Na začátku montáže sádrokartonu je potřeba navrhnout a rozměřit budoucí příčky včetně umístění případných dveří. Vodováhou rozměřte kolmost stěn a narýsujte ji na stávající zeď. Konstrukci příčky tvoří sádrokartonové desky připevňované na nosný rošt z ocelových tenkostěnných pozinkovaných profilů nebo na rošt dřevěný, vyplněný deskami z minerálních vláken. Provázkem či pravítkem vyměřte stopu příčky na podlaze a pomocí olovnice a vodováhy přeneste linii na stěny a strop.
Abyste docílili optimální zvukové izolace, nalepte na ocelový U profil těsnicí pásku a podle vyznačené rysky na podlaze jej připevněte zatloukacími hmoždinkami (cca 80 cm od sebe). Profily poté přivrtejte pomocí natloukacích hmoždinek příslušné délky dle povahy zdiva. Hmoždinky se kotví do každého připraveného otvoru v profilu.
Nyní postavte CW profily do UW profilu v rozteči 62,5 cm a zafixujte je samořeznými šroubky (LB 3,5 x 9,5 mm) tak, jak je to popsáno v návodu na montážsádrokartonu.
Po kontrole stability nosného roštu příčky můžete začít s osazováním sádrokartonových desek. Na nosnou konstrukci připevněte desky pomocí šroubů (přibližně po 25 cm). Sádrokartonové desky musí k sobě těsně doléhat. Nezapomeňte na potřebné výřezy pro zásuvky a vypínače a připravenými otvory v CW profilech protahejte kabely pro elektroinstalaci.
Sádrokartonovou desku můžete řezat buď pilkou s jemnými zuby, nebo v místě dělení naříznout ostrým nožem až do hloubky 2–3 mm. Po podložení hranolem ji jemně ohněte a deska se v naříznuté hraně zlomí. Hrany desek pak přebruste brusným papírem. Další možný postup je, že se k provádění rovných řezů nařízne povrch desky podél nějaké podložky (ocelová lišta) nožem a pak se opatrně odlomí. Kartonová vrstva na zadní straně se následně oddělí nožem. Hrany řezu lze uhladit hoblíkem na hrany. Řezání desek lze provádět také pilkou ocaskou nebo děrovkou. K dosažení rovných řezů používejte vodicí lištu.
Nyní můžete vyplnit příčku izolačním akustickým materiálem a opláštit druhou stranu příčky sádrokartonovými deskami stejně jako první stranu. V místě styku příčky se stropem nebo stěnami použijte papírovou nebo skelnou pásku.
Spáry mezi deskami, poškozená místa a hlavičky šroubů musíte důkladně zatmelit a po vytvrdnutí tmelicí sádrové hmoty přebrousit. Po vytvrdnutí tmelu přebruste spáry brusnou mřížkou a přetmelte finálním tmelem. Po následném vytvrzení znovu lehce přebruste. Přechod mezi příčkou a zdivem zatmelte akrylovým přetíratelným tmelem. V tuto chvíli, pokud jste postupovali podle návodu na montáž (ten dodává každý výrobce sádrokartonových desek), je vaše příčka hotova a můžete stěnu tapetovat, obkládat, natírat či malovat. Je zakázáno používat jakékoliv prvky obsahující vápno, vodní sklo a silikáty, nevhodné jsou také disperzní silikátové barvy.
Vruty do sádrokartonu bezproblémově usadíte do sádrokartonové desky díky křížové drážce a propracovanému závitu. Ten je jednoduchý a používá se též pro montáže do dřeva. Výhodou těchto vrutů je, že nemusíte předvrtávat. Pro použití při montáži cementopískových desek můžete použít speciální vruty s dvojitým závitem. Na trhu jsou například tyto vruty:
samovrtný vrut se zápustnou hlavou, drážkou a vrtákem na špičce
se zápustnou hlavou, drážkou a dvouchodým závitem
se zápustnou hlavou, drážkou a jednochodým závitem
s dvouchodým závitem, rámovou hlavou a drážkou
s jednochodým závitem, rámovou hlavou a drážkou
se zápustnou hlavou, drážkou, břity, dvouchodým závitem a tvrzeným hrotem
V diskuzi STŘÍBRNÝ MŮSTEK Z ALOBALU NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Ondreička.
Neviem sa vyznať v tom, ako vlastne vhotoviť mostík na širokej ? náplasti - 1 cm vodorovne a 1,5 cm zvisle ?
Môžete mi prosím poslať obrázok alebo podrobnejší návod. Chcem to použiť na koleno v IV. štádiu RA.
Ďakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Prosím o návod, resp. radu, ako vyhotoviť strieborný mostík z alobalu, ktorý chcem používať na obklady boľavého kolena s reumatoidou artritídou IV. stupňa.
Ďakujem za pomoc
Začátečníci ocení papírové pletení podle předlohy. Zjednodušeně řečeno: zvolí si libovolný předmět, který budou oplétat. Může to být například krabička od čaje, ale také květináč nebo cokoli jiného, k čemu budeme moci osnovu bezpečně přichytit pomocí kolíčku na prádlo. Díky tomuto uchycení dokážete rovnoměrněji dotahovat ruličky a věrněji kopírovat tvary předlohy, takže výsledek bude rovnoměrný a pravidelný. Zde je návod pro začátečníky.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ VODÁRNA NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zachařová.
Co dělat když čerpadlo čerpá ale nevypíná?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejčastěji se u těchto vodáren rozbíjí náhon tlakového spínače. Je to taková tenká kovová trubička, která když se zanese usazeninou, tak přestane zprostředkovávat tlak v zásobní nádobě a spínač pak nevypne motor. Vzhledem k tomu, že tato trubička je součástí elektrického stykače, který je pod napětím 380 voltů, je nezbytné, aby opravu provedl elektrikář s certifikací vyhláškou č. 50.
Před montáží sádrokartonových stropů je potřeba prověřit půdorysné rozmístění instalací a vzduchotechniky v dutině podhledu s ohledem na možnost kotvení podhledu. Dále zkontrolovat umístění vývodů elektroinstalace v ploše podhledu a elektroinstalačních skříněk v dutině podhledu a v obvodových stěnách. Zhotovit výškové vytyčení podhledu pomocí laseru nebo značkovací šňůry. Stanovit úroveň konstrukce, přičemž se musí zohlednit tloušťka opláštění. Musí se prověřit podmínky pro požární odolnost některých podhledů, nebo zda nebude odporovat výška uvažovaných svítidel s výškou dutiny v místě, kde se budou svítidla nacházet. Je nutné zkontrolovat i výšku a polohu zabudovaných konstrukcí v dutině podhledu a členění navazujících obvodových konstrukcí (výška nadpraží oken a dveří, nadsvětlíky, výustky vzduchotechniky a podobně). Vytyčit a označit polohu případných revizních dvířek nebo revizních vstupů. V neposlední řadě rozměřit místa na upevnění nosných závěsů podhledů s ohledem na povahu nosné konstrukce stropu a dovolené rozestupy závěsů a nosných profilů podhledu.
Na UD profily se před osazením aplikují samolepicí napojovací těsnění. Potom se připevní k následným vertikálním konstrukcím pomocí plastových natloukacích hmoždinek nebo jiných vhodných připevňovacích prostředků dle druhu obvodových konstrukcí. V případě, že je obvodovou konstrukcí sádrokartonová příčka, lze na ni připevnit UD profil rychlošrouby TN, ale pouze v místech, kde pod sádrokartonem probíhají uchytávací CW profily příčky. K příčkám opláštěným sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami se dá připevnit UD profil pomocí šroubů do opláštění příčky, nezávisle na poloze CW profilů příčky. V případě potřeby dilatační či úplné nezávislosti podhledu od okolních svislých konstrukcí se UD profily na obvodové stěny podhledu nemontují. Závěsy do nosného stropu je třeba ukotvit vhodnými upevňovacími prostředky. Do betonových nosných stropů se používají ocelové hmoždinky. Na nosné kotvení podhledů k nosnému stropu nesmějí být použity plastové hmoždinky. Na kotvení podhledů do dřevěných trámů lze použít šrouby do svislých závěsů s plochou hlavou (FN).
