Téma: 

podzimní řez ostružin


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

STŘÍHÁNÍ OSTRUŽIN

Choroby ostružin

Ostružiník netrpí nějakými vážnými chorobami, ale poslední roky se čím dál častěji vyskytuje rez (dobře patrná jako žlutý prášek v podélných prasklinách na výhonech) a řidčeji bejlomorka (vybouleniny na výhonech). Ani jedna z těchto chorob není pro rostlinu fatální, každopádně ji oslabují a ani esteticky nepůsobí příliš dobře. Silně napadené výhony mohou zaschnout. Chemické ošetření rzí je komplikované, proto se spíše doporučuje napadené výhony co nejdřív ostřihnout a spálit.

Detail odstavce: Choroby ostružin
Zdroj: Stříhání ostružin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: řízkování kanadských borůvek

Dobrý den všem,
začal jsem pěstovat kanadské borůvky a nám docela plodné podzimní odrůdy.Prosím o radu jak se dají namnožit domácím,zahradním zpúsobem.
Děkuji,Zdeněk

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 12.9.2018 uživatelem Zdeněk
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN

Řez a stříhání ostružin

V předjaří následujícího roku po výsadbě redukujeme počet výhonů jen na 3–4 nejsilnější a zakrátíme je asi o čtvrtinu až třetinu. Obrost, který se v průběhu vegetace vytváří na ponechaných výhonech, zakracujeme v době, kdy je již ve spodní části zdřevnatělý. Hlavní letorost není dobré zakracovat během vegetace. V dalších letech odřežeme odplozené, odumřelé výhony a loňské zakrátíme na délku 2–4 m, podle odrůdy. Veškeré obrosty zakrátíme (pokud jsme tak neučinili v předchozím roce) jarním řezem na 3–5 oček, aby se keř nadměrně nezahušťoval.

Detail odstavce: Řez a stříhání ostružin
Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN

Pěstování ostružin

Způsob pěstování závisí na míře odnožování a růstu šlahounů. Obvykle je vhodné zajistit rostlinám oporu, například jednoduchou drátěnkou nebo dvojdrátím vedle sebe i nad sebou. K drátům přichycujeme plodné výhony úvazky. Po sklizni ostružin jednoplodících odrůd výhony co možná nejdříve odstraňujeme až u země. Ostružiníky pěstujeme v široce vějířovitém tvaru. Výhodou upevnění na drátěnce je snadné ošetřování i sklizeň a zabránění vylomení křehkých květných výhonků.

Detail odstavce: Pěstování ostružin
Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Beztrný ostružiník

Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.

Zdroj: diskuze Beztrný ostružiník
Odesláno: 2.9.2015 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SVILUŠKA

Sviluška podzimní = sametka podzimní

Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.

Foto svilušky sametové (sametky podzimní)

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sametka podzimní.

Detail odstavce: Sviluška podzimní = sametka podzimní
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoc ostružin

Prosím o radu,

pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?

Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Odesláno: 23.8.2015 uživatelem Růžena
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ŘEZ ŠVESTEK

Řez švestek na obrázku

Zde si můžete prohlédnout fotografie zachycující řez slivoní.

Detail odstavce: Řez švestek na obrázku
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: katalpa

Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 6.9.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

SVILUŠKA

Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní

Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.

Foto štípnutí sviluškou sametovou (sametkou podzimní)

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět štípnutí od sametky podzimní.

Detail odstavce: Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: řez vinné révy na podzim

Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 27.9.2016 uživatelem Šiši
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN

Ostružiny na stromě

Ostružina beztrnná „Navaho“ je první z kultivarů se vzpřímeným vzrůstem (vyšlechtěno v Arkansasu, USA, 1988), oproti jiným kultivarům není bujně rostoucí, je rezistentní k septorióze. Zraje středně pozdně (polovina srpna až polovina září), plody má velmi sladké a aromatické, s pevnou dužninou a dobrou skladovatelností. Řez se provádí v jarních měsících, za vegetace se porost prosvětluje a provzdušňuje.

Detail odstavce: Ostružiny na stromě
Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Řez Vertiko

Chtěla bych obnovit pěstování vinné révy na zahrádce v Praze, stolní odrůdy Picurka a Talisman a použít k tomu vysoké kovové tyče ze starého vedení. Je pro stolní odrůdy vhodný řez Vertiko?

