Téma: 

ostružiny na podzim


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN

Recepty s ostružinami

Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.

Ostružinová marmeláda

Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové

Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.

Džem z ostružin

Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal

Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.

Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: řez vinné révy na podzim

Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 27.9.2016 uživatelem Šiši
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ ZELENINY

Péče o půdu

Máte-li dostatek času a jste-li schopni si místo pro pěstování zvolit již na podzim, uděláte nejlépe, když si záhon nahrubo připravíte ještě před zimou. Při rytí záhonu na podzim byste měli nechávat větší hroudy, aby byla půda schopna udržet si co nejvíce zimní vláhy. Na podzim zrytou půdu už na jaře nepřerývejte, pouze ji pohnojte kompostem a minerálními hnojivy a povrch urovnejte například kovovými hráběmi. Pokud jste na podzim záhon zrýt nestihli nebo vám to nedovolili jiné okolnosti, je zapotřebí udělat to na jaře, a to co nejdříve, jen co zem rozmrzne. Půdu pak dopřipravíte úplně stejným způsobem, jako by byla rytá na podzim.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny
Zveřejněno: 2.10.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: katalpa

Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 6.9.2017 uživatelem Monika Heřmanová
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ MALIN

Remontantní odrůdy maliníku

Remontantní odrůda maliníku plodí na letošních výhonech na podzim.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘEVISLÉ JAHODY

Jak s jahodami na podzim

Na podzim, až jahodníky odplodí, je vhodné přenést rostlinu do záhonu či do pařeniště, kde přezimuje, a na jaře si rozdělené trsy zasadíte do nové půdy v květináčích či truhlících.

Během října a listopadu vytvořte jahodníkům dostatečnou zásobu půdní vlhkosti. Krčky rostlin přihrňte na záhonku zeminou nebo kompostem. Pro lepší ochranu jahod před holomrazem je dobré záhonky zakrýt chvojím (nejlepší je smrkové, to dodá v příštím roce jahodám výborné aroma). Na překrytí je vhodná také netkaná bílá textilie. Nezapomeňte jahodníky zakrátit a zbavit je zaschlých a nemocných listů.

Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno: 24.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

STŘÍHÁNÍ OSTRUŽIN

Stříhání ostružin na podzim

Je potřeba vyřezat všechny loňské výhony, tedy výhony, ze kterých se letos sklízely ostružiny. Poté poodstupte a pořádně se podívejte, kolik letošních výhonů na rostlině zůstalo a jak silné. Pěkné, silné rostlině ponechte maximálně 6 silných letošních výhonů. Pěkný, silný výhon je tlustý alespoň jako ženský palec. Tři výhony vyvažte k vodorovné opoře (bambusové tyče, drátěnka) doleva a 3 doprava, snažte se je vyvázat nad sebe do tří pater, až budou příští rok dozrávat plody, pěkně se k nim dostane sluníčko. Pokud má rostlina silných výhonů více, ostatní, ty, které rostou směrem dopředu, příliš do stran, poškodily se a podobně, vyřežte. Výhony, které jsou příliš dlouhé, zkraťte maximálně na délku 2,5 m. Pokud má rostlina ještě nějaké slabé výhony, bez milosti s nimi pryč. Pokud je rostlina nová a má jen slabé výhony, ponechte 2, na každou stranu vyvažte jeden a ostatní ostříhejte, aby rostlina pěkně zesílila. Výhony řežte nebo stříhejte těsně nad zemí.

Zdroj: Stříhání ostružin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: ALAVIS triple blend - vedlejší účinky?

Velké díky za odpověď a radu. Zkusíme , uvidíme .
Krásný zdravý barevný podzim . LK

Zdroj: diskuze ALAVIS triple blend - vedlejší účinky?
Odesláno: 10.10.2017 uživatelem Lenka Karabinová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Habr obecný – carpinus betulas

Habr obecný je listnatý strom, který na podzim opadává a na jaře znova obrůstá. Listy má vejčitého tvaru, na krajích pilovité, jako mladé jsou hebce chlupaté. Jeho kůra je hladká, šedá se světlými pruhy. Kvete během dubna a května současně, když mu vyráží listy. Květy jsou různě dlouhé jehnědy. Plodem habru obecného je oříšek, který dozrává na podzim a během zimy opadne. Habr začíná plodit teprve ve věku 20 až 40 let. Dožívá se věku kolem 150 let.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Rust vlasu

Dobrý den,zkuste výtažek z kořene lopuchu.Pozor lopuch se musí sklízet brzy na jaře nebo na podzim.

Zdroj: diskuze Rust vlasu
Odesláno: 15.7.2016 uživatelem Franek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NÁVOD NA PŘÍPRAVU KOSTIVALOVÉ MASTI

Kostivalová mast a jak si připravit kostivalovou mast doma

Domácí výroba mastí je pro vás určitě populární téma, proto zde přinášíme návod na výrobu kostivalové masti. Pravá kostivalová mast obsahuje čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim.

Zdroj: Návod na přípravu kostivalové masti
Zveřejněno: 1.9.2011


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: komule davidova pěstování stříhání

Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu

Zdroj: diskuze Komule davidova pěstování stříhání
Odesláno: 18.8.2016 uživatelem Dagmar
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MALUS TSCHONOSKII – JABLOŇ TSCHONOSKÉHO

Co je to Malus tschonoskii

Malus tschonoskii je opadavý vzpřímený strom s kuželovitou korunou a leskle zelenými listy, které se na podzim barví do žluta, oranžova a červena. Na jaře kvetoucí narůžověle bílé jednoduché květy jsou vystřídány žlutozelenými jablky s načervenalým líčkem. Strom dosahuje 12m výšky a 8m šířky, je mrazuvzdorný. Vyžaduje slunce a vlhkou, ale propustnou zem.

Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského
Zveřejněno: 19.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: kastany jako lek

Na výrobu kaštanové masti je možné použít z jara květ a na podzim pak celý hnědý plod zbavený ostnatého oplodí.

Zdroj: diskuze Kastany jako lek
Odesláno: 8.10.2016 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ZKUŠENOSTI S LARYNGITIDOU

Laryngitida u dospělých

U starších dětí a dospělých bývá onemocnění vzhledem k prostornějším dýchacím cestám vzácnější. Nejlepší prevencí laryngitidy u dospělých je otužování a dodržování zásad zdravého životního stylu. Pravidelná pohybová aktivita, zdravá výživa a dostatek spánku napomáhají udržení organismu v dobré fyzické kondici. Navíc je v době nejvyššího výskytu laryngitidy (na podzim a v zimě) vhodné zvýšit konzumaci ovoce bohatého na vitamíny.

Zdroj: Zkušenosti s laryngitidou
Zveřejněno: 6.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Katalpa Nana

Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 30.5.2017 uživatelem Diana
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ OSTRUŽIN

Jak se starat o ostružiny

Ostružiníku vyhovuje humózní, dobře propustná, nepřemokřená a na živiny bohatá půda. Ostružiníku se daří prakticky na kterékoli zahradě se středně těžkou půdou. Ostružiník pěstujeme na slunném stanovišti. Řez keře je podstatný pro dobré plození. Pruty, které odplodily, musíme odstraňovat. U odrůd remontantních, které rodí na podzim a v červnu, postupujeme tak, že po odplození podzimních plodů, které jsou umístěny na vrcholku, prut uřízneme tam, kde jsme měli plody. Další rok se v tomto místě pruty rozvětví.

Velkou oblibu si u pěstitelů získaly ostružiníky beztrnné. Většinou se jedná o zahraniční odrůdy, u nichž je předností dobrý výnos, mrazuvzdornost a snadné pěstování. Méně zastoupeny jsou malinoostružiníky, hodící se více pro pěstování v teplejších oblastech, kde mají vyšší výnosy, výraznější chuť a kvalitnější plody.

Ostružiníky i malinoostružiníky zakoupené jako kontejnerované sazenice můžete na vybraná místa vysazovat od jara do podzimu. Prostokořenné keříky jedině na jaře, aby potom měly během roku možnost lépe prokořenit. Sazenice mají prutovité bylinné výhony s trny nebo bez nich, které do podzimu zdřevnatí, a v příštím roce se na nich vytvoří plodný obrost. Ten pak koncem vegetačního období odumírá, zatímco se na kořenovém krčku tvoří nové výhony z adventních oček.

Zdroj: Stříhání ostružin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: velke pigmentove skvrny na obliceji

DOBRY DEN JE MI 38 LET,VZDY,KDYZ ZACALO SLUNCE OBJEVOVALI SE MI PIHY NA OBLICEJI A NA PODZIM ZASE VYMIZELY.MINULY ROK SE MI UDELALA VELKA PIGMENTOVA SKVRNAPO CELEM CELE A NA PODZIM ZASE VYMIZELA,JSEM Z TOHO ZOUFALA,JE TO NEPEKNE,TAKOVA SKVRNA NA CELE...MOHL BY MI NEKDO PORADIT CO S TIM,DEKUJI.Andrea

Zdroj: diskuze Velke pigmentove skvrny na obliceji
Odesláno: 6.4.2015 uživatelem Andrea Talovicova
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PUPALKOVÝ OLEJ

Pupalka dvouletá

U nás pupalku najdeme na okrajích cest, na náspech, podél železničních tratí, na rumištích, u starých zdí a podobně. Pupalku si můžeme splést snad jedině s nějakým druhem divizny, ta má však silně plstnaté listy. Kořen pupalky sbíráme první rok na podzim, případně druhý rok na jaře před zahájením vegetačního období (je poměrně mohutný, takže k jeho sběru potřebujeme rýč). Semena pupalky se sbírají v době plné zralosti, listy a mladé výhonky před rozkvětem rostliny a květy se trhají v době květu, tedy ve večerních hodinách, jelikož pupalka rozkvétá právě k večeru. Semena pupalky lze ojediněle koupit, ovšem najít tuto bylinku ve volné přírodě není nic těžkého. Pokud ji chceme pěstovat doma, na podzim si z volně rostoucí rostliny vezmeme semena, která vysejeme přímo na stanoviště. Pupalka má ráda přímé slunce a lehké, dobře propustné půdy.

Zdroj: Pupalkový olej
Zveřejněno: 15.10.2015

BERGENIA CORDIFOLIA

Charakteristika rostliny Bergenia cordifolia

Bergenia cordifolia je rostlina z čeledi lomikamenovité. Bude vaši zahradu zdobit už na jaře, kdy se na lysých masitých stoncích objeví první květy mající světle růžovou barvu. Bergénia srdčitá, jak ji říkáme česky, je však ozdobná i svými listy oblého až srdčitého tvaru, které na podzim mění barvu ze středně až tmavě zelené na červenou až fialovou, takže vaši zahradu rozveselí i v tomto pošmourném období.

Zdroj: Bergenia cordifolia
Zveřejněno: 21.11.2015

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Stříhání vřesovce

Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více ji zkracujeme. Vřesovce jsou však obvykle ještě výrazněji barevné, některé mají i zajímavě zbarvené listy.

Stříháme pouze odkvetlé keříky, u ostatních počkáme, až skončí doba jejich květu. Vřesovce kvetou podle druhu v létě, na podzim, ale i v zimě až do časného jara. Stříháním dáme vřesovcům tvar úhledné koule, ony následně hustě obrazí a pokvetou.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN

Ostružiny na stromě

Ostružina beztrnná „Navaho“ je první z kultivarů se vzpřímeným vzrůstem (vyšlechtěno v Arkansasu, USA, 1988), oproti jiným kultivarům není bujně rostoucí, je rezistentní k septorióze. Zraje středně pozdně (polovina srpna až polovina září), plody má velmi sladké a aromatické, s pevnou dužninou a dobrou skladovatelností. Řez se provádí v jarních měsících, za vegetace se porost prosvětluje a provzdušňuje.

Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno: 27.11.2014

CHOROBY OSTRUŽIN

Rzivost ostružiníku

V posledních letech se u ostružiníku stále častěji setkáváme se rzivostí.

Jak se pozná

Vždy je pro tento defekt typická tvorba prášivých ložisek žlutých a na podzim i tmavohnědých výtrusů. Mohou být na listech a někdy dokonce na plodech. Opatřením je včasné odstranění napadených listů a po sklizni plodů okamžité odstranění napadených výhonů.

Takto vypadá rzivost ostružiníku.

Postřik

Chemická ochrana je možná použitím přípravků Baycor 25 WP nebo Dithane DG Neotec. S postřiky je nutné začít krátce po vyrašení rostlin a ošetření opakovat alespoň dvakrát v desetidenních intervalech.

Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Habr na živý plot

Habr obecný je velice oblíbený strom pro výsadbu živých plotů. Velmi dobře se totiž tvaruje a lze z něj „vymodelovat“ různé tvary a různě vysoké živé ploty, a to jak metrové, tak i třeba 6 m vysoké. Jeho listy na podzim usychají, zůstanou stočené na listech až do jara a pak při rašení nových pupenů opadají. Řez živého plotu se provádí jednou až dvakrát ročně. První řez koncem června, druhý je možný do konce února. Hojně ho využívají ptáci k hnízdění nebo úkrytu, protože má husté, různě překřížené větve.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014

STŘÍHÁNÍ MALIN

Zazimování maliníku

Jedním z omezení při pěstování maliníku je například mrazuvzdornost do 20 stupňů pod nulou. Vyvarujte se tak rozhodně výsadbě v mrazové kotlině. Maliníku příliš neprospívá ani větrné prostředí, protože na něco takového není zvyklý z okrajů lesa, kde se vyskytuje již po staletí ve volné přírodě. Na podzim můžete lehce nakypřit půdu rycími vidlemi a přisypat kompost, stačí i napůl zetlelý, a přihrnout jej ke kořenům.

Je důležité ošetřit maliny pomocí střihu. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. U odrůd dvakrát plodících se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Rozdíly

Vřesy kvetou od srpna po dobu celého podzimu. Kdežto vřesovce kvetou na jaře a na podzim, podle konkrétního druhu. Vřesovce vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých výhonů, tedy těch, které narostly tento rok. Starší výhony nekvetou. Proto nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne z našeho pohledu opelichaný, nevzhledný keřík se spoustou holých větviček.

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Stejně tak stříháme i vřesovce kvetoucí v létě. Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více řežeme.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

MALUS TSCHONOSKII – JABLOŇ TSCHONOSKÉHO

Malus tschonoskii řez

Okrasné jabloně pěstované na kmínku ve tvaru zákrsku nebo čtvrtkmenu do výšky 120 a 150 cm se většinou očkují u země na jabloňové semenáče nebo častěji na typové, vegetativně množené podnože. Podle toho, jakou chcete mít výšku kmene a velikost koruny stromu, volíte vzrůstnost podnože. Převislé kultivary Tschonoského jabloní se roubují na kmínky semenáčů planých i některých kulturních jabloní ve výšce 180 až 200 cm, v některých případech i výše. Stromky vysazujeme na podzim, při výsadbě na jaře zároveň provedeme hluboké zakrácení všech výhonů v koruně na tři až pět pupenů. Řez koruny děláme vždy v předjaří a ještě po dobu dalších dvou let. V pozdějších letech se zaměříme podle potřeby pouze na průklest příliš hustých korun nebo na vyřezání poškozených větví.

Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského
Zveřejněno: 19.2.2015

LOPUCH OBECNÝ

Léčivé účinky lopuchu

Lopuch je považován za jeden z nejlepších přírodních čističů krve. Jeho sušené kořeny, vykopané v prvním roce, jsou nejlepším léčebným zdrojem. K léčebným účelům se také mohou použít plody a listy lopuchu. Odvar z kořene lopuchu se používá k pročištění krve, proti kurdějím, vředům, revmatickým onemocněním, šupinatění kůže. Obklady z listů slouží proti modřinám a otokům. Výluh z listů lopuchu je vhodný při poruchách trávení. Tinkturu, silici nebo extrakt ze semen lopuchu lze použít zevně, a to při ekzémech, lupénce i hemoroidech. Dále se lopuch používá při vypadávání vlasů nebo při nadměrném výskytu lupů a při svědění pokožky hlavy. V Číně se lopuch využívá k léčbě impotence a neplodnosti.

Kořen se získává z jednoletých, ještě nekvetoucích rostlin, a to na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku vegetace rostliny ještě před rašením listů, maximálně na podzim druhého roku. Později už kořeny zdřevnatí a nejsou k potřebě. Za plnohodnotný platí kořen jadrný, takzvaný mastný, na rozdíl od dřevnatého. Po očištění se doporučuje ponořit kořeny na 3 minuty do vařící vody, účinné látky se tím stabilizují a lépe se uchovají. Teprve potom se kořeny suší, obvykle zavěšené na nitích. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga je křehká, na lomu bělavá, s nasládle hořkou chutí. Při dobrém uložení vydrží i více let. Semena se sbírají po úplném dozrání koncem léta, listy během celé vegetační doby.

Zdroj: Lopuch obecný
Zveřejněno: 8.8.2014

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017