Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PIVOŇKA KOPROVÁ

Koprová omáčka - video

Pokud jste začáčátečníci, tak zde můžete vidět video s přípravou koprové omáčky.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Diskuze: Re: Pivonka

množím a pěstuji již dlouho tel 777464691

Zdroj: diskuze Pěstování pivoněk
Počet odpovědí: 2

Koprová omáčka a apetit

Koprová omáčka patří mezi noblesní omáčky, je jednou z nejlepších a nejtypičtějších omáček pro českou kuchyni. Hlavní součástí koprové omáčky je samozřejmě kopr. Kopr je čerstvá bylinka s charakteristickým aroma, krásnou vůní a dokáže některá jídla dovést k dokonalosti. Dovedete si představit například lososa nebo naložené okurky bez kopru? Většina z nás určitě ne. Ovšem názory na koprovou omáčku se různí. Jsou dvě skupiny. Jedna skupina koprovou omáčku zbožňuje, druhá skupina ji nesnáší.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Diskuze: Pivoňka

Dobry den,uz 13 roku nam dela radost drevita pivonka. Uz nekolikrat jsem si po odkvetu nechala dozrat dva semeniky s potom semena zasazela. Nikdy mi nevzesla.
Prosim ,poradte,jak semena a kam vyset. Dekuji
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Pěstování pivoněk
Počet odpovědí: 2

Koprová omáčka ze zakysané smetany

Suroviny:

  • 1 kelímek zakysané smetany
  • ¼ l mléka
  • 1 polévková lžíce hladké mouky
  • 1 polévková lžíce sádla
  • sůl
  • ocet

Postup:

Do hrnce dáme sádlo, mouku a připravíme světlou jíšku. Podle potřebné hustoty přidáme mléko a vaříme za stálého míchání cca půl hodiny. Do provařené omáčky přidáme nadrobno nasekaný kopr, necháme ještě chvíli povařit, poté přidáme zakysanou smetanu a dochutíme octem a solí. Koprová omáčka se zakysanou smetanou se podává tradičně s vařenými brambory a vejcem.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Diskuze: pivoňka

Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?

Zdroj: diskuze Pivoňka
Počet odpovědí: 0

Kdy pivoňky kvetou

Pivoňky kvetou podle stavu klimatických podmínek v dubnu, květnu, červnu a červenci.

Zdroj: Pivoňka

Diskuze: Re: Pivoňka

Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.

Zdroj: diskuze Pivoňka
Počet odpovědí: 1

Pivoňka bylinná

Bylinná pivoňka (Paeonia) má dužnaté kořeny s pupeny, z nichž se vyvíjejí listy a lodyhy. Listy jsou řapíkaté, tuhé a sytě zelené.

Asi nejznámější a nejoblíbenější bylinnou pivoňkou je pivoňka lékařská (Paeonia officinalis). Vykvétá v první polovině května plnými karmínově červenými květy. Jsou ale známé i kultivary s květy růžovými a bílými. Tato robustnější pivoňka silně voní, má velké leskle zelené listy a dorůstá výšky až 80 cm. Pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) rozkvétá začátkem května. Je ze všech pivoněk nejnižší (50 cm), má jemné, kopru podobné listy a jeden tmavě červený květ. Pochází z Balkánu a východní Evropy a v přírodě je vzácná a ohrožená. Od druhé poloviny května až do konce června kvete pivoňka čínská (Paeonia lactiflora), která je nejmohutnější, dorůstá výšky až 100 cm, a květy mívá v nejširší paletě barevných odstínů – od bílé přes růžovou, červenou až po fialovou. Také má velké množství odrůd s poloplnými a plnými květy se spoustou postranních poupat, která rozkvétají postupně. Obvykle nádherně voní. Některé pozdní odrůdy rozkvétají až koncem června a začátkem července. Japonská pivoňka (Imperial) má prašníky přeměněné v menší, často rozdílně zbarvené korunní lístky. Na skalkách i obrubách záhonů se často pěstují botanické druhy pivoněk. Pivoňka Mlokosevičova (Paeonia mlokosewitschii) má velké žluté květy a pochází z Kavkazu.

Zdroj: Pivoňka

Diskuze: Pivonka

Dobrý den, mám na zahradě pivonky ale letos nevykvetly.Sluničko a vláhu mají.Děkuji za odpovědˇ Ivana

Zdroj: diskuze Pěstování pivoněk
Počet odpovědí: 2

Cena a prodej

Pivoňky lze zakoupit v zahradnictvích, jejich cena se pohybuje kolem 150 korun, ale záleží na druhu pivoňky.

Zdroj: Pivoňka

Diskuze: Pivoňka

Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav

Zdroj: diskuze Pivoňka
Počet odpovědí: 1

Pivoňka dřevitá

Pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa) se dá vysazovat jako kontejnerová rostlina od jara do podzimu. Už nyní se v zahradnických centrech nabízejí roubované rostliny s květem, můžete si proto udělat představu, jaká barva se vám bude líbit.

Prohlédnete-li si křovitou pivoňku, poznáte místo roubování podle srostlé kůry. Musí být alespoň patnáct centimetrů hluboko v zemi, jinak se může stát, že vám na keři vyrazí plané výhony.

Jáma pro výsadbu by měla mít 50 x 50 cm, vyplňte ji kvalitní zeminou s přídavkem dobrého kompostu. Protože pivoňka bude na stanovišti mnoho let, vyberte pro ni místo s rozmyslem. Rozroste se téměř do dvoumetrové šíře i výšky a přesazování nesnáší. Půdu vyžaduje propustnou a živnou (vzhledem k dlouhověkosti), teplejší chráněnou polohu na mírném slunci nebo v polostínu. Před zimou zakryjte každoročně dřevitou pivoňku po obvodu kořenového balu chvojím.

Zdroj: Pivoňka

Koprová omáčka z mléka

Suroviny:

  • 1 litr mléka
  • 4 vejce uvařená natvrdo
  • 1 polévková lžíce polohrubé mouky
  • sůl
  • 1 polévková lžíce cukru
  • ocet
  • nasekaný kopr

Postup:

Mléko uvedeme do varu. Mezitím si v hrnečku rozmícháme polohrubou mouku s mlékem na zahuštění. Až se mléko začne vařit, přidáme rozmíchanou polohrubou mouku a za stálého míchání necháme zhoustnout do krémové podoby. Osladíme, trochu osolíme a přidáme nasekaný kopr, čím více tím lépe. Nakonec dochutíme octem. Ocet musíme do omáčky zamíchat rychle, aby nedošlo k jejímu sražení. Podáváme s bramborem nebo houskovými knedlíky a natvrdo uvařenými vejci, která rozkrojíme napůl.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Koprová omáčka s hovězím masem

Suroviny:

  • kopr
  • cukr
  • sůl
  • 1 dl citronové šťávy
  • 500 g hovězího masa bez kosti
  • 2 dl mléka
  • 40 g tuku
  • 40 g hladké mouky
  • máslo

Postup:

Hovězí maso očistíme, omyjeme a vložíme do osolené vody s cibulí. Přivedeme k varu a vaříme, dokud není maso úplně měkké. Poté maso vyjmeme a nakrájíme na slabší plátky. Vzniklý vývar použijeme na přípravu omáčky. Na omáčku si připravíme bešamelový základ tak, že na tuku osmahneme hladkou mouku, zalijeme ji mlékem a za stálého míchání vaříme. Poté přilijeme smetanu, promícháme a dochutíme citronovou šťávou a cukrem. Nakonec přidáme nadrobno pokrájený kopr. Před podáváním můžeme omáčku zjemnit máslem. Plátky masa poklademe na talíř a přeléváme je koprovou omáčkou. Podáváme s knedlíkem.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Pivoňka

Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňky dřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.

Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.

Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.

Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.

Zdroj: Pivoňka

Koprová omáčka od babičky

Suroviny:

  • 5 lžic hladké mouky
  • 3 lžíce oleje
  • 500 ml plnotučného mléka
  • 1 kelímek smetany ke šlehání
  • 3 lžíce přepuštěného másla
  • 500 ml hovězí vývar
  • ocet
  • čerstvý nebo sterilovaný kopr
  • mletý bílý pepř
  • sůl
  • cukr

Postup:

V kastrolu si rozehřejeme přepuštěné máslo s trochou oleje. Vmícháme do něj hladkou mouku a připravíme světlou jíšku. Do hotové jíšky prudce a najednou vlijeme vývar. Důležité je jíšku rychle a důkladně míchat. Pak vše vaříme, dokud se nerozvaří případné hrudky. Základ koprové omáčky ztlumíme a pak do něj pomalu vléváme mléko. Pokud je omáčka příliš řídká, rozmícháme ve smetaně trochu hladké mouky a vlijeme ji do omáčky. Pokud je hustota dostatečná, vlijeme smetanu samotnou. Omáčku převaříme a přidáme kopr. Nakonec omáčku podle chuti osolíme, lehce opepříme a ochutíme cukrem a octem. Omáčku podáváme s knedlíky a vařeným vejcem.

Zdroj: Koprová omáčka recept

Choroby a škůdci

Nejčastěji vyskytujícími se houbovými chorobami jsou plíseň pivoňková (Botrytis paeoniae) a plíseň šedá (Botrytis cinerea). Ochrana proti těmto chorobám spočívá v mechanickém odřezávání napadených částí a jejich okamžitém pálení. Rostliny je třeba opakovaně ošetřit postřikem fungicidními přípravky obsahujícími kontaktní a systémové složky. Používají se preventivně i kurativně, a to na jaře při počátku rašení a opakovaně na podzim. Před výsadbou mladých rostlin je vhodné celé rostliny včetně nádoby ponořit do roztoku fungicidního přípravku.

Z živočišných škůdců je nejobávanější kořenové háďátko. Při zjištění jeho výskytu je nejlépe rostlinu spálit.

Zdroj: Pivoňka

Druhy květenství

Jednoduché květy – mají miskovitý tvar s jednou či dvěma řadami zvlněných korunních lístků a nápadnými tyčinkami uprostřed květu.

Poloplné květy – jsou podobné jednoduchým květům, mívají však tři řady korunních lístků. Takovýto tvar květu v tmavě růžové má Cora Stubbs, světle růžová Westener nebo čistě bílá Hawaian Sun.

Plné květy – bývají okrouhlé s jednou nebo dvěma vnějšími řadami velkých korunních lístků. Ostatní jsou hustší, zmenšují se ke středu a vyplňují zbytek květu tak, že tyčinky zanikají. Některé odrůdy jsou dvoubarevné – jako červenobílá Gay Paree či žíhaná bíločervená Madame Jules Dessert. Zajímavě lososová je odrůda Pink Hawaien Coral, Lady Anna zas potěší milovníky růžové barvy. Odrůda Rubra Plena (červená) a Alba Plena (bílá) krášlily už zahrádky našich babiček a prababiček.

Sasankovité květy – jsou typické pro japonské pivoňky a kultivary z nich vyšlechtěné. Střed květu vyplňují korunní lístky vzniklé z tyčinek.

Zdroj: Pivoňka

Jak na pivoňky po odkvětu

Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.

Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevité pivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.

Zdroj: Pivoňka

Bramborový salát s jablky

Ingredience:

  • ½ lžíce plnotučné hořčice
  • ½ lžičky hořčičných semínek
  • 100 g jablek
  • 10 g soli
  • 1 bobkový list
  • 1 menší cibule
  • 130 g mrkve
  • 150 g nakládaných okurek
  • 170 ml vinného octa
  • 250 ml vody
  • 3 g soli
  • 3 vejce
  • 50 g cukru
  • 5 lžic majonézy
  • 700 g brambor
  • 70 g celeru
  • 70 g pastináku
  • 8 kuliček černého pepře
  • 1 kulička nového koření
  • Koprová nať
  • Šťáva z půlky citrónu

Postup přípravy:

Nejprve si v hrnci krátce nasucho opražíme koření. To pak zalijeme vodou, octem a osladíme. Směs přivedeme k varu a asi 15 minut ještě povaříme. Poté koření vyjmeme. Mezitím si očistíme a nakrájíme kořenovou zeleninu na malé kousky a vložíme ji do ještě teplé směsi. Zeleninu se směsí necháme vychladnout při pokojové teplotě. Pak ještě přidáme šťávu z citronu a lák se zeleninou dáme do lednice na 24 hodin. Další den vaříme do změknutí omyté brambory ve slupce v osolené vodě. Jakmile vychladnou, tak je oloupeme a nakrájíme na kostky. Oloupeme si také jablka a nakrájíme je na kostky. Brambory i jablka zakápneme citrónovou šťávou. Všechnu zeleninu s jablky, vejci, okurkou dáme do mísy, přidáme majonézu s hořčicí a vše pořádně promícháme. Salát ještě dosolíme a dopepříme. Nakonec salát necháme ještě v lednici 4 hodiny odležet.

Zdroj: Bramborový salát

Recept na nakládané zelí s mrkví

Ingredience: 5,5 kg hlávkového zelí, 250 g jablek zbavených jádřinců, 130 g očištěné mrkve, 100 g soli, 10 g kmínu, 5 g semínek kopru, 6 ks bobkového listu

Postup: Zelí očistíme, opláchneme a ručně nebo pomocí kruhadla nakrouháme (bez košťálů). Do nakrouhaného zelí přimícháme sůl, kmín a koprová semínka. Směs vložíme do kameninové nádoby nebo dřevěného sudu a dobře upěchujeme (například dřevěnou palicí). Přebytečnou šťávu odléváme. V nádobě necháme místo, aby se šťáva během fermentace nevylévala. Mezi jednotlivé vrstvy zelí přidáme nastrouhanou mrkev, čtvrtky jablek a bobkové listy. Povrch připraveného zelí přikryjeme vyvařeným kouskem plátna, na ně položíme vydrhnuté a propařené prkénko nebo talířek a zatížíme například kamenem. Necháme 2 dny v teple kolem 18 °C kvasit. Třetí den nádobu se zelím přemístíme do chladnější místnosti, aby okolní teplota měla kolem 8–10 °C, necháme kysat. Zpočátku můžeme zelí čistou dřevěnou palicí opakovaně stlačovat, podpoříme tak fermentaci a únik plynů, zelí však musí mít po celou dobu přípravy i přechovávání povrch zalitý šťávou, jinak plesniví a hnije. Kvašení trvá cca 4 týdny. Hotové zelí uchováváme v chladnu a temnu, přičemž zelí musí být stále ponořené v tekutině. Objeví-li se povrchová plíseň, musíme ji ihned odstranit, prkénko pokaždé vydrhneme a spaříme, plátno vyvaříme.

Zdroj: Zavařování kysaného zelí

Recept

Recept je podle Kluků v akci koncipován pro šest porcí.

Ingredience maso: 2 kg jehněčí kýty s kostí, mletý pepř, sůl, 150 g másla

Postup: Kluci v akci jehněčí kýtu vykostí a stáhnou řeznickým provázkem. Cibuli nakrájejí na hrubé klínky, rozloží ji na dno pekáče, vloží kýtu, kterou osolí a opepří. Poté Kluci v akci přidají bobkový list, máslo i kost z kýty. Podlijí vše vodou, přiklopí a pečou za občasného přelití vypečenou šťávou doměkka.

Ingredience na koprovou omáčku: 100 g másla, cca 100 g hladké mouky, 1 l 33% smetany, cca 80 g cukru, sůl, svazek kopru

Postup: Kluci v akci na másle připraví jíšku, kterou za stálého míchání zalijí smetanou a provaří 20 minut. Během vaření ochutí směs cukrem, solí a přidají sekaný kopr.

Aby byl pokrm dokonalý, tak Kluci v akci doporučují podávat hned dvě přílohy. A to brambory s tvarohem a halušky s máslem.

Ingredience na brambory s tvarohem: 1 kg brambor, 200 g tvrdého tvarohu, sůl, 100 g másla

Postup: Kluci v akci brambory oškrábou a uvaří v osolené vodě, dále doporučují přidat kmín. Scezené brambory Kluci v akci podávají se strouhaným tvarohem, přelévané přepuštěným máslem.

Ingredience na halušky s máslem: 200 g syrových brambor, 1 kg hladké mouky, 2 dl mléka, voda podle potřeby, sůl, přepuštěné máslo

Postup: Kluci v akci syrové brambory oškrábou a nastrouhají najemno, v míse je smíchají s mlékem, moukou, solí, podle potřeby přidají vodu – těsto by nemělo být ani příliš řídké, ani příliš husté, doporučují Kluci v akci, prostě takové, aby se dalo dobře protlačit sítem na halušky (noky). Halušky pak zavaří do vroucí osolené vody.

Obě přílohy v rozumném množství Kluci v akci podávají současně. Jedině tak vznikne dokonalá souhra chutí jehněčí kýty se sladkou koprovou omáčkou, bramborami s tvarohem a haluškami.

Zdroj: Koprová omáčka podle Kluci v akci

Dietní recepty z telecího masa

Telecí maso je stejně univerzální a dietní jako kuřecí maso. Telecí má však velmi jemnou, méně výraznou chuť. Je libové a lehce stravitelné, má velmi nízký obsah tuků, a tak je ideální pro dětskou a dietní stravu. Nejlepší maso poskytuje kýta, pečeně, ledvina a panenka, méně jakostní je pak z boku, hlavy, krku a kližek. I z méně kvalitních částí se dají připravit skvělé dietní recepty. Hlava, kromě výborného masa, jakým jsou líčka, obsahuje minimum tuku, zato spoustu kolagenu. Nevyhazujte ani brzlík a kosti, brzlík se dá vařit, dusit, péct i smažit a z kostí je ten nejlepší telecí vývar. Telecí vývar není polévka, sám o sobě se nejí, ale protože je chuťově neutrální, dá se díky němu vytvořit jakákoli omáčka. Zredukovanou podobou tohoto vývaru je demi glace, což je bohatá hnědá omáčka, kterou najdete v rozpisu surovin u každého druhého receptu.

Telecí medailonky

Ingredience: 4 ks telecí kýty, listový špenát, odtučněné nebo polotučné mléko, žitná mouka (jemně mletá), sůl, česnek

Postup: Telecí maso nakrájíme na medailonky, osolíme, zlehka potřeme česnekem a necháme zatáhnout na pánvi z obou stran, poté maso vložíme do hrnce, přidáme špenát (můžete nakrájet) a necháme dusit. Když je maso měkké, přidáme do směsi trochu mléka na zjemnění, zaprášíme žitnou moukou a necháme chvíli povařit. Nakonec můžeme ještě dosolit. Jako přílohu podáváme noky.

Noky

Ingredience: 300 g brambor, 150 g žitné mouky (jemně mleté), 1 vejce, špetka soli

Postup: Brambory uvaříme ve slupce, po vychladnutí oloupeme a nastrouháme najemno. Do brambor přidáme mouku, sůl, vejce a ručně zpracujeme v těsto. Hotové těsto rozdělíme na 4 kusy a vyválíme na dlouhé tenké válečky, které následně rozkrájíme na kousky asi 3 cm dlouhé. Noky vaříme v osolené vodě, dokud nevyplavou.

Koprová omáčka

Ingredience: 1 kg telecího zadního masa, sůl, pepř, 1 lžíce žitné mouky, kytička čerstvého kopru, 200 ml mléka, ocet, stévie

Telecí zadní maso zbavíme všech tučných částí, nakrájíme na plátky, jemně osolíme a lehce orestujeme, aby se maso zatáhlo. Poté vložíme do hrnce, zalijeme vodou, trochu osolíme a vaříme, dokud maso nezměkne. Po uvaření maso vyjmeme a ze vzniklého vývaru odebereme mastná oka, přidáme sterilovaný nebo čerstvý nasekaný kopr, necháme chvíli povařit, poté zjemníme mlékem, zahustíme žitnou moukou, necháme provařit a dle potřeby dochutíme solí, octem a stévií sladkou. Podáváme s vařeným bramborem.

Telecí se zelím

Ingredience: telecí karé, sůl, drcený kmín, hlávka červeného zelí, brambory, kmín, 1 lžíce octa, stévie, 1 lžíce žitné mouky

Postup: Telecí karé osolíme a přidáme trochu drceného kmínu, podlijeme lehce vodou a dáme do trouby. Pečeme do změknutí. Jako přílohu místo knedlíku podáváme vařený brambor. Červené zelí nakrájíme najemno, osolíme, přidáme trochu kmínu, octa, stévii a necháme dusit doměkka. Nakonec jemně zaprášíme žitnou moukou a zdravé dietní české jídlo je na světě.

Zdroj: Telecí maso

Pěstování pivoněk

Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také příliš náchylné na choroby či napadení škůdci.

Většině bylinných i dřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště, pouze některé východoasijské lesní druhy dávají přednost polostínu až stínu.

Starší rostliny nevyžadují zvláštní péči: zjara po odkvětu je můžete přihnojit dobře rozleželým kompostem nebo minerálním hnojivem – vhodná jsou hnojiva určená růžím. Chybí-li na jaře vláha, pak pivoňky zálivku přivítají, v létě po odkvětu vydrží i krátkodobá sucha.

Odstraňování semeníků by mělo být pravidlem u bylinných i dřevitých pivoněk, zimní přikrývka u bylinných pivoněk stačí jen první rok po výsadbě, jinak jsou zcela mrazuvzdorné.

Plnokvěté odrůdy můžete podepřít nebo vyvázat, protože těžké květy vítr často poláme, po dešti se pak ohýbají vlastní vahou až k zemi.

Pivoňky vyniknou nejlépe jako samostatné keře nebo v malých jednodruhových skupinách. Mezi sebou se kombinují dost obtížně z důvodu přílišné rozmanitosti tvarů a barev květů. Dobře vypadají ve společenství okrasných trav, zjara vyniknou jejich červené výhony vedle narcisů, modřenců a tulipánů. Při podzimním vybarvení pivoněk do bronzova zjistíte, že si opravdu vystačí bez velké společnosti.

V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou zeminu.

Většina asijských bylinných druhů vyžaduje neutrální až mírně kyselou zeminu. Bylinné druhy nesázíme hluboko, pupeny by měly být jen asi 4–6 cm pod povrchem. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů.

Dřevité pivoňky a evropské bylinné druhy preferují půdu neutrální až mírně zásaditou. Sazenice dřevitých druhů naopak můžeme zapustit při výsadbě 10 cm hlouběji, než byly původně. Z kmínků a větviček zapustí další kořeny a mají pak rychlejší a bohatší přírůstky.

Nejvhodnější doba pro sázení je přibližně od konce srpna do začátku listopadu, sazenice v nádobách s dostatečným kořenovým balem můžeme samozřejmě sázet po celou dobu vegetace. Při výsadbě je dobré do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo.

Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu jednotlivých trsů či keřů proto připravíme jámy o průměru přibližně 50 cm a okolo 50–70 cm hloubky. Je-li podloží špatně propustné, nasypeme na dno asi 10–15 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek).

Dřevité pivoňky v případě potřeby zaléváme po celou dobu vegetace. Pokud jsou rostliny na místě vysazeny déle než 2–3 roky, bývá již půda vyčerpaná a je nutné rostliny během vegetace přihnojovat (běžnými hnojivy obsahujícími dusík, fosfor a draslík) buď v zálivce, nebo postřikem na list.

U dřevitých pivoněk můžeme na jaře povrch substrátu posypat pomalu rozpustným hnojivem nebo dobře uleželým hnojem, z nichž se při zálivce postupně přes celou sezonu uvolňuje dostatek živin.

Rostliny nemají rády přesazování, a tak by místo výsadby mělo být pokud možno již trvalé. Bylinné pivoňky se dožívají většinou kolem 30 let, ale často i více, dřevité druhy mnohdy i přes 100. Ve své domovině, v Číně, existují nádherné exempláře dřevitých pivoněk staré několik set let.

Pivoňky množíme výhradně dělením starších rostlin na konci léta. Je možné množit i výsevem semen, ale získáme tak velmi nekvalitní a nejednotné mladé rostlinky.

Zdroj: Pivoňka

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU