Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:
především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
ve vůni;
pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.
Pastinák má chuť podobnou sladší petrželi. Konkrétně má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Pastinák lze konzumovat syrový či tepelně upravený (stejně jako jinou kořenovou zeleninu). Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek, omáček a představuje i ideální přílohu k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Plody mohou být použity dokonce jako koření do polévek či omáček.
Vinná réva je vyloženě teplomilná rostlina, dařit se jí začíná od 200 do 250 m n. m. Vysazujeme ji proto na slunná stanoviště, směřující na jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní stranu, chráněnou před větrem, v průběhu dubna až května. Půda by měla mít dostatek živin, především fosfor, draslík, hořčík a vápník. Na konci července přihnojujeme Cereritem. Před samotnou výsadbou je nutné sazenici ponechat pouze hlavní kořeny, které zkrátíme zhruba na délku 10–15 cm, ostatní kořeny odstraníme úplně. Rostlinu seřízneme na dvě očka. Samotný řez je v průběhu růstu velmi důležitý, bez něho réva neplodí. Řežeme na jaře, v únoru až březnu, stolní odrůdy seřezáváme na 6–8 oček. Sklizeň pak můžeme očekávat během září a října. Při výsadbě nezapomene vzít v úvahu také potřebu opory pro budoucí révu. Rostlina je mrazuvzdorná. Mezi běžné škůdce révy vinné patří padlí révové, proti čemuž v dnešní době existuje mnoho přípravků, ať již preventivních, či pro akutní použití.
Návod pro sázení je majitelem přikládán do balíku.
Někdo rozlišuje ondatru od nutrie podle ocasu, ale pro mnohé z nás to nebude to nejlepší vodítko, protože ocas těchto dvou druhů se zas tak moc neliší. Ondatra jej má v průřezu spíše oválný, po stranách mírně zploštělý a nutrie spíše kulatý. Nejmarkantnější rozdílmezi těmito hlodavci je asi v jejich celkové velikosti. Ondatra dorůstá maximálně do 1,5 kg, takže vypadá trochu jako větší potkan, kdežto nutrie je pořádný hlodavec, který může vážit 6–12 kg.
Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý a jeho délka bývá delší než tělo samotné.
V diskuzi PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Actara a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Všechny rostliny pěstované v kontejnerech můžeme vysazovat po celé vegetační období, tedy i v letních měsících.
Rostliny pěstované v truhlících vždy vyžadují substrát zakoupený v obchodě a pravidelné přihnojování asi 1x za měsíc. Nebo můžeme do substrátu přidat pomalu rozpustné hnojivo. Pozor, Cereritema NPK se nesmí přihnojovat vřesovištní rostliny.
Okrasné dřeviny menších prodejních velikostí se většinou nabízejí v květináčích. Druhy, které nejsou choulostivé na namrzání, můžeme sázet celoročně. V letním období pouze věnujeme zvýšenou pozornost dostatečné zálivce.
Truhlíky zaléváme tak, aby nedocházelo k přemokření, ale ani k přesychání substrátu. Každodenní zalévání truhlíku je rozhodně špatně. Truhlík musí mít odtokové otvory a nikdy nesmí stát v misce s vodou. Problematické jsou i samozavlažovací truhlíky.
Pokud potřebujeme vysazovat do nádob jehličnany, vybíráme z druhů, které lépe snášejí sucho (borovice, jalovce, zeravy, tisy, cedry). Rovněž jsou vhodnější méně vzrůstné kultivary, popřípadě druhy, které snáší zastřihávání a tvarování. Pozornost musíme věnovat zálivce, a to i v zimním období, kdy jehličnany také odpařují vodu. Počátkem jara začínáme přihnojovat, ideální jsou rozpustná hnojiva obsahující všechny důležité prvky. Hnojení ukončíme zhruba v srpnu, ke konci je vhodné dodat více draslíku (podporuje vyzrávání pletiv a tím lepší přezimování).
