Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

STÁLEZELENÉ NEOPADAVÉ ROSTLINY PNOUCÍ

Popínavé rostliny neopadavéstálezelené

Popínavé rostliny mohou být neopadavéstálezelené. Ojedinělým zástupcem neopadavých popínavých rostlin je břečťan.

Břečťan popínavý

Má latinský název Hedera helix, jedná se o vytrvalý plazivý nebo popínavý, až 40 m dlouhý liánovitý keř s přísavnými kořínky. Kmen je ve spodní části dřevnatý, větvený. Listy neopadavé, kožovité, lesklé, střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté, na bázi srdčité, kolem žilek obvykle bělavé. Květy vyrůstají v polokulovitých okolících, jsou drobné, žlutozelené, 5četné, stopkaté, květní stopky chlupaté, korunní lístky masité, vně hnědé. Plodem je modročerná bobule. Břečťan kvete v září až říjnu. Vykvétá teprve přibližně v 8. až 10. roce života a může se dožít až 500 let.

Pěstuje se ve velkém množství kultivarů, jež se liší vzrůstem, tvarem či barvou listů nebo barvou bobulí. Pěstuje se v zahradách, parcích, na hřbitovech jako trvale zelená rostlina vhodná ke krytí zdí, pomníků, náhrobních kamenů, loubí nebo jako náhrada trávníku. Růst břečťanu při zdech přináší vedle pěkného vzhledu i další výhody, neboť svými kořeny vysává vodu od základů a větvemi chrání omítku proti povětrnostním vlivům. Je rostlinou nenáročnou a odolnou vůči emisím, vyhovuje mu i stinné stanovitě. Množí se výhradně vrcholovými řízky, které celkem ochotně zakořeňují. Je třeba však počítat s tím, že zejména v prvních letech života břečťan roste celkem.

Břečťan plazivý

Má latinský název Hedera, tato nenáročná stálezelená poléhavá rostlina s dřevitým stonkem může být dlouhá až 50 m. Listy má neopadavé, kožovité, lesklé, střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté, na bázi srdčité, kolem žilek obvykle bělavé. Květy se objevují v srpnu až září a vyrůstají v polokulovitých okolících, jsou drobné, žlutozelené, 5četné, stopkaté, květní stopky chlupaté, korunní lístky masité, vně hnědé. Plodem je modročerná bobule. Břečťan vykvétá teprve přibližně v 8. až 10. roce života, může se dožít se až 500 let.

Roste na slunných a zastíněných stanovištích, na půdách živných i kamenných. Tento druh je používán jako půdokryvná rostlina, vhodná coby podrost pod stromy.

Zdroj: Popínavé rostliny

Diskuze: Název rostliny

Prosím o určení názvu rostliny. Nevím, jak se o ni starat.
Děkuji. Evik
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 10

Popínavé rostliny na dům a na fasádu

Popínavé rostliny rostoucí při zdi vytvářejí prakticky druhou, živou fasádu vašeho domu. Je celkem jedno, zda se jedná o typ popínavé rostliny, která potřebuje nějaký druh opory, nebo zda rostlina sama využívá svých přísavných terčíků pro přichycení se na fasádě domu bez další pomocné konstrukce. Jednotlivé listy rostlin sice rostou jakoby přímo na zdi, ale mezi samotnou zdí a listovím vytváří vzduchovou mezeru, která pak přináší několik užitečných vlastností (tepelná izolace, absorpce vlhkosti ze zdiva). Z hlediska orientace podle světových stran rozlišujeme stálezelené, plošně pokryvné popínavé rostliny, vhodné pro severní a východní stěny domů. Na jižních či západních stranách domu používáme opadavé druhy.

Břečťan obecný

Má latinský název Hedera helix Hibernica. Tato stálezelená pnoucí rostlina dorůstá do výšky 4 až 6 m. Jde o středně rychle rostoucí břečťan. Listy jsou lesklé, tmavozelené, se světlým žilkováním. Rostlina se nemusí vyvazovat, sama se přichytává pomocí příčepivých kořínků. Na pěstování vyžaduje běžné půdy. Stanoviště by mělo být stinné až polostinné.

Klanostěnka

Má latinský název Shisophragma hydrangeoides Moonlight. Jde o popínavou rostlinu s atraktivními listy, dorůstající do výšky 6 až 8 m. Listy jsou srdcovité, tmavě zelené, se stříbrnou kresbou. Květy jsou bílé. Klanostěnka kvete v červnu až v červenci. Pne se pomocí vzdušných příčepivých kořínků. Na pěstování vyžaduje výživné půdy. Stanoviště by mělo být stinné až polostinné.

Zdroj: Popínavé rostliny

Diskuze: Re: Zařazení do systému

Vavřín vznešený alias bobkový list
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: vavřínotvaré (Laurales)
Čeleď: vavřínovité (Lauraceae)
Rod: vavřín (Laurus)
Binomické jméno: Laurus nobilis

Zdroj: diskuze Zařazení do systému
Počet odpovědí: 1

Popínavé růže

Růže tvoří velmi rozsáhlou skupinu, pokud hovoříme o popínavých růžích, máme tím na mysli dvě hlavní skupiny. Tou první jsou po celé období průběžně kvetoucí pnoucí růže, tou druhou pak jednorázově kvetoucí druhy popínavých růží.

Růže Amadeus

Má latinský název Rosa amadeus. Tato pnoucí růže se vyznačuje krvavě červenou barvou květů, u které je pozoruhodné to, že její barva se nemění ani nemodrá, jak se často u červených růží stává. Květy jsou velké (v průměru 8 cm), plné a svou zářivou barvou upoutají na velkou vzdálenost, opakují kvetení. Kvete od července do října. Na pěstování není náročná. Dosahuje výšky 200 cm a šířky 150 cm.

Růže Laguna

Má latinský název Rosa laguna. Je to vynikající růže, která vlastnostmi převyšuje všechny odrůdy ve své barevné skupině. Vyznačuje se nostalgickým typem květů, které jsou velmi plné a září sytě růžovou barvou (v průměru 10 cm); bohatě opakují kvetení. Keř je nápadný také nádhernými lesklými zdravými listy. Dorůstá obvykle do výšky 250 cm, ale ráda šplhá i výše. Pokud jde o šířku, může dorůst asi do 150 cm.

Růže James Galway

Má latinský název Rosa James Galway. Jde o velkolepý keř s dlouhými, lehce převislými výhony, které jsou skoro beztrnné, což se v některých zahradních situacích docela dobře hodí. Vyniká v pozadí záhonů, také jako nižší pnoucí růže, ale je nádherná i jako solitér. Květy jsou velké a plné (8 cm), s mnoha nádherně uspřádanými květními plátky. Barva je ve středu květů půvabně teple růžová a směrem k okrajům bledne. Tento kultivar dorůstá do výšky 180 cm, ale rád šplhá i výše. Co se týče šířky, rozroste se vám tato růže asi do 150 cm.

Zdroj: Popínavé rostliny

Diskuze: Re: škůdci

Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.

Zdroj: diskuze Škůdci
Počet odpovědí: 1

Hortenzie pnoucí 'Green Racer'

Hortenzie pnoucí 'Green Racer' je překrásná popínavá hortenzie se zelenými listy a krémově bílými květy. Potřebuje mírně kyselou propustnou půdu a dostatek vláhy, za což se odmění bohatým kvetením a krásnou barvou listů. Rostlině vyhovuje slunce nebo polostín. Je plně mrazuvzdorná do -34 °C.

Zdroj: Hortenzie popínavá

Diskuze: HROZNOVÉ VÍNO

Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku
Počet odpovědí: 3

Přehled jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Diskuze: Re: jak stříhat rakytník řešetlákový

Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.

Zdroj: diskuze Jak stříhat rakytník řešetlákový
Počet odpovědí: 2

Co jsou jednoděložné rostliny?

Jednoděložné rostliny tvoří jednu čtvrtinu všech kvetoucích rostlinných druhů. Patří mezi jedny z největších a nejznámějších skupin rostlin, včetně lilií, orchidejí, agáve, palem a trav. I přes časté tvrzení, že jednoděložné rostliny jsou stereotypní, se domníváme, že jsou velice rozmanité, a to nejen svou velikostí.

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Diskuze: Je to nemoc

Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Počet odpovědí: 13

Jednoděložné rostliny – foto

Tady je několik fotografií zachycujících jednoděložné rostliny a jejich semena.

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Diskuze: Re: orchidej

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: diskuze Orchidej
Počet odpovědí: 1

Pěstování

Hortenzie pnoucí je naprosto mrazuvzdorná a lehce se vyšplhá do 4m výšky. Mladá rostlina potřebuje k pnutí oporu, ale starší výhony časem zdřevnatí, zmohutní a vzrostlou rostlinu dostatečně podepřou a udrží. V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Nejlépe je vysadit ji na slunné až polostinné stanoviště, ale bude se jí dařit i ve stínu. Vyžaduje vlhkou živnou půdu. Kvete od června do července, květy jsou bílé, nápadné.

Hortenzie (Hydrangea) patří mezi opadavé keře a popínavé rostliny s nápadným květenstvím. Tyto nižší až středně vysoké velkolisté keře s květy většinou v koncových chocholičnatých latách nejlépe rostou na chráněném stanovišti v polostínu, ale mají-li dostatek vláhy, snesou plné oslunění. Velice dobře se daří hortenziím v hluboké humózní a svěží půdě. V zahradě potřebují místo chráněné proti větru. Je-li velmi suché léto, vyžadují silnou zálivku. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka.

Hortenzie řapíkatá patří mezi velmi atraktivní popínavé rostliny, které se u nás vyskytují velmi ojediněle. Původem je z Dálného východu (Korea, ostrov Sachalin, severní Japonsko). Výhodou této rostliny je, že je možno ji sadit i při severních stěnách a ve stínu. Jelikož je plně mrazuvzdorná, tak ji tyto zhoršené podmínky nevadí. Začíná kvést v červnu až červenci, kvete vydatně a částečně uschlé květenství vydrží až do zimy. Koule květů mají 15–25 cm a tvoří je bílé plané květy o velikosti 2 cm. Je jich tak hodně, že dokážou rostlinu doslova zabalit do květů, což na fasádě nebo stromu či jiné podpoře vytváří neskutečný efekt. Vnitřní drobné plodné květy jsou zelenobílé.

Listy jsou zelené a postupně s blížící se zimou se vybarvují do žluta. Běžně hortenzie pnoucí dorůstá výšky 10–20 metrů, roční přírůst je 0,5–1,5 metru. Kmen (lodyha, šlahoun) má měděně hnědou barvu, kůra se loupe a vytváří tak hezkou kombinaci hnědých barev. Rostlina vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou půdu s málo rozloženým hrubým humusem. V jílovitých a udusaných hlinitých půdách živoří. Nesnáší vápno! V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. První rok po vysazení na zahradu se však doporučuje zateplit kmínek, dokud dostatečně nezdřevnatí.

Zdroj: Hortenzie popínavá

Diskuze: choroby rajčat

Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Počet odpovědí: 2

Ekonomický význam jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny jsou z ekonomického hlediska snad nejdůležitějším organismem na zemi. Naše čtyři nejdůležitější potraviny – kukuřice, rýže, pšenice a ječmen jsou nositeli jedné dělohy a patří do jednoděložných rostlin. Bambusy a listy palem jsou primárním zdrojem stavebních materiálů v mnoha tropických zemích. Cukrová třtina, ananas, datle, banány a mnoho dalších známých odrůd tropického ovoce patří také mezi jednoděložné rostliny.

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Diskuze: rychle rostoucí popínavé rostliny

Mám zájem o přísavník tříprstý.Lze si jej u vás objednat a napiš jeho cenu.Děkuji za vaší odpověd.Kačírek

Zdroj: diskuze Rychle rostoucí popínavé rostliny
Počet odpovědí: 0

Pnoucí růže

Tato skupina zahrnuje velké množství šplhavých a popínavých růží. Ty, které pocházejí z botanických druhů, vykvétají jen jednou, ale jsou velice bujné a nejlépe vypadají na zdech. Ty méně vzrůstné a pocházející z čajohybridů jsou vhodné na ploty a zástěny a kvetou opakovaně. Další, takzvané gamblery jsou statné, mají však ohebné stonky a lze je tvarovat přes oblouky a pergoly. Tyto růže se vyznačují dlouhými výhony, které nevymrzají. Jde tedy v podstatě o růže sadové, které se nedokážou udržet ve vzpřímené poloze. Nemají samy žádné úponky nebo jiná „zařízení“, která by jim umožňovala aktivně se popínat. Opírají se pouze o konstrukci a musí být přivazovány. Za minimální výšku se u pnoucích růží považují 2 metry. Skupina zahrnuje odrůdy jednou i opakovaně kvetoucí (remontující) s květy plnými, vzácněji prázdnými. Přechod mezi růžemi pnoucími a sadovými, ale i pokryvnými, není v některých případech přesně vymezen a tutéž růži můžete tedy využít různými způsoby.

