Rychlá odpověď: Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a znovu během léta. Pravidelný řez podporuje tvorbu nových výhonů s typickými červenými listy a pomáhá zahustit živý plot. Pozdní řez na konci léta nebo na podzim se nedoporučuje, protože mladé výhony mohou být poškozeny zimními mrazy.
Blýskavka, známá také pod latinským názvem Photinia, patří mezi nejpopulárnější stálezelené keře používané pro živé ploty. Zahradníci ji mají rádi hlavně kvůli výrazným červeným mladým listům, které na jaře vytvářejí velmi dekorativní efekt.
Aby ale rostlina opravdu vytvořila hustý živý plot a pravidelně tvořila nové červené výhony, je potřeba vědět, kdy a jak ji správně stříhat. V tomto článku si ukážeme nejen praktický postup řezu, ale také množení řízky, zkušenosti z českých zahrad a nejčastější chyby při pěstování.
FAQ – často kladené otázky
Kdy stříhat blýskavku
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Bluma Wazonova je převážně sladká s lehce navinulým podtónem, který se mění podle zralosti plodů a podmínek pěstování.
V praxi platí, že chuť Wazonovy není stabilní a výrazně ji ovlivňuje počasí během sezóny. V suchém roce bývá sladší a koncentrovanější, zatímco v deštivém roce je chuť jemnější a více vodnatá. Klíčové je nechat plody plně dozrát na stromě, protože předčasná sklizeň výrazně snižuje kvalitu chuti a celkový dojem z této odrůdy.
Kdy začíná Wazonova plodit?
Wazonova začíná plodit obvykle mezi 3. a 5. rokem po výsadbě, plná plodnost nastupuje kolem 6.–7. roku.
První roky bývá úroda spíše symbolická a nelze očekávat plnohodnotnou sklizeň. Nástup plodnosti závisí na řezu, světle a péči, přičemž zanedbaný strom může začít plodit později. Pokud strom správně vedete, plná plodnost nastoupí rychleji a stabilněji, ale i tak je potřeba počítat s několikaletým čekáním.
Kolik kilo plodů dává Wazonova?
Výnos Wazonovy se pohybuje kolem 20–40 kg na strom ročně při správné péči a vhodných podmínkách.
Reálný výnos závisí na stáří stromu, množství vody a kvalitě řezu. Bez zásahu může být úroda nižší nebo méně kvalitní, zatímco při správné péči je plodnost poměrně pravidelná. Je důležité si uvědomit, že velké množství plodů neznamená vysokou kvalitu, a proto je někdy lepší část úrody odstranit.
Potřebuje Wazonova opylovače?
Wazonova je částečně samosprašná, ale s opylovačem dosahuje lepší úrody i kvality plodů.
V praxi je rozdíl mezi solitérním stromem a stromem v blízkosti jiných odrůd dobře viditelný. Opylovač zvyšuje stabilitu plodnosti a často i velikost plodů. Pokud máte možnost, je vhodné vysadit další ryngli v blízkosti, protože vzájemné opylení výrazně zlepšuje výsledky.
Proč má Wazonova malé plody?
Malé plody jsou nejčastěji způsobené suchem nebo přetížením stromu, což omezuje jejich vývoj.
Pokud strom nasadí velké množství plodů, nedokáže je všechny vyživit. Dalším důležitým faktorem je nedostatek vody, který vede ke snížení velikosti. Řešením je kombinace zálivky, řezu a probírky plodů, protože právě tyto zásahy umožní stromu lépe rozdělit energii a zlepšit kvalitu sklizně.
Kdy dozrává Wazonova?
Wazonova dozrává od konce srpna do poloviny září, v závislosti na průběhu počasí.
Plody nedozrávají najednou, což umožňuje postupnou sklizeň. Nejlepší chuť mají při plné zralosti, kdy jsou měkké a sladké. Pokud sklízíte příliš brzy, plody budou méně chutné a méně šťavnaté. Proto je důležité sledovat zralost přímo na stromě a nespoléhat jen na kalendář.
Jelení maso na guláš marinovat nemusíte, ale výrazně tím zvýšíte měkkost a hloubku chuti. Nejlepší výsledky jsem dosáhl po 24 hodinách ve víně s jalovcem.
Bez marinování bude jelení guláš pevnější a chuť čistší, ale méně komplexní. Marinování pomáhá narušit povrchové struktury masa a zvýraznit aroma. U farmového masa stačí 12 hodin, u zvěřiny z honitby doporučuji minimálně 24 hodin. Pokud marinovat nechcete, počítejte s delším dušením a větším množstvím tuku.
Jak dlouho dusit jelení guláš, aby byl opravdu měkký?
Ideální doba dušení jeleního guláše je 2,5 až 3 hodiny při velmi mírném varu. Kratší čas často nestačí na rozpad kolagenu.
Při jedné hodině zůstává jelení maso tuhé, i když je prohřáté. Při dvou hodinách je měkkost přijatelná, ale až kolem třetí hodiny dosáhnete plné vláčnosti. Důležité je nevařit prudce – silný var vysušuje maso. Pokud si nejste jistí, zkuste test vidličkou: maso se má oddělit bez odporu, ale nesmí se rozpadat.
Proč je můj jelení guláš tuhý i po dlouhém vaření?
Nejčastější příčinou tuhého jeleního guláše je příliš vysoká teplota nebo nedostatek času. Další faktor může být stáří kusu.
Při prudkém varu se maso stáhne a ztratí šťávu. Pokud byl kus starší, obsahuje více vaziva a potřebuje delší dušení. Řešení je jednoduché: přidejte trochu vývaru, snižte teplotu a pokračujte dalších 30–60 minut. Trpělivost je klíčová. Někdy pomůže i malá dávka kyseliny, například lžíce vína.
Jak odstranit silný pach zvěřiny?
Silný pach zvěřiny zmírní delší marinování ve víně a použití jalovce. Pomáhá i kvalitní tuk.
Pach je výraznější u masa z volné přírody. Pokud je aroma příliš intenzivní, použijte 24hodinovou marinádu a přidejte lehce rozdrcený jalovec. Vyhněte se přehnanému kořenění, které chuť jen přebije. Někdy pomůže i malé množství brusinkového džemu na závěr, které chuť zaoblí bez ztráty charakteru.
Kolik cibule patří do jeleního guláše?
Ideální je poměr téměř 1:1 mezi masem a cibulí. Na 1 kg masa počítejte kolem 800 g cibule.
Cibule funguje jako přirozené zahušťovadlo. Pokud jí dáte málo, omáčka bude řídká a budete sahat po mouce. Dlouhé pomalé restování cibule minimálně 20 minut je zásadní. Barva má být tmavě zlatá, ne spálená. Správně připravená cibule je základ celého guláše.
Je lepší jelení guláš na sádle nebo na oleji?
Sádlo dává jelenímu guláši hlubší chuť a lepší základ než běžný olej. Rozdíl je znatelný.
Olej je neutrální a méně podporuje karamelizaci. Sádlo stabilně snáší vyšší teplotu a dodává jemný masový tón. Máslo se přepaluje příliš rychle.
Jednoduché recepty na moučníky jsou v oblibě pro nenáročnost přípravy – většinou vám postačí hrnek, polévková lžíce na odměření, vařečka a miska na promíchání. Můžete vytvořit tmavé či světlé variace, prostě to, co máte rádi. Jsou snadné, přičemž vykouzlíte vláčný, nadýchaný dezert, který za půl hodiny voní na stole.
Japonská vrba ztrácí růžovou barvu nejčastěji kvůli nedostatku světla nebo chybějícímu řezu, který podporuje nové barevné výhony.
Typické zbarvení mají pouze mladé výhony, proto je pravidelný řez japonské vrby naprosto zásadní. Pokud rostlina roste ve stínu, barvy se také ztrácí. Dalším faktorem je stáří větví – starší výhony už barvu nemají. Pro udržení efektu je potřeba kombinace slunného stanoviště a každoročního řezu.
Kdy je nejlepší stříhat japonskou vrbu?
Nejlepší doba na stříhání japonské vrby je konec zimy nebo brzké jaro, kdy ještě nezačala intenzivně růst.
Řez v tomto období podpoří tvorbu nových výhonů, které nesou typické zbarvení. Můžete ale provést i lehký letní řez pro udržení tvaru. Důležité je, že řez japonské vrby není jednorázová záležitost, ale pravidelná péče. Pokud ho vynecháte, koruna se rozpadne a rostlina ztratí svůj dekorativní vzhled.
Jak často zalévat japonskou vrbu?
Japonská vrba potřebuje pravidelnou zálivku, protože špatně snáší sucho, ale zároveň nesmí stát ve vodě.
Ideální je udržovat půdu stále mírně vlhkou. V létě zalévejte častěji, zejména u rostlin v květináči. Přelití ale může způsobit problémy s kořeny. Zálivka japonské vrby musí být vyvážená – ani sucho, ani přemokření. Právě špatná zálivka je nejčastější důvod, proč rostlina chřadne.
Proč japonská vrba usychá?
Usychání japonské vrby bývá způsobeno suchem, přemokřením nebo poškozením kořenů.
Často jde o kombinaci faktorů – například špatné stanoviště a nevhodná zálivka. Pokud jsou kořeny dlouhodobě ve vodě, začnou zahnívat. Naopak sucho způsobí rychlé zasychání výhonů. Problémy japonské vrby je potřeba řešit včas, jinak se stav rychle zhoršuje. Důležitá je kontrola půdy a celkového stavu rostliny.
Jak dosáhnout husté koruny japonské vrby?
Hustou korunu japonské vrby vytvoříte pravidelným a poměrně razantním řezem.
Bez řezu rostlina vytváří dlouhé a řídké výhony. Každoroční zkrácení větví podporuje větvení a zahuštění. Ideální je kombinovat jarní řez s lehkým letním tvarováním. Stříhání japonské vrby je základní nástroj, jak ovlivnit její vzhled. Čím více řežete, tím hustší a kompaktnější koruna bude.
Může japonská vrba růst ve stínu?
Japonská vrba ve stínu poroste, ale ztratí barvu a nebude tak dekorativní.
Sluneční světlo je klíčové pro tvorbu barevných listů. Ve stínu rostlina zeslábne a výhony budou méně výrazné. Pokud chcete plný efekt, zvolte slunné stanoviště. Polostín je kompromis, ale plný stín není vhodný. Pěstování japonské vrby je vždy nejlepší na světle.
Jak správně zasadit japonskou vrbu?
Japonskou vrbu sázejte do propustné, živné půdy na slunné místo, kde bude mít dostatek prostoru.
Ve svém příspěvku NUTRIE RECEPT MANIPULACE S MASEM NUTRIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.kotink.
Dobrý den, mám dotaz. Má se ulovená nutrie ponechat v srsti nějaký čas jako zajíc, nebo se musí hned stáhnout z kůže a vyvrhnout. Děkuji za radu a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Nutrie se hned stahuje.V kožichu se nenechává...kůže se stahuje a namáčí do přípravků a pak napína. Vyčiní se.Nutrii se odstraní vnitřnosti a vše jak u králíka.Má zdravé maso, ktré se kdysi dodávalo do nemocnic...a taky se z něj dělaly výborné kobásy..vím to, protože jsme je doma měli a ne v malém množství...i zlaté nutrie :)
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
Sandevila nekvete nejčastěji kvůli nedostatku světla nebo živin. Proč sandevila nekvete je problém spojený s podmínkami pěstování.
Rostlina může vypadat zdravě, ale pokud nemá dostatek slunce, energii využívá jen na listy. Kvetení sandevily je přímo závislé na světle a hnojení. Řešení je přesun na slunce a pravidelné hnojení, ideálně jednou až dvakrát týdně během sezóny. Bez těchto dvou věcí květy nepřijdou.
Jak často zalévat sandevilu v létě?
Sandevilu zalévejte podle stavu substrátu, ne podle dnů. Jak často zalévat sandevilu závisí na počasí.
V horku může potřebovat vodu každý den, jindy stačí obden. Zálivka sandevily musí být vyvážená – přelití je horší než krátkodobé sucho. Správný postup je kontrolovat vrchní vrstvu půdy a zalévat až po jejím proschnutí. Tím předejdete uhnívání kořenů.
Proč sandevile opadávají listy?
Opad listů u sandevily způsobuje stres – nejčastěji přelití nebo změna podmínek. Proč opadávají listy je signál problému.
Rostlina reaguje rychle na špatnou zálivku nebo přesun. Opad listů často znamená, že kořeny nemají ideální podmínky. Řešení je upravit zálivku, zkontrolovat substrát a stabilizovat prostředí. Pokud zasáhnete včas, rostlina se obvykle zotaví.
Jak zachránit přelitou sandevilu?
Přelitou sandevilu zachráníte omezením zálivky a případným přesazením. Přelití sandevily je velmi častý problém.
Pokud je substrát trvale mokrý, je nutné ho nechat proschnout. Záchrana rostliny někdy vyžaduje i výměnu substrátu. Kořeny musí mít přístup ke vzduchu, jinak začnou hnít. Čím dříve zasáhnete, tím větší šance na záchranu.
Jaké světlo potřebuje sandevila?
Sandevila potřebuje přímé slunce alespoň několik hodin denně. Světlo pro sandevilu je klíčové.
Bez dostatku světla sice přežije, ale nebude kvést. Kvetení sandevily závisí na intenzitě světla. Ideální umístění je jižní nebo západní balkon. Nedostatek světla je nejčastější důvod slabého růstu.
Jak hnojit sandevilu, aby hodně kvetla?
Sandevilu hnojte pravidelně 1–2× týdně během sezóny. Hnojení sandevily je nutné pro květy.
Bez hnojiva rostlina nemá dostatek živin na tvorbu květů. Správné hnojení podporuje růst i barvu květů. Pravidelnost je důležitější než množství – malé dávky častěji fungují lépe než jednorázové přehnojení.
Jaký substrát je nejlepší pro sandevilu?
Nejlepší je lehký a vzdušný substrát s dobrou drenáží. Substrát pro sandevilu ovlivňuje kořeny.
Hutný substrát zadržuje vodu a způsobuje problémy. Kořenový systém potřebuje vzduch i vlhkost. Ideální řešení je kombinace kvalitního substrátu a drenáže, například keramzitu na dně nádoby.
Může být sandevila v polostínu?
Sandevila může být v polostínu, ale nebude dobře kvést.
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.
Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.
Odrůdy
Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.
Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.
Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.
Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta.
Ve svém příspěvku PRVNÍ STŘÍHÁNÍ VINNÉ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Parez.
Loni na podzim jsem zasadil keř vinné révi k pergole a během léta se mi rozrostla na všechny odbočky( ze zálistků) na pergole.Mohu tyto odbočky nechat do příštího roku?
Děkuji za radu. Parez.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DDD.
Zdravím, jdu nyní 9.2.19 stříhat můj stolní Lake Mont bezsemenný a výborné chuti, který roste u bývalého kotce. Loni se divoce rozrostl. Zakrátím ho o polovinu a odstraním všechny výhony na kmínku i šlahounech do výše ohybu vnější strany kotce. Zde jsem nic nenašla, takže to provedu pouze dle své krátké praxe. S pozdravem DDD
Pokud chcete jistotu a minimum stresu, volte placičky na pánvi. Pokud nechcete smažit a nevadí vám víc hlídat konzistenci, dává smysl trouba. A pokud chcete, aby placičky chutnaly i těm, kdo květák běžně nemusí, sýr je nejsilnější karta.
Ve svém příspěvku BLUMKA NEMOCI LÍSTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jana Klimečková,CS.c.
Vloni vysazená blumka měla již několik plodů, které dozrály a byly výborné. Letos hodně kvetla, před květem jsem ji postříkala proti spále a po odkvětu rovněž. Nyní, před dozráním plodů, jí zežloutly listy na konci větviček, postříkala jsem ji Dithane, nepomohlo to, tak znovu proti spále.
Padlí vinné révy poznáte podle bílého práškového povlaku na listech, výhonech nebo hroznech, který se postupně rozšiřuje.
Typické je, že se objevuje na horní straně listů a má šedobílou barvu. Padlí vinné révy se rychle šíří a bez zásahu napadá i hrozny. Pokud si nejste jistí, zkuste list lehce setřít – padlí zanechává práškový povlak, což je hlavní rozlišovací znak.
Kdy stříkat vinnou révu proti padlí?
Proti padlí vinné révy je nejlepší stříkat hned při prvních příznacích, případně preventivně při vhodných podmínkách.
Nečekejte, až se problém rozšíří. Padlí vinné révy reaguje na včasný zásah velmi dobře, ale při pozdním postřiku už jen omezujete škody. Ideální je sledovat počasí a zasáhnout při teplém a suchém období.
Dá se padlí úplně odstranit?
Padlí vinné révy lze zastavit, ale ne vždy úplně odstranit, pokud už je silně rozšířené.
V počáteční fázi je možné ho eliminovat téměř úplně. Při pokročilém napadení už zůstávají poškozené části, které se nezotaví. Cílem je zastavit šíření a ochránit zdravé části rostliny.
Co dělat, když je padlí na hroznech?
Padlí na hroznech znamená vážný problém a je potřeba okamžitě zasáhnout.
Napadené hrozny často praskají a ztrácí kvalitu. Padlí vinné révy na hroznech už nelze plně opravit, ale můžete zabránit dalšímu šíření. Klíčové je odstranit nejvíce napadené části a aplikovat postřik.
Jak rychle se padlí šíří?
Padlí vinné révy se může rozšířit během 7–14 dnů, pokud jsou ideální podmínky jako teplo a sucho.
V praxi to znamená, že malý problém se během krátké doby změní ve velký. Největší riziko je v tom, že první příznaky vypadají nenápadně. Jakmile se padlí rozjede, napadá nové listy i hrozny velmi rychle a bez zásahu se nezastaví.
Je padlí nebezpečné pro úrodu?
Ano, padlí vinné révy je přímo nebezpečné pro úrodu a může ji výrazně snížit nebo úplně zničit.
Napadené hrozny přestávají růst, deformují se a často praskají. Padlí vinné révy ovlivňuje nejen množství, ale i kvalitu. Pokud se dostane na hrozny, je už většinou pozdě na plnohodnotnou záchranu úrody.
Může padlí zmizet samo?
Padlí vinné révy samo nezmizí a bez zásahu se bude dál šířit.
Na rozdíl od některých jiných problémů se padlí vinné révy nezastaví přirozeně. Pokud podmínky zůstávají příznivé, infekce pokračuje. Čekání situaci jen zhoršuje a vede k větším škodám.
Fungují domácí postřiky na padlí?
Domácí postřiky mohou padlí vinné révy zpomalit, ale většinou ho úplně nezastaví.
Jedlá soda nebo mléko mohou pomoci v začátku, ale při silném napadení nestačí.
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Jednoznačně doporučuji tvarovat v zimě (únor/březen). Podzim není vhodný a nic tím neurychlíte. Vinná réva už bude spát a stejně nebude růst. Naopak pozdě na jaře (duben/květen) už hrozí, že se bude probouzet a to také není vhodné.
Doporučuji přečíst několik článků. Například výborné informace získáte zde: https://www.vinarskydum.cz/…
Ingredience: 350 g hladké mouky, 120 g moučkového cukru, 2 žloutky, 250 g másla, 1 sáček vanilkového cukru, citronová kůra
Technologický postup: Promícháme žloutky s cukrem, máslem, moukou, vanilkovým cukrem a nastrouhanou citronovou kůrou. Všechny ingredience dobře smícháme a vypracujeme hladké linecké těsto. Těsto zabalíme do fólie a necháme v lednici aspoň půl hodiny odpočinout. Linecké těsto rozpůlíme a vyválíme na pláty. Podle potřeby z něj vykrajujeme tvary, vkládáme na vymazané plechy nebo do forem koláčů. Linecké pečeme při 180 °C dorůžova. Tenké vykrajované cukroví se peče jen 5 až 7 minut. Po vychladnutí slepujeme jakoukoliv marmeládou nebo plníme libovolným krémem. Linecké zdobíme podle vlastní fantazie. Toto těsto můžeme používat na cukroví, dezerty a různé moučníky.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Pokud jste nedávno sklidili úrodu česneku ze své zahrádky, můžete si vyrobit domácí česnekový prášek, který vám poslouží jako výborné koření. Nejprve stroužky česneku oloupejte, pak nakrájejte na tenké plátky a dejte na suchou pánev, kterou vložíte do vyhřáté trouby na 150 °C. Česnek v troubě za stálé teploty sušte. Usušený česnek rozdrťte v mixéru a prosejte sítkem. Kousky, které vám nepropadly sítkem, nemusíte vyhazovat, ale můžete je uskladnit stejně jako sušený prášek v uzavřených nádobách v chladu, ale ne mrazu. Takové sušené kousky česneku jsou výborné třeba na pizzu.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Aromatický rozmarýn se využívá při přípravě masových jídel, která výborně dochutí. Ať už je to skopové, ryby nebo drůbež. Neexistovala by bez něho francouzská kuchyně. Je důležitou součástí provensálského koření. Výborně se hodí také na ochucení nádivek, marinád, sýrových a zeleninových pokrmů, přidat ho můžete do zapečených brambor nebo na pečené brambory, na pizzu, nic nezkazíte ani přidáním do těstovin. V malém množství ho můžete přisypat i do džemů a likérů, které tím získají neotřelou chuť. Ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do oleje nebo octa získáte následně skvělé dochucovadlo zeleninových salátů. Vzhledem k jeho silnému aroma a nahořklé, kořenité chuti to ale s dávkováním nepřehánějte. Doporučená dávka je jedna lžička sušeného koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství může působit až opojně.
Tymián má nejen dezinfekční účinky, ale také výborně pomáhá k vykašlávání sekretu z horních cest dýchacích. Lze si vyrobit vynikající domácí sirup, který zabírá lépe než drahé sirupy a tablety v lékárně, přitom neškodí, a navíc je i chuťově výborný, takže i děti ho budou mít rády. Je to přírodní medicína, která vám pomůže více než chemie.
Příprava domácího sirupu: Svařte 500 ml vody a 40 dkg hnědého cukru. Vařte asi 10 minut a potom přisypte 10 g tymiánu (nejlépe z vlastní zahrádky). Můžete přidat také lžičku strouhaného čerstvého zázvoru nebo lžičku mletého zázvoru. Nechte odstát cca 6 hodin, poté přeceďte přes jemné umělohmotné sítko nebo plátýnko. Sirup nalévejte do čistých skleněných nádob, například do sklenic od dětské výživy. Užívejte 3–5x za den polévkovou lžíci, dětem pak dávku snižte na čajovou lžičku. Sirup výborně funguje i na úporný kašel.
Příprava bylinkového čaje pro zlepšení odkašlávání: K namíchání čajové směsi budete potřebovat 2 díly natě tymiánu nebo mateřídoušky, 1 díl listu jitrocele, 1 díl semene anýzu nebo fenyklu. Dvě lžíce této směsi zalijte 0,5 l teplé vody a nechte přes noc macerovat. Ráno uveďte do varu, odstavte a nechte 10–15 minut luhovat. Poté čaj přeceďte a užívejte po lžících během celého dne.
Pstruh je chutná ryba s jemným masem, v našich podmínkách velmi dobře dostupná. Pstruha můžete připravit na spoustu způsobů a za použití jednoduchých receptů s minimem ingrediencí, ale také si s ním můžete dát více práce a použít nejrůznější suroviny, ať jsou to žampiony, víno, bylinky, to už záleží jen na vás, vše bude určitě chutnat výborně. Pstruha můžete upravovat na pánvi, v troubě, na grilu, v alobalu, za zmínku stojí i pstruh uzený, ale jedno pravidlo byste se měli snažit dodržet. Pstruh se na talíř podává celý, od hlavy až k ocasu, včetně ploutví, očí, ocasu, dokonce se říká, že líčka ze pstruha jsou to nejchutnější maso.
Zajímá-li vás nutriční hodnota pstruha, pak má 100 g této výborné ryby jen 570 kJ, obsahuje 20,9 g bílkoviny, 5,4 g tuku a 0,99 g omega-3 mastných kyselin. Ze pstruha lze připravit i dietní jídlo, záleží na tom, jaké další suroviny k přípravě použijete. Chcete- li si pochutnat, připravila jsem pro vás pár receptů.
Pstruh na másle
Ingredience:
pstruh
máslo
hladká mouka
sůl
kmín
citron
Postup:
Pstruha důkladně omyjte, osušte, nasolte a okmínujte. Kmínu se nemusíte bát, nic tím nezkazíte. Nezapomeňte nasolit i okmínovat pstruha v dutině břišní. Obalte ho v mouce. Na pánvi rozpusťte máslo a z každé strany na něm pstruha pečte zhruba 5 minut. Při podávání zakápněte citronem a jako příloha se hodí brambory, různé zeleninové saláty, zeleninová obloha, já osobně upřednostňuji krajíc čerstvého chleba.
Pstruh v troubě
Ingredience:
pstruh
máslo
cibule
anglická slanina
petrželová nať
hladká mouka
kmín
sůl
citron
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, osolte a okmínujte i v dutině břišní. Povrch pstruha obalte v mouce a do dutiny břišní přidejte plátek slaniny, snítku petrželové natě a cibuli nakrájenou na tenké plátky. V pekáči rozehřejte máslo, vložte pstruha, přidejte zbytek pokrájené cibule. Na povrch pstruha položte pár plátků másla, aby se utvořila krusta. Nezakrývejte a pečte v troubě vyhřáté téměř na 200 C asi půl hodiny, než povrch zezlátne. Upečeného pstruha pokapejte šťávou z citronu.
Pstruh na grilu
Ingredience:
pstruh
anglická slanina
česnek
koření na ryby
citronová šťáva
sůl
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, posolte, pokapejte citronovou šťávou a lehce posypte kořením na ryby. Do dutiny břišní dejte celý stroužek česneku. Pstruha zabalte do anglické slaniny a dejte na gril.