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Clematis nemusíme nijak výrazně stříhat. Jen pokud už prosychá, hlouběji jej seřízneme. Jinak u odrůd kvetoucích na jaře (květen/červen) postačí odstřihnout slabé výhony, odrůdy, které kvetou v létě, zastřihujeme pravidelně. Pro řez je se doporučuje jaro nebo podzim, záleží na úvaze pěstitele. Pokud by se letní plaménky neseřezávaly, byly by odspodu holé a kvetly jen ve vrchní části. Na zimu je nutné Clematis chránit vrstvou kompostu, na jaře kvetoucí druhy pak ještě před mrazem přikrýt chvojím, rákosovou rohoží, netkanou textilií a podobně. Na jaře rostliny přihnojíme Cereritem, později už hnojit nemusíme. U jarních druhů je vhodné odkvetlé květy i s prvním párem listů odstřihávat, tím si zajistíme množství dalších květů. Někdo květy nestříhá, protože chomáčky ochmýřených semen jsou velmi dekorativní. Je možné upravit jen část větví tak, aby dál kvetly, na zbytku pak ponechat semena. Vzhledem k tomu, že se tím rostlina dost vyčerpává, je dobré ji po odkvětu přihnojit. Pokud se stane, že plamének začne odumírat, pravděpodobně bude zasažen chorobou Phoma clematidina (vadnutí plaménku). Původcem této choroby je houba, proto rostlinu postříkáme fungicidem. Na jaře pak postřik ještě opakujeme. Někdy se stane, že nám čerstvě zasazená rostlina začne vadnout a vypadá, že se neuchytila. Rozhodně ji hned nevyrývejte. Nechte ji na stanovišti, v případě velkého sucha ji zalijte. Většinou se po počátečním šoku vzpamatuje ještě tentýž rok, nejpozději v roce následujícím.
V naší poradně s názvem ALOBAL NA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Zelingerová.
Nevím,kterou stranou se alobal přikládá, vím, že jedna strana chladí a druhá má hřát. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hliníková fólie má lesklou stranu a matnou stranu. Lesklá strana vzniká válcováním hliníku během finálního průchodu. Protože je ale obtížné vyrobit válce s dostatečně tenkou mezerou, aby mohly válcovat právě jeden arch, válcují se dva archy současně, čímž se zdvojnásobí tloušťka na vstupu do válců. Když jsou listy později odděleny, vnitřní povrch je matný a vnější povrch je od válců lesklý. Tento rozdíl v povrchové úpravě vedl k názoru, že upřednostňování lesklé strany má vliv při vaření. Mnozí věří (chybně), že když použijí alobal s lesklým povrchem směrem dovnitř, tak že lépe udržují teplo. Skutečný rozdíl je ale bez přístrojového vybavení nepostřehnutelný. Zvýšená odrazivost snižuje jak absorpci, tak i emise záření. Odrazivost lesklé strany hliníkové fólie je 88 %, zatímco matná strana fólie má asi 80 %. Rozdíl je tedy zanedbatelný a prakticky nezáleží na tom, jakou stranou se alobal použije.
Výsadba sazenic vinné révy se podstatně liší od výsadby keřů a stromků. Vysazovat můžeme na podzim od konce října do konce prosince (půda nesmí být zamrzlá) nebo na jaře po rozmrznutí a oschnutí půdy do poloviny května. Kontejnerované sazenice je možné vysazovat celý rok.
Před výsadbou zvolíme vzdálenost jednotlivých keřů od sebe, a to od 90 do 150 cm – podle způsobu vedení. Poté připravíme jamku pro výsadbu o rozměrech 40 x 40 cm a hloubce 50 cm, dno jamky dobře prokypříme, dáme několik lopat dobré ornice a rozleželého kompostu. Do jamky můžeme nasypat i hnojivo na vinnou révu. Sazenici vyklopíme z kontejneru, vložíme do jamky a zasypeme, tak aby byl kořenový bal zároveň s vrchem okolní zeminy. Pozor, abyste sazenici nedali hlouběji. Poté sazenici důkladně zalijeme. K takto připravené sazenici vložíme jako oporu bambusovou (nebo jinou) opěrnou tyčku a révu vyvazujeme. Při intenzivním ošetřování mohou výhony sazenic již v prvním roce narůst do délky 1–2 m. Z takového výrůstku je pak možné vytvořit v následujícím roce kmeny vysoké 80–90 cm. V této výšce je poté možné vytvořit tažně, které ponesou úrodu.
Univerzální prostředek pro ochranu proti chorobám vinné révy je přípravek Kvadris, který se aplikuje po odkvětu dle návodu. Vinná réva se v dalších letech přihnojuje Cereritem na začátku sezony a hnojivy s obsahem draselné soli v průběhu sezony.
Velkým rizikem při zasílání poštou je zaschnutí či poničení sazenic při přepravě. Balové rostliny vyjmeme ze sáčku, vytřepeme zeminu a namočíme sazenice přes noc do vody.
V diskuzi SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.
Slyšel jsem,že když jde česnek do květu tak se má stvol zlomit,aby nevysiloval palice.Je tato informace pravdivá?Děkuji M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludovít Romancsik.
Ano! Pokud odstraníte palice z většiny česneků a necháte jich jenom několik(3ks.) s palicí, budete vidět při sklizni veký rozdíl. Ty s palicí budou mnohem menší. Několik palic necháváme ještě proto, že když se vzpřímí, je česnek připraven ke sklizni.
Česneku se nejlépe daří v hlubších a spíše lehčích půdách s dobrým obsahem humusu. Pozor, tato plodina nesnáší zamokření. K pěstování česneku vždy zvolte slunné místo. Abyste předešli přenášení chorob a škůdců, sázejte česnek po sobě nejdříve za 4 až 5 let. Také se doporučuje nepěstovat ho na záhonech, kde se předtím pěstovaly brambory, cibule, pórek či rajčata.
Nejméně měsíc před výsadbou je dobré půdu hluboko zrýt (cca 30 cm), aby se slehla, česnek dobře zakořenil a přes zimu nevymrzl. Pro jarní výsadbu je potřeba půdu zrýt už na podzim. Na jaře, a to ihned jakmile půda oschne, ji pouze nakypřete do hloubky 10 cm a urovnejte její povrch. Před výsadbou půdu vyhnojte. Doporučuje se Cererit. Pozor, přímé hnojení chlévským hnojem česnek nesnáší, stejně jako přehnojení dusíkatými hnojivy.
Některé odrůdy česneku potřebují projít obdobím chladu, proto již v listopadu rozdělte hlavičky (paličky) na jednotlivé stroužky a ty zasaďte do půdy ve vzdálenosti 15 cm od sebe do 8 cm hlubokých řádků. Pro sázení si tedy můžete vybrat dvě období – od března do dubna nebo na podzim v říjnu (záleží na vybrané odrůdě). Pro pěstování je důležitý dobrý a zdravý česnek. K výsadbě používejte velké a zdravé obvodové stroužky. Nepoužívejte žádnou paličku ze zásob kuchyně nebo přivezenou z dovolené. Raději kupte sadbový česnek ve specializovaném obchodě.
Během vegetace půdu kypřete a odstraňujte plevel. Zalévejte jen v období velkého sucha. Ve stadiu dvou listů můžete česnek mírně přihnojit Cereritem. Pokud objevíte zakrnělé rostliny, budou pravděpodobně napadeny háďátkem (o tomto škůdci viz níže) – ihned je celé vyryjte a spalte.
V diskuzi RECEPTY NA PLATÝSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Ernyei.
Dobrý den,
ráda bych Vám poděkovala za článek. Téma je velmi dobře zpracováno. Hledala jsem informace, jaký je rozdílmezi platýzem, rejnokem, kam patří halibut, a jsem ráda, že jsem se dostala k Vašemu článku.
S pozdravem,
Andrea Ernyei
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Červený pupínek na jazyku se může proměnit na vřed na jazyku, který může mít souvislost s HPV virem. Pokud se defekt nehojí, je důležité vyhledat lékařskou pomoc na rozdíl od červeného pupínku, který ve většině případů během několika dní sám vymizí.
V diskuzi SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Dobrý den,
když jde česnek do květu,tvoří se stvol se semínky a ze začátku je rovný tak se musí utrhnout jak správně píšete , aby nevysiloval rostlinu. Já ponechám cca 3ks s květním stvolem jako signalizasi ke sklizni. A to když se stvoly uplně narovnají, tak česnek sklízím.
S pozdravem Jarda zahrádkář amatér.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Vždy když květ vyleze z listů tak hned pod rozšířením s vyjímkou 2 - 3 , dle velikosti záhonu a druhu květy ostříhám. Rozdíl je pak ve velikosti palic až dvojnásobný i více než kde jsou květy ponechány,které využiji při narovnání jako znak sklizně. Dle několika leté zkušenosti. Nechť se daří.
Účinnou látkou obsaženou ve všech částech petržele je silice (7 % v plodech, 0,5 % v kořenech), jejíž hlavní součástí je apiol. Petržel dále obsahuje myristicin, pinen, felandren, cymol, terpeny a další látky. Obsahuje také flavonoidy, polyacetyleny, furanokumariny, sliz a sacharidy. Petržel je rovněž zdrojem provitaminu A, vitaminů B, C, E a minerálních látek (draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu). List obsahuje větší množství kyseliny listové.
Nejhodnotnější je v tomto směru kořen pastináku. Mimo jiné se traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin. Římané také věřili, že jsou kořeny pastináku afrodiziakem. Pastinák obsahuje velké množství draslíku (600 mg ve 100 g), též je cenným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kilokalorií, což je asi 230 kilojoulů.
V naší poradně s názvem DOTĚRNÝ HMYZ MOCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hynek Pukl.
Nevím co mi rozpíchalo obě ruce. Doktorka říká že je to od Mochničky.Je to hmyz, nebo druh komára? poraďte mi prosím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…
Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).
Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.
Rozdílmezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.
Silice obsažená v petrželi drážděním ledvinového parenchymu zvyšuje diurézu, tento účinek mají současně i flavonoidy. Spasmolytické působení na cévy napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách. Působí na rozšíření artérií, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Vliv petržele na trávicí trakt se projevuje zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel též vykazuje účinky uvolňující střevní plyny, protikřečové, podporující odkašlávání, působící proti střevním parazitům i vyvolávající nebo upravující nepravidelnou menstruaci. Tradičně se proto užívá k léčbě zánětů močového ústrojí a nedostatečného vylučování moči, při poruchách trávení spojených s nadýmáním, střevních křečích, průduškovém kašli ve stáří a při poruchách menstruace. Způsobuje rovněž prokrvení pohlavních orgánů (mírné afrodiziakum).
Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.
Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.
Rezidenční absorpční tepelná čerpadla používají k vytápění čpavek, který během cyklu vytápění a chlazení absorbují. Stejně jako u standardního tepelného čerpadla kondenzuje chladivo (v tomto případě amoniak) v jedné cívce a uvolňuje své teplo, jeho tlak je pak snížen a chladivo se odpaří s absorbujícím teplem. Pokud systém čerpá teplo z interiéru vašeho domu, zajišťuje tím ochlazování, pokud se uvolňuje teplo do interiéru, je tím zabezpečeno vytápění.
Rozdíl u absorpčních tepelných čerpadel je, že se amoniak odpaří a místo toho je včleněn do vody. Čerpadlo tak může čerpat za vyššího tlaku relativně nízkou spotřebou energie. Problém je v odstraňování amoniaku z vody, a to v místě, ve kterém zdroj tepla přichází dovnitř – teplo se v podstatě váže na amoniak z vody a cyklus začíná znovu.
Ráno po probuzení a večer před usnutím zvedneme nohy do výšky tak, že naše tělo tvoří pravý úhel. Pokud nám to činí potíže, můžeme nohy přidržovat rukama. V kotnících děláme malé kroužky. (Můžeme měnit směr, jak potřebujeme.) Je to docela jednoduché, jde jen o to udělat jich opravdu čtyřicet. Zpočátku to může být náročné, ale je třeba vytrvat. Když pak nohy položíme zpět na podložku, máme pocit, jako by se žíly propláchly teplou vodou. Cítíme příjemné teplo. Když to budeme dělat opravdu pravidelně, asi tak po měsíci ucítíme rapidní rozdíl.
A když ještě k tomu upravíme jídelníček, ušetříme si spoustu komplikací, jako jsou třeba bércové vředy. O tom zas někdy příště.
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu
autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“.
