Chcete-li slyšet jasnou odpověď, pak ano, anthurie se řadí mezi jedovatérostliny a obsahuje jedovatý toxin. Asi vás nenapadne anthurii jíst, ale i kdyby se tak stalo, neznamená to, že po její konzumaci zemřete, pravděpodobně vám jen bude pěkně špatně. Před kým byste ale měli tuto rostlinu raději chránit, jsou malé děti a domácí zvířata, které neumí samy zvážit, co je konzumovatelné a co ne, a mohlo by jim to způsobit zbytečné zdravotní problémy. Anthurie vám může dokonce ublížit i při doteku pokožky, například při manipulaci nebo přesazování může být vaše kůže podrážděná, ale i popálená, případně se objeví vyrážka.
V naší poradně s názvem VOSKOVKA-POKOJOVÁ ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Mikulcová.
Mám trochu odlišný druh voskovky s bílými, o něco většími květy. Každý rok v létě kvete a letos se na ní objevil 1 plod! Lesklá zelená koule, která poměrně rychle roste, teď má průměr asi 3 cm a vypadá jako nezralé rajské jablíčko. Zajímalo by mě, o jaký druh voskovky se jedná, jestli jsou její plody jedlé a jak vypadají v plné zralosti, které pravděpodobně v domácích pdmínkách nedosáhne. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Voskovek je mnoho druhů a většina z nich nemá plody. Jen voskovka mnohokvětá (hoya multiflora) vytváří během podzimu plody. Tady jsou vidět obrázky této voskovky www.google.cz/images…
Co se týče jedovatosti, tak všechny voskovky včetně jejich plodů jsou považovány za toxické. To nutně neznamená, že jsou jedovaté. Účinky se však liší podle druhu a velikosti zvířete, které listy požije. Brožura „Jedovatérostliny“ University of Washington uvádí voskovku jako netoxickou, ale protože existuje mnoho odrůd a mnoho různých reakcí na rostlinné sloučeniny, bylo by nejlepší držet ji mimo dosah domácích zvířat a dětí. Každý, kdo má alergii na latex, by se měl vyhnout manipulaci s rostlinou, pokud je poškozena.
Některé druhy, jak již bylo popsáno, jsou jedovaté, například Ramaria formosa, což jsou kuřátka sličná, nebo kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis). Také kuřátka bledá (Ramaria pallida) jsou jedovatou odrůdou.
Kuřátkovité houby se zejména málo zkušeným houbařům jako jedlé houby nedoporučují, neboť se mezi nimi vyskytují některé jedovaté druhy (viz výše), které lze od jedlých druhů jen těžko rozlišit.
V naší poradně s názvem NÁZEV ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evik.
Prosím o určení názvu rostliny. Nevím, jak se o ni starat.
Děkuji. Evik Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět Dracaena steudneri. Péče je jako o běžnou dracenu. Hodně světla a v létě pravidelná vydatná zálivka a přihnojování hnojivem s nižším obsahem dusíku. Když se při hnojení používá hodně dusíku, tak listy ztrácí své světlé ornamenty a rostlina bujně roste, má-li dostatek slunce. Draceny milují letnění. Od konce května až do konce září mohou zůstat venku.
Další skupinou, u které může docházet k otravám nebo kontaktním dermatitidám, jsou hospodářská zvířata. Nejčastěji dochází k otravám na pastvě, zejména u mladých zvířat, nezkušených nových jedinců ve stádě nezvyklých na pastvu, nebo na počátku pastevního období, kdy hovoříme o pastevních intoxikacích. Dalším zdrojem otrav může být technologicky upravená píce (senáž, siláž ze zaplevelených porostů pícnin a pastvin (stájové intoxikace). U zvířat je známa druhová citlivost (skot a koně silně citliví k alkaloidu koniin v bolehlavu). Vzhledem ke změněným způsobům hospodaření došlo k významným posunům v druhovém spektru plevelů na zemědělské i orné půdě. Mezi nebezpečně se rozšiřující plevele na určitých lokalitách naší republiky patří v současné době řada jedovatých nebo prudce jedovatých rostlin pro člověka a některá hospodářská zvířata. Stoupající výskyty jsou pozorovány u plevelných druhů z čeledi lilkovitých (Solanaceae), zejména u blínu černého (Hyoscyamus niger L.), lilku černého (Solanum nigrum L.), durmanu obecného (Datura stramonium L.) a bolehlavu plamatého (Conium maculatum L.) z čeledi miříkovitých (Apiaceae).
V naší poradně s názvem PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Mohu přípravek Actara - na puklice použít i v obytném prostoru - obýváku ?
Mám je na fíkusu benjamínku - vzrostlý stromek a na postřik venku je nyní zima.
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Actara se v domácím prostředí používá jen jako zálivka. Je to proto, abyste předešla otěru účinné jedovaté látky z listů na kůži člověka. Normálně nařeďte podle návodu a tekutinou pak rostlinu zalijte. Ona si natáhne účinnou látku přes kořeny do celého systému a vydrží v ní asi měsíc a půl.
Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.
Mahony jsou nízké až středně vysoké keře, kytka, květina (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mají lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř do hněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté. Plody jsou modré bobule, na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté. Nejčastěji pěstovaná je u nás velmi dekorativní mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Rostlina se používá k dekoraci, a to jako samotná nebo do vazeb, přičemž je výsledná kytice velmi originální.
Mahony rostou v přírodě převážně na polostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování – i na zahrádce jim svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají.
V naší poradně s názvem BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosím jak se množí ze semen bramboříky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Výsadba semen bramboříku je poměrně snadná, ale trvá to docela dlouho a nedodržují se u toho obvyklá pravidla, na která můžete být zvyklá při klíčení semen. Semena bramboříku dozrávají v červeneci, kdy je také nejlepší doba k jejich výsadbě. Semena můžete sklízet sama ze svých rostlin a nebo si v obchodě koupit zralá semena. Můžete si také koupit sušená semena, ale jejich klíčivost nebude tak dobrá. To můžete obejít namočením sušených semen ve vodě s několika kapkami Jaru na nádobí po dobu 24 hodin před výsadbou. Výsadba semen bramboříku vyžaduje dobře vyzrálý kompost smíchaný s pískem. Do každého květináče s průměrem cca 13 cm zasaďte asi 20 semen a přikryjte je jemnou vrstvou kompostu nebo písku a udržujte mírně vlhké. V přírodě semena bramboříku klíčí na podzim a v zimě, což znamená, že se jim líbí chladno a tmavo. Umístěte květináče na chladné místo, nejlépe okolo 15 °C a zakryjte je něčím, co úplně zablokuje světlo. Po výsadbě semen bramboříku může trvat i několik měsíců, než dojde k vyklíčení. Jakmile semena vzejdou, sejměte kryt a květináče položte pod růstová světla, která koupíte v zahradnictví. Udržujte rostliny stále v chladu - brambořík roste v zimě. Pokud vaše růstová světla vytváří teplo, tak je nutné chladit rostliny ventilátorem. Postupně, jak se rostliny zvětšují, je můžete přesadit do samostatných květináčů. Až přijde léto, přestanou kvést, ale pokud se vám podaří udržet je v chladu po celou dobu i v létě, porostou i v létě a narostou rychleji. To znamená, že v prvním roce pravděpodobně neuvidíte žádné květy.
Jednoděložné rostliny tvoří jednu čtvrtinu všech kvetoucích rostlinných druhů. Patří mezi jedny z největších a nejznámějších skupin rostlin, včetně lilií, orchidejí, agáve, palem a trav. I přes časté tvrzení, že jednoděložné rostliny jsou stereotypní, se domníváme, že jsou velice rozmanité, a to nejen svou velikostí.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Začaly se nám kroutit listy živého plotu z habru. Nejdříve se začne list kroutit od špičky
a pomalu se kroutí a roluje do středu. Objevili jsme na spodní straně listu malinkatého
bílého broučka. Museli jsme použít lupu abychom ho viděli. Nikde se nemohu dočíst
o jakou nemoc habru jde. Děkuji za radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.
V diskuzi JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Kolopejka ve volné přírodě roste v horách na severní části ostrova Madagaskar. Tato keříkovitá rostlina má sukulentní listy s ozubeným lemem. Květenství se skládá z drobných trubkovitých květů bílé, žluté, červené, růžové, fialové nebo oranžové barvy. Kvete po celou část roku. Existuje více druhů této rostliny, které se od sebe liší květem. Kvete v průběhu celého roku. Obsahuje jedovaté šťávy, které po požití mohou podráždit žaludek. Květy nevoní. Kolopejka je krátkodobá květina, kterou většinou odstraňujeme poté, co přestane tvořit květy.
Pěstování: Rostlina vyžaduje dostatečně světlé stanoviště, bez přímých slunečních paprsků v poledne. Vyhovuje jí běžná pokojová teplota, v zimě má ráda minimum 10 °C. Po celý rok zaléváme mírně. Zaléváme vždy tehdy, když substrát vyschne. Svěšené listy jsou příčinou vydatné zálivky. Rostlina snáší suchý vzduch. Rosení jí nesvědčí. Hnojíme v době květu jednou za měsíc. Množení je možné stonkovými nebo vrcholovými řízky, které můžeme zasadit rovnou do země. Při teplotě půdy 20 °C dobře zakořeňují. V případě, že chceme rostlinu uchovat pro příští rok, přesazujeme ji vždy po odkvětu do rašelinového substrátu s příměsí písku. Přelitím může rostlina začít hnít.
V naší poradně s názvem ŽLUTĚ KVETOUCÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Sibera.
Prosím o určení žlutě kvetoucího opadavého keříku, který jsem vypěstoval z loňskýchn řízků. Květy jsou úzké zvonečky asi 20 mm dlouhé, nyní má plody v průměru 10 mm. Prohledal jsem spoustu literatury bez jakéhokoliv výsledku. Děkuji za případnou odpověď.
Miloš Sibera Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Povedlo se vám vypěstovat rostlinu Zimolez zákrovečný (Lonicera involucrata). Lonicera involucrata je druh zimolezu pocházející ze severní a západní části Severní Ameriky. Roste v nadmořských výškách od hladiny moře do 2,900 m.
Je často používán jako okrasná rostlina. Je odolný proti znečištěnému ovzduší a může být pěstován ve velké zahradě. Plody můžou být jedovaté.
Jednoděložné rostliny jsou z ekonomického hlediska snad nejdůležitějším organismem na zemi. Naše čtyři nejdůležitější potraviny – kukuřice, rýže, pšenice a ječmen jsou nositeli jedné dělohy a patří do jednoděložných rostlin. Bambusy a listy palem jsou primárním zdrojem stavebních materiálů v mnoha tropických zemích. Cukrová třtina, ananas, datle, banány a mnoho dalších známých odrůd tropického ovoce patří také mezi jednoděložné rostliny.
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Actara. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě dva měsíce. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Actaru můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Actarou.
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
V diskuzi TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina.
Prosim o radu. Mame kolem plotu vysazene krasne vvsoke tuje. Pul metru od tuji mame sklenik, kde pestujeme zeleninu. Od znameho jsem se dozvedela, ze tuje jsou jedovate. Ted se bojim, zda-li to nevadi zelenine. Neni to nebezpecne? Dekuji za odpoved. S pozdravem Pavlina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Wolfova.
Pres zimu se mi pod tihou snehu osklive rozsklebily tuje. Muzu to jeste nejakym zpusobem napravit? Dekuji za rdu.
Kvetoucí rostliny byly tradičně rozděleny do dvou hlavních skupin nebo tříd:
Jednoděložné rostliny (Liliopsida)
Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida)
Pro většinu lidí je rozdělení do dvou tříd již samozřejmostí, učili se ho ve škole, je jasně srozumitelné, ale odborníky na botaniku není vždy toto dělení jednoznačně uznávané.
Jako první s dělením rostlin přišel cca 370 let před naším letopočtem Theoparastus. Toto dělení spočívalo v dělení rostlin na základě formy jejich růstu, tedy na stromy, byliny a vinné révy, tato klasifikace trvala až do roku 1600.
V roce 1682 John Ray publikoval dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné rostliny v podobě formálního taxonomického postavení. Tento systém byl propracován botanikem Antoinem Laurentem de Jussieu v roce 1789.
Kala pochází z jižní Afriky, kde roste v bažinatých oblastech, ve kterých je v létě sucho. Roste keřovitě a skládá se z dutých stonků, z kterých vyrůstají tmavě zelené listy, později se objevují květy. Jejich barevná škála je velice pestrá, od bílé po různé odstíny žluté, růžové, oranžové a červené. Květenství se skládá z toulce a palice. Rostlina kvete od května do srpna. Rostlina obsahuje jedovaté látky, které při dotyku mohou podráždit pokožku. Její květy jsou vhodné k řezu.
Pěstování: Kala miluje světlé stanoviště, ne však přímé slunce. V období od října do prosince vyžaduje teplotu okolo 10 °C, jakmile začnou vyrážet stonky, tak by teplota měla být okolo 20 °C. V létě rostlinu vydatně zaléváme, v zimě jen mírně. Rosíme pouze listy. Hnojíme 2x měsíčně v období květu. Rostlinu množíme dělením trsů při přesazování po období klidu. Přesazujeme na začátku zimy do rašelinového substrátu s příměsí jílu. Rostlinu můžeme letnit na zahradě nebo na balkóně již od poloviny května. Na podzim rostlinu přesuneme do místnosti. Kale vadí příliš suchý vzduch, díky kterému se na rostlině objevují mšice a svilušky. Aby rostlina pravidelně kvetla, je nutno dodržovat klidové období. Po odkvětu rostlině snižte zálivku. Přesadíme ji a přeneseme do místnosti na chladnější stanoviště. Jakmile začnou stonky vyrážet, přesuneme ji do místnosti, kde je pokojová teplota.
Pravděpodobně jste slyšeli o rostlinách, které čistí vzduch a zbavují naše domovy vnitřních toxinů. Tyto rostliny kromě krásy, kterou ozvláštňují naše domovy a kanceláře, nám vytvářejí i prostředí, ve kterém se cítíme příjemně, dokážou nám zlepšit náladu při naší každodenní činnosti a mají uklidňující účinek nejen na pracovišti, ale i v našich domovech. Rostliny se dají použít jako dárky k různým příležitostem, které vykouzlí úsměv na tváři všech přítomných.
A to není vše. Studie NASA spolu s dalšími studiemi týkajícími se kvality vnitřního ovzduší ukázaly, že běžné pokojové rostliny mají schopnost snižovat toxické chemikálie ze znečištěného ovzduší ve vnitřních prostorách budov.
Tudíž se jedná o opravdu přínosné rostliny, které čistí vzduch a odstraňují například formaldehyd, benzen, trichlorethylen a jiné chemikálie uvolňující se z barev, látek a věcí běžné potřeby, které pravidelně používáme.
Tyto otázky vznikly z mylných představ a špatné znalosti botaniky u laické veřejnosti.
Jsou borovice jednoděložné, nebo dvouděložné? Borovice jsou jehličnaté stromy a nejsou ani jednoděložné, ani dvouděložné. Pouze rostliny jsou považovány za členy těchto dvou tříd.
Mají všechny dvouděložné rostliny květy? Ano, zhruba ano, všechny dvouděložné a jednoděložné jsou kvetoucí rostliny. Nicméně, byliny nejsou vždy tím pravým měřítkem. Například duby, javory a další stromy jsou dvouděložné, ale nevytvářejí zjevné květy. Trávy jsou jednoděložné a jejich květy jsou často přehlíženy, protože nemají okvětní lístky. Dále existují kvetoucí rostliny, které kvetou jen zřídka, například Duckweeds (okřehek), malá vodní volně plovoucí rostlina, která se šíří především na základě vegetativního růstu.
Pokud jednoděložné rostliny nemají dřevo, co mají palmy? Kmen palmy je tvořen z překrývajících se listů, kdy dochází k zahuštění a zvětšení buněk s propojením kořenů. Tuto funkci používají také další rostliny, například Cykasy a stromovité kapradiny. Cykasy jsou jednoduché a primitivní rostliny, které přežijí vše a jsou na naší planetě od dob dinosaurů.
Muškáty, které přezimují na světle v chladné místnosti, se za pošmourných zimních dnů často nepěkně vytáhnou do výšky. Rostlinám průběžně odstraňujte odumřelé části i neduživé výhony. Ostatní přerostlé výhony sestříhněte na délku 15–25 centimetrů. Z odstřihnutých výhonů pak můžete nařezat asi deseticentimetrové řízky, ze kterých si snadno vypěstujete nové rostliny. Řízky zasaďte do písčito-kompostového substrátu, kde při mírné zálivce velmi rychle zakoření. Substrátem naplňte hlubší květináče o průměru 6–8 cm. Na dně nesmí chybět drenážní otvor. Do každého květináče zapíchněte vždy po jednom řízku.
Přibližně od poloviny února začněte rostliny, které úspěšně přezimovaly, zalévat více. Souvisí to s přibývajícím světlem. Začátkem března rostliny přesaďte do čerstvého živného substrátu. Nádoba by neměla být o moc větší než ta minulá. Při té příležitosti zkontrolujte kořeny a odstraňte odumřelé části. Nadzemní část zkraťte na 3–5 kolínek. Přesazené rostliny umístěte na světlé stanoviště s teplotou kolem 15 až 18 °C. Jakmile rostliny začnou růst (což je známka, že zakořenily), můžete je přemístit ven. Ovšem nehrozí-li ještě mrazíky.
Opylení je přenos pylu ze samčí tyčinky na samičí pestík. Pokud dojde ke spojení samčích a samičích částí stejného druhu, dochází k opylení a následně k tvorbě semene. K opylení může dojít různými způsoby, například zvířaty nebo větrem. Květiny přitahují hmyz svým sladkým nektarem. Některý hmyz se tímto nektarem živí a tím, že přelétá z jedné rostliny na druhou, pyl přenáší a rostliny opylovává. K opylení může dojít také tím, že vítr pyl rozfouká a zanese do dalších květů. Květy opylené hmyzem bývají pestrobarevné a silně voní, kdežto rostliny opylené větrem, jako jsou trávy, mají květy často malé a bez lístků.
Pokud dojde k opylení kvetoucí rostliny, začnou se uvnitř květu tvořit semena. Semena rostlin se postupně vyvíjí. Plod obklopuje semeno a vyrůstá z něho například jablko, hruška nebo fazolový lusk. První fáze růstu u plodu rostlin z osiva se nazývá klíček. V případě, že má semeno dostatek slunečního světla a vody, vyklíčí a rostlina začíná růst.
