Škumpa lysá (Rhus glabra) se vyznačuje dlouhými lichozpeřenými listy, které mohou dosahovat až půlmetrové délky. Jednotlivé lístky jsou hrubě zubaté až vykrojené, kopinaté. Červená květenství jsou palicovitá, tedy typická pro škumpy. Výška rostliny je 4 až 5 m.
Vícekmínkové opadavé keře nebo menší stromky snadno tvoří kořenové výmladky. Větve jsou lysé, fialovo-nahnědlé. Listy hluboce peřenosečné, lysé, na podzim nádherně červené. Květy zelenavé v hustých vzpřímených latách, objevují se v červenci a srpnu. Plody jsou šarlatově červené. Škumpa lysá miluje živnou, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Uplatnění nachází nejen jako solitéra v zahradách, ale i ve skupinách v sadových úpravách.
Tato škumpa má poněkud dekorativnější listy než škumpa ocetná. Hodí se na neúrodná místa ke zpevnění svahů do skupin keřů.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.
Asijská škumpa tříslovinová (Rhus coronaria) je využívána v gastronomii, tedy konkrétně z jejího plodenství se získává nakyslé koření zvané sumah. Užívá se zejména v zakavkazské kuchyni ke kořenění rožněných a dušených mas nebo ryb. Staří Římané sumahem nahrazovali citróny nebo ocet, ale jeho využití bylo mnohem širší. Římští legionáři tímto rezavým práškem zastavovali krvácení, námořníci jej užívali při kurdějích, na zklidnění žaludku i proti průjmu. V současnosti je sumah neodmyslitelnou součástí kuchyně Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie i Libanonu, kde si bez něj nedokážou představit nejen maso, ale konzumují jej také v salátech, čočce, kebabu, a dokonce i v jogurtech.
Některé druhy škumpy jsou prudce jedovaté, jiné vyvolávají alergické reakce. Jde zejména o východoasijskou škumpu fermežovou (Rhus verniciflua), na niž lidský organismus reaguje jako na bojovou látku yperit. Dalším nebezpečným druhem je severoamerická škumpa laková (Rhus vernix), na kterou stačí sáhnout a způsobíte si vyrážky a někdy i těžko hojitelné rány. Jedovatá je zejména mlékovitá šťáva obsahující polyfenolické látky, které jsou silnými alergeny. Když šťávou potřísníte pokožku, vytvoří se vám bolestivé puchýře, kterých se budete jen těžko zbavovat.
Škumpa vylučuje z poraněných míst mírně jedovatou šťávu s pryskyřičným olejem, tříslovinami a glykosidy (polyfenolické látky zvané urushioly). Na tuto tekutinu mohou citlivější osoby, zvláště děti, reagovat alergickým podrážděním kůže, puchýři, případě zánětem pokožky.
V diskuzi ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji.
Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Škumpa koželužská (Rhus coriaria) je 2–5 m vysoký keř s rozkladitými větvemi, jejichž mladé letorosty jsou žlutobíle huňaté. Lichozpeřené listy se skládají z 11–15 vejčitých, pilovitých, na rubu huňatých lístků a mají hlavní řapík ke konci rozšířený v úzká křídla.
Drobné, zelenavé nebo špinavě bílé kvítky jsou směstnány do konečných hustých hroznů. Plody jsou suché peckovice a podobají se čočkovým zrnkům.
Škumpa koželužská má svůj domov v jižní Evropě, zejména ve Španělsku a Řecku, kde roste planě na skalách, ale také se zde pěstuje, protože její listy a mladé větve obsahují mnoho tříslovin. Mladé větvičky a listy se otrhávají a usušené přicházejí do obchodu buď celé, nebo rozdrcené, případně rozemleté na šedozelený prášek, který je výborný k vydělávání kůží. Nejvíce se spotřebuje ve Španělsku, kde takto vydělávají zvláště kůže kozí. Kromě toho škumpou barví také kůže na žluto. Nejlepší produkty ze škumpy se dovážejí ze Sicílie.
Vedle třísloviny poskytuje škumpa koželužská také kyselé plody (baccae sumachi), které se na Východě od dávných dob používaly proti průjmům a dávaly je místo koření do masitých jídel. Tmavě žluté, hedvábně lesklé dřevo ze škumpy používají umělečtí truhláři k vykládání nábytku.
V diskuzi VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Škumpa vlasatá (Cotinus coggygria) je okrasný polokeř spadající do stejné skupiny jako škumpa orobincová. Její hlavní předností je však fakt, že se nejedná o invazivní druh a nezaplevelí nám celou zahradu. Pochází z jižní Evropy, Ruska a Číny a dorůstá maximálně 5 metrů. Svým vzhledem je však od škumpy orobincové odlišná, listy mají podobný tvar jako listy lísky, ale jsou tmavší a hladké. Květy mají až třicet centimetrů, podle odrůdy jsou bíložluté nebo načervenalé barvy. Rostlina je velmi nenáročná a roste téměř všude. Na podzim se také nádherně zbarvuje.
Škumpa vlasatá je poměrně odolná dřevina, která nemá zvláštní nároky na pěstování. Vysazujeme ji nejlépe na podzim do hlinitopísčité, dobře propustné a mírně vápnité zeminy. Je-li bohatá na živiny, nepotřebuje škumpa žádné přihnojování. Zálivkou šetříme, vhodnější je menší přísušek než zamokřená půda. Zimy u nás tato škumpa dobře přežívá, a pokud namrzne, poškozené výhony na jaře odřežeme a keř znovu obrazí. Prutovité větve mohou za sezonu dosáhnout až metrové délky. Protože však kvetou na dvouletém dřevě, není vhodné je každým rokem seřezávat. Chceme-li keř tvarovat, pak jen opatrně a po částech, abychom se nepřipravili právě o dekorativní vlasy, pro které škumpu pěstujeme. Jinak řez snáší dobře a obráží spolehlivě, díky čemuž si můžeme vytvarovat i pro menší zahrady přiměřeně velký keřík s kompaktní korunou.
Škumpa vlasatá je nejen vhodná jako dekorativní dřevina do zahrad, kde ji pěstujeme nejlépe jako solitéru, ale hodí se i k řezu – svými pestrobarevnými listy a „vlasy“ obohatí nejrůznější květinová aranžmá. Průmyslově se pěstuje k výrobě třísloviny, na kterou jsou její listy bohaté. Dřevo, které má žloutkově žlutou barvu, využívají řezbáři k tvorbě šperků, dekorací a k výrobě dýh pro intarzie.
Škumpa polokřídlá (Rhus semialatum Murr.) je keř nebo stromek s velikými lichozpeřenými listy, jejichž hlavní řapík se v hořejší polovině křídlatě rozšiřuje a vejčité pilovité lístky jsou na rubu pokryty plstí. Drobné květy tvoří bohatá latovitá květenství. Plody jsou kulovité, posléze suché, drobné peckovice.
Domovem škumpy polokřídlé je východní Indie, Čína a Japonsko. Na jejích listech tak žijí mšice čínské, které vysávají z listů a řapíků mízu a jsou příčinou toho, že se na těch místech, kde byly listy nabodnuty, vytvoří časem duté, až 7 cm dlouhé tupé rohy a jemnou šedou plstí pokryté hálky neboli galesky, obsahující přes 50 % třísloviny. Tyto hálky se využívají v barvírnách, v koželužství, na výrobu inkoustu i na výrobu taninu, a tak se s nimi obchoduje – říká se jim „čínské duběnky" (gallae chinenses), ve východní Asii je nazývají fuši nebo gobaiši. V čínském lékařství se hálky využívaly i jako prostředek proti průjmům.
V diskuzi ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Hanák.
Po sklizni česnek od kořínků zahnívá je matný a zapáchá stuchlinou.Poraďte co to je za nemoc a jak sejí zbavit.Děkuji Mirek
Škumpa zákeřná (Rhus toxicodendron) je keř vysoký nanejvýš 1,5 m, s podzemními výběžky. Vystoupavé nebo poléhavé větve mají v mládí zelenou kůru, později hnědou s četnými čočinkami. Střídavé řapíkaté listy jsou trojčetné s vejčitými až podlouhlými celokrajnými lístky, na rubu hustě chlupatými.
Velmi drobné květy jsou jednopohlavné a řidčeji oboupohlavné, rostliny jsou nedokonale dvoudomé. Bělavě zelené koruny svojí délkou o málo přesahují kalich. Tento druh kvete v květnu a červnu. Plod je téměř kulovitá žlutá až žlutavě bílá peckovice.
Škumpa zákeřná pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje v zahrádkách a parcích, občas zplaňuje. Vyhovují jí suchá a kamenitá stanoviště. Tento okrasný keř obsahuje ve všech částech nažloutlou, prudce jedovatou mléčnou šťávu s pryskyřičným olejem (urushiol neboli labinol), s tříslovinami, glykosidy a jinými. Na pokožce způsobují účinné látky puchýře a při styku s listy, při přesazování, ošetřování a podobně je nezbytná zvýšená opatrnost. Otravy po požití byly pozorovány u člověka i u domácích zvířat. Zajíci, kteří v zimě okusují kůru, údajně na místě umírají. U citlivých lidí se dostavují závratě a nevolnosti již při dýchání výparů v blízkosti keře. Listy se dříve používaly při onemocněních kožních, nervových, revmatických a jiných.
V naší poradně s názvem ROUPY U DOSPĚLÝCH LIDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel If.
Dobrý den dostala jsem roupy asi od psa a nemůžu se jich zbavit ale kojím co můžu užít abych tím neohrozíla dítě
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Řešením by bylo použít Vermox. Vermox je léčivo na lékařský předpis a obsahuje mebendazol, který spolehlivě zničí všechny roupy a jejich zárodky. U mebendazolu je výhoda, že může být použit i v průběhu kojení, protože se do mateřského mléka absorbuje pouze asi 2% až 10% perorální dávky a díky tomu je množství léčiva vylučovaného do mléka pod úrovní detekce a zdá se, že je klinicky nevýznamné. Dohodněte se se svým gynekologem, jak nejlépe tuto situaci řešit.
To, že samotné spreje typu BioKill nepomáhají, se všeobecně ví, ale budete-li je kombinovat s vydatným luxováním minimálně 2x denně, můžete nad blechami vyhrát. Sáček je nutno po luxování vyhodit nebo dát do mrazáku. Do mrazáku se dá dát vše, co není možné prát, poté ještě zabalit do pytlů, vystříkat BioKillem a hermeticky uzavřít. Poslední nutností je dát zvířatům obojky, které odpudí blechy a znemožní jim rozmnožování. Věřte, že tato kombinace je po 2měsíční aplikaci velmi úspěšná.
V diskuzi JAK SE ZBAVIT VÁČKU NA ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eli.
Dobrý den, moje dítě má váček už asi 4dny.. používame na to kokosový olej a mořskou sůl.. a mám otázku jestli si na to má dávat i něco studeného ? dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Škumpa neboli Rhus patří do čeledi ledviníkovitých (Anacardiaceae) a své vědecké rodové pojmenování získala podle řeckého slova rhein, což znamená téct. Název je odvozen od skutečnosti, že kůra tohoto okrasného stromu roní bílou pryskyřičnou šťávu.
Škumpa je většinou malý strom nebo keř dorůstající do výšky 3 až 5 metrů, který má deštníkovitou korunu. Již na první pohled zaujme svými hustě ochmýřenými výhony, větvičky jsou zkrátka „chlupaté“. Lichozpeřené listy dorůstají délky až 40 cm a vyrůstají z nich ostře pilovité lístky. Jde o dvoudomou rostlinu, která kvete v červnu a červenci. Samčí květenství je žlutavě zelené a roste v koncových palicovitých latách, zatímco samičí je tmavě červené a kompaktní.
Škumpa původně pochází ze Severní Ameriky, ale díky své nenáročnosti je to dnes kosmopolitní až invazivní rostlina, kterou najdete v subtropech a mírném pásmu obou polokoulí. Na světě roste asi 150 druhů rostlin čeledi ledviníkovitých, naše české podmínky však snáší jen asi 15 druhů. I z těchto 15 druhů se jich převážná většina pěstuje pouze v botanických zahradách a arboretech, do našich zahrad nejčastěji zavítá škumpa orobincová, nazývaná také ocetná.
Lidový název ocetná pochází od dřívějšího přidávání plodů škumpy do octa pro zvýraznění chuti. Tříslovin ze škumpy se využívalo i v koželužství k vydělávání kůží. Škumpa se k nám dostala teprve v polovině 19. století.
Škumpu vysazujeme jako okrasný strom v zahradě, ale často je vidět i v parcích. Její předností je, že roste i tam, kde jiné dřeviny hynou. Je krásná zvláště na podzim svým červeným listím i plody. Semeny se v zimě živí někteří ptáci. I když škumpa nemá žádné zvláštní požadavky na pěstování, je nenáročná, vitální a snese téměř jakékoliv stanoviště, přesto si ji mnoho zahrádkářů nechce pustit na pozemek. Je to totiž poměrně invazivní rostlina, která se rychle šíří kořenovými výmladky, a to i do vzdáleného okolí. Mnozí ji proto označují za plevel stejně jako bolševník. Navíc její kořeny mají obrovskou sílu a dokážou se provrtat téměř všude, překážkou pro ně nejsou ani betonové či dlážděné chodníky. Proto si vždy dobře rozmyslete, kam ji zasadíte!
Pokud jste se rozhodli, že chcete mít škumpu na zahradě, rozhodně se vyhněte její výsadbě k plotu. Zemí by zanedlouho prolezla k sousedům a ti by z její návštěvy rozhodně nemuseli mít takovou radost. Také ji nevysazujte v blízkosti zapuštěných bazénů, protože i do nich se dokáže probourat. Prostor jejích kořenů je dobré vymezit plastovým nebo plechovým límcem, který by měl být alespoň 80 cm hluboký.
Na půdu není škumpa nijak náročná, vybírejte pro ni slunné stanoviště – nemá totiž příliš ráda stín, vlhko ani větrno. Množí se semeny a kořenovými výrůstky. Pod matečnou rostlinou vyrostou každý rok desítky dceřiných odnoží, které brzy zaplevelí celý prostor. Mladých rostlinek se však dá jednoduše zbavit seseknutím pomocí běžných sekaček nebo křovinořezů. Pokud bychom se chtěli škumpy zbavit nadobro, je třeba ji vykopat i s kořeny, jinak bude veškerá snaha marná a několik metrů od původního místa vyraší škumpy nové. Uřezané větve a listy nespalujte, protože kouř může citlivějším jedincům podráždit oči a plíce.
Botanické druhy škump rozmnožujeme nejlépe výsevem semene. Očištěná semena se na jaře buď máčejí v kyselině, nebo přelijí vroucí vodou, ve které je necháme, dokud nevychladne. Můžeme je také stratifikovat přes zimu v chladu. Klíčivost hodně závisí na provenienci osiva. Připravené osivo se vysévá do pařeniště. Rostliny přesazujeme opatrně, abychom zbytečně neporanili kořeny. Rostliny z výsevů rostou stromovitě a netvoří, pokud neporaníme kořeny, kořenové výmladky. Kultivary se množí kořenovými řízky, které se odebírají během zimy. Při práci se škumpami, a to i nejedovatými druhy, používáme rukavice. Prostokořenné sazenice se vysazují na podzim či v předjaří, kontejnerované prakticky kdykoliv.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kubová.
Mám na oleandrech puklice. Jak se jich jde zbavit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice na oleandru můžete zahubit pomocí chemického postřiku. Jde o přípravek Actara. Ředění je 2 gramy Actary na 5 litrů vody. Co nespotřebujete na postřik, tak vylijte ke kořenům rostliny. Rostlina do sebe nasaje smrtící látky, které se pak puklice nasosají a přirozeně odumřou. Pokud je na rostlině a nebo v jejích kořenech další živý parazit, tak bude zahuben také. Actaru je možné běžně koupit, zde jsou vidět možnosti pro nákup přes internet: www.zbozi.cz/hledani…
Škumpa ocetná (Rhus typhina) je rozložitý stromek se silnými řídkými větvemi, které jsou hustě hnědě chlupaté. Lichozpeřené listy jsou jemně zubaté. Na podzim se zbarvují do úžasných odstínů oranžové až fialové barvy. Nenápadně zelené šištice květů na konci větévek se koncem léta mění ve výrazné fialové palice, které na stromech vytrvávají až do jara příštího roku. Plody jsou drobné, hustě ochmýřené. Hustý kořenový systém vytváří často hojné odnože.
Tato severoamerická dřevina u nás roste od nížin až do hor. Dává přednost propustným půdám a plnému slunci, ale snese i sucho a polostín. Je otužilá, na půdu nenáročná, městské prostředí snáší dobře. Kvete v červnu a červenci. U nás se často pěstuje jako okrasná rostlina – zde je však nutno být opatrný, neboť je mírně jedovatá a u citlivějších osob může vyvolat kontaktní alergii. Její červené plody bohaté na třísloviny se dříve používaly k zesílení octa, odtud starší název škumpa ocetná.
Tento rychle rostoucí stromek se často velice snadno šíří kořenovými odnožemi nebo semeny, proto je vhodné jej vysadit někde, kde to nevadí, nebo tyto výhony pravidelně odstraňovat. Stačí kolem pěstovaného stromu pravidelně projet travní sekačkou. To invazi zabrání. Pokud už se rozrostla, nebo ji na svém pozemku nechcete kvůli dětem, škumpu seříznete a ránu potřete některým arboricidem, což jsou herbicidy (pesticidy) určené k hubení dřevin. Zbytky rostlin je také dobré zamulčovat ve velkém kruhu od kmenu, a to tak, že nejprve položíte tři vrstvy lepenky a na ni nakladete množství pokosené trávy nebo slámu či piliny a podobně. Uhynutí dřeviny není okamžité, trvá až rok. Teprve pak pahýl vykopejte.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT MOLICE Z BAZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Mám na bazalce molice a bazalka chřadne.NEVÍM JAK SE JICH ZBAVIT,ABY MOHLA BÝT NADÁĹE K POUŽITÍ V KUCHYNI.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší zbraň na molice je chemický insekticid Mospilan. Bohužel pro bazalku se moc nehodí, jelikož její listy jsou hlavním produktem a Mospilan v nich zůstává moc dlouho aktivní. Abyste udržela bazalku stále jedlou a bez molic, tak zkuste použít žluté lepové desky, které jsou běžně k dostání, jak je vidět zde: www.zbozi.cz/hledani…
Molice na ně přelezou, přilepí se a uhynou.
Pokud se v domácnosti vyskytnou blechy, tak mohou být opravdu všude, tedy i v posteli. Stejně jako v případě zvířecích pelechů mohou blechy a klíšťata dlouhou dobu přežívat v posteli i v kobercích. Blechy nakladou vajíčka na vaše zvíře a tato vajíčka potom spadnou na postel a na další tkaniny v domě. Pokud se chcete blech zbavit jednou provždy, musíte se zbavit všech vajíček, která máte na koberci či v posteli a důkladně vysát celý dům. Nezapomeňte vyluxovat také všechen čalouněný nábytek, záhyby v nábytku, rohy všech místností a všechna ostatní místa, kde se zablešená zvířata pohybovala.
Blecha lidská se množí velice rychle, zvláště v letních měsících, a tak záhy dochází přímo k invazi blech. Na domácnost a sklep je samozřejmě nejúčinnější pozvat si specializovanou firmu, která provádí dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je ale také možné zkusit vyřešit situaci „svépomocí“. Jako nejlepší se jeví přípravek BioKill (je k dispozici velké pětilitrové balení), viz výše. Je vyzkoušený, neničí tkaniny ani barvy, takže není problém postříkat koberce, sedačku a prostory ve sklepě. V domácnosti může ublížit pouze rybičkám v akváriu, tam tedy nestříkat. Napoprvé je vhodné postřik opakovat po týdnu, pak několikrát po čtrnácti dnech. Věci ze sklepa je dobré spálit.
Silný povlak žluté barvy signalizuje žlučníkové obtíže. Zežloutnutí v zadní části jazyka je příznakem plísňové nebo bakteriální infekce v ústech či žloutenky.
Jak se zbavit žlutého jazyka
Eliminovat příznaky vzniku žlutého zabarvení jazyka, zmírnit překyselení organismu pomocí detoxikace.
Povlak tmavé až černé barvy vychází z nedostatku vitamínu B3 (niacin), dehydratace, nadměrného pití kávy a kouření, nízké imunity, z nemoci trávicího traktu.
Jak se zbavit černého povlaku
Jednoduše, je nutné odstranit příčinu projevu a pravidelně doplňovat tekutiny.
Infekce bez příznaků nebo mírná forma nevyžadují terapii ve formě léků, potřebná jsou však režimová opatření.
Zbavit se jich je možné po předepsání léků od lékaře. Ten předepíše antiparazitární léky - mebendazol, albendazol. Bohužel častým nežádoucím účinkem těchto léků jsou trávicí potíže.
Vedle dodržování hygienických zásad zmíněných v léčbě je známo několik lidových rad. Patří sem konzumace česneku či mrkve. Hodně lidí doporučuje také kyselé zelí, poupata pelyňku. Rozhodně prospět může snížená spotřeba bílého rafinovaného cukru a naopak velká konzumace celozrnných obilnin a zelené listové zeleniny. Obojí má pozitivní vliv jak na léčení parazitů, tak v prevenci před nimi. K úlevě od úporného svrbění je doporučována teplá koupel s půl hrnkem stolní soli nebo aplikace masti s oxidem zinku do okolí konečníku.
