Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

LETNIČKY DO POLOSTÍNU

Obsah

Pěstování

Tato rostlina není náročná na pěstování. Stanoviště může být na přímém slunci, polostínu nebo i ve stínu. Půda by měla být propustná, mírně vlhká. Jedná se o stálezelený keř, který je vhodný umístit do skalek, květináčů, svahů, zídkových zahrádek a předzahrádek. Přesazování rostlině nevadí, ale musí se jí zachovat vhodná půda. Množí se snadno řízky, řezanými v červenci až srpnu, počáteční růst je dost pomalý.

Zdroj: Microbiota decussata

Diskuze

V diskuzi RYMOVNIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Dobrý den -mohu pěstovat rymovnik celoročně v pokoji na parapetě v samozavlažovací
truhlíků? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.

Určitě můžete, také ho mám doma. Ale v létě jde ven, venčení v polostínu mu velmi svědčí.

Zdroj: diskuze Rymovnik

Komule Davidova pěstování

Komule Davidova není keř náročný na pěstování. Rostlinu vysazujeme na slunné a výhřevné místo s propustnou půdou, aby v mokru v zimě neshnila. Pokud bude v polostínu, méně nám pokvete. Rostlina kolem sebe potřebuje dostatek místa, aby mohla rozložit své větve obsypané květy. Je odolná mrazu do -27 stupňů, ale pro jistotu je lepší ji na zimu přikrýt alespoň listím. Keř netrpí žádnými chorobami ani škůdci.

Zdroj: Buddleia davidii

Diskuze

V diskuzi JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.

Prosím o radu.Proč mi na věncovci někdy žloutnou listy.Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír Chytil.

Koupil jsme si věncovec a potřebujeme poradit na jaké okno, myšleno podle světových stran, je nejlépe rostlinu umístit a taky , kde přes léto. Máme ho v polostínu, opadávají nám květy - něco je špatně . Děkuji za odpověď - Chytil, Valašské Meziříčí

Zdroj: diskuze Jak pěstovat věncovec

Pěstování

Lobelka dobře pokvete na slunci a v polostínu, nesnáší mráz. Vyžaduje humózní půdu, mnoho živin a bohatou zálivku. Po kvetení se seřízne, čímž se podpoří kvetení. Pokud se přehnojí dusíkem, tak pozdě a málo kvete. Rostlina se množí semeny. Semena jsou velmi jemná, a proto se nezasypávají. Výsev se provádí do pařeniště, skleníku či truhlíku v bytě, a to v únoru až březnu. Přepichuje se po 3 až 5 kusech, poté se rostlinky dávají do truhlíků, květinových mís nebo na záhony.

Zdroj: Lobelka

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michálková Jar..

Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Noční chlad a vlhko posledních dní umožnily rozvoj houbové choroby, která decimuje vaši kamélii. Můžete zkusit aplikovat zálivku kuprikolem. Kuprikol běžně zakoupíte v zahradnictví. Ale moc od toho neočekávejte a spíše se tešte na novou kamélii.

Zdroj: diskuze Pěstování krásných kamélií

Calocephalus brownii pěstování

Calocephalus brownii umístěte do stínu či polostínu. Nesmí se nikdy nechat zcela vyschnout, naopak se musí udržovat v mírném, ale skutečně mírném vlhku. Calocephalus brownii musíte jednou za 14 dní hnojit, nesmí na zimu zůstat venku. Pokud Calocephalus brownii roste, tak žije, pokud však svěsí konce, tak vám umřel. Mnoho lidí ani nepozná, že krásnohlávek již nežije, protože tato rostlina zůstává stále v pevném tvaru.

Zdroj: Krásnohlávek

Diskuze

V diskuzi VOSKOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.

Mám dlouho krásnou voskovku omotanou dokola a rostou z ní dlouhé šlahouny, kvetla 1x, šlahouny připnu k sobě a za chvíli vyrostou další, je na SV straně v polostínu, zalévám s mírou, co s tím mám dělat? Nejraději bych ji vyhodila, ale listy jsou krásné, lesklé, opravdu se rozmýšlím, jestli ji nemám vyhodit, už jsem z ni nasadila 3 rývky a rostou pěkně, tak nevím, co dál, p o r a ď t e prosím.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Voskovka

Pěstování

Turan nádherný (Erigeron speciosus) je mrazuvzdorná trvalka, která se velice snadno pěstuje, proto je také na našich zahradách tolik oblíbená. Je velice podobná kopretině, oproti ní však má větší počet jazykovitých květů a kvete dříve. A roste v chocholech. Květy mohou být jednoduché nebo poloplné, v bílé, růžové nebo fialové barvě. Středový terč je vždy žlutý. Kvete od června do srpna. Listy jsou kopinaté, dlouhé, v barvě zelené.

Výška rostliny je 30 až 60 cm. Turan není náročný na pěstování, výborně se hodí k řezu. Daří se mu na přímém slunci, snese však i mírný polostín. V době růstu rostlina vyžaduje bohatou zálivku, ale nemá ráda přemokření.

Vysoké druhy, trvalky, se pěstují v trvalkových záhonech, nízké druhy se výborně hodí do skalek. Po odkvětu se letničky ze záhonu likvidují, vytrvalé druhy u země seřezáváme. Často po seříznutí v sezóně vykvétají ještě jednou.

Turan nádherný pochází ze Severní Ameriky. Vytrvalé druhy vydrží na záhoně řadu let. Letničky po odkvětu likvidujeme. Zemina by měla být dobře propustná.

Zdroj: Erigeron speciosus

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Smutná.

Dobrý den, kamelii mám od března 2019. Po odkvětu byla celé léto do října v polostínu, nasadila hodně poupat. Přenesla jsem ji na chodbu s teplotou cca 15-17 C. V průběhu svou týdnů začaly opadavat listy a vzápětí polorozkvetle pupeny. Dnes vypadá jako stromy v listopadu. Nevím, kde jsem udělala chybu a jak ji zachránit, poradíte prosím? Děkuji. Olga Smutná

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Vraťte kamélie tam, kde se jim dařilo.

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií

Calocephalus citreus

Calocephalus citreus patří rovněž do čeledi hvězdicovitých. Jde o keř dvacet až padesát centimetrů vysoký a třicet až šedesát centimetrů široký. Má stříbrošedé listy a malé žluté květy, které kvetou od jara do léta. Na rozdíl od Calocephalu bownii jde o rostlinu vytrvalou, která dobře roste v hlinitopísčité půdě, v polostínu a za mírné zálivky, vydrží i období sucha. Po odkvětu by se měla zastřihnout ve spodní části rostliny.

Zde se můžete podívat na tento atraktivní druh, který se s oblibou suší a používá v aranžování květin: Calocephalus citreus foto.

Zdroj: Calocephalus brownii

Diskuze

V diskuzi JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.

proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.

Zdroj: diskuze Jak pěstovat věncovec

Calocephalus lacteus

Calocephalus lacteus je vytrvalá bylina patřící rovněž do čeledi hvězdicovitých. Dorůstá do výšky 5–7 centimetrů prostřednictvím oddenků, které se rozrůstají do šířky, čímž vytváří husté rohože vhodné jako pokrytí půdy. Šedé listí této rostlinky zajímavě ozvláštní váš záhonek a bíložluté kulovité květy na sebe upozorní od pozdního jara do začátku podzimu. Tento druh lze pěstovat kdekoliv a v jakékoliv půdě, od písčité až po jílovitou. Lépe roste na sluníčku či v polostínu. Dává přednost vlhké půdě, ale vydrží i období sucha. Ve volné přírodě dorůstá do výšky 10–30 cm a může být 1 až 1,5 m široký.

Zde jsou fotografie k druhu Calocephalus lacteus.

Zdroj: Calocephalus brownii

Diskuze

V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Ahoj,
právě jsem zasadila túje cca 50 cm vysoké v řadě po 30 cm od sebe. Máte někdo zkušenosti, zda mezi ně mohu zatím zasadit letničky ať to je trochu pestřejší, nebo jsou túje agresivní na další rostliny. Jak daleko od zeleninové zahrádky je mohu mít, aby úroda aspoň nějaká byla ?
Dík všem za odpověď.
Renata

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.

Myslíte si že učinky tohoto jsou vždy pozitivní a že nemužou vyvolat vedlejší učinky

Zdroj: diskuze Dotaz

Je primule jedovatá?

Prvosenka jarní obvykle pěstovaná u nás jedovatá není. Účinky rostliny ale nejsou zanedbatelné, protože se využívá jako léčivka. Léčivé látky jsou v primuli obsaženy jak v květu, tak v listech, tak i v kořenu.

Primule jak udržet barvu

Proto, aby vám primule krásně kvetla a udržela si svou původní barvu, je potřeba vypěstovat a udržet silnou rostlinu. Ideální je pro ni světlé místo, ovšem bez přímého slunce. Dařit se jí bude ale i v mírném polostínu. Důležitou věcí je teplota – rozhodně květináč neumísťujte nad topení; raději má nižší teploty kolem 12–16 °C, hodí se tedy třeba na chodby. Některé primule se v obchodech zalévají vodou, která obsahuje potravinářské barvivo, čímž se změní právě barva květu.

Zdroj: Primule

Poradna

V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.

Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: www.google.com/searc…

Zdroj: diskuze Zluty ker

Přezimování

Přestože se gazánie pěstují především jako letničky, je možné jejich přezimování. Pokud ovšem k tomu máte vhodné prostory. Místo by mělo být světlé, s teplotou neklesající pod 5 stupňů (optimum je 5 až 10 stupňů). Rostliny ze záhonu vyryjte s velkým balem a umístěte do nádob. Mohou vám posloužit i obyčejné přepravky vyložené novinovým papírem. Důležité je, aby zemina zcela nevyschla. Na jaře pak trs sestřihněte a zasaďte opět do slunného záhonu. Jakmile by se u přezimujících rostlin objevila houbová choroba, tuto rostlinu okamžitě odstraňte.

Zdroj: Gazánie

Diskuze

V diskuzi CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.

dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.

Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.

K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.

Zdroj: diskuze Clematis

Aglaonema čínská

V létě se objevuje něžné květenství v podobě bílých nebo žlutých toulců. Když květy odkvetou, mohou z nich vzniknout červené bobule, které jsou jedovaté. Typický je hustý trs řapíkatých listů s eliptickou čepelí. Barva listů je zelená se světle stříbrnou kresbou. Roste dobře v polostínu a u severního okna. Výška rostliny je do 40 cm.

Aglaonema čínská je rostlina přímo předurčená pro tmavší pokoje, nejasné kouty a pochmurné interiéry. Snáší polostín i severní okno pokoje. Miluje vyšší vzdušnou vlhkost, je tedy třeba ji rosit nebo pěstovat v misce s vlhkými kamínky. Pěstujte v teple, minimální teplota musí být 15 °C. Zalévejte mírně a před další zálivkou nechte substrát proschnout.

Zdroj: Aglaonema

Květiny japonská myrta

Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).

Zdroj: Japonská myrta - přezimování

Phlox paniculata ’Amethyst’

Tato rostlina kvete fialovomodrými květy od července do září. Dorůstá výšky 70 až 80 cm, má zelené listy. Umisťuje se na plné slunce nebo do polostínu.

Phlox paniculata ’Amethyst’ vysazujte především do trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Květy lze také použít k řezu, v záhonech lákají svou vůní motýly.

Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.

Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.

Zdroj: Phlox paniculata

Co je to Microbiota decussata

Je to jehličnan z čeledi cypřišovité a rodu Mikrobiota, dorůstá do půlmetrové výšky a šířky dvou metrů. Původní rozšíření této nízké jehličnaté dřeviny je v Rusku – v Primorske oblasti, na východ až severovýchod od Vladivostoku, v pohoří Sichote Alin. V domovině této rostliny je drsné klima, které tvoří vlhčí léto a suchá mrazivá zima. Dřevina se zde vyskytuje v nadmořské výšce 500 až 1 500 metrů nad mořem, kde roste na jižních svazích a v údolí řek na propustných kamenitých půdách, na slunci i v polostínu ve smíšených porostech.

V České republice je tento jehličnan k dostání pod názvem mikrobiota křížolistá nebo křižmovstřícná a na to, jak vypadá, se můžete podívat zde, její cena je velmi příznivá.

Je to jednodomá, nízká, hustá dřevina s načervenale hnědou borkou (kůrou). Na kmíncích má šupinovité, zelené, křižmostojné jehlice. Během zimy se jehlice zbarvují do bronzova. Samčí šištice jsou žluté a rostou na špičkách letorostů. Samičí šištice jsou kulovité až vejčité a rostou na zkrácených větvičkách. Kvete v dubnu až květnu. Šišky obsahují jen jedno semeno, jsou 6 mm dlouhé a 3 mm široké, vodorovně odstávají a dozrávají od srpna do října. Průměrná délka života této dřeviny se odhaduje na 80 až 100 let. Tato rostlina je zapsaná v červené knize ohrožených druhů Ruska.

Jehličnan je nenáročný na půdu, stačí mu, pokud je půda propustná a mírně vlhká. Je mrazuvzdorný. Používá se jako půdopokryvná dřevina do parků i zahrad. Na stanoviště není náročná, může růst na slunci i v polostínu.

Zdroj: Microbiota decussata

Pieris japonský ′Little Heath′

Jedná se o nízký keř o výšce 0,2–0,5 m a šířce 0,3–0,5 m. Je listnatý, stálezelený, s kombinovanou barvou listů – bílou, zelenou a lososovou. Tento keř nekvete. Pieris japonica ′Little Heath′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.

Little Heath je zakrslou odrůdou pierisů. Jedná se o nesmírně elegantní, neopadavý, vřesovištní keřík s drobnými, úzkými, přišpičatělými listy hráškově zelené barvy a bílým lemem při okrajích. Nové výhony jsou bronzově červenohnědé. Roste velmi pomalu do pěkného přízemního bochánku. Má měkké větve a nesnáší zapadání těžkou vrstvou mokrého sněhu. Stříhání není potřeba. Téměř nekvete.

Zem pro výsadbu musí být velmi dobře připravená, vhodná je propustná a lehká půda, doporučujeme smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popřípadě jemnou kůrovou drtí a pilinami. V těžké zemi se rostlině dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat, objeví se škůdci. Výsadbovou jámu nedělejte hlubokou, ale širokou. Keř je mrazuvzdorný.

Zdroj: Pieris japonica

Phlox paniculata ’Sternenhimmel’

Tato rostlina kvete světle fialovými květy od července do srpna. Dorůstá do výšky 100 cm, má zelené listy. Umisťuje se na plné slunce nebo do polostínu.

Vyšší trvalka vhodná do smíšených trvalkových záhonů. Stanoviště by mělo být slunečné, vzdušné. Půda musí být stále vlhká, hlubší, výživná. Zajímavý kultivar se světle fialovými květy.

Phlox paniculata ’Sternenhimmel’ by se měla vysazovat především do vysokých trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Je proto přímo předurčena k pěstování v podhorských oblastech.

Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.

Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.

Zdroj: Phlox paniculata

Vitálka (Sanvitalia)

Vitálka, někdy také nazývána aztécké zlato, je dobře se větvící, polehává, půdopokryvná květina. Nerozrůstá se ani tolik do výšky jako do šířky. Je velice jednoduchá na pěstování a je hodně odolná, snad právě proto získala svůj název vitálka. Její květy vám mohou připomínat malé slunečnice, mají široký tmavý střed se žlutými nebo oranžovými lístky.

Jak vitálku pěstovat

Vitálka má ráda slunné a teplé stanoviště, dařit se jí ale bude i v polostínu, jen myslete na to, že čím méně bude mít světla, tím méně pokvete. Vyžaduje dobře propustnou půdu, zda si substrát připravíte sami v poměru 2 : 1 : 1 (zemina, kompost, písek), nebo si substrát zakoupíte v marketu, je jen na vás. Vitálkám nevadí větrné místo, ale nemají rády mráz. Při své výšce 15 až 20 cm se hodí jak do závěsných truhlíků a květináčů, tak na záhon, pokud je ale na záhon budete sázet, nechte jim dostatek místa na rozrůstání, aby pak zbytečně neutiskovaly ostatní rostliny. Květinu nemusíte zbavovat odkvetlých květů, opadají samy. Vitálka nechutná žádným škůdcům, takže budete mít o starost méně.

Zálivka a hnojení

Vitálka má ráda vlhkou půdu, pokud se vám stane, že substrát přelijete nebo naopak úplně vyschne, rostlině to nijak neuškodí. Brzy se vzpamatuje a na rostlině to ani nepoznáte. S hnojením můžete začít téměř hned po zasazení rostlinky do truhlíku či květináče. Použijte plnohodnotné hnojivo pro balkonové květiny.

Přezimování

Vitálka je jednoletá rostlina, v našich podmínkách se nezazimovává, proto ji klidně nechte v truhlíku, dokud pokvete nebo dokud vám ji nespálí mráz.

Množení vitálky

Jelikož nenecháváme vitálku přezimovat, jediným způsobem, jak si ji můžeme namnožit, je sběr a vysetí semen. Na podzim si posbírejte semena, usušte je, uskladněte je na suchém a teplém místě a v březnu je můžete vyset. Buď je předsejte do skleníku, kde teploty neklesají pod bod mrazu, nebo použijte semenáč, který umístěte do teplé a světlé místnosti, vyhněte se ale přímému slunci. Vzešlá semena přesaďte do květináčků či truhlíků a nechte do poloviny května za oknem nebo ve skleníku a poté přesuňte ven.

Zdroj: Balkonové rostliny do polostínu

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Nina Vinšová

Ing. Romana Šebková

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP