OCHRANNÁ PÁSMA

Ochranné pásmo vodovodu

Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:

• do DN 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m na obě strany;
• nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m na obě strany;
• u průměru potrubí o 200 mm, uloženého ve větší hloubce než 2,5 m, je ochranné pásmo 3,5 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.

Můžete mi prosím poradit.

Přes souseda vedou inženýrské sítě a to konkretně plynová přípojka a částečně i vodovodní přípojka. Soused postavil oplocení a v malé části dokonce přímo nad vodovodní přípojkou a vysázel tam tuje, kte.ré vysadil přímo na plynové přípojce. Pokud se nemýlím tak ochranné pásmo by mělo být 1 m. Tyto obě přípojky vedou pararélně 0,8 m od sebe. Může si to soused dovolit, když ochranné pásmo by mělo být 1 m. Co mohu proto udělat, aby odstranil tuje. Také mě udivuje, že stavební úřad mu povolil v roce 2012 postavit oplocení. Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Nejlepší řešení bude spřátelit se sousedem. Jako přítel vás pak může vyslechnout, až mu budete líčit proč vám vadí jeho túje. Pak můžete očekávat úspěch. Když to budete tlačit přes úřady, psát různá oznámení, tak se dočkáte jen naschválů a váš život se změní v peklo.

Zdroj: Příběh Ochranná pásma inženýrských sítí

Ochranná pásma plynovodů

U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.

Nízkotlaké plynovody do 5 kPa (0,005 MPa). Středotlaké plynovody od 0,005 MPa do 400 MPa.

U plynovodů a přípojek:

• nad průměr 500 mm je ochranné pásmo 12 m;
• od průměru 200 mm do 500 mm je ochranné pásmo 8 m;
• do průměru 200 mm včetně je ochranné pásmo 4 m;
• nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
• středotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
• u technologických objektů je ochranné pásmo 4 m;
• u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu.

Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.

Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Před postřikem trávník posekejte, pak aplikujte Bofix a za deset dní znovu posekejte. Posekanou trávu nezkrmujte, ale kompostujte. 11. den po postřiku a po prvním sekání již můžete na trávu pustit zvířata.

Zdroj: Příběh Ochranná lhůta

Ochranná lhůta

Ochranná doba je:

• 7 dní pro stolní hrozny.
• 35 dní pro moštové hrozny.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Příběh

V příběhu OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.

Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Morris.

Pane, vy jste asi nečetl článek, že se tak hloupě ptáte...

Zdroj: Příběh Ochranná lhůta

Vertimec 1,8 EC

Vertimec 1,8 EC je insekticidní přípravek určený k hubení svilušek a třásněnek. Balení: 10 ml.

Použití:

• na kaktusy – dávkování: 10 ml do 10 l vody
• na okrasné rostliny a dřeviny – dávkování: 10 ml do 16,6 l vody; ochranná lhůta: 3 dny
• na okurky a tykvovitou zeleninu – dávkování: 10 ml do 16,6 l vody; ochranná lhůta: 7 dnů
• na palmy – dávkování: 10 ml do 10 l vody
• na papriku – dávkování: 10 ml do 16,6 l vody; ochranná lhůta: 3 dny

Ošetření se provádí postřikem ideálně při zjištění prvních příznaků. Aplikaci je vhodné přibližně za 10 dní opakovat.

Floramite je insekticidní přípravek proti sviluškám na okrasných rostlinách. Balení: 4 ml.

Použití:

• na okrasné rostliny a dřeviny – dávkování: 4 ml do 10 l vody; ochranná lhůta: 3 dny

Zdroj: Ochrana proti svilušce

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení

Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace, platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, která jsou součástí těchto vedení.

V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT ZELENINU HNOJENOU KRISTALONEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.

Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu a jahody hnojené kristalonem plody a květ

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Když postupujete podle návodu na Kristalonu, tak můžete spotřebovávat průběžně jak to roste. Kristalonem se hnojí pravidelně po celou produkční dobu až do poloviny srpna. V Kristalonu nejsou žádné jedy, aby byla nutná ochranná lhůta.

Zdroj: Příběh Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu hnojenou kristalonem

Ochranná pásma komunikací

Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.

Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:

• u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
• u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
• u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
• u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
• u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
• u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
• u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:

• 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
• 50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
• 25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
• 20 m od vozovky silnice III. třídy;
• 15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.

V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.

Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:

• stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
• stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.

Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana
vrana@pef.czu.cz

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ochranná stříška nad muškáty je nesmysl. Bude akorát stínit a bránit desťové zálivce, která muškátům prospívá. Dešťové smrště, které muškáty ničí obvykle zasáhnou ze strany a tomu žádná stříška nezabrání. Když muškáty občas zalijete zředěným výluhem ze slepičinců, tak zesílí a lépe pak odolají podobným rozmarům počasí.

Zdroj: Příběh Pěstování muškátů

Ochranná pásma inženýrských sítí

Inženýrské sítě se mají situovat do veřejného pozemku, pokud možno pod chodník nebo zelený pás (zatravněný pás mezi chodníkem a vozovkou bez stromů). Vše by mělo být řádně zakresleno a zaměřeno: kabel nízkého napětí, nízkotlaký plynovod, vodovod a pod vozovkou kanalizace s uvedením průměrů potrubí.

Nejlepšími a nejvěrohodnějšími informacemi o inženýrských sítích a ochranných pásmech je příslušný stavební úřad a odbor územního plánování. Na těchto úřadech dostanete spolehlivé informace, zda se na konkrétní nemovitost nevztahují nějaká omezení, popřípadě jestli nehrozí to, že si na dané místo někdo omezení bude nárokovat v budoucnu. Doplňkovým zdrojem informací bývá výpis z katastru nemovitostí, kde můžete vyčíst, zda se na dané místo nevztahuje například věcné břemeno (ale pozor, ne všechna pásma mohou být věcným břemenem zaopatřena).

Pokud se dozvíte, že se na danou nemovitost některá omezení vztahují, nezoufejte. Kontaktujte daný orgán, který vám formou písemného vyjádření sdělí, jaká omezení si zde s odkazem na platný zákon či vyhlášku nárokuje a co zde jako majitel nemovitosti můžete či v opačném případě nemůžete provádět.

Zdroj: Ochranné pásmo

Ochranné pásmo vodního zdroje

Ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů stanovují rozhodnutím vodohospodářské orgány státní správy. Zmocňuje je k tomu zákon o vodách. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se zřizují v okolí zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva takzvaná pásma hygienické ochrany.

Pásmo hygienické ochrany 1. stupně se zřizuje v bezprostředním okolí vodního zdroje s ohledem na směr proudění vody, složení půdy a způsob využití pozemků kolem zdroje. Hranice tohoto pásma je zpravidla oplocena, aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob a zvířat.

Pásmo hygienické ochrany 2. stupně se zřizuje kolem 1. stupně v případě nebezpečí, že by voda mohla být znečišťována ze vzdálenějších míst. Toto pásmo se stanovuje vždy při odběru vody z vodního toku nebo nádrže.

Pro zajištění nezávadnosti vody při odběru z vodních toků nebo nádrží se stanovuje ještě 3. pásmo hygienické ochrany, které zahrnuje celé povodí nad místem odběru vody:

• Vodárenské nádrže a další nádrže určené výhradně pro zásobování pitnou vodou – celá plocha hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířená o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže a podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže.
• Ostatní nádrže s vodárenským využitím – na hladině nádrže minimálně 100 m od odběrného zařízení.
• Vodní toky se vzdutím – na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně polovina jeho šířky v místě odběru.
• Vodní toky bez vzdutí na břehu odběru pruh v délce minimálně 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru, v šířce 15 m, ve vodním toku minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru.
• U zdrojů podzemní vody – minimálně 10 m od odběrného zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Radiátorové ventily Heimeier

Radiátorový ventil s přednastavením. Přesné přednastavení průtoku pomocí klíče. Bílá ochranná krytka. Doporučená maximální teplota 120 °C, s krytkou 90 °C, lisovací provedení 110 °C. Jmenovitý tlak 10 barů, pro nízkotlakou páru 110 °C /0,5 barů. Pro srovnání cen je možné se podívat na internetové stránky radiátorové ventily Heimeier.

Zdroj: Ventil k radiátoru

Lysimachia thyrsiflora

Lysimachia thyrsiflora je vytrvalá bylina vysoká 25–60 cm, lodyhu má přímou, nevětvenou nebo slabě větvenou, listy křižmostojné nebo v 3četných přeslenech, úzce kopinaté, přisedlé až poloobjímavé, květy v hustých hroznech v úžlabí středních lodyžních listů, většinou 6četné, koruna nálevkovitá, světle žlutá. Plodem je tobolka. Roste na trvale zaplavených nebo alespoň přechodně zaplavovaných březích tůní, slepých ramen, v bažinách a na rašelinných loukách, od pásma nížin až do podhůří. Lysimachia thyrsiflora na řadě historických lokalit vymizela, patří k ohroženým druhům naší květeny, zákon ji chrání v kategorii silně ohrožených druhů. Na Slovensku je řazena k druhům silně ohroženým. Zákonná ochrana přísluší druhu i ve Francii.

Zde můžete vidět, jak vypadá Lysimachia thyrsiflora.

Zdroj: Vrbina a její druhy

Čajovník čínský (Camellia sinensis)

Můžeme se setkat i s jeho synonymem Thea sinensis. Zajímavostí je, že název celého rodu Camellia (čajovníkovité) je odvozen od příjmení českého jezuitského misionáře, botanika a lékárníka Jiřího Josefa Kamela, který působil na Filipínách. Systematika celého rodu není ale zcela ustálená. V poslední době je jako jediný druh celého rodu uváděn čajovník čínský (camellia sinensis). Je menšího vzrůstu (kolem 2 – 3 m) a s menšími lístky, který je vhodnější pro pěstování ve vyšších subtropických pásmech. Je mrazuvzdorný, snese i teploty minus 10 stupňů. Údajně pod sněhovou pokrývkou vydrží i mínus 24 stupňů! Někdy ale může být samostatně vyčleněn i čajovník assamský (camellia assamica). Ten je naopak vyšší (může dorůst i 20 – 30 m), s většími a světlejšími listy. Pěstuje se ve všech nadmořských výškách tropického pásma. Na rozdíl od varianty sinensis je nutno ho před poklesem teploty pod bod mrazu chránit. Někdy se můžeme setkat ještě s další variantou, kterou je čajovník indonéský (ceylonský), typický pro hornaté oblasti tropů.

Zdroj: Čajovník

Slovníček použitých odborných výrazů

• osečkování – odstraňování vrcholů letorostů s auxinem, hormonem podporujícím růst
• apikální dominance – převaha vrcholových výhonů nad spodními, daná auxinem
• osečkovač – stroj nesený traktorem, zakracující výhony
• iniciace oček – zakládání buněk, ze kterých budou v následujícím roce květenství a po odkvětu hrozny
• padlí – houbová choroba, rozvíjející se převážně za sušších podmínek a vyšších teplot
• peronospora – plíseň révy, houbová choroba rozvíjející se v dobách s delším výskytem srážek a vyšších teplot
• ochranná lhůta přípravku – počet dní po aplikaci přípravku, po kterou se nesmí sklízet plody
• biopřípravek – přípravek na ochranu rostlin nahrazující chemický přípravek
• lalokonosec rýhovaný – na révě se málo vyskytující škůdce, který způsobuje požery na listech

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červenec

Co na hučení v uších a motání hlavy

Lékaři specialisté doporučují používat ochranná sluchátka a pomůcky na uši. To se týká hlavně situace, kdy se hlučnému prostředí nelze vyhnout, a to například v zaměstnání, kde pracujete v přítomnosti hlučných přístrojů.

V případě vysokého krevního tlaku je potřeba navštívit lékaře. Ten předepíše léky, které pomohou krevní tlak regulovat. Návštěva ušního lékaře je zcela nezbytná i v případě, že se v uchu vyskytne zánět, případně je pískání v uších vyvoláno jinou nemocí či chorobou.

Důležitý je rovněž přísun vitaminů. Vitamin B12, jehož nedostatek může stát za nepříjemným pískotem v uších, je obsažen v mléčných výrobcích, vejcích a podobně.

Doporučení:

• vyhnout se hlučnému prostředí
• používat ochranné pomůcky na uši
• užívat léky na snížení krevního tlaku
• léčit zánět
• dbát na přísun vitaminů (hlavně vitaminu B12)

Zdroj: Babské rady na hučení v uších

Pravidelně zalévejte

Clematis preferuje pravidelnou zálivku, aby kořeny zůstaly vlhké.

Clematis je rád, když se udržuje vlhký, ale ne nasycený nebo promočený. I po ukončení kvetení pokračujte v zalévání rostlin, dokud přirozeně neodumřou. Pokud pěstujete Clematis v nádobě, pokračujte v pravidelném zalévání, aby kořeny zůstaly vlhké. Často své rostliny v květináčích kontrolujte, protože rostliny rostoucí v nádobách vysychají rychleji než ty, které rostou v zemi.

Pokud zažíváte obzvláště suchou zimu, možná budete muset svůj Clematis zalévat, i když je v klidu. Podobně, pokud se očekává obzvláště studený mráz, můžete pomoci chránit kořeny své rostliny tím, že jí před silným mrazem dáte napít vody.

Voda působí jako ochranná vrstva, která může pomoci izolovat před škodlivým cyklem zmrazování a tání. Opět zalévejte, dokud není půda vlhká, ale ne nasycená.

Zdroj: Jak zazimovat clematis

Ochranná lhůta a dávkování

Přípravek se aplikuje postřikem schválenými pozemními postřikovači a rosiči. Přípravek aplikujte na listy a ostatní zelené části. Při postřiku dbejte na rovnoměrné pokrytí listů přípravkem tak, aby kapalina nestékala.

Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje účinnou látku ze skupiny neonikotinoidů (acetamiprid, thiakloprid, klothianidin, imidakloprid, thiamethoxam), po sobě bez přerušení ošetřením jiným insekticidem s odlišným mechanismem účinku.

Pro dosažení maximální účinnosti je důležité provést postřik ve správnou dobu. U brambor je termín aplikace velmi flexibilní, lze ho provést mezi I. až III. larválním instarem. Absolutní biologická účinnost přípravku je pak zaručena po dobu 3 týdnů po provedení postřiku. Až 6 týdnů po aplikaci přetrvává celková biologická účinnost přípravku Mospilan. Při hubení obaleče jablečného na jabloních je termín aplikace závislý na signalizaci. Doporučené množství namíchaného postřiku je 10 l na 100 m2 plochy.

Před aplikací je nutné připravit si Mospilan do formy roztoku. Odměřené množství přípravku Mospilan se rozmíchá v menším množství vody. Vzniklá tekutina se následně nalije do postřikovače naplněného cca do poloviny vodou. Po zamíchání se postřikovač doplní vodou do stanoveného objemu. Při postřiku brambor lze přípravek Mospilan bez problémů smíchat i s fungicidy proti plísni bramborové. Dosud nebyla zjištěna jakákoli druhová či odrůdová citlivost na přípravek Mospilan, před ošetřením se však doporučuje ověřit citlivost na několika málo jedincích dané odrůdy rostlin. Pro aplikaci na okrasné rostliny lze využít předem namíchaného roztoku dodávaného v lahvičce s mechanickým rozprašovačem – přípravek Mospilan 500 ml.

Ochranná lhůta je 3 až 28 dnů dle typu rostliny. Období doporučené pro aplikaci je duben až říjen, u některých druhů se mohou postřiky i opakovat (okurky, rajčata, ...). Podrobné informace o ochranné lhůtě jsou uvedeny v příbalovém letáku (například jádroviny mají ochrannou lhůtu 28 dnů, okurky, papriky a rajčata mají ochrannou lhůtu 7 dnů).

Zdroj: Mospilan

Rozdíly v původu, růstu, vzhledu a chuti

Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.

Zde můžete vidět, jak vypadá pastinák.

Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.

Zde můžete vidět, jak vypadá petržel.

Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí