Téma: 

litá podlaha z pryskyřice


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

LITÁ PODLAHA

Lité podlahy do garáže

Do garáže se nejlépe hodí litá betonová podlaha. Zvládne totiž i velké zatížení, a navíc jí nevadí vlhkost.

Detail odstavce: Lité podlahy do garáže
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Cena za m

Ceny se dle barvy, povrchové úpravy a tloušťky pohybují od 1 000 do 3 000 Kč/m2.

Detail odstavce: Cena za m2 
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Lité betonové podlahy

Mezi hlavní výhody lité betonové podlahy patří to, že je odolná proti vlhkosti. Hodí se tedy například do koupelen nebo garáží, zároveň ale může přijít na podlahové vytápění. Podlaha je dokonale rovná, za dobrou cenu a rychle hotová. Díky přidání plastifikátorů není zapotřebí dodatečné vyztužování.

Detail odstavce: Lité betonové podlahy
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Lité podlahy do bytu

Do bytu se mohou použít polyuretanové, epoxidové, cementové a anhydritové lité podlahy.

Detail odstavce: Lité podlahy do bytu
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Lité podlahy na terasu

Na terasu se mohou použít epoxidové, cementové a betonové lité podlahy. Mluvíme-li tedy o otevřených terasách, kde působí povětrnostní podmínky.

Detail odstavce: Lité podlahy na terasu
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Litá podlaha z pryskyřice

Nejznámější jsou lité podlahy na bázi epoxidových pryskyřic, které se nanášejí na hotovou betonovou podlahu. Protože jsou velmi tenké (do 5 mm), musí být podklad hladký a rovný, nelze je tedy použít jako vyrovnávací vrstvu. Jsou příjemné na dotek a výborně izolují. Podle použitých druhů pryskyřic se vyznačují různými vlastnostmi. K nejdůležitějším patří odolnost vůči chemikáliím, tvrdost, dobrá otěruvzdornost, dlouhá životnost. Mohou mít protiskluzovou úpravu, kterou vytvoří malé křemičité částice přimíchávané do pryskyřice. Přidá-li se do směsi antistatické vlákno, vzniká podlaha s antistatickými vlastnostmi. Podlahy na bázi epoxidových pryskyřic vytvoří dokonalou rovinu a není nutné je dál povrchově upravovat. Dají se tónovat, čímž je možné dosáhnout atraktivního barevného sladění se zbytkem interiéru. Odolávají i velkému zatížení, nevyžadují takřka žádnou údržbu, snadno se čistí omýváním a jejich předností je i to, že se na nich netvoří plísně a nedrží bakterie.

Na bázi epoxidů se vyrábějí také dvousložkové a třísložkové materiály metalakrylát a metalmetakrylát, které rovněž patří do skupiny umělých pryskyřic.

Pryskyřice se dá různě tónovat, vytvořit můžeme zajímavé barevné obrazce a fantasticky vypadají i průhledné efekty. Podlaha může být samozřejmě i jednobarevná, a pokud jde o výběr odstínu, nejsou zde žádné limity. Podlahy mohou být lesklé, nebo matné.

Kam se hodí

Pryskyřicová podlaha působí velmi vzdušně. Je vysoká pouhých 5 mm, zároveň ale dobře vede teplo. Proto se dává i tam, kde je podlahové vytápění.

Pryskyřicové podlahy se hodí do obytných i komerčních prostor, ale pouze do míst, kde nedochází k nadměrnému zatížení, jako je například pojezd aut.

Detail odstavce: Litá podlaha z pryskyřice
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Epoxidová stěrka

Epoxidová stěrka je tvrdá povrchová úprava odolná vůči chemikáliím (kyselinám solím, louhům). Může být i antistatická nebo s finálním vsypem křemičitého písku, který zajistí vyšší protiskluznost.

Některé epoxidové stěrky mohou časem žloutnout. Vyberte si proto osvědčeného výrobce i dodavatele a běžte se podívat na referenční stavby.

Epoxidovou stěrku lze využít v koupelnách. Je sama o sobě odolná vůči vodě a lze je použít na podlahu i stěny. Díky transparentním pryskyřicím se přidáním pigmentu jednoduše obarví do požadovaného odstínu. Oproti cementovým stěrkám nemá tak „strakatý“ vzhled. Z hlediska využití v obytných budovách má obdobné vlastnosti jako stěrka cementová, hlavní rozdíl spočívá především v její tvrdosti.

Detail odstavce: Epoxidová stěrka
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Polyuretanová stěrka

Polyuretanový povrch je oproti epoxidovému měkčí, pružný, elastický. Dobře snáší tepelnou roztažnost a lépe tlumí kročejový hluk. Dokáže dokonale uzavřít podlahu a zamezit tak prostupování vlhkosti. Polyuretanovou stěrku lze provést jak v matné, lesklé, nebo dokonce protiskluzné a antistatické úpravě.

Tuto stěrku lze využít v koupelnách. Je sama o sobě odolná vůči vodě a je možné ji použít na podlahu i stěny. Díky transparentním pryskyřicím se přidáním pigmentu jednoduše obarví do požadovaného odstínu. Oproti cementovým stěrkám nemá tak „strakatý“ vzhled. Má obdobné vlastnosti jako epoxidová či cementová stěrka, rozdíl je v tvrdosti.

Cenová hladina je obdobná jako u materiálů na bázi cementu. Výhodou je však voděodolný povrch i bez dodatečného lakování a široké barevné možnosti.

Detail odstavce: Polyuretanová stěrka
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Anhydrit

Anhydrit tvoří s vodou, pískem a přísadami vysoce tekutou hmotu, která po položení tvrdne tak rychle, že po ní lze chodit už po 24 hodinách a plně ji lze zatížit po čtyřech či pěti dnech.

Anhydritový potěr je po vytvrdnutí naprosto hladký, netvoří se v něm žádné trhliny, ani se nedeformuje do miskovitého tvaru, podlaha se v tekutém stavu vyrovná sama.

Mezi další přednosti anhydritu patří možnost pokládky velké plochy bez dilatačních spár. Tekutý anhydritový potěr zaručuje po dobu své zpracovatelnosti (minimálně tři hodiny) snadné, hospodárné a velmi rychlé položení, při kterém odpadá fyzicky těžká tělesná práce.

Velkým problémem však může být nedodržení technologických předpisů, což se často objevuje u staveb svépomocí. Na rozdíl od betonu je samonivelační sádrová podlaha tekutá jako voda a kvůli tomu vznikají i problémy při její aplikaci. V každém případě je třeba konzultovat záměr zejména s topenáři v případě podlahového topení. Výsledkem je pak absolutně rovná plocha, která se už nemusí vyrovnávat drahými samonivelačními stěrkami, je možné na ni přímo pokládat jak dlažbu, tak i plovoucí podlahu nebo koberec.

Pohledovou stěrku lze probarvovat na libovolnou barvu nebo upravovat formou speciálních hladicích technik, maleb, vkládáním obrazců nebo i pískováním.

Detail odstavce: Anhydrit
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

LITÁ PODLAHA

Cementová stěrka

Cementová stěrka není sama o sobě voděodolná. V koupelně je vždy nutné uzavřít její povrch olejováním, voskem nebo polyuretanovým či epoxidovým lakem. Na stěnách bez stříkající vody lze použít libovolnou povrchovou úpravu. Ve sprchovém koutu a v okolí vany je však nutné uzavření povrchu lakem. Voskované a olejované povrchy vypadají oproti lakům velice přirozeně, jejich údržba je ale náročnější (musí se často a pravidelně udržovat speciální impregnací, která zabrání vsakování nečistot a vlhkosti). Do koupelny jsou tedy spíše nevhodné. Navíc při lakování výsledný povrch o několik stupňů ztmavne. Počítejte s tím tedy již při výběru odstínu a vyžádejte si k nahlédnutí vzorník i s finální úpravou.

