ORIGINALNI PRIPRAVA MADARSKEHO LECA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Jedná se o lahodný pokrm, který se připravuje, jak jinak, z buřtů a piva. Může se podávat jako samostatný pokrm s přílohou nebo jako předkrm.
Buřty na pivu s lečem
Ingredience: 600 g zeleninového leča, 300 g žampionů, 400 g čertovských špekáčků, 300 g maďarského točeného salámu, 2 dl kečupu, 2 dl polotmavého piva
Technologický postup: Do remosky vylijeme ze sklenice lečo. Na něj naskládáme nakrájené žampiony. Pak navrstvíme uzeninu, točený salám rozkrojený na poloviny a špekáčky nařezané jako na oheň. Vše postříkáme kečupem a nakonec zalijeme pivem. Pečeme v remosce. Občas kontrolujeme a obracíme vrstvy, aby se špekáčky nepřipalovaly. Podáváme s chlebem.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
Výroba domácího leča není nic složitého. Spousta lidí přidává do leča klobásu nebo jinou uzeninu. Jelikož zelenina, vejce a bramborová příloha už dělají samy o sobě kompletní a vyvážené jídlo, klobása rozhodně nutná není. Jestliže si bez ní přece jen nedovedete lečo představit, nejprve ji nakrájejte a opečte zvlášť v pánvi. Teprve na samém konci dušení ji přimíchejte do leča, tak zůstane plná chuti, nevydusí se a ani nestačí zvrhnout chuť leča na svou stranu.
Ingredience
1 kg cibule,
0,5 kostky sádla,
1 kg papriky,
1 kg rajčat,
sůl podle chuti.
Postup
Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Rajčata a směs různě barevných paprik očistíme a nakrájíme na kousky. Na sádle osmahneme cibuli, až nám zesklovatí. Přidáme nakrájené papriky a také chvíli smažíme, aby trochu změkly, ale musí křupat. Přidáme rajčata, která necháme jen provařit. Zároveň směs trochu osolíme. Důležité je, aby vše bylo promíchané a horké. Hotovou směs plníme do připravených sklenic, uzavřeme a sterilujeme ještě 20 minut. Až lečo v zimě otevřete, stačí jen přidat osmahnutou cibuli, a pokud se neobejdete i salám nebo klobásu. Dále se postupuje jako při vaření z čerstvých surovin, to znamená, že vše prohřejete, přidáte vejce, zarestujete a podáváte.
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Ingredience: 2 cibule, 4 větší letní zelené papriky, 1–2 lžíce rajčatového protlaku (lze vynechat), 4 velká rajčata, 4 vejce, 1/2 lžičky soli, dle chuti klobása
Pravidla: Lečo vznikne, když v horkém tuku opečete pokrájenou zeleninu ve správném pořadí. Tedy nejprve dáte cibuli, až změkne, přidáte papriku, ta až trochu změkne, přidáte rajčata, která pustí tekutinu a všechno spojí dohromady. Pak už jen stačí vmíchat vejce. Když všechnu zeleninu naházíte do kastrůlku najednou, výsledek bude mdlý. Vejce vyklepněte do hrnečku a důkladně rozkloktejte vidličkou se špetkou soli. Hotová udušená zelenina ještě bublá, takže je horká dost a můžete pod ní klidně vypnout plotýnku. Vlijte vajíčka a hned začněte míchat. Nepřestávejte, dokud se nedostanete k žádoucí hustotě, bude to trvat asi minutu nebo dvě. Správě udělaná vajíčka jsou hustá asi jako pudink a není v nich ani známka po hrudkovatění a sražení. Jestliže vám nestačí zbytkové teplo kastrůlku a směs je stále i po dvou minutách příliš řídká, klidně zapněte plotýnku na poloviční výkon a dál pár minut míchejte, dokud nedosáhnete požadované hustoty. Čím pomaleji a šetrněji se ke krémovitosti dostanete, tím lépe, příště už to třeba zvládnete i při více rozehřáté plotýnce, protože poznáte, kdy je nejvyšší čas přestat a lečo odstavit. Bohatší chuti leča též pomůže postupné solení jednotlivých surovin tak, jak jdou za sebou do hrnce. Je to lepší, než když celé lečo osolíte a dochutíte až najednou nakonec.
Mnoho lidí přidává do leča klobásu nebo jinou uzeninu. Jelikož zelenina, vejce a bramborová příloha už znamenají samy o sobě kompletní a vyvážené jídlo, klobása rozhodně nutná není. Pokud si však bez ní nedovedete lečo představit, nejprve ji nakrájejte a opečte zvlášť v pánvi. Teprve na samém konci dušení ji přimíchejte do leča, tak zůstane plná chuti, nevydusí se a ani nestačí zvrátit chuť leča na svou stranu.
Postup: Cibuli oloupejte a nahrubo nakrájejte, větší kousky v leču nevadí. Škrabkou oloupejte slupku z paprik, co nejlépe to půjde. Potom papriky odjádřete, zbavte je semínek a nakrájejte na nudličky velké asi 3 x 1 cm. Rajčatům vyřízněte konec, kde vrůstala stopka, a na protilehlém konci nařízněte ostrým nožíkem slupku do kříže. Vložte je do misky a zalijte vroucí vodou tak, aby rajčata byla zcela ponořená. Vyčkejte půl minuty až minutu, vodu slijte, rajčata zchlaďte ve studené vodě a pak slupku lehce stáhnete. Oloupaná rajčata rozkrájejte na osminky a ty pak ještě každou překrojte na 3–4 kousky. Ve větší pánvi nebo v kastrolu rozehřejte olej, přidejte cibuli, jemně ji osolte a na středně silném plameni necht
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav zajic.
Dobry den.
Letos na jare jsme si poridili k baracku na jizni stranu vinou revu ,pry do vyssich pasem EARLY CAMPBELL,ze skolky Libverda Decin.Z ctyriceticentimetrove rostliny je po pul roce dvoumetrova !!Co mam delat s revou v unoru,to jsem se docetl ale co pred zimou s takovou vyskou,ktera nema promrznout??
Dekuji za informaci M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pony.
víno rodí na letošním dřevu,takže zkrátit klidně i o 2/3,znova obroste
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
Ingredience: 4 plátky vepřové kotlety bez kosti, 200 g strouhaného eidamu, 150 g šunky, 1 sklenice sterilovaného leča, 150 g anglické slaniny, 1 kelímek smetany ke šlehání, pepř, sůl
Technologický postup: Kotlety nařízneme na okraji, naklepeme, osolíme, opepříme a rozložíme na dno pekáčku. Pekáček není třeba ničím vymazávat. Na každou kotletu položíme plátek šunky, plátek anglické slaniny a velkou lžíci sterilovaného leča. Použijeme spíš zeleninu, většina tekutiny z leča zůstane ve sklenici. Posypeme strouhaným sýrem, zalijeme šlehačkou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme odkryté v horkovzdušné troubě při teplotě 120–150 °C necelou hodinu. Tatranské kotlety podáváme s vařenými brambory nebo bramborovou kaší.
Pokud chcete opravdu skvělou svačinku, kterou si můžete otevřít a naservírovat na stůl kdykoliv během roku, vyzkoušejte tento recept na zavaření leča bez cibule.
Ingredience
250 ml rostlinného oleje;
3 kg čerstvých červených paprik;
1 kg čerstvých masitých rajčat;
250 ml jablečného octa;
1 kg středně čerstvé mrkve;
250 g cukru;
2 lžíce soli.
Postup zavařování leča
Chcete-li vyrobit rudé domácí lečo s mrkví, dobře omyjte rajčata a pomocí mixéru nebo mlýnku na maso je rozemelte a vložte je do mísy. Ve výsledku byste měli získat asi 1 litr husté rajčatové šťávy. Papriky očistěte od semínek a stonků a poté je nakrájejte na velmi velké laloky. Pokud jde o mrkev, musí být oškrábána a nastrouhána na hrubém struhadle. Po přípravě všech ingrediencí byste se měli zaměřit na vaření rudého leča na zimu. K tomu je třeba v hlubokém hrnci smíchat stolní ocet, rostlinný olej a rajčatový protlak a přidat cukr a sůl. Všechny přísady by měly být smíchány a přivedeny k varu. Poté přidejte nakrájenou papriku a nastrouhanou mrkev.
Po povaření zeleniny asi 10-14 minut je nutné ji začít dávat ještě horkou do sterilizovaných horkých sklenic. Poté sklenice pevně uzavřete vyvařenými víčky, obraťte je dnem vzhůru a přikryjte je utěrkou. Po úplném vychladnutí by měly být sklenice umístěna do chladného temného sklepa. Toto lečo se nedoporučuje otevírat okamžitě. Nejlepší je, když se rozleží a otevře se až za 1,5 až 2 měsíce.
České ručičky jsou velmi šikovné, a když se přidá mlsný jazýček, máme tu sýrové tyčinky. Výrobou sýrových tyčinek u nás proslula firma Havlík. Založena byla v roce 1994 a již od počátku se zaměřovala a stále zaměřuje na potravinářskou výrobu, a to výhradně na obor pekařství a výrobu trvanlivých tyčinek. Zpočátku se jednalo o malovýrobu zahrnující stovky kilogramů produktů měsíčně. Postupem času firma vyvinula originální recepturu na trvanlivé tyčinky se sýrem, které se díky své jedinečné chuti a vysoké kvalitě staly vyhledávanou pochoutkou. Bez sýrových tyčinek se dnes neobejdou jak návštěvníci, tak provozovatelé restaurací, barů, hospod, kaváren a vináren.
V současné době firma vyrábí 8 druhů tyčinek: ORIGINÁLNÍ TYČINKY (se sýrem a solí), GRAHAM, ČESNEK, KMÍN, MÁK, PIKANT, KORNSPITZ a DĚTSKÉ TYČINKY.
Společnost Havlík je od roku 2004 držitelem certifikátu managementu jakosti ISO 9001. Společnost nabízí svým zákazníkům prvotřídní produkty, při jejichž výrobě používá nejmodernější technologie a výhradně kvalitní lokální suroviny. V roce 2006 získaly tyčinky Havlík národní značku kvality KLASA. Později obdržely také značky kvality Regionální potravina, Český výrobek a Delikatesa. To vše svědčí o vysoké kvalitě sýrového pečiva.
V souladu s dlouhodobým plánem rozvoje společnosti zakoupila firma Havlík v roce 2009 areál bývalých pekáren PENAM a ten přestavěla na nový provoz specializovaný na výrobu trvanlivého pečiva. Za mnoho milionů korun českých bylo pořízeno nové technologické zázemí a 5. listopadu 2012 se slavnostně otevřela nová provozovna v Bruntále, jež splňuje nejpřísnější hygienické podmínky potravinářské výroby. Tento krok umožnil firmě výrazně zvýšit kapacitu výroby. Nyní bez problému uspokojí stále se zvyšující poptávku po sýrových tyčinkách Havlík na území České republiky i na exportních trzích.
Toto byly informace týkající se komerčně vyráběných sýrových tyčinek. Pokud doma rádi pečete nejrůznější preclíky, tyčinky či jiné slané pochoutky, můžete se inspirovat recepty uvedenými níže.
Originální nanopěna je multifunkční ochranný, čisticí a impregnační prostředek pro hladké a nesavé povrchy. Nanopěna zároveň se snadným vyčistěním dodá povrchu na několik měsíců i účinnou ochranu před znečištěním a vysoký lesk. Tento originální produkt vyvinutý specialisty na nanotechnologie je špičkovým představitelem nově se formující generace inteligentních úklidových prostředků, která snižuje nároky na pracnost úklidu o tři čtvrtiny.
Nanopěna aktivně spolupracuje při čistění tím, že probublává i těmi nejnepatrnějšími nerovnostmi ošetřované plochy. Na povrchu vyčištěném antibakteriální aktivní pěnou se během následujících několika desítek minut klidu samostatně vytvoří neviditelná ochranná nanovrstva, která propůjčí ošetřené ploše na několik měsíců zvýšenou odolnost, velmi snadné čištění a v prvních týdnech i vysoký lesk, hladkost.
Pro další čištění povrchu, který byl již ošetřen nanopěnou, není třeba žádná chemie, jen obyčejná voda. Pracnost úklidu se zmenší až na čtvrtinu doposud běžně potřebného času. Ošetřený povrch se díky nanoimpregnaci méně špiní, neumastí se a vypadá stále skvěle.
Nanopěna, na rozdíl od běžných prostředků, neobsahuje žádný škodlivý silikon, teflon, vosky ani oleje a ochrana je ekologicky odbouratelná. Využitím nanopěny v profesionálním úklidu lze dosáhnout výrazných úspor díky absenci výdajů za běžnou úklidovou chemii a především markantního snížení časových nároků na pracovní sílu. Nanopěna je také skvělým pomocníkem pro domácí úklid, neboť potřebu nekonečného uklízení lesklých ploch zredukuje na pouhé dva úklidy s použitím nanopěny během roku a mezi nimi pouze občasné velmi snadné přeleštění bez chemie a s nízkými nároky na vynaložený čas. Výsledky úklidu jsou i přes minimální časovou náročnost trvale brilantní.
Ochranný čistič NanoPěna představuje nejnovější prostředek v boji se špínou, otisky prstů, mastnotou, povlakem vodního kamene, nebo i špinavým autem. Aktivní pěna „uklízí povrch sama“ a s vysokým leskem získáte i několik měsíců ochrany, díky níž povrch snadno otřete jen obyčejnou vodou. Vlastně půl roku nepotřebujete žádnou úklidovou chemii.
Postup: Ručně nebo v elektrickém robotu si ze všech surovin vypracujte těsto. Může se vám zdát trochu lepivé, ale nebojte se, při vykrajování už vás trápit nebude. Pozor, dodržujte množství medu v receptu a výrazně ho nepřidávejte, mohlo by to ohrozit výsledek.
Takto připravené těsto je nutné nechat alespoň do druhého dne rozležet v lednici. Rozhodně nepodlehněte návalu euforie a nevrhněte se do pečení hned. Opravdu těstu dejte čas, aby se v něm rozleželo veškeré koření.
Po odležení těsto klasicky vyválejte na silnější plát (cca 0,5 cm), už by vám nemělo lepit. Vykrájejte perníčky a šup s nimi do trouby předehřáté na 180 °C. Stačí péct 8 minut, aby se nevysušily a neztvrdly. Po vytažení z trouby je hned ještě horké můžete potřít bílkem, budou se pak krásně lesknout. Vychladlé, pokud vám je rodina nesní, ozdobte dle své fantazie bílkovou nebo cukrovou polevou.
Jeden tip na originální perníčky: Červené potravinářské barvivo namíchejte do bílku, kterým část horkých perníčků po upečení potřete. Bílé zdobení na červeném podkladu vypadá opravdu skvěle a věřte, že budete originální.
Ve Francii, Itálii a také v Belgii se přísady používají v menším množství a chuť masa spíš podpoří. Tyto zahraniční tatarské bifteky jsou velmi jemné, šťavnaté a pouze mírně pikantní, vždy v nich vyniká především chuť použitého masa.
Při přípravě se používá dijonská hořčice, kapary, malé okurčičky a olivový olej. Vaječný žloutek zcela chybí, místo něj se přidává nastrouhaný parmazán. V některých případech se k dochucení používá pikantní majonéza, servírovaná ve skořápce vajíčka. Topinky často nahrazuje opečená bageta, někdy také bramborové hranolky a salát.
Porovnejte zahraniční recept:
Jemně naškrábané hovězí maso, které by mělo být ideálně ze svíčkové (může být i tzv. falešná svíčková), se v základu míchá s jemně nasekanou šalotkou, malými okurkami a kapary.
Podle chuti zákazníka se přidává: worcesterová omáčka, dijonská hořčice, majonéza a kečup (v opravdu malém množství), tabasco (pouze několik kapek), nastrouhaný parmazán.
Směs se nakonec zjemní olivovým olejem a dochutí pepřem a solí. Pro fajnšmekry se může přidat žloutek z křepelčího vajíčka servírovaný v originální skořápce na kopečku masa.
Ingredience: 40 g sádla, 40 g cibule, troška hladké mouky, mletá sladká paprika, vývar, mletý pepř, 100 ml mléka, 100 g frankfurtských párků, petrželová nať
Postup: Na sádle dozlatova osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme mouku a taky ji krátce osmahneme. Ke konci posypeme paprikou, aby se polévka hezky zabarvila. Za stálého míchání zředíme vývarem (nebo vodou s masoxem), povaříme a dochutíme pepřem a solí. Přidáme mléko, párky nakrájené na kolečka a ještě krátce povaříme. Můžeme přidat i krájenou petrželovou nať. Podáváme s rohlíkem.
Toto je základní recept, samozřejmě že si každý může vytvořit svůj originální recept nebo používat rodinný originální recept (normy) podle vlastní chuti.
Originální norimberské klobásy poznáte podle jedinečného vzhledu a hmotnosti. Jsou dlouhé asi 7 - 9 centimetrů a váží mezi 20 g a 25 g. Téměř na prst dlouhé a na prst tlusté, díky čemuž jsou ve srovnání s jinými klobásami poměrně malé.
Název Nürnberger Bratwurst je chráněným zeměpisným označením a smí být použit pouze v případě, že klobása byla také vyrobena v Norimberku. Jakmile si norimberský Rostbratwurst uděláte doma, pokud nebydlíte v Norimberku, stane se z něj Rostbratwurst v norimberském stylu.
Ingredience
Na 1 kg norimberských párků:
600 g vepřové plece nebo krkovičky;
400 g vepřového bůčku.
Koření na kg masa:
19 gramů soli;
2 gramy pepře;
1 g bílého pepře;
4 gramy majoránky;
1 g muškátového květu;
0,5 g nového koření.
Potřebujete toto vybavení:
Mlýnek na maso.
Mlýnek na koření / hmoždíř. Nejlepším způsobem mletí koření je mlýnek na koření . Případně je vhodná i malta. Nebo můžete použít již mleté koření. Doporučuji si je brousit sami.
Plnička uzenin / nástavec na mlýnek na maso / ruční plnicí trychtýř. Potřebujete to, abyste dostali masovou hmotu do střeva. Pro začátek funguje i plnicí nástavec pro váš mlýnek na maso nebo ruční plnicí trychtýř.
Přírodní střívka. K plnění klobásy potřebujete ovčí střívka ráže 20/22.
Šicí jehla nebo párek. Jehlu potřebujete, pokud se při plnění dostal do klobásy vzduch.
Ke kroucení potřebujete ovčí provázek ráže 20/22.
Postup
Vepřovou plec a vepřový bůček nakrájíme na kousky velikosti mlýnku. Velikost můžete upravit podle toho, jak velký máte mlýnek na maso.
Nyní rozdrťte koření na jemný prášek.
Na kousky masa přidejte koření a dobře je vetřete.
Maso necháme asi 1 hodinu zamrazit v mrazáku.
Nyní maso umelte. Originální norimberský Rostbratwurst má jemné až hrubé zrno. Proto k tomu použijte nejmenší děrovaný kotouč (3 mm).
Směs mletého masa několik minut dobře prohněteme. Hnětení dodá masu potřebnou vazbu.
Naplňte svou masovou hmotu do střívek. K tomu natáhněte střívko na roh plničky a pomalu naplňte mírným tlakem. Zde musíte být velmi opatrní, jinak klobásy rychle příliš zhoustnou.
Teď je zakruťte. Můžete se rozhodnout, jak velká má být vaše Norimberská klobása. Je důležité, abyste je otočili vždy opačným směrem. Tedy 1x dopředu a 1x dozadu. Norimberské Rostbratwurst se tradičně pohybují mezi 7 a 9 cm.
Vezměte jehlu a propíchněte klobásu, abyste otevřeli všechny vzduchové otvory. Zabráníte tak jejich pozdějšímu prasknutí na grilu.
Lečo je typickým pokrmem v Maďarsku. K přípravě jsou zapotřebí tři základní suroviny: rajčata, papriky a cibule. Pravé maďarské lečo je pálivé, přidává se do něj mletá pálivá paprika a je bez vajec. V Maďarsku se lečo zpravidla připravuje v kotlíku a využívá se jako základ pro gulášovou polévku nebo jako příloha ke grilovanému masu, případně v kombinaci s masem do perkeltu.
U nás se lečo připravuje oproti originální receptuře bez mleté papriky, přidává se do něj vejce, ale i uzenina nebo klobása. Lečo nikdy nepodléváme vodou, protože by nám vznikla kaše. Rajská jablíčka obsahují dostatek vody, kterou tak i tak necháme z větší části odpařit.
Smíchejte vodu, strouhaná, rozemletá, rozmixovaná, rajčata, rostlinný olej, ocet, med a provařte. Do vroucí marinády přidejte 5 až 6 kuliček pepře, 5 minut povařte a mírně ochlaďte. Papriky umístěte do sterilizovaných sklenic, do každé dejte 4 až 5 stroužků česneku a 5 až 6 kuliček pepře. Do marinády přidejte sůl podle chuti a poté nalijte do sklenic na papriky. Nechte ale volný prostor 1,5 až 2 cm od okraje sklenice, protože když lečo pasterujete, zvedne se až k okraji. Zavařování leča trvá 5 minut (zavařujeme a vaříme lečo zároveň). Utáhněte jim víčka a otočte je dnem vzhůru, přikryjte utěrkou a nechte je 5 až 6 hodin, dokud nevychladnou. Pak je dejte na chladné místo.
Cuketu oloupejte, vykrájejte semínka a nakrájejte na malé kostičky. Z paprik odstraňte semínka a nakrájejte je na docela malé proužky nebo kostičky. Rajčata spařte, zbavte slupky a nakrájejte na malé kousky.
Na rozpálený olej dejte nakrájenou papriku. Když trochu změkne, přidejte cuketu a poté rajčata. Duste do měkka. Přidejte sůl, pepř a bylinky podle chuti. Nalijte do vyvařených sklenic a pečlivě utáhněte. Zavařování trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Později lze tento druh leča přidat k osmahnuté cibuli s klobásou a v největších mrazech si užívat chutí léta.
