SAVO A SVRAB a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Jedná se o poškození kůže specifickým parazitem. Toto parazitární onemocnění může způsobovat několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích a divokých druhů zvířat.
Svrab u zvířat
Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité chránit před ním zvíře po celý rok. Svrab způsobený parazitem Sarcoptes canis se vyskytuje převážně u psa, ale mezi jeho další hostitele patří spousta dalších psovitých šelem. Někdy se objevuje také u koček a je přenosný i na lidi. Svrab se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.
Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, ale velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají druhotné změny na kůži: povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace. Ta může zastřít příznaky samotného svrabu a pes je pak mylně léčen na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v prvních stadiích. Je tedy nutné navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.
Rozlišuje se několik druhů svrabu, a to sarkoptový (zákožka svrabová), který napadá hlavně psy, dále notodektový, který napadá uši koček a jiných zvířat, která jsou s nimi v kontaktu, a v neposlední řadě trixacarusový, který se vyskytuje u morčat.
Svrab se přenáší velmi snadno přímým kontaktem. Svrab je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou setkat s ostatními nakaženými. Takže i když chováte svého psa v hygienicky čistém prostředí, může i on chytnout svrab.
Sarcoptes canis je drobný parazit kulatého těla s osmi kuželovitými krátkými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se vyskytují na řídce osrstěných místech, jako jsou slabiny, ušní boltce a další.
Ve svém příspěvku THUJE A PES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Neoral.
Zdravim,existuje nejaky pripravek odradujici psa mocit na thuje? Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.
Savo odstraňuje z pračky plíseň. Pokud se vám tedy někde vytvořila plíseň, nalijte 300 ml Sava do pračky a zapněte program na vysokou teplotu. Savo by mělo plíseň z pračky odstranit.
Ve svém příspěvku SVRAB OD KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Ujali jsme se zuboženého toulavého kocoura.Myslím,že měl,možná ještě má svrab a že jsem ho od něj dostala také.Svědí mě již několik týdnů vlasatá část hlavy a vzadu krk.Na těle nemám vůbec nic.Nedokázu se toho zbavit,k lékaři se stydím jít.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jednoduchý odstraňovač plevele z dlažby představuje domácí postřik na plevel vytvořený pomocí prostředku, který má prakticky každý ve své koupelně – Sava. Do kbelíku nalijte 4 litry vody a ty smíchejte zhruba s 200 ml Sava na bílé prádlo. Potom si vezměte metlu s pevnějšími štětinami a jednoduše tímto prostředkem dlažbu vydrhněte. Savo by se mělo dostat i do spár, kde se často plevelu hojně daří. Jediné, co musíte udělat, je dávat pozor, aby se tekutina nedostala na trávník nebo květiny. Bohužel byste o ně přišli. Tento likvidátor plevele můžete použít na kameny, chodníky z cihel i betonu. Dlažba bude za pár dnů vypadat jako nová.
Také na zahradní cestičky zkuste nalít neředěný bělicí prostředek. Za den či dva pak plevel velmi snadno vytáhnete a díky bělicímu prostředku se už nevrátí.
Hlavní látkou Sava je chlór. Tato chemická látka je pronikavě páchnoucí, žlutozelený plyn. Působí silně toxicky na živé bytosti a zabíjí rostliny, ale i mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně nebo bakterie. Chlór je jedním z nejčastěji používaných dezinfekčních prostředků a zajišťuje vodu bez bakterií například v bazénech.
Chlór se v přírodě vyskytuje také jako chlorid ve formě vodného roztoku. Při nadměrném zásobení rostlin chlórem dochází k příznakům otravy. Množství chlóru, které rostliny snášejí, se liší podle druhu rostliny, ale téměř všechny rostliny si dokážou poradit s chlórem až do hodnoty 0,3 miligramu na litr, aniž by utrpěly trvalé poškození.
Plevel na zahradě lze celkem efektivně odstranit chlórem, tento proces však není ekologický, protože může poškodit sousední rostliny na záhonech. Měly by být preferovány jiné metody, jako je mechanické odplevelení, likvidace plevele párou nebo zakrytí záhonů proti plevelům.
Chlór není neškodná látka, která může být při nesprávném použití nebezpečná jak pro lidi, tak pro životní prostředí. Při nesprávném použití představuje chlór pro lidi a životní prostředí tato rizika:
Je vysoce žíravý, takže s chlórem byste nikdy neměli manipulovat bez rukavic a/nebo vhodného oblečení.
Výpary chlóru dráždí a napadají dýchací cesty.
Prostředek zanechává škody nejen na plevelech, ale často i na sousedních rostlinách.
Kvůli špatné dávkovatelnosti by se chlór měl na zahradě používat jen s velkou opatrností.
Působí Savo proti plevelům a jak by se měl používat? Chlór působí velmi dobře proti plevelům, ale sousední rostliny jsou často silně zasaženy a vykazují známky otravy. Množství účinné látky, se kterou si rostliny poradí, se liší. Bohužel, často se stává, že pěstované rostliny se většinou ukáží jako méně odolné než plevel, kterému vyhlásíte válku s chlórem.
Pokud se chcete přes všechna rizika poprat s plevelem pomocí chloru, měli byste rozhodně dodržovat tato preventivní opatření:
Před použitím chlór nařeďte. Poměr míchání by neměl překročit 8 dílů vody ku 2 dílům chlóru.
Při aplikaci noste speciální rukavice, aby nedošlo k poškození kůže.
Chlór použijte jen na utěsněné povrchy.
Chlór je v nejlepším případě vhodný k ničení jednotlivých rostlin. Chcete-li odstranit plevel na velké ploše, měli byste použít jinou metodu.
Konkrétně v přípravku Savo proti proti plísni je koncentrace chlóru 5%, což je dávka, která zahubí jakoukoliv rostlinu. Výrobek je navíc prodáván v balení obsahující rozprašovač, takže není potřeba jakkoliv manipulovat s tekutinou, někam ji přelívat nebo ředit. Stačí koupit a stříkat a stříkat.
Chemické přípravky na likvidaci rostlin se nesmí používat na chodnících, zpevněných příjezdových cestách nebo na terase. Patří sem i chlór, pokud chcete tímto přípravkem zničit otravný plevel. Porušení zákona může být potrestáno vysokou pokutou.
Svrab je u morčete způsoben vnějším parazitem zvaným Trixacarus caviae. Tento roztoč žije ve svrchních vrstvách pokožky morčete. Samičky si zde hloubí chodby a kladou vajíčka, živí se kožními šupinkami, mazem, nečistotami na povrchu těla. Onemocnění se projevuje urputným drbáním až do krve. Pokud se svrab objeví a není léčen včas, může dojít až k velkému zbídačení morčete, případně i k jeho smrti. Zmíněné příznaky jsou často doprovázeny divokým běháním dokola s příznaky připomínajícími křeče. Onemocnění může být také doprovázeno nechutenstvím s následným vyhubnutím zvířete.
Diagnózu stanovuje veterinární lékař na základě mikroskopického rozboru vzorku seškrábnutého z kůže zvířete. Proti svrabu existuje řada účinných léků.
Svrab se může u morčat vyskytovat i v uchu, i když toto onemocnění je typické spíše pro králíky. Jeho původcem je Psoroptes cuniculi (zasahuje zvukovod, ušní boltec), případně Notoedres cati (zasahuje ušní boltec, hlavu). Nemocná zvířata pravidelně třesou hlavičkou a škrábou se v ouškách. Na ušních boltcích jsou viditelné žlutohnědé stroupky. Při léčbě se požívají stejné přípravky jako při svrabu sarkoptovitém.
U většiny druhů svrabu morčat není třeba se obávat přenosu na člověka.
