LIVANECKY BEZ DROZDI je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Lívance byly a jsou součástí české gastronomie. Recepty se předávají z pokolení na pokolení a různě se obměňují. Jméno lívanec bylo odvozeno od slovesa lít, jelikož se jedná o moučník z litého těsta. Slovo lívance našlo své místo i v rakouské a bavorské němčině, a to jako Liwanzen. Typické je pak spojení böhmische Liwanzen, tedy české lívance.
Lívanečky bez droždí
Ingredience: 1 balíček kypřicího prášku, 1 l mléka, 1 lžička mleté skořice, 1 hrnek hladké mouky, 1 vejce. Na potření: marmeláda. Podle potřeby: olej na smažení.
Postup: Nejdříve smícháme mléko, vejce, mouku, kypřicí prášek a pro doplnění chutě skořici, která tam ale být nemusí. Těsto na lívanečky dobře promícháme. Mělo by být dost husté, kdyby se nám zdálo řídké, přidáme ještě mouku. Na talíř vedle pánve na smažení si připravíme ubrousky, jež budeme pokládat na čerstvě usmažené lívanečky, aby nebyly tak mastné. Lívance smažíme na mírném plameni z obou stran dozlatova. Hotové (a rychlé) lívanečky mažeme marmeládou nebo povidly a zdobíme podle fantazie šlehačkou či ovocem.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda.
Ingredience: 200 g hladké mouky, 200 g polohrubé mouky, 50 g cukru krupice, ½ l vlažného mléka, 2 vejce, ½ kostky droždí (20 g), ½ balíčku vanilkového cukru, špetka soli, trocha strouhané citronové kůry.
Postup: Nejprve v míse smícháme rozdrobené droždí s 1 lžící cukru a směs zalijeme trochou vlažného mléka. Přikryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek. Přidáme ostatní suroviny a vymícháme hladké lívancové těsto, které necháme půl hodiny kynout. Pánev potřeme olejem a malou naběračkou tvoříme lívanečky nebo můžeme použít lívanečník. Smažíme z obou stran. Hotové lívanečky posypeme moučkovým cukrem a „staročeským sypáním“, to jest směs koření a třtinového cukru.
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
Kvasinky v droždí jsou živé mikroorganismy, které se ve styku s vodou a cukrem při vhodné teplotě rozmnožují pučením. Přitom vzniká oxid uhličitý, který způsobuje kypření těsta a zvětšování jeho objemu. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 (zhruba 1 g droždí) v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk droždí.
Sušené droždí je v podstatě ve dvojí verzi. Zaprvé jde o sušené droždí, které se musí nechat vzejít na kvásek. Druhým typem je instantní sušené droždí značky Dr. Oetker: v jednom balíčku je 7 g droždí (vhodné na 500 g mouky), které se zamíchá do suchých ingrediencí před přidáním tekutých, tím pádem je použití okamžité, na nic se nečeká. Na sáčku se sušeným droždím by měl být napsán návod, jak je použít a na jaké množství mouky.
Lívanec je kynutý moučník, který se připravuje smažením těsta vytvořeného z mouky, mléka, jogurtu, droždí, prášku do pečiva a vajec (případně i jiných přísad) a který je populární zejména v českých zemích. Klasický lívanec má podobu silnější menší placky. Lívance se obvykle servírují potřené borůvkami či jahodami nebo s tvarohem ochuceným nejčastěji nasladko. Receptů existuje celá řada, v obchodech najdeme dokonce i lívance v prášku. Vedle sladkých lívanců se dělají také menší nesladké lívanečky jako příloha k jiným jídlům. Ke smažení se používají pánve či přímo lívanečníky různých velikostí. Z osmažených zbytků nenamazaných lívanců a vajec se dělávaly takzvané vaječníky.
Palačinka je nekynutý moučník (a též postní jídlo) připravovaný z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce. K těmto ingrediencím pak může být přidána sůl, cukr nebo jiná ochucovadla. Palačinka vypadá jako velmi tenká placka, jež se peče na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Představuje-li postní jídlo, nepodává se s masem. V České republice se palačinka připravuje nejčastěji z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec. Ve Francii a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky označují jako bliny.Typickou náplní palačinek je ovoce (ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu), marmelády, sladké pomazánky nebo tekuté čokolády. Zvenku (někdy i zevnitř) se palačinka zdobí šlehačkou, jogurtem, tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací těchto pochutin. Palačinku lze podávat také naslano, v takovém případě bývá plněna špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, v domácích podmínkách se však častěji podává samotná palačinka, kterou si pak strávníci ochutí sami: různé náplně a ochucovadla se umístí na stůl a jedlíci si tak mohou vytvořit náplň přesně podle své chuti.
Na klasickou palačinku potřebujete: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetku soli, olej na smažení (pokud nemáte nepřipalující se nádobí).
Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí a za stálého šlehání poté postupně přisypáváme mouku. Na pánvi zahřejeme trochu oleje a připravené těsto na něm smažíme. Palačinku po chvíli otočíme, aby se opekla z obou stran. Nakonec ji naplníme dle chuti marmeládou, čokoládou, kakaem, sladkým tvarohem, zmrzlinou, ovocem nebo povidly a případně ozdobíme čokoládou, šlehačkou nebo třeba smetanou.
Rozdíl mezi palačinkou a lívancem spočívá v tom, že těsto na lívance většinou obsahuje droždí, jedná se tedy o těsto kynuté (kypřené). Lívanečky bývají silnější a mívají menší průměr. Lívance (takzvané pancakes) polévané javorovým sirupem patří mezi typická jídla v USA.
