není nijak náročné. Stačí, když je budete pravidelně odplevelovat a v případě velkého sucha pravidelně zalévat. Dejte však pozor na to, abyste nekropili listy – ty by pak začaly uhnívat. Jakmile začnou rostlinky dýní dosahovat větší velikosti, je dobré k nim dát oporu, po které se budou plazit a nebudou si navzájem stínit. Dýně sklízejte na začátku podzimu, když je slupka tvrdá a matná a na stonku se tvoří praskliny. Dejte pozor na první mrazíky, dýně raději sklízejte už před nimi, mohlo by dojít k jejich přemrznutí. Sklizené dýně je pak dobré nechat několik dní dosušit, a to buď venku na sluníčku, nebo třeba u topení, ale teplota nesmí přesáhnout 30 °C. Pokud byste je hned po utržení dali do vlhka, mohly by začít plesnivět. Zároveň je dobré, když plodu ponecháte delší stopku, a to alespoň pět centimetrů, což dopomůže k tomu, že se nebude tak rychle kazit. Při uskladnění dýním hokaido nesvědčí vlhký sklep. Skladujte je nejlépe při teplotě do 10 °C.

Zdroj: Jak zpracovat dýně hokaido

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU