příprava záhonu na česnek

JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Půda pro pěstování rajčat a její složení

Rajčata jsou poměrně náročné rostliny, vyžadují pro svůj růst speciální půdu, která je dobře zásobená živinami. Půda by měla mít pH mezi 6,0 až 6,5. Hodnotu pH na vámi připravovaném záhonu či v nádobě určené k pěstování zjistíte použitím lakmusového papírku. Jste-li si jisti, že vám v předchozím období v této půdě rostla zelenina bez problému, nechyběly jí žádné živiny a úroda byla solidní, pak je velice pravděpodobné, že hodnota pH spadá do správného rozsahu a vy se tím dále nemusíte zabývat. Zjišťovat pH půdy byste měli asi dva až tři měsíce pře samotnou výsadbou rajčat, abyste byli schopni odstranit možné nedostatky. Potřebujete-li zvýšit pH, je zapotřebí použít mletý vápenec, zatímco použitím sodíku pH snížíte.

Příprava záhonu

Před přesazováním sazeniček rajčat do zvoleného záhonu je zapotřebí půdu přerýt a obohatit živinami, a to buď z dobře rozleželého kompostu, nebo použitím proleželého chlévského hnoje. Půdu pečlivě upravte, větší hroudy hlíny rozmělněte, zbavte plevele, aby zbytečně neoslaboval rostliny tím, že bude odčerpávat potřebné živiny. Teprve takto pečlivě připravený záhon je nachystaný k sázení.

Příprava nádoby pro pěstování

Chystáte-li se pěstovat rajčata v nádobě, můžete použít klasický zahradní substrát, který zakoupíte v každém zahradnictví. Opět nejlépe použijte rozleželý kompost a se substrátem promíchejte jedna ku jedné. V nádobě je dobré na dno použít chlévský hnůj nebo rozsekanou trávu, obojí se při svém rozkladu zahřívá, čímž pak bude podporován růst rostliny. Hnůj či trávu zasypte připraveným speciálním substrátem – a máte hotovo.

Detail odstavce: Půda pro pěstování rajčat a její složení
Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat
Zveřejněno: 2.10.2013

JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Výsadba rajčat

Rajčata vysazujte na pečlivě připravený záhon nebo do připravených nádob. U nádob dáváme kořeny až na dno a zasypáváme je až po dolní část lodyhy. U záhonu dodržujeme to, aby rostlinka byla zasazena dostatečně hluboko, aby nedošlo k jejímu vyvrácení. Rostlinky dáváme dostatečně od sebe, aby si později vzájemně nestínily. Rajčata pěstujte vždy na slunném místě.

Detail odstavce: Výsadba rajčat
Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat
Zveřejněno: 2.10.2013

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Pěstování česneku

• Rozdělte paličku česneku na jednotlivé stroužky – je důležité dávat pozor, abyste jednotlivé stroužky nepoškodili, protože by začaly uhnívat. Vybírejte větší stroužky, menší vám budou na záhonu zabírat místo a jejich vyprodukované paličky budou menší.
• Zasaďte stroužek do půdy – jednoduše jej zasuňte tak, aby špička každého stroužku byla těsně pod povrchem. Jednotlivé stroužky sázejte od sebe deset až dvacet centimetrů. V mrazivém počasí zakryjte záhonek fólií. V chladných oblastech či k urychlení růstu plodiny bývají stroužky sázeny do víceúčelových zásobníků, předpěstovávány ve sklenících či pařnících a až v březnu či dubnu pak jsou vysazovány na záhony.
• Zasazené stroužky česneku zakryjte kompostem – vhodné je použít posekanou trávu, slámu, suché listí, seno. Kompost udržuje vláhu a dodává živiny.

Detail odstavce: Pěstování česneku
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

POSTŘIK ČESNEKU

Houbomilka česneková

Houbomilka česneková (Suillia univittata) je přibližně 8 mm velký dvoukřídlý hmyz podobný mouše masařce. Nápadná je svým pomalým letem. Přezimuje jako dospělec v různých úkrytech. Na území bývalého Československa byla jako škůdce poprvé pozorována v roce 1962 na východním Slovensku. Do roku 1989 byly škodlivé výskyty hlášeny pouze z Moravy. Od 90. let minulého století se spolu s rozšířením pěstebních ploch česneku rozšířil tento škůdce i do dalších oblastí republiky.

Listy rostlin napadených houbomilkou se kroutí, žloutnou a odumírají. Žloutnutí začíná od nejmladších listů. Rostliny, u nichž larvy houbomilky poškodí vegetační vrchol, hynou. U oslabených rostlin může následně dojít k napadení bakteriózami a houbovými chorobami. V důsledku oslabení pak odumírají celé rostliny. Méně poškozené rostliny poskytují menší a méně kvalitní cibule. V některých oblastech dokáže houbomilka zlikvidovat až 10 % výsadby česneku, napadá také pórek a cibuli.

Odrůdy česneku vysazované na jaře nejsou většinou tímto škůdcem napadány, protože v době kladení vajíček nejsou rostliny ještě vzešlé. Houbomilka česneková není dobrým letcem, a proto se doporučuje nový česnek vysazovat v co největší vzdálenosti od loňské výsadby česneku nebo cibule, případně pórku. Nejúčinnější mechanickou ochranou na zahrádce je zakrytí celého záhonu česneku koncem února (dle počasí) bílou netkanou textilií, která se ze záhonu odstraní až v dubnu.

Detail odstavce: Houbomilka česneková
Zdroj: Postřik česneku
Zveřejněno: 10.4.2018

JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ ZELENINY

Volba a umístění záhonu a zjištění pH

Většina zeleniny vyžaduje při pěstování hodně sluníčka, a to jak ke svému růstu, tak především k dozrávání plodu, proto při volbě umístění záhonu volte takové místo, které bude většinu dne na přímém slunci.

Dalším důležitým faktorem pro volbu místa záhonu je kvalita půdy a její odvodňovací schopnosti. V případě, že byste zvolili půdu příliš jílovitou, zadržovala by vám příliš velké množství vody. Malým pomocníkem, jak zjistit, zda je půda schopná správně odvodňovat, je, že si vykopete díru asi 30 cm hlubokou a zalijete ji vodou, pokud se vám voda vsákne do čtyř hodin, vybrali jste správně, pokud ne, musíte hledat dál.

Při výběru místa nesmíte zapomenout na hodnotu pH. Ideální hodnota pH pro pěstování zeleniny je 6,0 až 6,8 pH. Tuto hodnotu zjistíte buď testem provedeným lakmusovým papírkem, nebo případně podrobným zkoumáním půdy v laboratoři. Zjišťovat hodnotu pH byste měli několik měsíců před tím, než zeleninu budete chtít na záhon vysazovat, abyste měli dostatek času v případě potřeby pH snížit, či zvýšit. Potřebujete-li pH zvýšit, použijte vápenec, v opačném případě vám poslouží například síra.

Detail odstavce: Volba a umístění záhonu a zjištění pH
Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny
Zveřejněno: 2.10.2013

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Příprava na pěstování česneku

Než s pěstováním česneku začnete, zjistěte si, kdy je nejvhodnější ve vašem regionu česnek zasadit. Obecně však platí, že nejlepší doba pro výsadbu je polovina podzimu nebo brzy na jaře. Nejchutnější česnek ale sklidíte, když proběhne výsadba česneku na podzim, začátkem listopadu.

Česnek dobře poroste v různých klimatických podmínkách, má rád vysoké teploty a vlhkost. Nejlépe uděláte, když zvolíte pro pěstování místo na přímém slunci, částečný stín může být tehdy, nebude-li během dne trvat příliš dlouho. Půda by měla být písčitá, protože jílovitá není pro pěstování česneku vhodná. Nejlépe se mu bude dařit v živné půdě s téměř neutrálním pH mezi 6,5 a 7,0. Vyberte tedy správné místo výsadby a připravte půdu. Určitě uděláte dobře, pokud před výsadbou česneku použijete kompost či hnůj pro získání živin.

Detail odstavce: Příprava na pěstování česneku
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

VŘES OBECNÝ

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Detail odstavce: Péče o vřes v záhonu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015

MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY

Pěstování

Na rozdíl od klasického česneku se medvědí česnek pěstuje pro konzumaci listů, a to jako vhodný doplněk výživy. Medvědí česnek dobře roste ve volné půdě i v květináči. Jako substrát postačí propustná, humózní zemina (kvalitní zahradnický substrát).

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Medvědí česnek - pěstování a účinky
Zveřejněno: 27.6.2017

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Mráz a česnek

Vlivem chladného počasí brzy na jaře se stává, že z cibulky vyraší více výhonků. Také zakrnělé rostlinky nebo zmačkaný stroužek na jaře může být následkem drsné zimy, nebo když česnek brzy na jaře zamrzne. Zakrslé rostliny můžou také signalizovat přítomnost třásněnek.

Detail odstavce: Mráz a česnek
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Péče o česnek v době růstu

Česnek musí být po vysazení stále vlhký, aby vyrazily kořeny. S vodou to však nikdy nepřehánějte, během chladnějších měsíců, kdy se přebytečná voda nestačí odpařovat, by vám přestal růst, nebo dokonce začal hnít. Pokud neprší, zalévejte česnek jednou týdně. Na konci vegetačního období snižte zálivku, protože česnek k tomu, aby začal zrát, potřebuje horké a suché léto.

Při pěstování česneku si dejte pozor na hmyz, myši a další škůdce, kteří mohou ovlivnit vaši úrodu tím, že buď samotný česnek požírají, nebo si tvoří hnízda mezi rostlinami.

Detail odstavce: Péče o česnek v době růstu
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Rajčata a jejich pěstování

Rajčata jsou chutné plodiny, které obsahují mnoho vitamínů, například vitamín A, C a E, vlákninu, draslík a železo. Často se rajčata liší jak barvou, tak i velikostí a tvarem. Pěstují se nejen v České republice, ale také v celé Evropě, i v afrických či asijských zemích.

Pěstování rajčat není o tom, že si do země zasadíte semínko a budete čekat, až samo vyroste a nabídne vám své plody. Pěstování rajčat má svá pravidla, zabere to nějaký čas a je zapotřebí dodržet základní kroky. Nejprve musíte začít vypěstováním sazenice v menším kelímku, kterou později přesadíte do připraveného záhonu či nádoby.

Detail odstavce: Rajčata a jejich pěstování
Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat
Zveřejněno: 2.10.2013

JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ ZELENINY

Péče o půdu

Máte-li dostatek času a jste-li schopni si místo pro pěstování zvolit již na podzim, uděláte nejlépe, když si záhon nahrubo připravíte ještě před zimou. Při rytí záhonu na podzim byste měli nechávat větší hroudy, aby byla půda schopna udržet si co nejvíce zimní vláhy. Na podzim zrytou půdu už na jaře nepřerývejte, pouze ji pohnojte kompostem a minerálními hnojivy a povrch urovnejte například kovovými hráběmi. Pokud jste na podzim záhon zrýt nestihli nebo vám to nedovolili jiné okolnosti, je zapotřebí udělat to na jaře, a to co nejdříve, jen co zem rozmrzne. Půdu pak dopřipravíte úplně stejným způsobem, jako by byla rytá na podzim.

Detail odstavce: Péče o půdu
Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny
Zveřejněno: 2.10.2013

VYVÝŠENÉ ZÁHONY - POSTUP

Vyvýšený záhon z cihel, betonu, dřeva

Ohradit záhon lze různými způsoby: dřevem, které je však třeba ošetřit impregnací, krátkou palisádou, konstrukcí z kmenů, cihlami, kamennou suchou zídkou, plochými kameny, betonovou skruží nebo tabulí plechu. Jestliže obvodové stěny rovnou nevyzdíte z cihel, zajistěte dostatečnou stabilitu záhonu, k čemuž nejlépe poslouží dobře ukotvené dřevěné kůly. Vyzděné záhony je pak nutné u základu odvodnit, aby kořínky rostlin neuhnívaly v příliš velkém množství vody.

Vnitřní stěny vyložte fólií, která zabrání odpařování vody. Vhodná je například fólie pro zahradní jezírka, kterou seženete v hobby marketech či zahradnických potřebách. Jestliže je záhon navýšený na hlíně, neuzavírejte dno fólií, ale chraňte ho proti hrabošům položením králičího pletiva.

Vysoký záhon je dobré zakládat na podzim nebo časně zjara. Zakládáte-li ho na rostlé půdě, odryjte nejdříve vrstvu zeminy a zkypřete podkladovou plochu. Pak nasypávejte jednotlivé vrstvy v pořadí od nejhrubší po nejjemnější vrstvu zeminy a organických zbytků.

U dostatečně vysokých záhonů může být spodní vrstva tvořena dřevěným odpadem, větvemi a menšími větvičkami. Pak by měly následovat nadrcené či nasekané organické zbytky, vrstva kompostu a nakonec vrstva kvalitní zeminy. Při poklesu substrátu jej každý rok dosypte směsí kompostu a zeminy.

Detail odstavce: Vyvýšený záhon z cihel, betonu, dřeva
Zdroj: Vyvýšené záhony - postup
Zveřejněno: 14.12.2016

MEDVĚDÍ ČESNEK

Účinky medvědího česneku

Medvědí česnek se řadí k bylinkám, protože má léčivé schopnosti. Je vhodný k léčbě vysokého krevního tlaku, pomáhá s regulací cholesterolu v krvi, se zlepšením průtoku krve, má vliv i na posílení organismu, paměti a imunitního systému. Medvědí česnek má také protiplísňové a protibakteriální účinky. Je také prokázáno, že medvědí česnek pomáhá i při léčbě dlouhotrvajícího kašle. Medvědí česnek je výborným zdrojem vitamínu C, zároveň patří i mezi antioxidanty a je i přírodním antibiotikem.

Vhodné není nadměrné užívání nejen medvědího česneku, to totiž může vést k průjmům, problémům s nadýmáním i k zánětu ledvin.

Alergie na medvědí česnek

Medvědí česnek není rozhodně vhodný pro lidi, kteří mají problém i s klasickým česnekem. I medvědí česnek má česnekové silice, které dokážou vyvolat nemalou alergickou reakci, která se může projevit otokem hrdla, dýchacími potížemi, při kontaktu s pokožkou jejím zarudnutím.

Detail odstavce: Účinky medvědího česneku
Zdroj: Medvědí česnek
Zveřejněno: 23.12.2018

MEDVĚDÍ ČESNEK

Recepty s medvědím česnekem

Medvědí česnek se doporučuje konzumovat nejlépe čerstvý. Je možné ho jen nakrájet a nasypat na chleba s máslem, anebo ho použít do některého z následujících receptů.

Detail odstavce: Recepty s medvědím česnekem
Zdroj: Medvědí česnek
Zveřejněno: 23.12.2018

MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY

Zpracování medvědího česneku

Česnek medvědí je používán jako léčivá rostlina, zelenina a pěstuje se i pro okrasu. Podporuje chuť k jídlu, trávení a tvorbu krve.

Použití v kuchyni

Sbírá se nať na počátku květu, to je v květnu, a cibule v srpnu a září. Čerstvou natí se koření bílé polévky, omáčky, masa a podobně.

Použití v léčitelství

Česnek se doporučuje pro snížení krevního tlaku, proti chřipkám, ateroskleróze a astmatu. Uskladnit medvědí česnek je složitější, protože sušit ho nemá velký smysl. Sušením medvědí česnek ztrácí účinné látky. Můžeme jej uskladnit třeba do mrazáku, ale pozor, musí se dostatečně zabalit, jinak vám vše načichne česnekovým aroma. Dále můžete udělat z medvědího česneku lihovou tinkturu, nebo naložit medvědí česnek do soli.

Detail odstavce: Zpracování medvědího česneku
Zdroj: Medvědí česnek - pěstování a účinky
Zveřejněno: 27.6.2017

VYVÝŠENÉ ZÁHONY - POSTUP

Vyvýšený záhon z vrbového proutí

Pokud chcete něco estetičtějšího, vyzkoušejte vyvýšený záhon s proutěnými stěnami. Podobné záhony mají dlouhou tradici a dají se prý najít i ve vykopávkách z období římské říše. Jedná se vlastně o takové „haťování“ s tím, že pomocí přírodních materiálů nezpevňujete svahy či břehy rybníků, ale jen vytvoříte stěnu záhonu.

Postup je také jednoduchý – do země v požadovaném tvaru zatlučete kůly, mezi které na střídačku vpletete vrbové pruty. Vznikne struktura stěny podobná jako u košíků. Jediným limitujícím faktorem může být nedostatek vrbového proutí, protože košíkářských vrb a prutníků v krajině ubývá. Pokud nespěcháte, můžete si ořezem upravit nějakou vrbu ve svém okolí. Existují však i dodavatelské firmy, které vám proutí prodají.

Detail odstavce: Vyvýšený záhon z vrbového proutí
Zdroj: Vyvýšené záhony - postup
Zveřejněno: 14.12.2016

CO NA BOLEST UCHA

Česnek na bolest ucha

Česnek na bolest ucha je častou babskou radou. Ovšem tato rada může být zavádějící a aplikovala se dříve. Nyní to nezkoušejte. Celé vnitřní prostředí byste mohli ještě více podráždit.

Detail odstavce: Česnek na bolest ucha
Zdroj: Co na bolest ucha
Zveřejněno: 12.12.2018

SULKA

Jak použít Sulku na česnek

Sulku na ochranu česneku můžeme použít jako mořidlo nebo jako zálivku. Vždy je potřeba česnek namořit, po zasázení je možné provést ještě dvě zálivky 2,5% koncentrací sulky.

Detail odstavce: Jak použít Sulku na česnek
Zdroj: Sulka
Zveřejněno: 1.3.2016

UCHOVÁNÍ ČESNEKU

Česnek se solí – česneková pasta

Ingredience: 1 kg česneku, 350 g soli

Postup: Česnek oloupeme, umeleme nebo rozmixujeme. Přidáme sůl a dobře promícháme. Nalijeme do sklenic a uzavřeme víčky. Uchováváme v chladu, nejlépe ve spodní části ledničky.

TIP: Aby vám česnek nezezelenal, je nutné stroužky podélně rozříznout a důkladně vyjmout klíček – střed česneku. Pokud necháte jen kousíček, dojde ke zbarvení obsahu!

Detail odstavce: Česnek se solí – česneková pasta
Zdroj: Uchování česneku
Zveřejněno: 14.9.2017

UCHOVÁNÍ ČESNEKU

Česnek v olivovém oleji

Ingredience: česnek, olivový olej nebo extra slunečnicový olej lisovaný za studena, sůl, skleničky

Postup: Česnek oloupeme a umeleme na strojku nebo jej rozdrtíme v lisu na česnek. Ve skleničkách promícháme olivový olej, lisovaný česnek, sůl (soli tolik, kolik máte rádi). Důležité je nedávat plné skleničky, obsah nabobtná a olej pak vytéká ven. Takto konzervovaný česnek uchováváme v chladu, například ve spíži, protože velmi snadno kvasí. Při dobrém skladování vydrží rok i déle, jen trochu změní barvu.

Pozor! Při nakládání česneku do oleje je nutné dodržet recepturu i způsob skladování! Česnek ponořený v oleji je krásné anaerobní místečko pro množení klostridií. Česnek v oleji kvasí! Tomu se dá zamezit nakládáním v octu a skladováním lahvičky v chladu. Když ale nedodržíte recept, nebo naložený česnek uchováváte v teple, můžete se snadno přiotrávit.

Tip: Česnek po sklizení očistíme a stonek seřízneme na 15 cm a dáme natí do vázy – takto vydrží přes zimu.

A jaký návod na uskladnění česneku máte vy? Podělte se o své recepty.

Detail odstavce: Česnek v olivovém oleji
Zdroj: Uchování česneku
Zveřejněno: 14.9.2017