Popínavérostliny mohou být neopadavé a stálezelené. Ojedinělým zástupcem neopadavých popínavých rostlin je břečťan.
Břečťan popínavý
Má latinský název Hedera helix, jedná se o vytrvalý plazivý nebo popínavý, až 40 m dlouhý liánovitý keř s přísavnými kořínky. Kmen je ve spodní části dřevnatý, větvený. Listy neopadavé, kožovité, lesklé, střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté, na bázi srdčité, kolem žilek obvykle bělavé. Květy vyrůstají v polokulovitých okolících, jsou drobné, žlutozelené, 5četné, stopkaté, květní stopky chlupaté, korunní lístky masité, vně hnědé. Plodem je modročerná bobule. Břečťan kvete v září až říjnu. Vykvétá teprve přibližně v 8. až 10. roce života a může se dožít až 500 let.
Pěstuje se ve velkém množství kultivarů, jež se liší vzrůstem, tvarem či barvou listů nebo barvou bobulí. Pěstuje se v zahradách, parcích, na hřbitovech jako trvale zelená rostlina vhodná ke krytí zdí, pomníků, náhrobních kamenů, loubí nebo jako náhrada trávníku. Růst břečťanu při zdech přináší vedle pěkného vzhledu i další výhody, neboť svými kořeny vysává vodu od základů a větvemi chrání omítku proti povětrnostním vlivům. Je rostlinou nenáročnou a odolnou vůči emisím, vyhovuje mu i stinné stanovitě. Množí se výhradně vrcholovými řízky, které celkem ochotně zakořeňují. Je třeba však počítat s tím, že zejména v prvních letech života břečťan roste celkem.
Břečťan plazivý
Má latinský název Hedera, tato nenáročná stálezelená poléhavá rostlina s dřevitým stonkem může být dlouhá až 50 m. Listy má neopadavé, kožovité, lesklé, střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté, na bázi srdčité, kolem žilek obvykle bělavé. Květy se objevují v srpnu až září a vyrůstají v polokulovitých okolících, jsou drobné, žlutozelené, 5četné, stopkaté, květní stopky chlupaté, korunní lístky masité, vně hnědé. Plodem je modročerná bobule. Břečťan vykvétá teprve přibližně v 8. až 10. roce života, může se dožít se až 500 let.
Roste na slunných a zastíněných stanovištích, na půdách živných i kamenných. Tento druh je používán jako půdokryvná rostlina, vhodná coby podrost pod stromy.
Popínavérostliny rostoucí při zdi vytvářejí prakticky druhou, živou fasádu vašeho domu. Je celkem jedno, zda se jedná o typ popínavérostliny, která potřebuje nějaký druh opory, nebo zda rostlina sama využívá svých přísavných terčíků pro přichycení se na fasádě domu bez další pomocné konstrukce. Jednotlivé listy rostlin sice rostou jakoby přímo na zdi, ale mezi samotnou zdí a listovím vytváří vzduchovou mezeru, která pak přináší několik užitečných vlastností (tepelná izolace, absorpce vlhkosti ze zdiva). Z hlediska orientace podle světových stran rozlišujeme stálezelené, plošně pokryvné popínavérostliny, vhodné pro severní a východní stěny domů. Na jižních či západních stranách domu používáme opadavé druhy.
Břečťan obecný
Má latinský název Hedera helix Hibernica. Tato stálezelená pnoucí rostlina dorůstá do výšky 4 až 6 m. Jde o středně rychle rostoucí břečťan. Listy jsou lesklé, tmavozelené, se světlým žilkováním. Rostlina se nemusí vyvazovat, sama se přichytává pomocí příčepivých kořínků. Na pěstování vyžaduje běžné půdy. Stanoviště by mělo být stinné až polostinné.
Klanostěnka
Má latinský název Shisophragma hydrangeoides Moonlight. Jde o popínavou rostlinu s atraktivními listy, dorůstající do výšky 6 až 8 m. Listy jsou srdcovité, tmavě zelené, se stříbrnou kresbou. Květy jsou bílé. Klanostěnka kvete v červnu až v červenci. Pne se pomocí vzdušných příčepivých kořínků. Na pěstování vyžaduje výživné půdy. Stanoviště by mělo být stinné až polostinné.
Pergola a popínavérostliny k sobě neodmyslitelně patří. Vždyť právě hlavní účel této stavby je sloužit jako opora pro popínavérostliny. V dnešní době velmi oblíbené zastřešené pergoly, které čím dál vídáme na českých zahradách, tak trochu ztrácejí svůj původní smysl a účel a stále více připomínají zastřešené altány, než vzdušné zahradní pergoly. Při výběru vhodného druhu popínavérostliny musíme zohlednit několik kritérií, které nám napomohou při volbě té správné rostliny: jaký máme prostor kolem pergoly, zda jde o opadavou rostlinu, kvetoucí rostlinu, jak zatíží pergolu, jaké je umístění pergoly (přímé slunce, polostín), jaká je rychlost růstu zvolené popínavérostliny.
Opletka Aubertova
Má latinský název Polygonum aubertii, jde o bujně rostoucí popínavou dřevinu s bílými květy, dorůstající až do výšky 10 m. Listy jsou kopinaté, tmavě zelené, opadavé. Kvete velmi bohatě od srpna do října. Za rok vyroste opletka 2 až 3 m, potřebuje tedy dostatečně stabilní oporu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.
Zimolez německý
Má latinský název Lonicera periclymenum Belgica. Tato popínavá rostlina dorůstá do výšky 2 až 3 m. Listy jsou okrouhlé, zelené. Květy jsou fialovobílé, vonné. Zimolez kvete v červenci až srpnu. Plody jsou malé, kulovité, mají červenou barvu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.
V naší poradně s názvem NÁZEV ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evik.
Prosím o určení názvu rostliny. Nevím, jak se o ni starat.
Děkuji. Evik Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět Dracaena steudneri. Péče je jako o běžnou dracenu. Hodně světla a v létě pravidelná vydatná zálivka a přihnojování hnojivem s nižším obsahem dusíku. Když se při hnojení používá hodně dusíku, tak listy ztrácí své světlé ornamenty a rostlina bujně roste, má-li dostatek slunce. Draceny milují letnění. Od konce května až do konce září mohou zůstat venku.
Jedná se o rostlinypopínavé a rychle rostoucí, patří sem trvalé nebo jednoleté rostliny. Nejrychleji rostou jednoleté rostliny.
Chmel otáčivý
Má latinský název Humulus lupulus Aureus. Je to rychle rostoucí popínavá rostlina dorůstající do výšky 4 až 6 m. Listy jsou dlanitě složené, zlatožluté. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody sou hořce vonící chmelové šištice. Rostlina na zimu „zatahuje“. Půda by měla být vlhčí, těžší (ideální je červenice). Stanoviště slunné až polostinné.
Přísavník pětilistý
Má latinský název Parthenocissus quinquefolia Engelmanii. Jde rovněž o rychle rostoucí popínavou rostlinu, která může dorůst do výšky 6 až 10 m. Listy jsou zelené, dlanitě složené ze 3 až 5 lístků. Na podzim se zbarvují do svítivě červené barvy. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody jsou kulovité, malé. Na půdy je tato rostlina nenáročná. Stanoviště může být slunné až polostinné.
Přísavník trojcípý
Má latinský název Parthenocissus tricuspidata. Tato rychle rostoucí popínavá rostlina může dorůst do výšky 12 až 14 m. Listy jsou trojlaločné, tmavě zelené, lesklé. Na podzim se zbarvují do červené barvy. Květ je drobný, bílý. Plod je kulovitý, tmavý. Na půdu je rostlina nenáročná. Stanoviště jí vyhovuje slunné až polostinné.
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: http://www.theguardian.com/…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Jedná se o dřeviny, které se pnou a dosahují větších rozměrů, některé je možné i upravovat řezem.
Vistárie květná
Má latinský název Wisteria floribunda. Tato bujná popínavá rostlina s atraktivními květy roste do výšky 6 až 10 m. Listy jsou velké, lichozpeřené, jasně zelené. Květy jsou ve velkých hroznech, bílé s modrým očkem. Objevují se v květnu až červnu. Vistárie vám začne kvést 3 až 4 roky po výsadbě. Vyžaduje výživnou půdu. Stanoviště slunné, chráněné.
Jasmín nahokvětý
Má latinský název Jasminum nudiflorum, je to vzpěrná popínavá rostlina, která má dlouhé výhonky schopné šplhat po oporách s pomocí vyvazování nebo prostrkávání dráty a trelážemi. Na tenkých zelených větévkách, které dorůstají do délky 3 m, vyrůstají trojčetné malé listy, lesklé a tmavě zelené. Kvete na loňských výhoncích ještě před pučením listů. Má svítivě žluté květy vykvétající brzy na jaře, nevoní. Na stanoviště není rostlina náročná, snáší teplé sluneční polohy, hlinitou a hlinitopísčitou půdu. Snese i sucho, na zimu je nutné přikrýt kořeny.
Popínavé jahody v pravém smyslu slova neexistují, jedná se o vybrané druhy jahod, které mají bohaté výhony, jež je nutno vyvazovat k opoře. Samotné jahody nemají žádný druh úponů, jimiž by se mohly k opoře samy pnout (jedná se spíše o převislé). Aby jahody dobře plodily, je třeba velmi dobrá zálivka a hnojení, z chudé půdy vám jahody nevyrostou, i když budete mít zvolenou správnou odrůdu. Při nákupu „popínavých“ jahod dejte pozor, co vlastně kupujete.
Mara de bois
Má latinský název Mara de bois, je to stáleplodící odrůda francouzského původu, kříženec druhů Gento x Ostara x Red gauntlet x Korona. Plody jsou střední, mají kulovitý tvar a středně červenou barvu. Kalich se dobře odděluje, chuť je středně sladká. Sklizeň z 10 m2 činí obvykle 14 až 20 kg. Odnožovací schopnost je střední. Nejdříve dává menší plody, později jsou již velké a ze sortimentu převislých odrůd je nejlepší. Na bílou skvrnitost listů (houbová choroba) je středně náchylná. Lze ji použít k pěstování na balkónech a na malých prostorách – bohatě plodí. Mladé rostlinky jsou schopné plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat je lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
Super star
Má latinský název Super star a jde o stáleplodící (převislou) odrůdu německého původu. Plody jsou střední, mají pravidelný kulovitý tvar, středně červené barvy. Kalich se obtížněji odděluje, chuť je sladká, středně aromatická. Sklizeň z 10 m2 je 12 až 14 kg. Odnožovací schopnost je střední. Vůči bílé skvrnitosti listů (houbová choroba) je velmi odolná, díky zdravým listům bujně roste. Mladé rostlinky jsou schopny plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat ji lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
V naší poradně s názvem BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosím jak se množí ze semen bramboříky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Výsadba semen bramboříku je poměrně snadná, ale trvá to docela dlouho a nedodržují se u toho obvyklá pravidla, na která můžete být zvyklá při klíčení semen. Semena bramboříku dozrávají v červeneci, kdy je také nejlepší doba k jejich výsadbě. Semena můžete sklízet sama ze svých rostlin a nebo si v obchodě koupit zralá semena. Můžete si také koupit sušená semena, ale jejich klíčivost nebude tak dobrá. To můžete obejít namočením sušených semen ve vodě s několika kapkami Jaru na nádobí po dobu 24 hodin před výsadbou. Výsadba semen bramboříku vyžaduje dobře vyzrálý kompost smíchaný s pískem. Do každého květináče s průměrem cca 13 cm zasaďte asi 20 semen a přikryjte je jemnou vrstvou kompostu nebo písku a udržujte mírně vlhké. V přírodě semena bramboříku klíčí na podzim a v zimě, což znamená, že se jim líbí chladno a tmavo. Umístěte květináče na chladné místo, nejlépe okolo 15 °C a zakryjte je něčím, co úplně zablokuje světlo. Po výsadbě semen bramboříku může trvat i několik měsíců, než dojde k vyklíčení. Jakmile semena vzejdou, sejměte kryt a květináče položte pod růstová světla, která koupíte v zahradnictví. Udržujte rostliny stále v chladu - brambořík roste v zimě. Pokud vaše růstová světla vytváří teplo, tak je nutné chladit rostliny ventilátorem. Postupně, jak se rostliny zvětšují, je můžete přesadit do samostatných květináčů. Až přijde léto, přestanou kvést, ale pokud se vám podaří udržet je v chladu po celou dobu i v létě, porostou i v létě a narostou rychleji. To znamená, že v prvním roce pravděpodobně neuvidíte žádné květy.
Růže tvoří velmi rozsáhlou skupinu, pokud hovoříme o popínavých růžích, máme tím na mysli dvě hlavní skupiny. Tou první jsou po celé období průběžně kvetoucí pnoucí růže, tou druhou pak jednorázově kvetoucí druhy popínavých růží.
Růže Amadeus
Má latinský název Rosa amadeus. Tato pnoucí růže se vyznačuje krvavě červenou barvou květů, u které je pozoruhodné to, že její barva se nemění ani nemodrá, jak se často u červených růží stává. Květy jsou velké (v průměru 8 cm), plné a svou zářivou barvou upoutají na velkou vzdálenost, opakují kvetení. Kvete od července do října. Na pěstování není náročná. Dosahuje výšky 200 cm a šířky 150 cm.
Růže Laguna
Má latinský název Rosa laguna. Je to vynikající růže, která vlastnostmi převyšuje všechny odrůdy ve své barevné skupině. Vyznačuje se nostalgickým typem květů, které jsou velmi plné a září sytě růžovou barvou (v průměru 10 cm); bohatě opakují kvetení. Keř je nápadný také nádhernými lesklými zdravými listy. Dorůstá obvykle do výšky 250 cm, ale ráda šplhá i výše. Pokud jde o šířku, může dorůst asi do 150 cm.
Růže James Galway
Má latinský název Rosa James Galway. Jde o velkolepý keř s dlouhými, lehce převislými výhony, které jsou skoro beztrnné, což se v některých zahradních situacích docela dobře hodí. Vyniká v pozadí záhonů, také jako nižší pnoucí růže, ale je nádherná i jako solitér. Květy jsou velké a plné (8 cm), s mnoha nádherně uspřádanými květními plátky. Barva je ve středu květů půvabně teple růžová a směrem k okrajům bledne. Tento kultivar dorůstá do výšky 180 cm, ale rád šplhá i výše. Co se týče šířky, rozroste se vám tato růže asi do 150 cm.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Začaly se nám kroutit listy živého plotu z habru. Nejdříve se začne list kroutit od špičky
a pomalu se kroutí a roluje do středu. Objevili jsme na spodní straně listu malinkatého
bílého broučka. Museli jsme použít lupu abychom ho viděli. Nikde se nemohu dočíst
o jakou nemoc habru jde. Děkuji za radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.
Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.
V příběhu JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Hortenzie pnoucí je naprosto mrazuvzdorná a lehce se vyšplhá do 4m výšky. Mladá rostlina potřebuje k pnutí oporu, ale starší výhony časem zdřevnatí, zmohutní a vzrostlou rostlinu dostatečně podepřou a udrží. V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Nejlépe je vysadit ji na slunné až polostinné stanoviště, ale bude se jí dařit i ve stínu. Vyžaduje vlhkou živnou půdu. Kvete od června do července, květy jsou bílé, nápadné.
Hortenzie (Hydrangea) patří mezi opadavé keře a popínavérostliny s nápadným květenstvím. Tyto nižší až středně vysoké velkolisté keře s květy většinou v koncových chocholičnatých latách nejlépe rostou na chráněném stanovišti v polostínu, ale mají-li dostatek vláhy, snesou plné oslunění. Velice dobře se daří hortenziím v hluboké humózní a svěží půdě. V zahradě potřebují místo chráněné proti větru. Je-li velmi suché léto, vyžadují silnou zálivku. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka.
Hortenzie řapíkatá patří mezi velmi atraktivní popínavérostliny, které se u nás vyskytují velmi ojediněle. Původem je z Dálného východu (Korea, ostrov Sachalin, severní Japonsko). Výhodou této rostliny je, že je možno ji sadit i při severních stěnách a ve stínu. Jelikož je plně mrazuvzdorná, tak ji tyto zhoršené podmínky nevadí. Začíná kvést v červnu až červenci, kvete vydatně a částečně uschlé květenství vydrží až do zimy. Koule květů mají 15–25 cm a tvoří je bílé plané květy o velikosti 2 cm. Je jich tak hodně, že dokážou rostlinu doslova zabalit do květů, což na fasádě nebo stromu či jiné podpoře vytváří neskutečný efekt. Vnitřní drobné plodné květy jsou zelenobílé.
Listy jsou zelené a postupně s blížící se zimou se vybarvují do žluta. Běžně hortenzie pnoucí dorůstá výšky 10–20 metrů, roční přírůst je 0,5–1,5 metru. Kmen (lodyha, šlahoun) má měděně hnědou barvu, kůra se loupe a vytváří tak hezkou kombinaci hnědých barev. Rostlina vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou půdu s málo rozloženým hrubým humusem. V jílovitých a udusaných hlinitých půdách živoří. Nesnáší vápno! V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. První rok po vysazení na zahradu se však doporučuje zateplit kmínek, dokud dostatečně nezdřevnatí.
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Actara. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě dva měsíce. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Actaru můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Actarou.
Jednoděložné rostliny tvoří jednu čtvrtinu všech kvetoucích rostlinných druhů. Patří mezi jedny z největších a nejznámějších skupin rostlin, včetně lilií, orchidejí, agáve, palem a trav. I přes časté tvrzení, že jednoděložné rostliny jsou stereotypní, se domníváme, že jsou velice rozmanité, a to nejen svou velikostí.
Při osazení balkonu nebo terasy záleží na vkusu, na tom, jaké barvy nám vyhovují, zda nenápadné, či spíše pestré květy, a také, v kterém patře bydlíme. Ne všechny popínavky snášejí větrné prostředí a ne vždy jsou sousedé nadšeni liánami, které k nim šplhají z našeho zeleného království. Důležitým kritériem pro výběr rostlin je poloha balkonu. Jižní, po celý den osluněná strana bude náročná na zálivku a prudký severák také žádnou rostlinu nepotěší, tím méně popínavou. Bereme v úvahu i velikost, do jaké zeleň doroste.
Povíjnice nachová
Má latinský název Ipomoea purpurea a dorůstá až do výšky 3 m. Listy jsou řapíkaté, srdčité a zelené barvy. Květ je nálevkovitá výrazná koruna modrofialové, růžové, červené a bílé barvy. Povíjnice kvete v červenci až září. Plody jsou tobolky. Pěstuje se jako letnička. Stonek má chlupatý, ovíjivý, až 3 metry dlouhý. Půda by měla být propustná a výživná. Povíjnice se hodí na prosvětlené balkony, nesnáší trvalý polostín, protože potom nekvete a špatně roste. Pokud ji pěstujete v nádobě, bude potřebovat vlhkou půdu, jinak přemokření a vytrvalé deště nesnáší.
Lichořeřišnice větší
Má latinský název Tropaeolum majus. Jde o popínavou rostlinu dorůstající téměř do výšky 3 m. Pěstuje se jako letnička. Listy jsou řapíkaté, terčovité, lesklé, dužnaté, mají zelenou barvu. Lichořeřišnice kvete v červnu až září, květ je pěticípá koruna s výraznou ostruhou růžové, červené, žluté a oranžové barvy. Některé kultivary mají listy panašované. Lichořeřišnice se pěstuje jako popínavá či převislá liána. Celá rostlina je dužnatá a léčivá. Má protizánětlivé účinky a dokáže léčit záněty močových cest. Půda by měla být propustná a výživná. Rostlina vyžaduje plné slunce.
Hrachor vonný
Má latinský název Lathyrus odoratus a dorůstá obvykle až do výšky 3 m. Hrachor je jihoevropská letnička, která se pne po konstrukcích, plotech a oporách. Na křídlatém stonku vyrůstají trojčetné listy a úponky. Z paždí listů vybíhá stonek, na jehož konci je hrozen motýlovitých květů, které jsou v barvě bílé, růžové fialové a červené. Celá rostlina je chlupatá. Někdy se květy používají k řezu, mají ale velmi krátkou trvanlivost. Plody tvoří lusky. Půda by měla být propustná a výživná. Rostlina vyžaduje plné slunce.
Nic nevyvolává takový pocit idyly jako domácnost obrostlá popínavými rostlinami. Je v tom kouzlo, romantika, starobylost, pohoda.
Voskovka
Má latinský název Hoya a je to ideální rostlina pro pěstování v závěsném košíku či na okrasné mřížce. Voskový povrch listů předurčil název této rostliny. Kožovité listy voskovky mají schopnost zadržovat vodu. Spíše ji zahubíme přeléváním než nedostatkem vody. Masité listy jsou přibližně 2,5 cm široké a 5 cm dlouhé. Hvězdicovité květy jsou soustředěny ve svazcích asi po dvanácti až patnácti kusech. Voskovka kvete na jaře a v létě, její květy krásně voní. Důležité je neodstraňovat stopky odumřelých květů, protože se na nich vytvářejí další. S rostlinou by se nemělo hýbat, aby poupata neopadala. V létě ji lze rosit, ale pozor na květy, těm by se voda měla vyhnout. V dospělosti voskovka často vytváří bezlisté šlahouny, které později obrůstají listy. Teplota, ve které se jí daří, se pohybuje od 10 do 21 °C. Má ráda hodně slunečního světla, má-li kvést, potřebuje přímé slunce. Nejvhodnější je umístění na okně, které je orientované na východ nebo na západ, polední úpal na jižním okně je pro ni příliš silný. Ve vegetačním období vyžaduje bohatou zálivku. V zimě se doporučuje omezení zálivky, stačí ji zalévat jednou za 14 dní. Od jara do podzimu můžete voskovku jednou za dva měsíce přihnojit.
Filodendron
Má latinský název Philodendron. Popínavých filodendronů je mnohem více než keříčkovitých druhů a jsou také jako pokojové rostliny mnohem víc oblíbené. Potřebují oporu například mechových tyčí, aby se po nich mohly dobře pnout a aby se na nich mohly zachytit svými vzdušnými kořeny. Ze všech filodendronů je nejznámější Philodendron scandens. Roste velmi rychle, můžeme ho pěstovat na bambusové tyči nebo v závěsném košíku, má menší listy ve tvaru srdíčka. Jejich řapíky jsou červené. Pokud budete filodendron pěstovat při nižší intenzitě světla, bude červená barva na spodní straně listů mnohem světlejší. Vzdušné kořeny by se neměly odstraňovat, ale nasměrovat do zeminy v květináči.
Mučenka
Má latinský název Passiflora caerulea. Jde o nenáročnou rostlinu, která velmi rychle roste. Má krásné květy, které se objevují pouze na mladých výhoncích, proto potřebuje každý rok, a to většinou zjara, ořezat. Vyžaduje přímé sluneční světlo a hojné zalévání. Dobře roste v teple, ale i v chladu. V zimě je pro ni důležité období klidu při teplotě kolem 10 °C. Častěji ostřikujte. V příliš teplé místnosti listy žloutnou a schnou, tvoří se málo poupat a květů a rostlina rychle ztrácí na dekorativnosti. Mučenka vyžaduje přímé světlo. Vhodné je východní či západní okno, není-li zastíněné stromy.
Svahy se osazují keři z důvodu zpevnění a kvůli snadné údržbě, pokud se jedná o půdokryvné druhy. Při výběru konkrétního druhu byste se měli zaměřit nejen na půdní podmínky, ale i na následnou péči o rostliny.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté a stříbřité. Má rád přímé slunce.
Rakytník koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se plíží bočními kořeny mnoho metrů do stran, kde vypouští oddenky, tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně si je nenechávejte na nějakém svém malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí. Má výborné plody, které mají blahodárné účinky na lidský organismus. Je vhodný i ke zpevňování svahů. Rakytník je třeba zakracovat, ale doporučuje se vždy obrok, protože by neplodil.
Jedná se o keř dorůstající do výšky 5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté a stříbřité. Vyhovuje mu přímé slunce.
Mladé větve brslenu jsou zelené až zelenohnědé, převážně oblé, starší větve okrouhle hranné, s korkovými lištami. Listy jsou řapíkaté, jednoduché, na vrcholu zašpičatělé. Květy bývají drobné, žluté až žlutozelené, na keři se objevují v květnu až červenci. Plodem je růžová až karmínově červená tobolka.
Jsou keře dorůstající až do výšky 3 m, jsou listnaté opadavé nebo neopadavé, barva listů je zelená, mívají nápadné bílé nebo růžové květy. Vyhovuje jim přímé slunce.
Existuje mnoho druhů skalníků. Některé rostou přisedle k zemi, jiné rostou stromovitě. Obvykle kvetou od května do června bílými nebo růžovými květy. Po odkvětu rostlina tvoří drobné malvičky, které nejsou jedlé. Na podzim se listy zbarvují dočervena.
Jednoděložné rostliny jsou z ekonomického hlediska snad nejdůležitějším organismem na zemi. Naše čtyři nejdůležitější potraviny – kukuřice, rýže, pšenice a ječmen jsou nositeli jedné dělohy a patří do jednoděložných rostlin. Bambusy a listy palem jsou primárním zdrojem stavebních materiálů v mnoha tropických zemích. Cukrová třtina, ananas, datle, banány a mnoho dalších známých odrůd tropického ovoce patří také mezi jednoděložné rostliny.
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: http://www.theguardian.com/…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Dobrý den.
Vloni na podzim jsem vysadila živý plot z habru, v délce asi 20m. Rostliny se většinou ujaly a po loňském zastřižení po výsadbě jsou nyní vysoké cca 60 cm. Bohužel potřebuji přesadit na jiné místo na zahradě, kvůli plánované stavbě domu, a letos na podzim už to nestihnu. Je možné přesadit rostliny i brzy na jaře? Pokud ano, na co si dát pozor.
Jsem si docela jistý, že je to buď bakteriální nebo houbová skvrnitost listů. Navrhuji nechat to, protože rostliny mohou tento problém překonat samy. Primární příčinou jsou příznivé povětrnostní podmínky pro skvrnitost listů. Pokud je to moc špatné a rostliny mají napadeno více než 30 % listů, pak by mohl být dobrý nápad použít fungicid, například LOVELA MERPAN 80 WP.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Dobrý den, v kořenech maliny a ostružiny, které mám v samozavlažovacím květináči na terase, se objevilo velké množství tenkých "červů", kteří vypadají jako nítěnky, jsou bílí a pohybují se do strany. Nenašla jsem na internetu žádnou informaci o tomto parazitu. Je evidentní, že rostliny nerostou,jak by měly, ale mají květy, na listech se objevil na okrajích fialový žír. V minulé sezóně byly rostliny napadeny sviluškou a jsou oslabené a tento rok se objevili tito červi. Je zajímavé, že rostliny jsou v jiných květináčích, které nejsou blízko u sebe. Budu ráda, když mi pomůžete s identifikací. Děkuji.
