Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

SLOŽENÍ PROVENSÁLSKÉHO KOŘENÍ


Historie dobrého provensálského koření

Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.

Zde můžete vidět cenu provensálského koření.

Zdroj: článek Provensálské koření

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana.

Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.

Zdroj: příběh Pestovani katalpy

Z čeho se skládá provensálská směs

Rozmarýn

Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.

Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.

Bazalka

Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.

Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.

Tymián

Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.

Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.

Majoránka

Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek ž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Provensálské koření

Poradna

V naší poradně s názvem PAPRIKA ZHOŘKNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Babičky bramborový guláš


rád bych věděl proč ta paprika zhořkne. do osmažené cibulky dám papriku a chviličku
míchám do 10. vt. a hned zalévám připravenou horkou vodu. vložím maso a dusím atd . nic nezhořkne!!!!

fanda

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Paprika zhořkne, když ji budete delší dobu smažit. Ostatnímu koření to nevadí, ale sušená mletá paprika při vyšších teplotách mění chuť a hořkne.

Zdroj: příběh Paprika zhořkne

Rozmarýn jako koření v kuchyni

Aromatický rozmarýn se využívá při přípravě masových jídel, která výborně dochutí. Ať už je to skopové, ryby nebo drůbež. Neexistovala by bez něho francouzská kuchyně. Je důležitou součástí provensálského koření. Výborně se hodí také na ochucení nádivek, marinád, sýrových a zeleninových pokrmů, přidat ho můžete do zapečených brambor nebo na pečené brambory, na pizzu, nic nezkazíte ani přidáním do těstovin. V malém množství ho můžete přisypat i do džemů a likérů, které tím získají neotřelou chuť. Ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do oleje nebo octa získáte následně skvělé dochucovadlo zeleninových salátů. Vzhledem k jeho silnému aroma a nahořklé, kořenité chuti to ale s dávkováním nepřehánějte. Doporučená dávka je jedna lžička sušeného koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství může působit až opojně.

Zdroj: článek Rozmarýn

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.

Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.

Zdroj: příběh Zavařován uzeného masa do sklenic

Gulášová polévka bez masa

Suroviny:

  • 1 větší cibule
  • 1 vrchovatá lžička mleté papriky
  • kvalitní olej
  • 200 g hub (hlíva, žampiony, hřiby – dle vašeho výběru)
  • 1 střední mrkev
  • 2 malé brambory
  • 1 l zeleninového vývaru
  • 2 stroužky česneku
  • 2 bobkové listy
  • 4 kuličky nového koření
  • ½ lžičky majoránky
  • ½ lžičky provensálského koření
  • pepř, případně sůl na dochucení
  • čerstvé bylinky (pažitka, řeřicha)

Postup:

Postup je snadný. Zeleninu a houby očistěte, nakrájejte, omyjte a nechte okapat. Na oleji dozlatova opečte na drobno nakrájenou cibulku, kterou poté zasypte mletou paprikou a nechte lehce opéct. Na opečenou cibulku vysypte pokrájenou zeleninu a houby a chvíli restujte. Poté zalijte vývarem, přidejte koření, rozmačkaný česnek a vařte do změknutí hub a zeleniny. Podávejte nejlépe s chlebem a velkým množstvím řeřichy nebo pažitky. Dobrou chuť!

Zdroj: článek Recepty na gulášovou polévku

Poradna

V naší poradně s názvem KDE KOUPIT PRAGANDU A SMES NA SALAMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Koštál.

D.den jsem z Vlašimska a chtel bych koupit pragandu ,
tři sáčky po 250g a 3 sáčky na výrobu salamu, udejte místo nákupu neb zašlete na
adr. Antonín Koštál,Družstevní 291,25765 Čechtice neb volejte 773877493 dik za info Ko

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Pragandu i kořenící směsi do salámů můžete koupit na internetu v mnoha obchodech. Jejich seznam je uveden zde:
- praganda: https://www.zbozi.cz/hledan…
- koření: https://www.zbozi.cz/hledan…

Zdroj: příběh Kde koupit pragandu a smes na salamy

Bylinková zahrádka naší babičky

Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.

Mezi tradiční české bylinky patří:

  • Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
  • Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
  • Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
  • Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
  • Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.

Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).

Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylinková zahrádka

Poradna

V naší poradně s názvem JITRNICE A JELITO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.

Můžu jitrnici nebo jelito na warfarin.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat příjem vitamínu K ve své stravě. Denně byste měla sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínu K. Tuto úroveň vitamínu K je potřeba udržovat každý den, ne méně a ani ne více, protože jinak Warfarin neúčinkuje dobře.
Jitrnice jsou vyrobeny z vepřového masa, tuku, vnitřností, housky a koření. Ani jedna z těchto součástí neobsahuje žádný vitamín K a nebo jen velmi málo. Takže jitrnice můžete konzumovat bez omezení i když užíváte Warfarin. Co se týče jelit, tak do nich se přidává navíc ještě krev a popřípadě kroupy. A právě u prasečí krve není dostatek podkladů o obsahu vitamínu K, tudíž by měly být konzumovány s opatrností, nejlépe den dva před vyšetřením quick, abyste si mohla ověřit jejich vliv na srážlivost vaší krve.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Svíčkova z vepřového masa s halali

Jak dělá buřty na pivu Babica

Ingredience: 8 velkých brambor s pěknou slupkou, 4 špekáčky, 400 ml černého piva, 4 lžíce kečupu, 6 stroužků česneku, 3 lžíce provensálského koření, 2 lžíce grilovacího koření, 1 lžička soli

Technologický postup: Smícháme 200 ml piva, kečup, prolisovaný česnek, provensálské bylinky, grilovací koření a sůl. Brambory omyjeme, nakrájíme na půlměsíčky (rozkrojíme podélně napůl a potom na třetiny), špekáčky nakrájíme stejným způsobem. Brambory a špekáčky dáme do zapékací misky a zalijeme připravenou zálivkou. Dobře promícháme a vložíme do maximálně vyhřáté trouby. Cca po 20 minutách zalijeme zbývajícími 200 ml piva, promícháme a za občasného prohození pečeme celkově hodinu a čtvrt. Za dobu pečení se zálivka vsákne do brambor a zbude jen hustá omáčka. Na talíři sypeme jemně nakrájenými proužky cibule.

Zdroj: článek Buřty na pivu

Příběh

Ve svém příspěvku ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.

Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji.
Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Škumpa

Nakládaný hermelín se zelím

Suroviny:

  • 3 hermelíny
  • 250 g kysaného zelí (bez nálevu)
  • 2 cibule
  • 1 lžíce provensálského koření
  • 5 kuliček celého černého pepře
  • 1 lžíce octa
  • olej

Postup:

Připravíme si zavařovací šroubovací sklenici nebo jinou dózu k nakládání hermelínu, propláchneme ji horkou vodou a poté jednou lžící octa. Hermelíny rozkrájíme na čtvrtiny, cibuli nakrájíme na kolečka, zelí pořádně vymačkáme, aby v něm nezůstala žádná šťáva. Když máme vše nachystané, můžeme začít se samotným nakládáním hermelínu. Do sklenice postupně vrstvíme cibuli, zelí, hermelín poskládaný do původního tvaru a koření. Poslední vrstvičkou by mělo být zelí. Nakonec zalijeme olejem, uložíme do ledničky, a pokud to vydržíme, necháme týden uležet. Podáváme s jakýmkoli slaným pečivem. Dobrou chuť.

Zdroj: článek Nakládaný hermelín

Příběh

Ve svém příspěvku CUKETOVÁ POLÉVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Čámská.

Vždy jsem ráda vařila a sbírala recepty. Mám jich doma dost, ale ted musím vařit dietně, takže uvažuji jak na takovou cuketovou polévkou - bez koření.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cuketová polévka

Kapustové karbanátky s mletým masem

Suroviny:

  • 1 kapusta
  • 30 dkg mletého masa
  • 10 dkg anglické slaniny
  • 2 vejce
  • 1 lžíce provensálského koření
  • 1 cibule
  • 3–4 stroužky česneku
  • sůl, pepř
  • strouhanka
  • olej na smažení

Postup:

Kapustu uvaříme do měkka, poté nadrobno nakrájíme nebo umeleme, dle vlastního uvážení. Do mísy si dáme mleté maso, připravenou kapustu, slaninu, 2 vejce, nadrobno nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, provensálské koření, sůl, pepř a trochu strouhanky. Vše pořádně promícháme. Ze směsi tvarujeme karbanátky, které obalíme ve strouhance. Smažíme zvolna na oleji. Podáváme s bramborovou kaší nebo s vařenými brambory.

Zdroj: článek Kapustové karbanátky

Příběh

Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.

Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.

Dobrý den,
mám podobnou zkušenost, že když nastrouhám křen, který uzavřu do sklenice, tak do druhého dne křen vyčichne. Tuto zkušenost mám pouze u kupovaného křenu, když se mi poštěstí a křen vykopu přímo ze země, tak ten vydrží. Vyplývá z toho to, že v obchodech kupujeme velmi nekvalitní křen, který nemá patřičné složení.

Zdroj: příběh Křen

Čím nahradit perníkové koření

Klasické perníkové koření si můžete připravit doma. Doma připravené koření je vždy čerstvé a nádherně voňavé.

Ingredience

  • 5 g fenyklu,
  • 5 g nového koření,
  • 5 g hřebíčku,
  • 10 g anýzu,
  • 1 bio citron,
  • 5 g skořice,
  • 10 g badyánu,
  • 1 vanilkový lusk.

Postup

Navážíme si všechno koření. Skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky. Perníkové koření velmi jemně utlučeme v hmoždíři. Pak koření prosejeme přes sítko. Roztlučené koření smícháme s jemně nastrouhanou kůrou z jednoho dobře umytého bio citronu. Tato dávka perníkového koření je určena na půl kilogramu mouky.

Vedle perníků a jiného kořeněného pečiva můžete směs perníkového koření přidat i do zavařenin, pečených čajů a kompotů.

Zdroj: článek Perníkové koření

Recepty z dýní hokaido

Dýni hokaido lze použít do mnoha receptů v kuchyni. Hodí se na omáčky, polévky, na buchty, lze ji zapékat, grilovat, vařit z ní marmelády. Ale pozor na dužinu, která má sladkou chuť, ale nesmí se převařit, protože je pak na jazyku suchá a šupinatá. Než začnete dýni vařit, rozkrojte ji, odstraňte semínka a vlákna, poté nakrájejte na menší kousky i se slupkou a dejte vařit. Při vaření slupka krásně změkne. Pro inspiraci přidávám recepty na nějaké dobroty z hokaida.

Džem z hokaida

Suroviny:

  • 1 dýně hokaido
  • 2 šálky cukru
  • 100 g sušeného nebo čerstvého ovoce (jablka, hrušky, meruňky, rozinky nebo švestky)
  • 1 vanilkový cukr
  • celá skořice

Postup:

Dýni rozpůlíme, vydlabeme semena, nakrájíme na větší kostky. Uvaříme do měkka a rozmixujeme v mixéru v hladké pyré. Přidáme 2 šálky cukru, vanilkový cukr a ovoce nakrájené na kostky. Směs vaříme zhruba 20 minut a mícháme neustále vařečkou. Vaříme na mírném ohni, aby se nám džem nepřipaloval na dno hrnce. Ještě horkou směs nalijeme do skleniček se skořicovou tyčkou, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

Buchta z dýně hokaido

Suroviny:

  • 2 hrnky nastrouhané dýně hokaido
  • 3 vejce
  • 1 hrnek moučkového cukru
  • 1 hrnek oleje nebo 250 g tuku na pečení
  • 2,5 hrnku polohrubé mouky
  • 1 hrnek mléka
  • 1 prášek do pečiva
  • 1 vanilkový cukr
  • 1 lžíce medu
  • 1 kávová lžička sody
  • 2 kávové lžičky mleté skořice
  • oříšky, rozinky, sušené ovoce
  • čokoládová poleva

Postup:

Očištěnou dýni nastrouháme na hrubém struhadle. Ušleháme vejce s cukrem a přidáme olej nebo tuk na pečení. Do mouky zamícháme prášek do pečiva, vanilkový cukr, sodu, skořici a ušlehaná vejce. Do této směsi vmícháme nastrouhanou cuketu a pořádně zamícháme. Pokud je těsto moc husté, rozředíme ho mlékem. Dle chuti můžeme přidat sekané ořechy, rozinky, různá semínka nebo sušené ovoce. Těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C. Po vychladnutí buchtu ozdobíme čokoládovou polevou.

Dýně hokaido polévka

Suroviny:

  • dýně hokaido
  • 1 mrkev (může být a nemusí)
  • 2 stroužky česneku
  • 1 cibule
  • 1 lžíce olivového oleje
  • sůl, pepř
  • muškátový oříšek, kari

Postup:

Dýni rozpůlíme, vydlabeme semena, nakrájíme na větší kostky. Na olivovém oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nahrubo nastrouhanou mrkev a kostky dýně. Podlijeme vodou a dusíme asi 20 minut. Poté směs rozmixujeme tyčovým mixér

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Dýně hokaido

Silice z levandule

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Lidově se levandule nazývá také jako dulenka, devandule, špikanard nebo špikrnát. Levandule je silně vonný, 60–120 cm vysoký, bohatě větvený vytrvalý polokeř. Největší význam má jako tradiční léčivá a aromatická rostlina. Účinnou látkou je květ, který obsahuje třísloviny a silice s několika terpeny působícími fytoncidně. V České republice lze tento druh volně pěstovat, rostlina má však slabší účinky. Nálev z květu levandule se přidává do koupele, již v antickém Římě ji takto používali. Levandule se také vkládá mezi oblečení v šatníku, které krásně provoní a zároveň odpuzuje šatní moly. Uplatní se v kosmetickém průmyslu v podobě vonných olejů. Používá se i v kuchyni, hlavně ve Francii, Španělsku, Itálii, je součástí provensálského koření. Květ levandule je pro své zklidňující účinky přidáván do směsí bylinek užívaných při bolestech hlavy, nespavosti, nervozitě a závratích. Mírně snižuje krevní tlak. Masáže oleji z levandule pomáhají při revmatických bolestech a mají povzbuzující účinek.

Zdroj: článek Vonné silice

Tymián v kuchyni

Tymián je tradičním kořením Španělska, Francie, Itálie a Řecka. V současnosti se jeho obliba vrací i do našich kuchyní. Známý je jako součást takzvaného Provensálského koření. V gastronomii se nejčastěji používá tymián obecný nebo tymián citrónový. Větší aromatizující účinek mají kupodivu listy sušené než čerstvé. Tymián pomáhá při zažívání, je tedy vhodný ke skopovému či vepřovému masu nebo ke zvěřině. Zvýrazňuje chuť marinovaného masa, s oblibou se přidává do svíčkové omáčky. Pár lístků ochutí i pokrmy z ryb, luštěnin a rýže. Často se jím dochucují zeleninové pokrmy, omáčky a saláty, ve směsi s oreganem, bazalkou nebo rozmarýnou se často používá na pizzu, vodný je i na těstoviny

Listy k přímé spotřebě sklízíme kdykoliv. Při kořenění lístky rostliny sdrhujeme a v dlaních rozemneme. Čerstvé větvičky můžete vložit do oleje nebo octa a tento přípravek pak používat k dochucování mnoha pokrmů.

Zkuste některý z níže uvedených receptů a ochutnejte specifickou příchuť tymiánu.

Zdroj: článek Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Ratatouille recept podle Jamie Olivera

Ingredience: 2 lilky nakrájené na 1cm plátky, 5 polévkových lžic olivového oleje, 2 červené cibule jemně nakrájené, 4 stroužky nakrájeného česneku, 2 červené papriky (nebo 1 červená a 1 žlutá) nakrájené na plátky, 1 nakrájený fenykl, 3 velké cukety nakrájené na 1cm kolečka, 4 rajčata nebo plechovka rajčat, 2 čajové lžičky provensálského koření

Salsa: malá hrstka složená z bazalky, petrželové natě, koriandru a máty, 1 stroužek česneku, 1 lžička kapary, 4–5 lžic olivového oleje, šťáva z ½ citrónu

Postup: Předehřejte gril na vysokou teplotu. Umístěte lilek na plech a potřete jej jednou lžící oleje. Grilujte po dobu 10–12 minut, až zlatavě zhnědne. Otočte a opakujte postup. Ve velké pánvi rozehřejte zbývající olej na středním plameni. Přidejte cibuli a vařte 5 minut. Přidejte česnek a vařte po dobu několika minut, poté přidejte papriky, fenykl a cukety a vařte 5–8 minut, dokud nezačnou měknout. Nožem nařízněte spodní část každého rajčete. Dejte je do mísy, přikryjte vroucí vodou a nechte minutu spařit. Odstraňte slupku. Nakrájejte rajčata na poloviny a odstraňte semínka lžící. Nakrájená rajčata přidejte do pánve spolu s lilkem a provensálským kořením. Zmírněte teplotu a zakryjte pánev těsným víkem a duste při mírné teplotě 20 minut. Dochuťte dle chuti použitím salsy, veškeré ingredience na salsu rozmělněte ve hmoždíři.

Zdroj: článek Recepty na ratatouille

Žampionová omáčka na těstoviny

Ingredience: půl cibule, 3 rajčata, 10 oliv, 3 stroužky česneku, 1 lžička provensálského koření, Tabasco, půl papriky, 1 špetka pepře, 1 špetka soli, 100 g žampionů, 1 dl červeného vína

Postup: Zpěníme cibulku, zaprášíme paprikou, vhodíme žampiony, osmažíme, vlijeme červené víno, povaříme, přidáme nasekaná rajčata, olivy a česnek, zbytek ingrediencí a vaříme 15 min do zhoustnutí. Hodí se na různé druhy těstovin.

Zdroj: článek Žampionová omáčka

Sýrová omáčka na těstoviny

Suroviny:

  • 100 g nivy
  • 100 g lerdameru
  • 2 ks taveného sýra
  • 1 cibule
  • ½ pórku
  • 1 stroužek česneku (může být více)
  • 20 g másla
  • 250 ml smetany (31 %)
  • ½ lžičky provensálského koření
  • sůl

Postup:

V kastrolku na másle zpěňte nadrobno nakrájenou cibuli a zalijte ji smetanou. Poté přidejte tavené sýry, nastrouhané tvrdé sýry a prolisovaný česnek, ochuťte provensálským kořením a dle potřeby dosolte. Krátce povařte a nakonec do omáčky přidejte najemno nakrájený pórek. Podávejte nejlépe s těstovinami.

Zdroj: článek Recepty na sýrovou omáčku

Pizza „Glyk-index“

Ingredience: 3/4 šálku obiloviny quinoa (namočené ve vodě po dobu 6–8 hodin, nebo přes noc), 1/4 šálku vody, 1/2 čajové lžičky prášku na pečení, 1/2 čajové lžičky soli, 2 lžíce olivového oleje, 1/2 šálku rajčatové omáčky, 1 šálek drceného kozího sýra, čerstvé bylinky, 1 lžička provensálského koření, 2 lžíce černých oliv

Postup: Quinou nejdříve namočíme do studené vody, ideálně přes noc nebo na 8 hodin dopředu. Předehřejeme troubu na 190 °C. Namočenou quinou scedíme a důkladně propláchneme. Nasypeme do mixéru a rozmixujeme společně s kypřicím práškem, solí, provensálským kořením a ¼ šálkem vody. Formu na pizzu potřeme olejem nebo vyložíme pečicím papírem, který rovněž lehce potřeme olejem. Těsto vlijeme do formy a pečeme z jedné strany 15 minut a z druhé 5 až 10 minut dozlatova. Pak už jen potřeme rajčatovou omáčkou a poklademe pokrájenými rajčaty, sýrem, olivami a čerstvými bylinkami. Dáme ještě zapéct na 5–10 minut do trouby.

Zdroj: článek Ajťácká pizza

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jana Válková

 Gabriela Štummerová

 Ing. Romana Šebková

 Mgr. Michal Vinš


složení pro zvýšené záhony
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
slozeni pudy pro cesnek
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.