Téma: 

psí víno výsadba


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PSÍ VÍNO

Psí víno – význam

Psi sloužili jako ochránci majetku a sídla, přičemž jejich práce trvala 24 hodin denně. A tak není divu, že i rostliny, které chránily zdi panství před povětrnostními podmínkami, byly označovány jako psí. Patří mezi ně například psí víno, psí víno tříprsté, šípková růže neboli Rosa canina (canis = pes). Loubinec a přísavník jsou synonyma pro psí víno.

Detail odstavce: Psí víno – význam
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: a co tlak?

Dobrý den,

doufám, že takové malé bobulky tmavě modré a celé trsy - je to taky psí víno nebo jiný druh? A co dělá s tlakem? Já ho mám poslední dobou nízký -.dnes 96/66.
Děkuji za odpověď. Klečková

Zdroj: diskuze A co tlak?
Odesláno: 7.9.2018 uživatelem Daniela Klečková
Počet odpovědí: 0

PSÍ VÍNO

Prodej

Psí víno neboli přísavník či loubinec lze běžně koupit v hypermarketech, zahradnictvích nebo na e-shopu. Zde můžete vidět, jak vypadá a jaká je jeho orientační cena.

Detail odstavce: Prodej
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: hroznové víno ve skleníku

Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku
Odesláno: 12.8.2016 uživatelem Kubíková Helena
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PSÍ VÍNO

Kdy stříhat psí víno

Lze pravidelně zkracovat nůžkami dle vašich požadavků. Řez se provádí na podzim i radikální, přísavník vždy obrazí, a čím více jej seřežete, tím rychleji obrazí. Přes sezonu zastřiháváme asi třikrát nežádoucí přerůstání.

Detail odstavce: Kdy stříhat psí víno
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: malá tvorba hroznů

Mám dotaz: Víno kvete nasadí hrozny a kuličky začnou opadávat děkuji.

Zdroj: diskuze Malá tvorba hroznů
Odesláno: 23.6.2016 uživatelem Josef
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PSÍ VÍNO

Jedovatost

Pro savce je jedovatý, pro ptáky je jedlý. Bezpečný je loubinec krátkostopečný (Ampelopsis brevipedunculata).

Detail odstavce: Jedovatost
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Prosba o radu

Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.

Jelinek Jiri

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 2.6.2016 uživatelem Jelinek Jiri
Počet odpovědí: 0

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Co je prostokořenná sazenice

Prostokořenný sadební materiál jsou semenáčky, sazenice, poloodrostky a odrostky generativního a vegetativního původu, které se pěstují v různých substrátech volně na záhonech. Při potřebě se pak vyzvedávají z půdy s obnaženými kořeny.

Detail odstavce: Co je prostokořenná sazenice
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: škůdci na spodní straně listů vina

Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.

Zdroj: diskuze Škůdci na spodní straně listů vina
Odesláno: 15.6.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PSÍ VÍNO

Množení

Množení se provádí pomocí řízků. Řízky se řežou z dřevitých výhonů, měly by mít asi 3–4 listy. Dolní konce řízků je možné ještě namočit do stimulátoru zakořenění (například Stimulax) a pak už je píchejte do předem připravených jamek v substrátu pro množení rostlin. Tato rostlina je takový nezmar, že lze i řízky píchnout přímo do země na požadované místo výsadby a nechat je zakořenit rovnou na místě. Šlahounům plazícím se po zemi také přirozeně vyrážejí z paždí listů nové kořeny. Obzvlášť na vyšší vrstvě mulče jsou tyto kořeny docela dlouhé a snadno se z mulčovací kůry vyjímají.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: thuje a pes

Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.

Zdroj: diskuze Thuje a pes
Odesláno: 30.8.2018 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MALIN

Výsadba maliníku

Ideálním obdobím pro výsadbu malin je podzim. Sázíme jednoleté sazenice, které by měly být v krčku zhruba 1 cm silné, se zdravým kořenovým systémem. Rostliny sázíme do řady 40–60 cm od sebe. Nadzemní část seřízneme na 10–15 cm a přihrneme zeminou, kterou však s příchodem jara rozhrneme.

Detail odstavce: Výsadba maliníku
Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno: 27.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: HROZNOVÉ VÍNO

Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku
Odesláno: 16.8.2017 uživatelem MARIE HLAVSOVÁ
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Výsadba rajčat

Rajčata vysazujte na pečlivě připravený záhon nebo do připravených nádob. U nádob dáváme kořeny až na dno a zasypáváme je až po dolní část lodyhy. U záhonu dodržujeme to, aby rostlinka byla zasazena dostatečně hluboko, aby nedošlo k jejímu vyvrácení. Rostlinky dáváme dostatečně od sebe, aby si později vzájemně nestínily. Rajčata pěstujte vždy na slunném místě.

Detail odstavce: Výsadba rajčat
Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování rajčat
Zveřejněno: 2.10.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: opora pro víno

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, zda vinné révě nějak výrazně vadí jako opora kari síť?

Předem děkuji za odpověď

Zdroj: diskuze Opora pro víno
Odesláno: 16.4.2015 uživatelem Vendy
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEJLEPŠÍ KAMÉLIE DO ZIMNÍ ZAHRADY

Výsadba kamélií

Pokud jste kamélii zakoupili na podzim, nechte ji v květináči a do přesazování či vysazování na záhon se pusťte až na jaře. Rostlina bude mít dostatek času na zakořenění a nebude trpět nedostatkem vody. Kamélie vyžaduje kyselou a kyprou půdu, která nebude zadržovat přebytečné množství vody, stejně jako rododendron.

Více o zalévání, hnojení či pěstování se dozvíte na stránce Jak pěstovat kamélie.

Detail odstavce: Výsadba kamélií
Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady
Zveřejněno: 8.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: hroznové víno ve skleníku

Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku
Odesláno: 13.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PSÍ VÍNO

Jak rychle roste

Tuto opadavou popínavou liánu zná asi každý, a nejčastěji právě jako divoké nebo psí víno. Přísavník pěticípý (Parthenocissus quinquefolia) se přichytává konstrukce tenkými úponky a na rozdíl od svého tříprstého příbuzného (Parthenocissus tricuspidata) netvoří přísavné destičky, takže se po zdech pne jen obtížně. Pěstuje se pro zakrytí nevzhledných konstrukcí, pokrytí drátěných plotů či pergol. Je velmi nenáročný, snese horko i plné slunce. Kromě tmavomodrých, jakoby ojíněných plodů, které však brzy opadávají, je u něj lákavé intenzivní podzimní vybarvení do červena až ruda. Složené listy se při opadávání listí postupně rozpadají. Přísavníky z rodu Parthenocissus mají podplodní terč nerozlišitelně připojený k semeníku; navíc mezi nimi existují druhy, které se podložky přidržují přísavnými destičkami/terčíky na úponkách. Loubince z rodu Ampelopsis mají podplodní terč pohárkovitý, výrazně rozlišený od semeníku, a podkladu se přidržují výhradně ovíjivými úponkami. Rychlost růstu u semenáčů je zpočátku pomalejší než u řízků a roubovanců. První rok sazenice jen koření a přírůstek je minimální, spíše žádný. Další rok je přírůstek maximálně 1,5 m a teprve rok následující činí přírůstek cca tři metry.

Jedná se o popínavou rostlinu, která dosahuje běžné výšky 9 až 15 m. Rychlost růstu patří k přednostem této rostliny, někdy však může být i na obtíž. Přísavník se totiž nikdy nezastaví přesně v místě našich představ, jelikož výhony jsou často delší než patnáct metrů. To platí jak na výšku, tak i směrem do stran. Domovní stěny přísavník neporuší. U oplocení, dovolují-li to podmínky, se nechávají výhony přepadávat, aby z druhé strany vytvořily krásný zelený vodopád.

Jen pro objasnění: loubinec trojhrotý (Parthenosissus tricuspidata) se velmi pevně přichytává přísavnými destičkami. Tento druh má i svoje kultivary, které jsou rovněž velmi krásné. Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia) má rovněž přísavné destičky, některé výhony však volně splývají. A právě tomuto loubinci se u nás nejčastěji říká „psí víno“. Má známý kultivar 'Engelmanii', který se přichycuje ještě pevněji. Loubinec révovitý (Parthenicissus inserta) je ten, který se nepřichytává a je velmi podobný loubinci pětilistému, i jemu se říká lidově „psí víno“. Loubince jsou velmi krásné rostliny.

Detail odstavce: Jak rychle roste
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: opora pro víno

Kari síť se jako opora vinné révy dá použít, ačkoliv to není optimální. Budou tam překážet ty svislé tyče. Zkuste vybrat síť s velkými oky 20 až 30 cm. Kari síť také opatřete antikorozním nátěrem. Surová kari síť špatně reaguje na postřiky a mohla by rychle prorezivět.

Zdroj: diskuze Opora pro víno
Odesláno: 16.4.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PSÍ VÍNO

Pěstování

Přísavníky nejsou náročné na půdní podmínky, přesto se jim nejlépe bude dařit v živných půdách jakéhokoli pH s dostatkem vláhy. Porostou na slunci i ve stínu, ale na osluněných lokalitách nabídnou nejzářivější podzimní zbarvení. Mrazuvzdorné jsou až cca do -40 °C. Přísavník koření mělce v hloubce větší než 20–30 cm. Chybu při pěstování můžeme udělat, jestliže přísavník vysadíme do příliš mokré, nepropustné půdy. Ve stinných podmínkách při severní straně domu barevností neoslní, ale roste tu stejně dobře jako všude jinde. Od zdi by měl přísavník být minimálně 30 cm, snáze si tak najde potřebnou vláhu. Výhony zpočátku vedeme po tyčce, aby neztrácely čas plazením po zemi. Pak už nás kromě občasné úpravy nůžkami rostlina k ničemu nepotřebuje. Snáší tuhé mrazy i hluboký zpětný řez. Na škůdce a choroby netrpí.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Psí víno
Zveřejněno: 28.5.2018

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Výsadba okrasných rostlin

Okrasné rostliny můžeme pěstovat jak ve volné půdě, tak i v truhlících (kontejnerech). Okrasné rostliny rozdělujeme na keře, stromy jehličnaté a listnaté, květiny.

Jestliže vysazujeme běžné druhy bez zvláštních nároků na pH půdy, je většinou zbytečné přidávat speciální substrát. Pro azalky, rododendrony, vřesy a ostatní druhy vyžadující kyselou reakci použijeme substrát pro azalky a rododendrony nebo smícháme dobře propustnou zem, říční písek a rašelinu v poměru 1 : 1 : 1. Většina vřesovištních rostlin koření poměrně mělce, proto stačí substrát upravit do hloubky přibližně 35 cm. Některé dřeviny (například jedle, borovice, japonské javory), většinou nesnáší těžké, špatně propustné půdy. U nich tedy dbáme na dobrý odvod vody.

Platí nepsané pravidlo, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl činit 1 : 3. Častou námitkou proč sázet jen jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, kdy stálezelené jehličnany vypadají lépe. Zahrada vysazovaná pouze z neopadavých rostlin však vypadá jednotvárně a smutně (výjimkou mohou být specializované výsadby sbírkového charakteru, většinou sestavené z jedné čeledi, popřípadě rodu). Naopak smíšená výsadba zahradu oživí, každé roční období pak má své kouzlo. Mnoho dřevin kvete i v zimě, suchý list, na kterém je jinovatka nebo sníh, má rovněž neopakovatelnou krásu.

Detail odstavce: Výsadba okrasných rostlin
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Výsadba okrasných keřů z růží

Výsadba růží – ideální dobou k výsadbě růží je období od října až do zámrazu, v jarním období dny, kdy se teplota pohybuje delší dobu okolo 10 °C, až do počátku rašení sazenic. Velkou pozornost je potřeba věnovat již výběru stanoviště. Růže mají vysoké nároky na sluneční záření, místa, kde slunce svítí méně než pět hodin denně, jsou nevhodná. Dbáme i na dostatečně otevřené polohy, které umožňují proudění vzduchu. To má velký význam z důvodu prevence houbových chorob. Mikroklima místa je velmi důležité, místa u zdí, od kterých se odráží slunce, jsou rovněž nevhodná. Listy růží jsou poměrně náchylné na spálení. Nejlepší je proto záhon, okolo něhož je buď trávník, nebo nízké půdopokryvné rostliny. V bezprostředním okolí růží však udržujeme půdu bez vegetace (40 cm od keře). Pokud jsou růže vysazovány k různým podpěrným konstrukcím, vždy dbáme na jejich dostatečnou vzdálenost od pevných ploch (zdi, plot). Dodržujeme minimální vzdálenost 30 cm, tím je opět zajištěno proudění vzduchu. Často hraje roli i vhodný nátěr těchto opor, některé mohou uvolňovat pro růže toxické látky. Dalším velmi důležitým činitelem je půda. Ideální je lehká, písčitá až hlinitopísčitá, bohatá na živiny a humus. Dobře propustná s pH 6–7. Na místech s jílovitou zeminou buď vyměníme do hloubky cca 40 cm půdu za jinou, nebo můžeme použít substrát pro pěstování růží. Často však stačí přibližně 1/3 země nahradit říčním pískem, přidat dvacet procent rašeliny, vše dobře promíchat a nechat přes zimu promrznout. Na jaře potom do takto upravené zeminy bez obav sázíme. Dáváme pozor i na zamokření, růžím nesvědčí vysoká spodní voda, tudíž je někdy nutná drenáž.

Detail odstavce: Výsadba okrasných keřů z růží
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Příprava na pěstování česneku

Než s pěstováním česneku začnete, zjistěte si, kdy je nejvhodnější ve vašem regionu česnek zasadit. Obecně však platí, že nejlepší doba pro výsadbu je polovina podzimu nebo brzy na jaře. Nejchutnější česnek ale sklidíte, když proběhne výsadba česneku na podzim, začátkem listopadu.

Česnek dobře poroste v různých klimatických podmínkách, má rád vysoké teploty a vlhkost. Nejlépe uděláte, když zvolíte pro pěstování místo na přímém slunci, částečný stín může být tehdy, nebude-li během dne trvat příliš dlouho. Půda by měla být písčitá, protože jílovitá není pro pěstování česneku vhodná. Nejlépe se mu bude dařit v živné půdě s téměř neutrálním pH mezi 6,5 a 7,0. Vyberte tedy správné místo výsadby a připravte půdu. Určitě uděláte dobře, pokud před výsadbou česneku použijete kompost či hnůj pro získání živin.

Detail odstavce: Příprava na pěstování česneku
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

KDY STŘÍHAT HROZNOVÉ VÍNO

Řez na podzim

Podzimní řez vinné révy se  nedoporučuje.Do podzimu narostou výhony až do délky 1,5-2 m. Je tedy spíše čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek se přiváže volně k opoře, nejlépe provázkem nebo páskami z PVC. Na podzim je nejlepší vinnou révu přihnojit, třeba k rostlině zarýt hnůj nebo kompost. Před zimou pak k sazenici přihrnout dostatek okolní zeminy, která ochrání očka před mrazem.

Detail odstavce: Řez na podzim
Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno
Zveřejněno: 22.10.2018

PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Výsadba rajčat

Při vlastní sadbě dbáme zásady, že rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Využijte toho, pokud máte přerostlé sazenice. Nebojte se zasadit je hlouběji (klidně i jednu třetinu). Pokud máte sadbu, kterou jste pěstovali za oknem vašeho bytu opravdu hodně vytáhlou, můžete spodní listy otrhat a rostlinu nasadit na ležato, přičemž pouze vrchol opatrně ohneme a alespoň 3 listy ponecháme nad povrchem substrátu, zbylý stonek zahrneme zeminou. Takto vysazená rajčata do nádob umisťujeme na vhodné slunné stanoviště, od poloviny května, kdy již nehrozí mrazíky. Rajče je na mrazíky velmi citlivé, pokud náhodou hlásí předpověď mrazíky, je možno celé nádoby na noc uschovat do domu či bytu, rostliny se po silném šoku chladem dlouho vzpamatovávají. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.

Detail odstavce: Výsadba rajčat
Zdroj: Pěstování rajčat
Zveřejněno: 8.5.2014

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Živé ploty

U listnatých dřevin, jako je ptačí zob, habr, buk, dřišťál a další, můžeme sázet přibližně 3–5 rostlin na běžný metr. Tím docílíme dokonale hustého plotu již od země. Důležité je v prvních letech rostliny zastřihnout přibližně o 2/3 ročního přírůstku. Nové výhony raší vždy ve vrcholové části, proto je nutné rostliny pravidelně sesazovat zpět.

U stálezelených dřevin, nejčastěji tújí a cypřišů, postačí 3–4 rostliny na běžný metr. Zastřihujeme minimálně 2x ročně postranní výhony o 10–20 cm, hlavní, terminální vrchol zakrátíme až v konečné výšce plotu.

Keře nebo stromky sázíme nejlépe do celých výsadbových rýh, v nouzi do dostatečně velkých jamek naplněných zeminou, do které můžeme přidat dlouhodobě působící pomalu rozpustné zásobní hnojivo. Listnaté dřeviny se zpravidla vysazují do trojsponů (cikcak), čímž vlastně vzniknou dvě řady. Jehličnany vysazujeme převážně do jedné řady. Hustotu výsadby určujeme podle budoucí výšky plotu a druhu dřeviny. Zejména nahusto vysazené jehličnany, které nelze tak dobře tvarovat řezem jako keře, posléze prosychají a plot je nevzhledný.

Sázení balových (rostlin se zemním balem staženým jutovinou, popřípadě zpevněným pletivem) dřevin vhodných do stříhaných živých plotů je možné od září, kdy klesnou denní teploty pod 18 °C, až do zámrazu. Podzimní výsadba je výhodná z důvodu lepšího zakořenění, využití zimní vláhy a jistoty, že nabízené rostliny byly ze školek vyryty nedlouho před zakoupením. Důležitý je přiměřeně velký zemní bal, olistění od země a zdravá barva rostliny. Se zastřiháváním počkáme až na konec zimy, zkrátíme pouze boční výhony (přibližně o 10–20 cm), hlavní necháváme dorůst do konečné výšky a až teprve potom zakrátíme.

Jehličnaté stromy první dva roky po výsadbě netvarujeme, pouze provedeme opravný řez – odstraníme jen vybočující větvičky. Listnaté opadavé dřeviny se naopak po výsadbě radikálně seříznou, čímž se podpoří tvorba mladých a zdravých výhonů.

Detail odstavce: Živé ploty
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Rostliny pěstované v kontejnerech

Všechny rostliny pěstované v kontejnerech můžeme vysazovat po celé vegetační období, tedy i v letních měsících.

Rostliny pěstované v truhlících vždy vyžadují substrát zakoupený v obchodě a pravidelné přihnojování asi 1x za měsíc. Nebo můžeme do substrátu přidat pomalu rozpustné hnojivo. Pozor, Cereritem a NPK se nesmí přihnojovat vřesovištní rostliny.

Okrasné dřeviny menších prodejních velikostí se většinou nabízejí v květináčích. Druhy, které nejsou choulostivé na namrzání, můžeme sázet celoročně. V letním období pouze věnujeme zvýšenou pozornost dostatečné zálivce.

Truhlíky zaléváme tak, aby nedocházelo k přemokření, ale ani k přesychání substrátu. Každodenní zalévání truhlíku je rozhodně špatně. Truhlík musí mít odtokové otvory a nikdy nesmí stát v misce s vodou. Problematické jsou i samozavlažovací truhlíky.

Pokud potřebujeme vysazovat do nádob jehličnany, vybíráme z druhů, které lépe snášejí sucho (borovice, jalovce, zeravy, tisy, cedry). Rovněž jsou vhodnější méně vzrůstné kultivary, popřípadě druhy, které snáší zastřihávání a tvarování. Pozornost musíme věnovat zálivce, a to i v zimním období, kdy jehličnany také odpařují vodu. Počátkem jara začínáme přihnojovat, ideální jsou rozpustná hnojiva obsahující všechny důležité prvky. Hnojení ukončíme zhruba v srpnu, ke konci je vhodné dodat více draslíku (podporuje vyzrávání pletiv a tím lepší přezimování).

Detail odstavce: Rostliny pěstované v kontejnerech
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

KDY STŘÍHAT HROZNOVÉ VÍNO

Vylamování

Při péči o vinnou révu nezapomínáme ani na  odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků. Osečkování totiž podporuje zvýšenou tvorbu zálistků. Zálistky jsou u révy vinné velmi důležité. Mladší listová plocha zálistků vytváří asimiláty, které réva vinná využívá pro zrání hroznů a tvorbu zásobních látek na přezimování. Zálistky se však odstraňují v zóně hroznů, aby ji příliš nezahušťovaly. Nad nejvýše postaveným hroznem se pak zálistky opět nechávají. Tyto zálistky se dále také osečkovávají, aby se udržel požadovaný tvar listové stěny keře.

Zálistky se nejčastěji vylamují ručně, bez použití zahradnických nůžek. Zálistky jsou citlivé na napadení houbovými chorobami, zejména plísní révy a padlím révy. Až do konce vegetace je důležité udržovat jejich zdravotní stav v pořádku a provádět účinnou ochranu proti houbovým chorobám.

Detail odstavce: Vylamování
Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno
Zveřejněno: 22.10.2018

KDY STŘÍHAT HROZNOVÉ VÍNO

Osečkování

Osečkování je jeden z hlavních úkonů vinaře, jde o zakracování letorostů. Provádí se v období od července zhruba 2-3x, kdy letorosty ještě neukončily svůj růst a  mohou se ohýbat či převěsit. Letorosty nad horním drátem musíme zalomit. Kvalitní tvar je takový, kdy listová stěna není příliš hustá a listová plocha keře a hrozny jsou dobře osluněné. Jejich délka by měla být asi 120-150 cm. V případě velmi bujného růstu může docházet k osečkování již před kvetením révy. Obvyklý je ale termín po kvetení révy. Pokud se osečkování neprovede, změní se solární plocha keře v neprospěch zastíněných listů, které málo asimilují a spotřebovávají svoje asimiláty k dýchání. Tím vzniká nadměrné množství kyseliny jablečné a snižuje se kvalita hroznů, hůře vyzrávají následně i letorosty. Osečkování se provádí ručně zahradnickými nůžkami anebo také srpem.

Detail odstavce: Osečkování
Zdroj: Kdy stříhat hroznové víno
Zveřejněno: 22.10.2018

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Výsadba vřesů a vřesovců

Jednotlivé sazenice by se měly vysazovat v rozestupech kolem 25 cm. Lépe vypadá, pokud vysadíme vždy skupinku několika sazenice stejného druhu a odrůdy společně. Nežli se rozrostou, což u vřesů a vřesovců trvá delší čas, volné plochy mezi nimi je ideální pokrýt mulčovací kůrou. Právě pro kyselomilné rostliny je tato kůra nejvhodnější.

Vřesy a vřesovce nerostou příliš rychle, lze je však poměrně snadno množit hřížením (nejlépe na konci léta a na podzim) i řízkováním (v létě).

Půda by měla být kyselá, lehčí a dobře propustná. Vápník tyto rostliny vyloženě nesnášejí. Vhodný substrát sestává z rašeliny, písku, menšího podílu kyselé či neutrální zahradní zeminy a případně kůrového humusu. K dostání je i speciální zemina pro vřesovištní rostliny, a zrovna tak hnojivo, které také nesmí obsahovat vápník. Dále je třeba zalévat měkkou, nejlépe dešťovou vodou (tvrdá vřesům nesvědčí právě kvůli obsahu vápníku). Vřesy příliš zálivky nepotřebují, ovšem s výjimkou mladých, ujímajících se sazenic a dlouhodobých období sucha a horka.

Vysazujeme na jaře (od března do května) nebo na podzim (od října do listopadu). Keříky vysazujte kvetoucí, abyste mohli daný kultivar ve vřesovišti správně barevně umístit a sladit s jinými rostlinami. Vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě by měla odpovídat jejich výšce. V případě nižších druhů to může být dvacet centimetrů, u vyšších druhů od třiceti do padesáti centimetrů.

Kořeny těchto rostlin nemají příliš v lásce okopávání, na což byste neměli zapomínat. I proto se doporučuje důkladně odstranit veškerý plevel již při zakládání vřesoviště.

Detail odstavce: Výsadba vřesů a vřesovců
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017