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 30.10.2017 uživatelem Naďa
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

CHOROBY OSTRUŽIN

Zasychání ostružin

Pokud vám u ostružin zasychají poupata a květy, poškozuje rostlinu pravděpodobně květopas jahodníkový. Vyskytuje se nejenom na jahodách, ale i na malinách a ostružinách. Dokáže zničit až 80 % úrody. Postřik proti němu se provádí v polovině dubna, před květem. Květopas je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, ukrývají se právě v zaschlých poupatech. Může se ale jednat i o špatnou zálivku. Tak nezapomeňte ostružiny občas zalít.

Jak se pozná

Květopas jahodníkový je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, nacházejí se v zaschlých poupatech.

Takto vypadá květopas jahodníkový.

Co s tím dělat

Postřik proti květopasu jahodníkovému se provádí v polovině dubna, a to před květem. V tomto období můžete aplikovat i některý postřik proti živočišným škůdcům.

Detail odstavce: Zasychání ostružin
Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: ROZMNOŽOVÁNÍ OSTRUŽIN A MALIN

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem VALOVÁ ANNA
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ OSTRUŽIN

Množení ostružin

K vysazování ostružiníku je třeba se odhodlat optimálně na podzim. Malinoostružiník a ostružiník bez trnů je určitě vhodnější vysazovat na jaře v době, kdy už nehrozí mrazy. Je třeba jej vysazovat s oporou. Optimálně bychom jej měli drátem připevnit v různých výškách. Opěrná konstrukce za pomocí drátěnky je naprosto ideální. Sazenice by od sebe měly mít odstup zhruba okolo 1 metru. U bujně rostoucích kultivarů se doporučuje až trojnásobná vzdálenost.

Ostružiník se může množit i pomocí semen. Semena ostružiníku se nejdříve namočí na dva dny do vody, aby změkla. Poté jsou semena ostružiníku připravena na výsev. Semena ostružiníku se zasadí do substrátu pro ovocné stromy, klíčení se urychlí igelitem.

Na zahradě vysazujeme jednoleté výhony ostružiníku se dvěma až třemi adventivními pupeny, umístěnými na podzemní části oddenku. Ostružiník vysazujeme zhruba na vzdálenost 50 cm od sebe, v řádcích alespoň 2 metry od sebe. Velmi důležitý je u ostružin i jejich řez. Řešit bychom jej měli v předjaří a redukovat je zapotřebí počet výhonů na 3 až 5. Zkrátit bychom je měli podle jejich síly klidně i celou jednu třetinu délky. Zkracovat musíme v době, kdy je keř své spodní části dřevnatý. Hlavní letorosty během vegetačního období v žádném případě nezkracujte. Při jarním řezu by měla být výsledná délka rostliny mezi 2 až 4 metry.

Detail odstavce: Množení ostružin
Zdroj: Stříhání ostružin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: katalpa

Lze radikální řez katalpy provádět každé jaro?

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 7.9.2017 uživatelem Monika Heřmanová
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

KATALPA - ŘEZ

Na co si dát pozor

Při řezu bychom nikdy neměli odstranit více než třetinu koruny. U starších rostlin by se měly odstraňovat pouze suché větve nebo jen provést odlehčovací řez.

Detail odstavce: Na co si dát pozor
Zdroj: Katalpa - řez
Zveřejněno: 30.9.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: nemoc ostružin

Jako náhradu za Sumithion můžete použít systémový insekticid Actara a nebo insekticid Vertimec 1.8 EC.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Odesláno: 25.8.2015 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ŘEZ ŠVESTEK

Jarní řez švestek

Vhodné je provádět takzvaný zmlazovací řez, který posilní plodnost stromu. Dělá se zkracováním hlavních větví o plných 50 až 100 centimetrů. Nejlepší období pro tento řez přichází tehdy, když slivoň začíná kvést, protože se tak poměrně lehce zacelí rány po řezu. Ty ale stejně musíte ošetřit. Pokud jsou přírůstky větší, bude nutný takzvaný udržovací řez. Na ten pamatujte při vegetativním přírůstku o délce alespoň 40 centimetrů, nejlépe však až 60 centimetrů. Pokud byste na tento druh řezu zapomínali, pupeny by se změnily na „spící“, což by znamenalo, že se v dolní části větví ochudíte o snadno dostupné plody.