Ve své přírodní variantě má stěrka díky cementu šedou barvu. Při probarvování je nutno počítat s tím, že nikdy nedocílíme jasných sytých barev. Použít lze také cement bílý, který je jednodušší probarvit do jasného odstínu. Tato varianta je pak ale výrazně dražší.

Litá podlaha je hladká a obvykle s žádnými nebo ne příliš výraznými šmouhami. Nanášením stěrky na stěnu vznikají typické šmouhy (tahy). Leštěním a broušením cementové stěrky (obvykle na stěnách) je pak možné dosáhnou dalších odlišných struktur a mramorování. Na hotový povrch podlahy se dá také použít vsyp ve formě křemičitého písku nebo drobného kameniva. Finální vzhled záleží především na umu řemeslníka. Plánujete-li stěrky ve více místnostech a chcete-li aby vypadaly stejně, svěřte veškerou práci jedné firmě. Ceny se dle barvy, povrchové úpravy a tloušťky pohybují od 1 000 do 3 000 Kč/m2.

Detail odstavce: Cementová stěrka
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

PODLAHOVÉ KRYTINY

Podlahové krytiny do kuchyně

V kuchyni vám neustále něco padá a vylévá se. A takovou zátěž musí kvalitní podlaha vydržet. I přestože jsou malé nehody v kuchyni běžnou součástí každodenního života. Měli byste myslet na vysokou odolnost proti poškrábání či poškození a dlouhá životnost by měla být samozřejmostí. To jsou nejdůležitější vlastnosti, které by měla každá podlaha splňovat. Zároveň jsou v posledních letech stále více požadovány protiskluzové vlastnosti. Vinylové podlahy jsou odolné, snadno udržovatelé, s moderním designem.

Detail odstavce: Podlahové krytiny do kuchyně
Zdroj: Podlahové krytiny
Zveřejněno: 4.3.2015

PODLAHOVÉ KRYTINY

Vinylové podlahy

Vinylová podlaha si našla cestu do našich domácností i srdcí mnohých hospodyněk. Vinyl doma snese téměř jakékoliv zacházení a přitom ani po letech nevypadá unaveně a opotřebovaně. Na trhu je k dostání opravdu bohatá paleta barev i vzorů a díky kvalitě zpracování jednotlivých dekorů nepoznáte, že na zemi neleží dřevěná prkna nebo kámen, nýbrž vinylová podlaha. Samolepicí vinylové podlahové dlaždice s vysoce odolnou ochrannou vrstvou jsou vhodné pro všechny obytné místnosti. Jsou charakteristické snadnou pokládkou. Rozměr jedné dlaždice je 30,4 × 30,4 cm. Do jednoho metru se tak vejde 11 ks dlaždic. Mají snadnou údržbu. Prodávají se pouze po 11 ks. Vinyl se hodí všude tam, kde lze čekat zvýšenou zátěž nebo vlhkost. Typicky se jedná o kuchyně, koupelny a interiérové i exteriérové chodby, kde je podlaha velmi namáhána kamínky z bot nebo dámskými podpatky. Vinylová podlaha snese téměř vše.

Detail odstavce: Vinylové podlahy
Zdroj: Podlahové krytiny
Zveřejněno: 4.3.2015

PODLAHOVÉ KRYTINY

Podlahové krytiny Fatra

Fatra, a.s.. je tradiční český výrobce vinylových podlahových krytin. V současnosti jsou na trhu 4 produktové značky:

  • LINO Fatra – PVC podlahová krytina
  • Thermofix – vinylová podlaha v dílcích
  • Imperio – luxusní vinylové dílce
  • FatraClick – plovoucí vinylová podlaha
  • Sporting T – sportovní vinylový dezénový povrch

Vinylové podlahy z Fatry, a.s., charakterizují moderní životní styl, zpříjemňují bydlení, dotvářejí zdravé a čisté prostředí, chrání před alergiemi. Speciální typy podlah splňují i požadavky na odvod elektrostatického náboje. Široký sortiment vinylových podlah doplňují v barevném odstínu svařovací šňůry, podlahové lišty a schodišťové hrany. Vinylové podlahy od Fatry odpovídají evropskému standardu dle normy ISO 9001.

Detail odstavce: Podlahové krytiny Fatra
Zdroj: Podlahové krytiny
Zveřejněno: 4.3.2015

LITÁ PODLAHA

Lité nebo stěrkové podlahy

Podle druhu pojiva lze stěrky rozdělit na dva základní druhy. Jedním z nich jsou epoxidové a polyuretanové stěrky (pojivem jsou polyuretanové a epoxidové pryskyřice), druhým pak stěrky cementové (pojivem je cement). Současný trh nabízí několik směsí a systémů od různých výrobců, díky nimž lze vytvářet co do vlastností i vzhledu různé povrchy.

Mluvíme-li o výše zmíněných stěrkách v koupelně, bavíme se o finálním povrchu. Dávejte si pozor a nezaměňujte je se stěrkami, které se používají například jako podkladní vyrovnávací vrstva podlahy nebo jako vrstva hydroizolační. Stěrkové, potažmo lité podlahy se vylívají v tenkých vrstvách (několik milimetrů) na připravený pevný, rovný a suchý, nejčastěji betonový nebo anhydritový podklad, kde se samy rozlijí do dokonalé roviny (jsou samonivelační). Na stěny (na omítky, sádrokarton, beton) se stěrka natahuje nebo natírá i v několika vrstvách. Následně se obvykle uhlazuje a nechává pořádně vyschnout. Vzhledem k náročnosti provedení je nutné realizaci svěřit odborné firmě s dostatečnými zkušenostmi. Správně provedené a navržené povrchy jsou nenáročné na údržbu a jsou velmi vhodné pro podlahy s podlahovým vytápěním. Každý z výrobců má svá doporučení pro úpravu podkladu, údržbu i případnou dilataci.

U všech druhů stěrek můžete vybírat ze široké škály barev. Podlaha nemusí být jen jednobarevná. Lze na ní vytvářet ornamenty, vzory, nápisy. Ačkoliv jde o povrch jednolitý, bezespárý mají i tyto materiály své meze a musí se tedy po určitých celcích dilatovat. Předejde se tak jejich prasknutí vlivem tepelné roztažnosti. V rámci běžné velikosti koupelny se dilatace většinou neprojeví. Počítejte ale s tím, že pokud bude podlaha pokračovat do dalších místností, budou se dilatační spáry objevovat například v místech dveří.

Životnost všech druhů stěrek odpovídá životnosti celé stavby. Stejně jako u všech materiálů je ale třeba počítat s přirozeným stárnutím a opotřebováním. Údržba je v případě epoxidových a polyuretanových povrchů (včetně cementových stěrek uzavřených laky) jednoduchá. Lze je čistit běžnými prostředky. V případě olejovaného nebo voskovaného povrchu se musí tato vrstva čas od času obnovovat. Takový povrch také není odolný vůči agresivním chemickým prostředkům.

Díky dobré tepelné vodivosti jsou stěrky primárně vhodným materiálem pro podlahové topení. Záleží však na složení a způsobu aplikace konkrétního výrobku. Vždy se proto o vhodnosti použití poraďte s dodavatelem. Díky své pružnosti by neměla mít s podlahovým vytápěním žádný problém stěrka polyuretanová. U ostatních obvykle stačí zvolit vhodnou tloušťku vrstvy, přidat speciální plastifikační přísady nebo si dát pozor, aby topení nabíhalo postupně a ne šokem.

Na rozdíl od klasické betonové stěrky se litá podlaha aplikuje ve velmi tekutém stavu. To má pak výhodu v tom, že je na stavbě daleko méně prachu a po podlaze lze už většinou druhý den chodit.

Systém není určen výhradně pro podlahy, ale lze ho s úspěchem použít i na stěny v interiéru. Povrchy stěn se dají zhotovovat hladké, skoro zaleštěné nebo matné s jemně broušeným povrchem, s rastrem hrubého brusu, táhlým vzhledem podobným břidlici, nebo mohou imitovat například pískovec, kamenné zdi či mramor.

Povrchovou úpravu tvoří přebroušení – zaleštění a olejování speciálním olejem s obsahem vosků. U podlah je navíc možné lakování bezředidlovými pryskyřicemi. Vzhled je vždy sametově matný, odolný vůči vrypům a má vodoodpudivé vlastnosti.

Na první pohled mnohé stavebníky tyto podlahy odrazují svou vyšší cenou, když se ale spočítají náklady na pracnost pokládání dalších vrstev klasické podlahy, cena je srovnatelná.

Detail odstavce: Lité nebo stěrkové podlahy
Zdroj: Litá podlaha
Zveřejněno: 5.9.2016

PODLAHOVÉ KRYTINY

Podlahové krytiny Marmoleum

Marmoleum je přírodní udržitelná podlahová krytina. Marmoleum vzniká mísením lněného oleje, pryskyřice, vápence, dřevité moučky a přírodních pigmentů. V další fázi výroby šetrné k životnímu prostředí je směs pod vysokým tlakem lisována na jutovou textilii. Marmoleum je unikátní podlaha, která neimituje ani dřevo, ani jiné materiály, je zkrátka jedinečná. Marmoleum můžete vzájemně kombinovat a vytvářet barevné vzory nebo variace dle vlastních návrhů. Vytvořte si svoji jedinečnou podlahu dle své fantazie a přeneste ji do reality. Můžete rovněž využít již navržené obrazce, které se snadno vsadí to podlahy. Životnost Marmolea je 20 i 30 let. Jak dlouho vám bude Marmoleum sloužit, záleží také na přístupu a ošetřování podlahové krytiny, čímž lze životnost podlahoviny značně prodloužit. Marmoleum řadíme mezi homogenní podlahovinu, to znamená, že jeho struktura i barevnost prostupuje celou tloušťkou materiálu. Díky tomu i jemné poškození není téměř patrné a v případě nutnosti opravitelné nebo renovovatelné. Marmoleum je teplé a příjemné na dotyk i chůzi. Marmoleum se vyrábí v pásech o dvoumetrové šířce rolí nebo je dostupné v lamelách pro bytové použití.

Detail odstavce: Podlahové krytiny Marmoleum
Zdroj: Podlahové krytiny
Zveřejněno: 4.3.2015

KADIDLO

Kadidlo

Kadidlo je i jednou z nejstarších vůní. Je známo již více než 5000 let, kdy se objevilo na Arabském poloostrově a v severní Africe, kde mělo hodnotu zlata.

Kadidlo je vonná pryskyřice, která se získává ze stromu kadidlovníku (Boswellia). V kombinaci s myrhou a balzámem vydává při pálení kořeněnou vůni. Existují čtyři hlavní druhy pryskyřice a každý druh se liší dobou sklizně.

Kadidlo se získává odsekáváním kůry stromů, při němž vytéká ze stromu pryskyřice, která pak tvrdne. Tato ztvrdlá pryskyřice nápadně připomíná slzu – a podle ní také nese své jméno. Existuje několik druhů a odrůd kadidlovníků, které se od sebe vždy mírně liší. Vliv na rozdílnost pryskyřice má jak půda, tak i klima.

Kadidlovník je divoký strom, který se dokáže uchytit i na tak neobvyklých místech, jako jsou například skály. Stromy začnou produkovat pryskyřici až za osm deset let. Sklizeň pryskyřice se provádí dvakrát až třikrát ročně. Nejkvalitnější je ta, která má v sobě vysoký obsah terpenů, seskviterpenů a diterpenů, které způsobují silné aroma.

Nejkvalitnější pryskyřice se získává v Somálsku, odkud také pochází většina kadidel používaných katolickou církví.

Kvalita kadidla se určuje podle několika faktorů. Důležitou roli hraje barva, čistota, aroma, věk a tvar.

Detail odstavce: Kadidlo
Zdroj: Kadidlo
Zveřejněno: 12.5.2017

VOSK NA DŘEVO

Vosk na dřevo Osmo

Osmo nátěry jsou mimořádně vydatné, velmi jednoduše se aplikují a jejich údržba je snadná. Protože nepraskají, neodlupují se ani neodprýskávají, je možná i částečná renovace bez znatelných okrajů a bez náročného broušení.

podlaha, povrch nábytku nebo oblíbená hračka vašeho dítěte – dřevo ve vnitřních prostorách je často vystavené vysokému zatížení a potřebuje zvláštní ochranu. Přitom by měly zůstat zachovány jeho přírodní vlastnosti. Dřevo musí mít možnost dýchat, aby si uchovalo svou elasticitu a mohlo pozitivně působit na klima v místnosti.

S Osmo nátěry na dřevo si povrch dřeva uchová svůj přírodní charakter a zároveň je odolné vůči oděru a odpuzuje vodu a nečistoty, je tedy chráněno proti malým nešikovnostem všedního dne. Osmo nabízí i produkty vhodné do venkovních prostor, které odolávají klimatickým podmínkám.

Pro představu o ceně se můžete podívat zde.

Detail odstavce: Vosk na dřevo Osmo
Zdroj: Vosk na dřevo
Zveřejněno: 28.10.2016

PODLAHOVÉ KRYTINY

Dřevěné podlahy

Dřevo je přírodní, přirozený produkt od pradávna používaný pro stavebnictví. Nové technologie vícevrstvých konstrukcí pak omezily negativní vlastnosti (citlivost na změny teploty a vlhkosti) dřeva takovým způsobem, že tyto vícevrstvé dřevěné podlahy je dnes možné naprosto bez problémů pokládat i v kombinaci s vodním podlahovým vytápěním. Chcete-li kvalitní nadčasový interiér, pak vybírejte z kvalitních přírodních, a tedy nadčasových materiálů, takových, jako jsou právě dřevěné podlahy. Například si zvolte dvouvrstvou dřevěnou podlahu s povrchovou úpravou kartáčováním (odstranění měkkých částí dřeva), které zvýrazní charakter dřeva a zároveň zásadně zvýší odolnost. Následně je povrch upraven vrstvou 100% přírodního oleje. Přirozeně vzduchem vytvrzované oleje jsou nanášeny na parketu v několika vrstvách impregnovaných do povrchu a šetrně schnoucích několik dnů. Udržení stále krásné olejované podlahy vyžaduje jednoduchou a snadnou péči. Olejovanou podlahu lze za vlhka vytírat podobně jako jiný povrch s použitím podlahového mýdla. Jednou za čas se podlaha oživí použitím voskové emulze smíchané s vodou, a to nanesením plochým mopem. Na rozdíl od hladké vrstvy lakovaných podlah jsou na olejovaném povrchu daleko méně vidět drobná poškození, které je však možné snadno opravit. Proto se také dřevěné podlahy s olejovaným povrchem hodí i do komerčních, vysoce zatěžovaných prostor.

Detail odstavce: Dřevěné podlahy
Zdroj: Podlahové krytiny
Zveřejněno: 4.3.2015

ČERVOTOČ

Červotoč v parketách

Samičky brouka kladou vajíčka do prasklin ve dřevě nebo do předem vyhlodaných chodbiček. A jak doma poznáte nežádoucího vetřelce? Na parketách najdete malé hromádky dřevěného prachu, dřevo proděravěné chodbičkami a na jeho povrchu malé dírky. Jsou to takzvané výletové chodbičky, ale už od dospělého hmyzu. Pozor na to, opravdový rozsah poškození totiž zvenku nepoznáte. Často se k tomu přidá i v tichu slyšitelný zvuk „chroupání“. Pokud se navíc jedná o prostory, kde se drží vlhkost a kde je převážně klid, pak vzniká pro červotoče to nejpříhodnější prostředí. Červotoč se například z podlahy může dostat i do nově koupených kousků.

Nejlepší je červotoče vůbec nepustit do svého příbytku. K tomu vám může pomoci pravidelná kontrola, aplikace ochranných nátěrů, dostatečné větrání a celkové udržování čistoty v obydlí. To všechno napomůže k tomu, aby červotoč, respektive jeho likvidace nebyla reálným problémem. Pravdou je, že larvy tohoto škůdce dokážou ve dřevě přežít klidně i 3 roky. Nezvládnete-li je zlikvidovat, může se jednoho dne podlaha zcela rozpadnout, protože bude červotočem uvnitř zcela prokousána.

Zjistíte-li, že je v podlaze červotoč, je nutné ihned začít jednat, a to s pomocí speciálních přípravků proti dřevokazným škůdcům. Těch je na trhu k dostání celá řada, některé z nich nejsou určené jen pro hubení, ale poslouží i jako následná ochrana před případnými budoucími pokusy červotoče o zničení dřeva. Po důkladné očistě se podlaha tímto přípravkem natře, případně lze injekční stříkačkou vpravovat roztok přímo do chodbiček.

Moderní technologie se naštěstí nevyhýbají ani této problematice, a tak se lze setkat i s odbornějšími postupy, kterými lze účinně hubit červotoče. Jedním z nich je využití ionizujícího gama záření. Dle odborníků je tato metoda vhodná nejen na likvidaci červotoče, ale obecně všech podobně škodících brouků. Celý proces probíhá ve speciální ozařovací komoře, kam lze jednotlivé parkety přenést. Obvykle trvá celé 2 dny a cena za tuto službu závisí na tom, jaké množství je potřeba takto ošetřit.

Červotoč a jeho likvidace, to je často téma, které nedá mnohým spát. Pokud však využijete dostupných prostředků a možností, můžete si být jisti, že boj proti tomuto škůdci bude úspěšný. Nejdůležitější radou však je reagovat rychle, protože červotoč je schopen ničit podlahu systematicky každý den.

Detail odstavce: Červotoč v parketách
Zdroj: Červotoč
Zveřejněno: 6.12.2016

STAVBA PERGOLY

Stavba dřevěné pergoly krok za krokem

Jednoduchou pergolu zvládne šikovný laik postavit za několik dnů. Hotové pergoly lze také zakoupit v obchodních sítích Baumax, Bauhaus, OBI, na zahradních veletrzích a výstavách. Nebo si můžete pergolu nechat postavit odbornou firmou (případně si od ní nechat zhotovit jednotlivé díly a stavbu smontovat sami).

Když už víte, kam pergolu umístíte, jaký bude mít tvar, máte přichystaný všechen potřebný materiál, nařezané hranoly na požadovanou délku a vše natřené, můžete začít se samotnou stavbou.

Nejprve si upevněte a vyrovnejte kovové patky. Kovových patek je více druhů. Některé se šroubují přímo do hlíny, jiné se upevňují do připravených betonových základů. Na místech, kde budou sloupky stát, vyhlubte cca 50 cm hluboké základové jámy o šířce 25–35 cm a napěchujte do nich beton. V případě, že chcete použít sloupky dřevěné, nezapomeňte do betonu zapustit dvojici plochých želez, ke kterým trámky ukotvíte. Vždy nosné sloupy oddělte od základu hydroizolační vrstvou. Když máte patky usazené, vložte do nich stojny a prošroubujte je závitovými tyčemi nebo silnými vruty. Stojny v horní části spojte pomocí tesařského kování s obvodovými hranoly nebo čepováním. Následně stojnu a horní hranol zavětrujte kratšími hranoly seřezanými pod úhlem. Tímto se celá konstrukce zpevní. Nyní na horní obvodový rám dávejte krokve a připevňujte je tesařským kováním.

Nyní máte základní tvar vaší nové pergoly. Pergolu můžete dále opláštit nebo zastřešit, aby vás při odpočinku v ní neobtěžoval vítr nebo déšť.

Jelikož se jako ideální jeví zastřešené pergoly, je třeba v následujícím kroku přišroubovat střešní latě k příčníkům. Odstupy latí musí být pravidelné a jako ideální rozteč se jeví délka 60 centimetrů. Celá konstrukce se tak stane mnohem stabilnější. Při práci je ideální využít aku šroubovák. Jestliže se použijí kratší střešní latě, než je samotná pergola, je třeba je pořádně provázat stejně, jako když se staví zeď z cihel.

Zajímavým materiálem na střechu pergoly je například polykarbonát Makrolon. Zastřešení může být složeno ze dvou dílů, přičemž budete ještě potřebovat jeden profil ve tvaru H a krajové profily. Musíte mít také vruty. Makrolon lze sehnat v několika různých variacích. Pořídit se dá jak čirý, kouřový, tak i ve variantě opál. Pokud je terén pod pergolou nerovný, je možné tento nedostatek později upravit v odstupňování zábradlí. Kvůli bezpečnosti je potřebné rohy zábradlí zakulatit.

Pak zbývá opatřit konstrukci ještě pergolovými mřížemi. Na ně použijte běžné laťovky. Velikost polí mříže zvolte podle toho, jestli chcete jen vytvořit pohledovou stěnu, nebo necháte pergolu obrůst popínavými rostlinami. V prvním případě zvolte velikost polí 15–25 cm, v druhém případě větší, tedy 30–45 cm.

Důležitou součástí pergoly je podlaha. Nejčastěji se používá dlažba, daleko atraktivněji však působí podlaha dřevěná. V takovém případě ovšem nezapomeňte na štěrkovou drenáž, která bude odvádět vodu.

Detail odstavce: Stavba dřevěné pergoly krok za krokem
Zdroj: Stavba pergoly
Zveřejněno: 2.7.2017

LIKÉR ZE SMRKOVÝCH VÝHONKŮ

Mladé výhonky jehličnanů

Lidové léčitelství zná velmi dobře zdravotní účinky mladých větviček, šišek a pryskyřice. Všechny obsahují terpentýnovou silici, která rozpouští hleny, čímž uvolňuje dýchací cesty a usnadňuje vykašlávání, zmírňuje revma, tiší bolesti končetin a svalů, stejně jako záněty šlachové pochvy. Použitím pryskyřice na kůži se podporuje prokrvení. Mladé smrkové výhonky obsahují velké množství vitamínu C, který odvádí z těla toxiny a posiluje imunitu.

Mladé smrkové výhonky a šišky se sbírají v dubnu až květnu. Čaj ze smrkového jehličí léčí záněty dásní. Smrkové větvičky a šišky se užívají i při léčebných koupelích, přičemž pomáhají při katarech dýchacích cest, bolestech kloubů a končetin, poruchách prokrvení, nervozitě, nespavosti a celkové vyčerpanosti.

Uhlí ze smrkového dřeva údajně pohlcuje jedy ve střevech a má dezinfekční účinky. V aromaterapii má pak široké využití silice ze smrkového jehličí. Aplikuje se formou inhalací, koupelí a masáží. Při revmatismu, vyčerpanosti a onemocněních dýchacích cest lze tento siličný olej užívat rovněž vnitřně, ale výhradně ředěný, například medem, smetanou, vlažným čajem nebo vodou. Předávkování siličným olejem ze smrkového jehličí může vyvolat alergickou reakci, bolesti hlavy, zvracení, a dokonce závažné poškození centrální nervové soustavy.

K výrobě likéru se využívají výhonky smrku ztepilého a kromě 2 hrstí těchto mladých výhonků potřebujeme tyto ingredience: 8 kuliček jalovce, 1/2 lžičky puškvorce, 500 ml alkoholu (80% konzumní líh), 5 lžic medu, 500 g cukru. Likér se připraví tak, že do nádoby dáme výhonky, jalovec, puškvorec a vše zalijeme alkoholem. Takto připravené necháme 2 měsíce louhovat. Poté se přecedí a přidá 500 g cukru rozpuštěného v 0,75 ml vody a přidá se ještě 5 lžic medu. Vše se důkladně promíchá, slije se do lahví a může se podávat nebo uskladnit.

Detail odstavce: Mladé výhonky jehličnanů
Zdroj: Likér ze smrkových výhonků
Zveřejněno: 24.8.2017