Montážní CD profily (tedy profily, ke kterým se montují desky opláštění) jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím přímých závěsů nebo stavebních třmenů. Spoj profil – závěs je upevněn dvojicí šroubů do plechu. Spoj závěs – nosný strop lze zhotovit buď jednou ocelovou hmoždinkou do betonového nosného stropu, nebo dvěma šrouby typu FN do dřevěných nosných prvků stropu.
Zavěšený podhled na křížovém roštu se montuje na nosné CD profily, to znamená, že profily tvořící horní vrstvu křížového dvojúrovňového roštu jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím závěsů a táhla – drátu s okem (4 mm, délka 125 až 1 500 mm). Pro větší svěšení lze dráty nastavit dvojitou pérovou spojkou. Spoj nosný profil – závěs je zhotoven upevněním patřičného závěsu do nosného CD profilu. Spoj závěs – nosný strop lze zhotovit buď jednou ocelovou hmoždinkou do betonu, nebo jedním šroubem typu FN do dřevěných prvků stropu/do boku trámu (šroub namáhán na střih). Montážní CD profily se připevní k nosným CD profilům pomocí úhlových kotev (dvě kotvy na jeden spoj) nebo křížových spojek. Úhlová kotva má nosnost omezenou na 30 kg/m2. Přímo montované opláštění stropu na křížovém roštu z dřevěných latí se provádí tak, že nosné latě jsou připevněny k nosnému stropu v každém místě připojení dvěma šrouby TN (s průměrem 5,5 x 90 mm). Montážní lať s nosnou latí se spojí pomocí jednoho šroubu TN (s průměrem 5,5 x 90 mm).
Zavěšený podhled na křížovém roštu se dá zhotovit i z dřevěných latí. Nosné latě jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím závěsů a táhla – drátu s okem. Pro větší svěšení lze dráty nastavit dvojitou pérovou spojkou (s ohledem na požadavek pevnosti na vzpěr nebo potřeby zajištění proti posunu v rovině podhledu). Spoj nosné latě – závěs je zhotoven přišroubováním závěsu k boku nosné latě dvěma šrouby FN. Sousední závěsy se šroubují do protilehlých boků latě. Spoj závěs – nosný strop lze zhotovit buď jednou ocelovou rozpěrkou do betonového nosného stropu, nebo jedním šroubem typu FN do dřevěných nosných prvků stropu/do boku trámu (šroub namáhán na střih). Montážní lať s nosnou latí se spojí pomocí jednoho šroubu TN (s průměrem 5,5 x 90 mm).
Minerální izolace se vkládá do podhledů, aby se dosáhlo požadovaných akustických a protipožárních vlastností. Musí se uložit po celé ploše, bez mezer.
Opláštění se realizuje sádrokartonovými deskami. Desky se přišroubují k montážnímu CD profilu nebo k dřevěným latím. Dotek příčných hran desek se musí umístit na montážní profil (lať). Pokud se nezajistí dilatační nezávislost podhledu od okolních vertikálních konstrukcí (do plochy podhledu zhruba 30 m2), lze opláštění přišroubovat i do obvodových UD profilů. Desky se orientují vždy délkou kolmo na montážní profily. Příčné spáry sousedních desek musejí být vystřídány minimálně o jeden montážní profil. Návaznost opláštění na obvodovou vertikální konstrukci se volí podle konkrétní potřeby v souladu s typovými detaily.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štembera Jiří.
Kdy a čím stříkat révu proti plísním v oblasti Praha východ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Plíseň révy vinné se stříká dvakrát. Jednou před květem v květnu a pak po odkvětu v červnu.
Zde je návod na postřik proti plísni v květnu: www.ceskenapady.cz/k…
Zde je návod na postřik proti plísni v červnu: www.ceskenapady.cz/k…
Je třeba vzít kus široké náplasti a na ni nalepit pásek fólie (alobalu) široké 1 cm vodorovně a 1,5 cm svisle, přičemž se horní a spodní části náplasti nechají volné, tedy vlevo i vpravo po 1,5 cm. Stříbrný můstek se přikládá na všechna postižená, bolavá místa.
Sádrokartony lze rozdělit na dva základní druhy, a to na sádrokartonovou desku (SDK) a sádrovláknitou desku (SVD).
Sádrokarton je lehký, pevný, dobře opracovatelný, nehořlavý, propouští vodní páru a vyniká dlouhou životností.
Výhody sádrokartonu jsou: tvarovatelnost, pevnost, snadné řezání, dlouhá životnost, dobré izolační vlastnosti, snadná manipulace a instalace.
Nevýhody sádrokartonu jsou: zvýšená prašnost při finálním přebroušení, větší spotřeba barvy při malování, sádrokarton se musí před malováním opatřit nátěrem penetrace, malá nosnost.
Sádrovláknitá deska
Sádrovláknité desky jsou tvořeny sádrou vyztuženou dřevěnými vlákny, což bývají velmi často vlákna rozmělněného novinového papíru.
Výhodou těchto desek je to, že stejně jako sádrokartonové desky neobsahují formaldehyd a jsou zdravotně nezávadné. Vyšší tuhost a vysoká tvrdost povrchu sádrovláknitých desek umožňuje jejich použití jako materiálu, který působí v konstrukci staticky (ztužuje dřevostavbu ve vodorovném směru). Sádrovláknité desky mají také lepší akustické parametry oproti sádrokartonovým deskám a mají vysokou únosnost zavěšených předmětů. Co se týče odolnost proti vlhkosti, sádrovláknité desky mají parametry na úrovni impregnovaného sádrokartonu GKBI.
Nevýhodou pak je obtížnější opracovatelnost těchto desek a vyšší cena. U sádrovláknitých desek se také používá jiná spárovací technika než u sádrokartonu.
Sádrovláknité desky poskytují projektantovi a uživateli domu na bázi dřeva mnoho dalších výhod. Desky jsou díky své homogenní sádrovláknité struktuře stabilní a vysoce zatížitelné a stejně tak odolné proti mechanickému zatížení. Pro statické vyztužení budov jsou dány stejné únosnosti jako u desek na bázi dřeva. K dispozici jsou jednoduché návrhové tabulky a příklady pro smykové namáhání stěnových panelů dle nové ČSN 73 1702. Desky poskytují vynikající zvukovou izolaci a jsou vhodné i pro prostory s měnící se vlhkostí vzduchu (například koupelny). S hodnotou lambda λR=0,32 W/mK se vyznačují dobrou tepelnou vodivostí. Součinitel difúzního odporu je μ=13, desky jsou difúzně otevřené. Sádrovláknité desky jsou vzduchotěsné, takže jsou ekonomicky vhodné i pro konstrukce nízkoenergetických a energeticky pasivních domů.
Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1 150 kg/m3. Nejčastější rozměr sádrovláknité desky je 12,5 x 1 250 x 2 000 mm.
Druhy sádrokartonových desek
Sádrokartonové desky jsou snadno opracovatelné a neobsahují formaldehyd, jsou tedy zdravotně nezávadné. V dřevostavbách jsou často využívány, protože zvyšují tepelnou akumulační schopnost domu a jsou schopné přijímat i vydávat vzdušnou vlhkost, čehož využívají jak difúzně otevřené, tak uzavřené konstrukční systémy. Tyto desky však nelze použít jako konstrukční desky, pouze jako obklady.
Rozlišuje se hned několik druhů sádrokartonových desek a každá má svou speciální zkratku.
Sádrokartonové desky (GKB, RB) – Tento základní typ desek má bílo-šedou barvu kartonu s modrým popisem a používá se jako běžný obklad do interiérů. Vlhkost prostředí, ve kterém je tento sádrokarton použit, by neměla přesahovat 65 % při teplotě 20 °C. Bílo-šedý sádrokarton se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 640 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 25 kg.
Sádrokartonové desky impregnované (GKBI, RBI) – Barva těchto desek je zelená s modrým popisem a jsou určené do místností se zvýšenou vlhkostí až 75 % při teplotě 20 °C. Je to takzvaný sádrokarton do koupelny. Zelený sádrokarton se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 650 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 25,4 kg.
Sádrokarton se zvýšenou požární odolností (GKF, RF) – Tyto šedo-bílé (popřípadě na rubové straně růžové) desky mají červený popis a používají se při požadavku na zvýšení požární odolnosti budovy, například v bytových domech. Desky jsou vhodné do vlhkosti 65 % při 20 °C. Protipožární sádrokarton je upraven tak, aby v případě požáru deska odolala po delší dobu než obyčejný sádrokarton. Toho je docíleno jednak úpravou povrchového kartonu, ale především vyztužením sádry skelnými vlákny. Protipožární sádrokarton se nejčastěji aplikuje v tloušťkách 12,5 a 15 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, a to v prostředí s relativní vlhkostí do 65 % při teplotě 20 °C. Hustota protipožární sádrokartonové desky se pohybuje okolo 800 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 15 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 37,2 kg.
Sádrokarton pro požární odolnost, impregnovaný (GKFI, RFI) – Tyto desky kombinují vlastnosti dvou předchozích typů sádrokartonu, tedy desek pro požární odolnost a impregnovaných. Mají zelenou barvu a červený popis. Zelený sádrokarton s červeným popisem se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 800 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 37,2 kg.
Rozměry sádrokartonových desek
Nejběžnější rozměry (tloušťka x šíře x délka v mm) sádrokartonových desek, které se v Evropě prodávají, jsou: 9,5 x 1 250 x 2 000 mm; 12,5 x 1 250 x 2 000 mm; 15,0 x 1 250 x 2 000 mm.
V obchodech jsou k dostání také speciální formáty, které jsou však pouze na objednávku.
Ceník
Ceny sádrokartonových desek jsou různé, částka je nejvíce ovlivněna výrobci a pak marží obchodníků. Pro představu se můžete podívat na tyto ceny.
V diskuzi KOLAUDACE BYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David.
Zdravim potreboval bych poradit zda je potreba kolaudovat byt ktery se chystam vybudovat ve svem dome aby ho mohly uzivat najemnici diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, ráda bych koupila byt, který je na katastru veden jako ateliér, jelikož má snížený strop. Vzhledem k tomu, že na byt, který je takto zapsán na katastru, mi staveb. spořitelna odmítá půjčit peníze, stávající majitel tudíž řekl, že bude muset byt překolaudovat, aby byl na katastru veden jako byt a ne jako ateliér. Má otázka zní, zda je tedy možné takto "atelier" zkolaudovat, když nesplňuje dané parametry. To by ho podle mě jako byt zkolaudovali rovnou ne? Ještě by mě zajímalo, jak popř. dlouho takové překolaudování cca trvá? Děkuji za odpověď. S přáním hezkého dne J. Frídová
Společnost Knauf patří k předním výrobcům komponentů pro suchou stavbu. Jejich nabídka je opravdu široká.
Základem suché výstavby jsou sádrokartonové desky, které jsou určeny pro montáž příček, stropních podhledů suchých omítek a předsazených stěn na ocelové profily, popřípadě dřevěné latě. Stavební systémy založené na sádrokartonových deskách Knauf najdou široké uplatnění v interiérech, a to jak v novostavbách, tak při rekonstrukcích a opravách všech typů budov.
