Doba se neustále vyvíjí a postřiky na chemickou ochranu rostlin každý rok přicházejí o další a další zástupce, které již nelze koupit. Jednou je to kvůli špatným vlivům na životní prostředí podruhé zas kvůli škodlivosti pro člověka. Co se používalo před lety dnes již není k dispozici. Zde uvádíme seznam nejpoužívanějších postřiků, které se již nedají koupit a vybíráme vhodné přípravky, kterými je lze nahradit.
Náhrada za zrušené postřiky na plíseň
Podívejte se čím je možné nahradit již nedostupné postřiky proti plísni na rostlinách:
Ortiva – Kontaktní měďnatý širokospektrální fungicid ve formě suspenzního koncentrátu určený na ochranu proti plísni révové v révě vinné a plísni chmelové ve chmelu. Ale také k ochraně bramboru a rajčete proti plísni bramborové, okurky proti plísni okurkové a cibule proti plísni cibulové.
Discus – je vysoce účinný fungicid s účinnou látkou ze skupiny strobilurinů. Účinkuje tak, že zabrání přenosu elektronů v dýchacím procesu hub, čímž zabrání tvorbě a klíčení spór.
Kumulus WG – sirný kontaktní fungicid na ochranu proti padlí v sadech, vinicích a dalších kulturách. Má rychlý a ochranný účinek s reziduálním působením proti houbovým patogenům ze skupiny pravých padlí.
AgroBio Opava Belanty – systémové působící fungicidní přípravek proti moniliové spále a hnilobě broskvoní, meruněk, třešní, višní a slivoní a proti padlí révy a dalším chorobám jabloní, hrušní nebo brambor.
Magnicur Energy – systémový kombinovaný fungicid ve formě kapalného koncentrátu pro ředění vodou s preventivním i léčebným účinkem, určený k hubení půdních a listových chorob v zelenině, zároveň i proti padání klíčních rostlin, nekróze kořenů, nemoci stonků a nadzemních částí rostlin.
Magnicur Core – fungicidní přípravek proti houbovým chorobám určený k ochraně u okrasných rostlin proti skvrnitosti listů, rzí, padlí, u jabloní proti strupovitosti a padlí, u révy vinné proti padlí, peronospoře, šedé hnilobě. Je odolný vůči dešti a poskytuje ochranu jednak na povrchu, že chrání rostlinná pletiva proti infekcím a zároveň je rostlina trvale chráněna i uvnitř.
Magnicur Quick – kontaktní fungicidní přípravek k ochraně okrasných rostlin, peckovin, révy, maliníku a jahodníku proti plísni šedé, moniliové hnilobě a spále. Má krátkou ochrannou lhůtu a dlouhodobou účinnost.
Sercadis – kontaktní fungicidní přípravek proti strupovitosti a padlí na jádrovinách a proti padlí révovému na révě vinné. Má preventivní i kurativní účinek.
Revus Top – systémový fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu určený k ochraně brambor proti plísni bramborové a hnědé skvrnitosti listů brambor.
Saprol – systémový fungicidní přípravek proti houbovým chorobám růží, proti padlí, černé skvrnitosti a rzi na růžích. Působí především preventivně a při použití v raném stádiu napadení i léčivě.
Champion 50 WG – kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek. Slouží k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně meruněk proti mrazu.
Ve svém příspěvku CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Pro ošetření více chorob můžete smíchat různé přípravky do jednoho postřiku. Smícháním vznikne takzvaná jícha, která se pak aplikuje na rostliny. O tom, jaké postřiky na co použít, se dodočtete v kalendáři pro vinaře, kde je pro každý měsíc popsáno jak postupovat. Zde najdete kalendář pro vinaře: https://www.ceskenapady.cz/…
Srovnání hypermanganu s dalšími běžnými metodami moření česneku
V praxi se nejčastěji řeší tři přístupy: hypermangan, termická lázeň a sirné přípravky typu Sulka. Někdo nepoužívá nic. Abych měl jasno, sepsal jsem si agronomické srovnání bez emocí a bez marketingu – jen podle zkušenosti a logiky účinku.
Hypermangan (0,2 % / 30 minut)
Mechanismus: silný oxidant, působí hlavně povrchově na spóry hub a bakterie.
Výhoda: jednoduchost, nízké náklady, rychlá aplikace.
Riziko: při vyšší koncentraci poškození podpučí.
Moje zkušenost: snížení podílu poškozených palic, vyšší rovnoměrnost porostu.
Hypermangan je podle mě ideální tam, kde řešíte lehký až střední infekční tlak a nechcete stroužek vystavovat extrémnímu stresu.
Termická lázeň (cca 50 °C / 20–25 minut)
Mechanismus: teplotní zásah, který může zasáhnout i hlubší pletiva.
Výhoda: potenciálně účinnější při podezření na háďátko.
Riziko: úzké teplotní rozmezí, vysoké riziko poškození při chybě.
Moje zkušenost: dobrý výsledek, ale časově náročný a bez dramatického náskoku.
Termická lázeň má smysl, pokud existuje konkrétní důvod – například opakovaný problém. Jako plošná prevence mi připadá zbytečně náročná.
Sirné přípravky (např. mořidlo na česnek Sulka)
Mechanismus: sirné sloučeniny působí proti roztočům a některým patogenům.
Výhoda: vhodné při podezření na vlnovníka.
Riziko: vyšší zápach, nutnost přesného dávkování.
Moje zkušenost: v této sezóně jsem nepoužil, protože jsem neřešil roztoče.
Pokud řešíte roztoče, může být sirný přípravek vhodnější než hypermangan. Pokud řešíte hnilobu z vlhka, hypermangan je logičtější volba.
Srovnávací tabulka metod podle rizika a přínosu
Metoda
Účinnost proti hnilobě
Účinnost proti háďátku
Riziko poškození
Časová náročnost
Moje celkové hodnocení
Hypermangan
Střední
Nízká
Nízké při 0,2 %
Nízká
Nejlepší poměr výkon/riziko
Termická lázeň
Střední
Střední
Střední až vyšší
Vysoká
Specifický nástroj
Sirné přípravky
Nižší
Vyšší na roztoče
Střední
Střední
Podle problému
Bez moření
Závisí na podmínkách
Nízká
Žádné
Žádná
Vhodné při ideální půdě
Nejhorší scénář: když to přeženete
Představme si kombinaci: silnější hypermangan, delší máčení, následná termická lázeň a výsadba do přemokřené půdy. To je ideální recept na oslabení podpučí.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
těsně před rašením proti kadeřavosti a plstnatosti – 3% Sulikol – celý keř
po vyrašení proti černé a červené spále – 0,2% Dithane
20 dnů a 7 dnů před kvetením proti padlí a plísni révové – 0,2% Sulikol a 0,2% Dithane; vyskytne-li se obaleč (vyžírá mladé bobule) – 0,2% Zolone
po odkvětu ihned, za 12 dnů potom a pak ještě cca za 10 dnů proti padlí a plísni révové – Discus, Quadris nebo Zato
dále se 2–3x opakují postřiky proti padlí a plísni révové podle potřeby – Karathane nebo Champion 50 WG, Folpan 80 WG, INPORO Flowbrix Profi.
v období vybarvování (zaměkávání) proti bílé hnilobě a plísni šedé – Euparen Multi
Takto by to mělo být ve velkovýrobě, máte-li hrozny pro konzum, ne na víno, tak si vystačíte se dvěma postřiky před květem (Sulikol a Dithane) a se 2–3 postřiky po odkvětu po 10 dnech (Sulikol a Champion 50 WG). Eventuálně na konci použít zmiňovaný Euparen Multi.
Žádný přesný kalendářní sled postřiků zvláště u révy neexistuje. Musí se sledovat její vývoj. Například kvetení je důležitý bod. Réva kvete zpravidla v červnu, ale podle počasí, odrůdy a místních podmínek to může být na jeho začátku nebo klidně až na konci.
V naší poradně s názvem POSTŘIK NA VLNOVNÍK OSTRUŽINOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomčík, PhDr. et Mgr..
Zdravím a dovoluji se dotázat : Můžu brzy na jaře provádět postřik ostružiníku mi doporučeným přípravkem SULFURUS? Jde o fungicid proti padlí.
Děkuji - Tomčík Hynek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
SULFURUS je sirný fungicid s vedlejší akaricidní účinností na hubení roztočů a svilušek. Díky tomu by mohl být použit i na hubení vlnovníka ostružinového. Postřik je třeba zahájit před rozpukem pupenů, aby byli zahubeni roztoči, kteří přezimovali na rostlině.
Ve svém příspěvku POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Franrišek Svoboda.
Dobrý den, potřebuji poradit jak ošetřovat moje 3 hlavy vinné révy na zahrádce, abych konečně něco sklidil.
Předminulý rok jsem stříkal jen nahodile a nesklidil jsem nic k jídlu.
Loni jsem si objednal soupravu na ochranu vinné révy BIO, stříkal jsem každý týden podle návodu a sklidil jsem 1 kbelík plesnivých popraskaných plodů do popelnice.
Můžete mi poradit chemické postřiky a co jiného bych měl udělat?
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Sami
V naší poradně s názvem OPORA PRO VÍNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendy.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda vinné révě nějak výrazně vadí jako opora kari síť?
Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kari síť se jako opora vinné révy dá použít, ačkoliv to není optimální. Budou tam překážet ty svislé tyče. Zkuste vybrat síť s velkými oky 20 až 30 cm. Kari síť také opatřete antikorozním nátěrem. Surová kari síť špatně reaguje na postřiky a mohla by rychle prorezivět.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
Plíseň okurková (Perenoplazmopara cubensis) vyžaduje odlišná léčbu při pěstování okurek ve sklenících nebo volně na zahradě. Jednodušší ochrana okurek bývá v krytých prostorách, protože je zde možné cílevědomě pěstitelskými opatřeními téměř vyloučit nebezpečí infekce touto houbou. Je třeba vědět, že výtrusy plísně jsou schopny napadnout porost pouze tehdy, pokud jsou listy určitou dobu ovlhčené. Suchý list se nemůže nakazit, i kdyby se na něm vyskytovalo množství výtrusů. Tímto je podmíněn hlavní způsob preventivní ochrany, která je založena na výlučném spodním zalévání rostlin a takové regulaci teploty ve skleníku či fóliovníku, která nedovolí (zejména nad ránem) vysrážení rosy na povrchu okurkových rostlin. Pokud se nám podaří toto dosáhnout, vyhráli jsme nejdůležitější fázi boje s plísní. Mnohem složitější je ochrana polních okurek, které jsou běžně zvlhčovány deštěm nebo rosou. Stupeň ohrožení plísní závisí na frekvenci dešťů, jakož i jejich vydatnosti. Lze použít Ridomil, Champion, Otriva, Perozin. Vždy se musí před aplikací provést sběr okurek.
Padlí okurek (Erysiphe polyphaga) je bílá, sklerociniová hniloba, kterou vyvolává houba. S padlím se setkáváme při polním pěstování většinou až v maximální rodivosti porostu nebo až po ní. Při fóliovníkovém pěstování často už při začátku sklizně. Ze začátku se objeví na horní straně listů kulaté, bílé, pavučinové skvrny. Skvrn někdy rychle přibývá, což vede k brzdění normálního růstu a vývoje listů a často i stonků. Nedostatečný vývoj a snížená funkce listů bývají pak příčinou špatného vývoje plodů a rapidního snížení úrody. Preventivním opatřením je pravidelné a vydatné zalévání rostlin. Při chemické ochraně jsou nejlepší postřiky sirnatými fungicidy Sulík, Polybarit. Porost musí být před postřikem dobře politý a nesmí se aplikovat na plody.
Vinnou révu nejčastěji napadají houbové choroby. Patří mezi ně plíseň révová (peronospora), padlí révové (moučenka), plíseň šedá (botrytida). Kromě včasného zásahu vhodnými fungicidy je zásadní i prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Ale pozor, přehnojení dusíkem u révy způsobí větší náchylnost k houbovým chorobám i k promrznutí.
Pokud je počátek léta teplý a vlhký, révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora. Projevuje se žlutozelenými, oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou, a zrovna tak později napadené hrozny. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat nebo spálit. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem po odkvětu a poté ještě jednou za týden, v případě potřeby je možné postřik opakovat i před květem a déle. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta (zde pozor na obarvení omítky). Prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech a udržovat keře prosvětlené, vzdušné.
Padlí révové neboli moučenka je houbové onemocnění, které trápí révu nejčastěji při vyšší teplotě a zároveň i vlhkosti vzduchu, a pokud keře nejsou dostatečně vzdušné. Moučenka napadá listy a mladé výhonky, které se pokryjí šedavým plísňovým povlakem a posléze usychají, bobule popraskají. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.
Plíseň šedá se začíná projevovat až po odkvětu, přičemž největší škodu způsobuje na hroznech v době dozrávání, ty poté hnijí a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy, například s účinnou látkou tolylfluanid (například Euparen). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar na nádobí. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je opět vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.
V naší poradně s názvem BETUNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maxová.
v posledních dnech se mi na listech betůnií objevil šedobílý povlak a celá rostlina jakoby odumírala. Nevím jestli mohu použít postřik CUPRIKOLEM,. Prosím za radu co mám s betuniemi dělat. Děkuji J.M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Petunie jsou velmi náchylné k tvorbě plísně na listech. Zde je vidět, jak plíseň vypadá: https//www.google.cz/images?q=mold+petunia+leaves
Jakmile přeženete zálivku v horkých dnech nebo během déle trvajícího letního deště, vytvoří se plíseň, která postupně zdecimuje vše zelené v jejím okolí. Fungicidní postřiky jako je například Kuprikol jsou účiné, ale je potřeba s nimi rostlinu postříkat ještě před nákazou. Nyní, když už máte plíseň na rostlinách, tak nejdříve odstraňte všechny napadené části rostlin a ty pak spalte. Plíseň nesmí přijít do kompostu! Zbylé rostliny bez plísně ihned postříkejte přípravkem Kuprikol 50.
Proti houbovým chorobám trávníků se používají přípravky – pesticidy, ze skupiny fungicidů. Každý přípravek má svou účinnou látku. Tyto účinné látky mají své spektrum účinnosti. Bohužel není jedna účinná látka na všechny houbové choroby a plísně v trávníku. Každá účinná látka má nějakou účinnost na danou chorobu a plíseň, vždy je třeba se poradit v zahradnických potřebách. U trávníků se vyskytují tyto houbové choroby: antraknóza, řasy, hnědá ohniskovitost, dolarová skvrnitost, čarodějné kruhy, plíseň sněžná.
Nejčastěji se k ošetření využívají tyto přípravky: Ortiva, Rovral AquaFlo, Polyversun.
Postřiky se aplikují postřikovačem, a to preventivně nebo ihned při prvním výskytu choroby. Aplikace se provádí při teplotách 12 až 25 °C na suché porosty. Neaplikuje se ihned po seči, ale až za 2–3 dny, aby tráva dostatečně po seči zregenerovala. Po postřiku by nemělo alespoň 4 hodiny pršet nebo by neměla být pouštěna závlaha.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
Na postřik slivoní je pozdě ve chvíli, kdy jsou larvy uvnitř plodů – tehdy už postřik nefunguje a červivost neovlivníte.
Jakmile se škůdci dostanou dovnitř, postřik slivoní ztrácí účinnost, protože se k nim nedostane. Typicky to poznáte tak, že vidíte první červivé švestky nebo opad plodů. V tu chvíli už jde jen o omezení škod, ne řešení. Proto je klíčové stříkat preventivně – před napadením, ne po něm.
Proč mám červivé švestky i po postřiku?
Červivé švestky po postřiku znamenají téměř vždy chybu v načasování nebo počtu zásahů, ne špatný přípravek.
Nejčastější důvody jsou: postřik byl pozdě, byl jen jeden nebo ho smyl déšť. Další častá chyba je, že zasáhnete pilatku, ale ne obaleče. Každý škůdce má jiný cyklus, a proto jarní postřik slivoní musí být vícestupňový. Pokud chcete výsledek, musíte upravit strategii, ne jen změnit chemii.
Kolikrát stříkat slivoně proti červům?
Optimální jsou 2 až 3 postřiky slivoní během jara, jinak červivost výrazně neklesne.
Jeden postřik nestačí, protože působí jen na část škůdců. Minimální základ je zásah před květem a po odkvětu. Třetí postřik je doplňkový podle situace. Klíčové je pochopit, že správné načasování má větší vliv než počet postřiků. Dva dobře načasované zásahy jsou lepší než tři náhodné.
Funguje postřik slivoní i bez chemie?
Postřik slivoní bez chemie funguje jen částečně a obvykle nesníží červivost na minimum.
Bio metody mohou pomoci, ale jejich účinnost je nižší. Musíte kombinovat více postupů: sběr napadených plodů, mechanickou ochranu a prevenci. Pokud čekáte nulovou červivost, budete zklamaní. Bio přístup dává smysl, ale vyžaduje víc práce a smíření s horším výsledkem.
Co když prší po postřiku slivoní?
Déšť po postřiku slivoní může snížit účinnost až na minimum, zejména pokud přijde brzy po aplikaci.
Pokud zaprší během několika hodin, postřik se smyje a nefunguje. V takovém případě je nutné zvážit opakování zásahu. Ideální je aplikovat postřik tak, aby měl alespoň 6–12 hodin bez deště. Proto vždy sledujte předpověď – počasí má na účinnost zásadní vliv.
Můžu kombinovat postřiky na slivoně?
Kombinování postřiků je možné, ale pouze u kompatibilních přípravků.
Nesprávná kombinace může snížit účinnost nebo poškodit strom. Pokud si nejste jistí, aplikujte postřiky odděleně. V praxi se často vyplatí držet jednoduchý systém než experimentovat. Kombinace má smysl, ale jen pokud víte, co děláte.
Jak poznám pilatku švestkovou?
Pilatka se projeví opadem malých plodů krátce po odkvětu – to je typický znak napadení.
Plody začnou hromadně opadávat a uvnitř najdete larvu. Na rozdíl od obaleče se problém objevuje velmi brzy. Pokud vidíte opad
V naší poradně s názvem SVILUŠKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana hladikova.
je mozne byt pokousana od svilusky ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
No jejej, svilušky jsou pěkný svině a zvláště v srpnu jsou aktivní v trávnících a koušou o stošest. Někteří lidé raději odjíždějí na celý srpen pryč, aby nebyly na své zahradě, protože je tam napadají agresivní svilušky. Svilušky milují sucho a v tomto létě ho bylo opravdu nadmíru, takže se jim krásně žilo. Pravidelné kropení jejich počty sníží. Dobře fungují různé chemické postřiky, například Nissorun.
Na ochranu proti pilatce švestkové se používají postřiky s účinnou látkou thiacloprid. Thiacloprid je insekticid ze třídy neonikotinoidů. Jeho mechanismus účinku je podobný jako u jiných neonikotinoidů (acetamiprid, clothianidin, imidacloprid a thiamethoxam) a spočívá v narušení nervového systému hmyzu stimulací nikotinových acetylcholinových receptorů. Na pilatku švestkovou je nejúčinnější právě thiacloprid. Thiacloprid byl vyvinut společností Bayer CropScience pro použití na zemědělských plodinách k hubení různého savého a žvýkacího hmyzu, především mšic a molic. Thiacloprid je k dispozici pod obchodními názvy:
CALYPSO 480 SC,
PROTEUS 110 OD,
SONIDO.
Při použití je třeba dodržovat určitá doporučení v zájmu zabránění vzniku rezistence. Přípravky, které obsahují účinné látky typu neonikotinoidu, se musí střídat s jiným insekticidem s odlišným mechanismem účinku a nesmí se aplikovat více než 4krát za vegetační sezónu. Pro drobné zahrádkáře je nejlepší přípravek CALYPSO 480 SC. Přípravek se aplikuje ručně postřikem.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Prosím o radu.
Vloni jsem natočila na video vinnou révu,která se plazila ze dvou stran,kolem hospodářské budovy.Vypadalo to na min.100kg hroznů.To byla fantazie.
Pak nastala pohroma,vše chytilo plíseň.Nejsem milovník chemie,nepoužíváme ani postřiky na ovocné stromy a ovoce je super,ale na hroznech se to vymstilo.
Co mám udělat letos?
Děkuji za info-radu.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pročtěte si náš kalendář pro vinaře, kde je po měsících popsáno, co je třeba udělat, aby byly hrozny krásné a zdravé: https://www.vinna-reva-pest…
Když jsem začal řešit postřik slivoní víc do hloubky, začal jsem se ptát i dalších lidí. Sousedů, známých, lidí ze zahrádkářských skupin.
A překvapilo mě, jak podobné zkušenosti mají.
Typický scénář:
jeden postřik → nefunguje
náhodné načasování → nefunguje
zklamání → rezignace
A pak druhá skupina:
sledování stromu
více zásahů
lepší výsledky
Jedna zkušenost, která mě zaujala:
Soused měl roky problém s červivostí. Pak začal dělat dva postřiky přesně podle fáze stromu. Výsledek? výrazné zlepšení už první rok.
Další zajímavá věc byla kombinace metod:
postřik
sběr napadených plodů
čistota pod stromem
Tahle kombinace fungovala ještě lépe.
Co se opakovalo nejčastěji:
načasování je klíčové
jeden postřik nestačí
chyby se opakují každý rok
Tohle mě jen utvrdilo v tom, že problém není v tom, že by postřiky nefungovaly. Problém je v tom, jak se používají.
Příběh 1: Soused roky stříkal jednou ročně a vždy si stěžoval na červivost. Jakmile přešel na dva správně načasované postřiky, rozdíl byl vidět hned další sezónu.
Příběh 2: Známý zkoušel čistě bio přístup. Po dvou letech přešel na kombinaci metod a červivost mu klesla přibližně na polovinu.
Příběh 3: Jeden zahrádkář měl problém s vysokým stromem. Pořídil silnější postřikovač a začal řešit pokrytí koruny. Výsledek byl výrazně lepší bez změny přípravku.
Popis fotografie: Porovnání zdravých a červivých švestek vedle sebe, jasně viditelný rozdíl kvality.
Ve svém příspěvku POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Kdy je třeba stříkat vinnou révu a jaké přípravky doporučujete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
kdy začít vylamovat postranní výhony,do jaké výšky a jestli ponechat výhon a nebo ho zastřihnout za kolikátým listem, letos stříkám každý týden proti šedému povlaku před loni nádherné hrozny a vše šlo v niveč povlak to zničil,tak jsem zvědavá letos do teĎ jsme ani na ovoce nepoužívali postřiky jen na kadeřavost broskví,ale prý se nic bez postřiku nevypěstuje díky Vorobjevová
Podívejte se čím je možné nahradit již nedostupné postřiky proti škůdcům:
Mospilan 20 SP – systémový insekticid ve formě ve vodě rozpustného prášku určený k hubení širokého spektra škůdců v ochraně rostlin.
Agro Natura Rock Effect – koncentrát na bázi přírodních látek pro zvýšení odolnosti a obranyschopnosti rostlin proti škůdcům.
Sanium Ultra – kontaktní insekticidní přípravek k hubení živočišných škůdců jako jsou mandelinky, mšice, vrtule, květopas, obaleč, dřepčík a další savý a žravý hmyz. Přímá náhrada za Decis.
Karate se Zeon technologií 5CS – kontaktní insekticid na bázi syntetického pyrethroidu ve formě stabilní suspenze kapsulí v kapalině. Používá se k hubení savého a žravého hmyzu na rostlinách jako je hrách, řepa, réva vinná, jahodník, brukvovitá zelenina, rajče, paprika, česnek a okrasné rostliny.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