Ingredience: 1 l mléka, 1 kostka droždí, 1 vejce, 250 g hladké mouky, 250 g ovesných vloček, 1 lžička cukru (na kvásek). Na potření: 200 g borůvkové marmelády. Na smažení: 80 ml oleje.
Postup: Část mléka mírně ohřejeme, přidáme lžíci mouky, lžičku cukru a rozdrobené droždí a necháme vzejít kvásek. Mezitím v míse smícháme zbytek mléka s moukou a vejcem, přidáme ovesné vločky a poté i vzešlý kvásek. Těsto promícháme a necháme půl hodiny v teple kynout. Potom na malém množství oleje smažíme na lívanečníku placičky. Hotové lívanečky s ovesnými vločkami podáváme potřené borůvkovou marmeládou.
Rozemleté ovesné vločky dáme do misky, zalijeme 0,25 l ohřátého mléka a necháme zhruba 20 minut odležet. Potom přidáme vanilkový cukr, zbytek mléka, mletou skořici, vanilkový cukr, prášek do pečiva a špetku soli. Přidat mléko nebo přisypat vločky můžeme dle potřeby. Záleží na tom, jak husté těsto chceme. Na trošce oleje smažíme malé lívanečky z obou stran do zlatova. Pokud máme teflonovou pánev, můžeme zcela bez tuku. Lívanečky z ovesných vloček servírujeme s tím, co máme rádi. Například s marmeládou, tvarohem, šlehačkou a podobně.
Bílek vyšleháme do pěny, k němu postupně přidáme žloutek, vločky, mléko a skořici. Z této směsi tvoříme malé lívanečky a klademe je na rozpálenou suchou pánev. Pečeme do zlatova z obou stran. Hotové ozdobíme tvarohem nebo jogurtem a kousky ovoce, například banánem. A proč jim říkáme fitness lívanečky? Protože jsou bez tuku, cukru a mouky. Prostě zdravé a výživné.
Ingredience: 250 ml podmáslí, 60 g cukru krupice, 2 lžičky kypřicího prášku do pečiva, 2 vejce, 250 g hladké mouky, 60 g rozpuštěného másla, 150 g jahod nebo borůvek (čerstvých nebo mražených). Na smažení: 3 lžíce másla.
Postup: Do velké mísy prosejeme mouku a prášek do pečiva. Přidáme cukr a rozšlehaná vejce s podmáslím a rozpuštěným máslem. Na pánvi rozehřejeme kousek másla a malou naběračkou na ni nalijeme trochu těsta, které rozetřeme na placičku a posypeme borůvkami nebo drobnými jahodami. Když se na povrchu těsta začnou tvořit bubliny, opatrně lívanec otočíme a dopečeme. Hotové lívanečky můžeme podávat s medem.
Postup: Do mouky zamícháme prášek do pečiva a všechny ostatní suroviny. Těsto by nemělo být řídké jako těsto na palačinky. Pečeme v lívanečníku na oleji z obou stran. Lívanečky se hezky propečou a při obracení těsto neteče. Vyndáváme je na ubrousek, aby se odsál přebytečný tuk. Hotové lívance ozdobíme šlehačkou, na kterou položíme buď čerstvé ovoce, nebo lžičku džemu. Z této dávky připravíme asi 25 lívanečků.
Ovesné vločky rozdrtíme v drtiči na prášek. Dáme do misky, přidáme tvaroh, trošku cukru, vejce. Mléko přilejeme dle potřeby. Vytvoříme kaši. Rozpálíme pánev s trochou oleje a lžící tvoříme menší lívanečky. Pečeme z obou stran do zlatova. Lívanečky mažeme marmeládou nebo sypeme skořicovým cukrem.
Množství sušeného droždí v balíčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždí neboli 1/4 kostky čerstvého droždí (10–12 g) se rovná jedné čajové lžičce sušeného droždí.
Vločky dáme do mísy, propláchneme vodou a zalijeme 0,25 l ohřátého mléka. Necháme zhruba 20 minut odležet, nabobtnat. Poté přisypeme mouku, rozklepneme vejce, přidáme prášek do pečiva a zalijeme zbytkem mléka. Vše důkladně promícháme v lité husté těsto. Rozpálíme pánev, malinko potřeme olejem a začneme smažit lívanečky z obou stran pěkně do růžova. Zdobíme tím, co máme rádi. Třeba pomažeme marmeládou, ozdobíme tvarohem nebo šlehačkou.
Ingredience: 3 dl mléka, ½ kostky kvasnic, polohrubá mouka dle hustoty těsta, 1 lžička mleté skořice, 1 špetka soli, 1 lžička cukru, cca 2 jablka (dle potřeby). Na smažení: olej. Na ozdobení: šlehačka, zakysaná smetana, jogurt. Na posypání: moučkový cukr se skořicí.
Postup: Mléko nalijeme do vyšší nádoby, rozdrobíme do něj kvasnice, přidáme cukr, skořici a sůl a vše promícháme. Po lžících přisypeme mouku, a to takové množství, aby vzniklo táhlejší těstíčko (hustší než palačinkové, aby drželo na plátcích jablek), které důkladně promícháme (naženeme do něj vzduch) a necháme v teple kynout. Mezitím si připravíme jablka: oloupeme je, vykrojíme z nich střed s jadérky a pokrájíme je na plátky. Vykynuté těsto lehce promícháme. Plátky jablek v něm postupně namáčíme a ihned je klademe do rozpáleného oleje. Smažíme dozlatova z obou stran. Hotové lívanečky ozdobíme šlehačkou, zakysanou smetanou nebo jogurtem a posypeme moučkovým cukrem smíchaným se skořicí. Podávat je můžeme jako hlavní chod nebo jako dezert. Výborné jsou jak teplé, tak studené.
