Téma: 

jednoděložné rostliny

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Přehled jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: Re: Zařazení do systému

Vavřín vznešený alias bobkový list
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: vavřínotvaré (Laurales)
Čeleď: vavřínovité (Lauraceae)
Rod: vavřín (Laurus)
Binomické jméno: Laurus nobilis

Zdroj: diskuze Zařazení do systému
Odesláno dne: 22.5.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Co jsou jednoděložné rostliny?

Jednoděložné rostliny tvoří jednu čtvrtinu všech kvetoucích rostlinných druhů. Patří mezi jedny z největších a nejznámějších skupin rostlin, včetně lilií, orchidejí, agáve, palem a trav. I přes časté tvrzení, že jednoděložné rostliny jsou stereotypní, se domníváme, že jsou velice rozmanité, a to nejen svou velikostí.

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: Re: škůdci

Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.

Zdroj: diskuze Škůdci
Odesláno dne: 4.6.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Diskuze: Re: jak stříhat rakytník řešetlákový

Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.

Zdroj: diskuze Jak stříhat rakytník řešetlákový
Odesláno dne: 12.10.2017 uživatelem Zdeněk Boráň
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Ekonomický význam jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny jsou z ekonomického hlediska snad nejdůležitějším organismem na zemi. Naše čtyři nejdůležitější potraviny – kukuřice, rýže, pšenice a ječmen jsou nositeli jedné dělohy a patří do jednoděložných rostlin. Bambusy a listy palem jsou primárním zdrojem stavebních materiálů v mnoha tropických zemích. Cukrová třtina, ananas, datle, banány a mnoho dalších známých odrůd tropického ovoce patří také mezi jednoděložné rostliny.

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: Je to nemoc

Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Odesláno dne: 17.7.2017 uživatelem Hanka
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Časté otázky o jednotlivých třídách

Tyto otázky vznikly z mylných představ a špatné znalosti botaniky u laické veřejnosti.

  1. Jsou borovice jednoděložné, nebo dvouděložné? Borovice jsou jehličnaté stromy a nejsou ani jednoděložné, ani dvouděložné. Pouze rostliny jsou považovány za členy těchto dvou tříd.
  2. Mají všechny dvouděložné rostliny květy? Ano, zhruba ano, všechny dvouděložné a jednoděložné jsou kvetoucí rostliny. Nicméně, byliny nejsou vždy tím pravým měřítkem. Například duby, javory a další stromy jsou dvouděložné, ale nevytvářejí zjevné květy. Trávy jsou jednoděložné a jejich květy jsou často přehlíženy, protože nemají okvětní lístky. Dále existují kvetoucí rostliny, které kvetou jen zřídka, například Duckweeds (okřehek), malá vodní volně plovoucí rostlina, která se šíří především na základě vegetativního růstu.
  3. Pokud jednoděložné rostliny nemají dřevo, co mají palmy? Kmen palmy je tvořen z překrývajících se listů, kdy dochází k zahuštění a zvětšení buněk s propojením kořenů. Tuto funkci používají také další rostliny, například Cykasy a stromovité kapradiny. Cykasy jsou jednoduché a primitivní rostliny, které přežijí vše a jsou na naší planetě od dob dinosaurů.

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: Re: orchidej

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: diskuze Orchidej
Odesláno dne: 25.4.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Historie tříd rostlin

Kvetoucí rostliny byly tradičně rozděleny do dvou hlavních skupin nebo tříd:

  • Jednoděložné rostliny (Liliopsida)
  • Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida)

Pro většinu lidí je rozdělení do dvou tříd již samozřejmostí, učili se ho ve škole, je jasně srozumitelné, ale odborníky na botaniku není vždy toto dělení jednoznačně uznávané.

Jako první s dělením rostlin přišel cca 370 let před naším letopočtem Theoparastus. Toto dělení spočívalo v dělení rostlin na základě formy jejich růstu, tedy na stromy, byliny a vinné révy, tato klasifikace trvala až do roku 1600.

V roce 1682 John Ray publikoval dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné rostliny v podobě formálního taxonomického postavení. Tento systém byl propracován botanikem Antoinem Laurentem de Jussieu v roce 1789.

