Slávky jsou běžně po celém světě sbírány na jídlo z přírodních i z uměle vytvořených lokalit. Jsou základem pro mnohé pokrmy z mořských plodů ve španělské, portugalské, francouzské, holandské, belgické a italské kuchyni. Jejich chuť je zvláštně kořenitá. Obsahují málo kalorií, minerální soli, železo, vitamíny A, B, C, D a bílkoviny. Podávají se s lasturou i bez ní. V Evropě se jich ročně spotřebuje přibližně 100 tisíc tun. Čerstvé slávky už pořídíte i v českých obchodech bez problémů. Jejich příprava je velmi rychlá a výsledek stojí za to.
Mušle slávky
Slávky žijí na celém světě na mořských březích a v ústí řek, jednotlivé druhy jsou obvykle specifikované pro určitou oblast. Nejznámějším druhem je slávka jedlá. Slávka jedlá (Mytilus edulis) je středně velký jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých. Slávkyjedlé se nacházejí na severoatlantickém pobřeží Severní Ameriky, Evropy a v dalších mírných i polárních vodách po celém světě. Žijí v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech přichyceny byssovými vlákny, které jsou vylučovány byssovými žlázami umístěnými ve spodní části slávek. Jedná se o hladké mušle s jemnými soustřednými rýhami v linii růstu. Barva mušle je purpurová, modrá nebo někdy až hnědá. Může být dlouhá až 12 cm. Slávkyjedlé jsou kořistí hvězdic, například Asterias vulgaris. Malé slávky jsou také požírány plži Nucella lapillus.
Slávkyjedlé neboli mušle jsou mořští mlži, jejichž maso se pojídá buď syrové, nebo částečně i tepelně upravované. Výlov slávek začíná v srpnu a končí v březnu. Lastury slávek mají klínovitě oválný tvar, na povrchu jsou tmavé do fialova a uvnitř perleťově bílé, lesklé. Dospělé, tedy k požívání nejvhodnější, jsou tehdy, když délka lastur měří 55 mm. Kratší se vyřazují, protože nemají tržní hodnotu. S přijímáním potravy a vdechováním vody se dostává do slávek také písek a mořský kal. Obojí se z nich musí odstranit, a proto se před dopravou do vnitrozemí alespoň na 24 hodin slávky ponoří do čisté mořské vody, aby se vyčistily. Jestliže se se slávkami po výlovu dobře a šetrně zachází, vydrží v zimě až 6 dnů po výlovu naživu. Nesmí však před touto dobou nebo během ní přijít do styku se sladkou vodou. Nesnášejí také velké teplo ani mráz. Jen pevně uzavřené, to znamená živé a čerstvé slávky, mají maso vhodné k pojídání. U pootevřených slávek je maso v rozkladu, čímž se stává prudce jedovatým. Podezřelé jsou také slávky s tenkými průsvitnými lasturami, které nejsou na povrchu stejnoměrně zabarvené, anebo slávky, které nasládle páchnou. Maso slávek se jí buď syrové, nebo různě připravované a je dost výživné, avšak hůř stravitelné než maso ústřic.
Někdy jsou slávky zaměňovány s ústřicemi. Ústřice (Ostrea) je rod z čeledi ústřicovitých (Ostreidae). Nejznámějším druhem je ústřice jedlá (Ostrea edulis). Ústřice jsou mořští mlži s lamelózními nebo sklípkovitými lasturami bez vláknité (sloupkovité) vrstvy, s nestejnými miskami a vnitřním vazem a bez zubů v zámku. Ústřice má nepravidelné chlopně, z nichž levá je větší, prohloubená a připevněná k podkladu, kdežto pravá je plošší; vrchol levé misky (chlopně) přečnívá a je zatočen buď vpřed, nebo dozadu. Některé druhy jsou obojetné
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Slávkyjedlé (Mytilus edulis) se vyskytují ve všech mořích, přičemž preferují poloslanou vodu na mělčinách v blízkosti ústí řek. Ještě ve stadiu larvy se přichytí ke kamenům, kůlům, pilířům, skalám nebo skořápkám větších mušlí vlasovým vláknem z proteinu a železa. V mělkých vodách vytvářejí kolonie čítající několik tisíc druhů. Středně velká slávka přefiltruje za hodinu více než 1 l vody, tedy až 25 l vody denně. Přitom z vody žábrami odebírá kyslík a miniaturní části potravy.
Robustní mlž má lesklou modročernou schránku připomínající kapku a oranžové maso. Vnitřní strana mušle složené ze dvou částí má perleťovou barvu, povrch je lehce rýhovaný. Dorůstá do délky 5–10 cm.
Přizpůsobivost těchto měkkýšů a snadné rozmnožování je přímo předurčuje k farmovému chovu přirozenou cestou. Nejvíce chovaných slávek pochází z Číny, dalšími producenty jsou země Severní Ameriky, v Evropě zejména Španělsko, Itálie, Francie, Nizozemsko, Irsko, Německo a Dánsko.
Slávkyjedlé jsou kořistí hvězdic, malé slávky jsou také požírány plži.
Slávky vynikají mořskou vůní a jemnou, minerálně slanou chutí. Jejich pružné, pevné a netučné maso s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a minerálních látek je předurčuje k množství kulinárních úprav. Lze je konzumovat syrové, ale jsou mírně hořké, proto se zpravidla podávají vařené. Před přípravou se musejí několikrát pečlivě vypláchnout ve studené vodě, případně okartáčovat. Vaří se živé. Je-li skořápka zavřená nebo lehce pootevřená a po doteku prstem se zavře, je to známka života. Po uvaření se znaky poživatelnosti obrátí: mušle musejí být doširoka otevřené, zavřené jsou mrtvé a patří spolu s rozbitými do odpadu. Tento bezpečnostní filtr se nesmí nikdy vynechat, konzumace byť jediné mrtvé mušle může způsobit nevolnost, zvracení, průjem a bolest hlavy, čemuž nezabrání ani skutečnost, že maso přešlo varem. Klasikou jsou slávky vařené bez skořápek ve vývaru s bílým vínem a kořenovou zeleninou. Lze je také péct, gratinovat nebo přidat jako ingredienci do polévek.
Slávky lze koupit jak živé, tak mražené, nebo konzervované. V případech, kdy kupujeme mražené nebo konzervované, je třeba je skladovat při teplotě -18 °C a před použitím ještě mírně rozmrazit v chladničce. Pro koupi živých slávek je dobré si pamatovat, že živé nesmíme nikdy zmrazovat. Po jejich zakoupení je nutné je co nejdříve zpracovat do pokrmu. Protože podléhají zkáze, potřebují správné uchování, a to v chladničce při teplotě pod 4 °C. Neuskladňujeme je v uzavřených nádobách, necháváme je odložené ponořené v čerstvé vodě nebo přímo na ledu z čerstvé vody.
Slávky jsou velmi zdravé. Obsahují železo, zinek, mangan, draslík, vitamíny skupiny B a minerální soli.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.
Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .
Pokud si slávky sami ulovíte, je potřeba je před úpravou nejdříve máčet několik hodin ve studené vodě, kterou často vyměňujeme. Během máčení je občas proutěným koštětem promícháme, aby se z nich důkladně odřel písek. Potom slávky odrhneme kartáčem, a to nejlépe drátěným, a znovu je několikrát v čisté vodě opereme (jen dokonale očištěné slávky jsou vhodné k další úpravě). Potom do kastrolu nebo hrnce dáme kousek másla a trochu drobně nakrájené cibule, popřípadě i bobkový list a trochu soli, na to položíme dobře očištěné a pevně uzavřené slávky, zakryjeme pokličkou a na ohni je dusíme, přičemž natřásáme nádobou tak dlouho, až se slávky otevřou. To trvá 5 až 10 minut. Nádobu naplníme slávkami jen do poloviny, neboť když se otevřou, zaberou dvojnásobný prostor. Otevřené slávky buď podáváme v celku, anebo maso slávek z lastury vyjmeme. Žábry a tmavohnědé části lemující okraj tělíčka, jakož i vláknité žlázy nožek odstraníme. Očištěné maso pak použijeme do polévek, omáček, do ragú nebo je také pečeme, smažíme, zapékáme.
Maso slávek, které po dušení a otevření sytě zčervenalo, zmodralo, nebo dokonce zčernalo, je nutné vyřadit, protože je jedovaté stejně jako slávky, které byly již před dušením otevřené nebo dlouho skladované. Tělíčka zdravých slávek, tedy poživatelných, jsou růžová nebo žlutá.
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kolářová.
z uveřejněných článků o jedlích jsem se stále nedověděla, zda se jedná o nemoc jedle, proč na větvích se šiškami opadává jehličí a schnou.
Ingredience: 1 cibule, 4 stroužky česneku, 2 rajčata, 1 červená paprika, 1 l zeleninového vývaru, 100 ml olivového oleje, sůl, pepř mletý, špetka šafránu, ½ lžičky mleté papriky, 300 g slávkyjedlé velké, 200 g slávkyjedlé malé, 1 sépie, 8 královských krevet, 250 g rýže Basmati
Technologický postup: Do pánve na paellu si nakrájíme najemno cibuli, česnek, rajčata a papriku, nalijeme zeleninový vývar a olivový olej. Pomalu dusíme. Mezitím si dáme vařit slávky, které očistíme po povrchu tak, že rukou odstraníme přirostlé řasy a nečistoty a snažíme se vytáhnout ty řasy, které jsou přivřené dovnitř. Propláchneme vodou a dáme vařit do vody tak dlouho, dokud se slávky všechny neotevřou. Scedíme, vytáhneme je a rozpůlíme. Půlky, na kterých není žádné maso, vyhodíme, jinak použijeme obě poloviny. Dále dáme vařit do druhého hrnce malé slávky, opět vaříme, dokud se všechny neotevřou. Pár jich zůstane zavřených, tyto pak vyhazujeme. Nakrájíme si na proužky sépii, krevety probereme a propláchneme ve vodě. Jakmile je zelenina na pánvi podušená, přidáme sépii, sladkou papriku, sůl, koření na paellu a dál mícháme. Když nám trochu změkne sépie, odstavíme pánev, přidáme 1–2 hrnky (1/4 l) rýže a 2–4 hrnky vody (vody jednou tolik co rýže, může být troška víc). Vaříme a promícháváme 15–20 minut, pět minut před koncem přidáme uvařené slávky, malé slávky a krevety. Lehce mícháme a dovaříme, ochutnáme rýži, zda je dostatečně měkká, vypneme a zakryjeme alobalem. Necháme přibližně 10 minut odpočinout a dojít.
Ingredience: 1 kg slávek, 2 středně velké cibule, olivový olej na smažení, 8 stroužků česneku, 3 bobkové listy, 2 kuličky jalovce, sůl, mletý pepř, 2 dl bílého vína, 0,5 dl vody, 1 rajče, máslo
Technologický postup: Slávky omyjeme a očistíme kartáčkem. Nasypeme do mísy a zalijeme studenou vodou. Ty slávky, které zůstanou otevřené, vyhodíme. Na pánvi restujeme nadrobno nakrájenou cibuli na trošce olivového oleje. Poté přidáme na plátky nakrájené stroužky česneku, 3 bobkové listy, sůl, pepř, jalovec, 2 dl bílého vína, 0,5 dl vody. Vše dusíme v pánvi asi 10 minut. Poté přidáme slávky a 1 větší oloupané rajče nakrájené na kostky. Nemícháme! Dusíme dalších 10 minut, poté opatrně promícháme. Slávky, které se během vaření neotevřely, vyhodíme! Přidáme pár plátků másla a ještě chvíli povaříme cca 5 minut. Ochutnáme omáčku, případně dochutíme. Servírujeme na hlubokém talíři i s omáčkou. Podáváme s bílým pečivem nebo s pečenými bramborami.
V naší poradně s názvem USKLADNENI CESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den,muzete poradit?
Cesnek jsem oloupala a protlacila lisem.Dala do sklenicek se soli.Ulozila do lednicky a zanedlouho zezelenal.Jinak ma krasnou cesnekovou vuni bez viditelneho poskozeni.
Dekuji za vysvetleni priciny,Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Důvod zezelenání rozmačkaného česneku je jednoduchý - příliš nízká teplota při uskladnění. Když se česnek dostane do teploty nižší než 8 nebo 5 stupňů, tak začne klíčit. A právě toto klíčení doprovází produkce chlorofylu, díky čemu váš česnek zezelenal. Rozmačkaný česnek se solí skladujte ve vakuové misce, v temnu při teplotě 15°C (+- 3°C).
Ingredience: 1 kg slávek, gnocchi, 4 menší červené řepy, 1 dl vína, 1 smetana, 1 lžíce másla, zeleninový vývar, pažitka, hrubá sůl, kuličky pepře, olivový olej
Postup: Troubu předehřejte na 180 stupňů. Každou řepu zabalte zvlášť do alobalu spolu s hrubozrnnou solí, kuličkami pepře a kapkou oleje. Nechte péct aspoň 40 minut. Slávky uvařte v zeleninovém vývaru spolu s 1 dl bílého vína. Když jsou hotové, vyndejte je na talíř a omáčku přeceďte do malého kastrůlku. Mušle vyloupejte a nechte je vysušit na papírovém ubrousku. Omáčku zakápněte smetanou a dosolte. Kastrůlek sundejte z plotny, přidejte kousek másla a nechte ho rozpustit. Připravte si sadu tří pánviček. Na jedné rozehřejte olivový olej a orestujte upečenou řepu nakrájenou na měsíčky. Ve druhé pánvi promíchejte uvařené gnocchi s kouskem másla a ve třetí orestujte vyloupané slávky s kapkou olivového oleje. Na talíř naservírujte gnocchi a řepu, polijte několika lžícemi omáčky, přidejte slávky a ozdobte nasekanou pažitkou.
Pokud máte chuť pouze na samotné vyloupané slávky, tak výborné jsou podušené na másle s bylinkami. Koupené vyloupané slávky orestujte na másle a dochuťte rozsekanými bylinkami, čerstvě nadrceným pepřem a hrubozrnnou solí. Exotickou chuť dodá pokrmu nadrobno nasekaný koriandr.
Postup: Slávky očistíme kartáčkem od povrchových nečistot. Všechny otevřené mušle vyhodíme a použijeme jen ty, které jsou pevně uzavřené. V hrnci zahřejeme olivový olej a přidáme drobně nasekanou šalotku a česnek a krátce orestujeme. Přidáme slávky, osolíme, opepříme a podlijeme bílým vínem. Dusíme zvolna pod poklicí cca 10 minut a nemícháme. Hotové slávky pokapeme citrónovou šťávou a posypeme nasekanou plocholistou petrželkou. Když je hotovo, dobře hrnec utěsníme pokličkou a pořádně s ním zatřeseme, aby se do mušlí dostala všechna omáčka. Servírujeme v hlubokém talíři a případné neotevřené mušle nekompromisně vyhodíme. Slávky jíme rukama. Když sníme první slávku, lasturu použijeme jako lžičku a vytahujeme s ní lahodné maso ze zbývajících slávek. Do šťávy namáčíme bílou bagetku a zapíjíme bílým vínem.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macháček Jan.
Jedle kavkazská je v některých ohledech méně náročná než jedle bělokorá, snáší i nižší vzdušnou vlhkost a sušší půdy. Částečně zvládá i znečištěné ovzduší. Jedle kavkazská kvete v dubnu a květnu.
Jedle kavkazská zajímavosti
Do západní Evropy se dostala v první polovině 19. století, brzy po svém objevení. V současnosti je využívána v lesnictví, je taktéž vysazována v parcích. V městských aglomeracích usychá. Jedle kavkazská se též hojně využívá jako vánoční stromeček. Popularita tohoto využití stále roste. Z jehličí jedle kavkazské se destilací získávají silice mající silnou, velice příjemnou vůni připomínající citrusové plody. Lze ji použít k osvěžení vzduchu a uvolnění dýchacích cest. Všechny takové silně koncentrované výtažky jsou prudce jedovaté, proto se důrazně nedoporučuje jejich vnitřní užití. Naopak pár kapek do koupele má velmi příznivé účinky na pokožku i naši psychiku.
Jedle kavkazská množení
Jedle kavkazská se množí semeny nebo řízky. Semena jsou dlouhá 0,8–1,2 cm, křídlo je široké, nafialovělé nebo bledě hnědé.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Ingredience: 20 g bazalky, 1,5 kg mušlí slávek, 2 polévkové lžíce olivového oleje, 5 g černého mletého pepře, 250 ml 33% smetany (šlehačka), 5 g soli, 125 ml bílého vína, 2 stroužky česneku, 500 g špaget
Postup: Slávky očistíme. Otevřené lastury nepoužijeme. Ve velkém hrnci zahřejeme olej, přidáme drcený česnek, na malém ohni jej mícháme asi 30 sekund. Přidáme víno a slávky a pod pokličkou je na malém ohni podusíme 5 minut. Potom slávky vyjmeme, neotevřené nepoužijeme. Do šťávy v hrnci přidáme smetanu, bazalku, sůl a pepř, za občasného zamíchání asi 2 minuty povaříme. Slávky naklademe na špagety a polijeme smetanovou omáčkou.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
Ingredience: 600 g slávek, 600 g gnocchi, 4 ks červené řepy, 1 dl bílého vína, 100 ml smetany, 1 lžíce másla, zeleninový vývar, pažitka, hrubozrnná sůl, barevný pepř, olivový olej
Technologický postup: Troubu předehřejte na 180 °C. Každou řepu zabalte zvlášť do alobalu spolu s hrubozrnnou solí, kuličkami pepře a kapkou oleje. Nechte péct aspoň 40 minut. Slávky uvařte v zeleninovém vývaru spolu s 1 dl bílého vína. Když jsou hotové, vyndejte je na talíř a omáčku přeceďte do malého kastrůlku. Mušle vyloupejte a nechte je vysušit na papírovém ubrousku. Omáčku zakápněte smetanou a dosolte. Kastrůlek sundejte z plotny, přidejte kousek másla a nechte ho rozpustit. Připravte si sadu tří pánviček. Na jedné rozehřejte olivový olej a orestujte upečenou řepu nakrájenou na měsíčky. Ve druhé pánvi promíchejte uvařené gnocchi s kouskem másla a ve třetí orestujte vyloupané slávky s kapkou olivového oleje. Na talíř naservírujte gnocchi a řepu, polijte několika lžícemi omáčky, přidejte slávky a ozdobte nasekanou pažitkou.
Ve svém příspěvku SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.
Slyšel jsem,že když jde česnek do květu tak se má stvol zlomit,aby nevysiloval palice.Je tato informace pravdivá?Děkuji M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludovít Romancsik.
Ano! Pokud odstraníte palice z většiny česneků a necháte jich jenom několik(3ks.) s palicí, budete vidět při sklizni veký rozdíl. Ty s palicí budou mnohem menší. Několik palic necháváme ještě proto, že když se vzpřímí, je česnek připraven ke sklizni.
Ingredience: 2 kg slávek, 100 ml olivového oleje, 2 šalotky, 8 stroužků česneku, svazek petrželky, 1 l bílého vína, pepř, sůl
Technologický postup: V hrnci rozpálíme olivový olej, vhodíme šalotku nakrájenou na větší kusy, česnek nakrájený na plátky, zarestujeme, zalijeme vínem, vhodíme slávky, petrželku, osolíme, opepříme, zlehka promícháme a přiklopené vaříme 5–6 minut. Slávky, které se během vaření neotevřou, vyhodíme. Podáváme s bagetou.
Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?
Děkuji za radu
Zdraví ladislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dědek.
Ingredience: 500 g slávek, 80 g másla, 1 hlíza fenyklu, svazek petržele, ½ citronu (šťáva i kůra), pepř, sůl, olivový olej, těstoviny
Technologický postup: Nejdříve si připravíme bylinkové máslo přidáním soli, pepře, části posekané petržele, citronové šťávy a kůry do změklého másla. Vše pečlivě propracujeme a máslo dáme vychladit. Uvaříme si těstoviny a udržujeme je teplé. Do rozpáleného hrnce vhodíme slávky, mezi ně na čtvrtiny pokrájenou hlízu fenyklu a zbytek nenasekané petržele. Přikryjeme poklicí a necháme na ohni cca 5 minut, během této doby dvakrát protřepeme, aby se slávky promíchaly. Jakmile jsou slávky otevřené, vyndáme je do mísy s těstovinami. Vyhodíme zavřené mušle a fenykl s petrželí. V hrnci nám zůstane trocha vývaru, který mušle pustily při vaření. Scedíme jej do misky, do horkého vývaru zašleháme lžičku olivového oleje a postupně vytvořené bylinkové máslo. Vznikne nám tak krémová bílá omáčka, kterou nalijeme na mušle s těstovinami a můžeme podávat.
V naší poradně s názvem MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Metela.
Dobrý den,četl s,že česnek není moc vhodný při dně,ale nevím jak je to s medvědím česnekem,kolik obsahuje purinu a jestli je vhodný,prý je výborný antioxydant,děkuji za odp..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někteří zastánci česneku prohlašují, že česnek pomáhá léčit artritidu a dnu, ale není k dispozici žádný vědecký důkaz, který by dokazoval tato tvrzení. Třebaže česnek nemusí skutečně léčit dnu, tak určitě nebude zhoršovat tento stav. Není známo, že česnek způsobuje zánět, který je primárním viníkem komplikací těch, kteří trpí artritidou a jejími různými formami, jako je dna. A jak je to s puriny? 100 gramů česneku obsahuje 17 miligramů purinů. Česnek tedy patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a vzhledem k tomu, že česnek používáme k dochucení pokrmu a zkontumuje se jen malé množství, tak jeho použití nijak neovlivňuje průběh dny. S medvědím česnekem je to podobné. Bez obav ho použijte, i když se léčíte se dnou.
Ústřice má maso se slanou chutí s typickou příchutí moře. Ústřice ke konzumaci by měly být v ideálním případě alespoň tři roky staré. Čerstvé ústřice jsou vždy živé – až otevřením lastury dojde k jejímu usmrcení. Speciální ústřicový nůž vložíme do nejužšího místa a obě poloviny rozevřeme. Je dobré zachovat ve spodní lastuře vlastní šťávu. Je to mořská voda s výměšky ústřice – pro gurmány opravdová pochoutka. Na dochucení podáváme citron nebo čerstvě drcený pepř, oblíbená je také zálivka z octa a jemně nasekané šalotky. Ústřice se dají rovněž tepelně upravovat, například zapékat v lasturách.
Slávkyjedlé se podávají v míse nebo přímo v hrnci, ke kterému bychom měli dostat ještě prázdnou misku na odkládání skořápek. Jako příbor se používá dvojzubá vidlička, případně dezertní. Slávky se varem otevřou, z nich pak vidličkou vybíráme obsah. Je možné použít prázdnou skořápku jako kleštičky namísto vidličky. Vývar z mušlí jíme jako polévku a jako přílohu k ní použijeme pečivo. Konzumují se i rukou, a to tak, že vidličkou či prsty vyjmeme tělíčko z jedné mušle a prázdnou schránku používáme jako kleštičky.
Ve svém příspěvku MOŘENÍ ČESNEKU FUNDAZOLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
stele se pise moreni cesneku fundazolem. kde ho kupujete ja uz ho nevidel v nabidce nikde v republice. jestli o nejakem vite poslete kde se da koupit, diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Ingredience: 1,5 kg mušlí slávek, 2 stroužky česneku, 1 malý citrón, 1 hrst hladkolisté petržele, 1 snítka rozmarýnu, extra panenský olivový olej
Postup: Pro přípravu slávek na grilu použijte grilovací aluminiový tácek. Položte ho na gril a hoďte na něj stroužky česneku a slávky. Pokapejte olivovým olejem. Přidejte celé lístky petržele a snítky rozmarýnu. V míse připravte omáčku z citrónové šťávy, kterou smíchejte s olivovým olejem a nasekanou petrželkou. Vymačkaný citrón nevyhazujte, ale přidejte ho na gril k mušlím. Jakmile se mušle otevřou, můžete podávat. Mušle servírujte polité omáčkou a s čerstvým bílým pečivem.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Jedle korejská je velice ceněná odrůda jedle, která je už jako mladá rostlina obdařená úžasnými, vzpřímeně rostoucími modravými šiškami. Jedle korejská vyžaduje polohu na plném slunci nebo polostín. Dorůstá do výšky 8 metrů. Koruna je široce kuželovitá, hustě větvená, ve stáří na vrcholu tupá. Borka je v mládí hladká, světle šedá s purpurovým nádechem, s výraznými pryskyřičnými puchýřky, později hluboce rozbrázděná, uvnitř červenohnědá. Letorosty jsou mělce rýhované, našedlé až žlutavé, později načervenalé, zprvu jemně chlupaté, později olysalé. Pupeny jsou kulaté, kryté hnědými šupinami, silně pryskyřičnaté. Jehličí je husté, na vrchu kryje větvičku, vespod je rozestálé. Jehlice jsou 10 až 20 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, směrem k vrcholu se rozšiřují, na konci vykrojené, vzácně zaoblené nebo špičaté. Na vrchní straně je jehličí lesklé, tmavě zelené s výraznou rýhou, vespod s velmi nápadnými křídově bílými pruhy, které mohou splývat v souvislou plochu. Samčí šištice vyrůstají na konci větviček, jsou tmavě nachové. Šišky jsou krátce stopkaté, válcovité, 4–7 cm dlouhé, 2,5–2,8 cm široké, před dozráním mají fialově purpurovou barvu. Semenné šupiny jsou 15–20 mm široké, ledvinovité, podpůrné šupiny jsou delší, vyčnívají ze šišky, jsou zpět ohnuté. Semena jsou včetně křídla 10–12 mm dlouhá, tmavě fialově purpurová. Strom roste v jižní části Korejského poloostrova ve výškách 1 000–1 850 m. n. m. Do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1908, do ČR až v roce 1934, kde byl první známý exemplář v Průhonicích. Ve své domovině roste tento strom v horských oblastech s chladným vlhkým klimatem, na mělkých kamenitých půdách chudých na humus, na rulovém a žulovém podloží.
V České republice roste jedle bělokorá ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Jedle bělokorá je strom dorůstající výšky 55–60 m s průběžným přímým kmenem, který může mít až 2 m v průměru, a s pravidelným přeslenitým větvením. Koruna je zpočátku kuželovitá, později válcovitá, ve stáří s vrcholem nezřetelným, jakoby uťatým. Větve odstávají rovnovážně téměř v pravém úhlu. Větvení druhého řádu bývá úplně ploché. Borka je hladká, bělošedá, ve stáří podélně rozpukaná. Jedle má výrazný kůlový kořen a také z postranních kořenů vysílá hluboko sahající upevňovací kořeny, proto je dobře zakotvena v půdě. Letorosty světle šedé, tmavošedě chlupaté, pupeny vejcovité, světle hnědé, nepryskyřičnaté. Jehlice jsou ploché, 2–3 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu se 2 bílými proužky. Samčí šištice jsou žlutavé, samičí zelené, později nafialovělé, při dozrávání dřevnatí. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, až 25 cm dlouhé, rozpadavé.