Zde můžete zhlédnout video, jak správně provádět řez slivoní.

Detail odstavce: Jarní řez švestek
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

STŘÍHÁNÍ OSTRUŽIN

Prořezávání ostružin

Vzpřímeně rostoucí odrůdy se pěstují v řadách, podobně jako maliník. Dvouleté odplozené výhony se po sklizni nebo až na jaře u země odstřihnou, silné jednoleté rostliny se zkracují na jaře o třetinu délky, jejich obrost na 1–3 pupeny. Slabé jednoleté výhony se v létě odstraňují. Plazivé odrůdy se zkracují na jaře asi na 2 m a vyvazují se k drátěnce. Jejich postranní obrost se v létě zkracuje asi na 40 cm. Protože jsou méně mrazuvzdorné, musí se v polohách s většími zimními mrazy výhony na zimu sundat z drátěnky a položit na zem, aby byly přikryty sněhem nebo chvojím.

Detail odstavce: Prořezávání ostružin
Zdroj: Stříhání ostružin
Zveřejněno: 29.4.2017

KATALPA - ŘEZ

Jak to katalpa snáší

Řez dospělých stromů se omezuje nejčastěji na odstraňování suchých větví uvnitř koruny, které přirozeně odesychají v důsledku zastínění, a na citlivé redukce těžkých vodorovných větví. Katalpy se v žádném případě nehodí k tvarování. Jejich regenerační schopnost je se stoupajícím věkem čím dál slabší.

Pokud je to nevyhnutelné, řezat lze, ale zásah by neměl přesáhnout 1/3 délky větve. Protože se jedná o velmi pomalu rostoucí strom, měl by být řez vždy proveden uvážlivě.

Detail odstavce: Jak to katalpa snáší
Zdroj: Katalpa - řez
Zveřejněno: 30.9.2016

PĚSTOVÁNÍ OSTRUŽIN

Recepty s ostružinami

Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.

Ostružinová marmeláda

Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové

Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.

Džem z ostružin

Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal

Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.

Detail odstavce: Recepty s ostružinami
Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno: 27.11.2014

CHOROBY OSTRUŽIN

Vlnovník ostružiníkový

Škůdci tohoto typu si pochutnávají vedle ostružin i na angreštu a podobných plodinách. K parazitování vlnovníka dochází výhradně v oblasti pupenů. Napadení se pozná hlavně před olistěním, kdy pupeny nápadně zduří. Deformují se a jejich tvar připomíná kouli. Následně usychají a keřík všeobecně chřadne.

Jak se pozná

Vlnovník ostružiníkový je typický bělavý roztoč, v současnosti bohužel značně rozšířený. Vzhledově se jedná o doběla zabarveného roztoče o velikosti přibližně 0,5 mm. Řadí se do čeledi vlnovníkovitých.

Zde můžete vidět, jak vypadá vlnovník ostružiníkový.

Postřik

Vyplatí se vždy nakoupit rezistentní druhy keříků nebo stromků. Dále je nutné keříky a stromky pravidelně kontrolovat. Když se vlnovník objeví, musíte volit kvalitní postřik proti živočišným škůdcům. Mechanické odstranění větévek je nutné řešit v době, kdy teplota přesáhne 5 stupňů Celsia. Právě v takovémto prostředí začínají vlnovníci fungovat.

Detail odstavce: Vlnovník ostružiníkový
Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017

ŘEZ ŠVESTEK

Výchovný řez švestek

Hned po vysazení je nutný výchovný řez, který dá základ správnému tvaru koruny. Měl by se provádět pravidelně a důkladně. V průběhu prvního roku se kmen zkracuje přibližně na metr. Ideálním časem pro tento zásah je jaro. Příští rok je nutné ve stejnou dobu pokračovat. Vyberou se pouze tři nebo čtyři větve, ty se zkrátí o půlku, ostatní můžou více, vznikne z nich v budoucnu koruna. Později se jen provádějí řezy, jimiž se koriguje tvar, a to také na jaře. Nejčastěji se doporučuje pyramidálně dutá koruna, u níž chybí střední výhon. Zároveň se odstraní všechny větve, které překážejí těm hlavním.

Detail odstavce: Výchovný řez švestek
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Výchovný řez

U tohoto řezu jsou vždy větve stříhány podobně jako u řezu po výsadbě. Dodržujeme pravidlo, aby se nové větve nekřížily, nebyly napadeny chorobami či škůdci, nebo byly dokonce suché.

Výchovný řez spočívá v založení dalšího patra řezem. Stejně jako u spodního patra se větve budou řezat tak, aby se mohly rozvětvit do dvou směrů.

Větve by neměly růst ani příliš vodorovně, ani příliš kolmo vzhůru. Ideální sklon je kolem 30 až 45°. Příliš vodorovné větve se po násadě plodů mohou ohýbat k zemi, naopak příliš kolmé větve zase nemívají mnoho plodů, neboť na kolmých větvích se spíše tvoří pupeny listové.

Detail odstavce: Výchovný řez
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017

ŘEZ STROMŮ DLE PĚSTEBNÍHO TVARU

Palmeta

Tvarované ovocné stěny a palmeta jsou používány pro úsporu prostoru, a tedy ke zvýšení efektivity pěstování ovoce, především u jabloní. Účelem je rozprostření větví v logickém prostorovém uspořádání v daném místě. Estetické hodnoty jsou obvykle jen sekundárním efektem. Palmeta jsou velmi náročná na pravidelnou údržbu, často jsou takto pěstované dřeviny pěstovány pod závlahou. K pěstování dřevin jako ovocných stěn je třeba slabě vzrůstných odrůd na slabě vzrůstných podnožích, což bývá pravidlo, které je nejčastěji porušováno. Výsledkem dobrého výběru odrůdy a správného pěstování je sice brzká a vysoká plodnost, sklizeň plodů vysoké kvality, ale také rychlé stárnutí.

Součástí údržby těchto ovocných tvarů je pravidelný řez a zejména pravidelný letní řez, zimní řez je zde využíván spíše jako opravný prostředek v případě poškození. Mnoho pěstovaných odrůd ovoce nikdy nelze vhodně použít pro palmeta.

Detail odstavce: Palmeta
Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017

CHOROBY OSTRUŽIN

Bejlomorka ostružiníková

Jak se pozná

Bejlomorka ostružiníková vytváří na výhonech všeobecně známé zduřelé hálky.

Takto vypadá bejlomorka ostružiníková.

Postřik

Jedinou ochranou je odstraňování těchto výhonů. Toto musí být provedeno od června do začátku jara příštího roku, protože později jsou hálky prázdné.

Detail odstavce: Bejlomorka ostružiníková
Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017

ŘEZ STROMŮ DLE PĚSTEBNÍHO TVARU

Řez podle tvaru

Ovocné dřeviny lze pěstovat v různých tvarech a různým způsobem upravovat koruny řezem a ohýbáním větví. Zřejmě nejrozšířenější v intenzivních výsadbách je pěstování zákrsků. V zahradách větších rozměrů lze efektivně využít extenzivní tvary s vyšší korunou, ale i na práci náročné pěstování v ovocných stěnách (palmeta). Použití určitého tvaru by mělo efektivně odpovídat především použitému materiálu, zvolenému prostředí, plánované údržbě a požadavkům na velikost a kvalitu sklizně.

Detail odstavce: Řez podle tvaru
Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017

ŘEZ ŠVESTEK

Kdy a jak stříhat švestky

Stříhání švestek je základem pro velkou úrodu. Řez by se měl provádět pravidelně a rozhodně se přitom nebojte být poměrně razantní. Hned po vysazení na vás čeká takzvaný výchovný řez, kterým založíte správný tvar koruny. Během prvního roku byste měli kmen zkrátit přibližně na metr. Ideální čas k tomuto kroku nastává na jaře. Příští rok ve stejnou dobu musíte pokračovat. Vyberte pouze tři čtyři větve, které zkrátíte o půlku, ostatní můžete více. Z těch také v budoucnu vznikne koruna. Dál vás čeká už jen řez, kterým zkorigujete tvar, a to také ve stejnou dobu, to znamená na jaře. Nejvhodnější je řez s takzvanou pyramidálně dutou korunou, kde chybí střední výhon. Pryč při něm musí všechny větve, které překážejí těm hlavním. Mnohé z nich by se nakonec samy postupem času mohly vylomit, protože rostou v ostrém úhlu a nezvládnou váhu plodů. V nejhorším případě by se mohl zničit i celý strom. Uvedeným krokem tomuto účinně předejdete.

Detail odstavce: Kdy a jak stříhat švestky
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018