Kolaudace provozovny může být zahájena až po úplném dokončení stavby. Závěrečné kolaudační rozhodnutí bude v tomto případě sloužit jako osvědčení, že je provozovna způsobilá k provozu.
Co budete ke kolaudaci potřebovat?
Ke kolaudaci provozovny budete pravděpodobně potřebovat tyto dokumenty:
schválená projektová dokumentace dle skutečného provedení se zakreslenými změnami;
doklad o vytyčení stavby;
geodetické zaměření skutečného provedení;
zpráva stavbyvedoucího o splnění podmínek stavebního povolení;
zpráva o revizi elektroinstalace;
zpráva o revizi hromosvodů;
zpráva o revizi uzemnění;
zpráva o revizi elektrického zařízení;
protokol o revizi odběrných plynových zařízení;
protokol o tlakové zkoušce rozvodů plynu;
protokol o tlakové a provozní zkoušce domovního vodovodního potrubí a požárního vodovodu;
protokol o tlakové a provozní zkoušce systému ÚT, vody;
protokol o těsnosti rozvodů vnitřní kanalizace;
protokol o prohlídce komínových těles;
protokol o technické kontrole výtahů;
zápis o provedené prohlídce a převzetí kanalizačních přípojek splaškové a dešťové vody s povolením záhozu;
protokol správce vodovodu o provedené kontrole vodovodní přípojky;
protokoly o zkouškách pevnosti betonů;
protokol o měření účinnosti protiradonových opatření;
doklad o měření intenzity umělého osvětlení;
protokol měření hluku v místnostech objektu;
atesty stavebních materiálů a prohlášení dodavatelů o použití ověřených materiálů a technologií;
osvědčení o způsobilosti svářečů konstrukcí s uvedením čísla průkazu a data poslední zkoušky;
stavební deník;
protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě oprávněnou organizací.
Kolaudační rozhodnutí
Kolaudační rozhodnutí, nebo také závěrečná zpráva, určuje oprávnění k provozu. Provozovna může zahájit takzvaný zkušební provoz ještě před vydáním kolaudačního rozhodnutí, ale jen za souhlasu stavebního úřadu.
Ve svém příspěvku DOMACI VODARNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
Dobrý den chtěl jsem se zeptát .Na chatě mám vrt 20 metrů jak vyřešit přívod do chaty a jakou domaci vodárny bych měl použít děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vítek.
Je to jednoduché. Do vrtu spustíte ponorné čerpadlo, které bude napojeno na hadici. Hadici přivedete do chaty podzemním vstupem a napojíte na tlakovou nádobu. Tlaková nádoba bude osazena tlakovým spínačem, který bude ovládat chod čerpadla ve vrtu. Z tlakovénádoby pak normálně rozvedete vodu, kam potřebujete.
V souvislosti s uzavíratelnými nádobami nesmíme zapomenout na nádoby plechové. I tyto nádoby se dají využít, a to nejen v různých odvětvích průmyslu. Můžeme v nich uchovávat materiály sypké pevné i kapalné, avšak pro většinu z nás se pomalu stávají minulostí (bývají nahrazovány lehčími a levnějšími plastovými nádobami a podobně). Plechové uzavíratelné nádoby se vyrábějí z plechu, nerezu, někdy se potahují smaltem... Jejich výhodou je, že pokud se o ně správně staráme, mají vysokou životnost, jsou nerozbitné a v případě opotřebení recyklovatelné, tudíž šetrné k životnímu prostředí. Uplatnění naleznou plechové uzavíratelné nádoby určitě při skladování a přepravě látek agresivních vůči plastu.
Plechovka
Plechovka je plechová uzavíratelná nádoba, jež může mít různý tvar i velikost. V dnešní době se nejčastěji používá k uchovávání hořlavin, barev, laků, lepidel a tmelů. Plechovka však dobře poslouží i při nakládání masa. Plechovka chrání obsažený materiál před světlem a vzduchem a zabraňuje jeho vysychání či znehodnocování.
Zde naleznete různé druhy plechovek a jejich ceny.
Plechový kanystr
I plechové kanystry pomalu, ale jistě mizí z našich domácností a garáží a jsou nahrazovány kanystry plastovými. V plechových kanystrech se skladují mimo jiné pohonné hmoty, hořlaviny a nebezpečné látky. Chceme-li používat plechové kanystry v potravinářství, musí být zevnitř opatřeny (natřeny) potravinářským lakem. Mezi negativa tohoto typu kanystrů patří skutečnost, že pokud jsou delší dobu prázdné, avšak ne úplně vyschlé, uvnitř zrezavějí, čímž se stávají takřka nepoužitelnými. Na trhu jsou obvykle nabízeny kanystry o objemu 5, 10 a 20 litrů.
Plechové sudy lze využít k uskladnění pevných, sypkých i kapalných látek, především se v nich však přepravují a uchovávají nebezpečné látky. Plechové sudy se vyrábějí v mnoha provedeních. Dají se stohovat, ale manipulace s nimi nebývá zrovna jednoduchá.
Ne každý z nás má v dnešní době bandasku mezi kuchyňským nádobím, ne každý ji považuje za potřebnou, ale určitě si vzpomenete, že bandaska nikdy nechyběla v kuchyních našich babiček (ať už plechová, či smaltovaná). Bandaska je válcovitá plechová nádoba s držadlem nebo uchem, která může mít různou velikost (od 250 mililitrů až po několik litrů), mívá zúžené hrdlo a bývá opatřena víčkem. Bandaska sloužila a vlastně i dnes může sloužit k přenášení mléka (například z „mlékomatů‟) či do ní můžeme sbírat různé lesní plody. V některých domácnostech funguje bandaska jako dekorativní prvek.
Skleněné uzavíratelné nádoby mají široké spektrum využití i různý charakter. Jak už nadpis napovídá, tyto uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze skla, které poměrně často doplňují i jiné materiály, například dřevo, plast, pryž. Bavíme-li se o skleněných uzavíratelných nádobách, pak máme na mysli především: demižony, láhve, sklenice a termosky. Skleněné uzavíratelné nádoby se nejčastěji využívají v kuchyních, a to k uskladnění či zachování čerstvosti většiny potravin (těstoviny, mouka, cukr, olej, ale i káva, koření a podobně).
Velkou výhodou skleněných uzavíratelných nádob je jejich praktičnost: při neprodyšném uzavření ochrání uskladněné potraviny a pochutiny před prachem a vlhkem, některé nádoby pak dokonce dokážou při dosažení určité teploty uchovat obsažené látky i několik let. Naopak nevýhodou těchto skleněných nádob je, že s nimi musíme zacházet opatrně, protože jsou většinou vyrobeny z velmi křehkého materiálu, jenž se při nešetrném zacházení rozbije.
Demižon
Demižon je velká baňatá skleněná láhev (nádoba) s úzkým hrdlem různých rozměrů. Demižon mívá jedno nebo dvě ucha a zpravidla bývá opleten proutím nebo slámou. Vzhledem k tomu, že se jeho horní část zužuje do několika centimetrů, používá se k uskladnění kapalin (zejména vína, pálenky a jiných druhů alkoholu, ale lze v něm uchovávat i kyseliny).
Mezi málo nevýhod demižonů patří jejich čištění. Jestliže v demižonu necháte něco zaschnout či v něm zůstanou nějaké nečistoty, bude se vám velmi špatně čistit. V takovém případě může pomoci malá rada: nasypte do demižonu syrovou rýži, přidejte saponát a teplou vodu a důkladně ho protřepejte (rýže pomůže uvolnit nečistoty). Stejnou funkci by měl mít i obyčejný stavební písek, ale jeho použití není vhodné, poněvadž stěny demižonu poškrabe. To sice nebude vidět, avšak jeho další údržba bude horší a horší.
Ceny demižonů jsou různé, záleží na velikosti, výrobci...
Láhev
Láhev je vyšší skleněná nádoba se zúženým hrdlem, v níž se skladují především tekutiny. Láhve se liší tvarem, velikostí a barvou, záleží na tom, k čemu je ta či ona láhev určena. Existuje mnoho druhů láhví, například láhve na víno, láhve s uzávěrem a s pákovým uzávěrem, kojenecké láhve, dekorativní láhve.
Skleněné láhve bývají většinou vratné (při pořízení zaplatíme zálohu, kterou nám při vrácení proplatí). Skleněné láhve jsou oproti PET láhvím šetrnější k životnímu prostředí, neboť je lze použít opakovaně. Dále nepropouštějí kyslík ani oxid uhličitý a neuvolňují se z nich žádné škodlivé látky, což je též velká výhoda, proto představují výborný obal na nápoje. Za nevýhodu těchto láhví bychom mohli považovat jejich vyšší hmotnos
Ve svém příspěvku BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
V naší poradně s názvem SAMOZAVLAŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Škardová.
Dobrý den, dostala jsem orchidej Phalaenopsis, ale v samozavlažovacím květináči, bude prospívat? zatím je pěkná, i květy se tvoří nové,ale vím,že orchideje se mají zalít a pak nechat vyschnout, takhle vlastně k nim jde pořád voda. Děkuji za odpověď. Jana Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej může prospívat i v tomto květináči, ale voda musí být jen na dně větší nádoby, aby mohla stoupat přes knoty ke kořenům do menší nádoby. Kořeny nesmí být trvale ponořené ve vodě.
Původní druhy hortenzií jsou poměrně mohutné keře, ale v posledních letech jsou žádány i kultivary vyšlechtěné k pěstování v nádobách. Lze je tedy pěstovat nejen na záhonech, ale i na terasách a balkonech. Aby bohatá a krásná květenství vydržela co nejdelší dobu, musíte rostlině připravit vhodné podmínky. Nádoby pro hortenzie musí být hlubší. Jedná se pořád o keře, potřebují tudíž větší prostor pro kořenový systém. Proto nedoporučujeme úzké truhlíky. U hortenzií se nevyhnete stěhování rostlin na zimu do interiéru, takže by výsadbové nádoby měly být z co nejlehčího materiálu, ideálně plastové nebo terakotové. Kamenné a betonové nádoby jsou příliš těžké. Pokud byste chtěli z estetických důvodů použít jiný materiál, například beton nebo kámen, vysaďte hortenzii do plastové nádoby a tu poté vložte do okrasné kamenné či betonové. Na podzim při zazimování jen vyjmete lehčí plastovou i s rostlinou.
Květináč umístěte tam, kde je hodně světla, ale zastiňte hortenzii před úpalem. Zalévat musíte opravdu pravidelně a dostatečně. Hortenzie milují polostín. Zásobujte je dostatečnými dávkami živin. Substrát pro výsadbu by měl být stejně jako u rostlin pěstovaných ve volné půdě kyselejší. Proto do něj přimíchejte rašelinu nebo si kupte speciální substrát pro hortenzie. Na dno nádoby nasypte drenážní vrstvu – keramzit nebo hrubší štěrk – a rozprostřete na ni netkanou textilii, nebude se vám tak vyplavovat zemina. Přes léto můžete zapustit květináč na světlé místo v zahradě nebo v pařeništi. Rostlinám v nádobách musíte zajistit dostatečný přísun vody, protože snadno vysychají. Nesnášejí tvrdou vodu, zalévejte tedy nejlépe dešťovou nebo převařenou vodou. Voda nesmí být příliš studená, rostlinám by způsobila teplotní šok. Zalévejte raději odstátou vodou.
Před prvními mrazíky přemístěte květiny v nádobách do světlé místnosti, kam se mráz nedostane, nejlépe do teploty od šesti do osmi stupňů Celsia. V zimě nádobové rostliny venku zmrznou, nepomůže ani obalení květináče jutou nebo polystyrenem. Zalévejte pouze málo, stačí tak, aby kořenový bal nevyschl.
Pro pěstování v nádobách je nejvhodnější hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Chystáte-li kolaudovat byt v bytovém domě, případně v atypickém domě s několika byty, není možné zkolaudovat vlastní byt, aniž by byly ostatní byty a společné prostory ke kolaudaci připraveny. Nekolaudujete bytovou jednotku, ale celou stavbu. Podmínky pro kolaudaci jsou téměř stejné jako u rodinného domu.
Kdy kolaudace probíhá?
Stejně jako u rodinného domu podá stavebník při dokončování prací písemnou žádost o kolaudaci, kde uvede předpokládaný datum dokončení, jméno, číslo stavebního povolení a seznam odchylek od stavebního povolení. Do 30, u větších objektů do 60 dnů by měl stavební úřad určit termín kolaudace a všechny dotčené účastníky o tom informovat.
Kdo se kolaudace účastní?
Kromě zaměstnance stavebního úřadu se kolaudace účastní vlastník stavby, stavebník, uživatel stavby a majitel pozemku, na kterém je stavba postavena, dále se kolaudačního řízení může účastnit projektant, stavební dozor nebo zhotovitel.
Co budete ke kolaudaci potřebovat?
Ke kolaudaci bytového domu budete potřebovat tyto dokumenty:
stavební projekt ověřený stavebním úřadem;
zpráva stavbyvedoucího;
geodetické zaměření stavby, včetně vodovodů a kanalizace;
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Abyste splňovali požadavky pro kolaudaci, dnes nazývanou kolaudační souhlas, musí váš dům splňovat všechny technické a bezpečností podmínky. Dům by měl být kompletně připraven k obývání a neměl by především ohrožovat zdraví a život osob v něm později žijících.
Kdy kolaudace probíhá?
Jestliže se stavba blíží k dokončení, podá stavebník písemnou žádost o kolaudaci, kde uvede předpokládaný datum dokončení. Dále by žádost měla obsahovat jméno, číslo stavebního povolení a seznam odchylek od stavebního povolení. Stavební úřad by měl do 30 dnů určit termín kolaudace a všechny dotčené účastníky o tom nejméně 7 dní předem informovat.
Kdo se kolaudace účastní?
Kromě zaměstnance stavebního úřadu se kolaudace účastní vlastník stavby, stavebník, uživatel stavby a majitel pozemku, na kterém je stavba postavena, dále se kolaudačního řízení může účastnit projektant, stavební dozor nebo zhotovitel.
Co budete ke kolaudaci potřebovat?
Předtím než přijde úředník na kontrolu, si zkontrolujte, že vám nechybí žádný z potřebných dokumentů, a to:
stavební projekt ověřený stavebním úřadem;
geodetické zaměření stavby, včetně vodovodů a kanalizace;
doklad o vytyčení stavby;
revizní zprávy na elektroinstalace, hromosvod, komín, tlakové zkoušky těsnosti vodovodní instalace, tlakové zkoušky ústředního topení, revize plynových spotřebičů, jsou-li instalovány;
měření radonu nebo doklad o použití protiradonové izolace;
stavební deník;
zpráva o splnění podmínek stavebního povolení;
seznam odchylek od původního stavebního povolení, včetně zakreslených změn;
atesty použitých stavebních materiálů;
protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě.
Potřebujete radu?
Není-li vám stále něco úplně jasné, obraťte se buď přímo na stavební úřad, který vám vydal stavební povolení, určitě vám rádi otázku zodpoví, nebo využijte některou z internetových poraden.
Cena kolaudace
Kolaudace vašeho rodinného domu je zdarma, přesto však nákladová položka při kolaudaci nebude nulová. Nějaké výdaje vás při kolaudaci budou stát potřebné revize a zprávy a poté také vklad na katastru nemovitostí. Tak tedy jediný, komu byste za kolaudaci nic platit neměli, je stavební úřad, pokud vám nevyměří pokutu za nedodržení některé z podmínek.
Kolaudační rozhodnutí
Kolaudační rozhodnutí je závěrečná zpráva, kterou vám vydá stavební úřad na základě kolaudačního řízení. Opravňuje vás užívat stavbu k bydlení. V kolaudačním rozhodnutí si stavební úřad může klást podmínky, které je potřeba odstranit. K odstranění nedostatku vám stanoví termín, po tuto dobu již můžete stavbu zpravidla užívat, protože se nejedn
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Čerpaná voda se pomocí domácí vodárny dopravuje do domu, chalupy nebo podobného zařízení, kde se rozvádí potrubím třeba přímo do koupelny. Vodárny se často využívají též pro čerpání vody určené k zavlažování nebo zalévání zahrady nebo k udržování tlaku ve vodovodním řádu.
Domácí vodárny se používají jak na místech, kde není dostupný běžný veřejný vodovod nebo je v něm nedostatečný tlak, tak i všude tam, kde je k dispozici vlastní vodní zdroj a je zájem o úsporu peněz. Domácí vodárnu lze používat celoročně.
Vodárna se vyplatí, i když na chalupu budete jezdit třeba jednou týdně. Zahrada se čas od času zalít musí a počasí není vždy příznivé. Některá letní období jsou suchá a naše zeleň nepočká a uschne. Je zde sice počáteční investice, ale je třeba myslet na to, že taková vodárna vám vydrží i desítky let. Samozřejmě musí jít o kvalitní zařízení, které může stát do osmi tisíc, ale i méně. Vzhledem k tomu, že se cena za metr krychlový vody pohybuje v průměru kolem 71 korun a stále se zdražuje, pořízení domácí vodárny se může vyplatit již po pár letech.
Mezi hlavní výhody domácí vodárny patří snížení nákladů – nemusíte být napojeni do veřejné vodovodní sítě, za kterou platíte nejen vodné, ale i stočné. Dále je to dostupnost – čas od času nastane ve veřejné síti odstávka, například kvůli údržbě, a vy tak krátkodobě přicházíte o zdroj vody. Přistavená cisterna jako náhrada stačí tak maximálně na pitnou vodu. Na koupání nebo zalévání zahrádky můžete rovnou zapomenout. Pozitivem je i stálý tlak vody – zejména v odlehlejších oblastech, kam se musí voda veřejnou sítí dlouze dopravovat, dochází k poklesům tlaku vody. Tento problém opět vyřeší domácí vodárna.
Domácí vodárnu zpravidla tvoří několik samostatných zařízení: čerpadlo (ponorné, povrchové, samonasávací), tlaková nádoba o různých objemech, spínač, tlakoměr, ovládací jednotka aj. Vodárnu je možné zakoupit jako kompaktní zařízení sestavené výrobcem, nebo lze zakoupit jednotlivé součásti a sestavit si vlastní vodárnu podle skutečné potřeby konkrétního objektu. Tuto variantu doporučujeme pouze zkušeným „čerpadlářům“ a pro všechny ostatní zákazníky je v nabídce řada kvalitních vodáren v různých výkonových řadách bez starostí. Pokud by vám pomohlo jednoduché schéma od čerpadla ve studně po tlakovou nádobu, tak zde jsou schémata pro různá zapojení: domácí vodárna schéma zapojení.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Při zapojení domácí vodárny je nutné vždy postupovat podle schématu přiloženého u vodárny. Schéma zapojení domácí vodárny by u přístroje nemělo chybět. Schéma zapojení domácí vodárny celý proces velmi zjednoduší. Abyste domácí vodárnu zapojili správně, musíte myslet na několik faktorů. V balení domácí vodárny (nebo její součástí) by mělo být čerpadlo na vodu, ovladač regulace tlaku vody (ten ovládá elektromotor), zpětná klapka a tlaková expanzní nádoba.
Při zapojení domácí vodárny, ať už ho budete dělat sami nebo s pomocí, vždy dbejte na pokyny v návodu.
V naší poradně s názvem ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Hlaváčková.
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,co dělat,když spodek rostliny aloe uhnil a zůstal mi celý vrch pěkně vzrostlý,je mi líto ho vyhodit,můžu ho zasadit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Odřízněte zaschlý kmínek a zdravou část dejte do neprůsvitné nadoby s vodou. Do nekolika týdnů pustí aloe kořeny, které umožní následné úspěšné zakořenění po přesazení.
Připravte si tlakovou nádobu. Naplňte ji několika centimetry vody a zapněte ohřívání, aby se mohla začít zahřívat. Pokud potřebujete, podívejte se do návodu ke svému tlakovému hrnci, jak postupovat při zavařování krok za krokem.
Připravte si kuře. Pokud zavařujete kuře s kostí, rozdělte maso v kloubech a ujistěte se, že se kousky vejdou do sklenic. Vykostěné kuře nakrájejte na kousky. (Pokud chcete, odstraňte z kuřete kůži – já to dělám vždy.)
Vložte do sklenic.
Pokud použijete studenou metodu zavařování syrového balení, tak i když to není 100% nutné, posypal jsem své syrové kuřecí kousky česnekovým práškem, solí a pepřem a lehce je opékal na pánvi, než jsem je vložil do sklenic. Technicky byly stále „syrové“, ale chtěl jsem, aby hotový produkt měl trochu více chuti a barvy. Další možností je sklenice naplnit kousky syrového masa a v případě potřeby přidat sůl (pro půllitrové sklenice použijte 1/2 lžičky jemné mořské soli a pro litrové 1 lžičku). Zalijte horkým vývarem nebo vodou, nahoře ponechejte 3cm prostor.
Pokud používáte horkou metodu, tak nesolené kuře vařte, pečte nebo napařujte v páře, dokud není asi ze 2/3 hotové. Sklenice naplňte kousky předvařeného horkého masa a v případě potřeby přidejte sůl (pro půllitrové sklenice použijte 1/2 lžičky jemné mořské soli a pro litrové 1 lžičku). Zalijte horkým vývarem nebo vodou, nahoře ponechejte 3cm prostor.
Odstraňte vzduchové bubliny. Plastový nůž nebo nůž na máslo dobře fungují.
Připevněte víčka. Otřete okraje sklenic, abyste odstranili veškeré zbytky, upravte víčka/kroužky (pouze prsty) a zpracujte v tlakové nádobě následovně:
U sklenic bez kostí (jak horká, tak studená metoda) zavařujte půllitry na 75 minut a litry 90 minut.
U sklenic s kostí (jak horká, tak studená metoda) zavařujte půllitry na 65 minut a litry po dobu 75 minut.
Sklenice zavařujte v tlakové nádobě při tlaku 65 kpa.
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Tlakové spínače k tomu mají ovládací prvek, nejčastěji seřizovací šroub. Druhý nastavovací prvek mají tlakové spínače s nastavitelnou spínací diferencí.
Nastavovací prvky jsou buď opatřeny kalibrovaným kroužkem nebo jezdcem, který ukazuje hodnoty tlaku, na které se pak tlakový spínač nastaví. Nejčastěji je však na spínači šroub bez ukazatele, takže zprvu nevíme, na jaký tlak je spínač právě nastaven. Pro nastavování spínače je potřeba připojit ke vzdušníku také manometr a něm sledovat změny tlaku.
Nastavování vypínacího tlaku domácí vodárny
Seřizovací šroub je zpravidla zkonstruován tak, že otáčením doprava se spínací a vypínací tlak zvyšuje a otáčení doleva se snižuje.
Napouštíme čerpadlem zásobník a podle manometru nejprve zjistíme, při jakém tlaku spínač rozepne, tedy zastaví čerpadlo. Nyní máme jasno o horní mezi, tedy na jaký vypínací tlak je spínač nastaven.
Vypouštíme zásobník s vodou a zjistíme, při jakém tlaku se kompresor znovu zapne. A toto je dolní hranice, tedy jaký spínací tlak, na který je tlakový spínač nastaven.
Pokud dané nastavení nevyhovuje, změníme mírně polohu nastavovacího prvku, vypustíme vodu z vodárny a zkoušku opakujeme.
Postup opakujeme, až se dostaneme na požadovaný vypínací a spínací tlak tlakového spínače.
Nastavování spínací diference
U spínačů tlaku s pevně nastavenou spínací diferencí se musíme spokojit s údajem v procentech (obvykle 15 až 20%). Nastavíme-li tedy horní hranice, tedy hodnotu vypínacího tlaku, tak bude hodnota dolní meze, tedy spínacího tlaku o 15. až 20% nižší, napevno a nepůjde ji měnit.
Na robustních a dražších spínačích najdeme ještě jeden nastavovací šroub, kterým nastavíme spínací rozdíl.
Podle výše popsaného postupu nejprve nastavíme vypínací tlak a vypouštěním vody z nádrže zjistíme spínací tlak.
Pokud nám rozdíl mezi spínacím a vypínacím tlakem nevyhovuje, otočíme mírně šroubem pro nastavení spínací diference a zjišťujeme, jak se změnila.
Postup opakujeme, až se dostaneme na spínací diferenci, která nám vyhovuje.
Upozornění: Nastavením spínací diference se však obvykle posunou obě meze, jak spínací, tak vypínací tlak. Proto je třeba je zkontrolovat a případně upravit.
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Připravte si kuře. Pokud zavařujete kuře s kostí, rozdělte maso v kloubech a ujistěte se, že se kousky vejdou do sklenic. Vykostěné kuře nakrájejte na kousky. Pokud chcete, odstraňte z kuřete kůži.
Studená metoda zavařování: Naplňte své sklenice volně kousky masa a ponechejte 3 cm od okraje. U půllitrových sklenic na vrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičky soli pro litrové sklenice.
Horká metoda: Kuře lehce opečte (můžete vařit nebo péct). Naplňte své sklenice lehce předvařeným horkým kuřecím masem a zalijte horkým kuřecím vývarem nebo vodou, ponechte 3 cm volného prostoru. U půllitrových sklenic navrch přisypte 1/4 – 1/2 lžičky soli a 1/2 – 1 lžičku soli pro litrové sklenice.
Odstraňte vzduchové bubliny ze sklenic pomocí zavařovacího náčiní nebo nože.
Otřete okraje sklenic, upravte víčka/kroužky a zavařujte v tlakové nádobě následovně: U sklenic bez kosti zavařujte půllitry 75 minut a litry 90 minut. U sklenic s kostí zavařujte půllitry 65 minut a litry 75 minut.
U tlakových nádob se ujistěte, že zavařují při tlaku alespoň 65 kPa.
Ve svém příspěvku JAK VYLÉČIT ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý večer
prosím o radu, na orchideich se mi udělal na podzim ze spodní strany bílý povlak, postříkala jsem je slabým roztokem vody a octa. Povlak sice zmizel,ale listy zůstaly povadlé i když jsem je postavila jednou za 3-4 týdny do nádoby s vodou a hnojivem pro orchidee. Tak se chci zeptat co s nimi jestli se ještě růst obnoví nebo je mám vyhodit a kde jsem udělala chybu.Děkují
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I když existuje mnoho variant tlakového spínače, které jsou dodávány téměř se všemi čerpacími stanicemi, jsou uspořádány přibližně stejně.
Uvnitř plastového pouzdra je kovová základna, na které jsou upevněny tyto prvky:
membrána;
píst;
kovová plošina;
elektrické kontakty pro dráty.
Pod plastovým krytem jsou umístěny dvě pružiny – velká a malá. Když je membrána pod tlakem, tlačí na píst.
Na druhé straně zvedá plošinu, která působí na velkou pružinu a stlačí ji. Velká pružina odolává tomuto tlaku a omezuje pohyb pístu.
Skulinka, která odděluje velké a malé nastavovací pružiny, je dostatečná pro regulaci činnosti celé řady zařízení. Plošina pod tlakem z membrány postupně stoupá, až její okraj dosáhne malé pružiny. Tlak na plošinu se v tuto chvíli zvyšuje, v důsledku toho se mění její poloha.
Funkčním účelem tlakového spínače je automatizovat procesy zapínání a vypínání elektrického čerpadla. Přepnutí kontaktů způsobí tlak, což změní provozní režim čerpadla a vypne se. Pro přepínání kontaktů je k dispozici speciální závěs s menší pružinou.
Když plošina překonává úroveň, na které je tento pant, elektrické kontakty se přepnou a rozpojí obvod napájení. V tomto okamžiku se čerpadlo vypne. Potom voda přestane přitékat a tlak vyvíjený na membránu klesá, když se voda z vodárny spotřebovává.
Platforma klesá hladce. Když je její poloha nižší než pružinový závěs elektrických kontaktů, zvednou se a znovu zapnou napájení.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
několik pevných hlávek zelí (množství záleží na velikosti nádoby, do které chcete zelí naložit)
na každých 5 kg zelí potřebujete 2 cibule, 20 g soli, několik bobkových listů, hrst kmínu, pár kuliček pepře, střední kořen křenu
můžete přidat několik jablek, kopr
Postup:
Zelí dobře omyjte, očistěte a nakrouhejte. Na dno sudu či keramické nádoby dejte trošku výše uvedeného koření a rozložte na něj celé zelné listy. Na tyto listy pak poklaďte zelí a pečlivě upěchujte, nejlépe dřevěnou palicí. Každou vrstvu osolte, posypte kmínem, přidejte několik bobkových listů, křen a pepř. Každou vrstvu je potřeba důkladně stlačit. Pokud přidáváte jablka, rozložte je do každé vrstvy. Když už je nádoba plná a zelí stlačené, nechte stát asi 2 týdny v teple (kolem 18 °C). Zelí musí být na povrchu pokryté zelnými listy a šťávou, nesmí oschnout, jinak by se vám začalo kazit. Povrch připraveného zelí přikryjte vyvařeným kouskem plátna, na ně položte vydrhnuté a spařené prkénko nebo talířek a zatižte nedrolícím se a dobře umytým kamenem. Do žlábku u nádoby nalijte vodu a můžete nádobu přemístit do chladné místnosti (asi 8–10 °C), kde bude kvasit několik dalších týdnů. Zpočátku můžete zelí čistou dřevěnou palicí opakovaně stlačovat, tím podpoříte fermentaci a únik plynů. Zelí musí mít po celou dobu přípravy i přechovávání povrch zalitý šťávou, jinak plesniví a hnije. Pokud zelí během kysání vylučuje příliš málo šťávy, doplňte ji převařenou a vychlazenou slanou vodou (na 1 litr vody 20 g soli). Objeví-li se povrchová plíseň, musíte ji hned odstranit. Prkénko pokaždé vydrhněte a spařte, plátno vyvařte. I když budete zelí odebírat ke konzumaci, nezapomeňte do nádoby dolívat vodu.
Ve svém příspěvku VYSAVAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martas.
Tyčové vysavače mají oproti klasickým vysavačům jednu výhodu, a tou je snadná ovladatelnost a jsou vždy po ruce. Na druhou stranu nemají moc výkon a malou kapacitu nádoby na nečistoty. Zdroj: https://www.covybrat.cz/nej…
Alfou a omegou je Třída účinnosti vysávání. Štítek ji zvlášť udává pro tvrdé povrchy (dřevěné podlahy, parkety) a pro koberce. Vyberete si tedy podle toho, jestli máte v bytě více koberců nebo tvrdých podlahových krytin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Semfík.
Tay mohu tyčák doporučit, ale je potřeba dývat pozor na předražené šmejdy. Za nás můžu doporučit https://www.arecenze.cz/tyc… a vítěze Miele, šlapě skvěle za ty peníze :).
Růže v květináčích vyžadují značnou péči a nedožívají se zpravidla mnoha let, ale jsou v bytě vzácnou rostlinou, půvabnou jak svými květy, tak zejména u miniaturních růží i velmi jemným olistěním. Z polyantek, floribund a čajohybridů vybírejte zejména odrůdy nízkého vzrůstu, rostoucí spíše košatě. Růže v květináčích můžete postavit na okno nebo květinový stolek v místnosti blízko okna. Dobře se jim daří i na balkónech a v okenních truhlících, jen v letních slunných dnech myslete na přistínění nádob, aby se v nich příliš nepřehřívala zemina. Růže vyžadují dostatek světla a slunce, ale vhodnější jsou pro ně okna obrácená k východu nebo na západ, kde tak rychle neodkvetou. Růže v nádobách naleznou uplatnění hlavně tam, kde není možnost sázet je do volné půdy, tedy na terasách a lodžiích. V bytech jsou růže spíše krátkodobou záležitostí, neboť v interiérech nebývá dostatek světla (s výjimkou prostoru mezi okny), po odkvětu je tedy raději přeneste ven. Nádoby (kbelíky i truhlíky) musí být dostatečně hluboké a prostorné. Materiál nádoby může být z hlediska růží různý, důležitá je trvanlivost. Dno vždy opatřete několika odtokovými otvory a řádnou drenáží z hrubšího písku nebo keramzitu. Půdu je potřeba namíchat humóznější a lehčí, přidejte do ní tedy kompost, rašelinu, listovku a písek. Pokud nepočítáte s přenášením na zimu do hlubokého pařeniště nebo na chladnou verandu či do sklepa, je třeba nádoby řádně izolovat (osvědčuje se pěnový polystyren), protože existuje nebezpečí zmrznutí i z boku nádoby. Máte-li růže stále ve vytápěném prostředí, dopřejte jim alespoň na dva měsíce zimní klid s teplotou 0–10 °C. Růže v malých nádobách přesazujte každoročně v předjaří, ve velkých nádobách pak jednou za dva až tři roky. Přitom vždy upravte přiměřeně poměr nadzemní části a kořenů.
Plastové uzavíratelné nádoby jsou moderní, nejpraktičtější, nejsnáze se v nich uchovávají poživatiny, umožňují člověku mít přehled o stavu potravin a v neposlední řadě zamezují působení nežádoucích vlivů z okolí, proto mají v současnosti široké využití (nejen v kuchyni, ale i na zahradě, v zemědělství a podobně). Většinu plastových dóz lze dát do lednice či mrazáku, do mikrovlnné trouby i do myčky. Plastové uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze speciálního pevného potravinářského plastu. Do této skupiny nádob se řadí: dózy, kanystry, sudy, uzavíratelné zipové sáčky.
K výhodám plastových uzavíratelných nádob patří jejich dlouhá životnost, odolnost vůči teplotám a povětrnostním vlivům, nerozbitnost, různé využití a relativně nízké pořizovací náklady. Nevýhodou těchto nádob je, že se z nich mohou uvolňovat škodliviny do potravin a že nejsou šetrné k životnímu prostředí (mimo jiné kvůli špatné likvidaci).
Plastové dózy
Plastové dózy jsou ideální ke skladování sypkých materiálů či pastových hmot v potravinářství nebo drogeriích. V plastových dózách se velmi dobře uchovávají i přenášejí potraviny i pochutiny. Rovněž se dobře skladují (často se prodávají celé sady dóz, jež do sebe dokonale zapadají). Co se týče finančních nákladů, pořizovací cena plastové dózy nebývá příliš vysoká.
Vzhledem k pevnosti, odolnosti a snadné manipulaci mají kanystry široké využití, od skladování a přepravy poživatin až po uložení nebezpečných látek. Plastové kanystry se nejčastěji vyrábějí z vysokohustotního polyetylenu, do kterého se přidávají barviva a stabilizátory. Výhody plastových kanystrů jsou následující: pojmou velké množství tekutin; jsou lehké, vzduchotěsné a voděodolné; při zvolení vhodného typu kanystru jsou také skladné, což uplatníme hlavně při jejich převozu (některé kanystry jsou dokonce konstruovány tak, aby se mohly vrstvit na sebe, aniž by došlo k poškození spodního kanystru).
Na internetových stránkách naleznete různé druhy a ceny plastových kanystrů.
Plastový sud
Plastové sudy slouží k přepravě a skladování pastových, sypkých nebo kusových hmot a vyrábějí se (stejně jako kanystry) z vysokohustotního polyetylenu. Na trhu se můžeme setkat s plastovými sudy různých tvarů i barev a nejčastěji se zcela snímatelným víkem. Barevné provedení sudu má i svůj význam: například v potravinářství se používají především bezbarvé sudy neboli natura, do kterých je dobře vidět (pouhým okem lze zkontrolovat jejich vnitřní obsah); v chemickém průmyslu se používají tmavě modré sudy s černým víkem, poněvadž tot