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: choroby rajčat

Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Odesláno dne: 13.7.2016 uživatelem Foltýnková Zdenka
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

KVETOUCÍ ROSTLINY

Druhy kvetoucích rostlin

Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.

Jednoděložné rostliny

Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.

Dvouděložné rostliny

Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.

Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.

Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno dne: 29.4.2013

Diskuze: rychle rostoucí popínavé rostliny

Mám zájem o přísavník tříprstý.Lze si jej u vás objednat a napiš jeho cenu.Děkuji za vaší odpověd.Kačírek

Zdroj: diskuze Rychle rostoucí popínavé rostliny
Odesláno dne: 19.2.2017 uživatelem kačírek václav
Počet odpovědí: 0

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami

I přes nesrovnalosti v základním rozdělení rostlin, je toto dělení užitečné a přínosné. K tomuto dělení pomáhají standardní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami.

Tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami: Počet děloh v nalezeném embryu je skutečným základem pro rozlišení názvosloví Monocotyledonae (jedna děloha) a Dicotyledonae (dvě dělohy). Dělohou se v tomto případě rozumí semeno listu, které slouží k absorpci živin, pokud je rostlina schopna produkovat své první pravé listy na základě fotosyntézy.

Jednoděložné rostliny

  • Embryo s jednou dělohou
  • Pyl s jedinou rýhou nebo pórem
  • Květinové díly v násobcích tří
  • Hlavní list má žíly paralelní
  • Cévní kmenové svarky roztroušené
  • Kořeny jsou náhodné
  • Sekundární růst chybí

Dvouděložné rostliny

  • Embryo se dvěma děložními lístky
  • Pyl se třemi brázdami nebo póry
  • Květinové díly v násobcích čtyř nebo pěti
  • Hlavní list žíly je síťovaný
  • Cévní kmenové svazky v kruhu
  • Kořeny jsou rozvětvené
  • Sekundární růst často přítomen

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: Re: co je to za květinu

Je to nocenka zahradní (Mirabilis jalapa), nebo také nocenka jalapenská a je jedním z asi 50 až 60 druhů rodu nocenka. Tato původem americká tropická rostlina byla pro půvabné mnohobarevné a vonící květy v minulosti rozšířena do zahrad téměř po celé zeměkouli. Charakteristickým znakem rostliny je otevírání květů v odpoledních hodinách. Zde jsou vidět další fotografie této krásné rostliny: www.google.es/search…

Zdroj: diskuze Co je to za květinu
Odesláno dne: 22.6.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Zprostředkovaná transformace jednoděložných rostlin

Toto vše jsou strategické suroviny pro lidstvo, z tohoto důvodu dochází k zprostředkované transformaci těchto komodit. Poprvé bylo této transformace dosaženo v polovině 90. let. Po tomto úspěchu došlo k zdokonalení technik, které vedly ke zlepšení regenerace.

Dělení produktů ve zprostředkované transformaci:

  • trávy a obiloviny – velké skupiny jednoděložných
  • jednotlivé rostliny – banány, ječmen, okřehek (krmivo pro vodní drůbež), gladioly, kukuřice, cibule, ananas, rýže, sorghum – čirok (obilovina), turfgrass (tráva), pšenice

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: Re: antúrie

Já pěstuju anturii již dlouho a úspěšně. Vždy mi bohatě kvete. Staré květy, které ztratí svěžest a barvu, stříhám asi 3cm od kmínku rostliny.

Zdroj: diskuze Antúrie
Odesláno dne: 23.2.2016 uživatelem Milena
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Rozdíl mezi kvetoucími rostlinnými třídami

I přes obecné přijetí dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné, jakožto primární skupiny kvetoucích rostlin, se botanici nemohou jednoznačně dohodnout na umístění jednotlivých rostlin do daných tříd. Tento problém se týká rostlin pod obecným názvem Paleoherbs. Tyto rostliny mají kombinaci znaků, které se nevyskytují společně u většiny ostatních druhů kvetoucích rostlin. Příkladem této nejasnosti je například rostlina Nymphaeales nebo lekníny, které mají retikulární žilkování ve svých listech, ovšem není jasné, zda se jedná o jeden lalokovitý kotyledon, nebo o dva, které jsou spojené. Také vodní lilie mají cévní uspořádání ve stonku podobné jednoděložným rostlinám. Další nesrovnalostí v dělení kvetoucích rostlin způsobují rostliny Dioscoreales a Smilaceae, které mají široké síťování listů, což vede k odlišným názorům ohledně jejich zařazení.

Jak známo, příroda je mocná čarodějka, která si dělá, co chce, a naše materiální chápání s dělením do skupin nepostihuje veškeré anomálie, které se v přírodě nacházejí, a my se musíme smířit s faktem, že ne vše se dá jednoznačně zařadit do předem stanovených skupin. Tudíž nezbývá než se smířit s bazálním rozdělením, které je odbornou veřejností publikováno a uznáváno.

Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno dne: 13.12.2013

Diskuze: Re: Přesadit?

Přesazení je možné. Před přesazením si na rostlině označte jih, abyste ji stejně mohla orientovat na novém stanovišti. V rámci přesazení můžete také provést i rozmnožení rozdělením rostliny na menší části.

Zdroj: diskuze Přesadit?
Odesláno dne: 3.9.2015 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEKVETOUCÍ ROSTLINY, KTERÉ ČISTÍ VZDUCH

Co jsou nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch?

Pravděpodobně jste slyšeli o rostlinách, které čistí vzduch a zbavují naše domovy vnitřních toxinů. Tyto rostliny kromě krásy, kterou ozvláštňují naše domovy a kanceláře, nám vytvářejí i prostředí, ve kterém se cítíme příjemně, dokážou nám zlepšit náladu při naší každodenní činnosti a mají uklidňující účinek nejen na pracovišti, ale i v našich domovech. Rostliny se dají použít jako dárky k různým příležitostem, které vykouzlí úsměv na tváři všech přítomných.

A to není vše. Studie NASA spolu s dalšími studiemi týkajícími se kvality vnitřního ovzduší ukázaly, že běžné pokojové rostliny mají schopnost snižovat toxické chemikálie ze znečištěného ovzduší ve vnitřních prostorách budov.

Tudíž se jedná o opravdu přínosné rostliny, které čistí vzduch a odstraňují například formaldehyd, benzen, trichlorethylen a jiné chemikálie uvolňující se z barev, látek a věcí běžné potřeby, které pravidelně používáme.

Zdroj: Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch
Zveřejněno dne: 18.12.2013

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do tropického terária pro agamu, chameleona, leguána, varana

Při výběru rostlin do terárií pro ještěry se zaměřujeme na to, aby rostliny v teráriu dobře prospívaly (většinou to však nejde, protože si ještěři na rostlinkách smlsnou nebo je pošlapají a zdemolují) a aby se nic nestalo vašemu šupinatému kamarádovi. Volíme proto rostliny nejedovaté.

Agama vousatá – u agamy moc dlouho rostliny nevydrží. Asi nejvhodnější rostlinou jsou aloe a suchomilné tilandsie.

Gekončík noční, scink šestipruhý, scink obecný – vhodné jsou suchomilné tilandsie a kaktusy bez trnů (Astrophytum myriostigma).

Chameleon jemenský, agama kočinčinská, felsumy, anolis, pagekon řasnatý, lygodactylus wiliamsi – vhodný je potos, dracéna, fíkus, banánovník, palmy (různé druhy), sleziník, zelenec, filodendron, syngonium, bromélie, ibišek, kalatea.

Leguán zelený – díky jeho váze vydrží v teráriu pouze rostliny umělé. Pokud máme mládě a chceme mu zkrášlit terárium živými rostlinami, zvolíme rostliny do tropických terárií, tedy stejné jako pro chameleona, agamu kočinčinskou, felsumy, anolise.

Varan stepní – tento varan je rovněž dost těžký, a proto zde rostliny vydrží jen chvíli; vhodné jsou suchomilné tilandsie a tlustice.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

KVETOUCÍ ROSTLINY

Opylení a jeho význam

Opylení je přenos pylu ze samčí tyčinky na samičí pestík. Pokud dojde ke spojení samčích a samičích částí stejného druhu, dochází k opylení a následně k tvorbě semene. K opylení může dojít různými způsoby, například zvířaty nebo větrem. Květiny přitahují hmyz svým sladkým nektarem. Některý hmyz se tímto nektarem živí a tím, že přelétá z jedné rostliny na druhou, pyl přenáší a rostliny opylovává. K opylení může dojít také tím, že vítr pyl rozfouká a zanese do dalších květů. Květy opylené hmyzem bývají pestrobarevné a silně voní, kdežto rostliny opylené větrem, jako jsou trávy, mají květy často malé a bez lístků.

Pokud dojde k opylení kvetoucí rostliny, začnou se uvnitř květu tvořit semena. Semena rostlin se postupně vyvíjí. Plod obklopuje semeno a vyrůstá z něho například jablko, hruška nebo fazolový lusk. První fáze růstu u plodu rostlin z osiva se nazývá klíček. V případě, že má semeno dostatek slunečního světla a vody, vyklíčí a rostlina začíná růst.

Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno dne: 29.4.2013

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do terária pro želvy

Různé květiny umístěné v teráriu sice pěkně vypadají, ale v některých případech hrozí při požití nebezpečí otravy organismu želvy. Jestliže tedy chceme živé rostliny, tak umisťujeme do chovných prostor pouze osvědčené druhy květin a dáme je tak, aby želva na ně nedosáhla. Nebezpečné jsou například tis a diffenbachie a další. Stačí si najít, jaké rostliny jsou jedovaté, a ty prostě nepoužívat. Řešením jsou pro želvy rostliny umělé.

Vhodná rostlina do terária pro želvy je Adenium (pouštní růže) – pochází z Afriky a několika málo míst jihozápadní Asie. Nejznámější a také nejvíce pěstovaným druhem je Adenium obesum. Má ozdobný, od kořene zbytnělý lahvově tvarovaný stonek a především krásně kvete něžnými, růžově bílými květy, které jistě patří mezi nejkrásnější květy z říše sukulentů. Květy ale bohužel vykvétají teprve třetím až čtvrtým rokem. Listy má s ohledem na svoji velikost 4–10 cm dlouhé, lesklé, tmavě zelené a tuhé. Pozor, mléko, které z adenia vytéká při jeho poranění, je prudce jedovaté, proto by se měla rostlina umisťovat na vyvýšené místo.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

POPÍNAVÉ ROSTLINY

Popínavé rostliny rychle rostoucí

Jedná se o rostliny popínavé a rychle rostoucí, patří sem trvalé nebo jednoleté rostliny. Nejrychleji rostou jednoleté rostliny.

Chmel otáčivý

Má latinský název Humulus lupulus Aureus. Je to rychle rostoucí popínavá rostlina dorůstající do výšky 4 až 6 m. Listy jsou dlanitě složené, zlatožluté. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody sou hořce vonící chmelové šištice. Rostlina na zimu „zatahuje“. Půda by měla být vlhčí, těžší (ideální je červenice). Stanoviště slunné až polostinné.

Přísavník pětilistý

Má latinský název Parthenocissus quinquefolia Engelmanii. Jde rovněž o rychle rostoucí popínavou rostlinu, která může dorůst do výšky 6 až 10 m. Listy jsou zelené, dlanitě složené ze 3 až 5 lístků. Na podzim se zbarvují do svítivě červené barvy. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody jsou kulovité, malé. Na půdy je tato rostlina nenáročná. Stanoviště může být slunné až polostinné.

Přísavník trojcípý

Má latinský název Parthenocissus tricuspidata. Tato rychle rostoucí popínavá rostlina může dorůst do výšky 12 až 14 m. Listy jsou trojlaločné, tmavě zelené, lesklé. Na podzim se zbarvují do červené barvy. Květ je drobný, bílý. Plod je kulovitý, tmavý. Na půdu je rostlina nenáročná. Stanoviště jí vyhovuje slunné až polostinné.

Zdroj: Popínavé rostliny
Zveřejněno dne: 9.12.2015

POPÍNAVÉ ROSTLINY

Popínavé rostliny na pergolu

Pergola a popínavé rostliny k sobě neodmyslitelně patří. Vždyť právě hlavní účel této stavby je sloužit jako opora pro popínavé rostliny. V dnešní době velmi oblíbené zastřešené pergoly, které čím dál vídáme na českých zahradách, tak trochu ztrácejí svůj původní smysl a účel a stále více připomínají zastřešené altány, než vzdušné zahradní pergoly. Při výběru vhodného druhu popínavé rostliny musíme zohlednit několik kritérií, které nám napomohou při volbě té správné rostliny: jaký máme prostor kolem pergoly, zda jde o opadavou rostlinu, kvetoucí rostlinu, jak zatíží pergolu, jaké je umístění pergoly (přímé slunce, polostín), jaká je rychlost růstu zvolené popínavé rostliny.

Opletka Aubertova

Má latinský název Polygonum aubertii, jde o bujně rostoucí popínavou dřevinu s bílými květy, dorůstající až do výšky 10 m. Listy jsou kopinaté, tmavě zelené, opadavé. Kvete velmi bohatě od srpna do října. Za rok vyroste opletka 2 až 3 m, potřebuje tedy dostatečně stabilní oporu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.

Zimolez německý

Má latinský název Lonicera periclymenum Belgica. Tato popínavá rostlina dorůstá do výšky 2 až 3 m. Listy jsou okrouhlé, zelené. Květy jsou fialovobílé, vonné. Zimolez kvete v červenci až srpnu. Plody jsou malé, kulovité, mají červenou barvu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.

Zdroj: Popínavé rostliny
Zveřejněno dne: 9.12.2015

BALKONOVÉ ROSTLINY VHODNÉ NA PLNÉ SLUNCE

Lobelka

Lobelka je drobná a jemná rostlina s drobnými kvítky, jež mají modrou, fialovou či bílou barvu. Lobelka zahrnuje více než 300 druhů, které se liší především svou výškou (měří od 10 do 150 cm).

Zde je obrázek rostliny s názvem lobelka.

Jak lobelku pěstovat

Lobelku můžete pěstovat jako většinu letniček v truhlíku i na záhonku. Má ráda slunné místo chráněné před větrem. Odkvetlé lobelky je potřeba seříznout, aby kvetly až do podzimu. Lobelky sázejte do dobře propustného substrátu, který nemusí být ničím specifický, stačí univerzální substrát pro balkonové rostliny.

Zálivka a hnojení

Lobelka vyžaduje pravidelnou zálivku, ale ne neustálé vlhko, aby jí nezahnívaly kořeny. Raději se tedy vyhněte samozavlažovacím truhlíkům.

Každý týden dopřejte lobelkám hnojivo určené pro balkonové květiny.

Přezimování

Lobelku můžete nechat přezimovat v dobře prosvětlené místnosti o teplotě kolem 10 °C. Omezte zálivku a na jaře ji přesaďte do nového substrátu.

Zdroj: Balkonové rostliny vhodné na plné slunce
Zveřejněno dne: 12.1.2016

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do terária pro hady

Jak jsme již několikrát zmínili, vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábějí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože se před svlékáním spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň slouží i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.

Nejčastěji využívané rostliny pro hady do terárií jsou potos, kapradina, tilandsie, fíkusy, ibišky, palmy dracény a sukulenty.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

KVETOUCÍ ROSTLINY

Části kvetoucích rostlin

Kvetoucí rostliny jsou děleny na dva základní systémy, a to kořenový a nadzemní. Oba dva systémy jsou propojeny tkáněmi, které vedou od kořenu až po květ. Kořeny umožňují rostlině získávat vodu a živiny z půdy, zelené výhonky umožňují proces fotosyntézy. Jednou z dalších částí kvetoucí rostliny je květ.

Květ a jeho části

Hlavním cílem květu je podpořit opylení a tvorbu semene. Květ se dělí na čtyři hlavní části:

  • kališní lístek – chrání květ, má strukturu listu a zelenou barvu;
  • okvětní lístek – barevná a vonící část květu;
  • tyčinka – část květu poskytující pyl, dále se dělí na vlákno (stonek) a prašník (vak umístěný na špičce vlákna, obsahuje pyl);
  • pestík – skládá se ze stigmatu, stylu a vaječníků.

Za samčí část rostliny je považována tyčinka a za samičí pestík. Samčí obklopují samičí části, jsou uspořádány v kruzích od vnějších okvětních lístků po vnitřní vaječníky. Květiny, které obsahují tyčinky i pestík, jsou označovány za dokonalé rostliny, pokud chybí buď tyčinky, nebo pestíky, jsou květiny takzvaně nedokonalé.

Další části rostlin

Kořeny

Pro všechny rostliny jsou kořeny velmi důležité. Udržují rostlinu upevněnou v zemi a získávají živiny z vody a půdy. Živiny i voda jsou absorbovány malými kořenovými chloupky, které vyrůstají z kořenového systému. Ne všechny kořeny jsou vždy v zemi, u některých rostlin jsou kořeny na povrchu.

Stonek

Stonek umožňuje proudění vody a živin do celé rostliny.

Listy

Listy jsou části rostliny, jimiž je získávána světelná energie a oxid uhličitý, které jsou potřebné pro fotosyntézu, při níž je uvolňován do vzduchu kyslík. Listy mohou mít různé tvary, převážně se ale skládají z těchto částí:

  • čepel – plochá, prodloužená část listu;
  • žíly – jsou v celé délce čepele a dodávají vodu a živiny;
  • řapík – krátký stonek, který spojuje list se stonkem.

Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno dne: 29.4.2013

POPÍNAVÉ ROSTLINY

Popínavé rostliny na dům a na fasádu

Popínavé rostliny rostoucí při zdi vytvářejí prakticky druhou, živou fasádu vašeho domu. Je celkem jedno, zda se jedná o typ popínavé rostliny, která potřebuje nějaký druh opory, nebo zda rostlina sama využívá svých přísavných terčíků pro přichycení se na fasádě domu bez další pomocné konstrukce. Jednotlivé listy rostlin sice rostou jakoby přímo na zdi, ale mezi samotnou zdí a listovím vytváří vzduchovou mezeru, která pak přináší několik užitečných vlastností (tepelná izolace, absorpce vlhkosti ze zdiva). Z hlediska orientace podle světových stran rozlišujeme stálezelené, plošně pokryvné popínavé rostliny, vhodné pro severní a východní stěny domů. Na jižních či západních stranách domu používáme opadavé druhy.

Břečťan obecný

Má latinský název Hedera helix Hibernica. Tato stálezelená pnoucí rostlina dorůstá do výšky 4 až 6 m. Jde o středně rychle rostoucí břečťan. Listy jsou lesklé, tmavozelené, se světlým žilkováním. Rostlina se nemusí vyvazovat, sama se přichytává pomocí příčepivých kořínků. Na pěstování vyžaduje běžné půdy. Stanoviště by mělo být stinné až polostinné.

Klanostěnka

Má latinský název Shisophragma hydrangeoides Moonlight. Jde o popínavou rostlinu s atraktivními listy, dorůstající do výšky 6 až 8 m. Listy jsou srdcovité, tmavě zelené, se stříbrnou kresbou. Květy jsou bílé. Klanostěnka kvete v červnu až v červenci. Pne se pomocí vzdušných příčepivých kořínků. Na pěstování vyžaduje výživné půdy. Stanoviště by mělo být stinné až polostinné.

Zdroj: Popínavé rostliny
Zveřejněno dne: 9.12.2015

ALOE VERA

Sklizeň

Jakmile jsou listy aloe vera dostatečně velké, mohou být uříznuty. Zbytek rostliny může znovu růst a listy stále dorůstají. Sklizeň listů se provádí opět až tehdy, když jsou dostatečně velké. Ihned po řezu vytéká z rostliny žlutá šťáva obsahující pryskyřice s vysoce dráždivou látkou aloin. Vzhledem ke svým vysoce dráždivým účinkům není tato látka vhodná pro domácí použití. Určitá část listu může být použita pro akutní aplikace, zbývající list by měl být uschován v chladničce nejvýše po dobu několika dnů. Pro vnější použití se používá gel, který se nachází uvnitř listu. Pro vnitřní užití se gel jemně seškrábne nožem. Tento gel můžete hned konzumovat nebo ho zamíchat do jogurtu. Zachování čerstvého gelu sušením nebo extrakcí s alkoholem nemá smysl, protože nejdůležitější účinek „mokrého“ chladivého gelu se tak vytrácí.

Zdroj: Aloe vera
Zveřejněno dne: 13.5.2013