Zdroj: Pěstování růží

Diskuze: Re: co je to za květinu

Je to nocenka zahradní (Mirabilis jalapa), nebo také nocenka jalapenská a je jedním z asi 50 až 60 druhů rodu nocenka. Tato původem americká tropická rostlina byla pro půvabné mnohobarevné a vonící květy v minulosti rozšířena do zahrad téměř po celé zeměkouli. Charakteristickým znakem rostliny je otevírání květů v odpoledních hodinách. Zde jsou vidět další fotografie této krásné rostliny: www.google.es/search…

Zdroj: diskuze Co je to za květinu
Počet odpovědí: 1

Cererit pro pokojové rostliny

Pro pokojové rostliny je vhodný Cererit Hobby, což je univerzální kapalné hnojivo:

  • složení: dusík-fosfor-draslík (5-5-5)
  • bezchloridové hnojivo
  • pro výživu ovoce, zeleniny, pokojových, balkónových a ostatních okrasných rostlin a chmelu
  • používá se k přihnojování v období vegetace
  • dávkování: 15 ml (víčko od lahve) nalijte do 4 litrů vody a promíchejte

Zdroj: Cererit

Druhy kvetoucích rostlin

Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.

Jednoděložné rostliny

Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.

Dvouděložné rostliny

Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.

Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.

Zdroj: Kvetoucí rostliny

Historie tříd rostlin

Kvetoucí rostliny byly tradičně rozděleny do dvou hlavních skupin nebo tříd:

  • Jednoděložné rostliny (Liliopsida)
  • Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida)

Pro většinu lidí je rozdělení do dvou tříd již samozřejmostí, učili se ho ve škole, je jasně srozumitelné, ale odborníky na botaniku není vždy toto dělení jednoznačně uznávané.

Jako první s dělením rostlin přišel cca 370 let před naším letopočtem Theoparastus. Toto dělení spočívalo v dělení rostlin na základě formy jejich růstu, tedy na stromy, byliny a vinné révy, tato klasifikace trvala až do roku 1600.

V roce 1682 John Ray publikoval dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné rostliny v podobě formálního taxonomického postavení. Tento systém byl propracován botanikem Antoinem Laurentem de Jussieu v roce 1789.

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Co jsou nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch?

Pravděpodobně jste slyšeli o rostlinách, které čistí vzduch a zbavují naše domovy vnitřních toxinů. Tyto rostliny kromě krásy, kterou ozvláštňují naše domovy a kanceláře, nám vytvářejí i prostředí, ve kterém se cítíme příjemně, dokážou nám zlepšit náladu při naší každodenní činnosti a mají uklidňující účinek nejen na pracovišti, ale i v našich domovech. Rostliny se dají použít jako dárky k různým příležitostem, které vykouzlí úsměv na tváři všech přítomných.

A to není vše. Studie NASA spolu s dalšími studiemi týkajícími se kvality vnitřního ovzduší ukázaly, že běžné pokojové rostliny mají schopnost snižovat toxické chemikálie ze znečištěného ovzduší ve vnitřních prostorách budov.

Tudíž se jedná o opravdu přínosné rostliny, které čistí vzduch a odstraňují například formaldehyd, benzen, trichlorethylen a jiné chemikálie uvolňující se z barev, látek a věcí běžné potřeby, které pravidelně používáme.

Zdroj: Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch

Časté otázky o jednotlivých třídách

Tyto otázky vznikly z mylných představ a špatné znalosti botaniky u laické veřejnosti.

  1. Jsou borovice jednoděložné, nebo dvouděložné? Borovice jsou jehličnaté stromy a nejsou ani jednoděložné, ani dvouděložné. Pouze rostliny jsou považovány za členy těchto dvou tříd.
  2. Mají všechny dvouděložné rostliny květy? Ano, zhruba ano, všechny dvouděložné a jednoděložné jsou kvetoucí rostliny. Nicméně, byliny nejsou vždy tím pravým měřítkem. Například duby, javory a další stromy jsou dvouděložné, ale nevytvářejí zjevné květy. Trávy jsou jednoděložné a jejich květy jsou často přehlíženy, protože nemají okvětní lístky. Dále existují kvetoucí rostliny, které kvetou jen zřídka, například Duckweeds (okřehek), malá vodní volně plovoucí rostlina, která se šíří především na základě vegetativního růstu.
  3. Pokud jednoděložné rostliny nemají dřevo, co mají palmy? Kmen palmy je tvořen z překrývajících se listů, kdy dochází k zahuštění a zvětšení buněk s propojením kořenů. Tuto funkci používají také další rostliny, například Cykasy a stromovité kapradiny. Cykasy jsou jednoduché a primitivní rostliny, které přežijí vše a jsou na naší planetě od dob dinosaurů.

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Zprostředkovaná transformace jednoděložných rostlin

Toto vše jsou strategické suroviny pro lidstvo, z tohoto důvodu dochází k zprostředkované transformaci těchto komodit. Poprvé bylo této transformace dosaženo v polovině 90. let. Po tomto úspěchu došlo k zdokonalení technik, které vedly ke zlepšení regenerace.

Dělení produktů ve zprostředkované transformaci:

  • trávy a obiloviny – velké skupiny jednoděložných
  • jednotlivé rostliny – banány, ječmen, okřehek (krmivo pro vodní drůbež), gladioly, kukuřice, cibule, ananas, rýže, sorghum – čirok (obilovina), turfgrass (tráva), pšenice

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Dávkování

Dávkování lze předpokládat podle nároků rostlin na 1 ha:

  • košťáloviny: 800–1500 kg
  • kořenová zelenina: 600–1200 kg
  • plodová zelenina: 600–1000 kg
  • listová zelenina: 400–600 kg
  • cibule: 700–1 000 kg
  • jádroviny a peckoviny: 800–1 000 kg
  • drobné ovoce: 600–700 kg
  • okrasné rostliny: 250–500 kg

Doporučené dávkování Cereritu na 1 m2 plochy za rok:

  • košťálová zelenina: 40–100 g
  • kořenová zelenina: 20–60 g
  • plodová zelenina: 40–60 g
  • brambory: 30–50 g
  • jádroviny: 50–60 g
  • peckoviny: 30–50 g
  • drobné ovoce: 30–100 g
  • chmel: 20–60 g
  • okrasné rostliny: 10–30 g

Zdroj: Cererit

Opylení a jeho význam

Opylení je přenos pylu ze samčí tyčinky na samičí pestík. Pokud dojde ke spojení samčích a samičích částí stejného druhu, dochází k opylení a následně k tvorbě semene. K opylení může dojít různými způsoby, například zvířaty nebo větrem. Květiny přitahují hmyz svým sladkým nektarem. Některý hmyz se tímto nektarem živí a tím, že přelétá z jedné rostliny na druhou, pyl přenáší a rostliny opylovává. K opylení může dojít také tím, že vítr pyl rozfouká a zanese do dalších květů. Květy opylené hmyzem bývají pestrobarevné a silně voní, kdežto rostliny opylené větrem, jako jsou trávy, mají květy často malé a bez lístků.

Pokud dojde k opylení kvetoucí rostliny, začnou se uvnitř květu tvořit semena. Semena rostlin se postupně vyvíjí. Plod obklopuje semeno a vyrůstá z něho například jablko, hruška nebo fazolový lusk. První fáze růstu u plodu rostlin z osiva se nazývá klíček. V případě, že má semeno dostatek slunečního světla a vody, vyklíčí a rostlina začíná růst.

Zdroj: Kvetoucí rostliny

Seznam okrasných keřů

Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony. Některé druhy mají na podzim nádherně zbarvené listy, jiné dekorují zahradu svými květy nebo okrasnými plody. Okrasné keře lze využít různě: můžeme je umístit do záhonů nebo živých plotů, můžeme jimi pokrýt půdu, též mohou růst osamoceně (jednotlivě) jako solitéry. Vždy záleží na tom, o kterou dřevinu se jedná, protože ne každý keř se hodí ke každému účelu. Okrasné keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky, nebývají totiž náročné na stanoviště ani na péči. Keře však musíme vybírat uvážlivě a při jejich výsadbě pak postupovat citlivě. Nejčastějším omylem bývá nesprávný řez a příliš hustá výsadba. Seznam okrasných keřů je velmi dlouhý a rozmanitý. V níže uvedených odstavcích budou přiblíženy některé druhy keřů.

Okrasné keře lze považovat za vhodný doplněk okrasných zahrad. Pokud navíc příhodně zkombinujeme druhy keřů (například tak, aby kvetly v různých časových obdobích), bude nám pestrá paleta barev oživovat zahradu téměř po celý rok.

Zdroj: Okrasné keře

Co je to kořenový bal

Kořenový bal tvoří systém kořenů, které jsou obaleny zeminou, která na nich pevně drží. Kořenový systém je pro rostliny velmi důležitý, zajišťuje rostlinám vodu, živiny, dýchání a u některých druhů i rozmnožování.

Rostliny jsou ve školkách pěstovány obvykle ve volné půdě nebo v kontejnerech. Rostliny z volné půdy jsou pak dodávány jako prostokořenná sadba nebo sadba s kořenovým balem. Kontejnerované rostliny se po namnožení pěstují v nádobách a podle druhu se několikrát přesazují, expedice se provádí obvykle ve větších kontejnerech (květináčích).

Prostokořenné rostliny se dodávají s minimálním množstvím zeminy, a proto je nutné je co nejrychleji dopravit na místo určení a výsadby. Prostokořenná sadba se proto používá jen u listnatých stromů a běžných listnatých keřů (ptačí zob, tavolníky, javory, habry, růže a podobně), které jsou méně choulostivé na zasychání kořenů. Pokud není možné provést výsadbu okamžitě po převzetí rostlin, je možné jejich založení do kypré půdy nebo rašeliny na dobu několika dnů. Rostliny se musí pravidelně kropit a za slunečného počasí stínit. U prostokořenných rostlin je důležité keře nebo stromky před vlastní výsadbou sestřihnout. U růží a ovocných rostlin se řez řídí určitými pravidly. U okrasných keřů, jako je ptačí zob, tavolníky, svídy a dříny a dalších, se kořeny zakrátí zhruba o třetinu a nadzemní část keřů se sestřihne o třetinu až polovinu jejich původní výšky. Prostokořenné rostliny se vyrývají ve školkách pouze v bezlistém stavu, z čehož plyne i termín výsadby (březen až duben nebo říjen až listopad).

U některých druhů rostlin pěstovaných ve školkách ve volné půdě je nutné při vyrývání ponechat kořenový bal, který se zavazuje do plachetky (juty). Kořenový bal se požaduje především u všech jehličnanů, stálezelených listnáčů a u vzrostlých zapěstovaných solitérních listnatých keřů a stromů. Rostliny s balem jsou vystaveny menšímu riziku zaschnutí kořenů, přesto pokud musíme výsadbu z různých příčin odsunout, je vhodné i rostliny s balem založit do kypré půdy nebo rašeliny, baly pravidelně zalévat, aby příliš neproschly, a rostliny raději přistínit. Termín výsadby zapěstovaných solitérních opadavých listnáčů je březen až duben nebo říjen až listopad. Jehličnany a stálezelené listnáče s balem vysazujeme do teplejší půdy, tedy v termínech duben až květen nebo září až říjen.

Kontejnerované rostliny mají zcela neporušený kořenový bal, protože jsou obvykle 2 až 4 roky pěstovány stále v nádobách. Také během výsadby obvykle nedojde k vážnému narušení kořenového balu, rostliny pak výsadbu do volné půdy v tomto smyslu ani nepocítí. V kontejnerech se pěstují především menší listnaté keře, jehličnany, stálezelené listnáče, většina trvalek, skalniček a okrasných travin. Hlavním důvodem pěstování rostlin v kontejnerech je to, že pokud je půda dobře připravená a dostatečně vlhká, je možná výsadba v termínu od března do října.

Nedoporučuje se však provádět výsadbu v plném létě, neboť se tím zvyšuje riziko, že rostliny nestačí ani trochu prokořenit do volné půdy a přijde delší období veder a sucha. Pak je nutná intenzivní zálivka. Zvláště v místech, kde není možné provádět zálivku, se doporučuje sázet dřeviny z kontejnerů nejpozději do konce května a pak až od konce srpna. Pokud jste nuceni výsadbu z různých příčin odsunout, postačí umístit rostliny v kontejnerech do polostínu a zajistit jim pravidelnou zálivku. Za těchto podmínek rostliny vydrží několik týdnů až 2 měsíce, pokud potřebujeme rostliny udržet v kontejnerech déle, je třeba začít s přihnojováním. Pak mohou rostliny v kontejnerech růst další půl až jeden rok, záleží na tom, kdy byly naposledy přesazeny.