Výhodou stavebních systémů Knauf je lehká zpracovatelnost, nízká hmotnost (malé statické zatížení objektů), malá dopravní a energetická náročnost, rychlost a komplexnost montáže, minimální technologické prostoje, suchý proces (s praktickým vyloučením vody ze stavby), ověřený stavebnicový systém bez potřeby znalostí a zkušeností z oblastí klasických zednických postupů a v neposlední řadě i souběžná montáž rozvodů a široké možnosti povrchových úprav.
Se sádrokartony od společnosti Knauf se dobře pracuje. Velmi kvalitní jsou také jejich sádrovací hmoty pro konečnou úpravu spojů.
Tepelně izolační panely jsou vyrobeny z polyizokyanurátové pěny PIR vypěněné mezi dvě vrstvy papírové vložky opatřené z vnější strany hliníkovým povlakem. Jde o moderní, účinné a spolehlivé řešení zateplení šikmých střech, zajišťující optimální splnění stavebně fyzikálních požadavků na tepelnou ochranu a ochranu proti kondenzaci.
Panely jsou vyrobeny z materiálu, jehož součinitel tepelné vodivosti je pouze 0,023 W/mK. To znamená, že pro dosažení požadovaného parametru tepelného odporu je potřeba podstatně menší tloušťka izolantu.
Panely se svou objemovou hmotností 30 kg/m3 patří mezi nejlehčí izolační materiály používané ve stavebnictví. Nízká hmotnost následně znamená snadnou manipulaci a zároveň minimální zatížení stavebních konstrukcí.
Panely se montují z vnější strany nosné konstrukce na bednění, případně i bez bednění. Kotví se pomocí systémových šroubů přímo do nosné konstrukce. Snadno se dělí ruční pilkou a po montáži jsou pochůzí. Montáž je snadná, rychlá a panely bezprostředně po montáži chrání vnitřní prostor stavby před vnikáním srážkové vody.
Panely se kladou v nepřerušované vrstvě nad nosnou konstrukcí a jsou opatřeny drážkou, což významným způsobem eliminuje vznik tepelných mostů. Použitý materiál je zárukou efektivního dlouhodobého fungování tepelné izolace bez rizika zhoršování tepelně-technických parametrů. Materiál nesublimuje ani nehrozí jeho degradace vlivem vyfoukání jeho částí.
Tento způsob zateplení umožňuje v interiéru přiznat dřevěné prvky krovu. Tím je dán prostor pro zajímavé architektonické řešení podkroví, jehož světlá výška navíc není snížená. Užití izolačních panelů Izopir vám tak dává větší prostor pro život i pro uplatnění vašich představ o moderním bydlení.
Nevýhody:
Je to dražší izolace než minerální vata, oproti tomu však nemusíte dělat v interiéru podhled, čímž značně ušetříte.
Je potřeba dobře vybrat firmu, která s tím má zkušenosti, a zaměřit se hlavně na detaily. Není to jen o skládání panelů do sebe.
Výhody:
Celková izolovaná plocha v jednom provedení, nenarušená krokvemi a jinými konstrukcemi.
Nemusíte dělat v interiéru zavěšený podhled či jinou stropní podhledovou konstrukci.
Z interiéru, pokud použijete dřevěné hranoly, máte krásný a ojedinělý strop.
Tyto PIR panely mají lepší tepelněizolační vlastnosti než vata. Přepočet výšky materiálu vychází následovně – 30 cm minerální vaty nahradí 16 cm PIR panelů.
Návod na rychlokvašené zelí, které je hotové už za 3 dny
Suroviny:
2 kg bílého hlávkového zelí
1 brambor
trochu chleba
kmín, sůl a pepř
Postup:
Zelí omyjte a nakrouhejte. Na dno většího hrnce dejte chlebovou kůrku, syrovou bramboru vcelku a navrch napěchujte nakrouhané zelí. Jednotlivé vrstvy zelí posypte solí, pepřem, kmínem a navrch položte bobkový list. Nakonec zelí přelijte převařenou vlažnou vodou a zakryjte. Nechte kvasit 2–3 dny. Takto připravené zelí je však třeba hned zkonzumovat, jinak by se zkazilo.
