KOPROVÁ PIVOŇKA

Koprová omáčka - video

Pokud jste začáčátečníci, tak zde můžete vidět video s přípravou koprové omáčky.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Příběh

V příběhu PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Dobrý den, prosím o radu. Mám na zahradě pivoňky, krásně každý rok kvetou, ale letos nevím proč, vyrostly až do výšky k 150cm. Sluníčko i vláhu mají. Díky za odpověď. Jitka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Havlikova.

Dobry den,uz 13 roku nam dela radost drevita pivonka. Uz nekolikrat jsem si po odkvetu nechala dozrat dva semeniky s potom semena zasazela. Nikdy mi nevzesla.
Prosim ,poradte,jak semena a kam vyset. Dekuji
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: Příběh Pěstování pivoněk

Koprová omáčka a apetit

Koprová omáčka patří mezi noblesní omáčky, je jednou z nejlepších a nejtypičtějších omáček pro českou kuchyni. Hlavní součástí koprové omáčky je samozřejmě kopr. Kopr je čerstvá bylinka s charakteristickým aroma, krásnou vůní a dokáže některá jídla dovést k dokonalosti. Dovedete si představit například lososa nebo naložené okurky bez kopru? Většina z nás určitě ne. Ovšem názory na koprovou omáčku se různí. Jsou dvě skupiny. Jedna skupina koprovou omáčku zbožňuje, druhá skupina ji nesnáší.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Příběh

V příběhu PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Janderka.

Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Pivoňka

Koprová omáčka ze zakysané smetany

Suroviny:

• 1 kelímek zakysané smetany
• ¼ l mléka
• 1 polévková lžíce hladké mouky
• 1 polévková lžíce sádla
• sůl
• ocet

Postup:

Do hrnce dáme sádlo, mouku a připravíme světlou jíšku. Podle potřebné hustoty přidáme mléko a vaříme za stálého míchání cca půl hodiny. Do provařené omáčky přidáme nadrobno nasekaný kopr, necháme ještě chvíli povařit, poté přidáme zakysanou smetanu a dochutíme octem a solí. Koprová omáčka se zakysanou smetanou se podává tradičně s vařenými brambory a vejcem.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Poradna

V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.

Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.

Zdroj: Příběh Pivoňka

Pivoňka bylinná

Bylinná pivoňka (Paeonia) má dužnaté kořeny s pupeny, z nichž se vyvíjejí listy a lodyhy. Listy jsou řapíkaté, tuhé a sytě zelené.

Asi nejznámější a nejoblíbenější bylinnou pivoňkou je pivoňka lékařská (Paeonia officinalis). Vykvétá v první polovině května plnými karmínově červenými květy. Jsou ale známé i kultivary s květy růžovými a bílými. Tato robustnější pivoňka silně voní, má velké leskle zelené listy a dorůstá výšky až 80 cm. Pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) rozkvétá začátkem května. Je ze všech pivoněk nejnižší (50 cm), má jemné, kopru podobné listy a jeden tmavě červený květ. Pochází z Balkánu a východní Evropy a v přírodě je vzácná a ohrožená. Od druhé poloviny května až do konce června kvete pivoňka čínská (Paeonia lactiflora), která je nejmohutnější, dorůstá výšky až 100 cm, a květy mívá v nejširší paletě barevných odstínů – od bílé přes růžovou, červenou až po fialovou. Také má velké množství odrůd s poloplnými a plnými květy se spoustou postranních poupat, která rozkvétají postupně. Obvykle nádherně voní. Některé pozdní odrůdy rozkvétají až koncem června a začátkem července. Japonská pivoňka (Imperial) má prašníky přeměněné v menší, často rozdílně zbarvené korunní lístky. Na skalkách i obrubách záhonů se často pěstují botanické druhy pivoněk. Pivoňka Mlokosevičova (Paeonia mlokosewitschii) má velké žluté květy a pochází z Kavkazu.

Zdroj: Pivoňka

Příběh

V příběhu PIVONKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tesařova.

Dobrý den, mám na zahradě pivonky ale letos nevykvetly.Sluničko a vláhu mají.Děkuji za odpovědˇ Ivana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor Hašpica.

množím a pěstuji již dlouho tel 777464691

Zdroj: Příběh Pěstování pivoněk

Kdy pivoňky kvetou

Pivoňky kvetou podle stavu klimatických podmínek v dubnu, květnu, červnu a červenci.

Zdroj: Pivoňka

Pivoňka dřevitá

Pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa) se dá vysazovat jako kontejnerová rostlina od jara do podzimu. Už nyní se v zahradnických centrech nabízejí roubované rostliny s květem, můžete si proto udělat představu, jaká barva se vám bude líbit.

Prohlédnete-li si křovitou pivoňku, poznáte místo roubování podle srostlé kůry. Musí být alespoň patnáct centimetrů hluboko v zemi, jinak se může stát, že vám na keři vyrazí plané výhony.

Jáma pro výsadbu by měla mít 50 x 50 cm, vyplňte ji kvalitní zeminou s přídavkem dobrého kompostu. Protože pivoňka bude na stanovišti mnoho let, vyberte pro ni místo s rozmyslem. Rozroste se téměř do dvoumetrové šíře i výšky a přesazování nesnáší. Půdu vyžaduje propustnou a živnou (vzhledem k dlouhověkosti), teplejší chráněnou polohu na mírném slunci nebo v polostínu. Před zimou zakryjte každoročně dřevitou pivoňku po obvodu kořenového balu chvojím.

Zdroj: Pivoňka

Cena a prodej

Pivoňky lze zakoupit v zahradnictvích, jejich cena se pohybuje kolem 150 korun, ale záleží na druhu pivoňky.

Zdroj: Pivoňka

Koprová omáčka z mléka

Suroviny:

• 1 litr mléka
• 4 vejce uvařená natvrdo
• 1 polévková lžíce polohrubé mouky
• sůl
• 1 polévková lžíce cukru
• ocet
• nasekaný kopr

Postup:

Mléko uvedeme do varu. Mezitím si v hrnečku rozmícháme polohrubou mouku s mlékem na zahuštění. Až se mléko začne vařit, přidáme rozmíchanou polohrubou mouku a za stálého míchání necháme zhoustnout do krémové podoby. Osladíme, trochu osolíme a přidáme nasekaný kopr, čím více tím lépe. Nakonec dochutíme octem. Ocet musíme do omáčky zamíchat rychle, aby nedošlo k jejímu sražení. Podáváme s bramborem nebo houskovými knedlíky a natvrdo uvařenými vejci, která rozkrojíme napůl.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Koprová omáčka s hovězím masem

Suroviny:

• kopr
• cukr
• sůl
• 1 dl citronové šťávy
• 500 g hovězího masa bez kosti
• 2 dl mléka
• 40 g tuku
• 40 g hladké mouky
• máslo

Postup:

Hovězí maso očistíme, omyjeme a vložíme do osolené vody s cibulí. Přivedeme k varu a vaříme, dokud není maso úplně měkké. Poté maso vyjmeme a nakrájíme na slabší plátky. Vzniklý vývar použijeme na přípravu omáčky. Na omáčku si připravíme bešamelový základ tak, že na tuku osmahneme hladkou mouku, zalijeme ji mlékem a za stálého míchání vaříme. Poté přilijeme smetanu, promícháme a dochutíme citronovou šťávou a cukrem. Nakonec přidáme nadrobno pokrájený kopr. Před podáváním můžeme omáčku zjemnit máslem. Plátky masa poklademe na talíř a přeléváme je koprovou omáčkou. Podáváme s knedlíkem.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Pivoňka

Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňky dřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.

Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.

Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.

Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.

Zdroj: Pivoňka

Koprová omáčka od babičky

Suroviny:

• 5 lžic hladké mouky
• 3 lžíce oleje
• 500 ml plnotučného mléka
• 1 kelímek smetany ke šlehání
• 3 lžíce přepuštěného másla
• 500 ml hovězí vývar
• ocet
• čerstvý nebo sterilovaný kopr
• mletý bílý pepř
• sůl
• cukr

Postup:

V kastrolu si rozehřejeme přepuštěné máslo s trochou oleje. Vmícháme do něj hladkou mouku a připravíme světlou jíšku. Do hotové jíšky prudce a najednou vlijeme vývar. Důležité je jíšku rychle a důkladně míchat. Pak vše vaříme, dokud se nerozvaří případné hrudky. Základ koprové omáčky ztlumíme a pak do něj pomalu vléváme mléko. Pokud je omáčka příliš řídká, rozmícháme ve smetaně trochu hladké mouky a vlijeme ji do omáčky. Pokud je hustota dostatečná, vlijeme smetanu samotnou. Omáčku převaříme a přidáme kopr. Nakonec omáčku podle chuti osolíme, lehce opepříme a ochutíme cukrem a octem. Omáčku podáváme s knedlíky a vařeným vejcem.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Choroby a škůdci

Nejčastěji vyskytujícími se houbovými chorobami jsou plíseň pivoňková (Botrytis paeoniae) a plíseň šedá (Botrytis cinerea). Ochrana proti těmto chorobám spočívá v mechanickém odřezávání napadených částí a jejich okamžitém pálení. Rostliny je třeba opakovaně ošetřit postřikem fungicidními přípravky obsahujícími kontaktní a systémové složky. Používají se preventivně i kurativně, a to na jaře při počátku rašení a opakovaně na podzim. Před výsadbou mladých rostlin je vhodné celé rostliny včetně nádoby ponořit do roztoku fungicidního přípravku.

Z živočišných škůdců je nejobávanější kořenové háďátko. Při zjištění jeho výskytu je nejlépe rostlinu spálit.

Zdroj: Pivoňka

Druhy květenství

Jednoduché květy – mají miskovitý tvar s jednou či dvěma řadami zvlněných korunních lístků a nápadnými tyčinkami uprostřed květu.

Poloplné květy – jsou podobné jednoduchým květům, mívají však tři řady korunních lístků. Takovýto tvar květu v tmavě růžové má Cora Stubbs, světle růžová Westener nebo čistě bílá Hawaian Sun.

Plné květy – bývají okrouhlé s jednou nebo dvěma vnějšími řadami velkých korunních lístků. Ostatní jsou hustší, zmenšují se ke středu a vyplňují zbytek květu tak, že tyčinky zanikají. Některé odrůdy jsou dvoubarevné – jako červenobílá Gay Paree či žíhaná bíločervená Madame Jules Dessert. Zajímavě lososová je odrůda Pink Hawaien Coral, Lady Anna zas potěší milovníky růžové barvy. Odrůda Rubra Plena (červená) a Alba Plena (bílá) krášlily už zahrádky našich babiček a prababiček.

Sasankovité květy – jsou typické pro japonské pivoňky a kultivary z nich vyšlechtěné. Střed květu vyplňují korunní lístky vzniklé z tyčinek.

Zdroj: Pivoňka

Jak na pivoňky po odkvětu

Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.

Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevité pivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.

Zdroj: Pivoňka

Bramborový salát s jablky

Ingredience:

• ½ lžíce plnotučné hořčice
• ½ lžičky hořčičných semínek
• 100 g jablek
• 10 g soli
• 1 bobkový list
• 1 menší cibule
• 130 g mrkve
• 150 g nakládaných okurek
• 170 ml vinného octa
• 250 ml vody
• 3 g soli
• 3 vejce
• 50 g cukru
• 5 lžic majonézy
• 700 g brambor
• 70 g celeru
• 70 g pastináku
• 8 kuliček černého pepře
• 1 kulička nového koření
• Koprová nať
• Šťáva z půlky citrónu

Postup přípravy:

Nejprve si v hrnci krátce nasucho opražíme koření. To pak zalijeme vodou, octem a osladíme. Směs přivedeme k varu a asi 15 minut ještě povaříme. Poté koření vyjmeme. Mezitím si očistíme a nakrájíme kořenovou zeleninu na malé kousky a vložíme ji do ještě teplé směsi. Zeleninu se směsí necháme vychladnout při pokojové teplotě. Pak ještě přidáme šťávu z citronu a lák se zeleninou dáme do lednice na 24 hodin. Další den vaříme do změknutí omyté brambory ve slupce v osolené vodě. Jakmile vychladnou, tak je oloupeme a nakrájíme na kostky. Oloupeme si také jablka a nakrájíme je na kostky. Brambory i jablka zakápneme citrónovou šťávou. Všechnu zeleninu s jablky, vejci, okurkou dáme do mísy, přidáme majonézu s hořčicí a vše pořádně promícháme. Salát ještě dosolíme a dopepříme. Nakonec salát necháme ještě v lednici 4 hodiny odležet.

Zdroj: Bramborový salát

Recept na nakládané zelí s mrkví

Ingredience: 5,5 kg hlávkového zelí, 250 g jablek zbavených jádřinců, 130 g očištěné mrkve, 100 g soli, 10 g kmínu, 5 g semínek kopru, 6 ks bobkového listu

Postup: Zelí očistíme, opláchneme a ručně nebo pomocí kruhadla nakrouháme (bez košťálů). Do nakrouhaného zelí přimícháme sůl, kmín a koprová semínka. Směs vložíme do kameninové nádoby nebo dřevěného sudu a dobře upěchujeme (například dřevěnou palicí). Přebytečnou šťávu odléváme. V nádobě necháme místo, aby se šťáva během fermentace nevylévala. Mezi jednotlivé vrstvy zelí přidáme nastrouhanou mrkev, čtvrtky jablek a bobkové listy. Povrch připraveného zelí přikryjeme vyvařeným kouskem plátna, na ně položíme vydrhnuté a propařené prkénko nebo talířek a zatížíme například kamenem. Necháme 2 dny v teple kolem 18 °C kvasit. Třetí den nádobu se zelím přemístíme do chladnější místnosti, aby okolní teplota měla kolem 8–10 °C, necháme kysat. Zpočátku můžeme zelí čistou dřevěnou palicí opakovaně stlačovat, podpoříme tak fermentaci a únik plynů, zelí však musí mít po celou dobu přípravy i přechovávání povrch zalitý šťávou, jinak plesniví a hnije. Kvašení trvá cca 4 týdny. Hotové zelí uchováváme v chladnu a temnu, přičemž zelí musí být stále ponořené v tekutině. Objeví-li se povrchová plíseň, musíme ji ihned odstranit, prkénko pokaždé vydrhneme a spaříme, plátno vyvaříme.

Zdroj: Zavařování kysaného zelí