Podle velikosti a druhu rostlin se k balení kořenového balu používají rozličné materiály. Nejčastější je jutová nebo látková plachetka, kterou je bal ovázán. Tato plachetka se vlivem prostředí po nějakém čase sama rozpadne. Stejně tak gumové pásky, kterými se někdy stahují menší kořenové baly. Občas se pro zpevnění kořenového balu používá navíc ještě drátěný koš. Ten je vyrobený z pletiva a uzpůsobený tvaru kořenového balu. I tento koš se postupem času v zemi rozpadne. Rostlinám tedy nehrozí žádné nebezpečí při prorůstání kořenů z balu ven. Nebezpečím by pro ně bylo kořenový bal rozebírat ještě před vlastní výsadbou. Důležité je tedy zacházet s těmito rostlinami opatrně, zbytečně s nimi nepohazovat a chránit je před vysušením. Každá hrubá manipulace může kořenový bal poškodit. Pokud si přivezete rostliny domů a nemůžete je ihned sázet, je důležité dobře rostliny uskladnit. Na kořenový bal by nemělo svítit slunce, proto je nutné baly rostlin schovat do stínu, nebo je alespoň překrýt prodyšným materiálem a udržovat je ve vlhku.

Samotnou výsadbu provádíme do připravených jamek, které by měly být širší a hlubší, než je kořenový bal rostliny. Pokud rostliny vysazujeme do méně kvalitní půdy, jamku ještě zvětšíme a vzniklý prostor vyplníme kvalitní zeminou nebo zahradnickým substrátem. Nikdy nepoužívejte při výsadbě čerstvý hnůj nebo nevyzrálý kompost, stejně tak se vyvarujte přímému hnojení nezakořenělých rostlin rychle rozpustnými hnojivy. Rostlinu vložíme do jamky i s neporušeným balem a usadíme ji. Teprve nyní můžeme povolit úvazky, jsou-li baly ovázané provázkem, eventuálně povolit drátěný koš u kmínku rostliny.

Důležitá je také zálivka. Ihned po výsadbě nově vysazené rostliny zalijeme. Další zálivka se řídí druhem a velikostí rostliny a samotným průběhem počasí. Pokud to rostliny nebo stanoviště vyžadují, ukotvíme vysazené rostliny opěrnými kůly. Nakonec doporučuji vysazené rostliny, nebo celé skupinky, zamulčovat drcenou borkou, která chrání rostliny před nadměrným vysycháním a slouží i jako ochrana před zimními mrazíky.

Zdroj: Kořenový bal

Popínavé rostliny rychle rostoucí

Jedná se o rostliny popínavé a rychle rostoucí, patří sem trvalé nebo jednoleté rostliny. Nejrychleji rostou jednoleté rostliny.

Chmel otáčivý

Má latinský název Humulus lupulus Aureus. Je to rychle rostoucí popínavá rostlina dorůstající do výšky 4 až 6 m. Listy jsou dlanitě složené, zlatožluté. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody sou hořce vonící chmelové šištice. Rostlina na zimu „zatahuje“. Půda by měla být vlhčí, těžší (ideální je červenice). Stanoviště slunné až polostinné.

Přísavník pětilistý

Má latinský název Parthenocissus quinquefolia Engelmanii. Jde rovněž o rychle rostoucí popínavou rostlinu, která může dorůst do výšky 6 až 10 m. Listy jsou zelené, dlanitě složené ze 3 až 5 lístků. Na podzim se zbarvují do svítivě červené barvy. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody jsou kulovité, malé. Na půdy je tato rostlina nenáročná. Stanoviště může být slunné až polostinné.

Přísavník trojcípý

Má latinský název Parthenocissus tricuspidata. Tato rychle rostoucí popínavá rostlina může dorůst do výšky 12 až 14 m. Listy jsou trojlaločné, tmavě zelené, lesklé. Na podzim se zbarvují do červené barvy. Květ je drobný, bílý. Plod je kulovitý, tmavý. Na půdu je rostlina nenáročná. Stanoviště jí vyhovuje slunné až polostinné.

Zdroj: Popínavé rostliny

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU