Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
čtěte níže
Téma

NEMOCI OSTRUŽINÍKU

Obsah

Rzivost ostružiníku

V posledních letech je u ostružiníku stále častěji vidět rez ostružinová.

Jak se pozná

Vždy je pro tento defekt typická tvorba prášivých ložisek žlutých a na podzim i tmavohnědých výtrusů. Mohou být na listech a někdy dokonce na plodech. Opatřením je včasné odstranění napadených listů a po sklizni plodů okamžité odstranění napadených výhonů.

Takto vypadá rzivost ostružiníku.

Postřik

Chemická ochrana je možná použitím přípravků Flowbrix 1 l PROFI, Baycor 25 WP nebo Dithane DG Neotec. S postřiky je nutné začít krátce po vyrašení rostlin a ošetření opakovat alespoň dvakrát v desetidenních intervalech.

Zdroj: Choroby ostružin

Diskuze

V diskuzi CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.

Dobrý den, na prutech ostružiníku máme fialovohnědé fleky. Poradíte, prosím, někdo ,co s tím? Děkuji.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Choroby ostružin

Škůdci ostružin

Listy maliníku i ostružiníku jsou často poškozovány i různými druhy roztočů, jako je sviluška ovocná, hlávčivec višňový, vlnovník maliníkový a vlnovník ostružiníkový.

Jak se pozná

Popsaní škůdci způsobují různé skvrny a deformace listů. Pouze vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.

Zde můžete vidět napadení ostružiníku škůdci.

Postřik

Jako ochranu je možné použít přípravky proti přezimujícím škůdcům: Oleoekol a Talstar 10 EC nebo za vegetace Omite 570 EW či Talstar 10 EC.

Zdroj: Choroby ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA OSTRUŽINÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kovalová Věra.

Na vlnovník ostružiníkový bohužel žádné z uvedených přípravků nejsou.Již se nevyrábějí.Prosím,aktualizujte přípravky - hodně se objevila i rez ostružiníková.
Dnes jsem zakoupila Sanium Ultra - má být právě na likvidaci vlnovníka,tak nevím.Poradíte mi,jaká koncentrace.Jsou to 2 ampulky po 5 ml,prý na 12-30
litrů vody,v registraci je uvedena pouze réva - obaleči.
Děkuji.Kovalová Věra,Opava

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Na vlnovníka ostružinového nejlépe účinkuje postřik přípravkem KUMULUS WG. Tady můžete vidět jak vypadá a kolik stojí: www.zbozi.cz/hledani…
Vy jste si zakoupila Sanium Ultra, což je přípravek proti žravým škůdcům, typicky proti květopasi. Jeho ředění se provádí v poměru 5 ml na 6 litrů vody.
Proti rzi ostružiníkové můžete s úspěchem použít Flowbrix 1 l PROFI. Tady je vidět jeho cena a jak vypadá: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Škůdci na ostružiníku

Množení ostružin

K vysazování ostružiníku je třeba se odhodlat optimálně na podzim. Malinoostružiník a ostružiník bez trnů je určitě vhodnější vysazovat na jaře v době, kdy už nehrozí mrazy. Je třeba jej vysazovat s oporou. Optimálně bychom jej měli drátem připevnit v různých výškách. Opěrná konstrukce za pomocí drátěnky je naprosto ideální. Sazenice by od sebe měly mít odstup zhruba okolo 1 metru. U bujně rostoucích kultivarů se doporučuje až trojnásobná vzdálenost.

Ostružiník se může množit i pomocí semen. Semena ostružiníku se nejdříve namočí na dva dny do vody, aby změkla. Poté jsou semena ostružiníku připravena na výsev. Semena ostružiníku se zasadí do substrátu pro ovocné stromy, klíčení se urychlí igelitem.

Na zahradě vysazujeme jednoleté výhony ostružiníku se dvěma až třemi adventivními pupeny, umístěnými na podzemní části oddenku. Ostružiník vysazujeme zhruba na vzdálenost 50 cm od sebe, v řádcích alespoň 2 metry od sebe. Velmi důležitý je u ostružin i jejich řez. Řešit bychom jej měli v předjaří a redukovat je zapotřebí počet výhonů na 3 až 5. Zkrátit bychom je měli podle jejich síly klidně i celou jednu třetinu délky. Zkracovat musíme v době, kdy je keř své spodní části dřevnatý. Hlavní letorosty během vegetačního období v žádném případě nezkracujte. Při jarním řezu by měla být výsledná délka rostliny mezi 2 až 4 metry.

Zdroj: Stříhání ostružin

Jak se starat o ostružiny

Ostružiníku vyhovuje humózní, dobře propustná, nepřemokřená a na živiny bohatá půda. Ostružiníku se daří prakticky na kterékoli zahradě se středně těžkou půdou. Ostružiník pěstujeme na slunném stanovišti. Řez keře je podstatný pro dobré plození. Pruty, které odplodily, musíme odstraňovat. U odrůd remontantních, které rodí na podzim a v červnu, postupujeme tak, že po odplození podzimních plodů, které jsou umístěny na vrcholku, prut uřízneme tam, kde jsme měli plody. Další rok se v tomto místě pruty rozvětví.

Velkou oblibu si u pěstitelů získaly ostružiníky beztrnné. Většinou se jedná o zahraniční odrůdy, u nichž je předností dobrý výnos, mrazuvzdornost a snadné pěstování. Méně zastoupeny jsou malinoostružiníky, hodící se více pro pěstování v teplejších oblastech, kde mají vyšší výnosy, výraznější chuť a kvalitnější plody.

Ostružiníky i malinoostružiníky zakoupené jako kontejnerované sazenice můžete na vybraná místa vysazovat od jara do podzimu. Prostokořenné keříky jedině na jaře, aby potom měly během roku možnost lépe prokořenit. Sazenice mají prutovité bylinné výhony s trny nebo bez nich, které do podzimu zdřevnatí, a v příštím roce se na nich vytvoří plodný obrost. Ten pak koncem vegetačního období odumírá, zatímco se na kořenovém krčku tvoří nové výhony z adventních oček.

Zdroj: Stříhání ostružin

Diskuze

V diskuzi NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonin.

mam řadu tují přes 20 let, od jedne strany jedna po druhe uhyne/každy rok jedna a ty co mají tenší kmen vedle ty jsou ok/
to jehličí usichá a pak zrezaví,celkem 5kusu
Děkuji

Zdroj: diskuze Nemoci tújí

Choroby ostružiníku

Vždy je důležité volit osvědčené a odolné odrůdy a k jejich pěstování vybrat místo s vhodnými půdními i klimatickými podmínkami. Kvalitní rostliny zaručí dlouhou životnost a plodivost rostliny. Pokud se se na keřích začnou objevovat podivně zbarvené a deformované listy, neduživé výhony a znetvořené květní pupeny, je jisté, že něco není v pořádku. Vždy se jedná o virovou či bakteriální chorobu, kterou obvykle šíří některý ze savých škůdců.

Zdroj: Choroby ostružin

Diskuze

V diskuzi NEMOCI RYNGLÍ - ČERVENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Šmíd, Uh. Brod.

Při sklízení rynglí, které byly napohled pěkně vyzrálé a zdravé, po rozpůlení - skoro na všech
plodech jsme našli od pecky tmavé ložisko škůdce.
Plody ce nedaly konzumovat. Bylo to poprve při sklizni letos 2015.

Děkuji za radu. Šmíd

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Radková.

Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.

Zdroj: diskuze Nemoci Rynglí - červené

Škůdci ostružiníku

Škůdci ostružníku doslova mohou pokazit radost z úrody. O jaké typy se nejčastěji jedná, se můžete dočíst dále.

Mšice: Nejčastější chorobou maliníku je mozaika (virová choroba) šířená mšicemi. Poznáte ji podle světlých žilek na listech a chlorotických skvrn na listové čepeli. Výhony hůře narůstají a keř živoří natolik, že se výnosy snižují o čtvrtinu až polovinu. Pokud jsou silně napadeny všechny rostliny, nejúčinnější obranou je likvidace porostu a výsadba nových keřů.

Plísně: Zakrslost maliníku a ostružiníku je houbová nemoc, která se projevuje deformacemi na rostlinách. Keře se zahušťují krátkými jednoletými výhony a působí dojmem čarověníků. Květní kalichy bývají zduřelé a zvětšené. I tato choroba je šířena živočišnými škůdci – křísy. Jestliže napadené keře neodstraníte, můžete během jediného roku přijít o celou výsadbu.

Larvy: Larvy bejlomorky maliníkové žijí pod kůrou maliníků a dokážou vyžírat pletiva prutů téměř do metrové výšky nad zem. Pruty pak zasychají a jsou neplodné. Pokud objevíte takovéto poškození, doporučuje se pruty vyřezat a spálit. Bejlomorka ostružiníková se usadí jak na malinách, tak na ostružiníku. V reakci na látky, které vylučuje, vznikají na výhonech hálky, v nichž larvy žijí a oslabují keře natolik, že velmi málo kvetou. Napadené výhony odstraňte a zničte.

Červi: Malinovník plstnatý je maličký červ, který způsobuje červivost plodů. Ty se rozpadají, špatně vyzrávají a nedají se konzumovat. Brouci přilétají na keře už koncem dubna, jakmile se přes den oteplí nad deset stupňů. Nakladená vajíčka se nejvíce vyskytují v prvních opadaných květech, proto bývají nejčervivější první plody. Jako ochranu před malinovníkem můžete aplikovat ještě před květem některý postřik proti živočišným škůdcům.

Jak na ně: Proti houbovým chorobám, způsobujícím hnědnutí listového pletiva a skvrnitost a metlovitost, stříkáme během vegetace 1–1,5% roztokem Kuprikolu. Příčinou červivosti, zvláště v blízkosti lesů, jsou malinovníci a květopas jahodníkový, proti nimž používáme Metation. Výhony postižené boulovitostí, kterou způsobuje bejlomorka a žlabatka maliníková, odstraníme a spálíme. Rostliny napadené virózami, což se projevuje hlavně bledými nebo skvrnitými listy nebo zakrslým vzrůstem, ihned z výsadby odstraníme a spálíme.

Zdroj: Choroby ostružin

Diskuze

V diskuzi VINNÁ RÉVA NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Mezník.

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin KUBÍN.

Dobrý den, na loňské révě
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci

Zasychání okurek

Příčiny: Na vině může být plíseň.

Co s tím dělat: Použijte lehký postřik Fundazolem a začněte více větrat, okno ve skleníku nechte otevřené i přes noc.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá zasychání plodů okurek.

Zdroj: Nemoci okurek

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Miňhová.

Víc jak měsíc mě trápí bílý povlak jazyka, špička je zarudlá s pár puchýřky které se objevují i na pravé hraně jazyka.
Střídavě jsen zkoušela propolisou tinkturu, konopnou tinkturu, na kloktání florsalmin. Stav se nezlepšuje ani nezhoršuje.
Ve středu 14.4. mám jít na první vakcínu Covid a obávám se zhoršení stavu. Mám jít k obvodnímu nebo zubnímu lékaři?

Prosím o radu. Děkuji.
Miňhová Ivana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nemoci jazyka léčí zubní lékař. Vakcinace se nebojte, ale na prohlídku k zubnímu jděte co nejdříve.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Nemoc jazyka

Plíseň

Plíseň je poměrně častou nemocí, která se může vyskytnout, když jsou nízké teploty a listy rostliny jsou po dlouhou dobu vlhké. Vypadá přesně tak, jak název napovídá, na spodní straně listů se objevují chlupaté skvrny plísně. Na opačných stranách listů se plíseň nenachází, ale mohou zežloutnout nebo zhnědnout a plíseň celý list může znetvořit. Nejlepší způsob, jak tomu zabránit, je udržovat keře daleko od sebe, aby v nich dostatečně proudil vzduch, a udržovat půdu kolem bez listí.

Pokud již plíseň máte, odstraňte napadené rostliny nebo ostříhejte větve a postříkejte fungicidem. Zde je seznam aktuální nabídky fungicidů pro okrasné rostliny: postřik na plíseň.

Zdroj: Motýlí keř nemoci

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vendula.mihalcsatinova.

prosím o radu kde sehnat postrik proti vlnovniku na ostruzinach predem dekuji za odpoved VM

Zdroj: diskuze Nemoci ostružin

Příčiny vadnutí okurek

Příčiny: Na vině může být přílišné zalévání.

Co s tím dělat: V žádném případě nezalévat 2–3x denně. Žádná zde pěstovaná plodina nepotřebuje zalévat tak často. Kořeny nemají vzduch a rostlina se udusí. Zalévejte tedy jednou denně.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá vadnutí listů okurek při nadměrném zalévání.

Zdroj: Nemoci okurek

Diskuze

V diskuzi CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.

Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Chov

Padlí na okurkách

Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá padlí okurek.

Zdroj: Nemoci okurek

Diskuze

V diskuzi NEMOCI SADBY RAJCAT,? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopecký Pavel.

mám sadbu rajčat ,která jinak dobře prospívá.Až teď se na listech objevila jakoby virážka?lehce vypouklá.živý škůdci tam nejsou.co s tím poradí mi někdo?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Nemoci sadby rajcat,?

Fotografie příznaků

Pokud si neumíte představit, jak vypadají túje, když trpí suchem nebo různými škůdci (Didymascella thujina, Kabatina thujae, molovkou), tak si níže prohlédněte naši fotogalerii.

Sucho

Zde můžete vidět, jak sucho změní túje.

Didymascella thujina

Zde vidíte postižení houbou Didymascella thujina.

Kabatina thujae

Zde vidíte postižení houbou Kabatina thujae.

Molovka

A tady se můžete podívat na túje napadené molovkou zeravovou.

Zdroj: Túje a jejich nemoci

Fytoftorová kořenová hniloba

Další z chorob motýlího keře je phytophthora, neboli fytoftorová kořenová hniloba, další houbová nemoc, co napadá kořeny. Nad zemí je to patrné žloutnutím listů, menšími květy než obvykle a hnijícími stonky na rostlině. Pod zemí vnější vrstvy kořenů hnijí.

Phytophthora může být někdy ošetřena aplikací fungicidu, i když někdy i po ošetření rostlina zemře. Účinné fungicidy jsou na bázi hydroxidu měďnatého. Jejich seznam a ceny naleznete zde: hydroxid měďnatý cena.

Zdroj: Motýlí keř nemoci

Houba na tújích

Při napadení houbami se koncem léta objevují odumřelé výhony se zčernalými plodničkami. Odstraňte větve a túje postříkejte fungicidem dle návodu.

U tújí jsou to nejčastěji tyto choroby, které způsobují hnědnutí:

  • Didymascella thujina
  • Kabatina thujae

Od května se mohou na jehličí vyskytovat malé tmavohnědé oválné plodnice. V létě a koncem léta jsou pak příznaky viditelnější. Na bázi odumřelých výhonů jsou zřetelné drobné černé plodničky. Někdy to mohou být naduřelé polštářkovité plodnice.

Pro ošetření se doporučuje přípravek Dithane DG. Provádí se na konci května a cca po třech týdnech se opakuje.

Zdroj: Túje a jejich nemoci

Nežádoucí účinky skořice

Skořice obsahuje látku zvanou kumarin, ta je ve velkých dávkách toxická. Ve skořici kasiové neboli čínské je mnohem více kumarinu než v „pravé“ cejlonské skořici. Nejlepší je tedy kupovat cejlonskou skořici. Pokud ale seženete jen skořici kasiovou, nejezte jí více než půl polévkové lžíce denně (0,5–2 gramy). Pokud máte cejlonskou skořici, můžete konzumovat až 1 polévkovou lžíci (cca 5 gramů) denně.

Jako vždy používejte selský rozum, neexistuje žádný vědecký důkaz, který by potvrzoval zázračné léčivé účinky směsi skořice a medu na všechny nemoci.

Zdroj: Na co je dobrá skořice a med

Kořenomorka

Další z běžných nemocí motýlích keřů je rhizoctonia neboli kořenomorka, houbová kořenová hniloba, která způsobuje žluté a opadané listy a ničí kořeny. Je těžké úplně vyhladit rhizoctonii, ale aplikace fungicidu do půdy může pomoci. Základem je použít správný fungicid ve správnou dobu.

Nejvíce používanými fungicidy pro preventivní postřik před zimou jsou ty na bázi azoxystrobinu. Zde je seznam všech fungicidů s obsahem azoxystrobinu, které si může koupit i malý zahrádkář: azoxystrobin cena. Účinnost je systémová, tzn. vstupuje do cévního systému a tím je dostupný v podstatě po celé rostlině. Proto je nejlepší, když rostlina ještě vegetuje a může tak dojít k tomuto procesu.

Když však čekáme s postřikem moc dlouho, stane se nám, že aplikujeme postřik na téměř spící keř, a tím se účinnost výrazně snižuje. Možná že dojde k průniku pletivy do rostliny, ale určitě ne do celého systému. Jestliže tedy chceme aplikovat systémový fungicid v době, kdy jsou rostliny v dormanci, klidu, nebo si nejsme jistí, použijeme spolu se systémovým i nějaký kontaktní fungicid, který nám zajistí okamžitý účinek na případnou chorobu. Seznam kontaktních fungicidů je zde: kontaktní fungicid cena.

Zdroj: Motýlí keř nemoci

Rajčata a jejich nemoci

Choroby a onemocnění rajčat jsou v ČR zastoupeny vzhledem ke zdejším klimatickým podmínkám hlavně houbovými či plísňovými onemocněními, kterým je v některých případech možné relativně účinně předcházet, a to použitím prostředků na ochranu rostlin (obvykle se jedná o širokospektrální fungicidní přípravky, které zpravidla fungují na různé druhy chorob podobně) a především dodržováním určitých zásad. Ale o tom již níže u konkrétních chorob a jiných postižení objevujících se u této oblíbené lilkovité rostliny. Na následujících řádcích vždy najdete popis konkrétního onemocnění a možnosti ochrany, v neposlední řadě se můžete i podívat na fotografie zachycující daný problém.

Zdroj: Choroby rajčat


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP