Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

POŠTÍPÁNÍ MUCHNIČKOU

OBSAH

Hmyz muchnička

Muchničky jsou zástupci dvoukřídlého hmyzu, mají tmavou barvy a mohou dorůstat až do délky 5 mm. Krev sají pouze samičky a jejich bodnutí může vyvolat alergickou reakci. V některých případech může dojít i k otravě krve slinami. Při rozškrábání hrozí infekce, místní záněty a špatné hojení rány. Muchničky útočí ve dne, bodnutí je bolestivé, silně svědí a vzácností nejsou silné alergické reakce.

Muchničky mají poměrně velkou hruď. Larvy se vyvíjejí ve vodě. V některých letech, například po povodních, mají ideální podmínky k vývoji a také toho patřičně využijí. Po vylíhnutí jsou jich potom desetitisíce a začínají napadat savce.

Štípnutí muchničkou může být velmi bolestivé a svědivé – víc než od komára. Krev z ranky může vytékat ještě chvíli po kousnutí muchničkou a svědivost a otok mohou být patrné ještě několik dní po kousnutí.

Larvy muchniček jsou velmi citlivé na čistotu vody, ve které se vyvíjejí – čím čistější vodní zdroj, tím lépe. Svým vývojem jsou vázány na prudce tekoucí vody. Samičky lepí svá vajíčka pod vodní hladinou na kameny i rostliny, kde se larvy po vylíhnutí drží přísavnou destičkou a jemnými vlákny.

V některých částech světa jsou muchničky přenašeči závažných chorob. V Africe nebo Latinské Americe může být muchnička přenašečem vlasovce Onchocerca volvulus, který způsobuje u některých lidí „říční slepotu“ (trvalé oslepnutí). Jsou dokonce popsány případy, kdy zvířata uhynula po útoku muchniček v důsledku alergické reakce na stovky štípanců a následné udušení.

Zdroj: Muchnička

Poradna

V naší poradně s názvem DOTĚRNÝ HMYZ MOCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hynek Pukl.

Nevím co mi rozpíchalo obě ruce. Doktorka říká že je to od Mochničky.Je to hmyz, nebo druh komára? poraďte mi prosím.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…

Zdroj: diskuze Dotěrný hmyz mochnička

Blechy na člověku

Blecha lidská navzdory svému názvu žije a saje nejenom na člověku, ale bez větších problémů cizopasí i na ostatních domácích zvířatech, zejména na psech, kočkách a vepřích. Příležitostně se může objevit i na jiných hostitelích. Blecha lidská byla nejhojněji rozmnožena v domácnostech od 14. do 19. století. Na přelomu 20. století ji vystřídala blecha psí, která převažovala až do 50. let, kdy začala být vytlačována blechou kočičí. Momentálně je blecha lidská zcela na ústupu. K jejímu potlačení přispěl vývoj a vliv hygienické úrovně obyvatelstva. Nicméně ještě i dnes je možné se s ní setkat. Od ostatních blech se velmi výrazně liší především absencí hřebenu na těle.

Člověk bývá blechami napaden pouze výjimečně, a to především v návaznosti na kontakt se zablešeným zvířetem. Lidská medicína pulicosis (latinský medicínský termín pro zablešení člověka) nepovažuje díky téměř neexistujícímu výskytu blech u lidí za velký problém. Lékařské repetitorium nemá ve svém obsáhlém rejstříku heslo pulicosis vůbec uvedeno. Nepříjemné je snad jen bleší kousnutí. Na kůži poštípaného člověka se objeví typický svědivý či pálivý zarudlý pupenec, který však za několik hodin samovolně mizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže, podobně jako při kousnutí kterýmkoliv jiným bodavěsavým hmyzem. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa. Zde by měly pomoci časté koupele.

Zde je vidět kousnutí blechy u člověka.

Zdroj: Blechy v bytě

Krém či gel

Dříve se používala a byla známá octanová mast, nyní je k dostání forma gelová. Octan gel je určen k zevnímu použití a pomáhá při mechanicky způsobených otocích, pohmožděninách či při poštípání hmyzem. Působí adstringentně a chladivě.

Rosen Octan gel mějte vždy po ruce při sportu i v přírodě. Doma následně pokračujte v aplikaci studených obkladů, přičemž pro přípravu roztoku použijte Octan sáčky.

Složení Octan gelu: aqua, potassium alum, acetic acid, hydroxyethylcelulosa, citric/malic acid, sodium bicarbonate, calcium oxide, PVP, magnesium stearate, talc.

Použití: Octan gel nanášejte na postižené místo několikrát denně. Neaplikujte do otevřených ran.

Výrobce: RosenPharma a.s., Praha

Balení: 40g tuba (Gelatum aluminii acetici malici 40 g)

Octanovou mast (krém) lze v lékárně koupit jako Unguentum Burow, v podobě již namíchaného kelímku cca za 50 Kč.

Zdroj: Octanová mast otoky

Tymián čaj

Tymián má poměrně velké množství silice obsahující tymol (až 3,5 %) a další účinné látky, jako je cymol, karvakrol, a-pinén, linalol, borneol a cineol, dále až 10 % tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny a flavonoidy. Léčivé účinky této byliny můžeme využít například prostřednictvím výluhu. Čaj lze připravit jak z čerstvého, tak ze sušeného tymiánu. Měla by se sbírat nať kvetoucí nebo nať těsně před rozkvětem. Tymián lze sušit ve svazcích, které se zavěsí na šňůru v suché a vzdušné místnosti, nebo umělým teplem (v sušičce) při maximální teplotě 40 °C.

Příprava čaje: 1 plnou lžíci tymiánu vložte do hrnečku se 150 ml studené vody a pomalu přiveďte k varu. Poté sejměte ze sporáku a nechte 10 minut louhovat. Sceďte a oslaďte nejlépe medem.

Pozitiva tymiánového čaje:

  • působí proti průjmům a nadýmání, při zánětech zažívacího traktu;
  • mírní kašel a bolest v krku při léčbě nachlazení, působí protizánětlivě;
  • je účinný proti bakteriím a plísním, střevním prvokům a parazitům;
  • stimuluje produkci bílých krvinek, čímž zvyšuje odolnost organismu;
  • je vhodný při inhalacích, jako ústní voda nebo kloktadlo;
  • pomáhá při infekcích močových cest a močového měchýře, účinkuje jako diuretikum.

Pozor, jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto (nejen) čaj konzumujte s mírou. Tymián se úspěšně používá ve formě kloktadel, koupelí (působí výborně na regeneraci buněk pleti) a jako koření do různých jídel (zlepšení trávení, proti nadýmání).

Příprava tymiánových kapek: 150 g čerstvě nasekané natě tymiánu vložte do zavařovací sklenice. Přidejte 300 ml čistého alkoholu z lékárny a vše nechte jeden týden odpočívat. Čas od času obsah sklenice promíchejte. Po týdnu sceďte, zřeďte 300 ml převařené vody a naplňte do malých skleniček. Kapky uchovávejte v chladu a temnu.

Příprava tymiánu k inhalaci: 1 l vody přiveďte k varu a přidejte 3 lžíce tymiánu. Hrnec odstavte ze sporáku. Vše nechte asi 10 minut louhovat. Připravený nálev vlijte do misky a můžete inhalovat.

Příprava koupele s tymiánem: Do většího hrnce nasypte 1–2 hrsti čerstvého nebo sušeného tymiánu. Přilijte 2–3 l vařící vody. Nechte 10 minut louhovat a nakonec opatrně sceďte. Tento koncentrát si pak přidejte do teplé vody ve vaně.

Tip: Čerstvou nať tymiánu lze použít na poštípání hmyzem.

Zdroj: Tymián obecný (Thymus vulgaris)


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP