RYCHLÉ DOBRÉ RECEPTY NA MOUČNÍKY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Dali byste si ke kávě rádi sladký koláč nebo zákusek a přitom máte málo času? Tak zkuste rychlý moučník na plech. Tyto recepty zvládnou jak začátečníci, tak i pokročilí kuchaři. V ingrediencích nenajdete žádné exotické suroviny. Vše, co potřebujete k přípravě následujících dobrot, nakoupíte v nejbližším supermarketu. Tak hurá na to!
Jednoduché recepty na moučníky jsou v oblibě pro nenáročnost přípravy – většinou vám postačí hrnek, polévková lžíce na odměření, vařečka a miska na promíchání. Můžete vytvořit tmavé či světlé variace, prostě to, co máte rádi. Jsou snadné, přičemž vykouzlíte vláčný, nadýchaný dezert, který za půl hodiny voní na stole.
Zdroj: článek Rychlý moučník na plech
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu http://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Domácí šunka
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
Zdroj: článek Jak daleko se sází bobkovišeň
Ve svém příspěvku SMOOTHIE RECEPTY KOMENTÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Skokova.
Dobry den mam prosim dotaz na mixer jestli bude vyhovujici tento https://mixersmoothie.cz/sm… i na led jak zminuji? Chci hlavne mixovat smoothie pro deti ale take sekat led. Bude vyhovujici? Predem dekuji za odpoved, Skokova Simona.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mášinka.
No já mám tedy lepší mixér a to Vitamix. Ten udělá jak smothie tak i rozdrtí led. Zvládá dokonce i burákové máslo. Lepší si za mixér rozhodně připlatit.
Zdroj: příběh Smoothie recepty komentář
Rebarbora patří k nejranějším zeleninám. Jakmile rozmrzne půda, okamžitě vyžene – z tohoto důvodu je třeba zajistit, aby nezamrzla moc hluboko. Postup je jednoduchý: vytvoříte jí ochranu ze silné vrstvy rašeliny nebo listí, přidáte smrkové chvojí, a tak mráz pak nepronikne až do země. Důležité je, abyste reveň takto „zastlali“ dříve, než svrchní vrstva půdy příliš promrzne (počátek ledna představuje poslední možnost). Péče o tyto plně mrazuvzdorné rostliny není náročná. Co se půdy týče, upřednostňuje rebarbora hlubokou humózní zeminu neutrální či zásadité reakce, ale v podstatě jí stačí, když má dostatek živin. Lehká půda, která se na jaře rychle zahřívá, zajistí dřívější úrodu než půda těžká a mokrá. Dobu sklizně ovlivní i umístění rostliny, na výsluní řapíky dozrají rychleji než v polostínu. Rebarboru lze bez problémů sázet pod ovocné stromy, jejichž koruny se vzájemně ještě nedotýkají. Rostliny mohou zůstat na jednom místě i 10 let, přičemž nejvyšší výnos bývá v pátém až sedmém roce po výsadbě (1–2 kg z každé rostliny).
Rebarbora je statná, až 2 m vysoká vytrvalá rostlina s přízemními, 50–60 cm dlouhými listy. Čepele listů jsou podlouhlé, vejčité a výrazně zkrabacené. Dlouhý řapík je na líci vrubovitý, na rubu hladký a vydutý, nahoře někdy bělavý, jinak karmínově červený. Lodyha má až 5 cm v průměru a nese bohaté květenství. Okvětí o průměru až 2 mm je žluté, šestičetné a opadávající, tyčinek je 9 ve dvou kruzích, čnělky zpravidla 3. Kvete v červnu a červenci, plod je vejčitý, se 2 až 4 křídly.
Rebarbora má poměrně velkou listovou plochu, ale důležitější než velké listy jsou stopky (zdužnatělé řapíky zelené, růžové až červené barvy) pod těmito listy. Aby byla rebarbora šťavnatá a neměla příliš mnoho tuhých vláken v řapíku listu, musíme ji hnojit, zalévat a držet spíše v přistíněné teplé poloze než přímo na slunečním úpalu. Listy s celými řapíky sklízíme vylomením nebo opatrným odříznutím až na bázi řapíku v době, kdy jsou dlouhé asi 30–50 centimetrů. Jarní sklizně jsou kulinářsky hodnotnější, pozdější již mají konkurenci v angreštu, rybízu, jahodách. Řapíky odlamujeme postupně až do svátku sv. Jana, později už příliš narůstá množství kyseliny šťavelové. Chuť poté není tak jemná, dobrá. Kyselina šťavelová navíc odvádí z těla vápník a může napomáhat tvorbě ledvinových či močových kamenů. Negativní účinek kyseliny šťavelové lze zmírnit sklenicí mléka.
Pěstují se rozličné vyšlechtěné odrůdy. Pro dostatečnou sklizeň, která by rostliny příliš neoslabila (část listů jim ponechat musíme) je dobré mít k dispozici 2–3 rostliny. Rebarbora se množí nejjednodušeji dělením trsů. Semenáčky nemívají tak dobré, silné a&n
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Rebarbora
Jedná se o rostliny popínavé a rychle rostoucí, patří sem trvalé nebo jednoleté rostliny. Nejrychleji rostou jednoleté rostliny.
Má latinský název Humulus lupulus Aureus. Je to rychle rostoucí popínavá rostlina dorůstající do výšky 4 až 6 m. Listy jsou dlanitě složené, zlatožluté. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody sou hořce vonící chmelové šištice. Rostlina na zimu „zatahuje“. Půda by měla být vlhčí, těžší (ideální je červenice). Stanoviště slunné až polostinné.
Má latinský název Parthenocissus quinquefolia Engelmanii. Jde rovněž o rychle rostoucí popínavou rostlinu, která může dorůst do výšky 6 až 10 m. Listy jsou zelené, dlanitě složené ze 3 až 5 lístků. Na podzim se zbarvují do svítivě červené barvy. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody jsou kulovité, malé. Na půdy je tato rostlina nenáročná. Stanoviště může být slunné až polostinné.
Má latinský název Parthenocissus tricuspidata. Tato rychle rostoucí popínavá rostlina může dorůst do výšky 12 až 14 m. Listy jsou trojlaločné, tmavě zelené, lesklé. Na podzim se zbarvují do červené barvy. Květ je drobný, bílý. Plod je kulovitý, tmavý. Na půdu je rostlina nenáročná. Stanoviště jí vyhovuje slunné až polostinné.
Zdroj: článek Popínavé rostliny
Keře na živý plot mohou být listnaté nebo jehličnaté, opadavé nebo neopadavé, kvetoucí nebo nekvetoucí. Vždy musíte mít představu o tom, jak by měl živý plot vypadat a jakou by měl plnit funkci (estetickou, hlukovou, ...).
Plot je méně náročný na místo, při dobré údržbě (pravidelném střihu) ho udržíte v šířce do jednoho metru. Živý plot si nikdy nenechte příliš přerůst přes hlavu. Stačí do sto sedmdesáti centimetrů, pak už budete potřebovat žebřík na to, abyste sestřihli vršek do roviny.
Správně tvarovaný živý plot bude chloubou vaší zahrady. Opadavé dřeviny je dobré pravidelně stříhat dvakrát až třikrát ročně. První sestřih proveďte koncem února, druhý v červnu, podle potřeby pak ještě v srpnu.
Boční stěny opadavých plotů stříhejte šikmo, tak aby byl plot dole alespoň o deset centimetrů širší, jinak začnou spodní větve vyholovat. Jehličiny snesou sklon mírnější. Vždy se stříhají nejprve boční stěny.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.
Kvete bohatě před rašením listů. Květy jsou žluté a na keři se objevují od března do dubna. Vysazujeme solitérně nebo ve skupinách – volně rostoucí nebo stříhané živé ploty. Řez je nejlépe provádět po odkvětu.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.
Hlohyně je velmi oblíbený a často využívaný neopadavý keř. Kvete od jara bílými květy, na podzim je obsypán červenými plody. Roste velmi rychle a tvoří díky trnům neproniknutelné tvary. Je možno vytvářet stříhané i volně rostoucí živé ploty. Na metr stačí 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, lze vysazovat jako hlukovou bariéru k silnici.
Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.
Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty. Bobkovišně rostou dobře v mírně kyselé a vlhčí zemině. Jak na slunci, tak v polostínu až mírném stínu. Sází se do běžné zahradní zeminy, je nenáročná na údržbu. Na jeden metr postačí 2 až 3 rostliny.
Jedná se o keř, který obvykle dorůstá do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Vyhovuje mu přímé slunce.
Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Dobře snáší stín, roste rychle, zvládá smog i sucho, je tedy vhodný do měst jako bariéra k silnici. Výborně se tvaruje, nevadí mu i radikálnější řez. Proto
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Keře
Zavařené pečené maso je už tradičním pokrmem pro trávení spokojené rodinné dovolené. Nestojí moc, jeho příprava nedá téměř žádnou práci a jde o 100% bezpečný postup, pokud dodržíte několik základních pravidel. Recepty jsou jednoduché. Maso lze zavařovat syrové, dušené i pečené. Nejčastěji se používá maso drůbeží nebo vepřové. Nemělo by být moc tučné, protože tuk by mohl při delším skladování dodat pokrmu nežádoucí pachuť. Pokud zavařujete dušené maso, nepoužívejte při přípravě cibuli, rychle kysne a maso tak dlouho nevydrží.
Syrové maso nakrájejte na menší kousky a zbavte přebytečného tuku. Při dušení masa se vyhněte použití cibule, ta dokáže velmi rychle zkysnout (ze stejného důvodu se nedává ani do marinád) a celý výrobek se díky ní zkazí. Maso mírně osolte a poduste do poloměkka. Koření můžete přidat podle chuti, například kmín, pepř, nové koření a podobně. Poctivě podlévejte, vzniklou šťávu použijete při zalévání masa ve sklenicích.
TIP: Šťávu předtím zavařováním přeceďte a odstraňte z ní všechny zbytky koření.
Naložte ho v koření a rychle upečte v celku do poloměkka. Poté rozeberte na menší kousky (pamatujte si, že kosti do zavařování nepatří) a naskládejte do zavařovacích sklenic.
Dobře zavařené maso vydrží ve spíži bez potíží i více než rok.
Zdroj: článek Zavařování pečeného masa
Ingredience: 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek třtinového cukru, 400 ml jogurtu, 1,5 dl mléka, 0,5 dl oleje, 1 balíček kypřicího prášku, 2 lžíce kakaa, 1 lžička sody, 300 g čokolády na vaření, 50 g másla
Postup: Do mísy vsypeme prosátou mouku, kypřicí prášek do pečiva, jedlou sodu, kakao a třtinový cukr. Přidáme jogurt, olej a mléko. Všechny suroviny na jogurtový koláč dobře promícháme a poté šleháme, dokud nám nevznikne hladké kakaové těsto. Do těsta vmícháme na kousíčky rozlámanou čokoládu (150 g). Těsto na jogurtový koláč vlijeme na tukem vymazaný a moukou vysypaný plech. Koláč pečeme při 175 °C asi 35 minut. Mezitím si ve vodní lázni rozpustíme zbytek čokolády společně s máslem. Koláč po upečení necháme zcela vychladnout a poté jej polijeme čokoládovou polevou. Polevu rovnoměrně rozetřeme stěrkou a v chladu necháme zatuhnout. Podáváme s kopečky zakysané smetany.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech
Recepty od Zdeňka Pohlreicha jsou srozumitelně napsané, včetně všech rad a tipů. Na rozdíl od jiných návodů jídel jsou popsány a nafoceny postupy u základních jídel. Použité potraviny v receptech jsou běžně dostupné v obchodech. Popisy jídel zvládnou i začátečníci, kteří neumí vařit. Recepty jsou ovšem přínosem také pro zkušené kuchaře.
Ingredience: steak z roštěnce (porce á 200–300 g)
Marináda: plnotučná hořčice, worcestrová omáčka, limetka, čerstvě namletý pepř, hrubozrnná sůl
Zelenina: lilek, cuketa, paprika, cibule, česnek (3 stroužky), asi 10 cherry rajčátek, olivový olej, balzamikový ocet, bylinky (např. bazalka, tymián), sůl, pepř
Pečivo: na plátky nakrájené housky ze včera, olivový olej
Postup: Roztopte gril. Než teplota dosáhne potřebných vysokých hodnot (asi 250 stupňů), vložte steaky do misky, potřete je hořčicí a worcestrovou omáčkou, pokapejte limetkovou šťávou, osolte a opepřete (obě strany). Nechte je asi 20 minut marinovat. Zeleninu nakrájejte na kousky dle svých estetických požadavků (lilek nechte „vyslzet“ – posypte solí a asi po 15 minutách osušte). Kousky zeleniny promíchejte s olivovým olejem a trochou balzamikového octa, posypte nasekanými bylinkami, posolte a opepřete. Udělejte z alobalu misku, směs do ní vložte a uzavřete. Zeleninu v alobalu grilujte na přímém žáru asi 30 minut, steaky 12 minut (6 minut z každé strany pro střední propečení) a tousty (respektive nakrájené housky) asi 1 minutu. Steaky poté nechte 3 minuty „dojít“, tousty pokapejte olivovým olejem.
Ingredience: 100 g sušených hub (je-li sezóna, použijte čerstvé houby), 1 l vývaru (Pohlreich používá hovězí), 50 g másla, 100 g hladké mouky, 150 g brambor, 4 slepičí vejce, 50 g kopru, 2 polévkové lžíce octa, 300 ml mléka, 100 ml smetany, sůl a pepř
Postup: Začnete přípravou světlé jíšky z másla a hladké mouky. Do kastrůlku vhodíte máslo, rozehřejete, přidáte mouku a zamícháte. Za stálého míchání zalijete hovězím vývarem, osolíte, přidáte pepř a přivedete k varu. Do základu kulajdy dáte houby (Pohlreich používá sušené houby, které namočil do vody) a na kostky nakrájené brambory. Vaříte velice zvolna 40 minut. Přilijete mléko, smetanu (dobré je použít zakysanou smetanu, může být i smetana ke šlehání) a dochutíte.
Mezitímco se kulajda vaří, připravíte si zastřené vejce. Snahou šéfkuchařů je, aby bílek ztuhl a žloutek zůstal tekutý. Podle Pohlreicha jsou pro úspěch klíčové dvě věci: „supr“ čerstvé slepičí vejce a že voda, do níž vajíčko umístíme, se bude vařit pomalinku.
Pohlr
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nejlepší kuchař Zdeněk Pohlreich
Ingredience na těsto: 2 lžičky jedlé sody, 0,75 hrnku mléka, 1 hrnek hladké mouky, 0,5 hrnku oleje, 1 hrnek cukru moučka, 1 hrnek hrubé mouky
Ingredience na potření: 600 ml mléka, 2 balíčky pudinku, 2 lžíce cukru
Postup: Do misky dáme hrnek hladké a hrubé mouky, přidáme 3 vejce, půl hrnku oleje, 3/4 hrnku mléka, 2 lžičky jedlé sody, hrnek cukru a vše dohromady vymícháme a vylijeme na plech vyložený pečicím papírem. Na pudink si odměříme 600 ml mléka, část necháme v hrnku a část vlijeme do rendlíku, přidáme cukr a necháme zavařit. Do mléka v hrníčku vsypeme 2 sáčky pudinku a vlijeme do vařícího mléka. Zavaříme a horkým pudinkem polijeme syrové těsto na plechu. Buchtu dáme do předehřáté trouby a pečeme 20 minut při 180 °C. Hrníčkový koláč s pudinkem po vychladnutí nakrájíme a podáváme s šálkem kávy nebo čaje jako vynikající moučník.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech
Ingredience na těsto: 2 hrnky hladké mouky, 1 hrnek cukru, 1 hrnek mléka o pokojové teplotě, 1/2 hrnku oleje, 2 celá vejce, 1 prášek do pečiva
Ingredience na tvarohovou náplň: 2 tvarohy, 1 hrnek cukru, 1 vanilkový cukr, 1 vanilkový pudink, prášek do pečiva, 2 celá vejce, 1 hrnek mléka (pokud máme tvaroh ve vaničce, tak mléka cca 3/4 hrnku), 1/2 hrnku povidel
Postup: Všechny přísady na těsto vyšleháme v míse. V druhé míse zpracujeme tvarohovou náplň – opět vše smícháme dohromady, tvarohy, cukr, pudink (prášek), vejce a mléko (máme-li tvaroh ve vaničce, dáme trochu méně). Na plech vyložený pečicím papírem vylijeme polovinu těsta a roztáhneme ho až do krajů. Na to vylijeme celou tvarohovou náplň jako druhou vrstvu. Povidla klademe malou lžičkou do této náplně tak, jako kdybychom dávali ovoce. Nakonec celé zalijeme zbytkem těsta a dáme pozvolna péct (cca 160 °C) do vyhřáté trouby dozlatova. Moučník je opravdu výborný a chutná podobně jako hanácké koláče. Povrch je možné pocukrovat.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech
Ingredience na těsto: 1 hrnek moučkového cukru, 3/4 hrnku oleje, 2 vejce, 1 hrnek mléka, 2 hrnky polohrubé mouky, 2 lžíce kakaa, kypřicí prášek, vanilkový cukr
Ingredience na náplň: 500 g měkkého tvarohu (ne vaničkový, ale v kostce), 1 hrnek cukru moučka, 2 vejce, 1 hrnek mléka, 2 vanilkové cukry
Postup: Nejdříve začneme s těstem. Do mísy prosejeme cukr, přidáme olej, vejce, mléko a krátce šleháme. Poté přidáme mouku promíchanou s kypřicím práškem, kakao a podle chuti můžeme přidat i vanilkový cukr. Ve druhé míse ušleháme všechny ingredience na tvaroh. Plech na moučník vymastíme (máslem, sádlem) a vysypeme hrubou moukou. Těsto vylijeme a rovnoměrně rozmažeme po plechu, nahoru dáme tvaroh a lžičkou promícháme, aby nám vznikly „obláčky“. Pečeme v horkovzdušné troubě cca na 180 °C asi 25 minut. Tvarohový moučník je rychlý a vždy se po něm zapráší.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech
Ingredience na těsto: 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek cukru, 1/2 hrnku oleje, 1/2 hrnku mléka, 1 šlehačka, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva, 1 nastrouhaná cukrovinka Margot
Ingredience na polevu: čokoládová poleva, kokos, Margot, popřípadě moučkový cukr
Postup: Vše promícháme a pečeme na malém plechu 25 až 30 minut na 180–200 °C. Je možné upéct i jako bábovku. Navrch můžeme dát čokoládovou polevu s druhou nastrouhanou margotkou a posypat kokosem, nebo jen moučkový cukr.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech
Ingredience: 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek moučkového cukru, 1 balíček prášku do pečiva, 1 vejce, 1 hrnek mléka, máslo na vymazání, ovoce dle sezony
Postup: Mouku, cukr a máslo rozmělňujeme prsty tak dlouho, až nám vznikne drobenka. Z celého množství oddělíme 2–3 hrstky. Do zbytku přidáme prášek do pečiva, vejce a mléko. Umícháme těsto, které nalijeme na vymazaný plech, poklademe sezonním ovocem, posypeme odloženou drobenkou a ve středně vyhřáté troubě upečeme dozlatova.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech
Ingredience: 2 hrníčky polohrubé mouky, 1 hrnek mléka, 1/2 hrnku oleje, 1 hrnek cukru (krupice či krystal), 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, 3 vejce, kakao, na vymazání tuk a hrubou mouku nebo kokos
Postup: Všechny suroviny smícháme, půlku těsta nalijeme do tukem a moukou vysypané formy (či kokosem). Druhou půlku obarvíme kakaem a vylijeme také do formy. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 160 °C po dobu 45–50 minut.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech
Ingredience: 2 vajíčka, 1 hrnek mléka, 2 hrnky polohrubé mouky, 1 kypřicí prášek, 1 hrnek cukru moučka, 1/2 hrnku oleje, 1/2 hrnku strouhaného kokosu, 1/2 hrnku cukru moučka
Postup: Celá vajíčka rozšleháme, přidáme moučkový cukr, olej, mléko a mouku s práškem do pečiva. Vylijeme na vymaštěný plech, posypeme strouhaným kokosem a cukrem moučka a pečeme na 200 °C asi 20 minut.
Zdroj: článek Hrníčkové recepty na moučníky na plech